Vyhledávání
24.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si budeme povídat s ředitelem Agentury pro sociální začleňování, vyslechneme názory na kauzu ve slovenském Hurbanovu, kde střílel městský policista, a pozvu vás na závěrečné vystoupení dětských skupin zapojených v projektu "Romský mentor". A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives povakeraha pal o Agentura so kerel buči kijo Roma. Pal o livinkeriben andre than Hurbanovo the so peske důminel amenge phenela Peter Polák. Mabisterem amenca pes dodžanena butheder. Imar tumenge bašavel Gipsy.cz 

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Jak si vede Agentura pro sociální začleňování?
Teď se věnujme Agentuře pro sociální začleňování. Ta předložila podrobnou zprávu o činnosti vládě. Nejen o výsledcích agentury, ale i o situaci Romů si Marie Vrábelová povídala s jejím ředitelem Martinem Šimáčkem.

Martin Šimáček „Předložili jsme vládě zprávu o činnosti agentury za loňský rok. Jsem rád, že ji vláda vzala na vědomí. Aktuálně pracujeme ve 24 městech a obcích, respektive regionech. Musím říct, že asi ve 20 z nich je spolupráce velmi dobrá a že už se to začíná projevovat. Hlavní věcí je, že v podstatě všechna ta města předložila projekt, kterým si zajistí základní zázemí pro volný čas dětí, pro vzdělávání, pro sociální služby. Ty projekty se teď konečně začnou realizovat a z toho mám velkou radost.“

Jsou města, která stále vzdorují? Existují taková města?

„Bohužel, hovořím-li o 20 městech, se kterými se nám dobře spolupracuje, nic to nemění na faktu, že si myslím, že větší část měst to dělá pořád ještě velmi špatně. To znamená, že jejich začleňovací politiky vlastně nefungují, nebo jsou naopak vyčleňovací, segregační. Nestarají se o to, jak vtáhnout chudé lidi, respektive vyloučené lidi do společenského života, ale naopak je spíše odstrkují na okraj, nebo dokonce mimo území svého města. Takových měst je pořád ještě celá řada. Když neexistuje základní proinkluzivní, začleňovací politika ve městě a připravena jsou pouze represivní opatření, pak to znamená, že lidé ve městě, mám tím na mysli všichni lidé ve městě, spíš ten problém pociťují intenzivněji, více, že se tam zhoršuje soužití. Pokud žádná z těch stran nevidí v rámci toho problému světlo na konci tunelu, všichni lidé z toho mají oprávněně špatnou náladu.“

Teď mi povězte, média vám někdy i kříží cestu. Je tomu tak?

„Média sehrála za poslední období dost negativní roli, o tom se ví. Největším problémem byla zveřejňovaná tzv. romská kriminalita. Udělali jsme si jednoduchou statistiku. Ukázalo se, že během týdne je spácháno několik tisíc násilných a majetkových trestných činů. A média vždy vybrala jeden z těch tisíců a řekla, že stal tam a tam a udělal ho Rom. Najednou to vypadalo, že v Česku je obrovská romská kriminalita, že Romové všude kradou, že Romové všude přepadají. Zadali jsme takovou práci, že zpracujeme analýzu toho, jak se o těchto případech v médiích referuje. A tu analýzu pak samozřejmě zveřejníme a budeme chtít, aby si ta média, která rychle a nekorektně informují, vzala jisté ponaučení z toho, že je dobré si věci ověřit a pracovat se zdroji korektně.“

Když si to shrneme, co nejvíce teď trápí Romy?

„Podívejte se, myslím si, že vzhledem k tomu, že celá Evropa je v hospodářské krizi nebo recesi, cítí to většina lidí v Evropě, samozřejmě i v Česku. Necítí to jenom Romové, ale i nižší střední třída nebo střední třída lidí. Najednou je těžší sehnat práci. Najednou je všechno o něco dražší než bývalo. Platy nerostou. A za téhle situace jsou ti, kteří byli dříve chudí, jsou dneska ještě chudší. Lidé si toho všímají. Možná by si ale měli všichni v tu chvíli uvědomit, že stejně jsou na tom i chudí Romové, Romové ve vyloučených lokalitách. I oni pocítili tu změnu, která je nepříjemná. Myslím si tedy, že Romové v Česku, především ve vyloučených lokalitách, mají hlouběji do kapsy, než měli třeba před dvěma lety. A když potom vidíme v médiích člověka, o kterém si říkáme, že má jistě spoustu peněz ze sociálních dávek, většinou to není pravda.“

Vezmu to teď z druhé strany. Jak pohlížejí Romové na nás jako na většinovou společnost?

„Romové v Česku se teď trochu cítí, řekl bych oprávněně, zatlačeni. Mluvil jsem o médiích, mluvil jsem o tom, že si všichni museli odnést kus kolektivní viny na svých zádech. Všichni tak trochu cítili, že společnost si o nich myslí, že jsou kriminálníci a zloději. Hodně nepomohlo Šluknovsko a Břeclav. I když se to později vysvětlilo, v obou případech se ukázalo, že za tím vůbec nejsou žádné romské trestné činy, už na nich ulpěla negativní nálepka. Romové se v tu chvíli cítí hodně na okraji a myslím si, že mnozí z nich se cítí i ohroženi, protože součástí odboru jsou i extrémní síly.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
15.05.2015Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemcůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři Romy
Teď dáme prostor názorům na kauzu, která otřásla Slovenskem. Strážník městské policie nelegálně drženou pistolí usmrtil v Hurbanovu tři lidi a dva postřelil.  K případu se nám vyjádřil i zplnomocněnec vlády SR pro romské komunity Miroslav Pollák, kterého oslovil Robert Hoza.

Reprofoto Blesk „Případ ještě není vyšetřený. Faktem ale je, že vrah byl již obviněn z úkladné vraždy. Pohlo se to tedy. Samozřejmě, to, co je nejzajímavější a na co ještě neexistuje odpověď, je motiv a souvislosti kolem hlavního motivu. On si totiž opravdu cíleně vybíral oběti a ty, kteří mu překáželi, vyháněl pryč. Vyhrožoval jim, že jestli nechtějí skončit jako oni, mají vypadnout. Co vím, vrah bude na pozorování, nebude to totiž psychologicky, možná i psychiatricky, nevím přesně, nejsem odborník, asi úplně jednoduchý případ.“

Poslanec Národní rady Slovenské republiky Peter Polák je jediný slovenský Rom v parlamentu. O incidentu v Hurbanově ho informoval asistent:

„Měl jsem tam asistenta, který z této komunity pochází. Tyto tři oběti byly, shodou okolností, olašští Romové. Jeden z mých asistentů je olašský Rom, shodou okolností je to přímo okresní vajda z této komunity. Měl jsem tam tedy člověka, který mě přímo informoval o tom, co se tam odehrálo a co se tam děje. I kdyby byli tito lidé kriminálníci, tohoto bestiálního vraha to neomlouvá. Nechci hovořit o tom, zda za tím byl rasový motiv. Jsou tu orgány činné v trestním řízení, které nám určitě dají na tuto otázku odpověď, alespoň věřím, že dají. Nedají-li na tuto otázku objektivní odpověď, jsou tu jiné soudy, které sídlí ve Strasbourgu, které by na tuhle otázku mohly odpovědět. Věřím ale, že k tomuto situace nedospěje a že Slovensko objektivně tuto situaci vyšetří.“

Zplnomocněnec vlády Miroslav Pollák poukazuje na skutečnost, že motiv vražedné střelby nespočíval v rasové nenávisti:

„Na základě toho, co se zatím vyšetřilo, policie tvrdí, že to nemá rasový důvod, právě proto, že to bylo cílené na konkrétní lidi a ne náhodně. Zatím nikdo nesdělil ucelenější informace ohledně motivu, pouze k té samotné kauze, k té střelbě.“

Interpretace případu na internetových stránkách rozvířila různorodou diskusi, v níž se objevují i názory schvalující podobná radikální řešení. Poslanec Národní rady Slovenské republiky Peter Polák se proti nim staví rázně:

„Chci říct všem, kteří připouštějí takovou diskusi, že tento člověk, o kterém se říká, že byl velmi slušný a vedl uspořádaný život, vůbec nebyl slušným člověkem, protože slušní lidé obvykle nemají doma nelegálně drženou zbraň. Když tento člověk, policista, nelegálně držel doma zbraň, určitě ji držel s úmyslem ji někdy proti někomu použít.“

Nazávěr se k případu vyjádřila za Specializovaný trestní soud v Pezinku jeho místopředsedkyně Zdeňka Cabanová:

„V úterý, tj. 19. června podal prokurátor úřadu speciální prokuratury, generální prokuratury v Bratislavě ve 12:20 návrh na vzetí do vazby obviněného Milana J., který je trestně stíhán pro zločin úkladné vraždy, z části dokonané a z části ve stádiu pokusu. Dále je stíhán pro zločin nedovoleného ozbrojování, přečin nedovoleného ozbrojování a také pro přečin porušování domovní svobody.“

Soudce po vyslechnutí obžalovaného přijal následující stanovisko. Opět Zdeňka Cabanová:

„Milana J. vzal do vazby, protože existují konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu z toho, že by obviněný mohl utéct nebo by se mohl skrývat, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání. Také existuje důvodná obava, že by obviněný mohl pokračovat v trestné činnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
16.06.2012Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?O Roma Vakeren
26.05.2012Proč Romy, kteří žijí jako většina, majorita nevidí?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Projekt Romský mentor přispívá k integraci znevýhodněných dětí
Romský mentor je projekt, který do České republiky přinesla organizace Open Society Institute (OSI) z Budapešti a od loňského roku je jeho nositelem občanské sdružení ROMEA. Úspěšně se do něj zapojili také v Bulharsku, Maďarsku, Makedonii a na Slovensku. Hlavním cílem projektu je přispět k integraci znevýhodněných dětí prostřednictvím realizace volnočasových aktivit z oblasti umění a kultury na školách. Ve školním roce 2011/2012 se do něj zapojilo celkem devět subjektů - školy, neziskové organizace a charita, které spolupracovaly s deseti romskými umělci a profesionály. K mikrofonu jsem si pozvala koordinátorku projektu Ivu Hlaváčkovou, která mi nastínila práci mentora.

„Do školy pravidelně v průběhu celého roku dochází Romský mentor. Spolupracuje se skupinkou dětí, romských i neromských, a věnují se nějakému uměleckému odvětví.“

Bylo těžké najít vhodnou školu, vhodnou organizaci, která by spolupracovala a zapojila se do vašeho projektu?

„Bylo to poměrně těžké, protože, přeci jenom, velká část škol není příliš ochotna spolupracovat na podobných volnočasových aktivitách.“

Kde vám vyšli nejvíce vstříc?

„V Praze, v Ostravě, v Chomutově. Ti, co spolupracují, nám vyšli vstříc všude.“

Byly nějaké problémy, na které jste v projektu naráželi?

„Problémem je, že v některých školách je velké procento romských dětí, potom je těžké dodržet integrační prvek. Tam, kde máme hodně romských dětí, snažíme se je zapojit i jinak. Chodí na výstavy, na exkurze do středních škol, aby se dostali ze své sociálně vyloučené lokality, aby docházelo k integraci.“

Teď už mám u mikrofonu Martina Grinvalského, moderátora a redaktora České televize, který má na starosti magazín Romaňi Luma. Martine, Vy jste měl na starosti skupinku dětí, kterým jste se věnoval v oblasti médií. Bylo něco, co Vás překvapilo?

„Hodně dětí je velmi vnímavých, hlavě na sociální témata. Umějí některé věci hodně dobře argumentovat. Mým cílem bylo naučit je také trochu kriticky myslet. Každé dítě se mohlo vyjádřit, mohli jsme konzultovat názory. Bylo pro mě zajímavým zjištěním, že děti vnášejí do vztahů ve škole kastovní systém a s některými se nebaví, protože jsou z určité skupiny nebo určitého sociálního postavení, což jsme se s asistentkou v programu Roma mentor odbourat. A myslím, že se nám to podařilo.Určitě musím zmínit, že některé holky, které chodí do našeho klubu Roma mentor, taky tančí v souboru Cikne Čhaja a získaly Zlatý oříšek. Jeli jsme tedy i do Prahy, kde byly na vystoupení a prezentovaly se.“

Marcelo, Tys byla ve skupině, která se věnovala médiím. Bavila by Tě práce redaktora?

„Bavila a moc. Bavily by mne reportáže.“

Myslíš si, že práce novináře nebo redaktora je lehká práce?

„Není to lehká práce, ale dala by se zvládnout.“

Teď už mám u mikrofonu Eniko Garai, programovou koordinátorku z Open Society Institut, která má na starosti Romského mentora. V Maďarsku máte své zkušenosti s tímto projektem. Jak dlouho už je v Maďarsku realizován?

„Pro Českou republiku je tohle pouze první rok, jak víme, zatímco v těch ostatních zemích, což znamená v Maďarsku, v Makedonii, v Bulharsku a na Slovensku, to funguje už tři až čtyři roky.“

Kde Vy vidíte největší význam tohoto projektu?

„Využíváme kreativní proces, na rozdíl od ostatních skupin. Snažíme se provést změny prostřednictvím umění. Další důležitý aspekt tohoto projektu je, že na všech úrovních pracují romské a neromské děti společně.“

Teď jste měla možnost shlédnout prezentaci dětí, které byly zapojeny v programu. Představily se skupiny v mediální oblasti, v kultuře, ve výtvarném umění. Máte možnost srovnat se zeměmi, kde tento projekt už běží, jak říkáte, tři až čtyři roky. Jaký z toho máte pocit?

„Z pěti zemí, o kterých jsme hovořily, letos závěrečnou akci pořádaly jen tři země. Jsme tedy velmi rádi, že Romea za vynaložení velkého úsilí tohle setkání uspořádala. Vidíme, že v České republice jsou opravdu výrazní romští umělci. Vytvořil se tu opravdu velmi silný tým Romských mentorů, což je opravdu velmi přínosné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
29.06.2013Romští mentoři jsou pro děti vzoremO Roma Vakeren
01.06.2013Program Roma mentor nabízí volnočasové aktivity i v Borku v České TřebovéO Roma Vakeren
16.02.2013Projekt Roma mentor v Komunitním centru PrádelnaO Roma Vakeren
08.02.2013Projekt „Pošli to dál“ nabízí mladým Romům přípravu na střední a vysokou školu, zároveň je učí být přínosem pro romskou komunituZprávy ze života Romů
30.06.2012Letošní ročník mentoringu končil návštěvou Muzea romské kulturyO Roma Vakeren
07.08.2009Nízkoprahový klub je určen všem dětem, a to bez rozdíluO Roma Vakeren
31.07.2009ReportážO Roma Vakeren
16.07.2004Jak bude v příštím roce přispívat pražský magistrát na romské projektyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zpěvák Segundo Falcón měl odmalička prostřednictvím flamenca úzké vztahy s Romy
Srovnáváme-li kulturu Romů z různých zemí, například z Ruska, Španělska, Belgie, ze států na Balkáně či ve Skandinávii, nestačíme se divit, jak je bohatá a přitom neuvěřitelně různorodá. Takové srovnání nejlépe umožňují mezinárodní festivaly a projekty. Podobnou možnost srovnání měli nedávno i naši bavorští sousedé - a to díky projektu Hlasy Romů v Mnichově, na kterém se podílely kulturní instituty několika evropských zemí. Jana Šustová tam například navštívila koncert flamenca.

Segundo Falcón Listopad roku 2011 byl v historii flamenca významným měsícem – tehdy ho totiž UNESCO prohlásilo na součást nehmotného světového kulturního dědictví. To bylo velkým společenským uznáním tohoto druhu umění, které se projevuje ve zpěvu, tanci a hudbě a k jehož rozvoji ve velké míře přispěli španělští Romové. K prezentaci flamenca v rámci projektu Hlasy Romů v Mnichově pozval tamní Španělský kulturní institut (Instituto Cervantes) zpěváka Segunda Falcóna, který na veřejnosti začal vystupovat coby zázračné dítě už ve svých osmi letech. Sám sice není Rom, je Kastilec, ale prostřednictvím flamenca měl odmalička s Romy úzké vztahy.

„Já ve flamenku nedělám žádné rozdíly, neexistuje gadžovské ani cikánské flamenco, je to velmi osobité umění andaluského lidu. Flamenco vzniklo z dialogu mezi folklorem různých etnik, která se usadila v Andalusii a procházela touto zemí. Romové toho dali flamenku hodně, stejně jako Kastilci, Arabové, Indové, Féničané, Tartésové a mnoho dalších národů, které prošly touto zemí. Takže nedělám hudbu ani pro gadže, ani pro Romy, ale pro flamenco obecně. A dnes by se ještě dalo říct pro globalizovaný svět, protože flamenco bylo uznáno světovým nehmotným kulturním dědictvím. Je to umění a zpívá se pro jakékoliv publikum.“

Jak dále zpěvák Segundo Falcón dodává, dějiny flamenca stejně jako dějiny španělských Romů nebyly zrovna jednoduché.

Segundo Falcón a Paco Jarana „Flamenco dnes už naštěstí nezažívá ten neustálý tlak a pronásledování, jako tomu bylo v Seville zvláště za Frankovy diktatury. Dnes je mnohem více svobody. Jak Romové, tak Kastilci a ostatní etnika jsou velmi propojení, existuje zde jednota. Ale je pravda, že v době vlády Katolických králů (Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský) byli Romové hodně pronásledováni, trestáni a museli se pokřesťanštit, jinak je vyhnali nebo zabili. Pokud jde o mé osobní vzpomínky, narodil jsem se v roce 1970 a prožil jsem ve Frankově diktatuře jen pár let, pak došlo ve Španělsku k demokratické transformaci a obnovení monarchie. Ale je pravda, že moji přátelé - umělci, od kterých jsem se učil a kteří byli starší než já - mnoho z nich ještě žije, je jim dnes přes osmdesát -, mi vyprávěli o otrokářských manýrách velkostatkářů a dětí tehdejších mocipánů, o opovržení, s jakým se chovali k romskému etniku, ale také k ostatním. Flamenco obecně považovali za něco, co dělají méněcenní lidé se špatnou pověstí a bez sociálního statusu. Nechápali, že tito lidé měli vzdělání, kulturu, svůj jazyk. Měli je jen pro zábavu a někdy se jim i vysmívali.“

Flamenco Romy doprovázelo nejen při oslavách či při práci, ale také v dobách pronásledování, kvůli němuž museli utíkat z místa na místo. To se projevuje v tvrdším, citovějším zpěvu, který je plný smutku a touhy. Zpěvák Segundo Falcón k tomu dodává:

„Flamenku se říká cante jondo - hluboký zpěv, což vyjadřuje onu hloubku citu a projevu. Týká se to především těchto zpěvů, plných opovržení, kdy se Romové cítí vyhoštěni z velkých měst na periférii, jdou cestou necestou od města k městu, a to vyjadřují ve svém zpěvu. Také to hodně souvisí s povoláním Romů. Romové byli národ kočovníků, ale také kovářů. Byla to namáhavá práce, kovali postroje pro dobytek, koně, muly, pluhy a vůbec všechno související s prací v zemědělství.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.09.2012Na letošním ročníku festivalu Khamoro vystoupila i představitelka flamenkového zpěvu Carmen FernándezováO Roma Vakeren
19.02.2002UhryHudba
24.10.1997PrahaZprávy ze života Romů
17.10.1997PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle úžasného hlasu a tmavých brýlí
Stále ještě na Radiožurnálu posloucháte O Roma vakeren a my vám představíme jednoho zajímavého zpěváka. Martin Svátek je soul, RnB zpěvák ze skupin Madfinger a Navigators. Charakterizuje ho úžasný hlas, černé brýle. I přesto, že od narození nevidí, dělá to, co ho baví – hudbu. Před nedávnem vydal s kapelou Madfinger album „Another Chapter“, na kterém se podílel i autorsky. Martin rád jako malý chlapec sedával doma v obýváku pod klavírem a snil, že bude zpěvákem, který přináší radost, ale dobře ví, že život přináší i hořké chvilky. Zeptala jsem se ho, kdo přivedl k RnB hudbě a kdo ho nejvíce ovlivnil.

Martin Svátek „Ten, kdo mě navedl na tuhletu černou, soulovou muziku, je můj nejstarší brácha, který mi vozil ze Západu ukázky od Whitney Houston a Kool and the Gang. On mě tedy asi nejvíc ovlivnil, protože mě nasměroval na cestu, kterou pořád jdu.“

Věnujete se zpěvu od čtyř let. Chodil jste někam na hudební výchovu, nebo sám?

„Kluci z kapely o tom občas mluví, když dám svému hlasu trochu zabrat, že bych měl možná někam zaskočit, na nějakou hodinu zpěvu, kde by mi učitelka trochu ukázala vychytanou techniku, jak hlas šetřit. Myslím si ale, nechtěl bych, aby to znělo nějak namyšleně, že jsem si v sobě vymakal nějakou svou techniku. Řekl bych, že se pořád vyvíjí.“

Nechcete tedy, aby Vám do Vaší techniky někdo zasahoval?

„Spíš si myslím, že na to nebyl čas nebo jsem to nějak zazdil, protože jsem vcelku otevřený. Mám teď od kamaráda tip na dobrou učitelku zpěvu, která nikoho nikam netlačí, která se snaží poslouchat žáka v cestě, kterou on jde. Myslím si, že by to mohlo být fajn.“

Stejně se k tomu vrátím, kdy jsme říkala, že hudbě se věnujete od čtyř let. Vy jste se ale naučil i hrát na klavír sám...

„Asi do páté třídy jsem se normálně učil. Měl jsem normální klavírní hodiny, kde jsem se učil prstoklad, stupnice a všechno to, co se člověk na takových hodinách učí. Jenomže, já jsem pak začal dělat atletiku a na klavír jsem se tak trochu vykašlala. Pak jsem začal hrát na klavír až na střední škole, a to už jsem hrál podle sluchu a vůbec jsem neřešil žádný prstoklad. V současné době hraju na klavír, ale hraju jenom doma.“

Doprovázíte se na koncertech?

„Ne, ne, ne. Na koncertech ne. Jenom doma. Vymýšlím tam písničky, a pak to posílám to klukům, kteří si to napíšou do not, a pak to hraje někdo jiný.“

Proč jste nešel na konzervatoř?

„Já jsem dělal ten sport. Hrál jsem gólbal, což je sport pro nevidomé, a pak jsem dělal atletiku.“

Vy jste byl, Martine, docela aktivní. V současné době tomu není jinak. Hrajete v kapele Madfinger a Navigators. Jaké to je hrát v kapele, kde ostatní muzikanti vidí?

„Nevidím v tom vůbec žádný problém. Mám v sobě dost černý humor, rád si dělám ze spousty věcí legraci. Dělám si hodně srandu ze svého nezraku. Dali jsme si s kluky do pohody v tom smyslu, že se nemusejí trápit, že když něco řeknou, že mě urazí. Jediné, co by mi mohlo vadit, je, že by mi někdo naznačoval, že na něco nestačím nebo že na něco nemám, když já moc dobře vím, že to je jinak.“

To, že nevidíte, neberete jako handicap...

„Je jasné, že třeba v klubech jsou s tím problémy. Když je tam hluk, připadám si, že doopravdy nevidím, protože já koukám ušima, a všechno, co je potřeba, slyším.Pro mě není slepota překážkou nebo problémem, ani vlastně nemůže být, protože já jsem se s tím narodil a tu druhou stranu neznám.“

V ruce držím Vaše CDčko, které vydala kapela Madfinger. Název CDčka je...

„Jmenuje se 'Another Chapter'. Znamená to 'Další kapitola'. A je to vlastně další kapitola i pro mě. V této kapele jsem totiž začal skládat písničky a začal jsem to s tou kapelou řešti. Je to pro mě suprová zkušenost.“

Teď si něco pustíme z Vašeho CDčka.

/hudební ukázka/

Jsem ve studiu a stále si povídám s Martinem Svátkem. Vy zpíváte jenom v angličtině? Ptám se záměrně, protože jsem v romštině jsem Vás ještě neslyšela.

„Protože já bohužel romsky moc neumím.“

Rozumíte romsky?

„Bohužel ne.“

Ale u Vás doma se mluvilo?

„U nás doma se mluvilo a docela často, ale tím, jak jsem byl na internátu, nějak jsem z toho vypadl.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
29.05.2012Festival Khamoro přináší koncerty, módní přehlídku, divadelní představení a mnohé dalšíZprávy ze života Romů
10.03.2012Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci AkropolisFotoaktuality
27.08.2011Romský festival v Kokavě nad RimavicouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren vám přeje krásný večer a nebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del

Obsah článku:
Reportáž:  Jak si vede Agentura pro sociální začleňování?
Reportáž:  Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři Romy
Reportáž:  Projekt Romský mentor přispívá k integraci znevýhodněných dětí
Reportáž:  Zpěvák Segundo Falcón měl odmalička prostřednictvím flamenca úzké vztahy s Romy
Reportáž:  Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle úžasného hlasu a tmavých brýlí

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744813   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260981   11.09.98 Romske aktuality
220652   14.03.00 Romský jazyk
158755    Historie a původ Romů
134541   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118191    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102077    Fotografie
88753   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78566   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76907    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz