Vyhledávání
17.11.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si budeme povídat o tom, že počet romských dětí ve speciálních školách je několikanásobně vyšší, než zastoupení romského etnika ve společnosti. Seznámím vás s domovníkem z Areálu Broumarská a slovo dáme i maminkám na mateřské dovolené. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives povakeraha pal o romane čhavore. Palo peskeri buči vakerela Vojtěch Baláž the palis amenca džana pre Slovensko. Mabisteraha pre amare romane paramisa. Akana imar banda Terne čhave.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu
Teď k výsledkům na speciálních školách. Zjištění vycházejí z průzkumu, který nechal udělat ombudsman. Potvrzuje tak už předešlé domněnky a kritiku Evropského soudu pro lidská práva. Romské děti jsou při tom podle ombudsmana do zvláštních škol zařazované bez relevantního důvodu. Část ředitelů těchto škol ale s výzkumem nesouhlasí a nařčení odmítají. Více už zjišťovala Gabriela Grmolcová.

Podle právníků ombudsmana potvrdil výzkum nepřímou diskriminaci romských žáků ve vzdělání. Ukázal, že ve speciálních školách je 32 – 35 procent Romů. A z nich většina bez relevantního důvodu. Říká ombudsman Pavel Varvařovský:

„První důvod, proč tomu tak je, můžeme vyloučit, protože je absurdní, že by toto etnikum disponovalo od začátku dětmi s lehkým mentálním postižením. Nabízí se tedy vysvětlení druhé, to znamená, že zařazování dětí do těchto škol se neděje způsobem, kterým se díti má. To znamená, že tam jsou zařazovány děti, které tam nepatří, a tím už na začátku své životní dráhy získávají jistý handicap, protože bez kvalitního vzdělání je pozdější uplatnění na trhu práce, respektive v dalším studiu, řekl bych, jen hypotetické.“

S tvrzeními ombudsmana a vůbec celým výzkumem ale někteří pedagogové a ředitelé speciálních škol zásadně nesouhlasí. Jedna z odpůrkyň je také ředitelka Speciální školy Sekaninova Alena Kohoutová:

„Já s tím výzkumem nesouhlasím, protože se mi nelíbí, že do naší školy nebo do kterékoli jiné školy v České republice chodí žáci, a pak žáci romští. Myslím si, že v České republice jsou prostě děti, jejichž povinností je plnit povinnou školní docházku, a je jedno, jaké jsou národnosti. Jestliže máme nějak nastavená pravidla, legislativně nastavená pravidla, jsme povinni se tím řídit. A my se tím řídíme. Na naší škole máme i speciálně-pedagogické centrum pro mentálně postižené. Nedovolil by si nikdo doporučit do speciálního zařízení dítě , které pro to nemá nějaký závažný důvod.“

I když by to tak tedy bylo, že je tady, řeknu to velmi obecně a laicky, hodně romských dětí, myslíte si, že sociokulturní prostředí, ze kterého ty děti jsou, na to má vliv?

„Určitě bychom to mohli potvrdit. Na naší škole je opravdu větší procento romských dětí, ale je to hlavně proto, že je vnímáme jako romské děti a ony se také tak vnímají. Kdybych šla do osobních spisů, tak je tam nenajdu. Jsou to české děti. Nicméně žijeme v prostředí, které je pro ty děti domovskou stanicí, žijí tady, bydlí tady, proč by tedy měly chodit někam jinam? A jestliže se k tomu ještě přidruží nějaký zdravotní problém nebo se jedná o sociokulturně hodně znevýhodněnou rodinu, je potřeba jim podat pomocnou ruku. A proč by měli jezdit kamkoli jinam, když to mají v dosahu svého bydliště?“

Právníci ombudsmana si ale stojí za tím, že romští žáci by se měli už na základních školách integrovat do většinové společnosti. Více už Lucie Obrovská:

„V situaci, kdy skutečně i na tomto velkém vzorku škol jsme napočítali až 35 procent romských žáků, je skutečně potřeba hledat příčinu selhání někde v systému. Opravdu není možné, abychom v takto nadměrných počtech vzdělávali Romy ve speciálním školství. Tímto způsobem si pouze vychováváme další generaci, která bude závislá na sociálních dávkách.“

S tímto tvrzením ale například ředitelka Alena Kohoutová také nesouhlasí. Speciální školy naopak, podle ní, pomáhají slabším žákům uplatnit se:

„Na naší škole, pokud děti do školy chodí a mají zájem, mají otevřené dveře nejenom do speciálních učilišť, kde na ně čekají nejrůznější nabídky různých prací. Mohou se vyučit ve dvouletých oborech, ve tříletých oborech. Navíc si ale mohou zvolit jednoroční kurz, ve kterém si doplní základní vzdělání běžné základní školy, a pak mají otevřeno celé spektrum všech středních škol, na které by měli zájem jít.“

„Problémem prostě je, že ve speciálním školství jsou skutečně speciální podmínky. Například počet žáků ve třídě je, nepochybně, mnohem nižší, než je tomu ve standardní škole. To znamená, že kritika by měla směřovat zejména vůči hlavnímu vzdělávacímu proudu, protože řada škol v České republice vzdělávat Romy nechce,“ doplňuje právnička veřejného ochránce práv Lucie Obrovská.

Kancelář ombudsmana teď navrhne ministerstvu školství nápravná opatření. Návrhy už podpořila například vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na Praze 14 se brání narušování pořádku zavedením funkce domovníka
Teď už ale sem nou pojďte do Areálu Broumarská v Praze 14. Od loňského roku v tomto objektu, kde žijí převážně ti, kteří potřebují pomoc, zavedli funkci domovníka. Vojtěch Baláž není jen domovník, ale i takový důvěrník, který pomáhá často nad rámec své pracovní náplně. Zavedení této funkce je dalším krokem MČ Prahy 14, který by měl přispět k tomu, aby v domech nedocházelo k narušování pořádku a dobrého sousedského soužití.

Dobrý den, pane Baláži.

„Dobrý den. Pojďte dál.“

„Dohlížím tu na dodržování nočního klidu, na pořádek, na úklid, na mezilidské vztahy. Většinou tu žijí i ne-Romové.“

Věděl jste, pane Baláži, do čeho jdete?

„Samozřejmě, že mě pan vedoucí, pan magistr Beňák, obeznámil se situací, která tu je. Očekával jsem to tedy, věděl jsem, do čeho jdu.“

Předtím jste byl veden na úřadu práce?

„Ano. Byl jsem nezaměstnaný. Více než dva roky jsem se nemohl dostat k práci. Oslovil mě pan magistr Beňák a já jsem tu práci přijal.“

Máte tady svou kancelář, úřední hodiny...

„Oni mě vždycky najdou, protože tu i bydlím. Mám tu služební byt. Většinou s nimi mám kontakt v úředních hodinách, to znamená od pondělí do pátku, od 16:00 do 19:00. To ale neznamená, že se jim nevěnuji i mimo úřední hodiny.“

To znamená, že třeba pracujete s dětmi a vyvíjíte volnočasové aktivity?

„Je tu hlavně kultura, zpěv a tanec, výtvarné činnosti. Teď chci udělat kroužek vaření.“

Jak Vás berou? Neříkají si, že jste jen člověk, který je sem nastrčený z úřadu?

„Ano, na začátku to tak, samozřejmě, bylo. Po čase se to ale změnilo. Lidé si na to zvykli a berou mě.“

Pane Baláži, Vy vlastně pracujete 24 hodin denně...

„Samozřejmě, že pracuju 24 hodin. Je to tady potřeba. Sociální oblast je choulostivá, to víte sama. Lidé jsou tu sociálně potřební, většinou v hmotné nouzi. Nejsou zaměstnání, a tak někdy řeším i problémy sociálního charakteru. Chtěl bych také poděkovat za pomoc sociálním pracovníkům, terénním pracovníkům, konkrétně paní Hruškové, paní Stejskalové, panu Beňákovi, který fakticky vede tenhle tým, paní magistře Hladíkové, kteří vedou tenhle tým. Snažíme se tu nějakou formou zlepšit fungování tohoto společenství. Bydlí tu zhruba 28 rodin, 19 z nich je romských, ostatní jsou ne-Romové. Vztah mezi nimi je až příliš dobrý. Představoval jsem si, že tu budou nějaké předsudky. Musím konstatovat, že to tu funguje.“

Paní Vichrová, jak tedy vycházíte Vy a další spolubydlící s vaším domovníkem, panem Balážem?

„Podle mého dobře.“

Jsou problémy, se kterými se na něj obracíte?

„Když se tu něco rozbije nebo když se tu něco děje...“

Paní Vichrová, Vy už tady bydlíte delší dobu. Můžete zhodnotit zpětně situaci, kdy Broumarská byla bez domovníka se současným stavem, kdy už domovník funguje od prosince loňského roku?

„On tu opravdu pomůže hodně.“

Myslíte si, že je opravdu nutné, aby tady někdo dohlížel na pořádek kolem domu?

/paní Vichrová/ „Je to nutné. Dřív jsme se o to sice postarali sami, ale teď je tu referent, takže je to lepší. Každý má totiž strach, už neudělá to, co by udělal předtím.“

/pan Baláž/ „Jednou měsíčně děláme společně úklid, tedy všichni obyvatelé, dvakrát v měsíci tu máme jakousi schůzi nájemníků. Když jsou tady v areálu nějaké problémy, řešíme to všechno společně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
11.09.2012Romské rodiny v Moravskoslezském regionu začínají znovu kočovat. NedobrovolněZprávy ze života Romů
18.08.2012Co se událo a děje v ostravské ulici PřednádražíO Roma Vakeren
17.08.2012Romové se bouří proti vyhlášce radnice v KrupceZprávy ze života Romů
16.08.2012V jednom z domů v ulici Přednádraží možná znovu poteče vodaO Roma Vakeren
14.08.2012Lidé v ostravském Přednádraží se dočkali vody z cisterenZprávy ze života Romů
14.08.2012Lidé v ulici Přednádraží mají zajištěnou vodu na další čtyři dnyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?
Suma rodičovského příspěvku se od 1.1. 2012 na Slovensku zdvihla ze 190,10 eur na 194,70 eur. Ministerstvo práce, sociálních h věcí a rodiny SR tak učinilo na základě zvýšení životního minima od 1. 7. 2011 o 2,4 %. Ale při rostoucích nákladech běžné rodiny s více dětmi je otázka, zda je to dostačující. Jak žijí ženy s malými dětmi do tří let anebo ty, které očekávají v blízkém období narození potomka a nemají střechu nad hlavou ? Co si mohou dovolit ze svých finančních možností? Více v už Robert Hoza, který se ptal Julie Sárové, matky čtyř dětí.

„Kupujeme plenky, mléko a utěrky. Kvůli zdravotnímu stavu nekojím, takže používáme sušené mléko. Nejlevnější stojí 10 euro. Na pět týdnů potřebujeme šest krabic. Plenky jsou taky drahé. Na měsíc potřebujeme koupit alespoň dvě balení. To mě vyjde i 30 euro pouze na plenky, 60 euro na mléko, pak ještě utěrky, hygiena atd. Je to málo. Když se dítě narodí, vše, co potřebuje, je velmi drahé. Částka, kterou nově dostáváme, je také velmi malá. Nelíbí se mi, že příspěvek 1000 euro dostávají pouze prvorodičky. Druhorodičky a ženy s třetím a dalším dítětem, už nedostanou nic. Měla jsem to štěstí pouze s prvním dítětem, a co ostatní? Nic. Na další děti jsem nedostala žádný příspěvek. Myslím si, že každá rodící žena trpí stejnou bolestí. Stejnou, jakou trpí ženy, které příspěvek dostanou. Nelíbí se mi to.“

Plánujete ještě rozšiřovat rodinu?

„Ne. Určitě ne.“

Toto je tedy poslední dítě, toto čtvrté?

„Ano.“

Paní Sárová přitom patří mezi ty šťastnější, protože její manžel pracuje. Rodina žije v zařízení sociálních služeb nouzového bydlení Kotva v Banské Bystrici, které je určené pro rodiny s dětmi, které přijdou o střechu nad hlavou. O situaci ve zmiňovaném zařízení hovoří náměstkyně pro služby Městkého úřadu Banská Bystrica Mária Filipová:

„Většinou se jedná o rodiny s dětmi, které jsou již školou povinné, někdy i dospělé. V poslední době začínáme mít problém s tím, že mladé ženy z rodin, které tam máme, otěhotní. Vzniká nám tak problém s těmi úplně malými dětmi, dá se říci kojenci. Toto zařízení není právě vhodně uzpůsobené pro takovou péči. Je ale samozřejmé, že pokud tito lidé nemají kam jít, vytvářejí se jim tam podmínky a pracuje se i s těmito budoucími matkami a matkami na mateřské dovolené.“

I Olga Oláhová je s dcerou Radkou a partnerem ubytovaná v zařízení Kotva. Na mateřské je od 18. července 2011. S partnerem očekávají v říjnu druhé dítě.

„Je to těžké, protože máma mi chodí po nemocnicích, na operace. Potřebuji peníze i pro ni. Jinak to nejde. Když je doma, uděláme nákup, i pro ni, aby také měla. Když jde do nemocnice, koupí jí pyžamko, hygienu, všechno, co tam potřebuje.“

Dá se z toho i v budoucnu vyžít, i s partnerovým platem?

„Nevím, asi těžko. Budeme mít už dvě děti.“

Cílem sociálního zařízení Kotva je pomoct romským rodinám s malými dětmi získat slušné bydlení. Podmínkou je, aby měli rodiče pravidelný příjem, díky kterému si ubytování udrží bezproblémovým placením nájemného. Hovoří Mária Filipová:

„V zařízení je určený ceník, podle kterého musejí platit. Jsou tam uvedené i matky s dětmi, jaké jsou poplatky za malé děti. Jde o platební disciplínu. Snaží se je tam vychovávat k platební disciplíně, aby si bydlení dokázali udržet. Často proto dostávají smlouvy na dobu určitou, měsíc, tři měsíce. Podle toho, jak spolupracují se sociálními pracovníky. Tímto je vedeme k tomu, aby si z příjmu, který mají, nejdříve zabezpečili základní životní potřeby, tj. bydlení, stravování a podobné věci. Uměli si to rozplánovat a nějakým způsobem hospodařit. Ceny bydlení jsou nastaveny přiměřeně k jejich příjmu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
23.06.2012Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři RomyO Roma Vakeren
26.05.2012Proč Romy, kteří žijí jako většina, majorita nevidí?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma Vakeren Vám přeje hezký večer a našim fotbalistům úspěch. Můžete si nás naladit opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz a na facebook.com/oromavakeren.

Obsah článku:
Reportáž:  Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvodu
Reportáž:  Na Praze 14 se brání narušování pořádku zavedením funkce domovníka
Reportáž:  Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
757203   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
270608   11.09.98 Romske aktuality
236548   14.03.00 Romský jazyk
163331    Historie a původ Romů
136783   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119383    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102543    Fotografie
89443   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81174   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77909   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz