Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si povíme o akcích, které se odehrály v naší metropoli v rámci světového romského festivalu Khamoro. S romskou aktivistkou Andreou Bučkovou si popovídáme o projevech anticiganismu na Slovensku.

Dále se zeptáme nakladatele Karla Holuba na knihy Mileny Hübschmannové, pozveme vás na Zumbu a v závěru představíme vojenskou záchranářku. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Projevy anticiganismu na Slovensku
Součástí světového romského festivalu Khamoro jsou každoročně také odborné semináře. Letošní setkání odborníků však mělo velmi smutné téma: Nové tváře anticiganismu v moderní Evropě. Hovořilo se o kořenech anticigamismu, o historickém kontextu i o konkrétní situaci v zemích východní Evropy. Jak to vypadá v tomto ohledu u našich slovenských sousedů, zjišťovala Jana Šustová.

Andrea Bučková na semináři o anticiganismu (Foto: Jana Šustová) Jedním z problémů, který se palčivě dotýká sociálně slabých Romů na Slovensku, je otázka bydlení. Životní podmínky v romských osadách jsou velmi ubohé, a navíc byly tyto osady často vybudovány na území takzvaně nikoho – např. na hranici obcí. A právě na Slovensku se našli političtí vychytralci, kteří se tohoto problému romských osad chopili po svém. Situaci popisuje Mgr. Andrea Bučková, která je od roku 2010 ředitelkou odboru sociální inkluze ve Fondu sociálního rozvoje, což je zprostředkovatelský orgán slovenského Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny.

„Dlouhodobě bylo poukazováno na to, že nejsou vyjasněné ty pozemky, na kterých ve většině případů jsou postavené romské osady a romské příbytky. Jeden z představitelů pravicového extremismu, který dlouhodobě usiluje o proniknutí do politické sféry, pan Kotleba a jeho hnutí, v současné době získali (dá se říct, možná koupí nebo i bez zaplacení darem, protože ty verze zprostředkované médii jsou velmi různorodé) několik pozemků, na kterých jsou postavené obydlí v obci Krásnohorské Podhradie, což je východní část Slovenska, kde je největší koncentrace obyvatel marginalizovaných romských komunit.“

Andrea Bučková na semináři o anticiganismu (Foto: Jana Šustová) Marián Kotleba už dal i jasně najevo, co chce s romskými obydlími na svém pozemku udělat:

„Chce to zbourat, už si byl svůj majetek i prohlédnut za průvodu médií, protože je rád viděn a slyšen, takže těch odkazů na to, jaký má záměr, bylo mnoho. Samozřejmě obyvatele nechce podporovat v tom smyslu, že by tam nějak investoval, to se neslučuje s jeho charakterem a osobností. Takže toto je velmi silný okamžik, který podtrhuje pozornost ve vztahu k politice, k reprezentantům vlády, že je nejlepší čas začít systematicky a cíleně řešit nevyjasněné pozemky, na kterých stojí ty komunity, osady atd., které jsou tam více než 150 let a mnohé z nich ještě déle.“

Protiromské nálady na Slovensku dokonce provázely i letošní předvolební kampaň.

„Kampaně do parlamentních volem byly velmi různorodé stejně jako v předchozích volbách. Tentokrát asi nejvýrazněji excelovala Slovenská národná strana, která používala slogany typu ‘Doplácíme na Cigánov‘ a jiné dehonestující a lživé výroky, které používala, aby získala místa v parlamentu. Nakonec se do parlamentu nedostala, z čehož se já osobně nesmírně raduji. A další věc je, že asi po týdnu jsem těch billboardů už tak moc neviděla. Pokud někde byly, tak už to nebyla tak strategická místa, která jsou na očích veřejnosti. Samozřejmě tyto kampaně, billboardy a letáky atd. jsou častým nástrojem, který používají politické strany k tomu, aby oslovily veřejnost, a zvláště k tomu, aby oslovili tím populistickým slovníkem, který je asi uchu milý veřejnosti víc, než neschopnost mnohých reprezentantů nastartovat ekonomiku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
14.11.2015Nové domy v osadě Breznica postavili místní RomovéO Roma Vakeren
06.06.2015Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomocO Roma Vakeren
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
30.05.2015Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na SlovenskuO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
04.10.2014Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská LupčaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové
Milena Hübschmanová byla průkopnicí a zakladatelkou české romistiky. Díky svým hlubokým znalostem romštiny, romské kultury a Romů jako takových bývá často mylně považována za Romku. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se angažovala ve Svazu Cikánů-Romů, za což byla v období normalizace perzekuována. V roce 1991 prosadila otevření oboru romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vedla studia romštiny až do své tragické smrti při autonehodě v Jihoafrické republice. Pomáhala začínajícím autorům s jejich knihami a sama psala a překládala do romštiny. A právě o těchto romských knihách více pověděl Marii Vrábelové nakladatel Karel Holub.

Milena Hübschmanová (Foto: Jana Šustová) „Od roku 1991 do roku 1999, respektive do roku 2002, jsem měl nakladatelství Ars Bohemica, které se zaměřovalo na tzv. okrajové oblasti literárních útvarů. V určitou dobu jsme se zaměřili především na orální historii romské komunity, za pomoci doktorky Davidové, a bohužel zesnulé, Mileny Hübschmannové.“

V poslední době jste vydal dílo paní Hübschmannové...

„Byly to dva díly. První se jmenoval Čhajori romaňi (Romská dívenko), to jsme dělali ve spolupráci s doktorkou Davidovou i Hübschmannovou. Tato publikace vyšla i s notovým záznamem. Obdrželi jsme za ni v roce 2000 první cenu na mezinárodním festivalu romské kultury v Lanzarote. Publikaci jsme věnovali velikou péči, nejenom pokud jde o vnitřní strukturu textu a přesnost, ale hlavně pokud jde o celkový vzhled knihy, typografii. Chtěli jsme z toho udělat bibliofilské vydání, protože jsme se domnívali, že romská kultura si zaslouží i něco jiného než jenom novinový papír. Proto jsme to chtěli postavit na stejnou rovinu, na jaké vycházejí díla velikánů.“

V tomto případě asi nejde o knihy, které by se na trhu dobře prodávaly, že? Tyto knihy si nejspíš kupují takřka jedinci...

„Vyšlo to v nákladu 800 kusů, každý díl – první Dúral me avilem, druhý Čhajori romaňi. Obě knihy byly doprovázeny nahrávkami. Čhajori romaňi, byla doprovázena CDčkem, na kterém bylo zaznamenáno, jak romská hudební kultura ovlivnila velikány evropské hudby 19. století, ať už se jednalo o Dvořáka, Brahmse nebo jiné. Kniha Dúral me avilem, to byl záznam olašské poezie, byla doprovázena třinácti autorskými skladbami, polovina byla autorská, druhá polovina byly volné improvizace na odkaz Django Reinhardta, slavného jazzového hudebníka. To málokdo ví, že on jako Rom žijící ve Francii, v roce 1936 v podstatě uvedl do Francie jazz. Černošský jazz byl tedy uveden do Francie prostřednictvím Roma. Což je zajímavé, že? Minorita minoritě.“

Řekněte mi, proč jste se zaměřil na vydávání romských publikací, romských knih?

„Moje nakladatelství bylo zaměřeno na tzv. okrajové literární žánry.“

Tím ale asi moc nevyděláváte?

„Na tom se nikdy nemohlo vydělat, naopak se na tom hojně prodělávalo. To, co mě ale zarazilo bylo, že když jsme měli křest knihy Dúral me avilem v Senátu Parlamentu České republiky, domníval jsem se, že si alespoň každý druhý senátor v době toho velkého exodu na přelomu tisíciletí tu knihu koupí, nikdo si nic nekoupil. Koupili si ji tři a ještě to platili půl roku.“

Paní Hübschmannová už tu není. Myslíte si, že ji může někdo nahradit? Chystáte se něco vydat?

„Já už se nechystám v této oblasti nic vydávat. S Evou Davidovou jsme ještě v roce 2002 udělali velkou výstavu fotografií v Praze na Novoměstské radnici. To bylo z jejího ohromně bohatého archivu. Tím moje aktivita skončila. Chtěl jsem dělat ještě třetí díl knihy, ale po těch zkušenostech finančních a zkušenostech s institucemi jsem už neměl odvahu do toho jíti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
02.03.2008Romové zapsali, co vidí, cítí, myslíZprávy ze života Romů
15.12.2006V prosinci probíhá řada akcí k uctění památky romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S choreografkou Constanzou Macras o romské rozmanitosti
Letošní světový romský festival Khamoro zakončilo tanečně-divadelní představení Open for everything, které je mozaikou obsahující romskou ústní lidovou slovesnost, legendy, obyčeje a tradice. Světovou premiéru mělo toto představení v květnu ve Vídni a českým divákům se představilo v úterý a ve středu na Nové scéně Národního divadla. Podrobnosti má Jana Šustová.

Představení choreografky Constanzy Macras Open for everything (Foto: Goethe-Institut) Tanečně-divadelní projekt Open for everything inicioval pražský Goethe-Institu, který k němu přizval proslulou argentinskou choreografku Constanzu Macras. Práce na tomto představení pro ni byla prvním hlubším setkáním s romskou menšinou, a tak nejprve dva roky strávila rešeršemi o tomto národě a posléze pro své představení vybrala 17 romských hudebníků, tanečníků a herců z Česka, Slovenska a Maďarska. O svých zkušenostech s Romy říká:

Představení choreografky Constanzy Macras Open for everything (Foto: Goethe-Institut) “Nejvíc mě zaujalo to, že je to nezachytitelné téma, které všichni zevšeobecňují. Když se mluví o Romech, lidé mají tendenci si myslet, že jsou všichni stejní. Tak to vůbec není. Je to velmi rozmanitá skupina a tuto rozmanitost je velmi obtížné postihnout. Člověk se nikdy nemůže považovat za odborníka na toto téma. Myslím si, že samotní Romové toho také mnoho nevědí o jiných romských kulturách, neví toho mnoho o zvycích jiných Romů. To je moje zkušenost z práce s maďarskými a českými Romy, kteří toho někdy neměli zas až tolik společného. Ve skutečnosti jsme hodně diskutovali o tom, jak tančit folklór, jak zpívat. Nebylo to všechno jenom harmonie a porozumění jenom proto, že jsme všichni Romové. Tak to chodí v každé menšině. Člověk si myslí, že mezi lidmi v rámci jedné menšiny nejsou spory. To je lež. Je to velká menšina, sama o sobě velmi rozmanitá, takže je velmi těžké ji nějak definovat.“

V rámci tanečně-divadelního představení Open for everything zazněly i osobní příběhy Romů z různých zemí. Nabízí se tedy otázka, jak se na celkové koncepci představení podíleli samotní Romové? Houslový virtuóz Marek Balog, který pochází ze Slovenska, na práci s Constanzou Macras vzpomíná takto:

Představení choreografky Constanzy Macras Open for everything (Foto: Goethe-Institut) „Malovala na plátno, co jí napadlo, opravdu umělecky dle svého vkusu. Nejdřív nechala projevit se nás hudebníky, nechala projevit herce, kteří vyprávěli své příběhy ze života a podle toho vytvořila program, celou koncepci – podle těchto příběhů a podle toho, jak se sami herci prezentovali, co umí, co mají za sebou ve svém životě, jaké mají zkušenosti atd.“

Samotná choreografka Constanza Macras tvůrčí proces popisuje takto:

„Koncepci, po pravdě řečeno, řídím já. Vždycky. Nechávám účinkujícím hodně osobního prostoru, ale koncepci a kontext držím pevně ve svých rukou. Lidé nevědí, co se stane, tvoří součást filigránu, který jsem postupně utkala. Ale samozřejmě toho dali představení hodně, své příběhy, je tam hodně materiálu, který udělali společně s námi, s mými tanečníky. Prostřednictvím toho díla došlo k osobnímu a uměleckému růstu. Jakákoliv konfrontace v práci, soužití přispívají k růstu. Naučili se toho hodně, řekněme, z mého materiálu, z moderního tance, od mých tanečníků. V tomto smyslu to bylo velmi celistvé.“

A jak svůj životní příběh během představení vypráví houslista Marek Balog?

„Můj jediný příběh je vyprávěn houslemi, takže je tam celý průřez romskou hudbou a zeměmi, kterými Romové putovali. Takže neopomenu také Bollywood, hudbu Indie, odkud Romové pocházejí, dokonce i zpívám jednu skladbu Leča, leča z oblasti bollywoodské hudby. Pak je tam klasická hudba, romská hudba, prvky jazzu a to je vlastně můj životní příběh, protože jak nabírám zkušenosti, studuji a učím se dobře vnímat hudbu a být jaksi inteligentním hudebníkem, tak se na své cestě životem setkávám s těmito žánry, které v této hře najednou zazní.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vojta Lacko a vášeň pro tanec
Teď vám představíme Vojtu Lacka, instruktora Zumby, pro kterého je tanec a pohyb láskou a životem. Narodil se na Moravě, v Přerově, kde získal své první pohybové zkušenosti v tehdejší taneční skupině Bludičky. Kolega Jan Jozef Horváth se ho zeptal, jak dlouho se tanci věnuje.

Vojtěch Lacko (Foto: dirtydance.webnode.cz) „Tančím už 27 let, i s osmi, devítiletou přestávkou. Původně jsem dělal street dance, hip hop, studoval jsem balet. Měl jsem svoji taneční školu, ale ze zdravotních důvodů jsem musel přestat. Pak jsem po nějakém čase zjistil, že bych se mohl znovu začít hýbat a tancovat. Tím, že jsem přibral, potřeboval jsem nějak zhubnout, vyzkoušel jsem tedy zumbu. Díky ní jsem zhubnul. Pak mě to donutilo si udělat i licenci. Instruktorem zumby jsem teď už rok a půl.“

Snoubí se, podle Vás, dobře romský temperament a zumba?

„Myslím si, že ano. Spousta prvků se používá v dnešní době i v romském tanci. Mám choreografii s prvky paso doble, tangem, myslím si, že to do romského tance tak trochu patří. Je to i v zumbě. Teď mám například flamenco choreografii, salsu a tak dále. Spousta latinskoamerických tanců, které se používají v zumbě, jsou součástí i romského tance.“

Kde si Vás mohou naši posluchači najít?

„Stačí, když si do vyhledávače napíšete 'zumba s Vojtou', a určitě najdete moje stránky. Jak jsem říkal, pohybuji se různě po Praze, od Prahy 1, až po Prahu 5. Cvičím v dopoledních hodinách, odpoledních hodinách

Dostalo se ke mně, že jste spolupracoval občas i se známými osobnostmi, namátkou jmenuji Karla Gotta a Lucii Bílou...

„Kromě tancování i podnikám, mám už asi 15 let zprostředkovatelskou agenturu. Pořádám tedy různé VIP večírky, kulturní programy, koncerty, vystoupení a tak dále. Moje zprostředkovatelská agentura funguje tak, že když mi někdo zavolá a potřebuje na nějakou akci Karla Gotta, Lucii Bílou nebo kohokoli, jsem schopný to zařídit.“

Kdyby potřebovali romští umělci, jste schopný se o ně postarat?

„Samozřejmě ano. Momentálně mám rozjednanou akci s romskou kapelou Romano Stilo. Měli by v prosinci vystupovat na jedné firemní akci. Mám je tedy v nabídce. Momentálně jsou známí a jejich hudba se mi líbí.“

Co se kuje ve Vašem romském srdci? Vaše cíle, sny...

„Svým způsobem jsem si jeden ze svých snů splnil, tím je tanec. Mým dalším cílem, co se týče romství, je zpěv. Snad každý Rom umí zpívat. Mám rád zpěv. Původně jsem se chtěl hlásit na pěveckou konzervatoř, nakonec jsem šel na taneční. Zpěv mě ale láká. Miluji karaoke. Mým cílem je tedy ještě něco kolem zpívání. Nemusím být slavný, ale mohl bych zpívat v nějaké romské kapele nebo i jiné kapele, jezdit různě po večírcích, bavit lidi, nejenom zpěvem, ale i tancováním. To je můj další cíl.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Vojenská záchranářka Marie Džudžová
Když se řekne vojenský záchranář a vojenská knížka, tak si vybavíte silného a odolného muže, který se nebojí riskovat a je vždy tam, kde je ho potřeba. O tom, že to není jen povolání pro muže, vás přesvědčí Marie Džudžová, žatecká rodačka, kterou oslovila Iveta Demeterová.

Marie Džudžová (Foto: www.army.cz) „Hned po dostudování jsem nastoupila na vojenský útvar v Kutné Hoře jako vojenský záchranář.“

Když byl výjezd, byla jste vyslána s jednotkou...

„Vojenská záchranná služba jako taková není. Sloužili jsme v Kolíně, na záchranné službě. Vždy tam byla jen jedna z nás, já jako voják plus civilní sestřička – záchranářka a řidič – záchranář. Když jsem nejezdila se záchrankou, byla jsem na útvaru, normálně v maskáčích a v kanadách. Dokud chodili kluci na základní vojenskou službu, učila jsem je tam základům první pomoci.“

Musela jste mít speciální vojenský výcvik?

„Ano, samozřejmě. Výcvik jsem absolvovala na vojenské lékařské akademii.“

Můžete nám prozradit, co například obnášel takový výcvik?

„První měsíc jsem opravdu brečela snad každý den a volala jsem vždycky rodičům, že tam nechci být. Měli jsme totiž budíček v šest ráno, měli jsme šest kilometrů běh, pak jsme posilovali, pak znovu zpátky šest kilometrů běh. Je to obrovská budova, myslím si že 15-ti patrová, bydlela jsem ve 13. patře. Museli jsme tam na čas vybíhat schody.“

Je to obvyklé povolání žen?

„V dnešní době už určitě ano.“

Maruško, Vy máte vojenskou knížku?

„Ano, mám vojenskou knížku. Mám dokonce vojenský řidičák, a to na osobní automobily, ale také na tank.“

Jezdila jste tankem?

„Ano, jezdila jsem. A opravdu mě to bavilo.“

Maruško, když jste nastoupila k útvaru, kolik žen tam bylo s Vámi?

„Přímo na praporu, kde jsem sloužila, jsem byla já jediná. Bylo to v době reorganizace v armádě, kdy museli nastupovat vojenští záchranáři. Když jsem se tam dostala, nastupovala jsem tam jako sama jediná ženská.“

Byla to výhoda?

„Určitě. Obrovská výhoda. Kluci si mě tam vážili a hýčkali. Bylo to určitě fajn.“

K žádnému nedorozumění tedy nedošlo?

„S těmi, kteří tam byli na základní vojenské službě, byl občas problém. Zkoušeli to na mě, mysleli si asi, že když jsem ženská, bude to se mnou snazší. Velmi brzy ale poznali, že jsem byla horší než chlap. Potom to už tedy nezkoušeli.“

To tedy znamená, že ovládáte bojové umění?

„Ano. Bojové umění, které ovládají všichni vojáci, profesionální vojáci – musado.“

Když byste tedy šla večer sama a někdo Vás přepadl, dokázala byste se ubránit...

„Určitě dokážu, ale nemohla bych použít tohle bojové umění, protože to prostě nelze.“

Devět let jste tuhle práci vykonávala, a potom jste šla na mateřskou?

„Ne. Potom se stala jedna z nejhorších věcí v mém životě, umřel mi tatínek. Musela jsem se vrátit domů k mamince, která následně zemřela také. Ač jsem tedy nechtěla, musela jsem vojenskou službu ukončit.“

V současné době jste na mateřské dovolené, vykonáváte jinou práci. Čemu se věnujete?

„Nejvíc času samozřejmě věnuji svému synovi, kterému je rok a půl. Pracuju, díkybohu z domova. V dnešní době prostě nelze, aby člověk nic nedělal. Nyní pracuji v reklamní agentuře jako obchodní zástupce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 9. června už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Projevy anticiganismu na Slovensku
Reportáž:  Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny Hübschmannové
Reportáž:  S choreografkou Constanzou Macras o romské rozmanitosti
Reportáž:  Vojta Lacko a vášeň pro tanec
Reportáž:  Vojenská záchranářka Marie Džudžová

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz