Vyhledávání
20.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes věnujeme pozornost kauze Břeclav, seznámím vás s dokumentem Národnost v pubertě a představím novou romskou miss Československo. Ve druhé polovině opět zavítáme k našim východním sousedům a podíváme se i do Mnichova. Tolik jenom namátkou z dnešního pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.

Bact tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives povakeraha pal oda so pes ačhiľa andro than Břeclav. Dodžanena pes savi romani čhaj hini najšukareder the savi buči keren pre Slovenskos. Mabisteraha pre amare romane paramisa. Akana imar banda Álom


=[ Reportáž ]=
Matka chlapce, který lhal o napadení Romy, se veřejně omluvila
Teď se vydáme do Břeclavi. Matka patnáctiletého Petra, který si vymyslel přepadení Romy v Břeclavi, se veřejně omluvila. Tamní romská komunita to ale nepovažuje za dostatečnou satisfakci. Romové zvažují právní kroky a chtějí vyčíslit náklady na smyšlenou kauzu. Jak se jim teď v Břeclavi žije zjišťoval den po odhalení pravdy Vladan Dokoupil.

Petr se svou matkou v nemocnici (Foto: ČTK) Romové mají za sebou několik těžkých týdnů. Paní Alena Gronzíková mi za břeclavské Romy řekla, jak se Petrův případ odrazil v jejich životech:

„Romové se báli chodit po ulici, pouštět děti ven, nenávist vůči Romům se daleko zvětšila, a to nejen tady v Břeclavi, vnímala jsem to ale i při práci s klienty v Mikulově a jiných obcích, se kterými spolupracujeme,“ říká za Romy paní Alena Gronzíková a žádá satisfakci:

„Nic se, samozřejmě, nedá vzít zpátky. Myslím si ale, že Romové budou požadovat a požadují po matce Petra, tedy takzvaně napadeného, omluvu a určitě se domluvíme na tom, že podnikneme nějaké právní kroky. Budeme požadovat v součinnosti s městem, aby byly vyčísleny náklady, které tato akce stála.“

Necelých 24 hodin po odhalení lži v Petrově případu jeho matka, paní Oksana Zhyvachivska, skutečně vychází před své bydliště v domě na břeclavském sídlišti a omlouvá se:

„Když jsem se dozvěděla, jak se událost skutečně odehrála, nevěděla jsem, jestli se mám radovat z toho, že tu svou lehkovážnost přežil, nebo mám být naštvaná, že obelhal nejen mě, ale i celou zemi. Jsem tady, abych se omluvila v první řadě romské minoritě, Břeclavanům a všem, kterých se to dotklo. Chtěla bych říct, že jsem se jen chovala jako matka, nechtěla jsem nikomu ublížit. A nechtěla jsem nikomu uškodit.“

Jak se teď žije v Břeclavi? Ve městě je klid. Mezi Romy jsou ale teď po odhalení pravdy „horké hlavy“. Řekl mi to sociálnědemokratický starosta města, pan Oldřich Ryšavý:

„Když jsem se sešel s romskými předáky zde z Břeclavi,jednal jsem s nimi o situaci, která je. Upozorňovali mě na to, že jsou mezi nimi 'horké hlavy', které budou volat po tom, aby se jim dostalo jakéhosi zadostiučinění poté, co byli vystaveni výraznému mediálnímu tlaku, výraznému tlaku veřejnosti, který tu permanentně delší dobu fungoval. Požádal jsem je, a romští předáci mi to přislíbili, že na 'horké hlavy' v jejich komunitě budou silně působit, aby se ve městě Břeclavi nic nestalo, ať tady nemáme za týden, za 14 dní další pochod rozhořčených občanů či, nedejbože, nějakých extremistů.“

Starosta Oldřich Ryšavý mě potom ujišťuje, že břeclavská radnice dělá vše pro to, aby se kvalita soužití Romů a ostatních obyvatel města zlepšovala. Třeba k tomu přispěje i Petrův případ, tedy pokud se z něj lidé konečně poučí, říká za břeclavské Romy paní Alena Gronzíková:

„Kauza se táhne celý měsíc. Myslím si, že nějakým 'horkým hlavám' těžko zabráníme v tom, aby něco udělali, stejně tak jako se to stalo při pochodu za Péťu. Taky nikdo nemohl zabránit tomu, že tam 80 lidí chtělo 'vlítnout' v podstatě na nevinné lidi a děti a chtěli napadat rodiny. Každopádně Romové nechtějí žádné odvetné akce. Chtějí žít v klidu, v bezpečí se svými rodinami. A doufají, že právě tato nedobrá zkušenost nás všechny posílí a ukáže nám cestu, jak spolu mluvit, domluvit se, prostě komunikovat. Myslím si, že každý z nás by měl jít do sebe a uvědomit si, že dělat nějaké předčasné soudy a závěry není cesta, která by vedla k toleranci a vzájemnému soužití bez nějakých konfliktů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
13.07.2013Jaká je situace na českobudějovickém sídlišti Máj v druhém červencovém týdnu?O Roma Vakeren
29.05.2013Obyvatelé Duchcova vyšli do ulic, kvůli nedávnému útoku se bojí o svou bezpečnostZprávy ze života Romů
17.08.2012Romové se bouří proti vyhlášce radnice v KrupceZprávy ze života Romů
19.07.2012Starostové Šluknovska demonstrovali proti vládě, znepokojili tím RomyZprávy ze života Romů
21.06.2012Mačetoví útočníci z Nového Boru půjdou před soud, žaloba je hotovaZprávy ze života Romů
21.06.2012Za rasově motivovaný útok v Nýrsku padly podmíněné trestyZprávy ze života Romů
07.06.2012Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školáchZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudá
Následující minuty patří pořadu České televize Národnost v pubertě. Tento dokument divákům poodhalí, jak o Češích menšiny smýšlejí a také lépe prozkoumá zažité stereotypy. Vše je o to zajímavější, že hlavní aktéři snímků jsou teenageři ve věku od 13 do 19 let. Můžete tedy vidět kousek ze života vietnamské, muslimské, romské a ukrajinské komunity.

Foto: Česká televize A o čem je příběh 'Jak Jitka byla chudá'? Roman, Jitka a Zdeněk jsou žáci 9.A, kteří bydlí na sídlišti Chánov. Všichni tři chtějí pokračovat ve studiu na střední škole a napsali filmový scénář o chudé dívce Jitce, jejíž touhou je studovat střední školu. Bohužel má velmi těžkou startovní pozici, její matka bere drogy. Roman, Jitka a Zdeněk problémy sídliště reflektují, nicméně nám ukazují, že špatné poměry na sídlišti Chánov se mění k lepšímu a že, jak sami říkají, nejsou všichni Romové takoví, jak se ukazuje v televizi.

Na základě vymyšleného scénáře a přispění žáků a učitelů Základní školy Chánov vznikl film spojující hranou a dokumentární formu. Oslovila jsem režisérku Rozálii Kohoutovou a hlavní hrdiny tohoto romského příběhu:

„To, že natočím film, který se bude věnovat romské minoritě, mi bylo svým způsobem přiděleno. Projekt vymyslela americká ambasáda. Následně do projektu vstoupila Česká televize. Tím, že jsem studovala romistiku a mám za sebou pár filmů s touto tematikou, oslovili mě, jestli bych nechtěla natočit romský díl. Lukáš Houdek mě doporučil redakci časopisu Romano Voďori v Chánově a vzal mě vlastně poprvé do Chánova, kde jsem se seznámila s Jitkou, Romanem a se Zdeňkem. A přišli mi natolik šikovní a to téma zajímavé, že jsem se rozhodla, že to natočím tam.“

Teď už tu mám hlavní protagonistku dokumentu – Jitku. Jak byste se zachovala v situaci, kdybyste musela žít život dívky, kterou představujete v dokumentu?

„Učila bych se a něčím bych se vyučila. Zařídila bych si život jinak než moji rodiče.“

Jitko, Vy teď končíte 9. třídu. Kam jdete po škole?

„Na střední zdravotní školu.“

Romane, Vy máte v dokumentu takovou rozvážnou roli. Jaký jste ve skutečnosti?

„Asi stejný.“

Romane, kam Vy si podáváte přihlášku?

„Po základce chci jít na střední školu, na obor: ekonomika a podnikání – peněžní manipulant.

Máte ambici jít potom ještě na vysokou školu?

„Jestli se mi podaří udělat si maturitu, tak chci ještě na vysokou školu.“

Zdeňku, co Vy budete dělat po základní škole?

„Jdu se učit na zedníka, do Bílovic.“

V dokumentu jste ten zlobivý. I ve skutečnosti jste takový buřič?

„Ne, to jsem jenom hrál, byla to role.“

Co si, Romane, myslíte, že je v dnešní době pro mladého Roma důležité. Co by měl začít?

„Aby něco dokázal, učit se. A nejenom vyjít školu, a pak dělat blbosti.“

Rozálie, když jsem shlédla i dokumenty Vašich kolegyň, v dokumentu o vietnamských děvčatech Lili a Mari jsme se podívali i k děvčatům domů, do práce, kde pracují rodiče. U Vás to bylo jen ve škole a o tom příběhu...

„Chtěla jsem, aby se Roman, Jitka i Zdeněk opravdu tvůrčím způsobem podíleli na příběhu filmu, aby to nebyl, řekněme, jen klasický dokument, že já přijedu s kamerou a natočím, jak žijí. Myslím si totiž, že plocha toho filmu rozhodně není dlouhá.“

S tím hlavním nápadem jste přišla, Jitko Vy, dlouho jste přemýšlela, co by bylo nejzajímavější?

„Romské děti se nechtějí učit. Něco jsem tedy napsala, a jim se to líbilo.“

Jitka říká, že romské děti se nechtějí učit. Nepodporuje to v divákovi zase ten předsudek?

„Myslím si, že ne, protože na konci dokumentu pak jak Jitka, tak Roman i Zdeněk, vlastně všichni tři, říkají, že oni se učit chtějí. My se bavíme i o tom, jak ten dokument vnímat, v takové té části 'making off', a Roman, myslím, říká, že by se to mělo přehánět, aby si lidé uvědomili, že tu jsou nějaké takovéhle problémy. Myslím si ale, že když pak vidíme ty tři reálné postavy, pochopíme, že oni si ten příběh vymysleli, přehnali ho a že oni v ničem takovém nežijí. Mají funkční rodiny. A všichni tři chtějí ve studiu pokračovat dál.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
21.03.2015O natáčení dokumentu Jenica & PerlaO Roma Vakeren
13.12.2014Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany, nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školáchO Roma Vakeren
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Letošní československou Miss Roma se stala Nikola Dudušová
Teď vás zvu do Hodonína. Tam se minulou sobotu uskutečnil dvanáctý ročník Miss Roma. Po dlouhé době se soutěž vrátila k původní myšlence, kdy o korunku soutěžily jak dívky z Čech a Moravy, tak také ze Slovenska. 12 dívek se předvedlo nejen v tradičních disciplínách, ale také například v tanci čardáš. Pokračování soutěže je ale do budoucna nejisté kvůli nedostatku financí. V Hodoníně byla Gabriela Grmolcová.

Letošní titul Miss Roma získala Nikola Dudušová (uprostřed). Foto: Gabriela Grmolcová Jak se Vám líbí letošní ročník?

/respondentka 1/ „Myslím si, že úroveň to má celkem vysokou.“

/respondentka 2/ „Zatím dobrý.“

/respondent 1/ „Velice. A hlavně chlapi jsou tu pěkný.“

/ukázka ze soutěže, moderace Jana Čenského/

Večer se nesl ve slavnostním duchu za hlasitých projevů publika, které tvořili jak romští, tak neromští diváci. O doprovodný program se například postarala zpěvačka Martina Balogová. Poslední disciplínou byla přehlídka ve svatebních šatech.

/ukázka ze soutěže, moderace Jana Čenského, vyhlášení vítězky – Nikoly Dudušové/

„Je to krásný pocit. Určitě jsem to nečekala a jsem z toho strašně překvapená.“

A co bylo pro Vás nejtěžší z toho, co jste dnes zažila?

„Asi převlékání do šatů. To bylo něco.“ /směje se/

Chcete ještě studovat? Nebo co chcete dělat v životě?

„Určitě. Studuji třetím rokem na střední průmyslové škole v Bruntále. A určitě chci pokračovat dál,“ říká letošní vítězka Miss Roma Nikola Dudušová.

„Jiný byl v těch finalistkách,“ mluví o rozdílech mezi předchozími a letošním ročníkem asistentka prezidenta Miss Roma Jarmila Moosová: „V úrovni finalistek, protože letos se skutečně sešlo 12 děvčat, které byly velice šikovné.“

Celkově ale nad soutěží Miss Roma visí otazník. Není totiž jisté, jestli se akce uskuteční i příští rok, a to kvůli nedostatku sponzorů a krizi, které je údajně všudypřítomná:

„Záleží na tom, jak se bude celkově chovat ekonomika ve státě, a pak podle toho snad... Ale doufejme, doufejme, že to bude pokračovat, že tradice bude vzestupná a že se to povede.“

Úroveň soutěže přitom, i díky přibývajícím zkušenostem, podle mnohých narůstá.

„Vzestupné je to snad v tom, že se nám podařilo přizvat pana Čenského, aby nám Miss Roma moderoval. Toto se nám tedy podařilo, zvýšit povědomí o tom, že Roma je tu hlavně proto, abychom se spojili a propojili.“

Je to tedy cíl celé akce? Trošku přiblížit Romy Čechům a Čechy Romům?

„To je první cíl.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2015Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z BratislavyO Roma Vakeren
21.06.2014Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá SlovenkaO Roma Vakeren
21.05.2013Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z RožňavyO Roma Vakeren
03.05.2013Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřináctéZprávy ze života Romů
03.08.2012Přihláška do soutěže Miss RomaZprávy ze života Romů
30.04.2010Miss Roma České republiky - letos podesátéO Roma Vakeren
19.03.2010Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss RomaO Roma Vakeren
16.06.2006Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelkyO Roma Vakeren
26.05.2006Soutěž Miss Roma Praha 2006 má bohatý hudební doprovod i celovečerní programO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Proč Romy, kteří žijí jako většina, majorita nevidí?
V následujících minutách se podíváme k našim východním sousedům. Proč nechceme vidět Romy, kteří žijí tak jako většina? To je jedna z mnoha otázek kampaně pod názvem „Syndróm Róm“, kterou na Slovensku organizuje Občanské sdružení Ľudia proti rasizmu. Její autoři chtějí pozitivně zviditelnit Romy integrované do společnosti. Slušných Romů je hodně, ale majorita je přehlíží. Další podrobnosti už má Miroslav Strelec.

Kampaň má například změnit mýtus o tom, že až 99 procent Romů žije na Slovensku v chatrčích, ve vesnických osadách, v rozbitých bytovkách či v městských ghettech.

Předsedkyně občanského sdružení Lidé proti rasismu (Ľudia proti rasizmu) Irena Bihariová:

„Proto je ambicí kampaně zviditelnit počtem větší část romského etnika, které je integrovaná, která v podstatě funguje jako kterýkoli jiný příslušník majority.“

Podle výsledků terénního průzkumu žije až 60 procent všech Romů na Slovensku tak, že splynulo s majoritou, tedy mimo osady a ghetta. Jen 16 procent romských domácností na Slovensku žije v nestandardních obydlích a příbytcích. Tvrdí to kampaň, ve které se může veřejnost blíže seznámit s romskou učitelkou, redaktorem, vojenským důstojníkem, bankovní úřednicí nebo vychovatelem.

Vysokoškolská studentka a učitelka angličtiny Denisa Samková:

„Kampaň jsem se rozhodla podpořit proto, že Romové jsou v médiích zobrazováni jako nějaká homogenní problematická skupina. Proto jsem se rozhodla svým příběhem demonstrovat to, že nejsme jenom světlá výjimka, ale že symbolicky zastupujeme masy Romů, kteří žijí tak jako my.“

Kampaň Syndrom Rom (Syndróm Róm) je koncipovaná jako série osobních příběhů integrovaných Romů, kteří vyprávějí svůj životní příběh. Ida Bihariová je živým důkazem toho, že majorita dokáže důvěřovat Romce zaměstnané ve finančním sektoru.

„Když jsem nastoupila do banky, někteří, popravdě, nevypadali nadšeně. Sám ředitel mi řekl, že nebyli spokojení s tím, že přijal Romku do banky. Říkali mu, jak to mohl udělat, že to v životě nikdo neviděl, aby Romka pracovala v bance. Ale po čase, když zjistili, že jsem přesná a pracovitá si mě celý kolektiv v bance velmi oblíbil a neměla jsem nikdy žádný pocit, že by mě kdokoli ponižoval. Nikdy ne.“

Tibor Horváth, který celý svůj život věnoval dětem, dennodenně dokazuje, že i Rom z průměrné rodiny dokáže zabezpečit sebe, svou rodinu a dát domov i jiným dětem, které ho potřebují.

„Strašně málo se pomáhá Romům, kteří by si to zasloužili. Více se pomáhá Romům, kteří mají větší problémy a neumějí, nebo dokonce ani nechtějí, dát dětem vzdělání.“

S názory na Romy, spíš ale s negativními, se setkávají už i děti ve škole, což se smutkem v hlase popisuje Adriana Šarkoziová, asistentka terénního pracovníka na městském úřadě v Žiaru nad Hronom:

„Nejmladší syn, který chodí na základní školu, mi oznámil, že děti v jeho třídě mu dávají pocítit, že je jiný, a to chodí do matematické třídy, což je výběrová třída, a syn se učí velmi dobře. I přesto, že nechodí špinavý, nechodí smradlavý, že je jednoduše, myslím si, stejný jako ostatní děti, i přesto mu děti dají pocítit, že je Rom. Děti mu dělají to, že se ho nejdřív chytí, a náhle utíkají pryč a říkají, že mají na rukou 'cikánský smrad'. A tak se honí, dotýkají se jeden druhého a předávají si 'cikánský smrad'.“

Kampaň nechce hledat viníky na žádné straně, ani stavět veřejnost do pozice názorového oponenta. Naopak, samy příběhy integrovaných Romů jsou nejlepším důkazem toho, že bezkonfliktní soužití Romů a majority je možné.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
23.06.2012Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři RomyO Roma Vakeren
16.06.2012Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na výstavě ShowRom bylo vidět, jaké potraviny nesou v názvu slovo cikánský
Akana vakeraha palo romane nevipena andalo Mnichov. Nocí romské literatury v úterý v Mnichově vyvrcholil rozsáhlý pětitýdenní projekt Hlasy Romů, který našim bavorským sousedům představil romské umělce a vědce z mnoha evropských zemí. V příspěvku Jany Šustové se teď zaměříme na díla dvou romských výtvarníků, kteří žijí v Německu.

Cikánská sekaná na fotografii Nihada Nino Pušiji (Foto: Jana Šustová) Cikánský salát, herinky v salse po cikánsku, různé cikánské omáčky nebo třeba cikánská sekaná – takové produkty lze běžně zakoupit v německých obchodech. Právě ony neunikly bdělému oku romského fotografa a novináře Nihada Nino Pušiji, který pochází ze Sarajeva, ale žije v Berlíně, kde už si z takzvaných cikánských potravin vytvořil slušnou sbírku. Část této sbírky se stala i součástí výstavy ShowRom, kterou tento měsíc po tři týdny hostilo mnichovské kulturní centrum Gasteig. Nihad Nino Pušija tam samozřejmě nevystavoval jen lahvičky, sklenice a konzervy, ale také své četné fotografie. Na některých z nich skombinoval takzvané cikánské potraviny s portréty Romů. Ředitelka Českého centra v Mnichově Zuzana Jürgens o jeho výstavě uvádí.

Výrobky s názvem cikánský vystavené v rámci projektu Hlasy Romů v Mnichově (Foto: Jana Šustová) „Je třeba říct, že mimo jiné ta jeho instalace přispěla k tomu, že si určité řetězce přeci jenom začaly trochu uvědomovat, co to znamená, když prodávají masové kuličky v cikánské omáčce nebo cikánský guláš atd. Takže ten počet pokrmů, což jsou většinou zmražená jídla nebo jídla v konzervách, které lze koupit, se přece jenom redukoval. Ale on tehdy, když tu instalaci připravoval, tak říkal, že procházel berlínskými obchody a supermarkety a ta sbírka, kterou nashromáždil, je skutečně pozoruhodná. Většinou to jsou jídla, která mají nějakou oranžovou nebo rajčatovou omáčku, jsou pálivá, což odkazuje kamsi do Maďarska, a asi je zajímavé, že s romskou kuchyní to samozřejmě nemá vůbec nic společného.“

Alfred Ullrich s romistkou Helenou Davidovou na vernisáži výstavy svých ilustrací ke knize Sudba Ursitorů (Foto: Jana Šustová) Další díla z výstavy ShowRom byly grafiky Alfreda Ullricha, které vyšly v českém překladu románu Sudba Ursitorů od prvního romského spisovatele Matéo Maximoffa. Na jejich vernisáž vzpomíná Zuzana Jürgens takto:

„Zajímavé bylo, že Alfred Ullrich, který se narodil v Rakousku, ale už roky žije blízko Mnichova u Dachau, mimo jiné velmi pěkně mluvil o Mileně Hübschmannové, která pro něj byla jedním z iniciátorů jeho vstupu na českou scénu, ale podle toho, jak jsem ho slyšela, možná i jednou z těch, která přispěla k tomu, že se sám začal věnovat romskému tématu, resp. i své romské identitě. On je grafik a grafice se věnoval řadu let, a teprve v posledních asi 10-15 letech se v jeho pracích objevují čím dál silněji i romská témata. A právě jedním z impulzů byly i ilustrace k českému překladu románu francouzského autora Matéo Maximoffa, kde právě Milena Hübschmannová a čeští romisté stojí v pozadí. To je, myslím, velká chvála na českou romistiku a byla jsem moc ráda, že to v rámci té vernisáže zaznělo.“

RollingHome před mnichovským Gasteigem (Foto: Jana Šustová) Alfred Ullrich se na projektu Hlasy Romů v Mnichově podílel nejen výstavou svých děl, ale také instalací RollingHome.

„On přijel na prostranství před ten Gasteig s obytným vozem, ve kterém je celý týden k dispozici a poskytuje informace o různých romských iniciativách, o Romech a Sintech vůbec a poslední dva dny tam přicházela i Tamara Moyzes, která je v Mnichově na stipendijním pobytu, a u karavanu věštila budoucnost z karet. Takže je to takový multifunkční obytný vůz.“

Během deseti dní s karavanem zažil Alfred Ullrich i řadu paradoxních situací. Hodně lidí mu vyprávělo svůj životní příběh, jiní ho poučovali o tom, jak to s Romy a Sinty doopravdy je, a leckdo si neušetřil poznámku, že jeho starý Ford Granada z 90. let nemá zelenou ekologickou nálepku a tudíž nemá právo ke vjezdu do centra Mnichova.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
24.05.2012Provokativní videoinstalace a fotografie Tamary Moyzes oslovily mnichovské publikumZprávy ze života Romů
12.05.2012Na Noci romské literatury v Mnichově vystoupí i dvě romské spisovatelky z ČeskaO Roma Vakeren
08.05.2012Projekt Hlasy Romů v Mnichově představuje soudobé romské uměníZprávy ze života Romů
28.04.2012V Mnichově zní Hlasy RomůO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 26. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz nebo na facebook.com/oromavakeren.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del.

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Matka chlapce, který lhal o napadení Romy, se veřejně omluvila
Reportáž:  Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudá
Reportáž:  Letošní československou Miss Roma se stala Nikola Dudušová
Reportáž:  Proč Romy, kteří žijí jako většina, majorita nevidí?
Reportáž:  Na výstavě ShowRom bylo vidět, jaké potraviny nesou v názvu slovo cikánský

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
740748   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
257199   11.09.98 Romske aktuality
213421   14.03.00 Romský jazyk
156492    Historie a původ Romů
133344   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117139    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101548    Fotografie
88083   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76370    Romové po roce 1989
74267   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz