Vyhledávání
15.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes si povíme o pietním aktu v Letech u Písku, věnovanému obětem romského holocaustu za druhé světové války, informujeme vás o pohřbu devětatřicetiletého Martina Hospodi z východního Slovenska i o tom, že podle Českého helsinského výboru roste u nás averze většinové populace vůči Romům.

Navštívíme také Idu Kelarovou, která nám představí svoje nové CD a samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského holocaustu
Romové, zástupci obou komor parlamentu, velvyslanci deseti evropských zemí a Spojených států amerických položili květiny a věnce k uctění obětí romského holocaustu. Pietní místo prošlo v uplynulých letech výraznými úpravami, ale romské iniciativy se nesmířily s tím, že přímo na místě bývalého tábora stojí vepřín.

Čeněk Růžička pokládá květiny k památníku v Letech u Písku (Foto: Jana Šustová) Celkem internací ve zdejším táboře prošlo 1309 osob, 326 internaci nepřežilo. Další čtvrtina vězňů byla propuštěna nebo utekla. Ostatní vězňové skončili v koncentračním táboře v Osvětimi.

„A my stále upozorňujeme na vzrůstající protiromské nálady,“ řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, kterého u pomníku oslovila Iveta Demeterová. „Právě tady pociťuji silnější averzi vůči nám. Předsudky, nenávist. Nejvíce ji šíří chorobně postižení politikové. A pokud něco řeknou veřejně, stává se to normou.“

Představitelé židovské obce u památníku v Letech (Foto: Jana Šustová) Mezi přítomnými byl i předseda nově vzniklé politické strany, Strany rovných příležitostí, Štefan Tišer, který řekl, že k vybudování politické strany, která by hájila jejich zájmy, se Romové rozhodli loni na podzim, kdy eskalovalo napětí na Šluknovsku. Strana podle svých zakladatelů nechce hájit pouze zájmy Romů, ale obecně všech sociálně slabých lidí.

„Strana rovných příležitostí vznikla na popud současné situace. Romové potřebovali, aby za ně někdo jednal. Zatím je to pouze o nás, bez nás. Vytýkají nám, že zneužíváme dávky, finanční prostředky. My bychom chtěli lidem ukázat, že to není pravda. Potřebujeme, aby naše děti byly vzdělané v normálních školách, potřebujeme práci. Romové byli zvyklí za komunismu dělat. I přesto jim dnes někdo předkládá, že museli, že byli nuceni! To není pravda. Nevěděli, co jsou exekuční příkazy, nikdo je nevyháněl z práce. A my teď chceme dávat jakýsi apel,“ říká předseda Strany rovných příležitostí Štefan Tišer.

Představitelé Československé církve husitské (Foto: Jana Šustová) Mezi přítomnými byli i potomci zemřelých, kteří každoročně uctívají kyticí a vzpomínkou památku svých blízkých.

„To je na památku, protože zde byla moje maminka, otec i sourozenci. Všichni zahynuli. Ani nemůžu mluvit dál. Když sem přijedu, tak vždycky brečím.“

„Mně tady zemřel děda a strejdu ke konci tábora odvezli do Osvětimi, kde zahynul.“

U mikrofonu mám senátora Tomáše Töpfera. Ve svém projevu jste velice emotivně hovořil o své rodině, o Osvětimi...

„Můj tatínek byl z deseti dětí a šest jeho sourozenců včetně mé babičky, jeho matky, zůstali v koncentračních táborech. Moje maminka byla z pěti sester, z nichž dvě zahynuly, také v Osvětimi. Takže mě se na těchto místech a na těchto pietních shromážděních hovoří velmi těžce. Naše rodina zažila, co to je holocaust. A co se týče rasismu, nebo pocitu, že je člověk vylučován z většinové společnosti, říkám, že se vždycky najde někdo, kdo vám připomene, že jste Žid. Anebo že jste Romka. Proto v sobě tento pocit jakési sounáležitosti mám hluboce, geneticky zakořeněný. Každý z nás se může chovat tolerantně. Každý může poskytnou práci, pokud jí disponuje, nabídnout ji těm, kteří ji potřebují. Nemusí to dělat okázale, ani veřejně. Když každý začneme od sebe, tak to bude dobré. Všimněte si, že v dnešních projevech mnohokrát zaznělo, že existuje pomyslný vztyčený prst, který ukazuje na ty druhé a určuje, kdo vlastně za něco může. Někdy je dobré tento prst otočit na sebe a zamyslet se, jestli i já pro věc dělám dost.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Karvinští Romové se rozloučili se zastřeleným Martinem Hospodi
Karvinští Romové žádají, aby podnikatel, který kuší smrtelně zranil jejich známého, čelil obvinění z vraždy. Policie ho stíhá pro těžkou újmu na zdraví s následkem smrti. Devětatřicetiletého Martina Hospodi postřelil šípem podnikatel z Chotěbuzi. Podle jeho verze bránil dům proti zlodějům. Romové, kteří byli na místě, to odmítají s tím, že jen hledali staré železo, které chtěli odvézt do sběrny. Na smutečním obřadu se přišla se zastřeleným rozloučit stovka lidí. Byla u toho i reportérka Andrea Čánová.

Martin Hospodi smrtelně zraněný střelbou z kuše (Foto: Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje) Kolem kaple v karvinské části Staré Město jsou desítky lidí, děti i důchodci. Proto, aby rodina vůbec mohla pohřeb uspořádat, udělali místní sbírku. Pokračuje romská poradkyně Jarmila Szurmanová:

„Uspořádali jsme sbírku. Složilo se pár podnikatelů od nás z Karviné i z Brna. Přispěli i lidé, kteří jsou opravdu sociálně slabí, částkami po deseti, dvaceti korunách, což bylo velmi hezké. Cítili jsme to jako nutnost, protože nejbližší rodina mrtvého není z Karviné.“

Eva Kropivnická, terénní pracovnice Magistrátu města Karviná: „Lidé brečeli, dávali po deseti, po padesáti koruně. Překvapilo mě, že dávali i ti, kteří mají šest, sedm dětí, i když sami nemají ani na chleba, bylo před dávkami. Brali to jako povinnost, takové naše romství. My se složíme, i když nic nemáme. Dáme i to poslední.“

Martin přijel do Karviné z východního Slovenska. Jeho rodiče nakonec na synův pohřeb nedorazili.

„Oni se všichni zhroutili! My nejsme zase takoví boháči!“

Čili se omluvili, že nemohli přijet?

„Ano. Zavolali.“

Skupinka romských mužů, stojící opodál, diskutuje o tom, jak se to všechno v Chotěbuzi vlastně seběhlo. Verzi podnikatele, který střílel z kuše a tvrdí, že chránil svůj majetek před zloději, odmítají.

„Ani na pozemek mu nevlezli, byli na cestě.“

„Byli na cestě, u auta. A on nakonec vystřelil...“

„Utíkali do auta, protože viděli, že má něco v ruce a ten Martin už to nestihl. Otevíral auto a najednou ho zasáhl šíp.“

„Já bych to řekl takhle. Bereme podporu tři tisíce čtyři sta na celý měsíc. Z toho musíme platit nájem, něco dětem do školy, jídlo, něco na sebe. A to je málo. Takže to byli lidé, kteří chodí sbírat šrot, ne krást, ale sbírat, aby uživili děcka. A jeden nakonec přišel o život.“

Z kaple se najednou ozývá docela hlasitý projev. Martinův bratranec, Gabriel Gujda, byl v Chotěbuzi, když se vše stalo.

„Já, Gabriel Gujda, jsem viděl na vlastní oči vraždu člověka!“

A neváhá před novináři dokázat, že není zloděj.

„Nebyli jsme ani obvinění! A za co také? Že jsme byli 15 vteřin venku? Kvůli tomu máme být zloději? Proč? Já osobně mám čistý trestní rejstřík, nikdy jsem nebyl trestaný, klidně vám ho můžu ukázat! Pořád ho sebou nosím, podívejte se! Kdybych byl zloděj, tak v tomto papíru je to napsané. A co tu stojí? Čistý rejstřík! Jsem tedy zloděj?“

Příchodem faráře se situace v kapli uklidňuje, lidé se modlí.

„Jestliže vám zesnulý pan Martin během života jakkoli ukřivdil, zarmoutil skutkem, urazil slovem, prosím, abyste mu ze srdce, upřímně odpustili.“

Průvod s rakví doprovází tóny houslí a harmoniky.

„Tělo našeho bratra Martina položíme do země, neboť člověk je prach a v prach se obrátí.“

„Jak pán, který zemřel, tak i pan střelec, oni oba jsou oběťmi té všeobecné nálady ve společnosti. Jakmile se objeví Rom, hned vyvolává u majority úzkost. A jakmile se z majority objeví někdo holohlavý, tak zase vyvolává úzkost u Romů,“ říká romský aktivista Kumar Vishwanathan.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Podle Českého helsinského výboru u nás roste averze vůči Romům
Podle Českého helsinského výboru roste u nás averze většinové populace vůči Romům. Průzkumy ukázaly, že za deset let stoupla asi ze 60 na 75 procent. Na druhou stranu jsou tu však i značně pozitivní aspekty ve vývoji postoje většinové společnosti vůči romské menšině. To řekl v rozhovoru Gabriele Grmolcové člen Českého helsinského výboru Petr Uhl.

Romové (Foto: Jana Šustová) „Já si myslím, že v české společnosti jsou dva proudy. Jeden považuji za pozitivní a druhý za negativní. Pozitivní je, že stále více lidí chápe, že Romové mají jednak plná občanská práva a za druhé, že mají i skupinová práva jako etnická menšina. A stát je povinen tato práva naplňovat v rozumné míře.“

Kromě jiného jde podle Petra Uhla o existenci občanských iniciativ, včetně těch romských a proromských, které se na ochranu základních lidských práv soustředí.

„Myslím si, že se vládní úsilí z dob Václava Klause, z roku 1997, dostalo postupně níže, tzn. přes kraje na obce. A to je dobře. Aktivovala se občanská společnost. Dnes je spousta organizací, které nějakým způsobem konkrétně pomáhají se vzděláním, s integrací, se zaměstnáním, s bydlením, a mají pozitivní výsledky a lidé to vědí.“

Druhou, podle Petra Uhla negativní stránkou, je rostoucí averze většinové společnosti vůči Romům.

„Protiromské nálady jsou do značné míry spojeny s určitým ochuzováním a upadáním do chudoby nejširších vrstev, a to především Romů, protože nemají kvalifikaci, nemají práci. Je to takový začarovaný kruh. Čili, segregační momenty ve společnosti jsou také vidět a je třeba je překonávat.“

I když v Česku roste počet příznivců neonacismu, většinově se lidé od tohoto extremistického názoru distancují, jak říká člen Českého helsinského výboru Petr Uhl:

„České obyvatelstvo není naštěstí neonacistické. Většinově k tomu lidé mají dokonce odpor. Čili, právě na tom zneužívání sociálních problémů neonacisty nebo pravicovými radikály je vidět, že lidé nejsou prosťáčkové Boží a nenechají se jen tak poštvat. Alespoň ne všichni a ne úplně.“

Čím si tedy vysvětlujete zmíněnou averzi vůči Romům?

„Tady byla silná averze vůči Židům, těsně po první světové válce zde byla silná averze vůči katolíkům, nebo alespoň vůči katolickému kléru. Vždycky je zapotřebí hledat kolektivní vinu a odpovědnost. Je to dané také tím, že jsme tu byli čtyřicet let tak trochu zadrátovaní a proto tu nežili žádní jiní lidé, kteří vypadají jinak.“

A nepřipadá Vám, že štvavou kampaň trochu vedou i média? Jak to vidíte v rámci vývoje různého podněcování k nenávisti?

„Nepřesnosti mívá i veřejnoprávní televize, ale ne třeba v oblasti podněcování nenávisti, ale v jiných. V médiích jsou části života pouhým sportovním zápasem, ničím jiným. Vždycky je tam jedna ekipa proti druhé a my někomu fandíme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
21.03.2013Postoj Čechů k Romům se nelepší. Ztížilo se i postavení muslimů, tvrdí ČHVZprávy ze života Romů
21.03.2013Evropou zmítají protiislámské nálady, v Česku sílí nenávist vůči RomůmZprávy ze života Romů
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
22.08.2012Středoškoláci mají soužití s Romy za "největší problém dneška"Zprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
22.03.2011Vyšla Stínová zpráva o rasismu v Evropě 2009/2010Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdružení
Městečko Poltár nedaleko Lučence, známé sklářským průmyslem, dnes prožívá vážné problémy. V místních sklárnách pracovali i Romové, kterým se nepříznivá situace nevyhýbá. V rámci svých možností jim pomáhá asistentka terénního sociálního pracovníka městského úřadu v Poltáru Beata Berkyová. Více už Robert Hoza.

Romské děti na Slovensku (Foto: Jana Šustová) „Romové zde byli zaměstnaní a byli to spokojení lidé, žádné problémy tu nebyly. Neměli nic navíc, tak akorát na přežití. Měli co dát dětem. Platili si všechno a nebyli to žádní dlužníci. Zkrátka, žili si.“

Beata Berkyová pochází z Kokavy nad Rimavicou. Vystudovala střední odborné učiliště obchodní s maturitou a přes prvního zaměstnavatele se brzy dostala k práci s mládeží.

„Souběžně s prací jsem se věnovala aktivitám, které on organizoval. Měl v Poltáry na starosti mládež. Připravoval pro ně volnočasové aktivity. A mě to zaujalo a začala jsem mu pomáhat při organizování miss, diskoték, sportovních akcí. Zalíbilo se mi to natolik, že jsem z jeho podnětu založila občanské sdružení Klub romské mládeže, kde jsem se začala aktivněji věnovat této problematice.“

V jakém stavu mládež byla ve chvíli, kdy jste začala organizovat vaše aktivity a jaká je v současnosti?

„Mládež z Poltár neměla žádné cíle, svůj volný čas trávili stereotypně – chodili do školy, poflakovali se po městě, navštěvovali pohostinství. Když viděli, že se tu něco děje, začali se o to zajímat. Založili jsme si soubor, ve kterém jsem měla třicet dětí. Začali jsme nacvičovat, věnovali jsme se jim a oni zpozorněli – někdo se o nás zajímá. Začali jsme chodit na různé festivaly, taneční přehlídky a tím se mládež změnila a přestala se věnovat dřívějším činnostem. Nakonec jsem pootevřela vrátka i sociální práci.“

Postupně přicházely nabídky na zvyšování kvalifikace při práci s mládeží. V Banské Bystrici absolvovala kurz zaměřený na romského asistenta – učitele a rok působila v této pozici na Základní škole Poltár.

„Pomáhala jsem jim v případech, kdy si učitel doopravdy nevěděl rady. Děti byly někdy velmi hyperaktivní, nedávaly pozor, nenosily si pomůcky, vyskytovalo se záškoláctví. Toto všechno jsme řešili. Navštěvovali jsme rodiny, přibližovali jsme školu rodičům, vysvětlovali jim, jaké následky vyplynou z toho, když děti nebudou pravidelně docházet do školy. Apelovali jsme, aby se zlepšila příprava dětí na vyučování. Tím, jak jsem pracovala ve škole a docházela do rodin, dostala jsem se i k tomu, že jsem naslouchala jejich problémům, k tomu, jaké jsou problémy v komunitách. Rodiče se na mne pak obraceli s problémy celé rodiny. Zvykli si na mne do té míry, že jakmile bylo něco třeba zařídit na úřadech nebo na školách, chodili za mnou. Z mého bytu jsem si zřídila takové malé komunitní centrum a byla jsem pro lidi z Poltár zpovědnicí. A to mne přesvědčilo k otevření dalšího sdružení, kterým je Unie romských mateřských center, ve kterém jsme pracovali přímo s matkami.“

Po úspěšném zvládnutí konkurzu Beata Berkyová v současnosti pracuje na pozici asistenta terénního sociálního pracovníka při Městském úřadě Poltár. Ráda by si ale zvýšila kvalifikaci.

„V současné době zvažuji podat přihlášku na vysokou školu v Banské Bystrici, obor sociální práce, protože pro moji činnost je to doopravdy potřeba.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ida Kelarová vydala nové album Šunen savore - Poslouchejte všichni
Mezinárodně uznávaná zpěvačka a pedagožka Ida Kelarová a její Jazz famelia vydala nové album Šunen savore - Poslouchejte všichni a na tomto nosiči spolupracovala s jazzovým orchestrem. Na podrobnosti a zajímavosti se Idy Kelarové zeptal Jan Josef Horváth.

Ida Kelarová (Foto: kelarova.com) „V podstatě se jedná o stejné seskupení, jako bylo na minulém cédéčku Aven Bachtale. Jedná se o kapelu, kterou jsme nazvali Jazz Famelija. Je to tedy jazzová kapela, romští muzikanti, jazzoví profesionálové. Šunen savore by mělo být více věnováno písni, soustředili jsme se na to, aby více vynikla, stejně jako vokály. Za hosty jsem si přizvala mladé romské talentované zpěváky a ti se mnou momentálně velice úspěšně fungují. Jsou to Jan a Oto Duždovi a teď přibyla mladá Leona Bikárová. Největší hvězdou na cédéčku je Lelo Nika, který pochází ze Srbska a bydlí ve Švédsku a troufám si říct, že to je jeden z nejlepších harmonikářů, který s námi hostuje a občas s námi vyjede do světa na nějaký festival.“

Kolikáté toto cédéčko vlastně je?

„V podstatě druhé, přestože jsme natočili jedno jazzové DVD v Lucerně.“

Co vaše letní kurzy zpívání pro děti?

Ida Kelarová (Foto: kelarova.com) „S dětmi jsme secvičili úžasný, velký koncert, který produkujeme s filharmoniemi. Měli jsme tu čest koncertovat s královéhradeckou filharmonií. Teď jsme pozvaní do Zlína a dokonce máme možnost v září vystoupit na festivalu Menuhin ve Švýcarsku, s romskou Sinti a Roma filharmonií Frankfurt. Takže společně s tímto ansámblem budeme v září koncertovat. Projekt se jmenuje Čavorenge. Jedná se o 60 romských dětí z různých konců republiky. Soustředíme se především na vysokou úroveň prezentace romské kultury a to se nám daří.“

Co Svojanov? Lidé ho měli rádi, kam se poděl?

„Za prvé se stal malým. On se sice úspěšně rozkřiknul, ale začalo na něj jezdit tolik lidí, že už jsme se tam docela mačkali. Tedy to byl jeden z důvodů, proč jsem s tím skončila. Potom to byly pochopitelně finance, kterých se ani jeden rok nedostávalo. A třetí, asi největší důvod je, že se tam vyměnilo několik kastelánů a hrad se proto zaměřil úplně jinak, dnes už se tam podobné festivaly v podstatě nedají dělat. Momentálně, protože se nás na to hodně lidí ptá, jezdíme a hledáme jiný hrad, na kterém bychom to mohli od příštího roku obnovili. Myslím si ale, že prací, kterou dělám, zároveň zviditelňuji romskou kulturu. Kolem mě jsou vynikající muzikanti a úžasné, talentované děti, takže to naše krédo ‘měnit svět‘ děláme svojí cestou. Z mého pohledu mohou být umělci silnější než politici.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 19. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského holocaustu
Reportáž:  Karvinští Romové se rozloučili se zastřeleným Martinem Hospodi
Reportáž:  Podle Českého helsinského výboru u nás roste averze vůči Romům
Reportáž:  Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdružení
Reportáž:  Ida Kelarová vydala nové album Šunen savore - Poslouchejte všichni

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz