Vyhledávání
23.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes Vám nabídneme rozhovor s Annou Šabatovou, předsedkyní Českého helsinského výboru, zajedeme do Břeclavi a podíváme se i k našim sousedům na Slovensko. V druhé půlce vysílání si popovídáme s Rudolfem Dzurkem a přiblížíme festival Hlasy Romů. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám, jak pevně věříme, zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar sambat. Adadžives povakeraha so pes ačhiľa adre that Břeclav the džana amenca pre Slovensko.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky
Řada evropských zemí se k Romům chová tak, jako by to ani nebyli jejich občané. Shodli se na tom účastníci valné hromady Evropské asociace na obranu lidských práv, která byla koncem dubna v Brně. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové jde násilí na Romech napříč Evropou a situace se zhoršuje. Další podobnosti uvedla Anna Šabatová v rozhovoru se Zuzanou Kopuletou.

Evropská unie (Foto: Evropská komise) Z čeho plyne ta malá naděje na zlepšení?

„Náš pesimismus vychází ze skutečnosti, že jsme se sešli z mnoha zemí a zjistili jsme, že situace je, pokud jde o práva Romů, špatná a zhoršuje se. V nedávno publikované zprávě Evropské sítě proti rasismu bylo konstatováno, že v souvislosti s ekonomickou krizí, kdy se velké skupiny obyvatel dostávají do chudoby, se snižuje tolerance. To je známo, že když se lidem daří dobře, tak jsou tolerantnější. Dále zaznělo, že existuje velké množství předsudků, které se skutečně reprodukují. Jsou to určité historické předsudky proti Romům, které situaci vůči Romům ovlivňují. Především jsou to ale politiky vlád, které nejsou dostatečně důsledné. Místo aby Romy chránily, dopouštějí se občas i institucionálního násilí.“

Můžeme uvést nějaký příklad?

„Všichni si asi vzpomeneme na velkou aféru z loňského roku, která se týkala vyhošťování Romů z Francie. V době, kdy jsme měli seminář, tak se v Bělehradě stala věc, která se bohužel děje i v jiných zemích, ale tady se udála ve velkém rozsahu. 250 romských rodin bylo bez jakéhokoliv upozornění vystěhováno z jejich domovů a doslova někam odsunuto. To je velmi nebezpečný trend. Uvědomte si, že 250 rodin je několik set lidí!“

Proběhla také debata o tom, jak to udělat, aby Romové mohli důstojně bez diskriminace žít v Evropě? Můžete shrnout hlavní body toho, co diskutéři navrhovali?

„Pokud jsou Romové pouze předmětem sociální práce a sociální kontroly a není jim dána žádná vyhlídka na důstojný život, pokud nejsou zapojeni do toho, jak si svůj život představují, třeba jak by mohli něco společně vybudovat, aby mohli žít v lepších podmínkách, na něčem se osobně podílet, tak potom ty postupy dost často selhávají. Zazněly ale i optimistické příklady z dobré praxe. Romové se zapojili do velmi pěkných projektů, jako je například Vesnička soužití nebo Romské asistentky v Ostravě. Rozsáhlé pozitivní projekty jsou známy ze Španělska, kde se Romové sami podíleli na přebudování svých domů a komunitního života. Jde o to, aby se v daleko větší míře realizovalo povzbuzování komunit, než aby byli Romové objekty nějaké péče a jakéhosi regulování.“

Rok 2013 má být Rokem evropského občanství. Co z toho plyne pro romskou otázku?

„To je právě velmi zajímavé, protože co vlastně má být předmětem nebo obsahem evropského občanství? Je nepřípustné, aby jednoho člověka, který pochází ze státu Evropské unie, z jiného státu Evropské unie vyhošťovali. To by se nemělo stát. Důležité ale je, aby součástí občanství nebylo jenom politické právo, ale i minimální rámec sociálních práv, který umožní občanství realizovat, tzn. bydlení, práce. Chtěla bych zdůraznit, že čím dál tím víc je důležité vidět Evropu jako jeden celek a společným úsilím se snažit věci měnit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
07.06.2012Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školáchZprávy ze života Romů
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
19.07.2010Občané ČR mají největší odstup k Romům, blíže mají k UkrajincůmZprávy ze života Romů
12.07.2010Za Fischera se boj proti rasismu zlepšil, tvrdí odborníkZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Břeclavští Romové odsuzují útok na mladého chlapce
Patnáctiletý chlapec, kterého v půli dubna napadla v Břeclavi trojice útočníků, je už v domácím léčení. Petra podle lékařů dělilo po napadení jen pár minut od smrti. Jak sám řekl – byla tma a neviděl útočníkům do tváře, takže zda to byli Romové, nemůže s určitostí říci. Sami Břeclavští Romové hned po incidentu útok odsoudili a žádají potrestání útočníků. Kolektivní vinu však odmítají. Iveta Demeterová se tedy jela do Břeclavi podívat, kde její průvodkyní byla Karolina Rejlková, vedoucí tamní pobočky IQ Roma servis.

Břeclavská nemocnice (Foto: Hana Ondyášová) „V lokalitě, která byla často ukazována v médiích, je ze 70 rodin asi 10 romských. Problémem je, že inkriminovaný dvůr je otevřený.“

Jak vidím, je tu i pobočka městské policie.

„Lidé si stěžovali na hluk. Navíc tu působí asistent městské policie, romský asistent. Jedním z jeho úkolů je komunikace s Romy a s romskou komunitou.“

Přijde mi, že momentálně je tu naprostý klid. Vy sama jste říkala, že tu bydlí minimum romských rodin. Proč se tedy tato lokalita označuje za tu, kde žijí většinou Romové?

„Když jsem na stejném místě poskytovala rozhovor před týdnem, tak tamhle naproti vykoukl z rodinného domku pán a říkal: ‚Přijďte se podívat odpoledne!‘ Je pravda, že když se začnou vracet děti ze školy, a to nejenom ty, které tu bydlí, ale i příbuzní, tak se tu opravdu sejde hodně lidí.“

Ale jen sedí a povídají si.

„Já jsem nezažila nic jiného.“

Jak se zdá na první pohled, klidné místo. Ale na obyvatelích Rieglovy ulice je vidět bezmoc a strach. I oni chtějí vědět, kdo 15letého chlapce napadl. Chtějí znát viníky.

Paní Gorolová, jak dlouho bydlíte v Břeclavi?

„39 let. Celá ta věc vlastně utichla, takže my pořád nevíme, kdo to udělal. Policie ani nedala žádné vyjádření. Vůbec nic nevíme.“

Dále mám u mikrofonu paní Dunkovou, břeclavskou rodačku.

„My si myslíme, že to ani Rom nebyl. Kdyby ano, tak už by ho dávno našli. Břeclav je malá, to se tu hned roznese.“

„Toto místo se právě vykazuje tím, že tu žije zmiňovaných 11 romských rodin...“

„Několikrát tu byli novináři a i oni se divili, proč se tady tomu tak říká!“

„... ale já se divím úplně stejně, paní Květo. Nazývá se to tu sociálně vyloučená lokalita jenom proto, že je to název v rámci oboru sociální práce.“

„Já to vím!“

Uráží vás to?

„Uráží! Podle mě sociálně vyloučená lokalita vypadá jinak. Chybí okna, vchodové dveře... tady jsou jenom obouchané fasády.“

Svou práci zde vykonává i asistent prevence kriminality, se kterým jsou místní velmi spokojeni. Nachází se zde i služebna městské policie, kde jsem mluvila se zástupcem velitele:

Pane Nováku, vy dohlížíte na pořádek ve vyloučené lokalitě. Jaká je zde situace po incidentu, kdy neznámí pachatelé napadli 15letého chlapce?

„Já bych především oponoval v tom, že v Břeclavi je nějaká vyloučená lokalita. Dříve v Riegrově ulici byly problémy, vztahy mezi některými obyvateli a zbytkem ulice se vyhrocovaly. Díky tomu, že zde před několika měsíci začal působit asistent prevence kriminality, tak se podařilo nejen vztahy uhladit. V minulých týdnech tu určitě byl rozvířen prach emocí, v lidech to pumpovalo, cítili určitou míru frustrace z toho, co se stalo. Nejlepší bude, až budou pachatelé dopadeni a jejich jména budou známa a oni budou potrestáni. To, že tady není hluk a neválí se tu odpadky, je právě zásluha našeho asistenta, který na to dbá. Jemu se podařilo pořádek zajistit i uvnitř nemovitostí. Co jsem osobně viděl, tak v domech i sklepích je mnohdy větší pořádek než třeba na některých sídlištích.“

Stojím před břeclavským kostelem Nanebevzetí Panny Marie a ptám se místních obyvatel, jak vidí soužití majority a Romů:

„Mohlo by být lepší, mnohem lepší. Můj názor je takový, že by měli být vstřícnější a ohleduplnější.“

„Ono je nejlepší si jich nevšímat, víte. Dělat, že je nevidíte. Jak na ně zle pohlédnete ...“

„...je zle.“

„No. Oni chodí ve skupinkách a to by se jich člověk bál.“

„Nic moc.“

Vy sám jste říkal, že máte Romku za manželku?

„Jenom ji. A ani já, ani ona se s nikým dalším nestýkáme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.06.2012Romové z Břeclavi nepodají trestní oznámení kvůli křivému narčení z útokuO Roma Vakeren
26.05.2012Matka chlapce, který lhal o napadení Romy, se veřejně omluvilaO Roma Vakeren
25.05.2012Monika Šimůnková: K tomu, aby se situace z Břeclavi neopakovala, může přispět každý z násZprávy ze života Romů
24.05.2012Z českého tisku: Chlapec z Břeclavi si útok Romů vymyslelZprávy ze života Romů
20.04.2012Nedělním protestům v Břeclavi nakonec radnice bránit nebudeZprávy ze života Romů
20.04.2012Postoje břeclavských Romů k situaci ve městěZprávy ze života Romů
19.04.2012Surově zbitému Petrovi z Břeclavi se daří o něco lépeZprávy ze života Romů
18.04.2012Stanovisko občanského sdružení IQ Roma servis k událostem v BřeclaviZprávy ze života Romů
18.04.2012Břeclavských protestů kvůli zbitému chlapci se ujala Dělnická mládežZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slovensko a sterilizace romských žen
Půl roku uplynulo od vyhlášení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v kauze paní V.C. versus Slovenská republika. Evropský soud uznal, že sterilizace byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Případ je komplikovaný a týká se podle nevládních organizací ještě vyššího počtu slovenských romských žen. Slovo má Robert Hoza.

Evropský soud pro lidská práva Zrekapitulujme si, o co vlastně šlo. Hovoří právnička Centra pro výzkum etnicity a kultury v Bratislavě, doktorka Jarmila Lajčáková:

„Ženu, která přišla ráno roku 2010 do porodnice v Prešově s porodními bolestmi vystrašili tím, že by další těhotenství mohlo ohrozit život její i život dítěte. Stalo se tak hodinu před tím, než udělali císařský řez. Tedy, tato žena, která nebyla při úplném vědomí, byla k souhlasu se sterilizací v podstatě donucena.“

Jak měl lékařský tým v daném případě podle práva postupovat?

„V žádném případě neměl ženu nutit ke sterilizaci. Měli udělat císařský řez a poučit ji o tom, že její další těhotenství může být rizikové a doporučit jí vhodnou antikoncepci. Jednalo se o dvacetiletou, mladou ženu, která ještě děti mohla mít. Evropský soud pro lidská práva se nezabíral stížností, ve které stálo, že paní B. byla sterilizována násilně, protože byla Romka. To je velmi silně odlišné stanovisko od soudkyně Mijovič, která si všimla, že v záznamech paní B. bylo uvedeno, že je Romka. Ona si všimla toho, že ošetřující lékař ve své výpovědi uvedl, že si na tento konkrétní případ nepamatuje a myslel si, že se jednalo o běžný případ. Všimla si toho, že byla umístěna na oddělený pokoj a že jí bylo naznačeno, aby používala i jiné toalety, určené pro Romské ženy. Na základě těchto údajů a v kontextu politiky, která existovala za komunismu, usoudila, že se jedná o jednu z nejhorších forem diskriminace.“

Za Fakultní nemocnici s poliklinikou Jána Adama Reimana v Prešově reagovala na uvedené téma tisková mluvčí Renáta Cvinková:

„Fakultní nemocnice s poliklinikou Jána Adama Reimana v Prešově poskytuje stejnou zdravotní péči všem pacientům bez ohledu na jejich rasu, etnickou příslušnost či náboženské vyznání. Prešovská nemocnice na svých odděleních přistupuje k pacientkám, které patří k romskému etniku, ve stejném rozsahu a se stejným přístupem personálu jako k ostatním pacientkám na daném oddělení, které k romskému etniku nepatří. Při poskytování zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Prešov v žádném případě nedochází k segregaci žen romského původu.

K výše uvedenému případu se má dnes vyjádřit Ministerstvo spravedlnosti.

„Ono je to v podstatě hodně dávno, proto případ přešel na Ministerstvo spravedlnosti. Navíc se dostal před Evropský soud pro lidská práva. Myslím si proto, že veškerou agendu proto na ministerstvu mají.“

Doktorka Jarmila Lajčáková polemizuje i s návrhem zákona Ministerstva práce a sociálních věcí a rodiny SR o sociálně vyloučených společenstvích, který je momentálně po změně Vlády SR odložený. Návrh zákona by se měl týkat reprodukčního zdraví žen v tom smyslu, že stát by přispíval na antikoncepční prostředky nebo sterilizaci žen v takových případech, ve kterých by prvotní impulz vzešel ze strany samotných žen ze sociálně vyloučených lokalit.

„Sterilizace je určitou formou antikoncepce a podle mého by měla být dostupná, je ale velmi důležité, aby ženy měly možnost svobodné volby. A proto je například nápad ministerstva práce, tedy zavést bezplatné sterilizace pro chudé ženy, problematický právě v tom, že pro ženy, které žijí v osadě, je ve většině případů možnost rozhodnout se výrazně odlišná než pro ženy, které žijí v neromské střední třídě.“

Za Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje ředitel odboru pro sociálně vyloučené komunity Martin Vavrinčík:

„Návrh spočívá v tom, že každý jednotlivec by měl mít právo rozhodnout se o svém reprodukčním zdraví a o tom, kolik dětí bude mít. Z našeho pohledu je problematické, jak toto právo realizovat, čistě z ekonomických důvodů. Dnešní realita je taková, že 15 z 27 členských států Evropské unie ženám proplácí nebo jiným způsobem přispívá na antikoncepci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
01.12.2012V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva nic nezměniloO Roma Vakeren
17.11.2012Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o diskriminaci romských dětí v českém školstvíO Roma Vakeren
14.07.2012Prešovská Zeď nářků odděluje Romy od ostatní populaceO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Obrazy Rudolfa Dzurka vyprávějí celé příběhy
Nyní představíme sedmdesátiletého romského malíře a sochaře Rudolfa Dzurka, který za více než třicet let vytvořil jedinečnou kolekci obrazů z barevné skleněné drti a celou řadu soch ze dřeva a z kamene. Hlavním námětem Dzurkových obrazů jsou příběhy a vzpomínky ze života Romů jeho dětství, ale i příběhy, které zažil a zažívá na vlastní kůži. Výtvarníka na jeho zahradě navštívil kolega Jan Josef Horvát.

Rudolf Dzurko: Můj štít Vy tu máte dvorek, kam chodíte na mlíčí. Pro koho jej sbíráte?

„Pro ptáčka. Kanárka.“

A jak se jmenuje?

„Pepík.“

Také vidím, že máte krásnou zahrádku.

„Ta teprve bude. Jak vidíte ty natažený nitě, tak po nich se plazí bolivijsko-mexické papriky.“

A tu pěstujete a rovnou ji vaříte?

„Ne, to se nevaří! To se jí syrové.“

Rudolfe, já se vás zeptám na vaši technologii tvoření skleněných obrazů. V čem to spočívá?

„Nejdříve si udělám rám. Pak do něj zasadím tabulové sklo, upravené na velikost obrazu. Když je veliký, tak sklo rozřežu na pěti až deseti centimetrové štráfy a ty založím a podlepím je izolepou. Teprve potom upevňuji napevno. Z druhé strany všechno odmastím různými prostředky a celé to zaleji lepidlem. Jakým, to je moje tajemství, které už si asi vezmu do hrobu, protože moje děti to dělat nebudou. A nechám to zaschnout. No a pak si nakreslím asi to, co chci dělat, i když to pak udělám stejně jinak. Nakonec vznikne něco úplně jiného. Protože něco jiného je dělat se sklem, sypat to lžičkou od kafe... Já mám jednu lžičku už 40 let a jak ji nemám, třeba ji nemůžu najít, říkám si, že už nebudu moct dělat obrazy. Jinak jich mám snad padesát, ale jen tahle jedna jediná umí dělat dobré obrazy.“

„Nasypu to, ale ne najednou. Nejdřív to jen tak přesypu, nechám to zaschnout. Pak to postavím a rejžovým kartáčem srazím, co jde, dolů a začnu znovu.“

Takže tedy vrstvená technologie?

„Vrstvená, plastická. Teď už teda plasticky moc nedělám, ale dělal jsem, to obraz vyčníval nad rámem i osm až deset centimetrů. To byly těžké obrazy.“

A když máte všechny vrstvy nalepené, čím to dokončujete? Mimo toho očištění kartáčem...

„No to pak ještě dosypu tam, kde se nedostalo nebo nedrželo, ale jinak jsou to obrazy, které můžete koupat. Když jsou zaprášené, hodíte je do vany, svrchu polijete jarem a sprchou sjedete a jsou zase čisté. A prach je pryč. Třeba tady ten velký obraz, co máte za sebou, až půjde na výstavu, tak ho musím vzít do vany. Jenže to už budu muset na to mít lidi.“

A jak se ten obraz jmenuje?

„Prodej mi ty housle, anebo Neprodávej mu ty housle. To byl ten strýček Pali, který měl housle a v nich byl čert.“

K tomu se tedy váže nějaká povídka?

„Můj strýček Pali byl největším muzikantem na Slovensku, což mu daroval čert! Ale musel, vždycky než začal hrát, hodit do houslí jídlo, jak chodil hrát na svatby. Jenže on to jednou neudělal a z nich vyskočil čest a začal ho mlátit. A housle už potom nehrály.“

Mají vaše obrazy jména?

„Dávám jim to podle sebe. Například Jak jsme jedli pod stromem. Ještě si k tomu trochu přimyslím. Moje Mirka tomu dá jméno a já si říkám, no jo, vždyť to je jasný.“

Protože asi máte s Mirkou propojené duše.

„To jo.“

Je třeba podotknout, že Mirka je vaše přítelkyně.

„No samozřejmě, už pětadvacet let.“

Mirko, já bych se vás zeptal – čím si myslíte, že to je, že vám to tak krásně klape? Vy víte okamžitě, jak pojmenovat mistrův obraz!

„Já jeho obrazy čtu. Mám vlastní fantazii, také trochu píšu. Třeba tenhle obraz. Dvojice, pán hraje na basu, pod stromem, tak on ho nazve Hraje jí na basu. A já ten obraz nazvu od kořene život, od kořene píseň a utýraný kůň.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.10.2014Boj proti nelegálním stavbám na Slovensku postihne i romské osadyO Roma Vakeren
22.10.2014Unikátní výstava mapuje dílo romského naivisty Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
01.10.2014Muzeum romské kultury zve na výstavu Století pohrom – století zázraků Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
05.07.2014Před rokem zemřel významný romský výtvarník Rudolf DzurkoO Roma Vakeren
19.06.2014Museum Kampa představuje obrazy a sochy proslulého romského výtvarníka Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
21.05.2014Unikátní výstava v Museu Kampa představí jednoho z nejvíce ceněných romských výtvarníků Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
21.05.2014Rudolf DzurkoOsobnosti
29.06.2013Vzpomínka Fedora Gála na výtvarníka Rudolfa DzurkaO Roma Vakeren
29.06.2013Zemřel známý romský výtvarník Rudolf DzurkoO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na Noci romské literatury v Mnichově vystoupí i dvě romské spisovatelky z Česka
V úterý 22. května se v Mnichově uskuteční Noc romské literatury, kterou vyvrcholí několikatýdenní kulturní projekt Hlasy Romů. V jeho závěrečném večeru zazní díla pěti romských spisovatelů ze čtyř různých zemí, mezi hosty budou i dvě autorky z Česka. Podrobnosti má Jana Šustová.

Ředitelka Českého centra v Mnichově před plakátem projektu Hlasy Romů (Foto: Jana Šustová) Od 19. dubna do 22. května je Mnichov dějištěm zajímavého projektu Hlasy Romů, který představuje soudobé romské umění. K jeho hlavním organizátorům patří Městská knihovna v Mnichově, kde se uskuteční závěrečná akce projektu – Noc romské literatury. Během ní svá díla veřejnosti představí autoři, kteří pocházejí z různých zemí, z Česka například přijede Irena Eliášová a Erika Oláhová. Jak takový večer bude vypadat po jazykové stránce, popisuje Zuzana Jürgens, ředitelka Českého centra v Mnichově, které je jednou z pořádajících organizací:

„My jsme si byli vědomi toho, že díla romských autorů ve velké většině nejsou přeložena do němčiny, takže jsme počítali s tím, že se budeme potýkat už od počátku s jistými komunikačními problémy. Na druhou stranu nám velmi záleželo na tom, aby tak, jak se celý projekt jmenuje Hlasy Romů, i v případě toho večera věnovaného literatuře aby zazněly skutečně originální, původní hlasy Romů. To znamená, že počítáme s tím, že ty texty budou jejich autoři číst i v romštině (pokud tedy je v romštině napsali, protože ne všichni z nich píší v romštině). Pak samozřejmě zazní i překlad do němčiny, v případě Eriky Oláhové a Ireny Eliášové vznikly překlady přímo pro tuto příležitost ve spolupráci se studenty místní slavistiky, což mě velmi těší.“

Další z autorů Tamás Jónás [Tamáš Jonáš] přijede z Maďarska a představí dílo, které už v němčině vyšlo. O dalších dvou spisovatelích Zuzana Jürgens říká:

„V případě Jovana Nikoliće z Kolína, který se zúčastnil už té zahajovací diskuse, ale přijede i na Noc literatury, vycházejí jeho knihy také v němčině, ale jeho původním jazykem a jazykem, ve kterém píše, je srbština. Posledním pozvaným je Yanko Weiss Reinhardt, který v současné době žije na Kostarice, ale, což je také zajímavé, narodil se v Československu, z něhož se svými rodiči potom ale odešel do Německa. On píše své texty částečně v němčině a částečně v romštině.“

Spisovatelka Irena Eliášová v Mnichově představí svůj první román, který napsala v romštině. Má název Slunce zapadá ráno a autorka pro něj čerpala námět ze svých vzpomínek z dětství, které prožila v romské osadě na jihozápadním Slovensku.

Spisovatelka Irena Eliášová „Příběh vypráví osud jedné ženy z poválečné doby. Je to silně věřící žena, matka a manželka a má velký respekt před svým mužem. I přesto se vzdorovitě vymaní z jeho moci a místo žebrání, což činí všechny ženy z osady, se rozhodne jít pracovat k sedlákovi. Nehledě na to, že všichni Romové a rodina ji odsuzují. Mária, což je hrdinka příběhu, má nelehký osud: dvě děti na krku, manžela, který chlastá a počastuje ji bitím. Hledá v práci u sedláka možnost výdělku a zlepšení finanční situace, ale nenajde jen to – pozná lásku, kterou od manžela neznala. Námět jsem čerpala ze svého dětství, sama jsem v takovém prostředí žila a vyrůstala. Hrdinku jsem znala jako malá a slýchávala o ní doma hovořit. Hrdinku příběhu, jméno i charakterové vlastnosti jsem popsala podle své maminky – věrnost, oddanost, píli a neskonalou lásku a péči k dětem.“

Pustit se poprvé v životě do psaní románu v romštině nebylo pro Irenu Eliášovou snadné. A jak říká, velmi ji v tom povzbudila romistka Karolína Ryvolová.

„Můžu Vám říct, že to bylo dost těžké. Je mi moc líto, že tu romštinu neovládám tak, jak bych ji měla ovládat. A měla jsem s tím docela i problémy. Mám romsko-český slovník a každou chvíli jsem do něj musela koukat. To mě hodně bolí, protože jsem sice romštinu úplně nezapomněla, ale nemluvím doma mezi dětmi romsky a tím se ta romština poněkud ztrácí, což mě velmi mrzí. Ale dopsala jsem ten román a poslala ho paní Karolíně Ryvolové, jestli by to takto stačilo, jak píšu. A ona mě obrovsky potěšila, když řekla, že ano, že to postačuje. A ona jej bude i překládat, za což jsem velmi ráda.“

Doufejme, že dalším povzbuzením pro romské spisovatele, bude i noc literatury v Mnichově.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2016Romská spisovatelka Irena Eliášová připravuje další knihyO Roma Vakeren
12.12.2015Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádkyO Roma Vakeren
07.11.2015Liberecká spisovatelka Irena Eliášová četla v Brně svou povídkuO Roma Vakeren
28.03.2015Spisovatelská dráha Ireny EliášovéO Roma Vakeren
21.02.2015Rodinná historie spisovatelky Ireny EliášovéO Roma Vakeren
22.06.2013Román Listopad od Ireny Eliášová se odehrává i ve světě prostitutekO Roma Vakeren
23.04.2013Novela Listopad romské autorky Ireny Eliášové vychází v nakladatelství KherZprávy ze života Romů
30.06.2012Vzniklo nové e-nakladatelství romské literatury KherO Roma Vakeren
26.05.2012Na výstavě Showrom bylo vidět, jaké potraviny nesou v názvu slovo cikánskýO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 12. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Řada evropských zemí se k Romům chová macešsky
Reportáž:  Břeclavští Romové odsuzují útok na mladého chlapce
Reportáž:  Slovensko a sterilizace romských žen
Reportáž:  Obrazy Rudolfa Dzurka vyprávějí celé příběhy
Reportáž:  Na Noci romské literatury v Mnichově vystoupí i dvě romské spisovatelky z Česka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744811   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260979   11.09.98 Romske aktuality
220600   14.03.00 Romský jazyk
158743    Historie a původ Romů
134536   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118187    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102077    Fotografie
88752   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78562   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76904    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz