Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám přineseme podrobnosti o mačetovém útoku v Novém Boru, povíme si, jak narůstá počet lidí ohrožených chudobou a naším tématem budou také Internátní školy na Slovensku.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Advokátka Klára Samková byla vyloučena z obhajoby podezřelých z mačetového útoku
Už je to tři čtvrtě roku, kdy došlo v pivním baru v severočeském Novém Boru k nechvalně známému mačetovému útoku. Policie z něj obvinila pětici Romů. Jejich obhajoby se ujala známá advokátka Klára Samková, tu teď ale liberecký soud – zatím nepravomocně – z obhajoby vyloučil. Důvody zjišťovala reportérka Ivana Bernáthová.

Advokátka Klára Samková (Foto: Vydavatelství Blinkr) Návrh na vyloučení advokátky Kláry Samkové podal libereckému soudu žalobce Radim Kadlček. Jak zdůraznil, byla to jeho povinnost. Námitka, že jeden advokát nemůže zastupovat klienty, kteří by mohli svědčit proti sobě, je podle něj, oprávněná.

„Pakliže vykonává jeden obhájce obhajobu více spoluobviněných, je třeba dbát o to, je to v prvé řadě záležitost primárně obhájce, aby jeho klienti nebyli v kolizi. To znamená, aby si jejich zájmy v trestním řízení neodporovaly. Pakliže jsem vyhodnotil, že mezi spoluobviněnými může existovat určitá kolize zájmů, byl jsem v podstatě ze zákona povinen podat návrh na vyloučení paní obhájkyně z výkonu obhajoby, protože by se mohlo stát, že její klienti by nebyli v této fázi trestního řízení zastoupeni obhájcem, což by byla závažná procesní vada. Proto jsem musel podat tento návrh soudu tak, aby bylo najisto postaveno, zdali je paní obhájkyně oprávněná obhajovat všechny obviněné, nebo zdali mezi jejími klienty existuje objektivně kolize zájmů a je důvod k jejímu vyloučení.“

Okresní soud námitce žalobce vyhověl. Advokátka Klára Samková podala okamžitě stížnost. Odvolávat se chce až k ústavnímu soudu a chtěla by také, aby Rada Evropy vyslala k tomuto případu pozorovatele. Námitku, že by mohla klienty poškodit, odmítá.

„V takovém případě skutečně musí jít nejen o eventuální možnost jakési kolize. Kolize musí být jasná, natvrdo daná, v podstatě nezpochybnitelná. A za situace, kdy všichni čtyři, kteří mi podepsali plné moci, a rodinná příslušnice toho pátého, který je uprchlý, trvají na tom, abych je zastupovala, říkají, že nevidí žádnou kolizi, a naopak jsou zděšeni a cítí se ohroženi na svých právech a berou to jako přímý osobní útok na svá základní práva, myslím si, že je zcela jednoznačné, na jakou stranu se mají váhy vychýlit. To znamená ve prospěch volby obhájce těmi obviněnými. Do stížnosti jsem se odvolala, dokonce jsem podala dvě doplnění. Pojala jsem to i z hlediska svého vztahu k romské národnostní menšině. Můj vztah s Romy přetrvává dvaadvacet let.“

Státní zástupce doposud obžalobu soudu nepodal. Podle něj je nutné ještě kompletně dokončit šetření celého případu. Policisté případ nejprve vyšetřovali jako ublížení na zdraví, poté ho přehodnotili na pokus o vraždu. Z pětice obviněných se jeden skrývá v zahraničí, druhý se nedávno vrátil z Velké Británie a vydal se policii. Podle starosty Nového Boru Jaromíra Dvořáka by bylo dobré, aby se případ soudně vyřešil co nejdříve. I když, jak zdůrazňuje, po vlně nepokojů, ke kterým ve městě docházelo po mačetovém útoku, už je v Novém Boru poměrně klid.

„Je třeba odlišit skutečnosti, které jsou sociální, které jsou třeba rasové, od věcí, které jsou kriminální. Když se podíváte na Nový Bor, Tanvald, Břeclav, k řešení situací by, kromě jiných věcí, velmi napomohlo co nejrychlejší vyšetření těch případů a potrestání dotyčných osob.“

Starosta připomíná, že ve městě je větší klid mimo jiné i proto, že se snižuje počet heren. Přispívali totiž k větší kriminalitě a k chudobě. Dbá se i na větší bezpečnost.

„My, i v souvislosti s tím, kontrolujeme dodržování provozní doby. Městská policie do těch provozoven chodí. Myslím si, že v rámci možností to máme pod určitou kontrolou.“

Ruku v ruce se snižováním počtu heren a lepší policejní ochranou šla i pomoc sociálně slabým lidem.

„Připravili jsme velký projekt s Farní charitou, kde je snaha ty lidi znovu zapojit do pracovního procesu. Myslím si, že to je zase jedna z cest.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.01.2012Psychologické důvody sociálního vyloučení RomůO Roma Vakeren
17.09.2011Situace na Šluknovsku pohledem právničky Kláry SamkovéO Roma Vakeren
20.09.2004Soud rozhodl, že Ústí nad Labem nebude Červeňákovým nic platitZprávy ze života Romů
16.08.2004Veselá-Samková už nebude hájit ústeckou rodinu ČerveňákovýchZprávy ze života Romů
10.10.2003Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?O Roma Vakeren
03.10.2003Romské tradice a ochrana práv dětíO Roma Vakeren
08.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
11.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.02.2000Odchod Romu do KanadyHistorie
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V souvislosti se sociální a zdravotní reformou vzroste počet lidí ohrožených chudobou
Téma sociální a zdravotní reformy v poslední době nejvíc zaměstnává politiky, média a dotýká se většiny obyvatel České republiky. Sociální pracovníci varují před narůstajícím počtem lidí ohrožených chudobou. Mezi ty nejohroženější patří důchodci a matky samoživitelky, kteří žijí osaměle. Více Mária Pfeiferová.

„Jsem na mateřské dovolené. Beru 8100 i s rodinnými přídavky. Přítel teď také nemá práci. Dělal si teď kurz na svářeče. Doufám, že nějakou práci teď najde. Právě, že on také nebere ani korunu. Nebere nic. A já mám živit jeho, mě a ještě malou. Z toho, co mám, nevystačím.“

Jak se s tím dá žít?

„Abych řekla pravdu, nevystačíme. Musejí mi pomáhat moje mamka s taťkou, protože bychom nevystačili. Kupuji jí sunary, nekojím. Plínky. Všechno možné k tomu kupujete. Když je nemocná, chodím s ní k doktorovi. Léky, ale i vše ostatní, také stojí nějaké peníze. S tím se nedá vyžít. On jezdí na kurz. Taky to platíme my. Nedostal na to žádné peníze od úřadu. Tak se vyžít nedá.“

Bylo těžké ve Vašem životě najít si práci?

„Bylo. Bylo to těžké. Víte co, i když jsem se oblékla slušně... Přijdete slušně, mluvíte slušně. Není to nic platné. Když mluvíte do telefonu, mnohdy ani nepoznají, že jste Romka. Jakmile tam přijdete, už na vás divně koukají. Řeknou vám: 'Tak nám dejte telefon.' A už se nikdy neozvou.“ Říká Brigita Gurguová, maminka sedmiměsíční holčičky. Žije s rodiči ve Staré Hlíně na Třeboňsku. Finančně jí pomáhá maminka Márija, která celý život pracovala a v současné době pobírá invalidní důchod. Změny, které přináší zdravotní a sociální reforma, vnímá jako problém:

„Je to problém. Když si to vezmete, já chodím k doktorovi skoro každý den. A to nejdu k jednomu. Spočítejte si to, po třiceti korunách, kolik to dělá dohromady. Každý z nich Vám napíše léky. Když berete důchod, nevíte co dřív. 5000 z toho 'vyhodím' za léky na všechno, na srdce, na cukrovku. Mám to taky tak tak, abych s tím vším vyžila, když ještě máme děti, které musíme vyživovat.“

Jak se Vám daří vyžít? Podle toho, co říkáte, platíte za své zdraví čím dál tím víc. Dá se s tím tedy vyžít? Nebo musí manžel víc pracovat?

„Musíme s tím vyžít. Co se dá dělat. Musíme. Do školy mi chodí jedno dítě, dvě děti mi chodí do učení. Neteř, kterou jsem si k sobě vzala z dětského domova, také se chodí učit. Jezdí do Českých Budějovic. Autobus tam stojí 100 korun. Každý den. To máte, 6000 musím nechat holkám, aby měly na autobusy a na obědy. Manžel musí víc pracovat, aby nám mohly děti chodit do školy. A to ještě musím pomáhat dceři Brigitě, která je tady s námi, protože její manžel také nic nebere. Moje sestra je na dávkách, bere 3400, také by s tím nevyžila, kdyby nebydlela tady u nás.“

Kdo patří mezi ohrožené chudobou, vysvětluje Marie Paukejová z občanského sdružení Jihočeská růže, které provozuje občanskou poradnu a krizové centrum pro matku a dítě v Kostelci:

„Nejvíce ohrožení jsou, podle mého, lidé, kteří žijí osaměle, a to ať důchodci nebo třeba samoživitelé, samoživitelky a lidé, kteří platí horentní sumy za bydlení. Podnájmy patří k velice drahým záležitostem a vzhledem k tomu, že obce a kraje rezignovaly na veřejnou službu v oblasti bydlení, ti nejchudší a nejvíc sociálně ohrožení nám žijí v podnájmech.“

Jak se změny kolem zdravotní a sociální reformy odrážejí na životě těchto sociálně slabých občanů?

„Mám klienty, kteří si například mají vyzvednout léky v lékárně a nemají na ně. Mnohdy nemají lidé ani na zdravotní poplatek. Nemají třeba ani na to, aby si pořídili nové osobní doklady. Co se týče základních potravin, mohu Vám říci, že se někdy až divím, že mají vůbec na to, aby si základní potraviny zakoupili. Například důchodkyně s důchodem 6500, která se nevejde do žádné sociální dávky, zaplatí 2000 za bydlení, za léky má zaplatit 1000 korun, opravdu nemá co jíst. Říkám to tak, jak to je.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2011Platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučeníZprávy ze života Romů
15.07.2011Příjmová chudoba ohrožuje v Česku 9 procent lidíZprávy ze života Romů
25.06.2011Brno bylo dějištěm národní konference o chudoběO Roma Vakeren
30.04.2011Jak si klienti neziskových organizací představují sociální začleněníO Roma Vakeren
14.04.2011Lidé ohrožení chudobou se sejdou k diskuzím tento víkend v BrněZprávy ze života Romů
15.09.2010Češi se pokusí o nejhlasitější apel proti chudobě ve světěZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních škol
Potraviny namísto hotovosti nebo vznik romských internátních škol. I takto chce nová vláda na Slovensku bojovat proti zneužívání sociálních dávek a vytvářet lepší životní podmínky. Aktivisté ale hovoří o diskriminaci a sociologové varují před složitostí návrhu. Zvyšovat vzdělání romských dětí u umístit je do internátních škol není podle opozičního poslance slovenského parlamentu Petra Polláka dobrým řešením. Tyto a další informace ze Slovenska přináší náš spolupracovník Miroslav Strelec.

Romské děti na Slovensku (Foto: Jana Šustová) Standardními prostředky se Slovensku romský problém, podle premiéra Roberta Fica, vyřešit nepodaří a na nestandardní si nejdříve potřebuje domluvit výjimku v oblasti lidských práv na evropské úrovni. Slovensko má dvě alternativy: buď ponechat romskou komunitu v současném stavu, čímž vznikne další mnohatisícová vrstva lidí, která se nemá možnost uplatnit ve společnosti, nebo začít vychovávat mladé lidi pomocí internátních škol.

„Opravdu se zdá, že hlavním obsahem činnosti vlády do budoucna musí být program, v rámci kterého bychom dokázali postupně dostat co nejvíc romských dětí do internátních škol a postupně oddělovat tyto děti od způsobu života, kterým momentálně žijí v osadách.“

O asimilaci romské komunity cestou násilného oddělování od rodin se pokoušela už rakouská císařovna Marie Terezie. Ve Švýcarsku se podobné praktiky uplatňovaly od konce první světové války do začátku 70. let. Zatím není jasné, v jaké podobě by internátní romské školy měly fungovat. Ministr školství Dušan Čaplovič:

„To, že budeme sypat peníze na jednotlivé projekty do romských osad, problémy nevyřeší. Jediná systémová změna je v oblasti vzdělávání. Dejme mladé generaci vzdělání. To je zodpovědností i jejich rodičů.“

Záměr vytvoření internátních škol pro romské děti na Slovensku označila mimovládní organizace Amnesty International za diskriminační. Stát by měl dětem z romských rodin naopak pomoct s integrací do běžných škol a ne je izolovat a odloučit od rodiny. Internátní školy odmítá i jediný romský poslanec ve slovenském parlamentu ze strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti) Peter Pollák:

„Velmi dobrým příkladem zřízení internátní školy je Austrálie, kde se následně omluvili všem domorodým obyvatelům, kteří internátní školy absolvovaly. Zkušenosti s internátními školami má i Kanada nebo Vatikán. Výsledkem jejich činnosti je také omluva kanadského premiéra i papeže.“

Internátní školy mohou za cenu vynaložení významných finančních prostředků pomoct maximálně několika stovkám romských dětí, tvrdí to bývalý poslanec slovenského parlamentu Štefan Kužma:

„Skutečným problémem nejsou internátní školy. Skutečným problémem je absolutně špatně nastavený systém sociálních dávek, který je totálně nemotivační. Druhým problémem s tímto spojeným je samozřejmě kriminalita, velké množství drobné kriminality, která právě vyvolává nevraživost majoritního obyvatelstva vůči Romům. Řešením je jednoznačně to, aby se peníze dávaly za práci, aby nebyly rozdávány za nicnedělání.“

Romské problematice by podle poslance Petera Polláka pomohlo zavedení systému celodenní výchovy a péče o romské děti:

„Nezkoušejme špatná řešení, pokud jsme nevyzkoušeli to dobré. Naše řešení v oblasti vzdělávání, které pokládáme taktéž, jako premiér Fico, za prioritu, je povinná předškolní výchova pro děti, které pocházejí z rodin v hmotné nouzi. Gró našeho návrhu spočívá v tom, že navrhujeme zavést celodenní výchovný systém pro děti, které pocházejí ze sociálně slabých skupin obyvatelstva.“

Ačkoli si myšlenka systému celodenního vzdělávání vyžádá i přijetí další vychovatelů nebo zabezpečení stravy pro děti, finanční náklady budou podle Polláka výrazně nižší, než jaké by si vyžádalo zřízení internátních škol. Docházka do škol v rámci systému celodenního vzdělávání by byla pro děti povinná a v případě jejich nedodržování by mohlo být trestem pro rodiče sáhnutí na sociální pomoc rodin od státu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.02.2016Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské dětiO Roma Vakeren
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
21.03.2015Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studiaO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
28.12.2013Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovuO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
06.11.2013Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školyZprávy ze života Romů
14.09.2013Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské dětiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení mladých Romů se zaměřuje na vzdělávání romských dětí na Slovensku
Ivan Mako je programovým manažérem Sdružení mladých Romů v Banské Bystrici. Tato malá organizace, která vznikla v roce 1999, působí po celém Slovensku. Se jménem Ivana Maka se pojí i první vyhraný soudní proces s rasovým motivem, po té, co byl napaden skinheady. Podrobnosti má Robert Hoza.

Ivan Mako (Foto: www.euractiv.sk) Všechno začalo na akademické půdě Katedry romské kultury Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.

„Jako dobrovolník jsem navštěvoval jeden kurz, který pořádala univerzita v Nitře a dozvěděl jsem se bližší informace o univerzitě, o Katedře romské kultury. A pak moje teta, která mi řekla, že je to dobrý krok pro mou budoucnost a víceméně mě donutila, abych šel studovat na tuto školu. Sdružení mladých Romů vzniklo z iniciativy lidí, kteří působili na univerzitě v Nitře. Začali jsme dělat malé projektíky.“

V roce 2002 byl připravený národní projekt pro oblast pedagogiky, který posílil vazby uvnitř komunit slovenských Romů.

„Romský asistent učitele byl aplikován v praxi a ukázal, že se takový projekt dá realizovat. Zaměstnávali jsme 197 lidí z celého Slovenska, kteří působili na 157 školách. Ukázali jsme, že Romové chtějí pracovat, jen je to stále o možnostech, které mají v pozici regionální, ekonomické, ale i sociální. Když se jim ukáže cesta a možnost, dá se řešit nezaměstnanost, školství, ale zároveň i vztahy mezi majoritou a minoritou, kde se začaly lámat stereotypy a stigma, které Romové měli. Ukázkou bylo už to, že na škole začal působit Rom. To bylo v některých lokalitách až pohádkově neuvěřitelné, že Rom může působit na škole jako pomocný učitel, který se setkává s komunitou, setkává se s učiteli, setkává se s neromskými rodiči. Ukázkou bylo i to, že romská komunita ho přijala jako autoritu. Ten člověk se ukázal jako pozitivní vzor pro děti. I ony mohou něco dokázat. I ony mohou být učiteli. Tento projekt tedy měl více ukazatelů než jen ten základní, že 200 lidí pracovalo.“

Do aktivit sdružení spadá i práce s majoritní částí populace.

„Byli jsme například hlavním partnerem národního projektu Podpora integrovaného vzdělávání Romů, působili jsme na učitele, kteří pracují s romskou komunitou, školili jsme je v rámci multikulturního vzdělávání, aby se ti učitelé dozvěděli o Romech trochu víc, než věděli. Další informace získávali od renomovaných, vzdělaných Romů i ne-Romů, kteří jim podávali informace o tom, jak pracovat s romskými dětmi. Navigovali je, jak získat informace o tom, na co to dítě je, k čemu má vlohy a předpoklady, jak s těmito dětmi, s těmito lidmi pracovat, jak pracovat s jejich rodinou.“

Ivan Mako navštívil mnohé evropské státy a byl i ve Spojených státech amerických. Z tohoto důvodu jsou další plány a působení Sdružení mladých Romů optimistické a ambiciózní.

„Vidím možnost do budoucnosti, co se týče mě a mé osoby – pracovat stále s romskou komunitou a připravovat další lidi pro to, aby byly partnery pro slovenské politiky, slovenské učitele, partnery pro další zastoupení, které se týká romské komunity, aby i romská komunita byla partnerem pro majoritního obyvatele, a ne jen tím, kdo pobírá dávky a krade brambory.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.02.2016Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské dětiO Roma Vakeren
21.03.2015Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studiaO Roma Vakeren
28.12.2013Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovuO Roma Vakeren
06.11.2013Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školyZprávy ze života Romů
14.09.2013Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské dětiO Roma Vakeren
02.06.2012Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osadO Roma Vakeren
07.04.2012Andrzej Mirga navštívil SlovenskoO Roma Vakeren
31.03.2012Občanského sdružení Quo Vadis ze Zvolena se zabývá vzděláváním romských dětíO Roma Vakeren
25.02.2012O práci asistentky ve slovenské základní školeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Mnichově zní Hlasy Romů
Noc literatury, výstavy několika romských výtvarníků, koncerty, odborné přednášky i exkurze na místa spjatá s životem Romů – to vše je součástí rozsáhlého projektu Hlasy Romů v Mnichově, který v bavorské metropoli začal minulý čtvrtek a potrvá až do 22. května. Zve nás na něj Jana Šustová.

Hlasy Romů v Mnichově Projekt Hlasy Romů v Mnichově iniciovalo tamní České centrum společně s místní Lidovou vysokou školou a mnichovskou Městskou knihovnou. S velkým nadšením se do něj zapojily i další organizace z různých evropských zemí. Cíl projektu popisuje ředitelka Českého centra v Mnichově Zuzana Jürgens:

“Jeho náplní a současně cílem je představit mnichovskému publiku současnou romskou kulturní scénu, a to ve všech žánrech: výtvarné umění, film, hudba, literatura. Zároveň se ale také chce věnovat i tématům, která jsou třeba trochu vědečtější, jako je romština a její zachycení ve slovnících nebo stav bádání v jednotlivých zemích a samozřejmě i politická témata. V centru projektu ale stojí současné umění.”

Zastoupena bude samozřejmě i česko – slovenská umělecká scéna, a to jednak filmem Cigán režiséra Martina Šulíka, a jednak osobní účastí několika našich romských umělců:

Lada Gažiová “Jednak to bude z výtvarného umění Lada Gažiová, která bude mít výstavu přímo v Českém centru, potom Tamara Moyzes, která se podílí na větším výstavním projektu v mnichovském Gasteigu, což je takové velké kulturní centrum. Za literaturu jsme pozvali Irenu Eliášovou a Eriku Oláhovou, jejichž texty jsme pro tuto příležitost nechali přeložit do němčiny. Co se týče hudby, tak také v Českém centru vystoupí romská skupina z Rokycan Le Čhavendar.”

Na 3. května je plánována vernisáž velké výstavy s názvem Showrom, na níž se vedle Tamary Moyzes představí ještě dva zahraniční výtvarníci. Jedním z nich je Nihad Nino Pušija, o němž Zuzana Jürgens říká:

“Nihad Nino Pušija je fotograf, který žije v Berlíně, ale pochází z bývalé Jugoslávie. Přišel do Německá v té vlně během válek v Jugoslávii. Ve svých obrazech a instalacích se zabývá právě i tou tematikou pobytu jugoslávských Romů v Německu a jejich vynuceným návratem v posledních letech zpátky do Kosova. Ukazuje také fotografie Romů a produktů nebo jídel, která mají v názvu také slovo cikánský, kterých je překvapivě velká řada.”

Alfred Ullrich (vpravo) s romistkou Helenou Danielovou (Foto: Jana Šustová) Dalším z autorů zastoupených na výstavě Showrom je Alfred Ullrich, který pochází z Vídně, ale už řadu let bydlí poblíž Mnichova u Dachau. V Česku jsou jeho grafické práce známé mimo jiné tím, že ilustroval české vydání knihy Sudba Ursitorů romského spisovatele Matéo Maximoffa.

“V rámci výstavy jednak představí své grafiky, to je jedna část výstavy, a druhou bude tvořit, dalo by se říci, živá instalace Rolling Home, v jejímž rámci bude právě před Gasteigem stát maringotka, ve které bude sedět Alfred Ullrich a bude hovořit s návštěvníky.”

Součástí projektu Hlasy Romů jsou také exkurze na místa, která jsou v Mnichově spjatá s životem Romů, a dále autobusový zájezd do bývalého koncentračního tábora Dachau. Projekt vyvrcholí ve čtvrtek 22. května Nocí literatury.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
26.05.2012Na výstavě Showrom bylo vidět, jaké potraviny nesou v názvu slovo cikánskýO Roma Vakeren
24.05.2012Provokativní videoinstalace a fotografie Tamary Moyzes oslovily mnichovské publikumZprávy ze života Romů
12.05.2012Na Noci romské literatury v Mnichově vystoupí i dvě romské spisovatelky z ČeskaO Roma Vakeren
08.05.2012Projekt Hlasy Romů v Mnichově představuje soudobé romské uměníZprávy ze života Romů

O Roma vakeren s datem 28. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Advokátka Klára Samková byla vyloučena z obhajoby podezřelých z mačetového útoku
Reportáž:  V souvislosti se sociální a zdravotní reformou vzroste počet lidí ohrožených chudobou
Reportáž:  Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních škol
Reportáž:  Sdružení mladých Romů se zaměřuje na vzdělávání romských dětí na Slovensku
Reportáž:  V Mnichově zní Hlasy Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz