Vyhledávání
27.4.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes Vám nabídneme rozhovor s Vojtěchem Lavičkou, řekneme si, komu je určen příspěvek na péči o osobu blízkou a zavítáme opět k našim sousedům na Slovensko, kde monitorují dvacet let od separace k sociální inkluzi.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar sambat. Sam rado hoj san amenca.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Vojta Lavička a Benga show
Hudebník, ale i televizní moderátor a dramaturg. Nejvíce ho pravděpodobně proslavilo dřívější působení ve skupině Gipsy.cz. Teď vystupuje s novou kapelou Benga show. Řeč je o Vojtěchovi Lavičkovi, se kterým zdaleka nejen o hudbě mluvil kolega Tomáš Bystrý.

Vojta Lavička (Foto: http://bandzone.cz/bengashow) Každý vás patrně zná a považuje si vás zejména jako hudebníka skupiny Gipsy.cz, ve které už ale nepůsobíte. Proč ta spolupráce skončila?

„To je dobrá otázka a odpověď na ni nebude nijak zvláštní ani překvapivá. Já jsem byl v zásadě velmi unavený z cestování, už se mi nechtělo jezdit z koncertu na koncert. Potom jsme se také trochu názorově rozešli s Radkem v tom, kam by naše muzika měla směřovat dál. A tak jsme se normálně dohodli na ukončení spolupráce.“

Vy jste teď založil nové hudební uskupení Benga Show. Jaké je?

Benga Show (Foto: http://bandzone.cz/bengashow) „Benga Show vlastně není nové uskupení, my pořád jenom měníme názvy. Hrajeme to stejné, co už celá léta, tedy hlavně balkán, kluci milují Gipsy Kings, takže i disco-flamenko, plus pár autorských věcí.“

Plánujete nějakou píseň podobnou té, kterou jste s Gipsy.cz nazpívali o Jiřím Čunkovi?

„Určitě ne, protože adeptů na takovou píseň je strašně moc. Za Čunka to bylo lehčí, protože tenkrát jasně dominoval. Zato teď jich je opravdu hodně, počínaje Radkem Johnem až po lidi z Parlamentních listů. Myslím si, že kdybychom věnovali jednu píseň každému politikovi, klidně bychom natočili tři cédéčka.“

Benga Show (Foto: http://bandzone.cz/bengashow) Přestože vás většina lidí zná jako hudebníka, málokdo ví, že vy jste autorem myšlenky terénních sociálních romských pracovníků. Bylo tehdy těžké posadit tuto pozici?

„V zásadě ani ne. Já jsem nastupoval do Člověka v tísni někdy v roce 1998 nebo 99. Oznámili mi, že pro mě mají peníze na půl roku a seznámili mě s myšlenkou, že by rádi něco dělali pro Romy, kteří žijí na nejnižší sociální úrovni. Společně jsme potom začali vymýšlet, jak by to mohlo vypadat. Projekt se nakonec, hlavně díky dobrému jménu Člověka v tísni, povedl. Pracovali jsme na tom čtyři roky a když jsem končil, měl jsem tuším deset lokalit a asi 19 pracovníků. Většina z nich přitom byli Romové žijící přímo v krizových lokalitách, což bylo skvělé. Dnes je to zase trochu jinak. Více se dbá na kvalifikovanost lidí, mají vysokoškolské vzdělání, tím pádem je tam daleko méně Romů, ale to už je na posouzení někoho jiného, zda je to pro projekt přínosné nebo ne.“

Kromě sociální práce a hudby jste dlouhou řadu let pracoval také v médiích, především v České televizi. Také jste spoluzakládal naši romskou redakci a pořad O Roma vakeren. Jaké byly začátky? Kdo první přišel s tímto nápadem?

„Mám pocit, že s myšlenkou založit romskou redakci v Českém rozhlase přišla Jarmila Balážová s Emilem Balážem. Já jsem nastupoval v den prvního vysílání, což bylo 24. listopadu 1992. Tehdy začalo existovat vysílání romské redakce. Vzpomínám na to hrozně rád, byla to úžasná zkušenost a část mého srdce u toho zůstala.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.03.2015Vojta Lavička se svou novou skupinou Gypsy Spirit vydal album Drom andro tiro jiloO Roma Vakeren
21.02.2015Bezbřehé aktivity houslisty a novináře Vojty LavičkyO Roma Vakeren
30.03.2013Časosběrný dokument "Vojta Lavička: Nahoru a dolů" přichází do kinO Roma Vakeren
09.03.2013Festival Jeden svět přinese předpremiéru časosběrného dokumentu Vojta Lavička: Nahoru a dolůO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
30.09.2011Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
10.06.2005Romský Hip Hoper Radek Banga si říká GipsyO Roma Vakeren
09.04.2005Koncert k Mezinárodnímu dni Romů v pražském klubu Rock CafeFotoaktuality
30.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Příspěvek na péči o osobu blízkou
Příspěvek na péči o osobu blízkou je pravidelná dávka pro občany, kteří jsou pro svůj špatný zdravotní stav závislí na pomoci jiné osoby. Iveta Demeterová o něm hovořila s Annou Chvalovou, která pracuje na Městské části Praha 14.

Anna Chvalová: „Máte tady žádost, kterou jste podávali 7. 12.?“
Klient: „Ano.“
Klientka: „A asi před třemi lety jsme si podávali žádost, která nám byla také zamítnuta.“
Klient: „A to jsem měl mezitím další operace ...“
Anna Chvalová: „Takže, já vám teď dám rozhodnutí a potřebovala bych, abyste mi dozadu napsal, že jste jej dnes osobně převzal. A až budete psát odvolání, nezapomeňte napsat ‚odvolávám se k nepřiznání příspěvku na péči z rozhodnutí, číslo jednací‘ atd. A konkrétně k tomu vypište pádné argumenty, protože čím více detailů napíšete, tím více se nad tím budou muset zamyslet.“
Klient: „Dobře.“

Tak tedy vypadá vaše každodenní práce. Co jiného ještě řešíte?

„Když k nám přijdou rodiče s postiženými dětmi, zajímá je výše příspěvku, jestli je možnost zvýšení. Důležité je, že pokud osoba pečuje o dítě celodenně a nechodí do práce, tak je fajn, když jim ten příspěvek můžeme navýšit.“

Koho se to konkrétně týká?

„Příspěvek na péči je pro cílovou skupinu dospělých a dětí, kteří se o sebe nedovedou sami postarat. Musí se o ně starat jiná fyzická osoba. Mohou to být starší lidé, mladí lidé po úrazu nebo s hendikepem. Všichni, kteří nezvládají životní situace a potřebují, aby za ně někdo vyřizoval osobní věci na úřadech, pomohl jim s hygienou, nákupy atd. U dětí je to specifické v tom, že mají většinou nějaké postižení a rodič proto nemůže chodit do práce a příspěvek na péči mu pomůže překonat krizové období.“

Takže když se někdo dostane do takto obtížné situace, přijde za vámi a podá žádost.

„Na to má právo úplně každý. Podmínkou žádosti je, aby přiložil doklad ‚oznámení o poskytovateli péče‘. V tomto specifickém formuláři se vlastně dozvíme, jestli ten člověk má uzavřenou smlouvu s registrovanou, ale i s neregistrovanou sociální službou. Například dovoz obědů. A pokud to nemá a pečuje o něj fyzická osoba – rodič, přítel, přítelkyně nebo někdo z rodiny...“

Musí to tedy být někdo z rodiny?

„Není to podmínka, nemusí. Ve formuláři musí ale jasně popsat, o jaký se jedná vztah. Nejdůležitější ale je, že o příspěvek na péči nemůže žádat ten, kdo se o někoho stará, ale ten, kdo pomoc potřebuje. Vše je na základě zdravotního stavu. A co se děje s žádostí dál? Založíme ji do našeho elektronického systému. Potom osobně navštívím lidi v domácím prostředí a zjišťuji, co všechno ze sociálního hlediska zvládají a v jakých úkonech potřebují pomoci. Na základě našeho šetření pošleme zprávu na posudkovou komisi, tedy Českou správu sociálního zabezpečení, která vždycky posuzuje zdravotní stav klienta.“

Co se stane, když se, stejně jako v případě z úvodu reportáže, po odvolání stejně dostanete k negativnímu výsledku a člověk příspěvek nezíská. Má ještě šanci požádat o nějaký příspěvek?

„Zrovna jsem řešila jeden takový případ. V rozhodnutí od Ministerstva práce a sociálních věcí bylo, že ihned nabývá právní moci. A proti tomu už se nelze odvolat. Klient má pak ale další možnost, může počkat několik měsíců anebo i obratem si podat novou žádost.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
24.01.2015Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkáchO Roma Vakeren
01.12.2012K čemu slouží S KartaO Roma Vakeren
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
10.09.2011Jak to vlastně ve skutečnosti je se sociálními dávkami pro Romy?O Roma Vakeren
09.09.2011Stát chystá bič na přestupkové recidivistyZprávy ze života Romů
14.03.2008Poukázkový systém pro lidi v hmotné nouzi O Roma Vakeren
15.09.2007Sociální dávky za práciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak úspěšné bylo začlenění slovenských Romů do společnosti?
Na Slovensku mají Romové statut národnostní menšiny. Teď se po 20 letech hodnotí, jak úspěšná byla inkluze, tedy začlenění slovenských Romů do společnosti. Chaotičnost, která charakterizuje současný stav řešení tzv. romské otázky, se snažila zpřehlednit konference uspořádaná koncem února Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny SR ve spolupráci se Světovou bankou. Slovo má Robert Hoza.

Romové na Slovensku (Foto: Jana Šustová) Název konference, Sociální systém a marginalizované romské komunity, byl všeobecný. Konkrétnější zaměření odhaloval obsah zaměřený na čísla, fakta a zkušenosti proefektivní sociální politiky. Ty zatím nebyly ve větší míře účinné. Důvody přibližují zmocněnec vlády Slovenské republiky pro romské komunity Miroslav Polák a ředitel Odboru pro sociálně vyloučené lokality ministerstva práce a sociálních věcí a rodiny Martin Vavrinčík:

„Například máme atlas o romských komunitách z roku 2004, ve kterém se dozvíte o jejich počtech, o infrastruktuře osad a obcí. Co se nedovíme, je rodinné postavení, o vzdělanostní nebo zdravotní situaci, apod. Pokud chcete vyrábět nějaké akční plány o vzdělávání, o předškolní výchově nebo o zdraví, tak o co se při diskuzi s ministrem budete opírat?“

Romské ženy a děti z osady v Rudňanech (Foto: Jana Šustová) „My nemáme odpovědi na základní otázku, a to kolik Romů v osadách vlastně žije. Tedy, je tu naprostý nedostatek jakýchkoliv dat. My neustále narážíme na to, že ať už něco řeší ministerstvo školství, zdravotnictví nebo práce, nebo pokud úřad zmocněnce organizuje nějaké programy, neexistuje žádná základní informace o tom, kolik je romských komunit, v jakém jsou stavu, kolik lidí v nich žije. Zkrátka není.“

I z toho důvodu jsou na Ministerstvu práce a sociálních věcí a rodiny SR očekávány aktualizované a doplněné výsledky zjišťované rozvojovým programem OSN. Pokračuje Martin Vavrinčík:

„Samozřejmě, máme údaje ze sčítání obyvatelstva, ty ale ne úplně explicitně a dobře dokážou uchopit tyto lidi žijící na okraji společnosti, v osadách, v podstatě v podmínkách třetího světa. Takže UNDP představuje tento element, nebo-li specializovaný výzkum podmínek života v romských osadách, na základě velké statistické skupiny a na základě propracované metodiky, opakovaně konfrontované se zkušenostmi ze zahraničí. Zjišťují, jak tito lidé žijí, k čemu mají nebo nemají přístup, jaké sociální služby jsou jim dostupné, co jim brání v lepším využívání sociálních služeb, proč děti nechodí do škol, proč je nezaměstnanost tak vysoká, co mají za priority.“

Konference konstruktivně řešila i některé mýty rozšířené v majoritní společnosti:

Děti z romské osady Rudňany (Foto: Jana Šustová) „Existuje jisté přesvědčení, že většina dávek směřuje do romských osad. A že početné romské rodiny s deseti dětmi jsou těmi, kteří nejvíce benefitují a parazitují na sociálním systému. Analýza odběratelů dávek v hmotné nouzi vychází z údajů úřadů práce. Oni vědí, kdo o dávky žádá, mají ta data k dispozici. A ukazují, že 63 procent odběratelů dávek v hmotné nouzi jsou jednotlivci, ne starší 25 let. Toto je fatální zjištění pro naši společnost. Otázka toho, zda se Romové začlení do společnosti, zda děti začnou chodit do školy, dokončí ji a budou mít větší šanci najít si zaměstnání, není jenom v zájmu dětí a Romů, ale prioritně je to v zájmu majoritní společnosti jako celku. “

Romská osada v Rudňanech (Foto: Jana Šustová) K zajímavým výstupům konference patří Světovou bankou vyjádřený předpokládaný odhad kladného ekonomického dopadu, efektivního přístupu k řešení problému slovenských Romů.

„Světová banka vypracovala, a to nejen u nás, analýzu toho, kolik vlastně společnost stojí to, že zhruba 5 procent obyvatelstva, odhadujeme na 200 tisíc Romů, žije v sociálním vyloučení. Jakmile by se nám podařilo alespoň část z těchto lidí začlenit, alespoň na úroveň dat o nezaměstnanosti majority, tak by slovenské HDP skokem ročně vzrostlo o 6 až 11 procent.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V největší sociálně vyloučené lokalitě v Pardubickém kraji vznikla přípravná třída pro předškoláky
Za finanční podpory Pardubického kraje poprvé vloni na podzim otevřena přípravná třída pro předškoláky a to v Základní škole praktické v Borku Česká Třebová. V sídlišti, které je největší sociálně vyloučenou lokalitou v Pardubickém kraji, nechodí prakticky žádné z předškolních dětí do mateřské školy. Tak mají daleko horší start do základního vzdělání, než jejich vrstevníci z městské části. Ovšem, výsledky jsou už viditelné, všichni malí absolventi uspěli u zápisů a od září nastupují do základních škol. Více už Víta Balcarová.

Základní škola praktická Česká Třebová (Foto: zsprceskatrebova.webnode.cz) Redaktorka: Dobrý den!
Učitelka: „Děti, jak řekneme?“
Všichni: „Dobrý den!“

U mikrofonu je paní učitelka Petra Kumpoštová a s ní devět předškoláků. Co zrovna probíráte?

„Zrovna probíráme téma „Duben – měsíc bezpečnosti“. Začali jsme si povídat o dopravních značkách, opakujeme semafory, nacvičili jsme básničku a písničku, takže děti už by měly všechno vědět.“

Vyzkoušíme si je?

„Můžeme si je vyzkoušet.“

Učitelka:Danuško, řekni nám, když na semaforu svítí červená, co musíš udělat?
Danuška: „Tak stojím.“
Učitelka:Ano, zastavíš se. A počkáš na kterou?
Danuška: „Na zelenou.“
Redaktorka: Danuška je šikovná! A co kluci?
Učitelka: „Já si myslím, že by mohl zkusit třeba Patrik básničku. Co, Patriku, řekneš?“
Patrik recituje: „Alenko stůj, auto houká, na něm v pytli bílá mouka. Auto mouku rozváží, z velikého nádraží.“

Moc hezké! Paní učitelko, jaký děti udělaly od října pokrok?

„Toto je vlastně naše první přípravka. Dětem to hrozně moc pomohlo, udělaly obrovský skok ve svých znalostech, dovednostech. Skvělé je, jak se naučily spolupráci a veškerému režimu a řádu. Všichni byli u zápisu a když jsem si potom obvolávala paní učitelky, tak mi řekly, že byli úspěšní a mohou nastoupit do školy.“

Já musím říct, že i já jsme tu od října zaznamenala velký pokrok. Když jsem sem posledně přišla, tak jsme je nemohly dát vůbec dohromady! Povídaly, křičely, běhaly... No a dneska tady sedí devět úžasných dětí, drží pozornost a já z nich mám velkou radost.

- Kam půjdete do školy, do první třídy?
1. dítě: „Já jdu do města.“
2. dítě: „Já na Nádražku.“
Bude tě tam vodit maminka?
2. dítě: „Ano.“

Slyšela jsem, že se už o vaší přípravce hodně povídá a že je na příští rok zase velký zájem.

„Můžeme přijmout zase jenom patnáct dětí do přípravné třídy. A protože je zájemců téměř dvacet, uvažujeme, že zažádáme o možnost otevření dvou oddělení, ale nevíme, jestli nám Pardubický kraj bude moct vyjít vstříc.“

Já sama bych se velice přimlouvala o podporu, protože vím, že tato třída má opravdu smysl.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
08.09.2012V Osečné se otevírá nová školka. I díky rozšířené předškolní výchově bude méně dětí přerazeno do speciální nebo praktické školyO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
19.10.2011Děčínské centrum Vilík pomáhá Romům se začleňováním do běžného životaZprávy ze života Romů
02.04.2010Liberecká přípravná třída pro děti ze sociálně slabých rodinO Roma Vakeren
18.11.2006Vsetínská Charita se snaží připravit romské děti do školy po stránce dovedností a návykůZprávy ze života Romů
04.10.2006Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci RomůZprávy ze života Romů
24.03.2006Světový den boje proti tuberkulózeO Roma Vakeren
16.04.2004Pražská zvláštní škola Záběhlice bude připravovat děti s jazykovou bariérou ke vstupu do základní školyO Roma Vakeren
13.04.2004Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Odkud pochází světoznámá dechovka Fanfare Ciocărlia
V pondělí večer bylo v pražském Paláci Akropolis hodně nabito, což svědčí o tom, že čeští posluchači už si očividně oblíbili nejrychlejší dechovku na světě Fanfare Ciocărlia. Tato skupina dvanácti romských muzikantů pochází z Rumunska, dosud vydala osm alb, vystupovala v několika filmech a odehrála přes dvanáct set koncertů. Klarinetista a vynikající saxofonista skupiny Oprică Ivancea je hostem Jany Šustové.

Fanfare Ciocărlia v pražském Paláci Akropolis (Foto: Jana Šustová) Můžete mi říct, kdy a jak vznikla vaše skupina?

Fanfare Ciocărlia [Fanfara Čokarlia] vznikla v roce 1996. Všichni pocházíme z malé vesnice ze severovýchodního Rumunska, která se jmenuje Zece Prăjini [Zeče Pražin] a leží v župě Jasy. Nejdřív jsme byli kamarádi z dětství, vyrůstali jsme spolu, pak jsme hráli v různých sestavách na svatbách, pak přišel manažer a v roce 1996 jsme se rozhodli, že založíme Fanfare Ciocărlia.

Odkud pochází Váš manažer, který stál u zrodu skupiny?

Fanfare Ciocărlia v pražském Paláci Akropolis (Foto: Jana Šustová) Manažer je z Německa. Navštěvoval kláštery. V Rumunsku je hodně klášterů a náhodou se dostal do naší vesnice, Zece Prăjini. Slyšel hudbu, protože ve vesnici žijí jenom muzikanti, cikánští muzikanti. A pořád je slyšet hudba, v každou chvíli. Přijel, slyšel a řekl: „Hoši, chci s vámi udělat projekt.“ Víte, jak to chodí s projekty? A on to celé založil. Měl nápad, my jsme nevěděli… Tak vznikla Fanfare Ciocărlia. Nejdřív proběhl výběr a tak jsme udělali Fanfare Ciocărlia.

Jak vypadá vaše vesnice? Žije tam víc Rumunů nebo Romů?

Fanfare Ciocărlia v pražském Paláci Akropolis (Foto: Jana Šustová) Ve vesnici žije 98 % Cikánů - muzikantů. Je tam i pár smíšených manželství, ale moc jich není. Vesnice je krásná, protože je moje, tak je krásná. Teď nevím, jestli tam někdo jezdí. Ale obvykle tam jezdí návštěvníci, protože Ciocărlia je známá v zahraničí. Přijíždějí lidé z Japonska, aby viděli, odkud je Ciocărlia. Přijíždějí z Německa – jeden se tam i oženil. Přijel tam i Francouz, aby viděl, odkud pochází Ciocărlia, a našel tam taky někoho. Není jich moc, ale tři čtyři smíšená manželství tam teď jsou. Vesnice vypadá dobře, je krásná.

Jak tam Romové žijí a čím se živí?

Máme blízko město Roman, které patří do jiné župy, a za Ceauşesca do roku 1990 tam všichni dělníci dojížděli za prací. Ráno odjeli vlakem, večer se vlakem vrátili. Byl tam závod, který dával lidem práci. Do roku 1990 u nás žili lidé z práce a z hudby. Po roce 1990 začal rumunský průmysl upadat a lidé se začali věnovat zemědělství. Poté, co jsme my odjeli s hudbou do ciziny, tam ještě zůstaly dvě tři menší kapely. Jinak hodně mladých odešlo do zahraničí za prací, jako všude na Balkáně. Odešli do Španělska, Francie, Itálie… A ve vesnici teď lidé žijí z hudby a práce v zemědělství.

Jak se změnil váš život po založení skupiny?

Fanfare Ciocărlia v pražském Paláci Akropolis (Foto: Jana Šustová) Samozřejmě se změnil, to je normální. Začali jsme koncertovat, vydělávat více peněz, procestovali jsme svět. Vedeme lepší život, dali jsme děti do škol. Ano, náš život se v té době výrazně změnil. Pak začala růst i vesnice. My jako hudebníci jsme také začali zvelebovat vesnici a i další, mladí, kteří odjeli za prací, se vrátili a postavili si domy. Ale pro nás jako hudebníky se hodně změnilo k lepšímu.

Pobýváte víc doma v Zece Prăjini nebo jste víc v zahraničí?

Tak půl na půl. Polovinu roku jsme na cestách, to je nutné a polovinu roku jsme s rodinou. Teď je krize, takže jezdíme o trochu méně, ale dřív to bylo tři čtvrtě roku v zahraničí a čtvrt roku doma v Rumunsku. Teď je to v průměru půl na půl.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
30.04.2011Na festivalu Colours of Ostrava se utkají romské dechovky z BalkánuO Roma Vakeren
06.03.2010Fanfare Ciocarlia přijede do Prahy na Respect Plus 2010Zprávy ze života Romů
12.02.2010Romské dechovky z RumunskaO Roma Vakeren
21.01.2009Fanfare Cioacarlia se vrací do PrahyZprávy ze života Romů
09.11.2007Nejrychlejší dechovka na světě se vrací do Prahy!Zprávy ze života Romů
12.07.2002ZprávyO Roma Vakeren

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del.

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Vojta Lavička a Benga show
Reportáž:  Příspěvek na péči o osobu blízkou
Reportáž:  Jak úspěšné bylo začlenění slovenských Romů do společnosti?
Reportáž:  V největší sociálně vyloučené lokalitě v Pardubickém kraji vznikla přípravná třída pro předškoláky
Reportáž:  Odkud pochází světoznámá dechovka Fanfare Ciocărlia

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744125   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260388   11.09.98 Romske aktuality
218736   14.03.00 Romský jazyk
158235    Historie a původ Romů
134304   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117897    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101992    Fotografie
88643   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
77814   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76793    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz