Vyhledávání
25.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hezký sobotní večer, ve kterém vás zavedeme do Jihlavy za terénními sociálními pracovníky. Řekneme vám také o Romech na parlamentních kandidátkách na Slovensku. Samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar sambatuno rati. Adadžives šunena palo volby pre Slovensko. Akan imar romani banda Arbat.


=[ Reportáž ]=
Jihlavské organizaci, která pomáhá Romům, hrozí zánik
Teď s námi pojďte do Jihlavy, do lokality, které se říká Havaj. Tamní terénní sociální pracovníci, kteří tam tři roky docházejí, se teď bojí o svou budoucnost. S nedostatkem peněz se totiž potýká organizace C.A.F.E, která pomáhá Romům na Vysočině. Terénní pracovníci tam tedy mohou po třech letech skončit. To by pak znamenalo, že se napříkald v nechvalně známé jihlavské lokalitě Havaj zavřou dílny, kam romské ženy se svými dětmi pravidelně docházejí. Podrobnosti přináší Lucie Maxová.

Romské ženy se v dílnách v jihlavské lokalitě Havaj učí například plést košíky (Foto: Lucie Maxová) Jakou sis vybrala knížku?

„Tři prasátka.“

A proč zrovna tuhle pohádku? Líbí se ti?

„Ano.“

Tak si kousek přečteme: „Žila jednou tři prasátka se svou maminou v pěkném kamenném domečku …“

Petra Sobotková dochází do holobytů v jihlavské lokalitě Hawai každou středu. Nejenže si s tamními romskými dětmi čte knížky, ale učí i jejich maminky třeba plést košíky.

„… a aby se nám to nepáralo, zacvakneme konec a pod něj, do křížku, zasuneme další prut.“

Kromě košíků vyrábějí ženy na Hawai, kde žije převážně romská komunita, například i koberečky, vánoční ozdoby nebo dušičkové věnce. Jak říká Petra Sobotková, o dílny je velký zájem:

„Postupem času jsme docílili toho, že sem chodí čím dál více žen. Docházejí pravidelně a rády. Řekla bych, že se nám práce daří.“

Její slova potvrzuje i Dana Adamová, která v holobytech na Hawai žije.

„Máme tady hodnou paní, která nás učí krásné věci. Pěkně pracuje s dětmi, kreslí s nimi, doučuje je, je to tady fajn.“

Mrzelo by ji proto, kdyby dílny musely kvůli nedostatku peněz skončit. Nerada by o ně přišla i Leona Cínová, která do nich se svými dětmi rovněž chodí:

„Alespoň kvůli dětem, že se mají kam chodit doučovat. Třeba ta naše, nezvládá angličtinu a češtinu.“

Aby mohla organizace dále existovat, potřebovala by sehnat alespoň dva miliony korun. Pro letošní rok jí ale ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo dotace poskytnout. Kraj mu to nedoporučil. Vedení C.A.F.E. je totiž podezřelé ze zneužití dotace. Věcí se proto nyní zabývá ministerstvo financí.

„Pokud ministerstvo nechá rozhodnutí na kraji Vysočina, přesune se celá záležitost do krajského zastupitelstva a my jim pravděpodobně navrhneme odpuštění částky,“ řekl mi krajský radní Petr Krčál s tím, že se jedná o jeden milion 350 tisíc korun.

Podle Lukáše zavřela z organizace C.A.F.E. je ale celé podezření ze zneužití dotace naprostý nesmysl. Chyby udělali úředníci při kontrole jejich účetnictví a teď na to doplácejí nevinní.

„Lidi přijdou o možnost pracovat v dílnách, děti o Všeználka, o terénní službu, o pomoc s bydlením, právní servis, doprovody k soudům, kde jim vysvětlujeme, co se vůbec děje. To jsou služby, které poskytujeme a že bychom skončili, je nepřípustné. Otázkou je, co to znamená pro krajský úřad.“

Petr Krčál by ale i přes podezření organizaci C.A.F.E. rád podpořil, prozatím alespoň půl milionem korun. Uvědomuje si totiž, že terénní pracovníci v romských komunitách jsou v dnešní době potřeba a ve vyloučených lokalitách, jako jsou jihlavské holobyty na Hawai, dvojnásobně:

„V Jihlavě se nám pochopitelně někteří lidé z vyloučených lokalit stěhují na sociální ubytovny a takový přesun je určitým rizikem. Vždy je potřeba mít s těmi lidmi kontakt, abychom měli jistotu, že je se všemi skupinami nějakým způsobem terénně pracováno.“

O tom, kolik kraj nakonec organizaci C.A.F.E. přiklepne peněz, rozhodne na konci března zastupitelstvo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podevátéO Roma Vakeren
31.03.2015Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná botaZprávy ze života Romů
23.08.2014Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládežO Roma Vakeren
22.06.2013Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služebO Roma Vakeren
19.03.2012V Dobré Vodě vzniká kurz, který v budoucnu může napomáhat k řešení situace v sociálně vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
12.09.2009Kladenská Linka důvěry nabídne klientům služby po internetuZprávy ze života Romů
21.08.2009Problematika sexuální orientaceO Roma Vakeren
14.08.2009Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomocO Roma Vakeren
31.07.2009Ptát se lidí přímo, co potřebujíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na Slovensku se uchází o přízeň voličů nejen romská politická strana, ale také Romové na kandidátkách dalších politických stran
Následující minuty našeho vysílání patří volbám na Slovensku. O křesla do 150-ti členného parlamentu se uchází téměř 3000 kandidátů z 26 politických stran, ze kterých jen jedna jediná je romská, a to Strana Romské unie na Slovensku (Strana Rómskej únie na Slovensku). Také další strany a hnutí ale poskytly Romům místa na svých kandidátkách. Tomuto tématu se věnoval Miroslav Strelec.

Foto: ČTK Březnové předčasné volby na Slovensku jsou skutečně specifické. Důkazem toho je i nezvykle velký počet Romů na kandidátních listinách pěti politických stran. Postaraly se o to parlamentní strany Most-HÍD a KDH a mimoparlamentní subjekty Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, ĽS-HZDS a SMK-MKP. I když většina politických stran před volbami otevřela romskou problematiku, jen část z nich neměla zábrany a na svoje kandidátky stutečně postavila ty, kterých se to nejvíce týká. V dnešní volbách se o post poslance ve slovenském parlamentu uchází na kandidátkách různých stran 25 Romů. Lídr Obyčajných ľudí a nezávislých osobností Igor Matovič:

„Od vzniku Slovenské republiky nikdy nebyl ve slovenském parlamentě Rom.“

Romští starostové, poslanci VÚC, vysokoškolští pedagogové, podnikatelé či umělec. Ti všichni se uchází o hlasy voličů. Právě vzděláním a vyšším společenských statutem se odlišují od romských kandidátů v předešlých volbách. Matovičovi Obyčajní ľudia poskytli Romovi, Petru Polákovi, nejvyšší pozice napříč všem kandidátkám. Získal osmé místo, jeho šance dostat se do parlamentu je proto více než reálná:

„Jsem vysokoškolský profesor. Věnuji se sociální oblasti. Dlouhodobě se v tomto tématu pohybuji a budu se snažit v parlamentě o Romech nejenom diskutovat, ale konečně se s tímto problémem vypořádat.“

Šanci zasednout do poslaneckých lavic v Národní radě Slovenské republiky má i Romka Ingrid Kosová, která je kandidátkou za stranu Most-HÍD. Kosová a dalších šest romských kandidátů vyzvali všechny politické strany, aby podpořily a dodržovaly etický kodex pro svobodné a spravedlivé volby.

„Naše iniciativa je důkazem toho, že na Slovensku existuje dostatek vzdělaných a inteligentních Romů, kteří kandidují v parlamentních volbách 2012 a dokážou se spojit napříč celým politickým spektrem v rámci jedné věci, a to proti nekorektním vyjádřením některých politických stran a aktivit v rámci kampaně, které vrhají velmi negativní světlo na všechny Romy na Slovensku.“

Ne všechny politické subjekty mají na svých kandidátkách Romy. Jde o strany SDKÚ-DS, SMER-SD, SNS či SaS. Pravým opakem je strana Romská unie na Slovensku, která se uchází o přízeň voličů. Na kandidátce má 32 zástupců a všichni to jsou Romové. Pokračuje předseda strany František Tanko:

„Kdybychom se dostali do parlamentu, podali bychom návrhy na zlepšení spolužití Romů s majoritou. Navrhli bychom odstranit sociální dávky a plnou zaměstnanost pro naše Romy.“

Politologové však Romské unii na Slovensku velké šance dostat se do parlamentu nedávají. Politolog Marek Rybáš:

„Potenciální voličská skupina této strany je sice velká, ale není to skupina voličů, která by byla snadno mobilizovatelná. Podle mě získají pouze zlomek romské populace a ještě menší většinové.“

Z údajů o sčítání obyvatelstva na Slovensku z roku 2011, jehož výsledky byly v těchto dnech zveřejněny, se počet Romů v krajině pod Tatrami za posledních deset let zvýšil. Ředitel Odboru statistiky obyvatelstva Statistického úřadu Marián Horecký:

„V roce 2001 deklarovalo romskou národnost méně jak 90 tisíc obyvatel, což bylo 1,7 procent z počtu obyvatel Slovenské republiky. V roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo téměř 106 tisíc obyvatel a ti tvoří přibližně 2 procenta celkové populace.“

Předpokládá se však, že na Slovensku žije 350 až 400 tisíc Romů. Tedy jedna z největších romských menšin v Evropě. Většina z nich se ale při sčítání obyvatelstva hlásí k národnosti slovenské nebo maďarské.

„Největší podíl romské národnosti je v Prešovském, Košickém a Banskobystrickém kraji.“

Zda a kolika romským kandidátům se podaří dostat do slovenského parlamentu bude známo již zítra, po vyhlášení oficiálních výsledků voleb.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
23.06.2012Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři RomyO Roma Vakeren
16.06.2012Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rozhovor s Antonínem Gondolánem o hudební historii jeho rodiny, ale i jeho novém CD
Narodil se v tradiční muzikantské romské rodině ve Spišském Podhradí. Skladatel, fenomenální basista, houslista, violista, originální kytarista, pianista a zpěvák - zkrátka všestranně nadaný muzikant. V roce 1967 absolvoval s Karlem Gottem velké osmiměsíční turné v americkém Las Vegas. Já jsem se Antonína zeptala, kam až sahá hudební historie jeho rodiny.

Antonín Gondolán, foto: Kristýna Maková „Pravděpodobně, protože bohužel znám pouze otce, dědu už ne, je to asi tak, jak se o tom hovoří, a to, že se tyto věci dědily. Normální lidé dědili spíše jiné věci,“

Třeba majetek?

„.. třeba majetek! Ale u Romů šla opravdu muzika z generace na generaci, vždycky byl v rodině někdo, kdo hrál. Na této skutečnosti se vůbec nic nemění, akorát je v tom trochu problém. Ne všichni Romové kumšt ovládají, je to spíše pro vlastní potěšení.“

Řada Romů ani nemá hudební vzdělání, hrají srdcem, neznají noty.

„Přesně tak. To je jediné, co jim odpouštím.“

Vaše rodina hrála pouze amatérsky?

„Ano. Otec sice nebyl vysloveně profesionál, ale byl skvělý muzikant, živil se hudbou. Do svých 40 let hrál po kavárnách. Teprve v pozdější době, když se rodina rozvětvila, byl donucen mít stabilní angažmá.“

Vy jste ze třinácti sourozenců?

„Ano.“

To tedy měli rodiče co dělat, aby vás uživili!

„To vám řeknu! Opravdu, někdy, když se nad tím zamyslím, je to až neuvěřitelné. Když dneska někomu řeknu, že pocházím ze třinácti dětí, automaticky následuje otázka jestli mám jednoho otce a jednu matku.“

Dokážete si představit, že byste měl třináct dětí?

„Já mám čtyři syny ze dvou manželství.“

Váš tatínek hrával po barech?

„Jako patnáctiletý jsem navštívil jejich produkci v nějaké kavárně, která byla spojená s koncertem Orchestru Gustava Broma. Mě to zaujalo, protože to byla trochu odlišná hudba než jakou dělal otec. Táta mě tehdy poprosil, abych něco zahrál. Předvedl jsem krátké sólo a pan Brom o mě opravdu projevil zájem.“

Je pravdivá ta historka s peněženkou?

„Ano, ano. Mě bylo ani ne patnáct a otec se zachoval skvěle. Pamatuji se, že jsem koukal s otevřenou pusou, protože pan Brom doopravdy vytáhl peněženku a řekl „prodejte mi vašeho syna“.“

Nikdy se ho nezeptal, proč to udělal?

„Ne. Ale mám na něj velmi hezké vzpomínky. Přijal mě do rodiny, bydlel jsem u nich doma, vyrůstal s jeho dětmi.“

Když bychom se přesunuli do roku 1967, tak tehdy jste absolvoval s divadlem Apollo velké osmiměsíční turné v americkém Las Vegas.

„Ano.“

A dostal jste tam nabídku…

„Zaznělo, že pan Sinatra by měl zájem o to, abych ho doprovázel na kontrabas, což je můj nástroj. Pro mě v té době byl ale Sinatra starým pánem, takže to vůbec nepřipadalo v úvahu.“

Nelitoval jste toho někdy?

„No! /smích/... Kdybych to tenkrát udělal, tak tu dnes s vámi nesedím!“

Hraj o lásce - tak zní název vašeho nového cédéčka.

„Dokončil jsem ho před několika dny na Slovensku, s velmi kvalitní kapelou pana Milana Olšáka. Jsem nadšený, protože se nejedná o romskou kapelu, ale o Slováky. Zjistil jsem, že rozdíly mezi romskou a slovenskou kapelou nejsou. Když jsem se informoval o tom, odkud tu muziku znají, jak je možné, že hrají tak typicky romsky, řekli mi, že prožili pár hodin v romských kapelách, kde se to naučili. A klobouk dolů.“

Je tam Vaše původní tvorba?

„Moje původní tvorba otextovaná řadou lidí, od Vrby až po Šprongla.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.12.2013Jak slaví Vánoce hudebník Antonín GondolánO Roma Vakeren
24.03.2012Karel Gott a Antonín Gondolán vzpomínají na svá společná vystoupeníO Roma Vakeren
02.04.2004Antonín Gondolán vydal své první CDO Roma Vakeren
01.04.2004Antonín Gondolán představil své první CDZprávy ze života Romů
01.04.2004Antonín Gondolán dnes představil své první CDZprávy ze života Romů
01.04.2004První album Antonína Gondolána pokřtila Jiřina BohdalováFotoaktuality
19.03.2004Antonín Gondolán vydává album Čekej a neplakejO Roma Vakeren
16.03.2004Čekej a neplakej je CD debut Tria Antonína GondolánaZprávy ze života Romů
04.04.2003Rozhovor s Antonínem Gondolánem o jeho práci a Mezinárodním dni RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci Akropolis
"Oni nečerpají z kořenů romské hudby. Oni jsou zosobněním těch kořenů" – to prohlásil o romské kapele Parno Graszt autor prestižní anglické encyklopedie World Music Simon Broughton. Právě tato skupina z východního Maďarska vystoupila v únoru v pražském Paláci Akropolis a při té příležitosti Jana Šustová pozvala k mikrofonu vedoucího kapely Józsefa Oláha. Z obsáhlejšího rozhovoru, který postupně odvysíláme, vybrala pro dnešní pořad především momenty, které se týkají zimy.

Pražský koncert kapely Parno Graszt (Foto: Jana Šustová) Jak vypadá váš všední život? Žijete spíš v Maďarsku nebo hodně cestujete? A jak často zkoušíte a koncertujete?

„Tyto zimní dny jsou pro nás jako pro medvěda. Schovali jsme se do jeskyně a vytápíme si doma. Měli byste vědět, že všichni členové kapely žijí ze sociálních dávek. Asi tak na jaře začínáme koncertovat. V zimním období jsou uspořádány jeden až dva, maximálně tři koncerty. Ale od jara do podzimu je docela velký šrumec, takže se stane, že nejsme doma týdny, někdy i měsíce. Naše všední dny jsou teď ale většinou o topení, hledání tepla, o velkých debatách. Všichni se společně scházíme. V létě, když jsme doma, tak se všechno točí kolem muziky, kolem hraní venku. A co ještě? Chodíme se také koupat do řeky Tisy. Nějak trávíme čas, nemusíte se o nás bát. Nezkoušíme, protože podle mého názoru kapela není uzpůsobená k tomu, aby zkoušela. Hrajeme spolu už od dětství a známe proto všechny pohyby ostatních. Stačí, když na pódiu zamrkám nebo ukážu očima a všichni vědí, co mají dělat. Jednoduše, mají to v sobě. Když udělají chybu, ani pak si nemůžeme říct, že to je chyba, protože je nemožné něco udělat špatně. Co je špatně je totiž také dobré. Vychází to z nás.“

Jsem překvapená z toho, že žijete ze sociálních dávek. Myslela jsem si, že když jste světoznámá skupina, tak už byste mohli být takzvaně „za vodou“. Můžete říct něco o tom, jaké to je, živit se muzikou?

Pražský koncert kapely Parno Graszt (Foto: Jana Šustová) „Bohužel to tak není. I my jsme si mysleli, že když natočíme CD, budeme sedět doma a peníze z prodeje nás uživí. Že půjdeme jednou, dvakrát do týdně koncertovat, no a to bude stačit. Ale bohužel je to jinak. Je to velmi tvrdý svět a je v něm možnost velkých pádů. My ještě patříme mezi šťastlivce, ale měli byste vědět, že muzikanti nejsou placeni tak, aby z toho mohli žít na takové úrovni, jak si zaslouží. Nás nemůžete přirovnávat k takzvaným světovým  hvězdám, protože na jejich koncerty chodí více jak deset, dvacet tisíc lidí. Na našich koncertech, v rámci festivalů, jsou tisíce návštěvníků, ale ne desetitisíce. A na podobných malých akcích, jako tady, je stovka návštěvníků,. Když je plno, tak až pět set. Malé místo, jako to v Praze, nám nemůže zaplatit tolik, abychom mohli říci „super, sem se nám vyplatilo přijet a tenhle měsíc už nemusíme dál koncertovat, protože už máme dost peněz.“ Není to pravda. Krize vyhodila kulturu ze sedla, protože znevýhodnila i místa, která předtím platila dobře. Jsou festivaly, které byly jednoduše zrušeny a krize už teď není jenom v Maďarsku, ale je celosvětová. Jak jezdíme po světě všímáme si, že všude jsou horší podmínky. Všechny státy se potýkají s finančními problémy. A co je nejjednodušší pro stát? Odkud může nejsnadněji získat peníze? No z kultury. A díky tomu čím dál tím hůř platí a kdo může platit, tak co nejméně. “

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2012Parno Graszt - úspěšná kapela za zapadlé východomaďarské vesniceO Roma Vakeren
10.03.2012Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci AkropolisFotoaktuality
04.02.2012Maďarská skupina Parno Graszt znovu zavítá do PrahyO Roma Vakeren
01.02.2012Parno Graszt znovu roztančí pražské obecenstvoZprávy ze života Romů
11.05.2009Na Habrovce letos zahrají Parno Graszt i Terne ČhaveZprávy ze života Romů
21.01.2009Na pražském koncertě vystoupí skupiny Parno graszt a CimbaliBand z MaďarskaZprávy ze života Romů
18.07.2008Parno Graszt vyloudí hudbu na cokolivO Roma Vakeren
15.07.2008Nezapomenutelná kapela Parno Graszt míří do PrahyZprávy ze života Romů
18.06.2008Nejoriginálnější romská kapela z Maďarska Parno Graszt zahraje v PrazeZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma Vakeren" s datem 10. března už patří minulosti. Naladit si nás můžete opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz. Klidný večer Vám přejí průvodci dnešním "O Roma Vakeren" - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. The žutimmnel tumen o Del.

Obsah článku:
Reportáž:  Jihlavské organizaci, která pomáhá Romům, hrozí zánik
Reportáž:  Na Slovensku se uchází o přízeň voličů nejen romská politická strana, ale také Romové na kandidátkách dalších politických stran
Reportáž:  Rozhovor s Antonínem Gondolánem o hudební historii jeho rodiny, ale i jeho novém CD
Reportáž:  Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci Akropolis

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
741560   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
258003   11.09.98 Romske aktuality
213939   14.03.00 Romský jazyk
156664    Historie a původ Romů
133442   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117209    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101597    Fotografie
88149   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76418    Romové po roce 1989
75093   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz