Vyhledávání
17.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hezký sobotní večer. Dnes Vám řekneme, co Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR nabídlo obcím na severu Čech, pozveme vás na festival Jeden svět a připomeneme si romského houslového virtuóza Rinalda Oláha. A nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní "O Roma Vakeren".

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar sambatuno rati. Adadžives amenca džana pre festivalis, povakeraha pale romane lavutara the šunena amari parmina.


=[ Reportáž ]=
Obce na severu Čech nejeví valný zájem o peníze ministerstva na programy v sociálně vyloučených lokalitách
Přijměte pozvání na sever Čech. Ministerstvo práce a sociálních věcí nabídlo obcím v tomto kraji jedinečnou možnost čerpat peníze na aktivity zapojující do společnosti sociálně vyloučené lokality - sportovní odpoledne, vzdělávací kurzy, kroužky pro děti nebo třeba provoz nízkoprahového centra. Obce a lidé musejí jen chtít, o finanční stránku věci se postará ministerstvo práce a sociálních věcí. Více informací má Šárka Škapiková:

Na krajském úřadě v Liberci představilo ministerstvo práce a sociálních věcí několik kampaní, které nabízejí obcím a neziskovým organizacím možnost získat peníze, které potom poputují na aktivity pro lidi ze sociálně vyloučených lokalit. Co říkají Romové na aktivitu ministerstva?

„Jsem určitě rád. Děkuji tímto pořadatelům.“

Zeptám se ještě Vás, jestli jste také rád za Vaše sdružení, že se tu něco takového pořádá?

„Stoprocentně. Jsme tu v dost silném obsazení. Z Nového Boru je nás tu pět. Máme tu v úmyslu pochytit, co nejvíce rozumu, když to tak řeknu, co se dá. Dohodli jsme se na nějakém pilotním programu, abychom už konečně začali něco dělat v oblasti, která se nazývá romským problémem. I když já to vidím jako společenský problém, nikoli pouze jako romský. Jsme velice rádi, že jsme sem přijeli v takovémto obsazení a něco se dozvíme. Budeme na to samozřejmě reagovat. Jsme prostě rádi.“

A čím konkrétně je ona nabídka obcím a vyloučeným lokalitám? To popisuje Miroslav Nedorostek z ministerstva práce a sociálních věcí:

„V podstatě je investiční podporou do sociálních služeb pobytových, což jsou azylové domy, domy na půl cesty nebo krizová pobytová pomoc, případně do ambulantních sociálních služeb, do nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizačních služeb, odborného sociálního poradenství nebo sociální rehabilitace, případně do terénních programů nebo fakultativních činností, které jsou na ně navázány.“

Terénního pracovníka pro menšiny v Libereckém kraji Josefa Holka se ptám: Kolik je vlastně v regionu vyloučených lokalit?

„V současné době registrujeme v Libereckém kraji 17 sociálně vyloučených lokalit. V tuto chvíli je seminář organizovaný Libereckým krajem zaměřen na sociálně slabé občany. Je samozřejmé, že v sociálně vyloučených lokalitách žijí takovíto občané, a bylo by dobré, aby obce na tento trend zareagovaly.“

Reagovat mohou obce třeba právě účastní na kampani, kterou ministerstvo a kraj nabízí.

„Ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí organizujeme tento seminář s tím, že nikdy nebyla takováto výhoda jako nyní, to znamená možnost čerpání 100 procent prostředků na tuto problematiku. Doposavad to byla vždy pouze určitá spoluúčast. Myslím si, že je to pomocná ruka podaná i ze strany ministerstva práce a sociálních věcí. Trochu mě zaráží menší účast obcí, potěšila mě ale účast neziskových organizací, protože v tuto chvíli vidím, že jich tu je něco přes 14, což je velice dobré.“

Josef Holek hovoří o menší účasti obcí. To je poměrně mírné a zdvořilé pojmenování skutečnosti. Na seminář na krajský úřad totiž dorazili jen dva představitelé obcí Libereckého kraje, a to místostarosta Tanvaldu a místostarostka z Nového Boru. Kraj přitom zval zástupce všech 216 obcí. Co k tomu říká krajský radní pro sociální věci Pavel Petráček?

„Samozřejmě, že někteří starostové čekají, že přijedeme a že jejich problémy vyřešíme mávnutím kouzelného proutku, což dost dobře není možné. To se nedá. Myslím, že už jsem několikrát říkal, že se jedná o problém, který se tu táhne již desetiletí, a je potřeba na něj najít opravdu fungující systém. A ani Liberecký kraj, ani obce v tom systém nemají. Myslím si, že první krok musí udělat vláda, musí nastavit nějaká kritéria, nastavit zákony tak, aby k problémům nedocházelo. Potom se s tím kraj i obce mohou nějakým způsobem popasovat a dané zákony plnit.“

Na druhou stranu Pavel Petráček vyzdvihuje to, že některé obce se po počátečních obavách do kampaní a výzev kraje a ministerstva, které už proběhly i dříve, postupně zapojily.

„Myslím si, že i starostové to velmi intenzivně vnímají. Z počátku sice byli pesimisté a některé projekty nechtěli. Zdálo se jim, že to jsou vyhozené peníze. A vlastně díky tomu, že došlo k výpadku libereckého romského sdružení, se ukázalo, že starostové o tyto služby na svém území stojí a že to tam funguje velice dobře. A to mě těší.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
15.09.2012Deset let PavučinyZprávy ze života Romů
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
06.09.2012Havířovská radnice vzala šumbarským Romům venkovní posezeníZprávy ze života Romů
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
16.08.2012Příbram obnovila post romského koordinátoraZprávy ze života Romů
09.08.2012V Brně-Novém Lískovci začala pracovat poradna pro sociálně slabéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
14. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematice
Teď už tu jsou informace o festivalu Jeden svět, který pořáda společnost Člověk v tísni. Začne v úterý a bude to už počtrnácté. Představí se v něm 106 dokumentárních filmů z produkce 44 zemí. Některé z nich se zaměřují na romskou tematiku a Jana Šustová o nich hovořila s Lenkou Lovicarovou, ředitelkou festivalu Jeden svět v regionech.

Lenka Lovicarová, foto: Kristýna Maková V letošním programu festivalu Jeden svět jsou čtyři dokumenty, které se zaměřují na život Romů. Mezi nimi je i hodinový dokument s názvem Film jako Brno, který se pohledem několika tvůrců zaměřuje na loňský pochod neonacistů v Brně. Podrobně ho představuje Lenka Lovicarová, která pomáhala s výběrem českých filmů pro festival:

„Film jako Brno je projekt Víta Klusáka a jeho studentů. Jedná se o dokument složený ze sedmi dílů. Vít Klusák i studenti si s filmem pěkně pohráli, v tom smyslu, že ho rozdělili na jednotlivé skupiny, které se na demonstraci, na prvomájové demonstraci objevily. Problém byl ten, že se dělnická strana rozhodla, že svůj každoroční prvomájový pochod povede skrze ulici Bratislavskou, která, jak víme, je z velké části obydlena romským obyvatelstvem. Bylo to tedy vnímáno jako přímá provokace. Vít Klusák se tam vydal se svými studenty – režiséry, podívali se na to, jak ten den viděli například právě Romové žijící v ulici Bratislavská, jak se na to chystali pravicoví demonstranti, nebo co tam chtěli přijet natočit novináři. Má to takový ten ‚klusákovský’nádech. Je to lehce humorné. Ale díky tomu, že je to rozděleno na jednotlivé tematické kategorie, hezky to poodhaluje jednotlivé skupiny a jejich záměry, důvody, proč se vydaly ten den na to místo.“

Film jako Brno Každoročně nabízí festival Jeden svět také debaty k jednotlivým filmům a konkrétně u dokumentu Film jako Brno ji Lenka Lovicarová velmi doporučuje:

„Určitě je zajímavé přijít na festival a podebatovat si přímo s režiséry. Měli jsme možnost mluvit s Robinem Kvapilem, který myslím natáčel právě díl s ředitelkou romského muzea, která dostala opravdu ohavný anonymní dopis. Pomohl nám proniknout do toho, jak to viděl on a jak vnímal den natáčení v Brně právě on. Doporučovala bych tedy všem, aby přišli na debatu a pobavili se přímo s těmi, kteří film natočili.“

Z dalších filmů je třeba jmenovat půlhodinový dokument Úžera.

„Film Úžera natočil Martin Řezníček ve spolupráci s Honzou Černým, který je aktuálně šéfem program sociální integrace ve společnosti Člověk v tísni. Myslím si, že to byl takový první obrovský počin v tom pojmenovat, co se děje v sociálně vyloučených oblastech, a jakým způsobem tam lidé můžou snadno upadnout do zadluženosti. Film je, myslím, z roku 2001 nebo 2002, tudíž nabízí pohled na daný problém s odstupem a říci, jestli se něco změnilo, nebo nezměnilo. Potom je to třeba možné srovnat i s filmem Shit kredit, který natočil před dvěma lety také Martin Řezníček, zase ve spolupráci s našimi programy sociální integrace. Ten se zaměřuje více na snadné půjčky, na rozdíl od filmu Úžera, který byl zaměřen více na lichvu. Dokument se zabývá snadnými půjčkami, které na první pohled neprozradí, co klientovi hrozí, pokud zapomene zaplatit třeba jen jeden den. Úžeru můžete vidět ve speciálu na webu České televize, a to až do konce roku. Je to tam i v angličtině, kdyby někdo chtěl. A film Shit kredit si může kdokoli zapůjčit z našeho programu Promítej i ty. Informace o tom, jak si film zapůjčit, každý může zjistit na stránkách www.promitejity.cz.“

Ze zahraničních filmů s romskou tematikou festival Jeden svět představí půlhodinový dokument Pojďte dál, který nás zavede do slovenské obce Sveržov. Tam si Romové s podporou starosty místo chatrčí postavili přízemní zděné domky a komunitní centrum. A ve festivalové sekci Slum Stories se bude promítat osmiminutový dokument Příběh Ďuriho, který mapuje osudy chlapce z romské osady v Rumunsku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
14.03.2015Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghettaO Roma Vakeren
07.03.2015Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenkaO Roma Vakeren
15.03.2014Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
12.03.2014Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských RomůZprávy ze života Romů
01.03.2014Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
16.03.2013Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado SendreieO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
19.02.2013Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republiceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzpomínkový koncert na počest slovenského houslového virtuóza Rinalda Oláha
Teď už vás zveme k našim sousedům na Slovensko. Romové jsou velmi talentovaní v hudbě. Platí to i o významném hudebníkovi ze Zvolenské Slatiny Rinaldu Oláhovi, který dlouhý čas působil jako vedoucí lidového orchestru SĽUK (Slovenského ľudového uměleckého kolektívu). Houslového virtuóza si tento týden na Slovensku připomněli koncertem v divadle Jozefa Gregora Tajovského ve Zvoleně, kde nechyběl ani náš kolega Miroslav Strelec.

Vzpomínkový koncert s názvem „Paganini ze Slatiny“ sestavený ze skladeb Rinalda Oláha zachytil fragmenty jeho života od narození, přes největší slávu, až pro neúprosný osud houslového génia. Hovoří scénárista a režisér akce Michael Budinský:

„Program byl celý laděný tak, aby se lidé mohli podívat na to, jaký byl Rinaldo, jakou byl osobností, jak široké spektrum umělecké působnosti obsáhl. Myslím si, že to splnilo svůj účel.“

Rinaldo Oláh byl houslový virtuóz. Jak byste charakterizoval jeho hudbu?

„Jeho hudba se samozřejmě jedním slovem charakterizovat nedá. Rinaldo Oláh odmalička cvičil skladby, které cvičí klasičtí hudebníci. To znamená, že necvičil lidovky nebo variace, ale stupnice, klasické houslové etudy, brzy přešel na houslové koncerty od Čajkovského, od Brahmse, Paganiniho skladby, které mu samozřejmě dodaly technické predispozice. Ty vkládal do děl, která komponoval nebo aranžoval.“

Rinaldo Oláh si během života vysloužil přezdívku Paganini ze Slatiny. Proč?

„Tato příhoda se traduje velmi dlouho, v podstatě od doby, kdy byl ve velmi útlém věku, když byl dítětem. Tehdy chodil po Slovensku za výzkumy velký etnomuzikolog a vlastenec, pan Plicka. Sbíral lidové písně a zkoumal i tance, vlastně celý folklór. Přišel do Zvolenské Slatiny, kde mu zahrál tento náš velký Rinaldo Oláh. On tehdy vyhlásil, že to je jako by hrál Paganini ze Slatiny. Vlastně se to rýmuje – Paganini ze Slatiny.“

Romský houslový virtuóz byl už jako pětiletý primášem. Jako sedmnáctiletý zvládl šestileté studium na pražské konzervatoři za tři roky. Stál u zrodu prvního profesionálního folklorního souboru na Slovensku - Slovenského lidového uměleckého kolektivu. Patří ke jeho spoluzakaldatelům a spojil s ním svůj život na více jak 32 let. Účinkoval přibližně v 60 zemích světa. Podílel se na hudebních programech a byl neodmyslitelnou součástí a oporou tohoto tělesa. Pokračuje spoluorganizátor koncertu Roman Malatinec:

„Jméno Rinaldo Oláh stále ještě má svůj zvuk, i když se na něj trochu zapomnělo. Druhá věc, velice citlivá, myslím i v rámci rodinného propojení, je ta, že Rinaldo Oláh stále ještě není pochovaný. Je to tedy taková vzpomínka na něj a zároveň veřejná společenská výzva, aby se i kompetentní orgány zabývali tím, že takováto osobnost není pochovaná, nemá svůj vlastní pomník. On chtěl spočinout, bylo to jeho velkým přáním, ve své rodné obci vedle vynikajícího vrcharského muzikanta Jána Berkyho Dušana ze Zvolenské Slatiny.“

Tento rok uplyne už šest let od smrti Rinalda Oláha. Jak je možné, že stále ještě není pochovaný?

„Víte, to jsou strašně citlivé věci i rodinné vazby, v tom, jaké byly rodinné události, které se odehrávaly. Život umělce není lehký a ne každý se s tím umí ztotožnit. My jsme ti, kteří podávají pomocnou ruku. Jsme ochotní sehnat peníze na to, aby tato osobnost byla pochována, a jsme ochotni pro to udělat cokoli. To je náš cíl.“

Umění rodáka ze Zvolenské Slatiny vždy vzbuzovalo úžas, obdiv, ale i pohrdání a odmítání. Svérázná hudební výpověď umocněná charakteristickými povahovými rysy osobnosti dráždila hudebníky, vědce i posluchače. Opět Michal Budinský:

„Za svého života byl kontroverzní osobností.“

V čem?

„V čem? Nemůžu o tom mluvit takhle otevřeně. Myslím si, že jedna věc je umělecké působení, to, jak působil na jevišti, jeho hra, druhou věcí je, že neměl rodinné zázemí takové, jaké by každý z nás potřeboval. Měl rád lidi. Rád rozdával. Rád se dělil o radost s druhými. I to zapříčinilo, že byl mnohdy ve velkých finančních problémech. Myslím si, že za posledních 10 – 15 let se nepřipomíná tolik jako někteří jeho vrstevníci, kteří s ním působili a byli na stejné, někteří možná na vyšší, jiní na ne tak vysoké úrovni jako on.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
30.05.2015Ve Zvolenské Slatině se už po osmé uskutečnila soutěž primášů o Cenu Rinalda OláhaO Roma Vakeren
18.01.2014Před pětaosmdesáti lety se narodil významný romský houslista Rinaldo OláhO Roma Vakeren
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Olga Fečová představuje nové CD svého manžela Jožky Feča
Teď bude řeč o muzice, konkrétně o Somnakune Hangy. Ano, to je název nového CD Jožky Feča, který patří k nejvýznamnějším romským hudebníkům České republiky. Legenda romské kapely ROMA ŠTAR pochází ze Slovenska, z rodiny, která byla na romské poměry velmi zámožná - byli to hudebníci a obchodníci. Hudbě se věnují jeho děti i vnoučata. Jeho manželka Olga vede kroužek romských dětí, které zpívají a recitují. A právě ona přišla dnes představit nové CD. Je tedy paní Olga pravou rukou svého manžela?

Olga Fečová „Já si to myslím. Možná, že to tak bere i můj manžel. Faktem je, že si ho velice vážím a ctím ho. To je pravda. Je to člověk na úrovni. On se svým uměním, svou povahou a vztahem k lidem je nějakým způsobem zvláštní. Možná, že jenom pro mě. To nevím.“

Není to tedy jen manžel, je to tedy i Váš přítel, o kterého se můžete kdykoli opřít.

„Je to člověk, na kterého se můžeš stoprocentně spolehnout. Nikdy nezalže. Když se s někým domluví, na určitý den, na určitou minutu, a stalo by se, že by nemohl sám, vždy alespoň někoho za sebe pošle nebo se omluví. Neexistuje, že by se vymluvil, řekl, že nemohl, nebo se dokonce vymluvil. Něco takového od něj neznám.“

Paní Fečová, když jsme říkala, že jste jeho pravou rukou, znamená to, že i hovoříte jeho ústy, protože on je momentálně nemocný. Jsem tedy ráda, že jste přišla Vy. Tímto pana Feča všichni zdravíme a přejeme brzké uzdravení.

„Je po určitých operacích a těžce se mu chodí, proto tu není. Co se týče tohoto CDčka. Vzniklo na základě touhy mé a mého vnuka, vůbec mých dětí, obdarovat tak manžela k jeho sedmdesátinám. Bohužel, teď nevím, jak to říct, ale trvalo delší dobu, než jsme sehnali peníze.“

Na CDčku jsou písně a hudba, kterou skládal v letech 1970 – 2011. Je to jenom výběr, protože všechno, co vytvořil, by se tam určitě nevešlo. Vede si pan Fečo databázi, kde má všechna svá díla? Kolik toho za celý svůj život složil, napsal?

„On si to vede. Takovou kartotéku možná nemají ani na městě nebo v knihovně. Má to nádherně udělané, napsané v notách i v textech. Má zaznamenáno, kdy a kde to napsal. Je toho strašná spousta. Myslím, že přes 500 jenom skladeb, pak opera, opereta, jejíž kousek tu zazní. Je tam tedy od všeho něco. Má tam nádherné věci, i z muzikálů. Je to skvost, jen ho využít. Veškerá hudba je jeho, texty a libreta jsou jeho. Když je potřeba, pomáhá mu vnuk s aranžováním hudby. Je to taková rodinná dílna. Základ je ale všechen manželův.“

Jožka Fečo Zmínila jste se také o muzikálu a operetce...

„Muzikál jsme dělali s dětmi, jmenuje se Zloděj a jeho svět. V této době bychom hrozně rádi pracovali na operetě, má název Géňa a Béla. Je to strašně nádherná věc. Děj je podobný Prodané nevěstě, jenže ženich je chudý a nevěsta je bohatá. Má to také tři dějství. A je to nádherné.“

Tak si kousíček pustíme.

/hudební ukázka/

Problém v realizaci operetky je, že nejsou peníze.

„Jako všude. A jako se vším. Věříme ale, že se nám ty projekty podaří zrealizovat. Doufáme, že v příštím roce bychom už mohli začít. Snad se nám to povede a ozve se nám nějaký sponzor. I my se snažíme přispět nějakou korunkou.“

Říkala jste také, že toto CDčko jste chtěli jako rodina věnovat manželovi k narozeninám. A na CDčku je také skladba, která je mu věnována.

„Tato skladba je věnována opravdu tatínkovi. Jedna dcera ji stvořila, druhá zpívala, podílelo se na ní i celé sdružení. Můj vnuk dělal aranže. Podílela se na tom prostě celá rodina. Velký podíl na tom ale má dcera Ludmila.“

/hudební ukázka/

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
26.04.2014Olga Fečová se věnuje dětem jako asistent pedagoga a vedoucí hudebních, tanečních a divadelních kroužkůO Roma Vakeren
04.01.2014Na sklonku roku zemřel primáš Josef FečoO Roma Vakeren
14.09.2013Olga Fečová zasvětila život dětemO Roma Vakeren
12.02.2012Rekordně pozdní studium Olgy FečovéO Roma Vakeren
25.11.2005Olga Fečová je asi nejstarší studentkou střední školyO Roma Vakeren
16.01.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.07.2003Olga Fečová se neúnavně věnuje práci s dětmiO Roma Vakeren
19.02.2002Věra BíláHudba
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Richard Németh, sociální pracovník zabývající se romskou komunitou na Slovensku
Richard Németh působí třetím rokem jako sociální pracovník komunitního centra města Zvolen. V dětství neprožíval právě příznivé období, ale dostal se z toho. V současnosti končí magisterské studium na Ústavu rómskych evropských studií v Banské Bystrici. S příběhem Richarda Németha nás seznámí Robert Hoza.

„Vychovala mě babička, kvůli neshodám mých rodičů. A díky ní jsem vystudoval i Střední průmyslovou školu dřevařskou ve Zvoleně. Potom jsem pokračoval v pomaturitním studiu na stejné škole v oboru marketing a management.“

Richardova cesta za vzděláním byla komplikovaná a má štěstí na lidi, kteří ho dovedli usměrnit tak, aby se neztratil. K dalšímu vzdělávání ho nasměrovala učitelka, která ho učila matematiku.

„Řekla mi o možnosti studovat na vysoké škole Univerzita Mateja Bela, pedagogické fakultě přes projekt Equal zdarma. Studoval jsem obor sociální a misijní pracovník s romskou komunitou. Získal jsem bakalářský titul, ale financované bylo zdarma pouze bakalářské studium, nikoli magisterské. Na tři roky jsem tedy šel znovu pracovat. Čekal jsem, kdy budu mít dostatek peněz na to, abych mohl nastoupit a dodělat si vysokou školu.“

Ve třiceti letech pracuje Richard se svěřenou skupinou z romské komunity. Snaží se klientům poradit, když mají problémy v oblasti bydlení, vzdělávání, zaměstnanosti, rodiny nebo práva.

„Já osobně mám na starosti lokalitu Pustý Hrad, kde žije přibližně 300 obyvatel. Lokalita je charakteristická tím, že tam lidé žijí v katastrofálních podmínkách, v katastrofální špíně, o které lidé, kteří žijí v běžném standardu, nemají ani představu. Mám na starosti pořádek. Mým úkolem je, abych lidi přesvědčil, aby uklízeli, udělali si pořádek, uklízeli okolí v rámci brigád. Potkáváme se s rizikovými klienty, agresivními, někteří jsou i nemocní. Někdy se zapleteme i do manželských hádek. Setkáváme se i s lidmi, pro které jsou patologické jevy každodenní činností v rámci jejich životního stylu.“

Mladý sociální pracovník neřeší pouze těžkosti dospělých, věnuje se i dětem a mládeži. Přitom se setkává s problémem, který se nedaří vyřešit již dlouhé období.

„Pracuji s dětmi v předškolním věku, pomáhám jim, aby se připravily do školy. Často jsou totiž považované za děti postižené demencí, přičemž jde jen o jazykovou bariéru, protože se nedokážou domluvit s učitelem.“

Richard pomýšlí i na založení rodiny. Uvědomuje si, že současné ohodnocení sociálního pracovníka je nedostatečné na vedení spokojeného života. U snoubenky nachází pochopení.

„Moje plány jsou velmi omezené. Kdybych měl finance, určitě bych pokračoval v doktorandském studiu. V současnosti ale nemůžu, protože jako Rom jsem nedostal žádné stipendium. Musel bych ho celé uhradit. Chtěl bych si najít práci, kde bych vydělával více, protože jsem sociální pracovník, pomáhám lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí, moje mzda je ale často menší, než mají lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí. Laicky řečeno: ‘Socka řeší socku.‘ Je to trapné, sociální práce v této republice není oceněná. Chtěl bych učit na vysoké škole nebo na nějaké střední sociální akademii. Píšu v romském literárním klubu. Píšu rád.“

Co je obsahem Vašich literárních forem? Jsou to povídky? Reportáže? Vlastní úvahy?

„Jsem poměrně univerzální. Napsal jsem i román ve stylu romantismu. Píšu i povídky i poezii. Kdyby byla možnost, rád bych se živil i psaním, protože mě to baví.“

Zkušenosti, které tu získáváte, nechcete někdy dát na papír?

„Možná, že ano.“

Asistentka sociálního pracovníka Darina Kvetonová z komunitního centra města Zvolen hodnotí Richarda Nemeta následovně:

„Velmi mu fandím v tom, aby studoval, aby na sobě pracoval. Budu velice ráda, když se jemu jako Romovi podaří dokázat víc než klientům, se kterými pracujeme. Byla bych velmi ráda, kdyby i ostatní mladí lidé, mladí Romové, na sobě pracovali tak jako on, aby chodili do školy, aby si zvyšovali kvalifikaci. A hlavně, když se dostanou někam výš, aby nezapomněli na ty dole, kterým je také třeba pomáhat. Jak řekl jeden moudrý pán, Romové by se měli starat o Romy a nenechávat to, jak řekl, na gadžech.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
23.06.2012Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři RomyO Roma Vakeren
16.06.2012Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 3. března už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives.. Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. The žutimmnel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Obce na severu Čech nejeví valný zájem o peníze ministerstva na programy v sociálně vyloučených lokalitách
Reportáž:  14. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematice
Reportáž:  Vzpomínkový koncert na počest slovenského houslového virtuóza Rinalda Oláha
Reportáž:  Olga Fečová představuje nové CD svého manžela Jožky Feča
Reportáž:  Richard Németh, sociální pracovník zabývající se romskou komunitou na Slovensku

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz