Vyhledávání
25.7.2014
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE



















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hezký sobotní večer. Dnes vám řekneme, jak se daří pětileté Natálce Sivákové, která se stala obětí útoku žhářů ve Vítkově. Na vernisáži fotografické výstavy v Praze zavzpomínáme na zesnulého spisovatele Vlada Oláha a za romskými pohádkami se pak vydáme do Krytového divadla Orfeus.

Mangav tumenge šukar sombatuno rači. Sam rado hoj amen šunen. Adadžives tumenge phenaha so kerel Natálka Siváková the lakeri famelia. Mekjekhvar povakeraha palo Vlado Oláh the džana amenca palo romane paramisa. Akana imar romani banda I Gitanos.


=[ Reportáž ]=
Jak žije Natálka Siváková tři roky po žhářském útoku
Teď se ale vypravíme do Budišova nad Budišovkou, kam se přestěhovala rodina Natálky Sivákové z Vítkova. Brzy to budou tři roky od chvíle, která dostala malé město na Opavsku na první stránky novin. Žhářský útok ve Vítkově odnesla nejvíce právě tehdy dvouletá Natálka. Sami lékaři mluvili o zázraku, když bojovala o život s popáleninami na více než 80-ti procentech těla. Jak žije po útoku tato romská rodina dnes a jak je na tom malá Natálka? Do Budišova se vypravil Martin Knitl.

Dům romské rodiny ve Vítkově po žhářském útoku (Foto: www.hzsmsk.cz) Jsme v malém, hezkém, upraveném domku v Budišově a já si zde budu povídat s Natálčinou maminkou Annou Sivákovou. O tom, jak se balí na další operaci v nemocnici a jak ví, že dcerka nemá a nebude mít lehký život.

Natálka s cizími lidmi nemluví, ale z povzdálí ji trochu uslyšíte.

„Letos to budou tři roky, co zde žijeme. Máme se dobře, ale pořád bojujeme.“

Mohla byste ten boj popsat? Co je nejtěžší?

„Nejtěžší jsou období, kdy má Natálka před sebou další operaci, když je po operaci, ale i když jde třeba do školky.“

Mrazivé počasí, zvláště v Budišově, je znát, spousta sněhu, led. Chodí teď vůbec Natálka ze zdravotních důvodů do školky?

„Momentálně vůbec ne. V tomhle počasí nemůže jít ven, takže jsme doma.“

A když do školky chodí, jak to snáší ona a jak vy?

„Natálka chodí do školky jenom na dvě hodiny, aby si zvykla, ale já jsem tam s ní. Občas na pár minut odskočím za dveře, ale když postřehne, že tam nejsem, musím se hned vrátit. Moc se nám ve školce nedaří.“

V čem to je? V kolektivu?

„Podle mě je to i kolektivem, protože Natálka si s nikým nehraje, ostatní děti za ní nechodí. Spíš se baví se staršími lidmi. Chodí za asistentkou, mluví s ní, hraje si s ní víc než s dětmi.“

A v mrazech ani nemůže ven, musí být doma.

„Právě, pořád doma. Ven nemůže ani na krok, to by jí hodně ublížilo.“

A čeho se týká příští zákrok?

„Natálka by měla mít operaci krku a podpaží.“

Kolikátá už to je operace?

„To se ani nedá spočítat, já to ani nedělám. Měla jich strašně moc.“

Teď si akorát se sestrou hrají na počítači. Zabaví se tím alespoň, když musí být celý den doma?

„Jak je pořád doma, tak nedělá nic jiného, než že kouká na pohádky. Ráda by šla se mnou třeba do obchodu, ale nemůže.“

Už jsem se ptal, jak dlouho tu jste. Je pro vás ta doba relativně krátká nebo vám přijde, že už jste tu dlouho?

„Mně se to zdá spíš krátké.“

Všechno je pořád ještě živé, nebo ne?

„Ano i ne. Někdy se to v návalech vrací.“

Teď už se mohu ptát s určitým odstupem na to, jak vás Budišov přijal? Jak vidíte zpětně ty tři roky? Venku na ulici je kolem vás spousta domů…

„Tady v naší ulici nemám s nikým problém, je to pořád stejné jako před třemi roky.“

Takže alespoň v tom máte trochu klidu.

„No určitě je to znát, už jsme si tu i zvykli, takže je to dobré.“

Vy jste v pravidelném kontaktu s lékaři, co vám říkají? Jak to bude vypadat za pět, deset let?

„Neptala jsem se na to, řekli nám to hned ze začátku. Čeká ji jedna operace za druhou. Tím, jak Natálka roste, jich bude čím dál tím víc. Natálka se teď hodně vytáhla, takže po třech měsících potřebuje další operaci, předtím to bylo po půl, nanejvýš roce.“

Máte hodně starostí a trápení, ale bylo v poslední době něco, co vás potěšilo? Třeba maličkost?

„No, hlavně obě moje dcery, že se jim ve škole daří, že nemám velké starosti o to, jak jim to jde. Opravdu jsem moc ráda, že jsou samostatné.“

Jak říká Anna Siváková, počítat Natálčiny operace je nesmysl. Hlavně se těší na jaro. Nebudou mrazy, ani vedra a ony budou moct jít spolu ven, na obyčejnou procházku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.04.2014Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpíO Roma Vakeren
18.01.2014Natálka Kudriková půjde na podzim do školyO Roma Vakeren
20.10.2013Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpíZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
08.12.2012Martin Hanzlíček natočil dokument 35 měsíců s NatálkouO Roma Vakeren
28.12.2011Soud potvrdil tresty za žhářský útok ve VítkověZprávy ze života Romů
18.03.2011Vrchní soud snížil 1 trest za žhářský útok ve Vítkově. Ostatní nezměnilZprávy ze života Romů
17.03.2011Začíná boj žhářů z Vítkova proti výjimečným trestůmZprávy ze života Romů
17.03.2011V Olomouci začal odvolací soud s vítkovskými žhářiZprávy ze života Romů
22.10.2010Padl rozsudek v kauze VítkovO Roma Vakeren
15.10.2010Kauza VítkovO Roma Vakeren
12.10.2010Vítkovští žhářiZprávy ze života Romů
06.10.2010Tresty pro vítkovské žháře padnou za dva týdnyZprávy ze života Romů
05.10.2010Obžalovaným v kauze Vítkov hrozí výjimečné trestyZprávy ze života Romů
24.09.2010Koncert pro NatálkuO Roma Vakeren
10.09.2010Jak pokračuje soud s vítkovskými žhářiO Roma Vakeren
07.09.2010Koncert pro Natálku zazní jako vyjádření nesouhlasu s násilím motivovaným nenávistíZprávy ze života Romů
03.09.2010S Fedorem Gálem o koncertu pro NatálkuO Roma Vakeren
27.08.2010Dva roky po žhářském útoku ve VítkověO Roma Vakeren
27.05.2010Natálka z Vítkova prožila mučivé útrapy a bude mít trvalé následky do konce životaZprávy ze života Romů
27.05.2010V kauze Vítkov bude vypovídat znalec na požární ochranuZprávy ze života Romů
26.05.2010Experti na pravicový extremismus budou svědčit u soudu se žháři z VítkovaZprávy ze života Romů
26.05.2010Žháři z Vítkova ukrývali nacistické materiályZprávy ze života Romů
25.05.2010Psychiku žhářů z Vítkova rozeberou před soudem znalciZprávy ze života Romů
25.05.2010Útočníci z Vítkova věděli co dělají, tvrdí znalecZprávy ze života Romů
24.05.2010Jsou Romové diskriminováni? Rasově motivované případy budí emoceZprávy ze života Romů
21.05.2010Obhájci v kauze Vítkov si stěžují na velký tlak veřejnostiZprávy ze života Romů
21.05.2010V Česku loni zesílily extremistické náladyZprávy ze života Romů
20.05.2010Dodržování lidských práv v Česku je třeba stále zlepšovatZprávy ze života Romů
20.05.2010Dva obžalovaní se omluvili obětem útoku ve VítkověZprávy ze života Romů
20.05.2010U soudu se žháři z Vítkova bude vypovídat poškozená romská rodinaZprávy ze života Romů
19.05.2010Žháře z Vítkova odhalil hasič, dnes má svědčitZprávy ze života Romů
18.05.2010Známí obžalovaných v kauze Vítkov odmítli před soudem vypovídatZprávy ze života Romů
17.05.2010Pokračoval soud žhářů z Vítkova. Vzájemně se obviňují ze lžiZprávy ze života Romů
13.05.2010Rodině Natálky vyhrožovala důchodkyně z LitoměřickaZprávy ze života Romů
13.05.2010Třetím dnem pokračuje soud se žháři z VítkovaZprávy ze života Romů
13.05.2010Soudce nečekaně odročil soudní proces ke kauze VítkovZprávy ze života Romů
12.05.2010Obžalovaní v kauze Vítkova shazují vinu jeden na druhéhoZprávy ze života Romů
11.05.2010Obžalovaní v kauze Vítkov popírali rasový motiv útokuZprávy ze života Romů
19.04.2010Před rokem zaútočili pravicoví radikálové ve VítkověZprávy ze života Romů
03.03.2010Žháři z Vítkova žádají o propuštění z vazbyZprávy ze života Romů
02.12.2009Popálená Natálka odjela po osmi měsících z nemocniceZprávy ze života Romů
01.12.2009Popálená Natálka po osmi měsících opustí nemocniciZprávy ze života Romů
20.11.2009Rodina napadená žháři už má nový domovO Roma Vakeren
16.11.2009Prezident uděloval milosti, trest prominul i otci popálené NatálkyZprávy ze života Romů
16.11.2009Rodina z Vítkova, napadená žháři, se stěhovala do novéhoZprávy ze života Romů
16.11.2009Romové z Vítkova se stěhují do nového domovaZprávy ze života Romů
07.10.2009Žháři z Vítkova mají zřejmě na svědomí více rasistických útokůZprávy ze života Romů
02.09.2009Romská rodina z Vítkova našla nové bydleníZprávy ze života Romů
21.08.2009Policie prošetřuje údajné výhrůžky svědkyním v kauze VítkovZprávy ze života Romů
18.08.2009Boj s extremismem musí každý začít u sebeZprávy ze života Romů
17.08.2009Popálená dvouletá Natálka se zotavuje, čeká jí ale ještě řada operacíZprávy ze života Romů
16.08.2009Po žhářství ve Vítkově dosáhnu rozpuštění Dělnické strany, věří PecinaZprávy ze života Romů
14.08.2009Policie dopadla vítkovské žhářeZprávy ze života Romů
14.08.2009Kvůli rasistickému žhářství jsou ve vazbě čtyři mužiZprávy ze života Romů
13.08.2009Policie zatkla podezřelé ze žhářského útoku ve VítkověZprávy ze života Romů
12.08.2009Stav popálené malé Natálky z Vítkova se výrazně zlepšilZprávy ze života Romů
27.05.2009ČT: Neznámí útočníci hodili ve Zdibech zápalné lahve na dům romské rodinyZprávy ze života Romů
04.05.2009Rostoucímu extremismu chce odstupující vláda předcházet, větší bude i represeZprávy ze života Romů
03.05.2009Romové demonstrovali proti rasismu v ČeskuZprávy ze života Romů
28.04.2009Solidarita - ano, aleZprávy ze života Romů
25.04.2009Rodina z Vítkova dostala věci z humanitární sbírkyZprávy ze života Romů
24.04.2009Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
24.04.2009Romové budou 3. května demonstrovat proti sílícímu extremismuZprávy ze života Romů
24.04.2009Policie: Žháři zaútočili na dům ve Vítkově třemi zápalnými předmětyZprávy ze života Romů
23.04.2009Prezident otci popáleného děvčátka přerušil trestZprávy ze života Romů
22.04.2009Požár v domě romské rodiny ve Vítkově byl založen úmyslněZprávy ze života Romů
21.04.2009Výzva „Dost“Zprávy ze života Romů
20.04.2009Dvouletá holčička je po útoku žhářů stále v kritickém stavuZprávy ze života Romů
20.04.2009Útok na romskou rodinu odsoudili nejvyšší představitelé státuZprávy ze života Romů
20.04.2009Rasismus po česku je tabuZprávy ze života Romů
19.04.2009Při požáru domu se těžce popálila dvouletá dívka, policie nevylučuje útok žhářůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu Oláhovi
V pražském Domě národnostních menšin byla minulý týden vernisáž výstavy fotografií vysokoškolského pedagoga Jaroslava Balvína. Výstavu autor věnoval romskému spisovateli Vladu Oláhovi, který zemřel koncem ledna. Podrobnosti zjišťoval Tomáš Bystrý.

Vlado Oláh (Foto: Jana Šustová) Velkoformátové fotografie vznikaly v průběhu několika let. Většina byla pořízena na světovém romském festivalu Khamoro v Praze, jiné pak například ve východoslovenském Bardějově. Právě tam je s romskými řádovými sestrami zachycen na konferenci jedné mezinárodní katolické organizace i romský literát Vlado Oláh. Ostatně vernisáž, jejíž výstava se konala v den jeho pohřbu, byla věnována právě nedávno zesnulému 64letému spisovateli. Teď mu jeho kamarád, muzikant Milan Šinky, hraje halgato, tedy pomalou romskou píseň, která se u Romů hraje především během smutečních událostí.

„Já jsem výstavu zpočátku nekomponoval pro Vlado Oláha. Jenže zemřel a já jsem byl poslední člověk, který ho viděl v nemocnici živého. Spal, budil jsem ho, přišel jsem si s ním ještě popovídat, ale nemohl jsem ho vzbudit. Řekl jsem si proto, že přijdu znovu za dvě hodiny a když jsem se vrátil, řekli mi, že už není mezi živými. Velmi mě to vzalo. Ale nikdo u něj mezitím nebyl. Já jsem byl opravdu poslední a bohužel jsem s ním už nemohl mluvit. Doufám, že cítil, že jsem tam byl, protože jsme byli velmi blízcí přátelé.“

Vzpomíná na Vlada Oláha autor výstavy Jaroslav Balvín, vysokoškolský pedagog a někdejší referent pro národnostní menšiny na pražském magistrátu, který je autorem několika publikacích o Romech.

„Už při prvních výstavách v Praze jsem na otázky ‚proč fotografuji Romy‘ odpovídal ‚protože je mám rád‘. Tenkrát ta novinářka z toho byla trochu užaslá, ale potom napsala titulek ‚Fotografuji Romy, protože je mám rád‘. Já je tak fotografuji, protože je tak vidím. Ne jako někteří novináři, kteří chtějí vidět jen špatné stránky. Vystavuji tedy hlavně Romy, ale nefotografuji jenom je, ale i ostatní národnostní menšiny. A tyto další fotografie budou vystaveny zde v Domě národnostních menšin na chodbách a na schodišti jako celek, ale až v další fázi.“

Ředitel Domu národnostních menšin v Praze Jakub Štědroň - co říkáte na fotografie, které tu dneska jsou?

„Mně se ty fotky moc líbí, dobře odráží romský temperament. Mně se vlastně vůbec líbí všechny ty fotky, jejich styl, hlavně portréty. To, že to jsou lidé při nějaké akci, při tanci, zpěvu, při hovoru.“

Asi jste fotografie prošla, která se vám líbí nejvíce?

„Asi ta, která je z Khamora a je na ní tanečnice flamenga. Moje dcera také tancuje flamengo, tak je to trochu osobní.“

„Tahle se mi líbí, ta tančící dívka. Je to dynamické, v pohybu a to se mi líbí.“

„Je mi teda divné, že si paní profesorka vybrala ženskou. Já bych si ji teda vybral taky, ale tu naproti. Tam je také taková žena, která se hezky směje. Já už jsem starší člověk a když vidím takhle mladé holky, tak jsem úplně unešený.“

„Jsou krásné! Vždyť já tvorbu pana Balvína znám už dávno a vždycky mě velmi mile překvapí. Jeho fotky jsou unikátní, úžasné!“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.02.2012Zemřel romský spisovatel a básník Vlado OláhO Roma Vakeren
10.07.2009Vladimír Oláh - básník z osadyO Roma Vakeren
19.12.2008Mnozí Romové neoslaví Vánoce doma, protože se rozhodli emigrovatO Roma Vakeren
19.12.2008Vánoční přání Vlado OláhaO Roma Vakeren
31.08.2007Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskouO Roma Vakeren
22.12.2006Na prvním místě je rodinaO Roma Vakeren
25.08.2006Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"O Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
03.06.2005Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básníO Roma Vakeren
03.12.2004Jak se na Vánoce připravuje Vladimír Oláh?O Roma Vakeren
09.04.2004Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunityO Roma Vakeren
15.11.2002Vlado Oláh z Matice romskéO Roma Vakeren
08.11.2002Horké témaO Roma Vakeren
24.05.2002Na festivalu Khamoro nechybějí ani fotografie z romského životaO Roma Vakeren
24.07.1998PrahaZprávy ze života Romů
10.07.1998PrahaZprávy ze života Romů
17.10.1997PrahaZprávy ze života Romů
PhDr. Vladimír Oláh - básníkLiteratura
Romská literaturaLiteratura

=[ Reportáž ]=
Herec Radim Vašinka připravil pásmo romských pohádek
Budete se divit, až vám uši upadnou a oči vylezou z důlků – tak se jmenuje nový pořad romských vyprávění, který měl minulý týden premiéru v Krytovém divadle Orfeus na pražském Smíchově. Navštívila ji i Jana Šustová.

Pozvánka na premiéru pásma Budete se divit, až vám uši upadnou a oči vylezou z důlků (Foto: www.orfeus.cz) Kdo vstoupí do svérázného podzemního prostoru krytového divadla Orfeus neví, kde dřív oči nechat. A když pak principál Radim Vašinka začne vyprávět romské pohádky, to už teprve člověku lezou oči z důlků:

„Asi před patnácti lety se jeho ženě narodilo v noci dvanáct synů! Nevěděl o nich ani otec ani matka.“

Musím prozradit, že to, jak se Radim Vašinka dostal k romským pohádkám, souvisí s jeho dlouholetou spoluprácí s Českým rozhlasem.

„To už je tak dlouho, že si skoro ani nepamatuju, jak to bylo! Buď v tom měl prsty pan režisér Melč, který pracoval na Vltavě, anebo jeho životní družka a přítelkyně, paní Hübschmannová. Vím jistě, že ona mi pověděla o těch pohádkách, ale pan Melč mi asi pověděl o paní Hübschmannová. A tak jsem se k nim dostal. Ty pohádky pro mne byly naprosto šokující a okouzlující, protože mají půvab času, ve kterých vznikaly. Navíc je na nich krásně poznat, jak lidé sedí okolo a poslouchají a jak se vypravěč tím příběhem baví. Navíc fantazie vypravěče čerpá hned z toho pramene, hned z tamtoho, hned si vymyslí něco, hned tam přidá něco ze současnosti...“

Salvy smíchu během představení vyvolávají číslovky, které Romové do svých pohádek zaplétají s velkou oblibou.

„V jedné pohádce se tak pracuje s čísly, že hrdinové, kteří na začátku mají patnáct let, tak nevím, kolik let jim je na konci. Vypadá to na 55, ale oni jsou přitom pořád osmnáctiletí. Neustále se tam také střídají různé termíny - něco se musí udělat za dva roky, něco za dva týdny, něco za tři dny. Úžasné! Dokazuje to jistou romskou hrdost na to, že dovedou počítat.“

S romskými pohádkami pracuje principál už řadu let.

„Začal jsem je dělat, začal jsem je číst, něco se dělalo v rozhlase... S něčím jsem začal jezdit ještě za bolševika přes Pražská kulturní střediska jako s takovým pořadem, kde se mělo dokazovat, že na Romy nezapomínáme. Byl to titul, který moc netáhl. A až po letech, kdy jsme se uhnízdili tady v tom krytu, jsem ty pohádky zase vytáhl a začal je vyprávět.“

Zajímavé také je, odkud Radim Vašinka romské pohádky čerpá:

„Čerpám je těžce, protože ona existuje jenom jedna knížka, kterou z vyprávění různých autorů dala dohromady paní Hübschmannová. A potom je ještě maličká knížečka, která vznikla ještě za bolševika, je to takový kolibřík, kde jich je asi pět nebo šest, ani teď Vám z hlavy nedokážu říct, kdo to dal dohromady a přeložil. Je mezi nimi ale znát rozdílný přístup zapisovatelů. Pohádky z maličké knížečky jsou už trochu poupravenější, kdežto paní Hübschmannová si s tím dala práci, protože perfektně ovládala romštinu, a zachovala šťavnatost romského jazyka převedeného do češtiny. Což je úžasná vzácnost, úžasný dar od ní.“

„A jestli neumřeli, žijou dodnes!“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2013Pozvánka na křest sborníku pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
15.12.2012Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duchO Roma Vakeren
11.12.2012Vychází kniha pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
02.07.2010Romské pohádka pohledem herceO Roma Vakeren
08.01.2010Dilino a čert - nová romská pohádkaO Roma Vakeren
22.09.2006Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projektO Roma Vakeren
20.06.2006V Muzeu romské kultury se budou číst romské pohádkyZprávy ze života Romů
02.12.2005Romské děti z ostravských komunitních center hrály pohádku o králi AdaroviO Roma Vakeren
19.08.2005Divadelní pohádka Jablka mládí vypráví o statečném RomoviO Roma Vakeren
21.01.2005Ústecké Činoherní studio uvádí romskou pohádkuO Roma Vakeren
08.04.2004Romský večerníček jako příběh etnických křivdZprávy ze života Romů
02.04.2004Romskou pohádku vidělo přes půl milionu lidí, dospělí se nedívaliZprávy ze života Romů
02.04.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
31.03.2004Romské pohádky nejsou o nic drastičtější než české, míní romistaZprávy ze života Romů
19.03.2004Pražské Divadlo AHA! uvede romskou pohádku Jablka mládíO Roma Vakeren
Divadelní pohádka Jablka mládíDivadlo

=[ Reportáž ]=
Rekordně pozdní studium Olgy Fečové
Olga Fečová, která je manželkou významného romského hudebníka Jožky Feča, se v pokročilém věku rozhodla studovat. Maturovala ve svých pětašedesáti letech a v tu dobu byla tak zřejmě nejstarší čerstvou maturantkou ve střední Evropě. Má 2 dcery, 5 vnoučat a 6 pravnoučat. V současné době pracuje jako pedagogická asistentka na pražské Základní škole Boleslavova. Hovořila s ní Iveta Demeterová.

Olga Fečová „Naše výuka je vhodná pro pomalejší děti. Pokud je ve třídě namísto dvaceti, třiceti dětí patnáct a méně, má na ně učitel více času. Navíc je tu asistentka, která pedagogovi pomáhá se slabšími žáky. A proto si myslím, že školy tohoto typu jsou důležité.“

Vy pomáháte dětem na prvním stupni?

„Na prvním a pokud je potřeba, i na druhém. Se mnou tam pracuje i moje sestra Markéta Durdyová. Asistentek by ale bylo potřeba více.“

V čem konkrétně dětem pomáháte?

„Matematika, český jazyk, provozujeme taneční, výtvarný kroužek, keramiku. Děti mají opravdu široké pole působnosti.“

Zřejmě je tam dobrá spolupráce s vedením školy. A jak se spolupracuje s rodiči?

„Moc dobře, s dětmi také. Někdo by si mohl myslet, že je chválím, protože s nimi pracuji, ale ať se přijdou podívat. Opravdu je to perfektní.“

Kromě školy, domácnosti, rodiny, máte ještě kroužek Čhavorikani luma.

„Míváme ho teď jenom v sobotu a v neděli. Jak namrzlo, tak jsme si dali trošičku pauzu, ale od března začneme na plno. Prostor máme ve Stodůlkách, je malý, ale můžeme se tam scházet, pražské i berounské děti. Budeme připravovat Velikonoce a patnáct let činnosti kroužku. Zkrátka víkendy máme vyplněné tímto programem.“

Vím o vás, že jste také skvělá kuchařka!

„Mě baví vařit, když je nás víc. Když přijdou děti a vnoučata, už vím, co mají rádi a to vařím. Třeba holubky, goja už moc ne, naše malé děti už je nemají rády. Vůbec halušky a jim podobná jídla. Úplně upřímně, když mému manželovi převařím vodu, tak mu ode mě chutná.“

Co pečete sladkého?

„Peču dětem buchty, s čokoládou, jablky, tvarohem. Dortíky a cukroví už jsem přenechala mladším. Moje děti mi pečou cukroví na Vánoce.“

Nechodí za vámi někdy mladší ženy pro radu?

„Dělám, co se dá. Ještě chodím uklízet. Mám náročný den. Ráno jsem ve škole, pak jdu uklízet, doma už toho pak moc neudělám a víkendy jsou vytížený, ale to je člověku k dobru. Jak říkám, já jsem narozená za války, já všechno vydržím. Moje děti se tomu vždycky trochu smějí. Ale o tom to není. My jsme neměli pračku, neměli jsme jiné věci, praly jsme na valše, kterou ještě mám. Naše generace je víc odolná a víc unese.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.04.2014Olga Fečová se věnuje dětem jako asistent pedagoga a vedoucí hudebních, tanečních a divadelních kroužkůO Roma Vakeren
14.09.2013Olga Fečová zasvětila život dětemO Roma Vakeren
03.03.2012Olga Fečová představuje nové CD svého manžela Jožky FečaO Roma Vakeren
25.11.2005Olga Fečová je asi nejstarší studentkou střední školyO Roma Vakeren
02.01.2004Rok 2003 u rodiny KarvayovyO Roma Vakeren
12.09.2003Ministerstvo školství i letos vyhlašuje dotační program na podporu romských žáků středních školO Roma Vakeren
18.07.2003Olga Fečová se neúnavně věnuje práci s dětmiO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Studuje celá rodina
Studuje celá rodina – i tak bychom mohli nazvat následující příspěvek. Devětatřicetiletá Mirka z Kladna odmaturovala teprve vloni, její manžel začal studovat střední školu až teď. Oba říkají, že si postupně plní své sny. Iveta Demeterová se Mirky zeptala, co bylo pro ni hlavním impulsem ke studiu.

„V novinách jsem si našla inzerát, ve kterém občanské sdružení Dženo nabízelo pro Romy kurz žurnalistického minima. Chodila jsem tam rok. Líbila se mi parta mladých lidí, kteří byli nadšení pro to něco dělat, posunout se dál, což je u Romů daleko těžší než se může komukoliv zdát, protože fakt, že vystudují neznamená, že seženou práci. Ať chceme nebo ne, je to tak.“

V době, kdy jste nastoupila do žurnalistického kurzu, už jste měla středoškolské vzdělání?

„Neměla. To, že jsem dokončila kurz žurnalistického minima, mě motivovalo k tomu, abych šla studovat dál. A to i přes to, že jsem měla vyšší věk ke studiu, kolem 35 let.“

Takže rodina, škola, práce. Kolik v té době bylo vašim dětem?

„Mladšímu bylo osm a staršímu třináct. V tom to bylo trochu náročnější. Oba kluci dojížděli do Prahy, protože bydlíme za Prahou. Musela jsem tedy děti a všechno zvládnout, odvézt je do školy, z družiny, na kroužky – dneska děti mají hodně koníčků a zájmů, museli jsme to trochu zúžit.“

Proč jste nešla po základní škole na střední?

„Když jsem se vyučila a řekla jsem mamince, že bych chtěla dál studovat, tak mi řekla, že mě nebude živit. Tím to bylo jasné. Pořídila jsem si svoji rodinu, svoje žití, své bydlení, a když děti malinko odrostly, šla jsem studovat. Mám ale velkou oporu v mém manželovi, který následně studuje teď a dodělává si maturitu, takže jsme si trochu obrátili role.“

Kde v současné době pracujete?

„Pracuji v jedné nejmenované firmě. Je to jedna z největších společností v daném oboru v Evropě. A dělám pro zákaznický servis. Školím kolegy, jak se mají chovat k zákazníkům nebo i mezi sebou, protože i to má vliv na obraz firmy.“

Co byste doporučila ženám, které už mají děti odrostlé a váhají nad tím, jestli zvládnou školu nebo ne? Určitě už mají více času jenom pro sebe.

„Naopak, já si myslím, že ženy, které mají děti, jsou zodpovědnější a když jim bude něco chybět, dosáhnou toho mnohem snáze než dnešní mladí. Možná teď budu znít trochu zaujatě, ale vzhledem ke své funkci mám možnost setkávat se s mladými lidmi. Když k nám nastupují do práce, děláme i výběrová řízení. A musím říct, že raději přijímáme starší ženy, které už mají zkušenosti, což souvisí právě s tou zodpovědností. Mladí se starají jenom o sebe, jenom o svoje koníčky, o svoje záliby a o školu, kdežto starší ženy jsou schopny dělat několik věcí najednou. Protože jsou schopné chodit do práce, starat se o rodinu a navíc samy o sebe, tak školu určitě zvládnou.“

Dnes je tu s vámi i váš starší syn Láďa. Láďo, jak jste zvládali dobu, kdy máma chodila do školy a nemohla se vám stoprocentně věnovat?

„Spoustu věcí dělal táta. Její studium spočívalo v tom, že se doma doučovala s tetou a když měla chvíli času, tak uklízela. Potom jsem taky samozřejmě musel něco dělat já.“

Láďo, je vám maminka vzorem?

„Určitě. Moje máma je velice schopná osoba. Myslím si, že dělá víc než spousta jiných lidí.“

Co studujete?

„Vejlovku v Hostivaři, na autotronika. Studuji diagnostiku vozidel. Je to čtyřletý obor s maturitou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2004Rok 2003 u rodiny KarvayovyO Roma Vakeren
12.09.2003Ministerstvo školství i letos vyhlašuje dotační program na podporu romských žáků středních školO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 11. února už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Irinen amence kas kamen tešunel. Aven saste teh bachtale.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Jak žije Natálka Siváková tři roky po žhářském útoku
Reportáž:  Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu Oláhovi
Reportáž:  Herec Radim Vašinka připravil pásmo romských pohádek
Reportáž:  Rekordně pozdní studium Olgy Fečové
Reportáž:  Studuje celá rodina

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
12.07.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
05.07.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.06.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
21.06.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
14.06.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
10.06.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
31.05.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
10.05.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
03.05.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
26.04.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
140979   14.03.00 Romský jazyk
115230    Historie a původ Romů
106764   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
99945    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
91192    Fotografie
75623   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
64160    Romové po roce 1989
62171    České a slovenské romské osobnosti
60997   11.09.98 Romske aktuality
60111    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2014
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz