Vyhledávání
15.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás zavedeme do malé činorodé firmy v Praze, seznámíme vás s novou publikací Kláry Samkové a svůj příběh nám povypráví Marek Berky ze Slovenska. Tolik jenom namátkou z dnešního pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.

Bacht tumenge savorenge. So šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar sambat. Adadžives pale peskeri genďi povakerela Klára Samková. Džana amenca pre Slovensko, šunena romani paramisa. Akana imar romani giľori.


=[ Reportáž ]=
Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel
Zaměstnavatelé, kteří dlouhodobě zaměstnávají například Romy, se od roku 2007 mohou ucházet o certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel. Udělují ho neziskové organizace IQ Roma servis, Romea a Charita Olomouc. Certifikát dosud získalo 46 zaměstnavatelů a jednoho z nich vám teď představí Jana Šustová. Jde o Martina Sysla, jehož firma získala certifikát koncem loňského roku.

Nakládání odpadu (Foto: www.odpady-likvidace.cz) Mohl byste představit vaši firmu? Jak se jmenuje a čím přesně se zabývá?

„My jsme firma Martin Sysel – třídění odpadů a zabýváme se právě touto činností, tedy tříděním odpadů pro firmy a soukromé osoby. Když někdo potřebuje něco zlikvidovat, snažíme se z odpadu udělat ještě něco, co by se dalo využít.“

Kde přesně sídlíte?

„Sídlíme na Praze 3 – Žižkov, konkrétně na Nákladovém nádraží Žižkov, kde máme blízko centra třídírnu. Z centra svážíme odpad a přetváříme jej na jiné věci tak, aby se ještě využily.“

Kolik má vaše firma zaměstnanců?

Odvoz suti Multicarou (Foto: www.odpady-likvidace.cz) „To je různé podle zakázek. Přibližně se pohybujeme od dvou do pěti zaměstnanců, buď formou brigády, kmenově nebo se jedná o práci na zakázku.“

Jste tedy malá firma, ale získali jste certifikát Ethic friendly zaměstnavatel. Z jakých etnik jsou vaši zaměstnanci?

„Vlastně akorát z romského. S ostatními zatím zkušenosti nemám.“

A jaké máte zkušenosti s Romy jako se zaměstnanci? V naší společnosti přeci jenom panuje proti nim hodně předsudků, například že nechtějí pracovat atd. Jaký je názor člověka, který s nimi pracuje?

„Já v tom nevidím žádný rozdíl. Zkušenosti jsou stejné, ať jsou lidé tmaví nebo bílí, dobrý nebo špatný, práce míň nebo víc, nevidím v tom rozdíl. Jedná se tedy čistě o moji zkušenost, nevím jak je to u ostatních. Já to vidím tak - bez rozdílu.“

Kolik hodin denně vaše práce obnáší? Je to spíše nárazové?

„Zase je to proměnlivé podle toho, kolik máme práce. Některé činnosti jsou pravidelné a pak u těch nárazových je dobré, když mám v záloze někoho, komu můžeme zavolat, aby nám přišel pomoct. Někdy se dělá šest hodin, někdy dvacet.“

Ještě bych se zeptala vašeho zaměstnance - jak se jmenujete a jak dlouho u této firmy pracujete?

„Jmenuji se Kováč, u Martina pracuji třetím rokem a jsem tu spokojený. Sháněl jsem práci, ale nikde nebyla. Pak jsem procházel internet a najednou vidím, Martin Sysel. Říkám si, půjdu se zeptat a když jsem přišel, Martin že mě nejdřív vyzkouší. Zkouška proběhla, vyšlo z ní, že makat umím a tak mě vzal. A já u něj zůstal.“

Jak zkouška vypadala? Co jste všechno dělal?

„Všechno, co ostatní zaměstnanci. Co bylo potřeba. Muselo se něco vyklidit, tak jsme vyklízeli, potřebovalo se něco přivést, tak jsme to přivezli, vyložili, roztřídili, no a podobně. Dá se říct, že dnes jsem už v důchodě. Ale pořád sem chodím a přivydělávám si další peníze, protože těch není nikdy dost. Chodí sem mladí kluci na výpomoc, na brigádu, přivydělat si, taky Romáci. Je jich pět nebo šest. A nejsou s nimi žádné problémy. Já, jako Rom, nemám problém. Můžu jít kam chci. Nevím, co všichni mají, já nikdy problémy neměl.“

Myslíte problémy s diskriminací? Nebo že by vám někdo nadával, mlátil vás ...

„To se mi ještě nestalo! Je mi už hodně let a ještě jsem to nezažil. Aby mi někdo nadával do Cikánů? Neexistuje. Nikdy. Já u jednoho podniku vydržel 40 let. A s nikým jsem potíže neměl. Řídil jsem stavbu, která měla 150 zaměstnanců.“

A ani když jste hledal práci vás nic zlého nepotkalo?

„Ne. Všude, kam jsem přišel, ať mě přijímal muž nebo žena, to bylo bez komplikací. Potřebujete práci? Kde jste dělat? Máte papíry? Všechno v pořádku. Já mám ještě tři bratry a ani oni žádné potíže nemají, a to pořád ještě pracují.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2013Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
18.10.2013Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšinyZprávy ze života Romů
03.11.2012Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelnyO Roma Vakeren
20.10.2012Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma StrabagO Roma Vakeren
01.08.2012"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaňZprávy ze života Romů
25.02.2012Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadiO Roma Vakeren
19.10.2011Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly oceněníZprávy ze života Romů
30.07.2011Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějíO Roma Vakeren
23.07.2011Ve firmě Wistron InfoComm pracují lidé ze 126 zemí světaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Psychologické důvody sociálního vyloučení Romů
Romská otázka s podtitulem Psychologické důvody sociálního vyloučení Romů – tak se jmenuje odborná publikace právničky Kláry Samkové. Autorka v ní mimo jiné odpovídá na otázky, jaká je sociální frustrace Romů v českém prostředí, jaký je jejich vztah ke vzdělání, nebo třeba proč se Romové bojí osamělosti. Na podrobnosti se autorky knihy ptala Marie Vrábelová.

Publikace Romská otázka s podtitulem Psychologické důvody sociálního vyloučení Romů „Musím říct, že psát vědeckou práci ve vědeckém oboru, který není mým vlastním, je jedna z nejtěžších věcí, ke kterým jsem se dosud v životě propracovala. Dva a půl roku jsem nedělala nic jiného, než že jsem četla. Skutečně jsem přečetla stovky knížek.“

Ovlivnila vás skutečnost, že jste byla provdaná za Roma?

„Určitě to mělo naprosto zásadní vliv. Dnes, když se dívám na svoje manželství s Ivanem Veselým, vidím, že nedopadlo úplně nejlépe, po sedmnácti letech skončilo rozvodem. Pohybovala jsem se v romské komunitě, která mi zprostředkovala řadu osobních a velice emotivních zážitků. V podstatě mi bylo dopřáno prožít ty vnitřní pocity v romském společenství. A přitom, ač sama nejsem Romka, jsem měla možnost je, doufám objektivně, analyzovat.“

Jak byste charakterizovala romskou komunitu?

„Je strašně prodchnutá utrpením, které se táhne po stovky let a ani oni sami nejsou dost dobře schopni si to uvědomit. Tato moje útlá, 120 stránková knížečka, by měla sloužit nejenom Čechům, aby se zorientovali v romské problematice a v tom, jací Romové skutečně jsou a hlavně proč takoví jsou. Také si myslím, že by si ji měli přečíst Romové, aby sami nad sebou začali přemýšlet a aby se pokusili začít sami sobě rozumět.“

Myslíte si, že to je hlavní důvod sociálního vyloučení Romů? Psychologický aspekt? Nebo se Romové chtějí separovat a tím se chránit?

Klára Samková (Foto: Vydavatelství Blinkr) „Oni se svým způsobem chtějí separovat, a to proto, že neví, jakým jiným způsobem by mohli ochránit svoji vlastní duši. Oni si samozřejmě své romství nevybrali a není to lehký úděl. Ale když už Romy jsou, musí se s tím nějakým způsobem vypořádat. Nikdy si nikdo nepoložil otázku, proč to tak je? Proč jsou Romové takto nastaveni?“

Mohla byste je charakterizovat? Jací Romové jsou?

„Oni jsou v podstatě velice uzavření, neintegrovaní a ve své podstatě dneska neintegrovatelní do české nebo evropské společnosti. A jestliže se i Romové umí přizpůsobit - všichni umí používat mobily, internet, umí řídit – mluvím tedy o té části obyvatelstva, která je toho schopná intelektuálně, ale prostě i ten nejposlednější Rom v té nejvyloučenější lokalitě běžně posílá Mmsky, jsou schopni se přizpůsobit životu v rámci technického pokroku a proto prostě není možné, že neumí vzít do ruky koště a zamést kolem sebe! To musí mít nějaké jiné příčiny!“

A našla jste je?

„Myslím si, že jsem na ty příčiny přišla. Romové se cítí ohroženi a chrání svoje romství, protože chrání svoji duši. Podle mého názoru cítí tlaky různého nebezpečí a nepřijetí, ale ne nutně nebezpečí a nepřijetí ze současné doby! To je to strašné nedorozumění mezi českou majoritou a romskou minoritou. Romové v podstatě nechtěně reagují na všechna příkoří, která se jim stala v minulých staletích a promítají je do dnešní doby a i tam, kde žádné ohrožení samozřejmě není. Bez vědomí této příčinné souvislosti, sahající hluboko do historie, tomu nemůžete porozumět. A když tomu neporozumíte, tak to není možné přerušit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.04.2012Advokátka Klára Samková byla vyloučena z obhajoby podezřelých z mačetového útokuO Roma Vakeren
17.09.2011Situace na Šluknovsku pohledem právničky Kláry SamkovéO Roma Vakeren
20.09.2004Soud rozhodl, že Ústí nad Labem nebude Červeňákovým nic platitZprávy ze života Romů
16.08.2004Veselá-Samková už nebude hájit ústeckou rodinu ČerveňákovýchZprávy ze života Romů
10.10.2003Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?O Roma Vakeren
03.10.2003Romské tradice a ochrana práv dětíO Roma Vakeren
08.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
11.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.02.2000Odchod Romu do KanadyHistorie
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Marek Berky - z ulice na vysokou školu
Pětadvacetiletému Markovi Berkymu z Banské Bystrice přinesl život - i přes jeho mladý věk - řadu nepříjemných životních situací. Díky rodičům a vlastní odhodlanosti se ale překážkám postavit dokázal. Následující příběh není jen o Markovi a jeho rodině, ale i o společnosti po roce 1989. Zaznamenal ho Robert Hoza.

„Rok od roku jsme se vlastně dozvěděli, že výměna dvoupokojového bytu za třípokojový plus doplatek, byl podvod. Byt nám prodal pán, jehož manželka byla i s dítětem v Rusku. Až když se vrátila na Slovensko, zjistila, že v jejím dvoupokojovém bytě žije šestičlenná rodina. Obrátila se na policii, pak na soudy a byt jí byl automaticky přisouzen, protože ona byla podvedenou. No a my jsme se v mžiku ocitli na ulici. Nabízeli nám ubytování v osadách, jenže my jsme na to nebyli zvyklí. Měli jsme svůj zažitý standart a najednou jsme se měli odstěhovat do nějakého zařízení nebo do osady, kde žili převážně Romové, ale ti nepřizpůsobiví.“

Tak začíná příběh, který není po roce 1989 výjimečným. Zajímavý je zejména osud hlavního aktéra příběhu, Marka Berkyho z Bánské Bystrice, kterému se naskytla příležitost překonat nepřízeň osudu. Rodinu čekalo další stěhování. Do sociálního bytu, takzvaného azyláku. Marek s rodiči a třemi sourozenci bydlel v jedné místnosti. Štěstím v neštěstí se ukázala otcova pevná výchova.

„Výchovy se nám dostalo neromské, protože náš otec byl od narození v dětském domově. Spíše to byla výchova vojenská a já jsem za to dodnes vděčný. My jsme do komunity vůbec nezapadli. Byl jsem pro ně de facto bílý, a to už jen na základě toho, jak jsem se oblékal a jak jsem se vyjadřoval. Večer chodili a nadávali nám, přišli jsme jim divní a já nechápal, proč to dělají, když jsem také Cikán, ne bílý. Dokončil jsem základní školu, otec mi ani nedal jinou možnost než jít na školu. On vůbec nechtěl, abych šel pracovat, i když jsme byli sociálně slabí. Říkával, že nějak bylo, nějak bude, ale vystudovat musím. Vybral jsem si proto obor autolakýrník. A když už jsem byl na střední škole, bylo mojí jednoznačnou prioritou získat maturitu. Rodiče o tom věděli a tak mi pomáhali, jak jen to šlo. Jenže když jsem se měl rozhodnout, jestli maturitu ano nebo ne, rodiče nevěděli kam a já tehdy dostal nabídku na zaměstnání v oboru. Věděl jsem, že naši nemají peníze, že sestry nemají na oblečení, navíc jsem musel pomáhat bratrovy, který byl o rok mladší a stále studoval, a proto jsem se rozhodl jít do práce. Pracoval jsem jako autolakýrník rok a půl. Všechno se dařilo, jenže to bylo u soukromníka a dostal jsem výpověď. Pak nastalo období, kdy jsem neměl zaměstnání, vlastně vůbec nic, byl jsem bez peněz. Našel jsem si dívku a ta mě inspirovala k tomu, abych se vrátil do školy. Podpořila mě tím, že jsem mohl studovat a nemusel jí přispívat na nájem.

V životě můžete potkat i správné lidi. Markovi Berkymu se to podařilo. Štafetu po rodičích brzy přejala sociální pracovnice pro rodiny s dětmi v ohrožení Milena Maková:

„Nám se na jedné straně osvědčil, zejména při práci s dětmi. Někdy už mi Marek přijde jako kolega. Asi je to těmi zkušenostmi, že je tu s námi, vidí, jak to celé probíhá, co je potřeba udělat, je nápomocný. Když jsme se poprvé poznali, tak jeho představa byla úplně jiná. Chtěl být policistou. Pořád jím sice může být, ale zřejmě ho oslovila i naše profese.“

Marek Berky momentálně pracuje jako asistent v zařízení nouzového a dočasného bydlení Kotva v Banské Bystrici. Záleží už jen na něm.

„Po absolventské praxi viděli, že mě děti respektují a že s nimi mám i já dobrý vztah. Výsledky jsou vidět i ve školách, zlepšily se jim známky, docházka. Po třech měsících spolupráce proto začali přemýšlet, co se mnou dále. Nabídli mi práci, na devět měsíců, na dobu určitou. Celou dobu jsem vlastně jen připravoval volnočasové aktivity, plus navíc nějaké kancelářské práce a teď mi předložili novou smlouvu. A v mezičase si účelově dodělávám, na základě rady kolegů, vysokou školu. Studuji sociální práci se zaměřením na romskou komunitu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ostravské nízkoprahové centrum pro romské děti se přestěhovalo
Romské děti z Ostravy-Hrušova se setkávají na nové adrese. Sdružení Vzájemné soužití, které tam pomáhá romské komunitě, přesunulo nízkoprahové centrum do nového prostředí. V opraveném bytě se našlo místo pro hernu, posilovnu i poradnu. Natáčela tam Jana Jeckelová.

Renata Gažiová, vedoucí NZDM – KC Hrušov (Foto: Vzájemné soužití) Je krátce po poledni a přibližně desítka školáků a předškoláků se netoulá v ulicích, ale sedí za velkým stolem a vyrábí zimní dekorace do oken.

„Bydlím v Pláničkově 5, Ostrava - Hrušov, třetí vchod. A dělám sněhuláky.“

Jak často sem chodíš?

„Každý den,“ představuje se školák Filip.

Já mezi vás, děti, trochu nahlédnu. Můžeš mi říct, co děláš?

„Sněhuláka.“

A jak se to dělá?

„To musíte udělat tři kruhy a pak je spojit.“

Kdo ještě dělá sněhuláka?

„Sněhuláčka, nebo koníčka.“

V herně je také spousta hraček a děti mi prozradily, že tam rády tancují a zpívají.

„Tančím, hraji si s puzzlema, vyrábím třeba lízátka z papíru ...“

A co na to říkají rodiče, že sem chodíš?

„Jsou rádi, že nemusíme být celý den doma, hlavně že jsme v centru,“ vysvětluje Barborka a ukazuje mi své oblíbené hračky.

Nad vším dohlíží vedoucí centra Renata Gažiová:

„Nacházíme se v herně, kde děti mají videoprojekci, prostor na doučování, mohou si zde hrát, kreslit, i koutek, kde se nám mohou svěřit se svými problémy.“

Kolik dětí k vám denně dochází?

„Máme otevřeno denně od půl jedné do čtyř hodin pro malé děti od 6 do 13 let a potom od půl šesté do osmi otevíráme pro mládež. Celkem okolo 55 až 60 dětí.“

Naproti herně pro menší děti je oblíbená místnost mládeže, hlavně starších kluků. Vede je trenér Zdeněk Tišer:

„Chodím sem cvičit mládež. Máme k dispozici činky a posilovací stroje.“

Jaký je o posilovnu zájem?

„Obrovský. Kluci, co žijí poblíž, v komunitě, nemají vesměs kde trávit volný čas. Proto jsou rádi, že jsme pro ně zřídili komunitní centrum.“

Lukáši, vy tu dnes cvičíte, chodíváte sem často?

„Ano. Cvičíme tu, jsme rádi, že to tady máme. Chodí sem všichni kámoši.“

Z posilovny mě paní Renáta Gažiová vede k dalším místnostem. Jednou z nich je poradna, kde sociální pracovnice lidem pomáhají řešit například problémy s bydlením. Nechybí ani malá kuchyňka.

„Kuchyňku teprve zřizujeme. Ještě budeme kupovat plynový sporák, aby mohly děti mít jednou do týdne kroužek vaření.“

A kam to vede dál? Jdeme nějakou chodbou ...

„Tady je herna, kterou má na starosti Martin Peťera.“

Martine, popište nám trochu blíže vaši hernu, co zde mohou děti nebo mládež dělat?

„Mohou zde hrát společenské hry, například stolní tenis. Já jsem tu i od doučování, pomáhám jim se zlepšením prospěchu ve škole, pomáhám mladým, co se hlásí na střední školy.“

A s jakými předměty mají největší problémy? Co chtějí doučovat?

„Nejhůře jsou na tom vždycky s jazyky, i s českým, a s matematikou,“ uzavírá Martin Peťera.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
DatumNadpisRubrika
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
14.09.2013Sdružení Vzájemné soužití chce založit neziskové bytové družstvoO Roma Vakeren
14.10.2005Ostravské Romské komunitní centrum provozuje školku, školu a nabízí volnočasové aktivityO Roma Vakeren
12.08.2005Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?O Roma Vakeren
06.02.2005Ostravská Vita podpoří mladé lidi, kteří chtějí pomáhat okolíZprávy ze života Romů
01.02.2005Soud řeší údajnou diskriminaci Romů v ostravské restauraciZprávy ze života Romů
28.01.2005Chceme ukázat, že taky něco dokážeme, říkají ostravští RomovéO Roma Vakeren
14.01.2005Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužitíO Roma Vakeren
08.05.1998PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
S Tomášem Zajacem o profesním růstu
Vystudoval střední odbornou školu obor management strojírenství, po maturitě ale na vysokou školu nenastoupil. A to i přesto, že u přijímacích zkoušek byl úspěšný. Proč se nakonec rozhodl nenastoupit na univerzitní půdu, ale začal se věnovat práci? Na to se Tomáše Zajace zeptala Iveta Demeterová.

„Zkusil jsem to, některé přijímačky se povedly, někam jsem se dostal, ale zjistil jsem, že to není přesně to, co jsem vždycky chtěl. Na střední vlastně pořád ještě nevíte, co byste chtěli dělat, někdy ani později. Vlastně si dodnes nejsem úplně jistý, čím bych chtěl být, zvlášť když už je člověk v nějakém procesu.“

Kde v současné době působíte?

„Jsem zaměstnán jako konzultant prodeje. Představte si člověka, který pracuje v prodejně v libovolném obchoďáku a nabízí produkty, stará se o stávající klientelu.“

Nastoupil jste před pěti lety? Hned po škole?

„Přesně tak. Hned po škole jsem tam zavítal. Práce je to určitě zajímavá, mohu doporučit komukoli, kdo neví, co by přesně chtěl dělat. V této práci se dají získat zkušenosti a otevře se nový prostor.“

Máte možnost dalšího kariérního růstu?

„Stejně jako v každém zaměstnání i tady taková možnost je, ale není to nejjednodušší. My jsme velká společnost a díky tomu je zde i více uchazečů o různá místa. Řekl bych, že naše firma je co do kariérního růstu zajímavá, je hodně možností, člověk ale musí být hodně šikovný, aby se někam dostal.“

Kde se ve vaší společnosti vidíte za rok?

„Standardní kariérní růst je ten, že člověk dělá nejdříve poradce, pak povýší na zástupce, vedoucího, manažera. Já teď pracuji jako zástupce, takže bych se rád viděl jako vedoucí prodejny.“

Tedy jste zástupce vedoucího. Když přijde zákazník, myslíte si, že se třeba někdy pozastaví nad tím, že jste Rom?

„Někteří určitě ano. Někteří sotva otevřou dveře – a já stojím se svým stolečkem přímo naproti dveřím – tak se divně dívají, ale po pár minutách nebo pár slovech, která spolu prohodíme, tak takové to jemné zděšení opadne a oni si uvědomí, že hovoří s člověkem, který má něco v hlavě a rozumí svojí profesi. Pak už je to v pořádku a získají k vám důvěru. Ale ze začátku, občas, někteří, koukají divně.“

Říkal jste „zděšení“. Jak to vlastně překonáváte, když jste se s tím párkrát na prodejně setkal?

„Pro mě je to především výzva. Mohu lidem ukázat, že jsem na správném místě, že svoji profesi zvládám, že na to mám. Někteří lidé se s vámi ani nechtějí moc bavit, jsou odtažití, ale jedině vaším přístupem, tím, že vás práce baví a jdete do toho naplno, ty lidi prostě zlomíte. A oni potom za vámi chodí, když mají nějaký problém nebo chtějí nový produkt.“

Přemýšlíte nad dalším studiem? Nechcete dál studovat vysokou školu?

„Samozřejmě přemýšlím o tom. Jakmile se dostanete do pracovního procesu, je těžké se do toho zase dostat, přinutit se k tomu. Já určitě chci, možná už i mám něco vyhlídlého, ale uvidíme, jak to vyjde, protože ta škola, kterou jsem si vybral, je soukromá. Obor není na státní škole a není to nic jednoduchého, skloubit práci, ve které jsem každý den od rána do večera a ještě si večer otevřít knížku a učit se...“

Vy jste také po maturitě studoval rok angličtinu?

„Po střední škole jsem přesně nevěděl, co chci dělat. Takže mi přišlo vhod studovat jazyk. Angličtina mě vždycky zajímala nejen kvůli komunikaci, ale i kvůli filmům, hudbě, abych věděl, o co se tam jedná. Používám ji každý den v práci i s přáteli po internetu. Můžu ji jedině doporučit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

O Roma vakeren s datem 28. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Irinen amence kas kamen tešunel. Aven saste teh bachtale.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel
Reportáž:  Psychologické důvody sociálního vyloučení Romů
Reportáž:  Marek Berky - z ulice na vysokou školu
Reportáž:  Ostravské nízkoprahové centrum pro romské děti se přestěhovalo
Reportáž:  S Tomášem Zajacem o profesním růstu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz