Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se dozvíte, proč jsou ještě stále v ulicích Nového Boru herny, i když to vyhláška od nového roku zakazuje. Řekneme vám, čím škola v Šariššských Michalanech na Slovensku porušila antidiskriminační zákon, a blíže vám představíme také tradiční romskou svatbu. Tolik jenom namátkou z dnešního pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.

Bacht tumenge savorenge. So šunen amaro vakeriben. Adadžives džana amenca andro foros Nový Bor the pre Slovensko. Sose kampel stipendium vaše romane čhave amnege phenela Zdeněk Horváth, šunena romani paramisa palo Del. Mangav savorenge šukar šuneben. Som rado hoj san amenca.


=[ Reportáž ]=
Herny v Novém Boru zůstávají navzdory přísnému zákazu
V Novém Boru platí od nového roku poměrně přísná vyhláška, která zakazuje hazard na území celého města bez výjimky. Město se rozhodlo automaty a videoterminály odstranit především proto, že podporují kriminalitu a násilí ve městě. Několik násilných incidentů, ke kterým za poslední půl rok v Novém Boru došlo, totiž začalo právě v hernách. Tady je reportáž Šárky Škapikové.

Herny, videoterminály, výherní automaty, zkrátka hazard celkově úzce souvisí s kriminalitou a násilnostmi. Kvůli hazardu se totiž řada lidí dostane do nekonečné spirály, ze které se nelze jen tak vymanit. Lidé ztratí práci, novou kvůli vysoké nezaměstnanosti nenajdou, nemají na nájem, a tak začnou hrát automaty. Stanou se na nich závislí, a když na ně nemají, začnou krást. To se podle psychologů stává velmi často. Herny by proto měly zmizet, na tom se v Novém Boru shodují zástupci majority a také Romové, třeba tento:

„Myslím si, že automaty by tu neměly být. Kvůli nim je tady vyšší kriminalita, jak se tu říká. Je to tady špatné,“ to si myslí Jaroslav Balog. A není sám. Proto se novoborská radnice rozhodla přijmout vyhlášku, která hazard na území celého města bez výjimky zakazuje, jak říká starosta města Jaromír Dvořák:

„Je to nejpřísnější obecně závazná vyhláška v Libereckém kraji. Důvod je zřejmý. Je jím společenská situace, která ve městě nastala, viz například mačetový útok, ale i útok dlažební kostkou, které začaly v hernách nejnižšího kalibru. A právě těchto heren jsme se jako město chtěli a chceme zbavit, proto ta vyhláška.“

Například místní podnikatel Robert Uxa má ale za to, že vyhláška zase tak přísná není, a navíc zatím vůbec nefunguje:

„Hazardní lobby se to opět nějakým způsobem podařilo obejít. Včera večer jsem jel po Boru a hrací automaty normálně fungovaly. Herny byly otevřené. Navíc tu už předtím byla vyhláška, která měla omezovat hazard po 22. hodině a po 22. hodině se tu normálně hrálo. Nevím, jestli je vůbec město schopné si tuhle vyhlášku vynutit.“

A skutečně, pokud se člověk rozhlédne po Novém Boru, herny jsou v ulicích dál. A není jich málo. Jak je tedy možné, že vyhláška vešla 1. ledna v platnost, ale ve skutečnosti nic nezměnila? Na tuto otázku odpovídá starosta Jaromír Dvořák:

„Samozřejmě, že musíme respektovat dané zákony, to znamená, že musí doběhnout smlouvy, které jsou stanoveny. U starších herních automatů to v podstatě znamená, že do půl roku všechny zmizí. U videoterminálů je nastavena lhůta ze strany ministerstva do tří let.“

Herny tedy zmizí až za několik let, k tomu ale starosta ještě dodává, že:

„I u heren, které zůstávají doposud, jsme nastavili přísný režim. Kontrolujeme, zda plní podmínky, za kterých byla herna a její provoz povolen. Pokud tomu tak není, herna se dočká přísných pokut, popřípadě jí bude odebrána licence ještě před vypršením lhůty.“

Herny jsou zlo a měly by zmizet co nejdříve, soudí místní lidé. Robert Uxa má velkou sklárnu a ví, že mnoho jeho zaměstnanců se dostalo někdy do problémů a do exekucí, a to právě kvůli hazardu:

„Spousta lidí se do exekucí dostala kvůli hazardu a kvůli drogám. Pokud by hazard a drogy byly vymýceny, myslím si, že by ti lidé byli šťastní. Hazard je nevyléčitelný. Musíte hazard odstranit z jejich dosahu, a pak teprve jsou lidé schopni vrátit se zpátky.“

Konec automatů chtějí i další lidé. Ale ne všichni. Někomu je to prý úplně jedno:

„Já to nehraju a nikdy jsem to nehrál,“ říká jeden z místních Romů.

Na to, zda zákaz hazardu opravdu pomůže městu od kriminality a násilností, si bude muset Nový Bor počkat. Všechny automaty zmizí až za tři roky.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
27.09.2014Nikola Tancošová a její činnost v Novém BoruO Roma Vakeren
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
14.12.2012Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činuZprávy ze života Romů
10.11.2012Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelůO Roma Vakeren
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
25.08.2012O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnostiO Roma Vakeren
18.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rokO Roma Vakeren
07.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klidZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Základní škola na východním Slovensku má z celkem dvaceti dvou tříd dvanáct čistě romských
Teď zamíříme na východní Slovensko do jedné základní školy, která na základě vyjádření Okresního soudu v Prešově musí vytvořit smíšené třídy. V Základní škole Pod lesíkom v Šariššských Michalanech totiž fungují i ty, které navštěvují výhradně romské děti. Na problém poukázala Košická poradna pro lidská práva a soud dospěl k závěru, že škola nerespektuje zásadu rovného zacházení. Rozsudek má být publikován v celostátních učitelských novinách, aby se s ním seznámily i další základní školy a působil tak na ně preventivně. Základní škola se odvolala proti rozhodnutí Okresního soudu a dál se kauzou bude zabývat krajský soud. Podrobnosti má Robert Hoza.

Základní škola Pod lesíkom (Foto: www.zssarmich.stranka.info) Je tu snaha o rozvázání gordického uzlu, nebo se otvírá Pandořina skříňka? Dodám jen, že gordický uzel se rozvázat nedal, musel se rozetnout. Nejdříve ať mají slovo tedy ti, kterých se to nejvíce týká a zároveň které to nejvíce postihuje – žáci základní školy. Uslyšíte dvanáctiletého sedmáka Petra z Ostrovan, patnáctiletého sedmáka Aleše z Ostrovan a šesťačku Martinu ze Šárišských Michaľan.

Chtěl bych se Tě zeptat, jak se Ti líbí systém vyučování na této škole?

„Je to lepší. Chodím sem se svými. Rozumíme si spolu lépe než dříve, když jsem chodil do školy s bílými. Tady je to lepší.“

Snaží se k Vám učitelé přistupovat slušně?

„Ano.“

Vysvětlí vám i látku?

„Ano.“

Jak bys mi to popsal vlastními slovy?

„Dobře nám vysvětlují všechna témata.“

Když se jich zeptáte, vyjdou vám vstříc?

„Ano.“

„Když mám nějaké problémy, zeptám se paní učitelky, a ta mi všechno poví.“

Jak to vnímáš?

„Dobře.“

Nemáš ale problém chodit do smíšené školy, že?

„Nemám, ale je mi lépe mezi svými.“

Proč?

„Když jsem s nimi, cítím se uvolněně. Když jsem mezi gadži, trochu se stydím. Mezi Cikány se cítím líp.“

„Lepší je, když jsme normálně a ne smíšení. Jsme Romové, oni by nám dělali naschvály.“

Zvládají učivo?

„Někdy ano. Někdy se učí lépe než normální.“

Nejsou to tedy pětkaři? Nebo čtyřkaři nepropadající z milosti?

„Ne.“

Hlas lidu, hlas Boží. Zatím je v tomto případě odmítaný, podobně jako odborné pedagogické hodnocení situace potvrzované dennodenní praktickou zkušeností. Pedagogové základní školy v Šárišských Michaľanech jsou v první linii zápasu o další směřování svěřených žáků. Hovoří ředitelka základní školy Mária Cvancigerová:

„Rozdělili se mezi sebou v podstatě na kasty, na lepší a horší. Nevím, podle čeho. My to nerozdělujeme. V každém případě, přijde-li žák k nám do školy, je zařazen do nultého ročníku. Ti zdatnější pak do prvního ročníku. Hovoříme tu o návycích, které jsou potřebné pro normální a běžné začlenění do škol, tedy grafomotorické zručnosti, základní vědomosti, pojmy, matematika, a hlavně, co je pro ně největším problémem, porozumění slovenskému jazyku, následná reprodukce a samotná komunikace ve slovenském jazyce.“

Základní školu v Šárišských Michaľanech navštívil i státní tajemník Ministerstva školství Slovenské republiky Jaroslav Ivančo, aby se na vlastní oči přesvědčil o skutečném stavu. Po neformálním setkání s vedením školy a obce řekl:

„Nejsou tu žádné fyzické bariéry, aby se děti nemohly setkávat. Děti se mohou navštěvovat v třídách. To, že jsou některé děti v rozdělených třídách, rozděleny třeba podle výkonu, protože ne každý máme stejné danosti, abychom postupovali určitým tempem v rámci školského systému, je z dočasného hlediska správné. Chceme přeci, aby tyto děti postupovaly, ve smyslu toho, aby rozvíjeli své osobní schopnosti. To ale není etnická segregace. Jsem přesvědčený o tom, že alespoň na této škole jsou takoví učitelé a ředitelka, která ví, čeho chce dosáhnout ve vzdělávání různých dětí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.02.2016Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské dětiO Roma Vakeren
21.03.2015Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studiaO Roma Vakeren
28.12.2013Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovuO Roma Vakeren
06.11.2013Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školyZprávy ze života Romů
14.09.2013Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské dětiO Roma Vakeren
02.06.2012Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osadO Roma Vakeren
28.04.2012Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních školO Roma Vakeren
28.04.2012Sdružení mladých Romů se zaměřuje na vzdělávání romských dětí na SlovenskuO Roma Vakeren
07.04.2012Andrzej Mirga navštívil SlovenskoO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Proč jsou užitečná stipendia pro romské studenty
Zdeněk Horváth vystudoval na Filozofické fakultě sociální politiku a sociální práci. Pracoval v řadě neziskových organizací a působil v inkluzívním vzdělávání také na ministerstvu školství. Nejen o potřebě stipendií pro romské studenty s ním mluvil Tomáš Bystrý.

Studenti (Foto: www.dzadureder.cz) Vy už se dlouhá léta angažujete v oblasti vzdělávání a volnočasových aktivit romské mládeže a romských studentů. Co Vás k téhle práci přivedlo?

„Myslím si, že to byla do velké míry náhoda. Dostal jsem se k tématice Romů a vzdělávání Romů díky sestře, která dlouhé roky pracuje v proromské neziskovce. V podstatě jsem se tím nikdy nezabýval vyloženě jako svou profesí. Teď ale funguji v několika projektech jako expert. Napsal jsem už několik publikací a zároveň jsem pracoval na těchto tématech jako expert na ministerstvu školství a ministerstvu práce a sociálních věcí, vždycky ale spíš ve volném čase.“

Jednu dobu jste také byl koordinátorem občanského sdružení Athinganoi, které sdružovalo romské středoškoláky a vysokoškoláky. Máte pocit, že se počet romských středoškoláků a vysokoškoláků zvyšuje?

„Určitě žádná čísla nemám. A ani nevím, jestli je někdo schopen taková čísla nějakým způsobem opatřit, dokonce si myslím, že v tuto chvíli je sběr těchto etnických dat protiprávní. Nicméně, opět vyloženě z mé osobní zkušenosti, protože se pohybuji v komunitách organizací, které vzdělávají Romy, připadá mi relativně patrné, že se počet romských středoškoláků zvyšuje. Jinak než pocitově to ale zhodnotit nedokážu. Můžu jenom říct, že určitě potkávám více romských středoškoláků, než tomu bylo dřív.“

Romští středoškoláci jsou nějakým způsobem podporováni, ať už dotacemi z ministerstva školství, romští vysokoškoláci pak především z Roma Education Fund. Někteří lidé si myslí, že se jedná o pozitivní diskriminaci. Jaká je Vaše reakce? Je to pozitivní diskriminace, když jsou romští studenti podporováni, například stipendiem, které je ovšem podmíněno tím, aby se hlásili k romskému původu?

„Myslím si, že určitě o pozitivní diskriminaci nejde. Chápu, že je to společensky velmi citlivé téma, protože tu samozřejmě existují spousty jiných dětí a mládeže, kteří by takováhle vyrovnávací opatření také potřebovaly, a nedostane se jim, protože nejsou Romové. Nicméně Romové tyto vyrovnávací prostředky dostávají proto, že jsou ve společnosti marginalizovaní a je to součást nějakého integračního procesu. Tady nejde o to, že by dostávali peníze kvůli tomu, aby studovali jenom proto, že to jsou Romové, ale proto, aby se tato národností skupina v rámci společnosti emancipovala i na poli vzdělávání, aby to přispělo k integraci.“

Přesto, nemyslíte si, že podmínky by se měly změnit, že by nemělo být stipendium, například v rámci Roma Education Fund, podmíněno jenom tím, že se jedná o romského studenta, ale aby tou podmínkou bylo také to, v jaké sociální situaci se onen student nebo jeho rodina nachází?

„Myslím si, že určitě. Když Vám dá někdo peníze na to, abyste studoval, tak Vám je dává proto, že je prostě nemáte, ne proto, že jste z nějaké etnické nebo národnostní skupiny. Ve chvíli, kdy pocházíte z relativně stabilních ekonomických poměrů, není důvod, proč byste měl dostávat peníze. To není žádná páka na Vaše rodiče, aby Vás poslali studovat. Když rodina peníze má a ten člověk studovat chce, neviděl bych tam problém. Určitě si myslím, že finanční podpora nebo stipendijní programy by měly být vázány na sociálně-ekonomickou situaci toho kterého studenta a jeho rodiny.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
12.03.2016Pražské Gymnázium v Sázavské ulici poskytuje stipendium romským studentůmO Roma Vakeren
13.02.2016O prvních krůčcích baletního Mistra Zdeňka HorváthaO Roma Vakeren
09.02.2016ReportážO Roma Vakeren
26.04.2014Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci RomůmO Roma Vakeren
09.11.2013Studují pedagogiku i medicínu. Počet romských vysokoškoláků na univerzitách rosteZprávy ze života Romů
09.11.2013Stipendium Romského vzdělávacího fondu získalo 38 vysokoškoláků z ČeskaO Roma Vakeren
28.09.2013Slovo 21 připravuje mladé Romy ke studiu na vysokých školáchO Roma Vakeren
30.03.2013Počet romských středoškoláků v Brně rosteO Roma Vakeren
30.03.2013Romští středoškoláci z Česka, Slovenska a Maďarska se setkali v LevicíchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Řemesla a profese usedle i kočovně žijících Romů v nové expozici Muzea romské kultury
V naší dnešní procházce po nových sálech stálé expozice Muzea romské kultury v Brně, které byly otevřeny v prosinci, zavítáme do sálu třetího. Ten se zaměřuje na historický proces usazování Romů, představuje řemesla a profese usedle i kočovně žijících Romů a zvláštní pozornost je zde věnovaná hudbě. Slovo má Jana Šustová.

Připomínka roztančené hospůdky ve 3. sálu stálé expozice (Foto: Jana Šustová) Nová expozice Muzea romské kultury je koncipována zážitkově a velmi silně se to projevuje i v prostorách, kde by to člověk nečekal: v průchodech mezi jednotlivými sály. Jaké dobrodružství nás čeká při přechodu z druhého do třetího sálu, nastiňuje tisková mluvčí muzea Lucie Křížová:

„Z druhého do třetího sálu opět procházíme ještě takovou zúženou uličkou se zatáčkou, což je místo, kde se mimo jiné hovoří o romské rodině, o komunitě a o důležitosti rodinného sepětí. Je tam poměrně dost zajímavá socha romského vajdy, tedy vůdce komunity se všemi atributy a symboly moci, takže to určitě stojí za shlédnutí. Potom stále ještě tady v tom úzkém průchodu na velmi měkké houpavé a nejisté podlaze je povídání o romské magii. A právě tato podlaha by měla člověka opravdu znejistět, aby pochopil, že se pohybuje na magické rovině.“

Třetí sál seznamuje návštěvníky seznamuje s historickým procesem usazování Romů od poloviny 18. století do roku 1938 v československém kontextu:

„Hovoří o procesu, který započala Marie Terezie, a potom pokračoval dál. Bylo jím usazování Romů. Zkrátka, někteří Romové se rozhodli, někteří byli někdy nuceni, někdy naopak motivováni panovníky k tomu, aby se usadili. A to byl proces, který probíhal od 18. století až po počátek 20. století.“

Hned za vchodem do třetího sálu jsou ve vitrínách vystaveny makety tradičních romských obydlí a do jedné romské domácnosti můžeme nahlédnout i na větším modelu. A pak už nás čeká roztančená hospůdka s řadou hudebních nástrojů a také cirkusové šapitó.

„Samozřejmě se řemesla při procesu usazování také trochu měnila. Potřeba byla už trochu jiná, opět vycházela z majority. Čím se často právě Romové živili, byla muzika, ta byla ovšem hodně určená pro majoritu, takže se jednalo o hraní na různých slavnostních událostech, ať už to byly svatby, pohřby, různé veselice a podobně. Ve třetím sále si pak tedy návštěvníci mohou prohlédnout jednak tradiční nástroje, housličky a podobně, ale jsou tam i nástroje, které člověk na první pohled nepozná nebo nebude vědět, co přesně to je.“

Jaké hudební nástroje tam můžeme vidět upřesňuje muzikolog Petr Mička:

„Ve třetím sále, který mapuje období první poloviny 19. století, jsou vystaveny nástroje klasické standardní kavární instrumentální sestavy, to znamená housle, viola, klarinet, cimbál, v našem případě je tedy vystaven cimbál portativní, přenosný, i když do klasické kavárenské sestavy patřil originální velký cimbál na nohách, a samozřejmě kontrabas.“

A leckteré z vystavených hudebních nástrojů mají svou velmi pozoruhodnou historii:

„Například housle z pozůstalosti primáše Jána Berkyho – Dušíka ze Zvolenské Slatiny, mimo jiné například paličky po legendárním cimbalistovi Jánu Gašparu Hriskovi. A pak jsou tam některé nástroje, které zas prošly rukama Eugena Horvátha, známého brněnského primáše. A takovou zajímavostí jsou ještě nástroje, které zhotovil Jozef Bihári ze Žiran, z okresu Nitra. Jsou to více méně naivní nástroje, které není možné využívat vyloženě instrumentálně, ale jsou to nástroje zdobené vypalováním a malováním různých motivů, mají spíše estetický charakter.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na romské svatbě se na novomanžele vybírají peníze při tzv. redovém tanci
Svatba je velkou událostí v životě jedince a rodiny. Romská svatba nemá svá vlastní specifika, v mnohém se podobá svatbám majoritní společnosti. Nevěsta má bílé šaty, kytici a také se vyměňují prsteny. Typické na romské svatbě je vybírání peněz na ženicha a nevěstu při redovém tanci. Více už romista a historik Ladislav Goral v příspěvku Jana Josefa Horvátha.

Redový tanec s nevěstou (Foto: Jana Šustová) U Romů je svatba velkou událostí, ale jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. A tak se hlavně domluví snoubenci a osloví družbu. Družba je ten, který jménem rodiny a snoubenců zve hosty na svatbu. Přijde mi, že tento zvyk byl převzat od maďarských gadžo. Má velkou hůl omotanou barevnými stuhami. S tou holí bouchá na dveře a zve co nejsrdečněji všechny na veselku. Na stvrzení, že přijdou, si přiťuknou pálenkou. Družba má svůj doprovod.

Na východním Slovensku se vybírají peníze na svatbu. Také je tam všude zvykem, že se vybírají peníze za tancování s nevěstou. Tančí se redový tanec, a to znamená, že nevěsta je mladou paní. Vše stále diriguje družba, který je mezi Romy vážený a oblíbený. Je to vtipný a výřečný člověk. Musí dobře znát obě rodiny.

Vybírá se tedy za tanec s nevěstou, každý dá, kolik může, nechce se nechat zahanbit. Například Jožka pět tisíc, Karol tři tisíce. Nejvíce dává rodina. Každý ze svatebčanů se chce předvést, že má na tanec s nevěstou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
04.01.2014Na romské svatbě je typické vybírání peněz na ženicha a nevěstu při redovém tanciO Roma Vakeren
27.10.2012Jak vypadá svatba u olašských RomůO Roma Vakeren
10.09.2011Tradiční svatba v podání olašských RomůO Roma Vakeren
04.06.2011Tradiční romská svatba součástí festivalu KhamoroO Roma Vakeren
23.05.2011Festival Khamoro představil v Mánesu tradiční romskou svatbuZprávy ze života Romů
29.08.2003Západočeští věřící uspořádali první romskou pouťO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 21. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Irinen amence kas kamen tešunel. Aven saste teh bachtale.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Herny v Novém Boru zůstávají navzdory přísnému zákazu
Reportáž:  Základní škola na východním Slovensku má z celkem dvaceti dvou tříd dvanáct čistě romských
Reportáž:  Proč jsou užitečná stipendia pro romské studenty
Reportáž:  Řemesla a profese usedle i kočovně žijících Romů v nové expozici Muzea romské kultury
Reportáž:  Na romské svatbě se na novomanžele vybírají peníze při tzv. redovém tanci

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz