Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Přesně za týden už bude Štědrý večer, a proto i v dnešním vysílání budeme samozřejmě mluvit o některých vánočních romských zvycích. Pozveme vás také na slavnostní vyhlášení soutěže Menšiny mezi námi a řekneme vám, co nového připravilo pro své návštěvníky Muzeum romské kultury v Brně. To všechno a mnohem více v dnešním pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.

Bacht tumenge savorenge. So šunen amaro vakeriben. Mangav tumenge šukar adventos. Adadžives vakeraha palo karačhoňa, palo tradicii. The šunena amare romane giľora. Som rado hoj san amenca.


=[ Reportáž ]=
Vánoční zvyky Romů na středním Slovensku
Etymologie romského pojmenování svátků narození Ježíše – Karačoňa - je odvozeno z maďarského slova karácsony. Řada Romů vnímá vánoční čas dvojím způsobem – jednak jako oslavu narození nemluvňátka, jednak jako vzpomínku na své zesnulé příbuzné. Jaké tradiční vánoční zvyky dodržují Romové na středním Slovensku, zjišťoval náš spolupracovník Robert Hoza.

Peníze na vánočním stromečku (Foto: Jana Šustová) „Do větší mističky napustíme studenou vodu, do ní nasypeme drobné peníze a po štědrovečerní večeři si v ní umýváme ruce, abychom byli hezcí a bohatí po celý rok, aby se nám dobře dařilo. A kromě toho dáváme – stejně jako ostatní – peníze na i pod stromeček, i pod ubrus. Z každého jídla vezmeme kousek, dáme jej na talířek a postavíme ho ven. Musím se ale přiznat, že se nemodlíme. Pouze si všichni společně sedneme, nejstarší z rodiny pronese přípitek, požehnáme jeden druhému a pak jíme. Dárky se u nás dávají až po večeři. Nikdo nesmí vstát a odejít od stolu, dokud všichni nedojí.“

Takto prožívá Štědrý večer v rodinném kruhu vedoucí folklorního souboru Romka v Detve Maryša Oláhová. To je současnost. Pavla Cicková z prvního stupně základní školy ve Zvolne zase vzpomíná na karačoňu – Vánoce - tak, jak je zažila v dávných časech:

Co patří na vánoční stůl (Foto: Jana Šustová) „Romové preferují čistý, krásný, bílý stůl, protože je to symbol jejich víry a jejich duchovní čistoty, i čistoty samotné. Předtím, než začala modlitba, než rodina usedla za stůl, se nejprve musel oddělit kousek jídla na talíř a ten položit na parapet okna, to pro dušičky mrtvých a potom i pro kočky, psy, do chléva atd. V prvé řadě se zkrátka oddělilo pro ně a teprve potom mohla rodina zasednout ke stolu. Nejstarší žena potom požehnala ostatní křížkem na čelo, česnekem, rozdala jablíčko rozkrojené podle počtu stolujících a toto jablko se jedlo jako první, teprve potom oplátka s medem.“

Romové tvrdí, že pokud zní zpěv, mizí žal.

Penízková voda (Foto: Jana Šustová) „Romové navštěvovali vesničany, chodili s housličkami hrát pod okna. Byly i takové domy, kterým by se romská návštěva nelíbila, ale byly Vánoce a patřilo k tradici, že muži hráli a ženy nebo děti zpívaly. Samozřejmě, že se našel i dům, ve kterém zhasli světlo a to bylo pro Romy znamení, aby nevstupovali. Zahráli, zazpívali, popřáli, ale nevstoupili.“

Vánoce Romové vnímají jako období odpouštění, vždyť malý Ježíšek se narodil i pro ně. Hovoří Adrian Oláh, Maryša Oláhová, recituje Pavla Cicková:

„Promluvíme si s otcem. Zeptá se, co jsme za rok napáchali, chce, abychom mu to řekli do očí a potom si odpouštíme.“

Za okno se dává jídlo pro mule (Foto: Jana Šustová) „Vánoce, dárky – to mě netěší. Nedokáži pochopit proč. V celém tom období cítím plno smutku, je mi velmi teskně. Vybavují se mi věci, které se nepovedly, nebyly správné. Vzpomínám na lidi, kteří už nejsou.“

„Dopřej jim lásky čas, hojnosti, radosti. Ten, kdo jednou spáchal zlo, nechť je mu odpuštěno. Ať není nikdy sám ten, co v srdci lásku má, kdo alespoň jednou lásku dal, upřímně miloval.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Soutěž Menšiny mezi námi už poosmé zná své vítěze
V pondělí byly vyhlášeny výsledky soutěže Menšiny mezi námi, kterou už po osmé organizovalo sdružení ROMEA. Soutěžilo se ve třech oblastech - literární, výtvarné a fotografické. Tomáš Bystrý nám představí především účastníky, kteří získali ceny v rámci literární části soutěže.

Menšiny mezi námi (Foto: Dalibor Puchta, www.romea.cz) „Já jsem psala o mladém homosexuálovi, který se zabil, z pohledu jeho nejlepší kamarádky.“

Třináctiletá Donia Rakin pochází z Afghánistánu:

„Psala jsem o tom, jak jsem se zapojila do kolektivu. Jak to bylo těžké. Zařadit se do společnosti, když jste cizinec, mezi lidi, kteří jsou zvyklí jenom na sebe a nechtějí přijmout nikoho cizího.“

„Psala jsem o své kamarádce Lali na téma ‚Můj nejlepší kamarád se odlišuje od ostatních‘. “

Čím se Lali odlišuje?

„Barvou pleti, protože je mulatka.“

Lali je tady s tebou, dokonce při předávání přišla na pódium. Jak se to čte, když o tobě píše tvá kamarádka?

„Je to určitě zážitek, protože já sama sebe vidím spíše v záporech, jako asi každý člověk. A když o mě někdo začne psát hezky, tak jako Klára, je to opravdu milé počtení.“

A k tématice menšin, lidských práv a tolerance se nepojily zdaleka jen literární příspěvky, ale také výtvarná díla nebo fotografie. Jedna z vítězných zobrazovala život ve vyloučeném Chánově ve dvou kontrastech, stinném a pozitivním. Soutěže se letos zúčastnilo na 30 základních a středních škol, dětských domovů a nízkoprahových zařízení z celé České republiky. Více koordinátorka projektu ze sdružení Romea Jana Ježková:

„Zajímavé bylo, že hodně literárních příspěvků se týkalo homosexuality. Mezi obrázky zase dominovalo téma národnostních menšin, Romů, výrazně bylo zastoupeno i téma hendikepovaní lidé a děti. Během dnešního odpoledne děti asi nejvíce čekaly na ceny, odehrála se ale i celá řada vystoupení, dorazili zajímaví hosté, kteří předávali ocenění – například populární zpěvák Jan Bendig, známá zpěvačka Pavlína Matiová nebo spisovatel, kterého si všichni moc vážíme, Tomáš Zmeškal.“

Držitel ceny Josefa Škvoreckého a ceny Evropské unie za literaturu Tomáš Zmeškal, který je autorem dvou úspěšných románů, sám o sobě říká, že je součástí menšin. Lidí, kteří mají z poloviny africké kořeny stejně jako on, je totiž podle něj v Česku málo. A proto přišel mladé umělce ocenit:

„Já jsem si všechny příspěvky přečetl a řekl bych, že jsou v nich patrné dvě linie. Jedna se týká vlastního sebeobjevování. K tomu bych přiřadil poslední příspěvek, ve kterém vypravěčka popisuje, jak si koupili dům v ulici, kde bydleli i Romové, a jak zdolávali vlastní předsudky. A potom druhá linie, která popisuje společnost. V současné době velmi aktuální a nepředvídatelné téma, to, v čem žijeme. Otevřené, upřímné, kritické a pro mě osobně velmi smutné, protože jsem nečekal, že po více než 20 letech demokracie budeme v situaci, kdy o tom budou mladí autoři opět psát. Málo se ví, že jsem asi před 25 lety pracoval jako dobrovolník s romskou mládeží, ještě za komunistického režimu. Zajímavé bylo, že když se hlavní komunista dověděl, že tam pracuje - jak on říkal - černoch, tak ho to strašně pobouřilo. ‘Černoch a ještě dělá s Romy, to není možné!‘ Mělo to několik komických doher.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská dušeO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
05.10.2013Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen RomůmO Roma Vakeren
21.09.2013Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!O Roma Vakeren
29.12.2012Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue MasarykovéO Roma Vakeren
23.08.2012Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o RomechO Roma Vakeren
23.07.2011Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
23.07.2011Neziskové organizace kritizují Zprávu o extremismu pro rok 2010O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Muzeum romské kultury otevřelo nové tři sály stále expozice, první z nich se věnuje Indii
První prosincový den se v Muzeu romské kultury v Brně nesl v obzvláště slavnostním duchu – muzeum totiž otevřelo nové tři sály své stálé expozice, které popisují historii Romů od počátků v Indii až do období před druhou světovou válkou. Společně s dalšími třemi sály, které byly otevřeny v roce 2005, tak muzeum dvacet let po svém založení prezentuje celou historii Romů. Podrobnosti má Jana Šustová.

První sál stálé expozice je věnován Indii (Foto: Jana Šustová) Příběh Romů je název stálé expozice Muzea romské kultury, která je od 1. prosince kompletní. Slavnostního otevření jejích třech nových sálů se zúčastnilo 150 lidí. Nová expozice popisuje život Romů v jejich indické pravlasti, jejich příchod do Evropy a jejich usazování na českém a slovenském území. My se dnes vydáme do prvního sálu, který přibližuje nejstarší historii Romů v Indii. Slovo má tisková mluvčí Muzea romské kultury Lucie Křížová:

„Úvodní sál hovoří o pravlasti Romů a o jejich původu, který je odvozován hlavně na základě podobnosti jazyků a lingvistického bádání, a je to tedy právě povídání o Indii. Vystavené exponáty samozřejmě nejsou tak staré jako původ Romů v Indii, nejsou to exponáty ze 6. až 7. století n.l., kdy se datuje jejich odchod z Indie, ale jsou to současné exponáty pocházející z Indie od skupin Indů, kteří jsou pravděpodobně nejbližšími příbuznými evropských Romů. Bylo poměrně zajímavé je získávat, většina pochází od studenta romistiky Lukáše Houdka, který jezdil do Indie na výzkumné cesty a sbírkové předměty nám zasílal.“

První sál stálé expozice je věnován Indii (Foto: Jana Šustová) Vedle oděvů, loutek a předmětů z vybavení domácnosti jsou v prvním sále vystaveny také hudební nástroje. Muzikolog Petr Mička o nich říká:

„Tyto hudební nástroje pocházejí od etnické skupiny Domů. Máme tu například vystaveny strunné nástroje rvanta, devatenáctistrunný nástroj sarangi, dále pungi – píšťalu na krocení hadů, ghungur, což jsou rolničky uvazované ke kotníkům a sloužící při tanci, nebo bambusovou flétnu, hudební nástroj bansuri.“

Celý první sál je plný zrcadel. O jejich významu Lucie Křížová uvádí:

Malá kamínka (Foto: Jana Šustová) „Opravdu. Zrcadla jsou tam skutečně ze všech stran, na všech stěnách, na podlaze i na stropě, což má několik významů. Jednak to ukazuje neuchopitelnost samotného počátku, kdy my dodnes nemáme žádné hmatatelné důkazy o tom, že Romové pocházejí z Indie. Jediným důkazem je romština, která pochází z hindštiny. Ale nemáme žádné písemné prameny, nemáme žádné archeologické prameny. Potom zrcadla symbolizují tu neomezenou možnost, kam se Romové mohli vydat, protože vlastně ani neznáme důvod, proč se rozhodli odejít směrem, kterým odešli. Tedy i mnohostrannost a volnost v rozhodování.“

Zrcadla v prvním sále mají také souvislost s jednou romskou legendou:

První sál stálé expozice je věnován Indii (Foto: Jana Šustová) „K pravlasti Romů a k počátku jejich putování se váže legenda o rozbitém zrcadle. Vypráví o tom, jak starý král v pravlasti vlastnil zrcadlo, které všem zajišťovalo blahobyt a štěstí. A když umíral, zavolal si k sobě všechny Romy a řekl jim, že dokud to zrcadlo budou mít, budou stále šťastní a bude se jim dobře dařit. Jenže zejména mezi mladou generací byli tací, kteří chtěli mít zrcadlo jenom pro sebe a pro tu svoji část lidu a tak se začali o zrcadlo prát a přetahovat, až se rozbilo na tisíce kousků, které se rozprskly po celém světě. A podle legendy se říká, že proto jsou Romové po celém světě. A pokud budou schopni se sejít a dát všechny střípky zrcadla dohromady, budou opět žít šťastně a spokojeně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vánoce v rodině kuchařky Heleny Davidové
Přesně za týden touto dobou už budeme zřejmě všichni po štědrovečerní večeři. Do vánoční atmosféry v jedné pražské romské rodině nahlédla Jana Šustová a k mikrofonu si pozvala kuchařku Helenu Davidovou. Ta pracuje ve firmě Aramark, která nedávno získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel.

Kuchařka Helena Davidová (Foto: Jana Šustová) Blíží se Vánoce. Jak je například ve vaší rodině slavíte? Připravujete třeba typická romská jídla nebo něco jiného typicky romského?

„My úplně ne, ale naše babičky a tety to pořád dodržují. Hlavní tradice je, že musíme být všichni pohromadě, celá rodina, všichni blízcí. To je pro nás úplně největší a nejkrásnější dar, že jsme celá rodina zdraví. Teď mám velikou radost, protože se mi v mých 40 letech narodil syn, jmenuje se Zdeněček Harvan a jsou mu tři měsíce.“

Když říkáte, že se sejdete všichni, kolik vás tedy na Vánoce je?

„Štědrý den trávíme každý se svojí rodinou. Tedy já, manžel a dítě. Ale druhý den se navštěvujeme. Protože mám malé dítě, očekávám, že přijdou mí bratři a sestry, zkrátka různě, jak nám to vyjde. I když je to obtížné, protože mám sourozence na severu, tady žije jen jeden bratr, ale i přesto se snažíme být pohromadě, a to nejen o Vánocích, ale i o narozeninách a jiných oslavách. Pro nás je to veliká čest.“

A co se týče vánočního jídla, máte něco typicky romského?

„Abych řekla pravdu, tak ne. Děláme klasicky salát, řízek, kdo chce rybu, dá si rybu, ale když udělám druhý den halušky nebo holubky, tak nikdo neodmítne.“

A dodržujete ještě nějaké jiné romské tradice?

„Hlavně na svatbách nebo křtinách. Tedy nejdeme jenom na Národní výbor a potom do restaurace na oběd, ale slavíme opravdu tři, čtyři dny. A jeden druhému pomáháme. I v neštěstí, pokud někdo zemře, tak takzvaně vartujeme – hlídáme dotyčného třeba celý týden. Ne že bychom ho měli doma, ale skládáme mu poctu tím, že zapálíme svíčky u jeho fotografie. A ode dne, kdy ten člověk zemřel, jsme s ním opravdu až do pohřbu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romští muzikanti dříve obcházeli na Štědrý den rodiny místních ne-Romů
Romskou rodinu v tom tradičním pojetí zdaleka netvoří jen otec, matka a děti, ale i další příbuzní. Bez nich si v minulosti, ale v mnoha případech i dnes, Romové nedokázali představit oslavu narození Ježíše. Dříve muzikanti obcházeli na Štědrý den rodiny místních ne-Romů, byli svátečně oblečeni a hráli vánoční koledy. Na Slovensku dodržují tuto tradici někteří romští muzikanti dodnes. Se svými vzpomínkami nás seznámí romista a historik Ladislav Goral v příspěvku Jana Josefa Horvátha.

„Na Vánoce, o štědrém dnu, se u nás doma na Slovensku do půlnoci nejedlo nic mastného ani tučného. Dělaly se bobalky, čili buchtičky, a placky.

Nejedlo se tedy až do půlnoci. Hlavně jsme chodili do kostela. U nás na Slovensku jsme měli takový zvyk. Jednou jsem vám už říkal, že nám gádžové říkali ‘naši Romové‘. Když nešli ‚naši Romové‘ hrát a zpívat gádžům pod okna, tak gádžové následující rok neměli štěstí. Byla to taková naše povinnost jít hrát. A oni už na nás čekali. Za hraní nám dávali peníze, špek a kořalku. Bylo to opravdu moc pěkné, to vánoční zpívání a hraní. Chodili jsme tři až čtyři. Byla to romantika. No a další den jsme chodili vinšovat.

Vánoce byly opravdu hodně sváteční, byly jiné než ostatní dny. O dárkách se ani nemluvilo. Co bylo za dárky? Ani vám nevím. Babička už po válce dělala ozdůbky na stromeček z brambor nebo z baleného kostkového cukru. Dnes je jiná doba. Kupují se dárky pod stromeček, ale stejně si myslím, že ještě dnes jsou na Slovensku hodně chudí lidé.

Všem lidem přeji více tolerance k druhým. Ať dokáží poslouchat, co druhý říká. Všem přeji zdraví a štěstí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 17. prosince už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, vinčinav tumenge lačhi tumari Karačoňa. Palikeras le devloreske a mangas les, kaj amen te del sastipen the bacht. Kaj amen the dodživas the pre aver berš bacht. Mi del o Del. Mangav tumenge savorenge šukar raťi.

Hezké a - pokud možno - klidné Vánoce vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Vánoční zvyky Romů na středním Slovensku
Reportáž:  Soutěž Menšiny mezi námi už poosmé zná své vítěze
Reportáž:  Muzeum romské kultury otevřelo nové tři sály stále expozice, první z nich se věnuje Indii
Reportáž:  Vánoce v rodině kuchařky Heleny Davidové
Reportáž:  Romští muzikanti dříve obcházeli na Štědrý den rodiny místních ne-Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz