Vyhledávání
22.7.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme zbrusu novou iniciativu v Novém Boru. Zavedeme vás také na netradiční nedělní oběd a řekneme, jak vypadá novoroční průvod v Rumunsku. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám, jak pevně věříme, zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge. Mangav tumenge šukar adventos. Adadžives šunena nevipena andalo foros Nový Bor. Džaha amenca palo rumunika roma the šunena amare romane giľa.


=[ Reportáž ]=
Obyvatelé Nového Boru se zasazují o lepší soužití
Už žádné násilí, nevraživost a nenávist. To je předsevzetí, na kterém chce stavět svoji existenci nová iniciativa, kterou založili obyvatelé Nového Boru na Českolipsku. V občanském sdružení budou zástupci majority i minority a společně by měli hledat cestu, jak žít dohromady spokojeně a jak vrátit Novému Boru ztracený punc prosperujícího sklářského města. Podrobnosti už má Šárka Škapiková.

Nový Bor (Foto: www.novy-bor.cz) V tomto týdnu vznikla v Novém Boru občanská iniciativa, která chce, aby se do města vrátil klid. Aby vedle sebe žili lidé z majority i minority v poklidu a bez násilí. Více o iniciativě říká jeden ze zakladatelů, Pavel Danys:

„Držíme patronát nad situací soužití majority s minoritou. Naše občanská iniciativa není žádná organizace ani jednorázová politická akce. Jsme svobodní v názorech, které bychom rádi přes jednotlivé zastupitele přenesli na jednání zastupitelských orgánů.“

Do iniciativy se přihlásila asi desítka místních lidí, zástupci majority i minority. Co si Romové od nového občanského uskupení slibují?

„To, že iniciativa bude urovnávat situaci tak, aby neeskalovala a aby u nás lidé žili jako dřív, když všichni seděli za jedním stolem, bavili se, dělali společné kulturní akce. Aby i Romové měli svoje festivaly, karnevaly, taneční a pěvecké kroužky, kapely, atd. Zkrátka aby byl život v Novém Boru stejný jako kdysi dávno,“ říká Miroslav Tancoš a ještě dlouho vzpomíná na staré dobré časy.

„Chci, aby to zase bylo dobré, aby Nový Bor vzkvétal a byl opět sklářským městem. Za komunismu jsem přes dvacet let dělal taviče ve sklárně. Moje sestra Baboráková dělala přes 40 let skla, i švagr Baborák. Dělali jsme společné kulturní akce, slavnosti, byla pohoda. Proč to dneska není?“

Také další Romové doufají, že jim iniciativa pomůže. Například Vladimír Tarnaj má za to, že iniciativa by měla zlepšit komunikaci s vedením radnice.

Kostel v Novém Boru (Foto: www.novy-bor.cz) „Já teda pocházím z Karviné, ale tady je špatná komunikace s vedením města, se starostou. Když už jednou kandiduji na post starosty, tak s vědomím, že ve městě bydlí i Romové a potom se s nimi snažím jednat, komunikovat, snažím se je nasměrovat někam, kde se ten problém dá řešit. Protože kam ti lidé mají chodit, kde se chtějí poradit? Není kam!“

Romové se tedy často obracejí přímo na ministerstva, posílají dopisy premiérovi i prezidentovi. Doufají ale, že se teď díky iniciativě domohou přímo ve svém městě.

Vy jste říkal, že už jste kontaktoval vedení České republiky, přímo pana premiéra – jaká byla odezva?

„My jsme byli na Úřadě vlády, kde jsme předali informace o naší činnosti. Jak tedy na Úřadě vlády, tak i ministru vnitra, policejnímu prezidentovi. K předání došlo osobně, naposledy jsme se setkali ve Šluknově. Myslím si, že jsme přijímáni poměrně kladně, zatím nám neodmítli žádné jednání.“

Na Ministerstvo práce a sociálních věcí se obrátil Miroslav Tancoš:

(Ukazuje dopis) „Tento dopis jsem dostal přímo od pana Drábka.“

Takže vám napsal přímo pan ministr?

„Ano. A říká v něm, že situaci budou řešit, protože je velmi vážná. Romové jsou sociálně vyloučení. Já jsem se totiž obrátil na Organizaci spojených národů, na Radu Evropy a Evropskou unii s tím, že situace je velmi vážná, neúnosná, že 95 procent občanů v České republice nás nechce mít za sousedy, brání se soužití s námi a že tedy budeme žádat romský demokratický stát. Anebo ať v Praze vytvoří institut s rozpočtovou kapitolou, který se bude zabývat sociální nerovností Romů. Můžeme to nazvat třeba romským konzulátem.“

Jaroslav Balog by prý byl rád, kdyby radnice například řešila problematiku ubytoven.

„Určitě by se zlepšilo soužití, jak s Čechy tak s Romy. Jde mi hodně o ty ubytovny na severu. My platíme nájem z toho, co bereme na živobytí a dál už nemáme za co žít. A to nejsem jenom já, ale dalších padesát, šedesát rodin. Je to tu špatné, moc. Tím pádem je tu i vyšší kriminalita.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.09.2014Nikola Tancošová a její činnost v Novém BoruO Roma Vakeren
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
14.12.2012Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činuZprávy ze života Romů
10.11.2012Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelůO Roma Vakeren
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
25.08.2012O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnostiO Roma Vakeren
18.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rokO Roma Vakeren
07.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klidZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak stráví Štědrý den klienti Armády spásy
Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše v Praze poskytuje obecně sociální služby osobám bez přístřeší. Také na Štědrý den budou v Armádě Spásy v Holešovicích myslet na své klienty. Otevřené dveře budou mít ale i ti, kteří přijdou z ulice. Více už Ivetě Demeterové pověděl ředitel Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše – Miloslav Pípal.

„Ke službám, které standardně poskytujeme, patří azylový dům, noclehárna a denní centrum pro lidi bez přístřeší a v období Vánoc připravujeme navíc různé akce. Konkrétně 24. 12. bude v denním centru probíhat ve dvou etapách štědrovečerní večeře s krátkým duchovním slovem, zpíváním a rozdáváním dárků. Počítá se, že přijde okolo 288 lidí. Akce je ve dvou etapách, protože kapacita našich jídelen je 144 míst. Co se týče azylového domu, tak tam také 24. 12. bude probíhat štědrovečerní večeře a krátký program.Tady ale chceme být s lidmi ještě více v kontaktu, takže navíc připravujeme na 22.12. další akci, v dopoledních hodinách, během které bude opět duchovní slovo, zpívání koled a rozdávání dárků a štědrovečerní večeře. Emoce samozřejmě dopadají i na tyto lidi, takže s nimi trávíme čas, snažíme se je vyslechnout, být jim k dispozici. Děláme to pochopitelně celý rok, ale Vánoce jsou v tomto specifické.“

Jednou z těch, kterým Armáda spásy pomohla, je 62letá invalidní důchodkyně, která se dostala do životních obtíží a v azylovém domě pro seniory našla zázemí.

„Protože mi umřel manžel. Když ještě žil, tak jak jen to bylo možné, buď jsem zaplatila nebo nezaplatila. Po jeho smrti přišli z exekuce domluvit se na splátkovém kalendáři. Jenže já to viděla černě, bouchla jsem dveřmi ...“

A kdybyste to mohla vrátit, řešila byste situaci jinak?

„Určitě.“

Tohle je váš první azylový dům nebo už jste někdy v nějakém bydlela?

„Poprvé jsem tady. Čekám na domov důchodců v Praze 8. Mám maminku, které bylo teď v pátek 90 let a také žije v Praze, tak abych to k ní měla blízko, protože chodím o berlích.“

Máte děti?

„Mám dceru.“

A s tou se nevídáte?

„Od té doby, co umřel manžel, mě nezná. Příští rok to bude deset let.“

Tady jste tři roky, kde jste byla před tím?

„To jsem bydlela ve squatu.“

„V našem azylovém domě vycházíme z částek, které jsou stanovené vyhláškou. Na den požadujeme šedesát korun za stravu a devadesát korun za ubytování. Což vlastně ani nedosahuje stanovené částky.“

Jaká je maximální délka pobytu?

„Strašně záleží na tom, jaké má uživatel objektivní možnosti dalšího bydlení, což je v naší republice trochu ztížené, žádné navazující bydlení není. My se snažíme s lidmi pracovat tak, aby si něco do roka našli, třeba nějakou komerční ubytovnu nebo vlastní bydlení, ale je to různé.“

Když jsem šla v k vám nahoru do kanceláře, viděla jsem zástup lidí, kteří přichází pro jídlo. To dostávají zdarma?

„Jedná se o lidi, kteří přišli do denního centra, o lidi přímo z ulice. U nás dostanou jednou denně teplou polévku, ale najdou zde i hygienické zázemí, mají možnost se u nás osprchovat. Poskytneme jim i základní zdravotní ošetření plus možnost poradenství se sociálním pracovníkem,“ dodává Miloslav Pípal, ředitel Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Bezdomovectví ženO Roma Vakeren
12.07.2014Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydleníO Roma Vakeren
13.08.2011Jak se žije prodejci Nového prostoru?O Roma Vakeren
20.04.2007Pražští bezdomovci mohou bydlet na lodiO Roma Vakeren
17.12.2004Jak oslaví Vánoce pražští bezdomovci?O Roma Vakeren
08.10.2004Na Jesenicku vznikne nový azylový důmO Roma Vakeren
28.02.2003ZprávyO Roma Vakeren
27.02.2003Armáda spásy otevřela nové komunitní centrum v PřerověFotoaktuality

=[ Reportáž ]=
Na nedělním obědě v íránské rodině v Praze
Teď vás pozveme na nedělní oběd do jedné íránské rodiny. Ta se totiž rozhodla, že se zapojí do celonárodního projektu Rodina odvedle a na první adventní neděli pozve k sobě domů českou, respektive romskou rodinu. Jak to na takové netradiční návštěvě vypadalo, zjišťoval na pražském Břevnově Tomáš Bystrý.

„Dobrý den, vítám vás!“
„Dobrý den.“

Takto se přivítali Monika Santini a její 18letá dcera Bětka se sympatickou pětičlennou rodinou pocházející z Íránu. Ostatně stejně jako dalších 52 párů českých a migrantských rodin v celé České republice, které se ve stejný den a dokonce i ve stejný čas, ale na různým místech, setkali u slavnostní tabule. Jakým způsobem jsou rodiny do projektu vybírány, vysvětluje koordinátorka projektu Rodina od vedle Bulgan Rico:

„Po přihlášení rodin a dle podaných informací zkoušíme párovat rodiny na základě společných kritérií. Například věk dětí, věk samotných účastníků, profese. Vždycky se podaří alespoň jedno z kritérií splnit.“

Atmosféra v šafránem provoněném bytě rodiny Seremiových je uvolněná. Jazykovou bariéru mezi hostiteli a návštěvou odstraňuje zejména 16letý student gymnázia Ali a nejmladší ze tří sourozenců, 12letá Fateme. Oba bravurně ovládají jak perštinu tak češtinu, a to i přes to, že se ji učí poměrně krátkou dobu.

„Když český student něco čte, já to musím přečíst desetkrát, abych to pochopil.“

Ty se česky učíš teprve tři roky?

„Tři roky, ano.“

A jak je možné, že umíš tak dobře česky?

„Mám na to talent!“

A talent má i jeho matka Leila. Na rozdíl od syna ale vyniká zejména vařením. Ostatně oba manželé si v Praze chtějí otevřít svou vlastní íránskou restauraci, která v české metropoli chybí. Ačkoliv Monika Santini dává například před romskou kuchyní přednost italské, íránská jídla ji podle jejích slov mile překvapila:

„A s tímhle se to také může jíst nebo ne?“
„Ne...“
„Takže raději třeba s touhle plackou?“
„Jo. Všechno můžete kombinovat.“
„Děkuji moc.“

„To asi bude ta zelňačka.“
Z čeho ta polévka je?
„Kuře, vločky a zelenina, protlak.“

Diskuze u malého jídelního stolu nevázla ani minutu. Od prospěchu obou dětí ve škole, počasí v obou krajinách až po politickou situaci v Íránu. I o tom, že bratra Hojata Seremího, který pracoval jako novinář, před 13 lety zabili Talibanci, když natáčel v Afghánistánu. Na jeho počest je v Íránu vyhlášen v srpnu Den žurnalistů.

Monika Santiny je Romka a tak ji zajímalo, jestli v Íránu nějací Romové žijí.

„Neviděli jsme je. Tatínek si myslí, že se jako my přistěhovali do Česka,“ překládá Ali svého otce.

Teď už se tramvají vracíme s romskou rodinou zpátky do pražských Vršovic, kde Monika se svou dcerou Bětkou žijí. Co si ze setkání s íránskou rodinou odnášejí?

„Líbilo se mi, jak jejich rodina drží pohromadě. Děti se nestydí říkat svůj názor před rodiči, zazpívat si, ukázat nám, co se jim líbí. Úplně úžasné bylo jídlo. Paní je strašně šikovná a umí dokonale připravit třeba rýži a chleba, i to všechno nádherně naaranžovat. Moc se mi to líbilo a doufám, že se s nimi ještě uvidím. Chci je pozvat k sobě domů, aby také viděli, jak žijeme my.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.09.2007Projekt Rodina od vedle seznamuje Čechy a cizinceO Roma Vakeren
19.10.2006Třetí ročník projektu "Rodina Odvedle" se uskuteční koncem listopaduZprávy ze života Romů
03.12.2004Češi v rámci projektu "Rodina od vedle" pozvali na oběd cizinceO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy
Občanské sdružení Romodrom minulý týden slavnostně otevřelo Centrum předškolní výchovy v Karlínském Spektru v Praze 8. Jedná se o projekt pro děti ve věku 2-6 let a jejich rodiče. Má připravit děti na začlenění do běžných mateřských a základních škol. Projekt podpořily Early Childhood Program OSF a Nadace Open Society Fund Praha. Podrobnosti má Iveta Demeterová.

„Projekt je zaměřen na romské děti ve věku od 2 do 6 let. Pracujeme se čtyřmi věkovými kategoriemi, 2 až 3, 3 až 5, 5 až 6 a 6 let. Centrum je otevřeno čtyři dny v týdnu a slouží dětem a jejich rodinám bezplatně. Otvírací doba je od 9 do 13 hodin,“ říká koordinátorka projektu Gabriela Petrušková.

Dopolední akci zahájily tříleté děti, které do předškolního centra chodí spolu se svými maminkami.

„Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku. Shoď mi jednu nebo dvě, budou sladké obě dvě.“

Velkou zásluhu na projektu má Mgr. Anna Chvalová, která podle svých slov vycházela z vlastních zkušeností:

„Sama jsem chodila do mateřské školky a myslím si, že jsem proto měla lepší start než romské děti, které se mnou nastoupily do první třídy. Nebála jsem se českých dětí, měla jsem spoustu kamarádů. Uměla jsem se soustředit na určitou činnost, tzn. hodiny a přestávky. Potom jsem sama pracovala v mateřské školce a přišlo mi líto, že do ní romské děti nechodí. S ředitelkou i ostatními učiteli jsme se bavili o tom, že o to jejich rodiče nemají zájem, děti nevodí, ani je neomlouvají. Když jsme náš současný projekt otevřeli, rodiče k nám chodí a jsou vděční, že tu s námi mohou být. Chodí třeba třikrát denně a vidí, že vše probíhá stejně bez ohledu na to, jestli tu jsou nebo ne. A dítě má určitý čas proto, aby se zadaptovalo. U nás děti brečí, když mají jít domů! Zkrátka chceme dávat dětem pocit, že v nás mají oporu.“

Vy jste maminka, která sem dochází se svým tříletým synem. V čem vidíte největší výhody toho, že váš syn může chodit do romské školky?

„První výhodou je to, že jsem původně vůbec nemohla najít žádnou školku, kde by syna vzali. Pak se mi líbí, že tu s ním mohu zůstat a že je někde mezi ostatními dětmi, protože děti od tří let by podle mého měly chodit do školky. Děti se tu učí grafomotoriku, poznávání tvarů, barev. Předškolní děti už učí psaní písmenek, číslic, menší děti zase, jak uchopit tužku, štětec. Pomocí her a výtvarné výchovy se snažíme děti co nejvíc připravit do školy. Dnes je veliký problém dítě někam umístit, tím spíš, je-li maminka na mateřské dovolené a nepracuje. Pak dítě většinou nevezmou. Proto je tento projekt velkou výhodou.“

Oceňujete i to, že se dětem věnují speciálně vyškolení pedagogové a učí je i to, na co vy byste doma třeba neměla čas?

„Ano. Tady mají individuální plán. To, co mému synovi vůbec nejde, se s ním snaží pracovnice zlepšovat.“

Plánujete, že byste syna dala do běžné mateřské školky?

„Ano. Chtěla bych, aby moje dítě v příštím roce chodilo do normální mateřské školky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
08.09.2012V Osečné se otevírá nová školka. I díky rozšířené předškolní výchově bude méně dětí přerazeno do speciální nebo praktické školyO Roma Vakeren
21.04.2012V největší sociálně vyloučené lokalitě v Pardubickém kraji vznikla přípravná třída pro předškolákyO Roma Vakeren
19.10.2011Děčínské centrum Vilík pomáhá Romům se začleňováním do běžného životaZprávy ze života Romů
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V rumunských lidových rejích masek na sklonku roku mají svou roli i masky Cikána a Cikánky
Pokud byste chtěli oslavit přelom starého a nového roku uprostřed rozmanitých lidových tradic, pozveme vás teď do Rumunska, kde je doba Vánoc i Nového roku spojena s průvody masek. Vedle různých dědků, draků, medvědů, koz, pastýřů, ševců, smrtky nebo třeba doktorů nechybí v rejích ani maska Cikána a Cikánky. O jejich rolích nám poví Jana Šustová.

Maska Cikána vyrobená v Bukovině (Foto: Jana Šustová) O lidových maskách z Rumunska by se dalo hovořit dlouho. Pokud se úzce zaměříme na roli Cikána, vystupuje většinou v roli pastýře koz anebo medvědáře. Více mi o roli Cikána v novoročních rejích masek řekl lidový řezbář Florin Cramariuc, který žije ve městě Suceava a je předsedou Sdružení lidových řemeslníků z Bukoviny:

„U nás na severu Rumunska, v Bukovině, se průvod, který prochází vesnicí v předvečer Nového roku, skládá z osmi, dvanácti až čtrnácti osob - záleží na oblasti, kde se to odehrává. Mluvím o menším průvodu, poněvadž průvod se skládá z mnoha detailů a budu mluvit o masce Cikána a jeho roli v tomto průvodu. Malý průvod vede hospodář a hospodyně, pak je tam ženich a nevěsta, Cikán a Cikánka, koza, medvěd a hudebníci, kteří průvod doprovází.“

Koza má v tomto průvodu hlavní roli, představuje rok a zároveň božský prvek.

„V určitém okamžiku kozího tance koza umře. Onemocní a umře. Představuje v tu chvíli starý rok, který končí. Je předvečer Nového roku. Rok skončil, zemědělský rok skončil, přišla zima, všechno zmrzlo a umírá. Cikán pláče nad kozou, poněvadž je služebníkem dvojice hospodářů a měl kozu na starosti. Smutek je o to větší, protože Cikán je zodpovědný za smrt kozy. Začne ji tedy oplakávat a slibovat, že jí bude vodit jen na samou zeleň a tam, kde se může pořádně nakrmit, aby jí bylo dobře. Slibuje jí modré z nebe, jen aby ožila. Je to jeho způsob léčby. Ve stejnou chvíli Cikánka jde po žebrotě a každého prosí tu o lžíci, tu o pánev, tu o koláč a jiné věci z domácnosti, jen proto, aby odvedla pozornost od toho, co se stalo, aby zachránila svého muže – Cikána. Aby lidé neviděli, že koza umřela, zatímco ji Cikán zaříkává a udobřuje ji, aby ožila.“

Nakonec vše dopadne dobře a mrtvá koze procitne.

„Nakonec se udobřená koza znovu probouzí k životu. Nový rok, který začíná, se probouzí. A když se vrátíme k náboženství, je to Ježíš, který přichází s novou vírou, s Novým zákonem a se slibem, že ti, kdo v něj uvěří, budou mít věčný život. Vše má cyklický charakter, vše se opakuje. Narození, život, smrt a zmrtvýchvstání, vše probíhá v cyklech. To je podstatou této scény. Cikán má zprostředkující roli – vodí kozu na pastvu a stará se o ni. Má ochraňující roli při hospodářství, kde má určenou roli vedle hospodářů. To je Cikánova úloha.

Maska Cikána se od masek ostatních účastníků tance smrti a zmrtvýchvstání odlišuje. Florin Cramariuc k tomu uvádí:

„Je obarvena uhlem, odraná a plná peří. Víme, že Cikáni mají moc rádi slepičí polévku a peří, které zůstane po slepici, slouží jako maskování. Vzpomeňte si na divadelní hru, kdy Cikán byl přistižen při krádeži popelníku, který byl také plný peří. Proto se nepoužívá maska Cikána, která by neměla peří. Může to být peří od jakéhokoliv druhu opeřenců.“

A proč má roli pastýře kozy právě Cikán, vysvětluje Florin Cramariuc tím, že Romové byli v Rumunsku až do druhé poloviny 19. století drženi v otroctví. Zmiňuje se konkrétně o knížeti Alexandru Ioanu Cuzovi, který byl v letech 1859 až 1866 prvním vládcem sjednoceného Moldavska a Valašska a provedl významné reformy.

„Tato role patří Cikánovi, poněvadž stovky let byl sluhou. Je známo, že bojaři drželi Romy jako otroky. U nás to byl kníže Cuza, kdo zakázal držení Romů v otroctví a zrovnoprávnil je s Rumuny. Cikán byl sluhou, který musel dělat ty nejhorší práce. Musel se starat o kozy, husy a dobytek, uklízel, zkrátka se staral o všechno. Byl sluhou v hospodářství.“

Překlad rozhovoru z rumunštiny: Jarmila Horáková. Tento příspěvek vznikl díky stipendiu Rumunského kulturního institutu v Bukurešti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.11.2012Romové vyhoštění z Francie se chtějí vrátit zpět. V Rumunsku prý zemřou hladyZprávy ze života Romů
21.11.2012Romové musí změnit mentalitu, tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro ČRo poradce rumunského premiéraZprávy ze života Romů
11.11.2012Rumunští herci hrají v romštině. Dočkali se i výhrůžekZprávy ze života Romů
10.12.2010S kapelníkem skupiny Mahala Rai Banda o hudebních tradicích, bídě i drogáchO Roma Vakeren
29.10.2010Romská pouť u rumunského kláštera BistriţaO Roma Vakeren
22.10.2010O deportacích rumuských Romů z FrancieO Roma Vakeren
15.10.2010Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské RomyO Roma Vakeren
05.10.2007S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštiněO Roma Vakeren
05.10.2007Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro dětiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 26. listopadu už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Mangav tumenge savorenge šukar raťi. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Obyvatelé Nového Boru se zasazují o lepší soužití
Reportáž:  Jak stráví Štědrý den klienti Armády spásy
Reportáž:  Na nedělním obědě v íránské rodině v Praze
Reportáž:  Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy
Reportáž:  V rumunských lidových rejích masek na sklonku roku mají svou roli i masky Cikána a Cikánky

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745842   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261770   11.09.98 Romske aktuality
224622   14.03.00 Romský jazyk
159672    Historie a původ Romů
134970   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118651    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102243    Fotografie
88994   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79466   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77100    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz