Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám přineseme aktuální informace z Nového Boru, půjdeme na výstavu fotografií Jiřího Zerzoňě do Národního divadla a seznámíme vás s rumunským projektem FemRrom. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge, so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives tumenege anaha nevipena andalo foros Nový Bor, džaha pre amance pale džuvlija andre Ruminiko. The šunena romani paramisa. Mangav tumenge šukar šuniben.


=[ Reportáž ]=
V Novém Boru opět vzrůstá napětí
Sociální napětí v Novém Boru na Českolipsku se v posledních dnech opět vystupňovalo. Do města se vrátili těžkooděnci a také strach. Starosta prosí lidi o spolupráci. Ke vzájemné komunikaci a porozumění vybízejí také občanská sdružení. Podrobnosti má kolegyně Šárka Škapiková.

Starosta Nového Boru na Českolipsku Jaromír Dvořák besedoval s žáky a studenty novoborských škol o bezpečnostní situaci ve městě (Foto: ČTK) Do Nového Boru se vrátili po několika týdnech těžkooděnci a další policejní posily. Město totiž zažilo o uplynulém víkendu dva útoky, z nichž jeden policie vyhodnotila jako rasově motivovaný. Více českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková:

„V pátek 28. října vyjela policejní hlídka do Smetanovy ulice v Novém Boru, kde skupinka mladých lidí napadla osmnáctiletého mladíka a patnáctiletou dívku. Mladík při útoku utrpěl zlomeninu nosu a otřes mozku, dívka povrchové poranění na hlavě. My jsme v této souvislosti zahájeny úkony trestního řízení pro výtržnictví a dnes mohu doplnit, že útok bereme jako útok s rasovým podtextem.“

Ve městě po útocích opět zavládla atmosféra plná strachu a sociálního napětí podobná situaci, která v Novém Boru panovala po tzv. mačetových útocích v letošním srpnu. Místní Romové tehdy nechtěli za násilná napadení přijmout zodpovědnost. Dnes už ale říkají, že kriminální a násilné činy je potřeba jednoznačně odsoudit a řádně potrestat, ať už je spáchá kdokoliv. Dále člen občanského výboru Za soužití bez násilí a rasové nesnášenlivosti Štefan Gorol:

„Žádná rvačka není dobrá. Ať se jedná o mladistvé či dospělé. Tady se porvali mladí lidé a my to odsuzujeme. Byl to Čech a chlapec ze smíšeného manželství. Kdybych ho potkal někde venku, ani nepoznám, jestli je nebo není Rom. Zkrátka je to neštěstí, které odsuzujeme. Hlavně ať je zachována spravedlnost,“ říká Štefan Gorol a dodává, že každý trestný čin musí být potrestán a řešen policií, a to bez výhrady. Rozhodně by jej neměli soudit lidé sami, mohou se pak vytvářet zbytečné rasové předsudky.

S napjatou situací v Novém Boru se snaží něco udělat také vedení města. Starosta Jaromír Dvořák říká, že je potřeba proti násilí ve městě bojovat. V minulých dnech obešel ve městě školy, kde požádal o spolupráci mladou generaci.

„Nadiktuji vám číslo městské policie. Prosím, vyndejte si mobily a uložte si ho.“

Žáci si číslo zapsali a vyslechli si i starostovy prosby, které říkají, ať lidé před rasovými a agresivními útoky nezavírají oči a snaží se policii pomáhat. Pro spolupráci všech lidí ve městě je také Pavel Danys, zakladatel a mluvčí občanského výboru Za soužití bez násilí a rasové nesnášenlivosti:

„Hlavním úkolem výboru je zprostředkování komunikace mezi oficiálními místy a lidmi „na ulici“, kde se mluví úplně jinak než na tiskové konferenci. V tom je naše budoucnost. Ze strany Romů zájem p spolupráci je,“ říká Pavel Danys a dodává, že Nový Bor by se měl především oprostit od neustálého používání slova rasismus. Podle Pavla Danyse není problémem barva pleti, ale zkrátka nedůvěra mezi lidmi. Ať už jsou takzvaně černí nebo bílí.

„Připravujeme společné shromáždění občanů z Nového Boru, na které budou pochopitelně pozváni i Romové. Bude to jakýsi veřejný Hyde Park. Naší snahou je, aby si lidé do očí řekli názory, které tutlají doma nebo anonymně uvádějí na diskusních fórech na internetu. Chceme najít společné řešení a začít něco dělat, protože situaci nevidíme jako jednorázovou záležitost, kterou vyřeší těžkooděnci. Chceme pomoci městu i sami sobě k větší důvěře. Nechceme používat slovo rasismus, jedná se více o nedůvěru a ta se nedá odstranit náhle.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.09.2014Nikola Tancošová a její činnost v Novém BoruO Roma Vakeren
05.03.2013Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistikyZprávy ze života Romů
14.12.2012Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činuZprávy ze života Romů
10.11.2012Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelůO Roma Vakeren
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
25.08.2012O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnostiO Roma Vakeren
18.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rokO Roma Vakeren
07.08.2012Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klidZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji
Proměny - tak se jmenuje fotografická výstava Jiřího Zerzoně, která reflektuje, jakým způsobem se v posledních letech proměnily vyloučené lokality v Moravskoslezském kraji k nepoznání. Fotografie neukazují polorozpadlé domy s vymlácenými okny, ale dokumentuje jen pozitivní změny, na kterých se podíleli i samotní obyvatelé těchto lokalit. Jak to na vernisáži výstavy v Národním divadle vypadalo, nám přiblíží Tomáš Bystrý.

Jiří Zerzoň: Proměny v Moravskoslezském kraji Série patnácti velkoformátových fotografií vznikala 3 roky. Nejdříve fotograf Jiří Zerzoň dokumentoval stav vyloučených lokalit před rekonstrukcí tamních domů, pak pro srovnání nafotil snímky opravených nemovitostí i blízkého okolí. A podle svých slov je rád, že mohl poskytnout pohled na romská ghetta bez stereotypního náboje.

„Můžeme některé fotografie ukázat a vyložit si je tak, že Romové jsou těmi nejhoršími, ale já po zkušenostech z vyloučených lokalit mohu říci, že skutečně nemůžeme všechny házet do jednoho pytle. Ve vyloučených lokalitách nežijí jenom Romové, jsou mezi nimi i bílí. A kolikrát si říkám, že to, co vidím u bílých, mě občas docela zaráží. Připravovali jsme článek ohledně bývalého ghetta v Karviné. Zvenku vypadalo příšerně. Zaklepali jsme na dveře, otevřela nám dívka, Romka, a já se nestačil divit, jaký měli v domácnosti pořádek. Opravdu tak čisto, že by se mnozí jiní za své domovy měli stydět“, popisuje Jiří Zerzoň, autor fotografické výstavy nazvané Proměny v Moravskoslezském kraji.

Původně zhotovil jednotlivé snímky na zakázku pro realitní společnost RPG Real Estate, která vlastní zhruba šest tisíc bytů právě ve vyloučených lokalitách v Moravskoslezském kraji.

„Mám radost, že opravdu zachytil změny – domy, jak vypadaly dříve, byty, které byly nelegálně obývány bezdomovci a narkomany,“ říká Stanislav Svoboda ze společnosti RPG Real Estate.

Autor výstavy se zabývá především dokumentární fotografií a i přesto, že snímky z jeho nejnovější výstavy nafotil primárně na zakázku, snažil se do nich vložit svůj subjektivní pohled.

„Kdybych to nedostal jako zakázku, vůbec nevím, jestli bych to fotil. Z fotografického pohledu mi téma připadá laciné – nafotím Romy a udělám si na nich jméno. Právě proto jsem nikdy do podobných lokalit nechodil a nefotil jsem je. Ne že bych jimi opovrhoval, ale jelikož jsem reportážní fotograf, zaměřoval jsem se spíše na focení každodenního života. Do těchto lokalit mě nikdy ani vítr nezavál. Fotil jsem tělesně postižené sportovce, postižené lidi. Možná i právě proto mě nové téma chytlo. Říkal jsem si: ‚Nikdy jsi to nedělal, tak bys to měl zkusit. A jestli je to líbivé nebo subjektivní, to už musí posoudit diváci.‘ Na 15 panelech je jenom velký výřez. Museli jsme k výběru fotografií na výstavu přistupovat tak, že jsem nemohl použít všechny fotky, které by se líbily mně. Něco bylo jasně dané – stav před, stav v průběhu, stav po. Alespoň na velkých fotografiích jsem se snažil zachytil můj subjektivní pocit z daných lokalit tak, jak v nich lidé žijí.“

A fotografickou výstavu si pochválila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která nad celou akcí převzala záštitu:

„Mně v paměti určitě utkvěla fotografie, která ukazuje srovnání. Sálá z ní pocit, že ti lidé si nastalé změny dokáží vážit právě proto, že se v ní osobně angažovali, vložili kus sebe. Uvědomují si, že mít hezký byt bez špíny, kde se všem žije dobře, není zadarmo a že to stojí vlastní úsilí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
22.06.2011Na lepší podmínky Romů v ghettech šlo loni přes 37 milionů korunZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rumunský projekt FemRrom pomáhá romským ženám najít uplatnění na trhu práce
V Rumunsku se od loňského roku snaží zlepšit pozici žen tříletý projekt FemRrom, který se zabývá kvalifikací romských žen a jejich umístěním na pracovním trhu. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a více vám o něm poví Jana Šustová.

Infostánek projektu FemRrom (Foto: Jana Šustová) Hlavním úkolem projektu FemRrom je vytváření nových pracovních míst pro romské ženy, zvyšování míry jejich zaměstnanosti a kvalifikace. Za tímto účelem projekt nabízí kvalifikační kurzy a také ateliéry, ve kterých mohou romské ženy využít poradenských služeb. Hlavním partnerem projektu je rumunské Ministerstvo práce, rodiny a sociální ochrany a mezi dalších osm partnerů patří například Národní agentura pro Romy či společnost Pakiv, která má sídlo ve městě Alba Iulia. A právě pracovnice společnosti Pakiv Ilona Gănănău mi o projektu řekla další podrobnosti.

„Tisíc romských žen by mělo využít možnosti získat odbornou kvalifikaci. Dvě stě žen romského původu by mělo být umístěno na trhu práce naším prostřednictvím. Mělo by být vytvořeno sto pracovních míst. V rámci tohoto projektu bude vyučeno 1200 žen v různých řemeslech, snažíme se naučit je jejich tradiční řemesla, jako je zlatnictví, krejčovství, ale vyškolíme je i pro práci v turistickém ruchu. V tom budou ty ženy kvalifikovány podle svého přání. Týká se to žen ve věku od 16 do 59 let.“

U infostáneku projektu FemRrom (Foto: Jana Šustová) V rámci projektu by také mělo vzniknout pět družstev pro romské ženy.

„V rámci těchto družstev se spolčí pět romských žen za účelem společného podnikání. Předloží finanční návrh, aby mohly začít podnikat v jedné z pěti oblastí. My jsme teď ve fázi, kdy jsme dali dohromady těch pět žen, které budou součástí řídící rady tohoto projektu. Poté, co budou podnikatelské plány schváleny, přijmou dalších 15 žen do těchto družstev, ve kterých budou pracovat, vyrábět a prodávat svoje výrobky. Ženy většinou tíhnou ke květinářství a zlatnictví. Máme tři družstva. Teď jsme na úrovni předkládání záměrů. Máme jeden na květinářství a další na zlatnictví v oblasti Târgu Carbuneşti [Tyrgu Carbunešť].“

Paní Ilonu Gănănău z pobočky společnosti Pakiv ve městě Târgu Jiu [Tyrgu Žiu] jsem potkala na podzimních Dnech romské kultury u kláštera Bistriţa. Spolu s kolegyněmi tam prezentovala projekt FemRrom v informačním stánku.

„Sem jsme přijeli, protože tento projekt musí být propagován při třiceti různých příležitostech. A tak jsme využili Dnů romské kultury a umístili jsme tady náš stánek, abychom rozšířili povědomí o našem projektu a přilákali jeho potenciální účastnice. Schválně používám ženský rod, protože provádíme pozitivní diskriminaci na základě pohlaví.“

Určitě také stojí za zmínku, zda ve společnosti Pakiv pracují vedle sebe Romové i Rumuni.

„I Romové i Rumuni. Zaměstnanci nejsou pouze Romové. Ti i ti. Ale víc je tam Romů než Rumunů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.06.2008Zklamání rumunských Romů ze ZápaduZprávy ze života Romů
30.05.2008Nová italská vláda bojuje proti zločinu, což tvrdě postihne i běžné italské domácnostiZprávy ze života Romů
30.09.2005Romové v Rumunsku a Bulharsku žijí v otřesných podmínkáchO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Jak se u nás cítí vietnamská komunita
I vietnamská společnost žijící v České republice pociťuje nepříjemné a útočné tlaky ze strany majoritní společnosti. Stále se propírá kriminalita v Libuši v uzavřeném objektu Sapa, kde mají Vietnamci obchodní sklady a nejen to. Jak se u nás vietnamská menšina cítí, odpověděl Marii Vrábelové Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti.

„Velkoobchodní areál SAPA je zároveň kulturním centrem 60 tisícové vietnamské komunity. Najdete tam buddhistickou svatyni, mateřskou školu, školu pro výuku českého jazyka a angličtiny pro dospělé... A to vše si Vietnamci realizují sami, bez jakékoli pomoci státu. Pochopitelně se nepříjemné tlaky všech velmi citelně dotýkají. Osobně, když sleduji zprávy v tisku a sdělovacích prostředcích, mi vadí jedna věc. Opět se hledá skrytý nepřítel a momentálně jím jsou Vietnamci. Při všech těch raziích v SAPě nikdy neobjevili jedinou rostlinku marihuany, varnu pervitinu nebo jiných drog.“

Jak se podle vás tedy společnost k vietnamské menšině chová?

„Tak, jak byla po léta vychovávána. Dá se říct, že se o nás v zahraničí dobře ví, že cizince nemáme rádi. Já zastávám názor ten, že je potřeba vážit si pracovitých. To je hlavní věc a říkám ji i Vietnamcům. O slušné, pracovité, nadané, dobře se učící Vietnamce ve školách máme zájem, ale o kriminálníky nikoliv. A pokud je někde předpoklad či podezření, nebo informace o závažných trestných činech Vietnamců, ať okamžitě policie koná! Ne, že se to bude půl roku propírat v novinách a z celé komunity se budou dělat kriminálníci. To je lež. Ubližuje to vietnamským dětem a slušným Vietnamcům a ty já budu vždycky bránit.“

Myslíte si, že se nenávist vůči Vietnamcům stupňuje?

Marcel Winter (Foto: www.wmc-winter.cz) „Já bych to nazval periodami.“

Vraťme se k městečku SAPA v pražské Libuši, které se má změnit. Bude přístupné i ostatním lidem nebo pouze vietnamské společnosti?

„Prosím vás, SAPA vůbec není uzavřená, to je naprostá lež. Stačí, když se tam kdokoli z vás novinářů nebo občanů přijde podívat. Nedávno jsem to sledoval – během jedné hodiny do SAPy přijelo 80 procent aut českých občanů, českých firem. Takže jezdí tam nakupovat všichni. Potkal jsem tam i turisty z Německa, obědvali tam turisté z Polska. Jde zkrátka o následující. V SAPě se má postavit celý buddhistický chrám, což by pro návštěvníky Prahy byla obrovská atrakce, navíc kousek od metra. V areálu je pět krásných restaurací, prodejna letenek, mateřská škola, základní škola, čili tržnice s obchody je pouze malou součástí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.12.2010Je vietnamská komunita opravdu uzavřená?O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romština a její rozdělení
Iveta Durdoňová pro vás v následujících minutách připravila rozhovor s romistkou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Helenou Sadílkovou na téma romština a její rozdělení.

Romistka Helena Sadílková (Foto: Jana Šustová) „Podíváme-li se na romštinu z pohledu lingvistického, vyskytují se v České republice mluvčí centrálních dialektů nebo jejich potomci, které rozdělujeme na severocentrální a jihocentrální skupiny. Mluvčí jsou také někdy označováni jako slovenští nebo maďarští Romové. To jsou největší skupiny, které v České republice žijí. Lidé, kteří k nám přišli po druhé světové válce a patří mezi tradiční usedlou romskou populaci.“

K dalším patří Romové olašští. Jaký je mezi nimi rozdíl?

„Nejvíce olašských Romů jsou mluvčí tzv. lovárského dialektu. Jejich migrační historie je stejná jako u slovenských Romů, tedy přišli po druhé světové válce z území Slovenska, na rozdíl od slovenských nebo maďarských Romů, ale patří mezi tradiční kočovné skupiny. V České republice kočovali do roku 1958, resp. 1959. To jsou tedy dvě nejvýznamnější, početně největší skupiny Romů u nás.

Dále u nás žijí potomci českých a moravských Romů. Ti představují autochtonní romskou populaci České republiky, původní skupiny, které byly na našem území z velké části vyvražděny za druhé světové války. Tedy potomci přeživších. Stejně tak je to s Romy, které označujeme jako Sinty (Sintí), nebo někdy se uvádí němečtí Romové. Ti mají opět stejnou historii, tzn. patří mezi původní romské obyvatelstvo a během druhé světové války byli zavlečeni do koncentračních táborů, z nichž se vrátil jen velmi malý počet.

Potom tu samozřejmě žijí Romové z dalších skupin, například Kalderaši. Tady se ale už jedná o novodobé migranty z Rumunska, z Balkánu obecně, atd.“

Romistika se vyučuje na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Co tu na studenty čeká?

„V prváku je to určitě velmi intenzivní kurz romštiny. Na znalosti slovenské romštiny je v podstatě založeno celé studium. Proto vyžadujeme, aby se naši studenti s jazykem seznámili co nejdříve a velmi brzy jej sami začali aktivně používat.“

Je o romštinu zájem?

„Jak pozorujeme v posledních letech na našem semináři romistiky, hlásilo se vždy přibližně 40 lidí. Romština se samozřejmě neučí jen u nás, ale i na univerzitě v Pardubicích. Tam kurz musí absolvovat studenti sociální antropologie. Dále, a to je myslím v České republice dost ojedinělé, existují kurzy romštiny pro veřejnost, které pořádá Muzeum romské kultury v Brně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 5. listopadu už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Mangav tumenge savorenge šukar raťi u šukar kurkeskero džives.The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V Novém Boru opět vzrůstá napětí
Reportáž:  Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji
Reportáž:  Rumunský projekt FemRrom pomáhá romským ženám najít uplatnění na trhu práce
Reportáž:  Jak se u nás cítí vietnamská komunita
Reportáž:  Romština a její rozdělení

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz