Vyhledávání
24.11.2017
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás seznámíme s fotografií roku v soutěži Czech Press Photo. Navštívíme sídliště Janov, kde před třemi roky byla situace podobná té na Šluknovsku a představíme další romskou osobnost. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge, so šunen amaro romano vakeriben. Phenah tumenge savi fotka esas peršo pre Czech Press Photo. Povakeraha sar hin andre foros Litvínov the prinžarena Zdenkus Gužis. Mangav tumenge šukar šuniben.


=[ Reportáž ]=
Snímek z nepokojů ve Varnsdorfu zvítězil v Czech Press Photo 2011
Teď se věnujme vítězné fotografii Czech Press Photo 2011. Stal se jim snímek z nepokojů v severočeském Varnsdorfu od Stanislava Krupaře z týdeníku Reflex. Fotografie zachycuje jednoho z protestujících, který se na nedávné protiromské demonstraci na severu Čech dostal přímo před masu vody proudící z vodních děl. Jan Josef Horváth oslovil autora snímku.

Fotografie Stanislava Krupaře, která zvítězila v Czech Press Photo 2011 „Mám radost z umístění, a ne příliš velkou radost z toho, co jsem na severu viděl a co se tam odehrávalo. Fotografie je pro mne způsobem sebevyjádření. Říkám si, že jsem se nestal fotografem proto, abych fotil pouze politiky, abych fotil jen v senátu a parlamentu, ale abych tímto způsobem zkusil reflektovat svět tak, jak ho vidím. Po pravdě řečeno, nejvíce mne přitahují věci, kterým nerozumím. Jedna z věcí, na které se při focení soustředím, je právě i pravicová scéna, protože se jedná o lidi, které nechápu.“

Ultrapravicovou scénu sledujete už léta. Proč?

„Jsou to lidé, jejichž myšlení je mi do značné míry cizí. Můžu rozumět některým argumentům, v podstatě ale zcela odmítám jejich řešení. Mezi neonacisty je takové množství lidí, kteří jsou násilničtí a zlí. Nikde jinde jsem se v této míře s něčím takovým nesetkal.“

V Reflexu se mimo jiné zmiňujete o faktu, že takto masově se místní snad poprvé srotili proti Romům. Protestovali takto.

„Za dobu, co fotografuju neonacistickou scénu, to bylo určitě poprvé. Náznak toho jsem viděl v Janově, když byly na podzim 2008 dva velký pouliční boje v janovském sídlišti u Litvínova, kde měly neonacistické bojůvky poměrně masivní podporu místních, ale to bylo pouze během akce samotné. Další protesty, ani pochody nenásledovaly. Nebylo to nijak organizované. Bylo to velmi spontánní. Zatímco ve Varnsdorfu, jak jsem to v září viděl, a byl jsem tam nejednou, bylo znát, že značná část místních, kteří chodili na demonstrace... Je potřeba říct, že to je jen zlomek všech obyvatel Varnsdorfu. Bavíme se tu o tom, že tam byli obyvatelé Varnsdorfu, já jsem tam ale potkal mnoho lidí, kteří s formou protestů nesouhlasili. I když často vnímali problémy s romskou komunitou palčivě, naprosto odmítali způsob řešení, jakým je nechat se vést Lukášem Kohoutem a jít si vyřizovat účty s Romy do jejich domovů. To jsou lidé, kteří opravdu čekají na příležitost, přijedou a způsobují problémy. Proto mě situace 10. září tak, jak se vyhrotila, vůbec nepřekvapila. Od samého počátku jsem to předpokládal, protože jsem viděl známé tváře, které znám z jiných akcí. Bylo mi jasné, že tyto partičky si nenechají ujít příležitost k tomu, aby zavdaly příčinu k násilí.

Je také jen otázkou času, kdy to znovu propukne, dost možná i v horší podobě, kterou si radši ani nechci představovat, protože už před třemi lety v Janově jsem se divil, že tam nebyli první mrtví. Tam se děly takové věci! Střílelo se tam z praků. Neonacisté používali praky, stříleli z nich. Bojím se jen, že jestli se opravdu nezačne situace zlepšovat, máme tu do několika let mrtvé v ulicích.“

Měl jste strach?

„Byl jsem v Afghánistánu, byl jsem třeba i v Somálsku. Je to ale něco nesrovnatelného. Přesto to není vůbec příjemné. V Afghánistánu máte za zády americké vojáky. A když se něco stane, víte, že vás v tom nenechají a do několika minut je tam americká helikoptéra, která to vystřílí všude kolem, a když se vám něco stane, dostanou vás odtamtud. Zatímco když jste na neonacistické akci, kde vás navíc drtivá většina účastníků zná, pokřikuje na vás křestním jménem, ale i jinými jmény, jste vydán všanc tomu davu, což je velmi nepěkné. Při těchto akcích tedy strach mám, všude to přiznávám. Uvědomuji si riziko toho, že mě někdo zmlátí nebo si se mnou jinak vyřídí účty. Je to ale jednoznačně na úkor dobrých fotografií, protože když člověk sám sebe omezuje, neudělá tak dobré fotky, jaké by mohl udělat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.02.2000Fotografie z pohřbu romského obchodníka s auty na výstavě Czech Press PhotoZprávy ze života Romů
16.10.1998PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jaká je současná situace na litvínovském sídlišti Janov?
Vraťme se po časové ose o tři roky zpět. V říjnu 2008 se Janovské sídliště na chvíli proměnilo ve válečnou zónu. Třísetčlenný dav extremistů se sešel na centrálním litvínovském Mírovém náměstí. Situace se tam uklidňovala dosti dlouho a už tenkrát se vědělo, že něco není v pořádku. Jaká je situace v současné době, pověděl Marii Vrábelové Miroslav Kováč z občanského sdružení Forum.cz, které Romům v Janově i Litvínově pomáhá.

Litvínovské sídliště Janov „Pomohlo především to, že se tam vytvořil určitý kamerový systém. Začalo se s prevencí vůči kriminálním skutkům, které se tam děly. Utvořila se tam terénní činnost, která dopomohla k tomu, že problémové rodiny získaly nějaké informace o tom, co mohou, co nemohou, kam se mají případně obrátit. Jedná se o lokalitu, v níž mají lidé těžký přístup k zaměstnání, protože je tam velká nezaměstnanost.“

Dříve byla taková situace v Janově, pak se přesunula do Litvínova. A teď se sune dál na sever. Jaký si myslíte, že je důvod k tomu, že se to sune z jednoho města do druhého?

„Je za tím občanská nespokojenost, která se projektuje do sociálních problémů. Extremistickými skupinami tu je vytvářena fáma, že Romové berou enormní částky na sociálních dávkách nebo nějakým způsobem zneužívají sociální systém. Našel se tím společenský viník v podobě Romů, kteří jakoby mohou za celou situaci. Lidé tomu podlehli. A teď stačí někde vytvořit malý konflikt, aby situace eskalovala. Jedná se o sociální problém, který tu nastal. Dlouhodobě ho nikdo neřešil, všichni ho podceňovali, ačkoli na to byli upozorňování. A teď to eskalovalo.“

Neodpustím si jednu otázku. Dříve se říkalo, že Janov bylo výstavní sídliště a za tu dobu, co tam bydlí většina Romů, hodně se změnilo. Myslíte si, že je to opravdu těmi obyvateli?

„Nevím, co si mám představit pod pojmem výstavní sídliště. Vždyť v Janově nebylo dohromady nic! Byly tam paneláky, nějaké nákupní centrum, pak kdysi dávno pobočka banky a jedna pošta. Nebylo tam nic. Vždyť tam dodneška nejsou pro děti ani vybudována hřiště. Není tam pro ně žádná možnost mimoškolní činnosti. Děti si tam nemají kde hrát. Není tam nic. Jsou tam akorát udržované travnaté plochy. A nic jiného tam není. Je to obyčejné panelové sídliště, možná bych spíše řekl podprůměrné panelové sídliště, které v současnosti chátrá vinou toho, že skupiny nemovitostí skoupily realitní kanceláře, které dnes zavírají. Jsou to prázdné panelové domy, ve kterých dnes už nikdo nebydlí. Jsou liduprázdné. A že tam pak někdo přijde a rozbije okno, a udělá z toho jakoby vybydlenou lokalitu, není vina těch lidí, ale realitních kanceláří a města, které prodalo nemovitosti těmto realitním kancelářím.“

Atmosféra mezi minoritní a majoritní společností v Litvínově a v Janově se lepší?

„Atmosféra je vždy taková napjatější. I když je dnes v Litvínově a Janově docela ticho, nikdo se tam nenapadá, jakoby se tam nic neděje, situace může ale třeba zítra eskalovat, právě vlivem negativní medializace.“

Cítíte se někdy ohrožen?

„Ano. Cítím se velmi ohrožen. Jednak proto, že se tento problém medializuje, a to se projevuje i v mém běžném životě. Cítím se ohrožený tím, že radikální skupiny mohou zítra napadnout můj domov, mé bezpečí. Společenská nenávist vůči Romům roste enormně.“

Nezvyšuje se i u Vás taková ta nenálada vůči většinové společnosti?

„To rozhodně ne. Jakýkoli skutek je třeba vnímat tak, že ho spáchal jednotlivec. Nikdy neposuzuju celou společnost, nelze přeci říct, že je celá společnost za něco odpovědná. Pokud mi něco provede konkrétní člověk, mohu mít vůči němu zášť. Nikdy ale nemohu mít zášť vůči celé společnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.04.2010Nese práce terénních sociálních pracovníků v Litvínově užitek?O Roma Vakeren
12.02.2010Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti JanovO Roma Vakeren
05.02.2010Město Litvínov a Agentura pro sociální začleňování podepsaly memorandum o spolupráciZprávy ze života Romů
04.02.2010Problémové litvínovské sídliště Janov se mění k lepšímuZprávy ze života Romů
24.11.2009Litvínovské sídliště Janov se změnilo k lepšímuZprávy ze života Romů
04.09.2009ReportážO Roma Vakeren
21.08.2009Nadávky členům Dělnické strany potrestal soud veřejnými pracemiZprávy ze života Romů
05.06.2009Neonacisté chtějí v Litvínově odhalit pietní desku mrtvému skinheadoviZprávy ze života Romů
23.03.2009Kabinet má na programu situaci na litvínovském sídlišti JanovZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Osobnosti ]=
Zdeněk Guži: "Mám věk na to, abych předával zkušenosti."
Slíbili jsme vám také rozhovor se Zdeňkem Gužim – tady je! Odpočívá prací. Politika je pro něj koníčkem a zajímá se o ni už od svého mládí. Přes třicet let byl vojákem z povolání. Říká: "Mám věk na to, abych mohl předávat zkušenosti."

Zdeněk Guži „Mě snad tolik armáda neasimilovala. Zůstal jsem pořád Romem. Když si to zpětně promítnu, cítil jsem, že musím udělat něco víc, abych dokázal, že jsem na stejné úrovni v armádě platný. A dosáhl jsem toho. Koukalo se na mě různě. Když ale viděli, že jsem opravdu odborník v této věci, brali mě vážně, někdy se to holt i některým neromským vojákům nelíbilo.“

Jakou jste měl hodnost?

„Praporčík. Obyčejný praporčík. Vystudoval jsem střední školu, to bylo mé vzdělání. Neaspiroval jsem na nějakou velkou funkci. Bavily mě věci týkající se letectví a výsadkářství, více méně to bylo jakési pokračování zájmové činnosti, kterou jsem provozoval v rámci SVAZARMU.“ /Svaz spolupráce s armádou – pozn. red./

Působil jste také v oblasti romské politiky. Byl jste též poslancem.

„Byl jsem poslancem v České národní radě, v té době za Romskou občanskou iniciativu na kandidátce Občanského fóra. Pracoval jsem ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Řekl bych, že jsem se v této věci dost angažoval, jak v ROIce samotné, tak potom jako poslanec. Zůstalo mi to i dál, některé věci jsem tedy prosazoval pro zlepšení života Romů.

První projekt, který jsem napsal a byl zrealizován, skončil úspěšně. Jednalo se o kurz pro romské poradce. Je to, jak bych řekl, z mé kuchyně. Povedlo se tehdy získat na okresy romské poradce. Zorganizovali jsme to s Nadací Dr. Rajka Djuriče. Poskytl jsem některým lidem zaměstnání. Bohužel, představoval jsem si, že to bude pro Romy, třeba i ti romští poradci. Představoval jsem si, že tam budou opravdu Romové a že budou dělat věci pro zlepšení romského stavu. Chtěli bychom o tom dneska udělat nějaké jednání.

Druhou věcí je, že jsem zorganizoval kurz přípravy Romů k práci u Policie České republiky. Kurz skončil, myslím si, úspěšně. Z 25 kluků, kteří se přihlásili, bylo tehdy 19 přijato k Policii ČR. S Romy to myslím vážně a chci pro ně něco udělat v rámci vzdělávání.

Od roku 2003 jsem působil na škole, Střední odborné škole managementu a práva u dr. Ščuky, kde jsem učil romistiku, romský jazyk, občanskou výchovu, veřejnou správu. Rád jsem předával své znalosti a zkušenosti mladší generaci, a pokud mi budou síly stačit, budu pokračovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.03.2012Do slovenského parlamentu byl zvolen romský poslanecO Roma Vakeren
15.03.2012Do slovenského parlamentu byl zvolen první romský poslanecZprávy ze života Romů
10.03.2012Na Slovensku se uchází o přízeň voličů nejen romská politická strana, ale také Romové na kandidátkách dalších politických stranO Roma Vakeren
15.10.2011Představitelé romských organizací uspořádali v Brně na celostátní konferenciO Roma Vakeren
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
08.10.2011Romové potřebují vlastní politickou stranuO Roma Vakeren
11.06.2010Lucie Horváthová, kandidátka Strany zelenýchO Roma Vakeren
11.09.2009Romové v polistopadové politiceO Roma Vakeren
03.02.2005Nová publikace rozebírá přístup stran k menšinám a přistěhovalcůmZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Co čtou rádi páťáci z pražského Žižkova?
A teď už mají prostor děti. Četba obohacuje dítě o vědomosti, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti. Chlapci čtou většinou dobrodružnou literaturu, knihy o sportu a technice. Tomáš Bystrý se opět ptal v 5. A na pražském Žižkově.

„Čtu noviny, čítanku, vše, co se dá číst.“

Jakou knihu jsi naposledy četl?

„Star Wars.“

„Já jsem teď dočetla knížku 'This Is It'. To je o Michaelu Jacksonovi. Jinak čtu noviny.“

„Já taky čtu noviny. A když jdeme do klubu, čteme třeba Bibli.“

Čteš Bibli?

„Ano. S klubem. Chodí tam i Tomáš.“

„Čteme si tam Bibli. Čtu noviny. Čtu teď také Harryho Pottera, druhou část.“

Řada z vás čte noviny. Co vás zajímá? Neříkejte, že politika...

„Když nestihnu Televizní noviny, napíšou to v novinách. Rád si to čtu.“

„Já rád čtu komiksy. Už jsem si přečetl 30. díl kresleného Spidermana. V sobotu jsem měl narozeniny. Dostal jsem Bibli, tak si ji teď doma čtu.“

Říká se, že děti dneska už hrozně málo čtou. Takže to vůbec není pravda. To, co slyším od vás, mi to vůbec nepotvrzujete...

„Není to pravda. My čteme furt.“

Mnozí z vás říkali, že čtete i čítanku. To znamená, že si ji otevřete i doma, a nejenom ve škole?

„Ano.“

A když se tam objeví třeba nějaký příběh, ve kterém vystupují Romové a jsou označováni jako Cikáni, vadí vám to?

„Máme ve škole takovou čítanku. Je tam i o Cikánech. Jsou v ní také písničky. Je v ní takový pes, ten se prý jmenuje 'pes Čonka'.“

/všechny děti se začnou smát/

Byly jste takové děti, které vyžadovaly od svých rodičů, aby jim četli pohádky na dobrou noc?

„Byly jsme na škole v přírodě, večer jsme byli vzhůru. Kevin měl baterku. A jak jsme nespali, paní učitelka Jindrová vždycky přišla a četla nám pohádku“

„Ferda Mravenec.“

„Máma mi teď už nečte pohádky. Četla mi pohádky do šesti let. Teď už nepožaduju, aby mi četla pohádku, protože už umím sám spát.“

„Já už to taky nepožaduju, protože už jsem velkej kluk, už se o sebe postarám sám. A číst není žádný problém.“

„Já čtu bráchovi. On je teprve v první třídě. Učí se.“

„Když jsem byla na návštěvě u tety, četla jsem synovci.“

„Když dostaneme ve škole úkol, nejdřív ho udělám, a potom si čtu. Třeba čítanku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.03.2004Liberecká knihovna vydává česko-romskou knížku pro dětiZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
S Ladislavem Goralem o romských velkorodech na českém území I.
Závěr dnes patří romským velkorodům. Romům, kteří se v Čechách usadili až po druhé světové válce. I o tom si Iveta Durdoňová povídala s Ladislavem Gorale – historikem a romistou.

Ladislav Goral (Foto: Kristýna Maková) „Přišlo sem asi 13 velkorodů, pocházejících z východu – ze středního Slovenska, z jižního Slovenska a různě. Největším rodem jsou tzv. Sidorovci, ti pocházejí ze Svídníka a okolí, jako je Stropkov. Rod Sidorů je největší z Československa. Čítá tak 40 až 50 tisíc. Jedná část Sidorovců bydlí na Smíchově, tam je jich dost, pak Demetrovci, kteří měli hospodu jménem Khamoro. Do té rodiny patří také Grundzovci.

Druzí jsou tzv. Kokyovci, kteří pocházejí ze Spiše. Musíme Slovensko takto rozdělit na několik částí. Spiša je historicky nejvíce označená, protože tam Romové žili už ve 14. století. A do velkorodu Kokyovců patří i jiní. Všichni se nejmenují Kokyovci. To ne. Jsou tam Žigovci, Polákovci.

Pak tu je dost velká familia – Bartošovci. Ti pocházejí ze středního Slovenska. Z rodu Bartošovců pocházejí i Goralovci, a nejen ti, také ještě Dunkovci, Kaločaj, Suchy. Ten bydlel léta v Banskom Studenci, to je v okresu Banská Štiavnica. Takový starý pán, když zemřel, bylo mu něco přes 80 let. Přál bych každému, aby ho poslouchal, jak on uměl vyprávět. Bylo to něco nádherného. A tenhleten pán měl 14 kluků. Umíte si to představit? Kdyby to bylo jenom 14 krát 5 se ženou a dětmi, je to armáda. Jenom tenhle člověk mohl sám obsáhnout tak 100, 150 až 200 lidí. Ty velkorody jsou tedy dosti velké.“

Často se stane, že se nějaký rod jmenuje Horvátovi a někteří Horváthovi. Jsou mezi sebou příbuzní, je to rodina? Nebo je mezi nimi nějaký rozdíl?

„Je v tom rozdíl. Ti se jménem Horvát jsou z maďarské větve. Protože za Rakouska – Uherska, ještě před první světovou válkou, byly Košice maďarským městem. Oni sem přišli od Szegedu, maďarská mentalita jsem přišla v 17. století, možná ještě dříve. Museli bychom se podívat do historie, která existuje – pochod Romů z Maďarska na Slovensko a tak dále. Je mezi tím rozdíl, jedná se o maďarské Romy a slovenské Romy.

Když vydala Marie Terezie asimilační zákon, měnila Romům jména. Zkoumal jsem, odkud je příjmení Goral. Buď je to černá stepní koza, anebo podle Goralského kraje mezi Slovenskem a Tatrami. Nebo to může být dokonce vymyšlené slovo. A to samé je se jmény jako Sina, Sivák, Šivák. To vše je dané. Některá jména jim dala sama. Je opravdu složité se bavit o tom, která jména jsou správná, a která ne.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Moravští Romové žili na počátku 20. století především usazeněO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
12.04.2014Velikonoce českých a slovenských Romů ve vzpomínkách Ladislava GoralaO Roma Vakeren
03.08.2013Matku Ladislava Gorala zastřelili němečtí nacistéO Roma Vakeren
01.09.2012Osudy českých Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
18.08.2012Ladislav Goral: „Některé vzpomínky zůstávají živé, i kdyby vám bylo 90 let”O Roma Vakeren
29.10.2011S Ladislavem Goralem o romských velkorodech na českém území II.O Roma Vakeren
15.01.2011První zmínky o Romech v českých zemíchO Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 22. října už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Mangav tumenge savorenge šukar raťi. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Snímek z nepokojů ve Varnsdorfu zvítězil v Czech Press Photo 2011
Reportáž:  Jaká je současná situace na litvínovském sídlišti Janov?
Osobnosti:  Zdeněk Guži: "Mám věk na to, abych předával zkušenosti."
Reportáž:  Co čtou rádi páťáci z pražského Žižkova?
Reportáž:  S Ladislavem Goralem o romských velkorodech na českém území I.

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
733791   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
250329   11.09.98 Romske aktuality
205976   14.03.00 Romský jazyk
153883    Historie a původ Romů
132121   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
116268    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101052    Fotografie
87485   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
75887    Romové po roce 1989
69368    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2017
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz