Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. Dnes se podíváme na Šluknovsko, abychom zjistili, jak je to se speciálními dávkami pro Romy, poté zajedeme do mateřského centra na Slovensko. Samozřejmě nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar rati. Adadžives amenca džana palo than Šluknovsko. Phenaha tumenge palo centra pre Slovensko, pal peskeri nevi banda povakerela Věra Bílá, šunena palo vlachiko bijan the tumenge savorenge mukaha amare romane giľa.


=[ Reportáž ]=
Nesouhlas s akcemi extremistů na Šluknovsku vyjádřili Romové v poklidu evangelického kostela
Zavedeme Vás na Šluknovsko. Dát najevo nesouhlas s tím, co se ve Šluknovském výběžku právě děje, tedy že sem míří extrémisté a prosazuje se násilí, přišli už včera k večeru do Rumburka někteří Romové nejen z tohoto města, ale i z Krásné Lípy a dalších míst. Podpořili je i další obyvatelé výběžku. Zhruba padesát lidí, a to nejen věřících, se tak sešlo v místním evangelickém kostele. Každý, kdo zapálil svíčku, tak symbolicky dal najevo, že problémy severních Čech se mají řešit klidnou cestou. Na místě se byla podívat i redaktorka Dagmar Cestrová.

Foto: christnet.cz Teď se tu zapalovaly svíčky. Bylo tu asi 50 lidí, částečně Romové, částečně zástupci bílé většiny, jak se říká. Co se tu dnes vlastně děje? Proč jste se sešli?

/respondent 1/ „Abychom dali veřejně, ale v intimním prostředí, najevo nesouhlas s projevy rasismu v regionu, které se intenzivně odrážejí v demonstracích, které probíhají v našem regionu několik, ne již dní, ale týdnů.“

Čekali jste víc lidí?

/respondent 1/ „Já asi ano.“

A Vy? Myslím tím za Romy...

/respondent 2/ „Nečekal jsem, že Romů přijde tolik. V současnosti mezi nimi vládne atmosféra strachu. Myslím si, že příští týden jich přijde daleko víc.“

Chcete to tedy opakovat?

/respondent 2/ „Určitě.“

Proč Vy jste tady?

/respondentka 1/ „Aby se něco dělo. Aby už skončily demonstrace a všechno kolem nich. A aby bylo vidět, že pro to také něco děláme. I my jsme tady.“

Nemělo by vás tady ale být víc?

/respondent 3/ „Ano, všech Romů by tu mělo být víc. Rozesílají se tu ale takové plakáty... Je to varování, aby nevycházeli ven kvůli pochodům neonacistů. Romové se tedy bojí. Říkáme to i na facebooku, všichni Romové by měli raději být doma a hlavně by neměli nevycházeli ven s dětmi.“

Vy také patříte mezi skupinu Romů, kteří dnes přišli vyjádřit svůj názor.

/respondentka 2/ „Myslím si o tom, že je krásné, že se lidé takhle sešli a že jsou naplnění láskou, pochopením a soucitem. A všem lidem přeju, všem bez rozdílu, jestli je to člověk tmavý nebo bílý, všem přeju pochopení a soucítění. Když toto budou mít všichni, nebudou se dít takové věci, jako teď v našem regionu.“

Když se mluví o kriminalitě a podobně, tam s láskou asi moc daleko nedojdete...

/respondentka 2/ „Co si zaslouží, to si zaslouží. Páchal-li něco špatného. Zaslouží-li si to, ať si to odsedí. Mým názorem také je, že je jedno, kolik mu je, je-li pachateli trestné činnosti jedenáct nebo deset. Spáchá-li trestný čin, zaslouží si jít do dětského domova, když ho rodiče špatně vychovali.“

A ty rodiče nepotrestáte?

/respondentka 2/ „Potrestala bych je. Budete zodpovědní vůči svým dětem.“

Proč jste přišla?

/respondentka 3/ „Protože jsem Romka a nelíbí se mi, co se tu děje. Jsem hrozně nespokojená, jsem z toho nešťastná. Už by si lidé měli konečně uvědomit, že my jsme se tu také narodili, že sem také patříme. Já tu jsem 45 let.“

Myslíte si, že je někde nějaké řešení?

/respondentka 3/ „Řešení... Myslím si, že to musejí udělat shora z vlády. My tu nic nevyřešíme. Můžeme se tak maximálně scházet, povídat si o tom. Ale to je vše. Tohle se musí udělat z vrchu. Myslím si, že tohle se úplně nikdy nevyřeší. Rasismus byl a bude. Mohlo by se to ovšem alespoň zmírnit, abychom se alespoň my slušní nemuseli bát jít do města a nemuseli se bát o svoje děti. Vždyť je to hrozné, co se tu děje. Jsem nešťastná. Opravdu jsem z toho nešťastná. Hrozně nešťastná.“

Myslíte si, že kdyby byly uvedeny do praxe legislativní změny, které teď navrhují, bude větší pořádek?

/respondentka 3/ „Hm... Možná ano. Ale musejí k tomu také hodně přispět Češi.“

Jste zástupcem, jak se říká, bílé většiny, a přesto jste tady. Proč?

/respondent 4/ „Myslím si, že do výbavy slušného člověka rozhodně nepatří rasismus a nepatří do toho pokusy o lynčování lidí, kteří s incidenty, které v minulosti proběhly, nemají nic společného.“

/respondentka 4/ „To, že tu někdo chodí a navzájem na sebe lidé křičí... Obě strany barikády jsou na tom podobně. Trápí nás tu chudoba a nízká vzdělanost.“

Jste zároveň i tím, kdo podepsal petici Světlo pro Šluknovsko?

/respondentka 4/ „Je to petice sloužící k vyjádření toho, čemu já říkám zdravý rozum.“

Proč jste to nazvali Světlo pro Šluknovsko?

/respondentka 4/ „Světlo s sebou nese nejen světlo, ale i teplo. Je to symbol opaku toho, co tu teď je, co se tu teď odehrává – je tu zlo a řev.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Reportáž přímo z demonstrace ve Varnsdorfu
A teď ještě aktuálně k situaci ve Varnsdorfu. Policie tam zasahuje proti zhruba dvěma stům demonstrantů. Ti se snaží dostat k ubytovnám, ve kterých bydlí Romové. Policie proti nim zasahuje. Situaci na místě sleduje Ľubomír Smatana.

/L.S./ Policie vytlačila dav od ubytovny už několik set metrů, od ulice T.G.Masaryka až na Poštovní. Vpředu jedou koně, těžkooděnci. V tomto směru je tedy policie velmi aktivní a úspěšná. Každý útok lahví odvrací protiúderem – to znamená, že okamžitě vyrazí družstvo a zadrží podezřelého. Někteří lide se tu pokusili rozjet proti nim popelnici, okamžitě vystartovali policisté. Naházeli těm lidem klasické výbušky pod nohy. Ti se rozptýlili. V tuto chvíli policie vytlačila dav nějakých tři sta – čtyři sta metrů od ubytovny.

/J.S./ Kdo teď vlastně ve Varnsdorfu protestuje?

/L.S./ Z policejní vysílačky jsem zaslechl hlášení o jednom ze zadržených. Jednalo se o člověka ze Sokolovska, ročník 1989. Mluvil jsem tu s dělníky, kteří pracují v místní továrně, jsou tu důchodci. Převažují ovšem mladší lidé. K předchozímu příspěvku bych doplnil informaci o kriminalitě. Podle policejních statistik se od roku 2007 ve Varnsdorfu trestná činnost nezvýšila. Co se zvýšilo jsou přestupky, asi o 20 procent.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak to vlastně ve skutečnosti je se sociálními dávkami pro Romy?
V následujících minutách se ale podíváme na zoubek už zmiňovaným dávkám pro Romy. Určitě je mylné se domnívat, že Romové jsou zvýhodňováni, že mají nějaké zvláštní sociální dávky, na které "bílí" nemají nárok. Případně, že díky své vychytralosti a zároveň neschopnosti státních úřadů získávají tyto dávky nekalým způsobem. Proto jsem oslovila Mgr. Davida Beňáka, vedoucího sociálního odboru na Praze 14.

"Zákon o pomoci v hmotné nouzi nebo zákon o státní sociální podpoře má nastaveny podmínky, které když se naplní, zakládají nárok na výplatu dávek. Etnicita v tom nehraje žádnou roli. Ten, kdo o dávku požádá a splní její podmínky, prostě ji dostane. Není v tom žádné zvýhodnění z hlediska etnicity nebo jiného hlediska. To je úplný nesmysl. Řada lidí by se divila, kolik nezaměstnaných lidí je na dávkách a nejsou Romové, a jakým způsobem se chovají a jakým způsobem se snaží obejít zákon. To nejsou Romové, kteří tyto věci dělají, ne-Romové se často snaží tyto věci dělat, řekněme, sofistikovaněji. Je to nesmysl, který 'chodí' mezi občany a lidé si různě posílají maily s tím, že Romové berou zvláštní důchody, že Romové dostali zvlášť toto, nebo něco jiného. To není pravda. Pravidla jsou u nás postavena pro všechny stejně. Není v tom rozdíl."

Situace Romů se u nás zvrtává do situace, kam by vůbec neměla. Například někdo nosí na tričku nápis 'Cikáni do plynu', a to už vyvolává u Romů obavy o životy jejich dětí a o životy jich samotných...

"Když jsem nedávno vystupoval v televizi, veřejně jsem tam řekl, že samozřejmě s takovými názory a postoji nesouhlasíme, tedy my jako Romové. Nelíbí se nám to, že vůbec někdo dovoluje, aby se takovéhle věci říkaly veřejně. Jestliže nějaká skupina obyvatel, a říkám nějaká, protože si myslím, že se to děje v různých obcích a v různých lokalitách, má problém s nějakou jinou skupinou obyvatel, tak pokud skutečně chtějí takový problém řešit, ať jdou za těmi lidmi nebo ať se snaží tlačit na to, aby byli vyšetřeni a potrestáni lidé, kteří to páchají. A ne, že budou říkat věci jako 'Cikáni do plynu'. Co já nebo někdo jiný, kdo ve Varnsdorfu, Rumburku, Novém Boru nebo v jiném městě nebydlí? Co jsme jim udělali? Házejí nás do jednoho pytle."

"Je samozřejmě otřesné, že v dnešní době je něco takového možné, že je možné, aby někdo nosil na tričku takovéhle nápisy nebo to říkal. Pak jsou manévry, které stojí statisíce korun. Kdyby se tyhle peníze daly do nějakých programů na integraci nebo na pomoc konkrétní obci, může to udělat daleko více užitku a lidé mohou být daleko více spokojeni s vyřešením situace, než když si tam někdo hraje na vojáčky. Zneužívají toho extremistická uskupení, jejichž členové si myslí, že tím nahoní body. Lidé se nechají strhnout a dělají věci, které by normálně nedělali a za které by se styděli, ale v davu to dělají. Protože to, co se děje v české společnosti obecně, je přeci otřesné."

"Nechci snižovat význam útoků, které se v těch městech staly. Na druhé straně tu ale máme aktuálně i jiné případy. Matka, která zavraždí své děti. Nebo matka, která zavraždí své novorozeně. Když je to takhle bipolární, aby Romové vyšli do ulic a říkali by... Jak by se jim líbilo, kdybychom my Romové říkali, že Češi, ne-Romové jsou vrahové dětí. Jak by se jim to líbilo? Samozřejmě, že by se proti tomu všichni ohrazovali, že by říkali, že to není pravda. Přesně tak není pravda, že všichni Romové jsou nepřizpůsobiví."

"V těch konkrétních městech se přesně ví, a obzvláště pokud jde o Rumburk nebo Varnsdorf, že to způsobuje konkrétní skupina. Ta skupina někde konkrétně bydlí, je konkrétně vymezena. Od toho je policie a jiné orgány, aby fungovaly. Tam ale byla demonstrace proti Romům, proti všem Romům. A je jim jedno, kdo to defakto dělá. Vztah mezi Romy a ne-Romy je prostě historicky špatný, tyhle situace to jenom dokazují. V tomhle případě by se měla vláda chytit za nos a prostě něco udělat. Zásadním způsobem. Prostě musí. Nemůže na tom šestřit. Protože pokud na tom bude šetřit, tak se to může rozšířit. A co bude dělat stát pak? Bude tam posílat policisty, když nebude mít policisty, pošle tam armádu. A to je přeci absurdní, aby armáda stála proti vlastním občanům. Romové jsou také občany tohoto státu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.01.2015Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkáchO Roma Vakeren
01.12.2012K čemu slouží S KartaO Roma Vakeren
21.04.2012Příspěvek na péči o osobu blízkouO Roma Vakeren
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
09.09.2011Stát chystá bič na přestupkové recidivistyZprávy ze života Romů
14.03.2008Poukázkový systém pro lidi v hmotné nouzi O Roma Vakeren
15.09.2007Sociální dávky za práciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Tradiční svatba v podání olašských Romů
S dodržováním romských tradic se můžeme setkat obzvláště u olašských Romů. Třeba při svatbě. Olašský Rom, jestliže si chce vzít dívku ze svých kruhů, musí ji vykoupit. Svatební veselí trvá pak více, než jeden den. Svatbě ale ještě předcházejí námluvy. I tom jsem si povídala s panem Josefem Takym.

„Když je někde například mladá svobodná žena, mluví se o ní mezi olašskou komunitou. Dohodnou se, jdou za jejími rodiči, že se jim líbí tahle jejich dcera a že by ji chtěli pro svého kluka. Potom se sejdou nejvznešenější Vlachové, aby ji mohli vyžádat od rodičů. Je to romská tradice, která trvá přes dvě stě roků.“

Znamená to, že sňatky domlouvají rodiče a ti mladí, kterých se to týká, do toho vůbec nemají co mluvit?

„Většinou se matky ptají dcer. Matka se tedy zeptá dcery, jestli se jí líbí a chtěla by ho. Když dcera souhlasí, rodiče také. Když ne, tak...“

Nebo to může být úplně klasický případ, že se dva mladí lidé do sebe zamilují, řeknou to doma rodičům a rodiče už potom vyřizují to další.

„Když se ti dva mají rádi a stane se, že spolu odejdou, potom se rodiče obou dvou stran už dohodnou a udělají to tak, aby vše proběhlo bez problémů.“

Co to znamená, že mladí spolu odejdou a rodiče to bez problémů zařídí?

„Když spolu dva mladí odejdou, většinou už to rodiny tak nechají. Ve většině případů je z toho pak svatba. Buď odejdou nebo utečou na jeden, dva dny, dokud mezi sebou rodiny dívky i kluka vše neurovnají, aby z toho nebyly nějaké problémy.“

Co je ve větší míře? To, že se ti dva mladí vezmou, nebo že spolu žijí tak zvaně na psí knížku?

„Romská svatba je velkou oslavou pro všechny Romy. Všichni z toho mají zážitky a může se mluvit o tom, jak krásná byla jejich dcera, nevěsta.“

Sňatky jsou na úřadě, a pak také církevní?

„U olašských Romů platí, že když se berou mezi sebou, je to, jako by se brali na úřadě nebo v kostele. Protože, kolik lidí se bere v kostele nebo na úřadě a skončí to?“

Svazek je zpečetěný tím, že rada starších a rodiče jsou u toho a požehnají svým dětem?

„Přesně tak. Požehnáním od všech, i od rodičů. Je to tradice udržovaná v olašské komunitě po staletí.“

Pár tedy nemá oddací list?

„Ne. Ani ho nepotřebuje.“

Svatby jsou tedy tak, že se udělá velká hostina, každý se vyparádí, navaří se, muzika hraje, ale na úřad se nejde.

„Na úřad se jde až po čase. Je to jenom formalita. Každý jim požehná, každý. Přijde, řekněme dvě stě, i tři sta Romů. Každý z nich novomanželům požehná, aby spolu zestárli, aby spolu byli hodně dlouho a měli vnoučata a pravnoučata.“

To je vlastně víc, než ten kus papíru z úřadu.

„Přesně tak. A až když se jim narodí děti, jdou na úřad a vezmou se na úřadě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.01.2014Na romské svatbě je typické vybírání peněz na ženicha a nevěstu při redovém tanciO Roma Vakeren
20.11.2012Ostrou hádku znepřátelených romských klanů v budově soudu vyřešila až policieZprávy ze života Romů
27.10.2012Jak vypadá svatba u olašských RomůO Roma Vakeren
21.01.2012Na romské svatbě se na novomanžele vybírají peníze při tzv. redovém tanciO Roma Vakeren
17.09.2011Soud u olašských RomůO Roma Vakeren
04.06.2011Tradiční romská svatba součástí festivalu KhamoroO Roma Vakeren
23.05.2011Festival Khamoro představil v Mánesu tradiční romskou svatbuZprávy ze života Romů
29.01.2011Jazyk olašských RomůO Roma Vakeren
14.08.2009Olašští Romové v ČeskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Věra Bílá zpívá se skupinou New Kale
Teď Vás zeveme do Rokycan. Tam totiž žije zpěvačka Věra Bílá, která se po určité odmlce vrací na podia, zkouší s novou skupinou New Kale, a opět v sobě nachází ohromnou sílu. Bez romské písničky si nedokáže svůj život představit. Na zkoušce s kapelou ji navštívil Jan Josef Horváth.

Věra Bílá Co byste nám, Věro, řekla k novým členům Nového Kale?

„Jsem šťastná, že jsem ty kluky našla. Dlouho jsem hledala. Jsou to mladí kluci. Byla bych ráda, aby nám všechno vyšlo. Přeju jim všem hodně zdraví. Zdraví dělá hodně. Když není zdraví, není nic. Co říkáte, kluci?“

„Určitě.“

„Určitě.“

„Musí bejt.“

„Jdem do toho!“

„Půjde to!“

Jak jste s novým ansámblem spokojena?

„To Vám neřeknu, na to je ještě čas. Je to můj život, moje práce. Zpívám od dětství. Začala jsem v sedmi letech. Nemůžu tedy být bez muziky a bez jeviště. Na jevišti se cítím, jako bych byla doma v kuchyni. Myslím si, že když nám to všechno dobře dopadne, odehrajeme několik úspěšných vystoupení. Nevím, kdo bude v hledišti. Může se stát, že tam bude člověk, který bude chtít, abychom jeli do ciziny. Kluci se mě zeptali: 'Věro, kam pojedeme nejdřív?' Řekla jsem jim, že nejdřív pojedeme do Paříže, Amerika až poslední. Vyšlo mi, že jsem zpívala v klubu, kde hráli Beatles, v Hollywoodu jsem zpívala tam, kde zpívala Fitzgeraldová, Armstrong, Whitney Houston. Nakonec jsem byla vyfocená s jejím manželem Bobby Brownem. Pak jsem se sešla v Hollywoodu se Stallonem, ten mi dal pusu. Nemyslete si ale, že jsem si z toho něco dělala, brala jsem je jako obyčejné lidi, jako jsem i já. Manažer se mě ptal: 'Věro, co budete dělat, až jednou budete slavná?' Odpověděla jsem mu: 'No, co. Nic. Já budu pořád stejná. Já se nezměním' Vím, že mi tohle všechno vyjde, i když je mi už 57 let. Nebojím se nikoho. Můžu se postavit. I když teď třeba fyzicky stát nemůžu, protože mám problémy s nohami. Ale nestydím se za to. Hlavně je důležité, aby byli kluci na pódiu veselí, ne, aby stáli jako dřeva, ale aby byli veselí, jako jsme byli my. Moje image byla taková, že kytarista Honza stál vždycky vedle mě. Všichni kluci se mi tam moc líbili, ale nejodvážnější z nich byl Milan Kroka, ten i tancoval i zpíval, a pak taky Honza. Já jsem nikdy nemívala trému. Kluci už hráli, já si za oponou ještě zapálila. A pak jsem šla zpívat.“

Co byste, Věro, vzkázala našim posluchačům?

„Až začneme hrát, ať přijdou na náš koncert, aby si nás poslechli. Myslím si, že zklamaní nebudou. Všem jim přeju hodně zdraví. I mým fanouškům. Mám hodně fanoušků. Někteří za mnou jezdili z Prahy až do Rokycan. A kdysi za mnou přijeli a ptali se: 'Paní Bílá, dobrý den, Vy nezpíváte?' Tenkrát jsem opravdu nemohla zpívat, měla jsem nějaké těžkosti s manželem, takže ne. Teď už zase začnu zpívat. Jsem za to všechno moc ráda. A jsem šťastná.“

Co byste Vy poradila začínajícím romským umělcům?

„Přeju romským děvčatům, aby se dostala tak daleko, jako jsem se dostala já. Přála bych jim to. Vím ale, že tak daleko se nejspíš nedostanou, protože jsou jiná generace. Nejvíc mě mrzí, že neumějí zpívat romsky. Jak vždycky říkám, až my jednou umřeme, ztratí se romská tradice.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.03.2019Věra Bílá plánovala velký návratZprávy ze života Romů
22.02.2014Věra Bílá a skupina Kale ohlásily publiku svůj oficiální comeback na hudební scénuO Roma Vakeren
05.02.2014Comeback světoznámé romské kapely Kale s Věrou Bílou na scénuZprávy ze života Romů
27.04.2013Skupina Kale nabízí jedinečný zážitek z romské hudbyO Roma Vakeren
16.08.2012O víkendu zahrají na festivalech Rytmus nebo kapela KaleO Roma Vakeren
11.06.2011Věra Bílá hovoří o svém plánovaném hudebním návratuO Roma Vakeren
20.11.2009Věra Bílá po deseti letech natáčí nové albumO Roma Vakeren
17.07.2007Skupina Kale vystoupí v pražském klubu AkordZprávy ze života Romů
02.06.2007Českou republiku na galakoncertu festivalu Khamoro reprezentovala skupina KaleFotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská mateřská centra na Slovensku provozuje sdružení SPOLU
Už jste slyšeli o romských mateřských centrech? Těm, která existují na Slovensku, patří následující minuty našeho vysílání. Marie Oláhová, která stojí v čele občanského sdružení SPOLU, původně vyrůstala v Hradci Králové. Nakonec se ale díky manželovi nadobro usadila u našich východních sousedů, kde před čtyřmi lety založila první dvě mateřská romská centra. Dnes už jich je Slovensku celkem šest. Na jakém principu fungují, a komu jsou přesně určeny, zjišťoval Tomáš Bystrý.

„Jsou specificky určeny pro romské ženy s dětmi. Chtěla jsem, aby romské ženy byly mobilnější, to znamená, aby se víc pohybovaly, aby něco zakládaly samy pro sebe i pro rodinu. Měly ale vždy jeden problém: Co s dětmi? V tom jsou centra výborná, ženy se mohou všech aktivit zúčastňovat spolu s dětmi. A nebráníme se ani mužům.“

Na jaké aktivity tam mohou narazit?

„Každá komunita má jiné potřeby. V Dětvě jsou ženy už trochu rozvinutější, vzhledem k tomu, že jsou to děti, které byly v mém romském souboru. Od té doby ovšem dospěly, už jsou z nich ženy, mají své rodiny. Tam to nebylo tak těžké. V jiných místech ale ženy potřebovaly jen takovou maličkost: Setkávat se, povídat si, postěžovat si, vyměnit si zkušenosti a vzájemně jedna druhé jako skupina pomoci s jakýmikoli problémy. Postupně se to začalo rozvíjet. Ženy získaly mnoho informací, zjistily, že jsou zdatné a schopné pracovat v něčem větším, nejen samy na sobě a na rodiny, i když to je základem mateřských center. A začaly pracovat nejen pro komunitu, ale i pro ostatní členky mateřských center, které se k nim připojovaly. Jdeme především cestou toho, co jim je blízké. To znamená, že každá má svůj vlastní kroužek. U nás se jedná o folklór nebo romský tanec, zpěv, talenty. Zaměřily se ale především na to, že začnou pracovat na prostředí, ve kterém žijí. Začnou prosazovat, že romská žena může být emancipovaná žena, že se nenarodila jen proto, aby se vdala, porodila děti, žehlila, prala, a potom celý den proseděla před svým domem nebo panelákem a neměla žádné jiné vědomosti o tom, co se kolem ní děje.“

Daří se romským ženám na Slovensku se emancipovat?

„Myslím si, že ano. Nejsem jediná, která na tom pracuje. Spolupracuji s dalšími ženami. Mnoho žen, které s touto tematikou pracují, se spojilo dohromady. Romské i neromské ženy. Děláme skupinu, kam zveme jednotlivce, kteří pak budou rozhazovat sítě dál. Někdo může říci, že jsme feministky. Tak bych to neřekla. Feminismus je slovo, které má pro každého trochu jiné konotace. My nejsme feministky, muže máme velmi rády. Bez nich by byl život těžký. Alespoň pro mě určitě. Prostě chceme, aby se do naší komunity, nebo do komunit žen, romských rodin vneslo, že romská žena musí, ne, že by měla, ale musí pracovat i sama na sobě. Jednoduše, nezakopávat se pouze v rodině a upadat. Muži se můžou vzdělávat, můžou chodit na školení. Vždyť jsou muži, ne? Ale ženy?!?“

Jak to bylo u Vás? Ve Vaší rodině?

„Nebylo to tak jednoduché, jak to vypadá, nebo jak vyprávím. Měl jsem, díky Bohu, to štěstí, že jsem si vzala chlapce, který jednoduše chtěl, podporoval mě v tom. Někdy u nás bylo sluníčko, někdy bouřka. Teď jsem vlastně stále více venku než doma. On mě v tom ale stále podporuje. Vidí za tím nějaký cíl.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
20.06.2015Postavení romských žen v současnosti očima sociální pracovnice Emílie HoráčkovéO Roma Vakeren
29.12.2012Co ukázal slovenský průzkum na téma Obraz romské ženyO Roma Vakeren
21.07.2012V Bratislavě si Romky připomínají rodovou rovnost a emancipaci tancemO Roma Vakeren
03.09.2011Profesionální romská instruktorka zumby ze SLovenskaO Roma Vakeren
11.06.2011Dokument Ženy v poli představuje romské ženy nezvyklým pohledemO Roma Vakeren
01.10.2010Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový důmO Roma Vakeren
28.05.2010Romská žena rokuO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 10. září už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca.Meg man adaj hin lavora kijo Martina. Tiri familija tuke vinčinel bacht the sastipen Šunaha pes pro aver sambat. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar raťi.The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Nesouhlas s akcemi extremistů na Šluknovsku vyjádřili Romové v poklidu evangelického kostela
Reportáž:  Reportáž přímo z demonstrace ve Varnsdorfu
Reportáž:  Jak to vlastně ve skutečnosti je se sociálními dávkami pro Romy?
Reportáž:  Tradiční svatba v podání olašských Romů
Reportáž:  Věra Bílá zpívá se skupinou New Kale
Reportáž:  Romská mateřská centra na Slovensku provozuje sdružení SPOLU

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz