Vyhledávání
18.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. V prvním zářijovém romském vysílání vás zavedeme na Střední policejní školu Ministerstva vnitra ČR v Holešově. Povíme si také o tom, jak to v současnosti vypadá s vývojem romštiny. Můžete se těšit i na rozhovor s prozaikem a hudebníkem v jedné osobě Gejzou Horváthem. A nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar rati. Adadžives amenca džana palo študenta pro maškarutni škola andre Holešov. Pavakeraha palo amari romani čib the palo peskero dživipen vakerela Gejza Horváth. Tumenge savorenge mukaha amare romane giľa.


=[ Reportáž ]=
Budoucí policisté se najdou i mezi příslušníky národnostních menšin
Zavedeme vás do Policejní střední školy Ministerstva vnitra ČR v Holešově. Do jejích lavic tam 1. září poprvé usedlo i 12 studentů z nejrůznějších menšin. Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově na Kroměřížsku se právem chlubí ojedinělým projektem. Už čtvrtým rokem tam začleňují mezi české studenty také žáky pocházející z národnostních menšin. Momentálně v Holešově těchto studentů působí padesát dva. Kořeny mají v patnácti národnostních menšinách. Více se dozvíte od redaktora Pavla Sedláčka.

Armén Tigran Movsisyan a Vietnamec Cuc Phi Viet jsou velcí kamarádi a také spolužáci ze třetího ročníku (Foto: Pavel Sedláček) Ve škole se tak s Čechy potkávají například Vietnamci, Ukrajinci, Romové, Albánci, Angolané, Bulhaři, Gruzínci, Chorvati, Mongolci, Řekové, Kazaši, Kyrgyzové, Kubánci, Poláci a Slováci. Například Romů studuje na policejní škole celkem sedm. Do maturitního ročníku se dostala Ludmila Heráková z Havířova.

„Jsem tu na přání rodičů, protože jsem se sama nedokázala rozhodnout.“

Jste tu již tři roky, teď začínáte čtvrtý. Nějak to zhodnoťte. Jak se Vám tu líbí – nelíbí? Co Vám jde – nejde?

„Je to ho tu asi víc než na normální škole. Chtěla bych spíš ještě na vysokou školu. Přemýšlím také nad sociologií nebo psychologií.“

Holešovskou Střední policejní školu Ministerstva vnitra ČR, jedinou tuzemskou státní školu svého druhu, navštěvuje také několik Mongolců. Telmen Tsevelnyam nastoupil do prvního ročníku.

„Možností bylo víc, ale tohle je jediný způsob, jak pracovat u cizinecké policie, využít český i mongolský jazyk. Chtěl bych pomoci Čechům i Mongolcům.“

Armén Tigran Movsisyan a Vietnamec Cuc Phi Viet jsou velkými kamarády a také spolužáky ve třetím ročníku. Nejdříve dejme slovo druhému z nich. Jak se drobný Vietnamec do Holešova dostal?

/C.P.V./ „Náhodou. Přišel ke mně pan Františák ze školy. Řekl mi, že se rozjíždí nový projekt pro menšiny.“

/T.M./ „Já jsem se k tomu dostal skoro stejně. Řekla mi o tom paní učitelka. Udělali jsme přijímačky.“

Jak zatím hodnotíte studium na této škole? Líbí se vám? Co nejvíc? Co vám jde?

/T.M./ „Právo je dobré. Občanka.“

/C.P.V./ „Mě hodně baví matika a fyzika.“

Prozraďte mi kluci, jestli skutečně chcete pracovat u policie, až školu skončíte?

/C.P.V./ „Chtěl bych ještě na vysokou, nejspíš studovat právo. Ještě se rozhoduju.“

Autor a koordinátor projektu Stanislav Daniel (Foto: Pavel Sedláček) /T.M./ „Určitě ještě chci na vysokou, pak se uvidí.“

Jaký směr?

/T.M./ „Zajímá mě politika.“

Projekt je autorskou záležitostí Stanislava Daniela, který je tři roky také jeho koordinátorem. Vhodné adepty z řad deváťáků vytipovává z celé republiky. Letos a loni například navštívil 168 základních škol.

„Máme realizační tým, který jezdí na různé úřady a základní školy. Musíme si vytipovat, kde ty děti na základních školách vůbec jsou. Realizační tým jsou vesměs dva lidé, kteří jednou na určitou školu. Tam jednají s zejména výchovným poradcem a vedením školy. V případě, že tam nějaké takové děti jsou, zavolají se je a nabízí jim možnost studovat a vysvětlí jim, o co se jedná. V případě, že žáci projeví zájem, chceme kontakt na rodiče a rodičům vysvětlujeme, co po jejich dětech vlastně chceme.“

Není jednoduché najít žáky z národnostních menšin, kteří by prošli sítem přijímacích zkoušek na holešovskou školu, kam se v absolutních číslech dostane jen asi každý šestý uchazeč. Během tří let trvání projektu výraznější problém studenti pocházející z menšin neměli, i když dva z nich odešli kvůli prospěchu, netají ředitel holešovské školy Jan Dvořák:

„Problém žádný není. Mě spíš překvapuje, divil byste se, jaká je tohle pro ně motivace. Například oproti – v uvozovkách – českým dětem, kterým školu vybrali rodiče. Děti pocházející z menšin mají naopak obrovskou motivaci. A chtějí. Chtějí školu dokončit. Chtějí být policisty.“

Na holešovský projekt vzdělávání národnostních menšin je náležitě hrdé i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, což dokládají slova referentky odboru Speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy Lenky Ficové:

„Víte, čím je tento projekt úplně ojedinělý v České republice? Existuje doporučení Rady Evropy, které nám říká, že se máme snažit co nejvíc zapojovat příslušníky národnostních menšin do institucionálního života v České republice, tzn. dostávat je co nejvíce do pozic na úřadech, mezi policii, do politiky. Tenhle projekt je jeden jediný v České republice, který se na tohle cíleně zaměřuje.“

Holešovský projekt vzdělávání menšin podpořila Evropská unie a český stát téměř 9 miliony korunami. Tříletá dotační epocha ovšem skončila. Dalších pět let musí finančně pokrýt vše škola samotná.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2012Středoškoláci mají soužití s Romy za "největší problém dneška"Zprávy ze života Romů
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
15.10.2011Představitelé romských organizací uspořádali v Brně na celostátní konferenciO Roma Vakeren
14.10.2011Romové chtějí založit vlastní celostátní organizaciZprávy ze života Romů
14.10.2011Romové si schválili vznik celostátní organizaceZprávy ze života Romů
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
13.09.2011Podle Klause by na Šluknovsku měl stát zasáhnout silouZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republice
V následujících minutách bude řeč o vývoji romštiny. Už na začátku letošního roku jsme vás informovali o Semináři romistiky filosofické fakulty Univerzity Karlovy, který se zabýval Kvantitativní a kvalitativní analýzou jazykové situace Romů v ČR. Jak to tedy  s romštinou vypadá do budoucna, a kolik respondentů v rámci analýzy bylo osloveno? Na to jsem se zeptala asistenta projektu Pavla Kubaníka.

„Respondentů bylo přes tři sta, jednalo se jak o ne-olašské tak olašské Romy, což byl jeden z našich záměrů. Chtěli jsme se více podívat i do olašské komunity v jednotlivých městech, protože v předchozích výzkumech o situaci romštiny v České republice jsme se mezi olašské Romy příliš nedostali. Teď se nám podařilo natočit asi čtyřicítku rozhovorů, což v celém vzorku nemusí vypadat jako nikterak závratný počet. Musíme si ale uvědomit, že olašské komunity v jednotlivých městech jsou mnohem uzavřenější a mnohem hierarchičtější, to znamená, že mají často jen jednoho mluvčího, který mluví za celou komunitu, nebo je alespoň takto představen, a je pak velmi složité dostat se k někomu dalšímu, protože ten hlavní a uctívaný, většinou samozřejmě muž starší, už to řekl za všechny ostatní. Když si tohle uvědomíme, zjistíme, že vzorek, který jsme získali, tedy 39 rozhovorů, které jsme natočili, není až tak málo. Zaměřovali jsme se jen na Českou republiku, protože nás zajímalo, nakolik se jazyk, tedy romština, udržuje, nakolik se už preferuje čeština, jaké jsou rozdíly mezi olašskými a ne-olašskými Romy. A tak podobně. Pouze jsme se samozřejmě ptali, kdy která rodina do České republiky přišla. Důležitá je délka pobytu v České republice. Musí se k tomu ovšem přistupovat citlivě, Romové tu žijí již po generace, takže permanentně připomínat slovenský původ také nemusí být každému po chuti.“

K jakému závěru jste došli?

„Potvrdilo se, že romština ztrácí u ne-olašských Romů pozici mateřského jazyka. Mezi ne-olašskými dětmi je přibližně třetinový podíl dětí, které romštinu ovládají na komunikační úrovni. Pro vývoj toho jazyka to je dost neblahá skutečnost, protože čeština pak má vždycky, nebo alespoň právě mezi ne-olašskými Romy, dominantnější pozici. Když se pak dítě jednou setká se svým životním partnerem, ačkoli bude umět dobře romsky, jeho partner třeba dobře romsky umět nebude. Dost pravděpodobně pak bude ve vzájemné komunikaci romštiny ubývat a nebudou tak mluvit ani na své romské děti. S čím novým jsme ale přišli. Špatná situace romštiny v České republice je dána nejen nižší kompetencí, ale také klesající mírou užívaní jazyka. Mnoho Romů, kteří umějí romsky na velmi dobré úrovni, mezi sebou tento jazyk už tolik nepoužívá. V současné době je to především prostředek komunikace se staršími generacemi, pro které je ještě romština primárním a nejbližším jazykem komunikace.“

Dojde v následujících deseti, dvaceti letech, dle respondentů, k výrazné změně v užívání romštiny?

„V rozhovoru jsme se ještě příliš nedotkli tématu olašských Romů, v jejich případě se jazyk opravdu stále ještě předává. Olašské děti se většinou učí romštinu jako svůj první jazyk, až následně se učí češtinu. Olašští respondenti se samozřejmě v zásadě neobávají toho, že by vývoj mohl být pro jejich variantu romštiny negativní. U ne-olašských respondentů je to rozporuplné a spojené se symbolickou úlohou toho jazyka. Někteří respondenti si tedy myslí, že romština, nebo alespoň jejich dialekt romštiny je odsouzen k zániku a během dvaceti let se jím přestane mluvit, protože už teď jím mluví spíše starší Romové. Může tam ovšem hrát roli i to, že si ti Romové přejí, aby se to nestalo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rozhovor s hudebníkem a pedagogem Gejzou Horváthem
Následuje rozhovor s Gejzou Horváthem. Má za sebou pestrou hudební kariéru s romskými kapelami nejen u nás ale i ve světě a také hraje sám své texty i hudbu. V současné době pracuje v neziskové organizaci IQ Roma servis v Brně jako pedagog. Krom jiného také publikoval například v Romano Hangos a vydal několik svých textů. Více o něm zjišťovala Gabriela Grmolcová, kterou Gejza Horváth přivítal ve zkušebně organizace IQ Roma servis.

Gejza Horváth (Foto: Jana Šustová) V této zkušebně tráví muzikant Gejza Horváth spolu s mladými kapelami mnoho času a snaží se jim pomáhat na cestě k hudbě. Vyrůstal v osadě Kolínovce, poblíž města Krompachy. Do Brna se dostal po vojenské službě. S manželkou Boženou vychovali dvě děti. Syn je lékař, dcera psycholožka.

/Gejza Horváth hraje na kytaru a zpívá/

Vy jste hudebníkem, ale také redaktorem, spisovatelem, učitelem. Čím jste teď momentálně nejvíce?

„Položila jste mi otázku, na kterou musím odpovědět pravdivě: Momentálně jsem nejvíce dědečkem. Je to nádherné poslání. Mám pět vnoučat. Je to něco nádherného!“

Přesto ale... Jste hodně spojen s hudbou. Jak u Vás začalo toto spojení, propojení? Je to už od dětství, nebo se to začalo projevovat až později?

„Pocházím z muzikantské rodiny. Můj táta hrál na housle, můj děda hrál na housle a vůbec, celá rodina byli muzikanti. A ze mě samozřejmě také chtěli mít muzikanta. Táta o mě velmi dbal, zajistil mi, co se týče muziky, všechno možné. A někam jsem se dopracoval, pochopitelně i svou pílí, protože čím více jsem se dostával do muziky, čím větší možnost jsem měl do muziky nahlédnout, poznával jsem, že toho potřebuju víc a víc, dostávat se někam jinam. Pracoval jsem hodně i sám na sobě, to mi také velmi pomohlo. Vyjel jsem také do světa. Byl jsem schopný, tak mě lidé zvali. Jezdil jsem po světě velmi dlouho. Projel jsem kus světa. A takto jsem rostl jako muzikanti.“

Čemu se v současné době nejvíce věnujete? Tedy krom toho, že jste dědečkem, což je jistě obrovská práce. Čemu se tedy věnujete nejraději, nejvíce? Jaký styl hudby Vás teď nejvíce oslovil, když už jste si prošel, čím jste si prošel?

„Nejvíc se specializuju na vlastní tvorbu a texty. Moje písně jsou většinou o Romech, jsou o křivdách, o rasismu, o diskriminaci, o životě Romů a o postavení Romů ve společnosti. Našel jsem v tom velkou sílu a měl jsem i potřebu se takto projevovat.“

/Gejza Horváth hraje na kytaru a zpívá/

Co se psaní týče, máte za sebou notnou dávku textů. Chystáte teď něco v nejbližší době?

„Nepíšu teď povídky, ale chystám knihu, jeden příběh. Bude to mít titul 'Alkoholik'. Bude se odehrávat v prostředí psychiatrické léčebny.“

Poslední otázka. O Vás se říká, že jste nevyléčitelný optimista. Chci se zeptat, v jakém slova smyslu? A je to pravda?

„Víte, beru život tak, jak je. Nechci ho měnit. A nechci nic měnit, nikoho nechci předělávat. Žiju si sám. A je to velice zajímavý způsob života. Prostě jedu tramvají a vidím divadlo, které mi hrají lidé, kteří tou tramvají jedou. Jdu městem a vidím to divadlo a vůbec všechno. A to člověka velice obohatí. Jak jsem říkal, nechci nikoho předělávat. Život beru takový, jaký je.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
04.10.2014Příběh Gejzy Horvátha a jeho miléO Roma Vakeren
27.09.2014Gejza Horváth vzpomíná na kuchařské umění své maminkyO Roma Vakeren
30.11.2013V knize Trispras vzpomíná Gejza Horváth na dobu svého dětstvíO Roma Vakeren
23.11.2013Gejza Horváth hudebně, literárně i soukroměO Roma Vakeren
28.09.2013Gejza Horváth od dvanácti let hrával s největšími kapelami na SlovenskuO Roma Vakeren
27.08.2011Kapela Gipsy Morava hraje i vlastní hudbuO Roma Vakeren
28.03.2008Do sborníku Čalo voďi přispěl i hudebník Gejza Horváth O Roma Vakeren
09.04.2005Koncert k Mezinárodnímu dni Romů v pražském klubu Rock CafeFotoaktuality

=[ Reportáž ]=
Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždy
Teď dáme slovo Heleně Formanové. Nezaměstnanost Romů je v některých lokalitách, jako je Mostecko, severní Morava nebo severní Čechy, neúnosná. Příčiny marginálního postavení Romů na pracovním trhu spatřujeme především v nízké a nedostačující kvalifikaci. Své o tom ví právě Helena Formanová z Prahy, která v současné době absolvuje rekvalifikační zdravotnický kurz. Co ji k tomu vedlo se zeptal Jan Josef Horváth.

Foto: fotobanka stock.XCHNG „Chci mít větší možnost se uplatnit na pracovním trhu, protože Rom jako takový má menší možnost získat zaměstnání.“

Pamatuji si, že jste prošla již několika rekvalifikačními kurzy, a přesto se Vám nedařilo práci sehnat.

„Mám jednu tělesnou vadu, ale nejsem jediná. Bohužel jsem se v této zemi ocitla jako Romka, táhne se to se mnou celý život.“

Myslíte si, že Vám bude něco platné, že proděláváte tento rekvalifikační kurz?

„Člověk musí vyzkoušet všechny možnosti. Nám nezbývá nic jiného, než dělat maximum pro to, abychom měli šanci se někam upíchnout.“

Je pro Vás těžké žít v nynější době?

„Hodně těžké. Když nebudete mít práci, nebudete mít šanci zaplatit byt, prostě žít.“

Kolik máte dětí?

„Mám čtyři dospělé děti.“

Co byste poradila mladým lidem?

„Vzdělávat se, vzdělávat se, vzdělávat se.“

Budeme to brát jako radu. A já teď přejdu k další Vaší kamarádce. Vás bych se chtěl zeptat, protože jste něco předesílala... Říkala jste, že jste sháněla práci...

„Po telefonu Vám práci nabídnou a slíběj, že práce je, a když Vás potom uviděj, řeknou Vám, že je obsazeno, protože jste tmavší a prostě nejste Čech.“

To Vám řekli konkrétně do očí?

„Konkrétně do očí ne. Konkrétně ale slibovali například po telefonu, že práce je určitě, že lidi sháněj. Když tam potom člověk přijde a vidí Vás na vlastní oči, najednou mají ze dne na den to místo obsazené.“

Dali to nějak najevo? Jak jste to vytušila?

„Dali. Koukají na Vás. To vidíte. Poznáte na člověku, když se na něj díváte, jak s Vámi komunikuje, jak se na Vás dívá.“

Kolik míst jste oběhala?

„Docela dost.“

Nacházíte se tedy ve velmi těžké situaci. Kolik máte dětí?

„Mám dvě děti. A jsem bez práce.“

Máte manžela?

„Nemám. Jsem sama.“

Jaký názor máte na to, že se říká, že samoživitelky jsou na tom nejlépe? Apropos Romky...

„To není vůbec žádná pravda. Mně konkrétně teď hrozí, že mě vyhodí z bytu. Nevím tedy, v čem jsou na tom samoživitelky nejlíp.“

Proč Vás mají vyhodit z bytu?

„Protože nemám na nájem, nemám ho z čeho platit. Nájem platím 5300 a ze sociálky dostávám necelých pět tisíc. Příspěvek na bydlení mám 1000 korun a z úřadu práce mám 3200. To je všechno, co beru.“

Jaké další kroky hodláte podniknout?

„Hledat práci, hledat práci a pracovat. Vydělávat nějaké peníze, abych měla s dětmi z čeho žít.“

/Jan Josef Horváth se s otázkou obrací opět na Helenu Formanovou/

V čem si myslíte, že spočívá hlavní výhoda zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají ne zrovna občany České republiky?

„Řekla bych, že osmdesát procent zaměstnavatelů se rádo vyhne placení sociálních a zdravotních odvodů. Někteří cizinci pak pro ně pracují načerno. Jsou zaměstnávání načerno.“

Myslíte si, že kdyby byla Romům poskytnuta tato samá příležitost, tedy pracovat načerno, že by pracovali, nebo ne?

„Stoprocentně by pracovali, i kdyby za ně nic neplatili. Jsou totiž v takové životní situaci, že se nic jiného dělat nedá, než pracovat načerno, i když to není legální, nic jiného jim nezbývá. Vím, že v České republice panuje v majoritní společnosti názor, že Romové nechtějí pracovat, pořád je budou odsuzovat, že pracovat nechtějí. Pohybuju se mezi Romy hodně. Vím, že většina by ráda pracovala, protože jsou v těžké životní situaci, ale nemají šanci. Nejedná se jen o práci, jedná se i o to, že když si Rom bude chtít pronajmout byt, nemá šanci. Situace s Romy je tu čím dál tím horší. Tenhle národ má velkou averzi vůči Romům. Přijme jakéhokoli občana jakékoli národnosti mezi sebe, ale pořád mezi nimi panuje nenávist a odpor k Romům. A bude to tu ještě pár desítek let trvat, jestli vůbec, než se to změní.“

Romové emigrovali, poté se jich ale hodně vrátilo, protože se jim stýskalo...

„Byla jsem také čtyři měsíce v Anglii u své dcery. Také jsem tam pracovala a bylo mi tam dobře. Vrátila jsem se zpátky jen proto, že se mi po téhle zemi stýskalo, protože to tu mám ráda. Je to můj domov a tuhle zemi miluju, i přesto, že jsem tu měla hodně velké potíže.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
02.08.2014Kurz Pracovník v sociálních službách umožňuje změnit zaměstnáníO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
18.08.2012Rozjela se kampaň na podporu zaměstnávání RomůO Roma Vakeren
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Profesionální romská instruktorka zumby ze SLovenska
Na závěr si ještě zatančíme - nebo pokud chcete - zacvičíme. Zumba totiž kombinuje fitness s prvky latinskoamerických tanců a v současné době je velmi oblíbenou aktivitou nejen žen, které chtějí zábavnou formou přijít o pár kil. Sedmadvacetiletá Anna Oláhová ze slovenské Dětvy zhubnout nepotřebovala, ale zumba ji nadchla natolik, že se rozhodla ji učit. Je tak jedinou romskou profesionální instruktorkou zumby na Slovensku. A dost možná, že i v Česku. Paní Annu oslovil Tomáš Bystrý.

Anna Oláhová Já samozřejmě vím, co je zumba, vzhledem k tomu ale, že je to spíše ženská záležitost, zeptám se: Jak byste zumbu popsala? Je to spíše tanec?

„V první řadě bych chtěla říct, že zumba je i pro pány, nejen pro dámy. Někdo říká, že zumba je na dobrou postavu, jiný zase, že zumba je k tomu, aby se žena odreagovala. Pro mě je zumba o spojení lidí a ras na tomto světě. Byla jsem sama svědkem toho, že je jedno, jestli je člověk černoch, Rom, Vietnamec nebo gadžo, všichni jsou si v tomto rovní. To je na tom to krásné. To spojování.“

Jak jste se vlastně k zumbě jako takové dostala?

„Učím v romském centru ve Zvoleně, které se jmenuje Quo Vadis. Pracuju tam už dva roky jako učitelka tance, latinskoamerických tanců. Tam jsem se dostala k zumbě, šla jsem na zkoušky, které jsem absolvovala, úspěšně jsem jimi prošla. Tak jsem se k tomu přišla. Zumba mě doslova a do písmene tak dostala, že není dne ani noci, kdy bych neskákala. Opravdu jsem tím doslova posedlá.“

Koho a kde Vy vyučujete?

„Učím ve Zvoleně romské ženy, které jsem dala úspěšně dohromady. Začaly žít úplně jiný život, než žily předtím. Začaly se zapojovat do aktivit, a k tomu jim pomohla právě zumba. Potom učím také na základní škole v Dětvě, pronajala jsem si vlastní tělocvičnu, kam chodí okolo čtyřiceti ne-romských žen. Je strašně důležité říct, že to jsou 'gadžovky'. Myslela jsem si totiž, že když mě uvidí, otočí se na patě a řeknou si: 'Á, Cikánka nás bude něco učit!' Naopak. Daly mi šanci a jsme teď vynikající kamarádky. Zumba mi otevřela velmi mnoho dveří. Jsem tedy šťastná.“

Zumbě se věnujete teprve krátce, dejme tomu necelý rok. Co jste dělala předtím?

„Když jsem byla na mateřské, věnovala jsem se naplno pouze děťátku. Poté, co šla dcera do školy, do první třídy, rozhodla jsem se, že půjdu pracovat s romskou mládeží a s romskými dětmi. Dostala jsem se k latinskoamerickým tancům, viděla jsem jednu dívku, která vyučuje. Byla jsem jí tak fascinovaná, že jsem si ihned řekla, že to zkusím, že do toho půjdu. Na vlastní kůži teď pociťuju, že tohle je to, co mi v životě chybělo. Mám odtancovaných 25 let, do slova a do písmene, mám tedy zkušenosti s jevištěm a s takovými věcmi jako umět se prodat. Vedla mě k tomu máma. Na druhou stranu si myslím, že Romové by mohli zkoušet i něco nového. Ano, naše kultura je krásná, máme ji pestrou a velkou. Myslím si ale, že když se všichni na tomto světě začneme mobilizovat a budeme se zapojovat do všeho nového, hlavně romské ženy a romští muži, všechno bude jinak.“

Je tedy pravda, že zumba Vás teď živí?

„Ano, přesně. Zumba mě živí. Zároveň mě ale živí to, že chodím do centra volného času Quo Vadis, kde pracuju s dětmi na latinskoamerických tancích. Je to velký rozdíl. Zumba je tanec spojený s cvičením, latinskoamerické tance jsou čistě o tanci a pohybu. Nastoupila jsem teď jako prvačka do školy, na taneční obor. Byla jsem úspěšně přijata. Jen člověk musí chtít. A já strašně chci.“

Kromě tance, zumby nebo latinskoamerických tanců, co Vás ještě dokáže naladit, přivodit Vám dobrou náladu?

„Úsměv na tvářích dětí. Když vidím, že jsem s nimi zkoušela nějaké prvky, věnovala jsem nějaký čas, třeba i hodně času, připravovali jsme se. A na jevišti vidím jejich výsledky, výsledky jejich snahy a naší práce. V takové chvíli jsem strašně šťastná. Dokázali jsme dostat děti, tři děti, ze speciální školy zpátky na řádnou základní školu, přičemž ty děti byly ve speciální škole úplně zbytečně, rodiče se na to vykašlali. Nedali svým dětem šanci, aby se zařadili mezi normální děti. Přišli jsme ale na to, že jsou tak šikovné, že jsme je dostali zpět na základní školu. Tohle mě tedy strašně těší. Když vidím, že už ani rodiče nechtějí... Ale aspoň jejich děti mají nějaké sny. Rodiče by neměli brát dětem jejich sny, protože potom je celý život takový jaký je.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
20.06.2015Postavení romských žen v současnosti očima sociální pracovnice Emílie HoráčkovéO Roma Vakeren
29.12.2012Co ukázal slovenský průzkum na téma Obraz romské ženyO Roma Vakeren
21.07.2012V Bratislavě si Romky připomínají rodovou rovnost a emancipaci tancemO Roma Vakeren
10.09.2011Romská mateřská centra na Slovensku provozuje sdružení SPOLUO Roma Vakeren
11.06.2011Dokument Ženy v poli představuje romské ženy nezvyklým pohledemO Roma Vakeren
01.10.2010Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový důmO Roma Vakeren
28.05.2010Romská žena rokuO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 3. září už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca.Meg man adaj hin lavora kijo Martina. Tiri familija tuke vinčinel bacht the sastipen Šunaha pes pro aver sambat. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar raťi. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Budoucí policisté se najdou i mezi příslušníky národnostních menšin
Reportáž:  Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republice
Reportáž:  Rozhovor s hudebníkem a pedagogem Gejzou Horváthem
Reportáž:  Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždy
Reportáž:  Profesionální romská instruktorka zumby ze SLovenska

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746757   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
262861   11.09.98 Romske aktuality
233211   14.03.00 Romský jazyk
162297    Historie a původ Romů
136357   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119205    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102447    Fotografie
89319   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80510   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77443    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz