Vyhledávání
9.7.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Petr Příhoda: Události ve Šluknovském výběžku
05-09-2011 - Petr Příhoda

Události na severu Čech zřejmě nejsou jen lokální záležitostí. Nelze totiž nevidět, že mají symptomatický, dokonce předzvěstný charakter. Že vypovídají o vztahu romské menšiny a neromské většiny a jeho proměnách. O vztahu, který se postupně, ale viditelně zhoršuje.

Katolický týdeník, u nás málo čtený, psal už před čtyřmi lety: „V současné době není k dispozici vůbec žádné celkové řešení tohoto zásadního společenského konfliktu, který navíc bude nutně narůstat vzhledem k mnohonásobně vyšší porodnosti romské komunity než ostatní majority. Tato majorita sice chce, aby se jí Romové přizpůsobili, ale ze střednědobé perspektivy se mnohem spíš bude muset přizpůsobit ona. Přizpůsobit se životu ve společnosti, kde víc než třetinu tvoří důchodci, zatímco většinu lidí do dvaceti let tvoří Romové a přistěhovalci s podobným osudem.“

Politická korektnost velí neužívat označení „cikán“. Prý je ponižující. Ano, je. Ale nebývalo. Ještě básníci Mácha a Puškin si dokázali cikánský život idealizovat. Senioři možná pamatují sentimentální písně „Cikánko ty krásná“ nebo „Cikáne černý, cikáne věrný“. Takový projev citovosti je už dnes zcela nemožný. Ne že by s cikány nebyly dřív problémy. Přitáhli do Evropy z nejasných důvodů před 6 stoletími. Neprošli civilizační zkušeností usedlého zemědělského života a zůstali nomády. Živili se, jak se dalo, také se přiživovali. Do modernizačního procesu západní společnosti neuměli vstoupit, ocitali se stále více na jejím okraji. Pak na ně dopadla – v podstatě během života jedné generace – trojí pohroma.

Tou první byl nacismus. Většina cikánů v obsazených zemích skončila v plynových komorách. Na jejich místa sem přišli soukmenovci z Uherské nížiny. Česky neuměli. Komunistický režim, druhá pohroma, je chtěl násilně zcivilizovat. Zabavil jim koně, vozy, a přinutil je bydlet v panelácích. Oni to neuměli. Dal jim také práci. Nekvalifikovanou, některým. A rozbil jejich nomádskou kulturu i s její morálkou. Naučil je spoléhat na sociální dávky. Pak přišla třetí pohroma: listopadový převrat a kapitalismus. Důraz na kvalifikaci a výkon. Zájem o jejich práci, nekvalifikovanou a nevýkonnou, zmizel. Stali se z nich tzv. neplatiči a jejich existence (řekněme rovnou: jejich přežití) nabylo – vzhledem k ostatní společnosti – parazitního, ba kriminálního rázu.

A nyní o vztazích mezi romskou minoritou a českou majoritou. Ani v dobách socialismu nebyly valné. Poznalo se to hlavně ve specifických situacích: cikán na vojně, cikán v kriminále, cikán ve škole. Taky cikán jako pacient. Byli nepřizpůsobiví. A po listopadu 1989 ještě méně. Většinové společnosti to vadí. „Proč je máme živit?“ – tak zní tlumená otázka, která je přitom jaksi důvodná. „Cikáni do práce“ skandovaly severočeské davy. Jenže – do jaké práce? A jak, když dorůstá už druhá romská generace bez jakýchkoli pracovních návyků?

Nevole neromské většiny se ujala její nejzanedbanější část, mladí náckové. Nezapomeňme (jeden příklad za všechny), že léta před útokem mačetami v Novém Boru pár českých mladíků ubilo holemi romského tátu před očima jeho dětí. – Teď se karta obrací: dorůstající romská generace se chová stále vyzývavěji a útočněji. Už dlouho, a nejen v severních Čechách. Média o tom referují nerada, prý aby neživila rasismus české většiny. Ta zdánlivá ohleduplnost je k ničemu. Už léta tu houstne vzájemná zášť. Ta česká je mrazivě pohrdavá, a ta romská – jaká ta je vlastně? Ukřivděná? Mstivá? Vnímám jejich oboustrannou eskalaci. Občas se nějaký komentátor opatrně a pro výstrahu zmíní o rasové válce jako možnosti. Ale předzvěsti tu už jsou. Na jedné straně násilnické party romských výrostků a na druhé snaha nabídnout většinové společnosti domobranu. Na jedné straně zápalné láhve a na druhé třeba mačety. Zatím máme své těžkooděnce. Ale co za pět, za deset let, bude-li této guerille ponechán spontánní průběh?

Je příliš pozdě na diskuse a polemiky o tom, zda jde o konflikt rasový či sociální, zda za to mohou více Romové nebo ti ostatní. Jenže – koho pověřit řešením? Slušelo by se vládu. Jenže ta má jiné problémy, a ani ty řešit moc nedovede. A pokud jde o řešení toho romského, nemá bohužel ani podporu veřejnosti. – Pamatujme, že Romové jsou komunitou rozbitou, demoralizovanou, protože (na rozdíl od nás) o svou původní kulturu přišli a nějakou další si neosvojili. Potřebovali by od nás pozitivní diskriminaci, nic jiného mě nenapadá. Pokusy o ni jsme předčasně vzdali. Jsou ještě mezi nimi takoví, s nimiž by bylo možné do toho jít, ale moc jich už není. A také trocha naší sebereflexe je na místě. Uvědomit si, u kolika Čechů (myslím těch tzv. slušných, nikoli extremistů) je znát v jejich postoji k Romům pohrdavá zášť, v lepším případě mrazivá lhostejnost. Zkrátka přání, aby zmizeli. Aby nebyli. To ale nemůže dopadnout dobře.



Celý příspěvek najdete zde: www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/943788



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
07.12.2013Policie obvinila pravicové extremisty z Bruntálska, mezi pachateli je i vojákO Roma Vakeren
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
15.09.2012Deset let PavučinyZprávy ze života Romů
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
06.09.2012Havířovská radnice vzala šumbarským Romům venkovní posezeníZprávy ze života Romů
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
16.08.2012Příbram obnovila post romského koordinátoraZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz