Vyhledávání
6.6.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás zavedeme na romský festival do Banské Bystrice, kde minulý týden vystupovali i romští umělci z Česka. Pojedeme se podívat také na Moravu, kde se na hradě Veveří konala Romská sobota. Ve vysílání zavzpomínáme i na tragicky zesnulou zakladatelku české romistiky Milenu Hübschmannovou. A nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar rati. Adžives anemca džana pre Morava the pro romano festivalos pre Slovensko. Leperaha amari Milena Hübschmannovo. The tumenge mukaha amare šukar giľa. Mangav tumenge šukar šuniben.


=[ Reportáž ]=
Největším lákadlem 10. ročníku festivalu Ľudia z rodu Romov byla romská hudba
Teď vás ale pozveme na jubilejní ročník romského festivalu v Banské Bystrici. Ľudia z rodu Romov - tak se festival jmenuje a už podesáté ho organizuje Kulturní sdružení Romů Slovenska. Vedle doprovodného programu byla jeho součástí samozřejmě i romská hudba - ostatně ta bývá tím největším lákadlem celých deset let. Jaká tam panovala atmosféra, jsem zjišťoval přímo na místě.

Sabrosa, Sendreiovci a Kokavakere lavutára. Kale nebo Romano drom. Všechny tyto skupiny ze Slovenska, Česka a Maďarska zakončily dvoudenní festival v Banské Bystrici galakoncertem minulou sobotu. Čím byl podle organizátorky Andrey Bučkové letošní jubilejní ročník výjimečný?

“Podle mého názoru bylo specifikem, že jsme vše ladili do česko-slovenského duchu. Měli jsme česko-slovenskou moderátorskou dvojici, mnoho výstupů účinkujících, kteří nám vyplnili dvoudenní program, který skončil teprve před pár hodinami, ” říká Andrea Bučková z Kulturního sdružení Romů Slovenska.

A která z kapel se na galakoncertě nejvíce líbila zástupkyni primátora v Banské Bystrici Kataríně Čižmárové?

“Položil jste mi velmi složitou otázku, protože každá kapela byla osobitá. Romská kultura se diferencuje. Není to už jen to tradiční, tedy folklór, který už známe. Vnášejí se do toho už i moderní prvky. Velmi mě potěšilo, že se tomu věnují mladí lidé. Skupina Sambrosa, kterou jsme slyšeli, to jsou mladá děvčata. Vidím, že tohle je to, co by mělo Romy posouvat dopředu, protože oni mají hudbu a tanec v krvi a je to jejich.”

/zvuková kulisa festivalu – Romano drom/

A tohle už je maďarská skupina Romano drom, v překladu Romská cesta. Skupina existuje od roku 1999, a od té doby procestovala celý svět. Od Kanady až po Jižní Koreu. Ačkoli jejich skladby představují původní olašské písně, milovníci moderní romské hudby si přijdou také na své.

/zvuková kulisa festivalu – Romano drom/

“Romano drom se už od samého počátku snaží propojovat tradiční romskou hudbu s moderními hudebními prvky. Děláme to hlavně proto, abychom oslovili co možná nejširší spektrum posluchačů, to znamená i ty, kteří doposud neznali romskou kulturu. Naší vizí bylo propojovat nejen tradiční prvky s moderními, ale kombinovat i různé hudební kultury. A myslím si, že se nám to poměrně daří” říká Antal Kovács Jr., syn zakladatele kapely Romano drom Antala Kovácse. Ten zemřel v roce 2005 a ještě rok předtím vystupoval tento velmi známý olašský hudebník a tanečník z Maďarská také na romském festivalu Khamoro v Praze. Jak se po jeho smrti změnila kapela Romano drom?

“Samozřejmě se nějakým způsobem proměnila, protože můj otec byl zastáncem té nejtradičnější a opravdu lidové romské olašské hudby. On totiž ještě patřil k těm málo Romům v Maďarsku, kteří si tradiční romské hodnoty uchovávali. Je vlastně pravda, že éra kombinování tradiční olašské muziky s tou moderní přišla po smrti mého otce. A od této doby se Romano drom začalo ubývat tímto směrem, který jste mohli slyšet dnes na koncertě.”

/zvuková kulisa festivalu – Romano drom/

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
17.03.2019Věra Bílá plánovala velký návratZprávy ze života Romů
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
23.08.2014Festival Ľudia z rodu Rómov měl podtitul My nezabúdame – LeperibenO Roma Vakeren
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
23.06.2012Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle nezaměnitelného hlasuO Roma Vakeren
10.03.2012Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci AkropolisFotoaktuality
27.08.2011Romský festival v Kokavě nad RimavicouO Roma Vakeren
11.09.2010Yorgui Loeffler, kytarová hvězda gypsy jazzu z AlsaskaZprávy ze života Romů
20.08.2010ReportážO Roma Vakeren
23.07.2010Diabolské husle na mezinárodním festivalu Devět bran v PrazeO Roma Vakeren
09.07.2010Cigánski diabli vydali nové albumO Roma Vakeren
18.06.2010Festival Colours of Ostrava 2010O Roma Vakeren
18.06.2010Romano Stilo a Pavel Šporcl na půdě Státní operyO Roma Vakeren
04.06.2010ReportážO Roma Vakeren
28.05.2010Koncert Gyully BangyO Roma Vakeren
04.09.2009Přijďte na hudební přehlídku na zámku - Chvalská triádaO Roma Vakeren
03.07.2009Pro mnohé hudebníky je romská hudba inspirujícíO Roma Vakeren
28.07.2006Romfest v JaroměřiO Roma Vakeren
12.11.2004Věra GondolánováO Roma Vakeren
03.09.2004Gulo čarO Roma Vakeren
03.09.2004Týden evropské romské hudbyO Roma Vakeren
30.07.2004BengasO Roma Vakeren
30.07.2004Kapela Terne čhaveO Roma Vakeren
14.05.2004Carmen a Flamenco, GitancoeurO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové
V následujících chvílích ale zavzpomínáme na zakladatelku české romistiky docentku Milenu Hübschmannovou. V září uplyne šest let od její tragické smrti. Tato energická žena se zasloužila o vydání česko-romského a romsko-českého slovníku, napsala řadu knih, překládala, sbírala romské pohádky a výpovědi pamětníků, popularizovala romskou kulturu a uvedla romistiku na univerzitní půdu. Za jejím životem se ohlédneme s Janou Šustovou.

Milena Hübschmannová Milena Hübschmannová vystudovala v 50. letech hindštinu, urdštinu a bengálštinu na Filologické fakultě Univerzity Karlovy a také se začala zajímat o romštinu. Tento jazyk se však tehdy nikde nevyučoval, a tak se ho naučila přímo mezi Romy. Později začala romštinu sama vyučovat na jazykové škole v Praze a po revoluci v roce 1991 založila a vedla romistiku jako obor na Karlově univerzitě. K jejím studentkám patřila v letech 1996 až 2002 i Karolína Ryvolová, která na Milenu Hübschmannovou vzpomíná následovně:

“Paní doktorka byla neuvěřitelně nabitá energií. Skutečně to byl strašně vitální člověk, a to se projevovalo i ve způsobu, jakým přednášela látku, protože byť přišla připravena a měla na stole zjevně hotovou přednášku, nebo to možná byla i část nějaké její práce nebo knihy, kterou připravovala, bylo pravidlem, že se nadchla nad nějakým tématem, na které jsme během přednášky narazili, a pak zcela spontánně sledovala novou linii výkladu. Ta se často vtělila do další linie. Přednášky byly tedy, lidově řečeno, neučesané, byly trošku chaotické, ovšem pozorný posluchač, a hlavně pravidelný návštěvník jejích hodin získával velmi plastickou představu o Romech a jejich komunitách a jejich komunitách ve světě a podobně.”

Dílo Mileny Hübschmannové je velice rozsáhlé a významné, ale za nejzáslužnější lze považovat následující počin:

“Když odhlédneme od toho obrovského množství práce, kterou zastala, od toho obrovského archivu, obrovského dědictví, myslím, že největší štěstí a její zásluha pro budoucí generaci je to, že se jí podařilo odchovat dvě generace romistů. První ročník, který začínal v roce 1991, a potom ten náš, který začínal v roce 1996. Řekla bych, že téměř 100 procent studentů, kteří skutečně romistiku nakonec absolvovali, se stalo velice aktivními ve veřejném životě. A pokud se přímo nepodílejí na práci kolem Romů a pokud přímo nenaplňují její odkaz, v každém případě se pohybují v neziskovém sektoru, anebo jim zůstal takový ten menšinový pohled na svět, kdy mají porozumění pro znevýhodněné skupiny a samozřejmě sympatie pro romskou věc, řekla bych, u nás všech zůstávají velmi silně.”

Tragická smrt Mileny Hübschmannové při autonehodě v Jihoafrické republice 8. září 2005 byla pro její blízké i kolegy obrovskou ránou. Ale jak říká Karolína Ryvolová, mnohé její nápady a myšlenky dokončili a dokončují její studenti:

“Lidem, jako jsou Helena Sadílková, Milada Závodská, Jana Kramářová, Saša Uhlová, Viktor Elšík a dalším, se podařilo vydat celou řadu publikací, a řekněme, trochu profesionalizovat romistiku. Bylo to těžké, když na to byla do jisté míry sama. Dobře, měla tu svou věrnou Hanku Šebkovou a některé další blízké spolupracovníky. Vlastně se jí ale povedlo si vychovat takovou malou armádu, řekněme... /smích/ Ta dělá strašnou spoustu záslužné práce. Jsem na své spolužáky a kolegy velmi pyšná a mám radost, že se paní doktorce podařilo nás takhle získat na svou stranu, že její odkaz zůstává velice živý. Řada mých spolužáku již spolupracuje s romistikou jako vyučující a ten odkaz žije a kráčí dál.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
06.08.2011Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"O Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
23.10.2009S Ladislavem Goralem o romistice, herectví a mnohém jinémO Roma Vakeren
23.10.2009Indičtí Domove, předci dnešních RomůO Roma Vakeren
14.08.2009Olašští Romové v ČeskuO Roma Vakeren
31.07.2009Jak jsou na tom romské děti s romštinou?O Roma Vakeren
19.06.2009Podle výzkumu třetina romských dětí dobře ovládá romštinuO Roma Vakeren
02.03.2008Romové zapsali, co vidí, cítí, myslíZprávy ze života Romů
16.02.2007Romistika je křižovatka oborů - lingvistiky, sociologie a historieO Roma Vakeren
15.12.2006V prosinci probíhá řada akcí k uctění památky romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.11.2006Prosinec ve znamení uctění památky Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
09.12.2005Paťiv - dvoudenní koncert k uctění památky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
08.12.2005Vzpomínkový večer k uctění památky Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
08.12.2005Pozvánka na vernisáž výstavy "Romové dnes a jinýma očima"Zprávy ze života Romů
02.12.2005Představujeme studentku romistiky Renatu BerkiovouO Roma Vakeren
25.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.11.2005Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorůO Roma Vakeren
18.11.2005Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
24.10.2005Paťiv - koncert na počest Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
21.10.2005Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu HübschmannovouO Roma Vakeren
25.09.2005Milena Hübschmannová, zakladatelka české romistikyZprávy ze života Romů
16.09.2005Milena Hübschmannová povzbuzovala Romy ke vzdělání i k uchovávání romských hodnot a jazykaO Roma Vakeren
16.09.2005Romové se těžko vyrovnávají se ztrátou Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
16.09.2005Hodiny romistiky s Milenou Hübschmannovou byly naplněny láskou a vřelostíO Roma Vakeren
16.09.2005Ze vzpomínek Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
10.09.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
02.09.2005Představujeme Michala Miku - studenta romistikyO Roma Vakeren
18.03.2005Představujeme Danu Dubjelovou, redaktorku Rádia Rota a studentku romistikyO Roma Vakeren
21.01.2005Romistiku lze studovat i na SlovenskuO Roma Vakeren
18.07.2003Rozhovor s prvním Romem, který v ČR vystudoval obor romistikaO Roma Vakeren
19.05.2003Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džanibenFotoaktuality
14.02.2003Jarmila Hanah ČermákováO Roma Vakeren
17.01.2003Romistka Milena HübschmannováO Roma Vakeren
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
06.12.2002ZprávyO Roma Vakeren
01.11.2002Z ruskou prezidenta přijali ocenění i Milena Hübschmanová a ing. Karel HolomekO Roma Vakeren
01.11.2002Paměti romských ženO Roma Vakeren
24.08.2001Rozhovor s romistou Zbyňkem AndršemO Roma Vakeren
06.07.2001LondýnO Roma Vakeren
07.05.2001Výstava Romano drom představuje unikátní fotografie romistky Evy DavidovéZprávy ze života Romů
17.04.2000PhDr. Milena Hübschmannová - romistkaAnketa
26.02.2000Podstatná jménaHistorie
26.02.2000Jan ČervenkaAnketa
26.02.2000PhDr. Hana Šebková - romistkaAnketa
12.02.1999LányZprávy ze života Romů
12.12.1998Romske aktualityZprávy ze života Romů
04.09.1998KolínZprávy ze života Romů
24.04.1998LondýnZprávy ze života Romů
12.12.1997Romske aktualityZprávy ze života Romů
Romská literaturaLiteratura

=[ Reportáž ]=
Romská sobota na hradě Veveří
Teď vám ale nabídneme slibovaný příspěvek o akci nazvané Romská sobota. Přesně před 14 dny ji připravilo na hradě Veveří občanské sdružení Hrad bez výHrad ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně a dalšími partnery. Hlavním cílem bylo přiblížit návštěvníkům hradu historickou provázanost romské minority s kulturou a tradicemi na Moravě. Celodenní program byl koncipován tak, aby si v něm našly chvíli pro sebe všechny skupiny obyvatel - od dětí, přes jejich rodiče až po cizince, kteří si přijeli prohlédnout významnou památku. Romskou sobotu navštívila i Zuzana Kopuletá.

Romská sobota na hradě Veveří (Foto: Brněnský deník/Atilla Racek) “Už několikátý rokem tady na hradě pořádáme v rámci hlavní sezóny tematicky zaměřené soboty. Před třemi týdny jsme tu měli Francouzskou sobotu, na konci srpna to bude Řecká sobota. Vzhledem k tomu, že v Brně je poměrně velká a početná komunita Romů, a navíc spolupracujeme s romským muzeem, rozhodli jsme se tedy uspořádat právě v tomto nádherném prostředí Romskou sobotu,” říká Marek Chlup z pořádající agentury Hrad bez výHrad a popisuje, co všechno bylo připraveno.

“Chtěli jsme ukázat na jednu stranu tradiční zábavu pro děti, pro rodiny s dětmi, protože aktivity jsou na tom postaveny. Návštěvníci si tu tedy mohli vyzkoušet tradiční výtvarné metody. Za druhé jsme chtěli, aby tu bylo možné nakouknout pod kulinářskou pokličku. Nabízely se tu tradiční romská jídla, tradiční romské pokrmy. A v neposlední řadě kultura. Vystoupila nám tu klasická cimbálovka vedená panem Horváthem, ale i moderní romská muzika – Raba Band.”

Málo naplat, jídlo je ale jídlo, a tak nejvíc pohybu bylo kolem stánku s velkým nápisem Tradiční romská kuchyně. Tam vládl šéfkuchař František Barkoci ozbrojen kuchyňským náčiním. Rád všem zájemcům trpělivě dokola vysvětloval, jaká jsou to ta tradiční romská jídla.

“Typickým pokrmem je gója, vepřové střevo plněné bramborovou směsí. Lehce pikantní. Je to takové... No, ochutnejte. Pak tu máme ještě jedno, pišoty, tedy bramborové taštičky plněné tvarohem sypané cukrem a polité máslem. To jsou základní dva pokrmy. Existuje jich samozřejmě daleko víc.”

Co je takovou největší odlišností a zvláštností romské kuchyně? Má něco takového výrazného, co můžeme zaregistrovat jako opravdu typický prvek?

“Většinou používali sůl a pepř. To bylo jediné, k čemu se Romové dříve dostali. Právě ta bramborová klobása, gója, je bramborová kvůli tomu, že když dříve Romové kočovali, neměli přístup k masu. Vymysleli si tedy svůj chudší pokrm, a to byla bramborová klobása gója. Bylo to málo nákladné. K bramborám měli přístup, koupili je za pár šupů. Sůl, pepř, česnek. Tak vznikla gója.”

Překvapuje mě, že za pultem s jídlem vidím muže. Kde Vy jste se učil vařit, nebo vůbec vstřebával informace o tradiční kuchyni?

“Doma dodržujeme tradice. Napadlo mě, že by bylo dobré předávat to dál, majoritě. Prostě mě to napadlo.”

Jak už vysvětlil František Barkoci často utvářela i chudoba a nutnost vyjít s málem. To se promítlo i do jedné z tradičních výtvarných technik, vysypávaných obrázků. Stačí nabarvit třeba krupici, z vody a mouky udělat lepivou směs a můžete začít pracovat, říká za pořadatele Helena Machulová:

“Smíchá se buď bílý písek nebo hrubá mouka či krupice s barvivem. Namíchají se různé barvy, a potom buď na předem danou předlohu, která se potře lepidlem, anebo na čistý papír, dle fantazie dětí se obrázky vysypávají různými barvičkami. Přišli jsme na to, že je fajn obrázky trochu postříkat vodou, protože barvy pak krásně vystoupí.”

Z dalších zábav si tam děti mohly vyzkoušet třeba lovení rybek na magnetickou udičku. Jejich rodiče mohli zatím navštívit výstavu, kterou připravilo Muzeum romské kultury a která opět prezentovala tradiční romské umění.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
02.08.2011Romská sobota na hradě VeveříZprávy ze života Romů
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
10.09.2010Romové v české, československé a světové kinematografiiO Roma Vakeren
25.06.2010Nízkoprahový klub ZefyrínoO Roma Vakeren
18.06.2010Komunitní centra pro západočechyO Roma Vakeren
07.05.2010Při tanci záleží hlavně na píliO Roma Vakeren
30.10.2009Tak trochu jiný KruháčO Roma Vakeren
23.10.2009Seminář romských tanců v BrněO Roma Vakeren
20.02.2009Nově otevřené slovenské Muzeum kultury RomůO Roma Vakeren
18.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
08.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
05.11.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
03.10.2003Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčilaO Roma Vakeren
25.07.2003Občanské sdružení Lačhe čhave nabízí volnočasové aktivity pro pražské dětiO Roma Vakeren
20.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
20.06.2003Kutnohorské komunitní centrum Maják zve romské děti na letní táboryO Roma Vakeren
09.05.2003Děti z dětských domovů budou závodit v běhuO Roma Vakeren
25.04.2003Ida Kelarová pořádá letní dětské tábory na hradě SvojanovO Roma Vakeren
25.04.2003Problematické zvláštní školyO Roma Vakeren
11.04.2003Manželé Turtákovi založili hudební soubor pro romské dětiO Roma Vakeren
05.04.2003Aktivity pro děti v komunitním centru v ústecké Matiční uliciFotoaktuality
28.03.2003Kutnohorský Maják svítí Romům i ne-RomůmO Roma Vakeren
28.03.2003Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové podpořil vzdělávací programy pro dětiO Roma Vakeren
07.03.2003Romské děti v dětském domověO Roma Vakeren
07.03.2003Romské ženy se setkaly v ChomutověO Roma Vakeren
26.02.2003Rodiče dvou romských školáků napadli ředitele základní školy v JihlavěFotoaktuality
14.02.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
14.02.2003Chci být novinářemO Roma Vakeren
14.02.2003Dětský klub ČilikloroO Roma Vakeren
24.01.2003Jaký je rozdíl mezi pěstounskou péčí a osvojením dítěte?O Roma Vakeren
17.01.2003Jak nám může pomoci Liga lidských práv v PrazeO Roma Vakeren
10.01.2003Stinné stránky života dětíO Roma Vakeren
03.01.2003Mnohé romské děti ze zvláštních škol by mohly navštěvovat základní školyO Roma Vakeren
13.12.2002O opuštěných dětech...O Roma Vakeren
22.11.2002Kreativní dílna k Mezinárodnímu dni práv dítěteO Roma Vakeren
15.11.2002Tentokrát o poradně pro občanstvíO Roma Vakeren
08.11.2002ZprávyO Roma Vakeren
04.10.2002Zaniká přípravná třída při Zvláštní škole v PardubicíchO Roma Vakeren
04.10.2002Vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
04.10.2002ZprávyO Roma Vakeren
06.09.2002Začal nový školní rokO Roma Vakeren
30.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
09.08.2002Romské děti se rekreují v letním táboře ve Zbyslavci u ChrudimiO Roma Vakeren
28.06.2002ZpravyO Roma Vakeren
28.06.2002I žižkovské děti si domů odnášely vysvědčeníO Roma Vakeren
07.06.2002ZprávyO Roma Vakeren
07.06.2002Loutka romského chlapce Pindralka putuje za českými dětmiO Roma Vakeren
03.05.2002V tísni je možné využít služeb České katolické charityO Roma Vakeren
26.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
19.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
19.04.2002Policie dohlíží na děti z ústecké Matiční uliceO Roma Vakeren
22.03.2002Byty pro děti z dětských domovůO Roma Vakeren
22.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
25.01.2002ZprávyO Roma Vakeren
25.01.2002Romské děti a češtinaO Roma Vakeren
11.01.2002Jak proběhl 5. ročník literární a grafické soutěže Romano suno - Romský senO Roma Vakeren
09.11.2001Obrací se na Růžovou linku bezpečí také Romové?O Roma Vakeren
21.09.2001Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předkůZprávy ze života Romů
30.08.2001Romské děti z jižních Čech se rekreují v Růžené na TáborskuZprávy ze života Romů
24.08.2001ZprávyO Roma Vakeren
17.08.2001Vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
17.08.2001Projekt "Volný čas romských dětí"O Roma Vakeren
20.07.2001Dětský romský tábor v PříchovicíchO Roma Vakeren
22.06.2001Jméno Khamoro nese nejen festival, ale i romský dětský pěvecký soubor z DěčínaO Roma Vakeren
08.06.2001LevočaO Roma Vakeren
18.05.2001ChebO Roma Vakeren
27.04.2001Finanční sbírka na pomoc dětem z dětských domovůO Roma Vakeren
05.04.2001LedenHistorie
05.04.2001ZáříHistorie
14.12.2000V ČR je prý gramotných na 80 až 90 procent mladých RomůZprávy ze života Romů
12.12.2000V ústecké Matiční ulici bylo otevřeno komunitní centrumZprávy ze života Romů
15.11.2000Ministerstvo školství zpochybňuje názor EK na vzdělávání RomůZprávy ze života Romů
10.09.2000Setkání adoptovaných romských a vietnamských dětíZprávy ze života Romů
03.09.2000Výzkum: Romové mají pro učení stejné předpoklady jako ostatníZprávy ze života Romů
09.07.2000Žaloba na české školství splnila podle Romů účelZprávy ze života Romů
11.06.2000Do českých škol poputuje kniha o švédském romském děvčátkuZprávy ze života Romů
11.06.2000Iniciativa Globea si stěžuje na diskriminaci Romů ve školáchZprávy ze života Romů
05.05.2000V New Yorku se konala konference o českých RomechZprávy ze života Romů
13.04.2000DětstvíŽivot Romů
26.02.2000Právo na vzdělávání v mateřském jazyceHistorie
26.02.2000Romské děti půjdou do přípravné třídyZprávy ze života Romů
26.02.2000Romské děti se otrávily ovocnými tyčinkamiZprávy ze života Romů
26.02.2000KvětenHistorie
23.02.2000Odborníci na romskou otázku z RE přijeli do Ústí nad LabemZprávy ze života Romů
16.12.1999Romské děti mají menší šanci na adopciZprávy ze života Romů
03.09.1999Romové, jejichž děti opustily zvláštní školu, trvají na žaloběZprávy ze života Romů
01.09.1999Švédská agentura TT o švédsko-české iniciativě na podporu RomůZprávy ze života Romů
31.08.1999Chanovská škola se chystá přivítat 36 nových romských prvňákůZprávy ze života Romů
11.08.1999Rada pro lidská práva nesouhlasí s tvrzením o diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
19.06.1999Romští rodiče měli být před podáním ústavní žaloby zastrašovániZprávy ze života Romů
10.03.1999Program Dživas Jekthetane podpoří nejen projekty výchovy RomůZprávy ze života Romů
12.02.1999ZlínZprávy ze života Romů
05.02.1999PrahaZprávy ze života Romů
05.02.1999Roudnice nad LabemZprávy ze života Romů
02.10.1998OtrokoviceZprávy ze života Romů
14.08.1998JestřebíZprávy ze života Romů
07.08.1998Romští regionální představitelé se sešli v BerouněZprávy ze života Romů
24.07.1998V Bílovci volili nejkrásnější a nejšikovnější romské dítěZprávy ze života Romů
12.06.1998Přátelské setkání za účelem podpory úspěšného hledání zaměstnáníZprávy ze života Romů
12.06.1998Přátelské setkání za účelem podpory úspěšného hledání zaměstnáníZprávy ze života Romů
12.06.1998BrnoAktuality
08.05.1998PrahaZprávy ze života Romů
05.05.1998Ústí nad LabemZprávy ze života Romů
05.05.1998OstravaZprávy ze života Romů
03.04.1998Jan Horváth se stal romským poradcem v BrněZprávy ze života Romů
20.03.1998SofiaZprávy ze života Romů
06.02.1998Usti nad LabemZprávy ze života Romů
23.01.1998PardubiceZprávy ze života Romů
16.01.1998ChanovZprávy ze života Romů
31.10.1997PrahaZprávy ze života Romů
31.10.1997PrahaZprávy ze života Romů
21.08.1997BrnoZprávy ze života Romů
07.08.1997ZlinZprávy ze života Romů
03.07.1997PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Taneční soutěž nejen pro romské děti

Mám teď před sebou organizátory akce, nebo respektive soutěže s názvem Tanečník Bronxu – Michala Šaraye a Andreu Weiterová. Zeptám se možná nejdřív Vás, protože Vy jste s tím nápadem přišel. Jste i zakladatel taneční skupiny M DANCE. Jak Vás to napadlo? Přemýšlel jste o tom už déle? Nebo to byl prostě náhlý impuls?

/M.Š./ “Určitě jsem o tom přemýšlel delší dobu, protože se už od svých jedenácti let účastním tanečních soutěží, ovšem pro většinu. Hlavní vize byla, že ještě není žádná taneční soutěž pro Romy. To byl prvotní plán, proč to vlastně dělat. Smysl soutěže je ten, že v Brně v lokalitách, které se nazývají Bronx, je hrozně moc talentů. A není tady zatím žádný člověk, který by jim ukázal nějaký směr, cestu, kam se vydat, aby byli lepší, aby se dostali na ta pravá místa, kam mají.”

Zeptám se Vás, Andreo Weiterová: Co je hlavním cílem soutěže?

/A.W./ “Hlavním cílem pro nás je, aby děti z ulic začaly přemýšlet nad svým životem, aby přestali žít po škole tak, že se budou poflakovat po venku, blbnout, rozbíjet, křičet. A nevím, co ještě. Každopádně chtěli bychom, aby děti zjistily, že když člověk něco chce, může toho dosáhnout, když se bude dost snažit. Musí se ale snažit.”

O jaký druh tance se jedná? Má to nějaké specifikum? Nebo ne? A v jakých kategoriích se soutěží?

/M.Š./ “Soutěžící budou tančit sami za sebe. Není to soutěž ve formacích. Je to čistě o jednotlivcích. Každý tanečník by měl tedy ukázat, co všechno umí, jaké taneční styly umí. Spíše je to ale o tom, že hledáme člověka nebo tanečníka, který má v sobě talent, talent, který se nedá naučit. To je nejdůležitější. Je totiž hodně tanečníků nebo lidí, kteří to mají naučené, chodí na nejrůznější wokshopy, semináře atp. Hledáme spíše opravdu člověka z ulice, který...”

/A.W./ “Řekla bych, který cítí hudbu. Kterého, když něco uslyší, napadne, jakým způsobem se hýbat. A umí hudbu nějakým způsobem vyjádřit tancem. To se naučit nedá. Člověk to v sobě musí mít.”

Máte za sebou první casting, který proběhl 30. července. Jaká je zkušenost? Jaké jsou Vaše dojmy? Pozměnil se nějak program nebo Váš plán? Co bude dál?

/A.W./ “Casting máme za sebou. Naše dojmy to hodně změnily. Pozměnili jsme trochu strukturu toho celého. Původní finále mělo být teď v sobotu, což jsme zrušili a posunuli jsme ho na 10. září s tím, že uděláme ještě další kolo castingů. A uděláme to z toho důvodu, že ač se tahle akce měla věnovat pouze Romům, ti se k tomu nepostavili tak, jak jsme očekávali. I když původní nadšení bylo veliké, na casting přišlo pouze 30 lidí,” říkají organizátoři brněnské soutěže Tanečník Bronxu Andrea Weiterová a Michal Šaray.

Se dvěma nejlepšími vybranými tanečníky budou organizátoři dál spolupracovat. Velké finále s vystoupením finalistů proběhne na stadionu v Kounicově ulici 10. září.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2011Soutěž Tanečník BronxuZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Zdravotně-sociální asistenti pomáhají zlepšovat zdraví Romů
Ke zlepšení zdravotního stavu Romů v Česku pomáhají zdravotničtí asistenti. Šetření v minulosti prokázala, že zdravotní stav Romů je horší než u většinové populace. Více už Aurelie Balážová, která vykonává práci zdravotního asistenta v Bruntále.

“Cílovou skupinou jsou sociálně vyloučení nebo ti, kterým sociální vyloučení hrozí. Naší prací je osvěta rodičovství, očkování. Většinou se potkáváme s tím, že klienti nemají odborné lékaře, stomatology. Děti nemají základy hygieny. Matky nechodí na preventivní prohlídky, nechodí na kontroly v těhotenství. Naší prací tedy je s tímto obeznamovat lidi v terénu. Naším úkolem je klienty vyhledat a nabídnout jim sociálně – zdravotní pomoc. “

Vy jim například vyhledáte obvodního lékaře poté, co zjistíte, že ho nemají nebo nemají stomatologa nebo ženy nechodí na pravidelné gynekologické prohlídky...

“Ano, v podstatě to tak je. Klient ovšem musí mít o tuto službu zájem. Iniciativa musí vzejít od něj. V Bruntálu je hodně lidí, kteří nemají obvodního lékaře, protože je tu hodně přistěhovalců, kteří bydlí na ubytovnách, a tím pádem nenavštěvují odborné lékaře, které mají v místě trvalého bydliště.”

Je to hodně obtížné? Když navštívíte lékaře, sdělíte mu, že v jeho obvodě je člověk, který k němu spádově patří, ale on ho nemá v evidenci. Je problém navést komunikaci s lékařem tak, aby ho vzal do své evidence, do své péče?

“Ze začátku to byl obrovský problém, protože většina obvodních lékařů bohužel nemá s takovými pacienty dobrou zkušenost. Po dlouhé době, díky mé práci a pozici, kterou jsem si v Bruntálu vybudovala, jsem navázala i já určité kontakty, které už teď s těmi lékaři mám. Moji klienti už také vědí, že musejí dodržovat nějaká pravidla, co se obvodních lékařů týče. Vědí, že musejí dodržovat termíny, jinak je lékař vyřadí z evidence.”

Určitě je velkým uměním komunikovat s rodinou, která je v pozici, že nemá lékaře. Každá matka si myslí, že se o své děti stará nejlépe, i když tam jsou nějaké nedostatky. Jak to takové mamince vysvětlíte?

“Také jsem si musela najít cestu. Když si takovou maminku vyhledám a vidím, že u dětí nějaký problém je, musím s ní navázat komunikaci nenásilně. Maminka ve mě musí získat důvěru. Není to hned. Sama musí zjistit, že já tu jsem pro ni, že jí můžu něco nabídnout, něco, co by ji posunulo dál.”

Vy sama potom doprovázíte své klienty k lékařům?

“Určitě. Doprovázím je k lékařům, protože další bariérou je komunikace na institucích, na úřadech nebo u lékařů. Hodně lidí se neumí s lékaři nebo na úřadech domluvit. Tam je kámen úrazu. Lidé nerozumějí tomu, co na úřadech nebo u lékařů slyší. Lidé z mé cílové skupiny mají z institucí strach. Neumějí ze sebe shodit strach z majority.”

Vy už vlastně máte i své jméno mezi lékaři. A už vědí, že když se něco děje, mohou komunikovat i s Vámi...

“Někteří lékaři nemají právě radost, když mě vidí. Často slyším: 'Už jste tu zase?!?' Na institucích se potkávám i se záporným postojem lidí. Nejsou zvyklí na to, že Romové mohou být na jejich pozicích. Proto je důležitá tato práce, práce zdravotně – sociálního pomocníka v těchto lokalitách, aby lidi informoval o základních věcech, které jim nejsou dostupné. Většina problémů v těch lokalitách je v důsledku toho, že lidé nejsou informovaní.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.12.2015Aurélie Balážová pomáhá Romům řešit zdravotní potížeO Roma Vakeren
27.10.2012Co se očekává od žen v romské komunitě – svědectví Margity Wagner a Aurélie BalážovéO Roma Vakeren
25.02.2005Vznik funkce zdravotně sociálních asistentů podpořila vládaO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 20. srpna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar raťi.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Největším lákadlem 10. ročníku festivalu Ľudia z rodu Romov byla romská hudba
Reportáž:  V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové
Reportáž:  Romská sobota na hradě Veveří
Reportáž:  Taneční soutěž nejen pro romské děti
Reportáž:  Zdravotně-sociální asistenti pomáhají zlepšovat zdraví Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz