Vyhledávání
21.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nabídneme rozhovory s hlavními protagonisty nového snímku režiséra Martina Śulíka Cigán. Hned ve dvou dalších příspěvcích se také dozvíte, proč sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, se kterým bojovalo proti extremismu. Můžete se také těšit na saxofonistu Patrika Žigu, který začátkem července vystoupil na romském festivalu v Karviné. A samozřejmě nebude chybět řada romských písní, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar sambat, the lačho šuniben amenca. Adadžives povakeraha filmos Cigán. Palo peskero bašaviben phenela o Patrik Žiga. The mukaha tumenge amare šukar romane giľora.


=[ Reportáž ]=
Dětští herci z filmu Cigán
O slovensko-českém snímku Cigán jsme minulý týden mluvili s jeho režiséra Martinem Šulíkem. Film získal na 46. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech hned čtyři ceny. Šulík ho natočil především s neherci v Richnavě na východním Slovensku, kde se minulý týden netradičně na louce uskutečnila jeho premiéra.

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Snímek Cigán je o Romech i ne-Romech. Hrají v něm i romští neherci, kteří v romské osadě nikdy nebyli. Kolega Ľuboš Kasala se setkal s některými protagonisty dětských postav.

Představuji hlavní dívčí postavu a bratra hlavního představitele, Martinku Kotlárovou a Martina Hangurbadže. Jak jste se k filmování Cigána dostali?

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Martin: „V Kežmaroku je romská škola, do které přišel pan režisér, scénárista a kameraman. Jeden z knězů jim poradil, že je u nás také pastorační centrum, kde se Romové scházejí. Takže tam zašli a vybrali nás s tím, že se ozvou, což splnili. Pozvali nás na casting, vyzkoušeli a řekli, že jsme vybráni jako herci do filmu Cigán.“

Je to Vaše první zkušenost před kamerou a s filmováním?

Martina: „Dokud jsem zkušenost neměla a viděla herce jenom v televizi, vypadalo vše snadně. Ale vůbec to není pravda. Klimatické podmínky, zima, vůbec všechno, co jsme prožívali .. pochopitelně byly i hezké zážitky. Od každého trošku.“

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Martin: „Já si říkal: ‚No, kamera – zapne se tlačítko a nahrává se!‘ Ale před kamerou je velká tréma a strach. Nevíš, co máš dělat. Potom ti to režisér poví, nějak to uděláš, ale nevíš, jestli správně nebo špatně. To se dozvíš až na premiéře.“

Vy nežijete v romské osadě, také jste byli jen návštěvníky osady v Rychnave, kde se film natáčel. Oba jste samozřejmě Romové, ale i tak - bylo to pro vás překvapení?

Martina: „Rychnavu neznám, viděla jsem ji poprvé. Myslela jsem si, že místní Romové jsou stejní jako my, ale oni žijí úplně jinak. Byl to zvláštní pocit vidět, že i když jsou trochu jiní, jsou více milí, lidštější. Rychle jsme mezi ně zapadli.“

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Co si myslíte, že je potřeba k tomu, aby si Romové a bílí rozuměli? Pomůže film k tomu, aby většinová společnost lépe rozuměla Romům a naopak?

Martina: „Myslím, že ano. Je to film o realitě, mohl by pomoci.“

Martin: „Určitě, protože tento film nebyl natočen jen o Romech, ale je i o tom, jak je vidí ti, kteří nežijí v osadách. O tom, jak žijí skuteční Romové z osad.“

Paní Mirka Jarábeková hrála mámu hlavního chlapeckého představitele. Čím jste v civilu?

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) „Já jsem úplně obyčejný člověk. Tady u Maryši, ona má v Detve otevřené komunitní centrum, pracuji jako dobrovolnice u malých dětí. Z toho důvodu bylo pro mě natáčení velmi dojemné, plakala jsem nad osudy těch dětí. Těžko by se našel někdo, kdo by u nich založil podobné centrum, něco je naučil. Možná by pak samy učily zase své rodiče, jak žít lépe.“

I pro Vás to byla první zkušenost s filmováním?

„Ze začátku to bylo těžké. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ani jsem si nevěřila, že bych to mohla zvládnout. Ale vždycky, když jsme s Jankem hráli, bylo to, alespoň pro mne, jako doopravdy – jako bych byla jeho pravá máma.“

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Sám se řadím k většinové společnosti, která zná život Romů jen z televizní obrazovky. Případně z vlaku, když jedeme na východ a vidíme odpadky, děti, chudobu. Opravdu se tam žije tak, jak vidíme ve filmu?

„I já jsem ze středního Slovenska a také jsem si neuměla představit, co to je cigánská osada. Také to znám spíš z televize. Oni jsou skutečně velmi chudí, nemají pomoc, vodu... ale byla jsem překvapená, jak mají čistě vyprané prádlo, že vodu berou ze studní, že měli v rámci aktivačního programu pořádkové služby, které ale se zrušením programu zmizely. Nikdy jsem tam neviděla větší kontejner, kam by odpadky mohli dávat. Možná, kdyby jim je tam někdo dal, udržovali by si sami pořádek. Mají to těžké. Nežije se jim lehce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.07.2011Film Cigán získal v Karlových Varech dvě ocenění nestatutárních porotO Roma Vakeren
14.07.2011Oceňovaný film Cigán měl slovenskou premiéru u osady, kde byl natočenZprávy ze života Romů
12.07.2011Karlovarské návraty: Martin Šulík získal za film Cigán Zvláštní cenu hlavní porotyZprávy ze života Romů
06.07.2011Na karlovarském festivalu sklidil velký potlesk CigánZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra
Občanské sdružení Romea přerušilo spolupráci s Ministerstvem vnitra, kritizuje totiž jeho přístup k boji proti extremismu. Na ten se zaměřovala pracovní skupina Task Force C, která vznikla za minulého kabinetu. Byli v ní pracovníci Ministerstva vnitra, policisté a zástupci neziskových organizací. Členové sdružení Romea se jednání této pracovní skupiny vedle například sdružení In Iustitia nebo Českého helsinského výboru účastnili také.

Pochod DSSS v Krupce Tomáš Bystrý měl na telefonu výkonného ředitele sdružení Romea Zdeňka Ryšavého, stejně tak i právničku ze sdružení In Iustitia Kláru Kalibovou. Jen dodáváme, že na třetí lince měl být i šéf Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Martina Linharta, ten se však s odkazem na tiskové prohlášení odmítl k záležitosti jakkoliv vyjadřovat.

„My jsme odpověď na otevřený dopis z 8. července, který jsme adresovali Ministerstvu vnitra, konkrétně Odboru bezpečnostní politiky, dodnes nedostali. Dostali jsme se pouze k tiskovému prohlášení, ale pokud někomu píšete dopis, předpokládáte, že vám odpoví.“

Jako jeden z hlavních důvodů, proč jste se rozhodli s Ministerstvem vnitra dále v boji proti extremismu nespolupracovat, uvádíte, že spolupráce s ministerskými úředníky a policisty do konce loňského roku byla přínosná, letos se ale jejich přístup podle vás změnil k horšímu, a to zejména při posledních akcích krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti a také Dělnické mládeže. V čem, podle Vás, policie na těchto akcích nejvíce selhala?

„Já Vás trochu opravím. My jsme spolupráci nepřerušili, jen společně s In Iustitia a Amnesty International od začátku června žádáme o schůzku u ministra vnitra. A teď k Vaší otázce. Vývoj byl postupný. Od začátku působení Task Force C jsme spolu s ostatními organizacemi žádali, aby pracovní skupina dostala nějakou formu, abychom přesně věděli, na čem budeme pracovat a co by - třeba za dva roky - mělo být výstupem. Nepodařilo se. Na schůzkách jsme většinou poslouchali, jak neziskové organizace prezentují svoje projekty, jak se prezentuje ministerstvo. Ke konkrétní práci na nějaké oblasti jsme se nedostali. V roce 2011 došlo ke dvěma problematickým zásahům policie, a to v Novém Bydžově a Krupce. Novému Bydžovu jsme věnovali celé jedno sezení Task Force C a nenašli jsme s policií a ministerskými úředníky společnou řeč. Kritizujeme především to, že policie nepostupuje při shromáždění neonacistů tvrdším způsobem proti těm, kteří porušují zákon. V momentě, kdy se tak děje, policie říká, že z taktických důvodů nemusí zasáhnout hned, ale zasáhne až poté. Když má někdo vlajku rozpuštěné Dělnické strany, někdy se proti němu okamžitě zasáhne, jinde se to nechá být.“

Souhlasila by s těmito posledními slovy Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia?

„Prakticky ano. Ještě bych doplnila, že jsme sice z Task Forcu neodešli – samotnou otázkou ale je, zda skupina vůbec existuje v té podobě v jaké existovala například v červnu. Ministerstvo vnitra se chystá pořádat semináře, na které by měla mít přístup i média, čímž se naprosto ničí potenciál, který pracovní skupina měla. Skutečnost, že například Romea ukončuje spolupráci s Task Forcem – my to rovněž zvažujeme. Nejde o rebelii nebo projev bezbřehého aktivismu. Je to znamení, že se něco nedaří. My intenzivně zvažujeme, jestli se dále podílet.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská dušeO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
03.01.2015V Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a toleranciO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
05.10.2013Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen RomůmO Roma Vakeren
21.09.2013Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!O Roma Vakeren
29.12.2012Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue MasarykovéO Roma Vakeren
23.08.2012Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o RomechO Roma Vakeren
02.03.2012Zpráva vnitra: pravicoví extremisté by mohli přejít i k teroristickým útokůmZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Neziskové organizace kritizují Zprávu o extremismu pro rok 2010
Česká vláda schválila Zprávu o extremismu pro rok 2010 letos v květnu. Podle Zdeňka Ryšavého ze sdružení Romea a Kláry Kalibové z nevládní organizace In Iustita se v ní ale objevuje řada závažných nedostatků. Ani Romea, ani In Iustita se k ní však ještě před schválením nemohly vyjádřit. I to ostatně kritizovalo právě romské sdružení Romea ve svém otevřeném dopise Ministerstvu vnitra. Ředitel odboru bezpečnostní politiky měl podle zástupců Romey vyhrožovat, že pokud budou nadále kritizovat počínání Ministerstva vnitra a Policie ČR, vyvodí z toho důsledky. Tomáš Bystrý připomíná, že Ministerstvo vnitra se nám odmítlo k této věci jakkoliv vyjádřit.

Pochod extremistů v Novém Bydžově Zdeněk Ryšavý: „To nebyla naše tisková prohlášení, jednalo se o komentáře jednotlivých osob. Každý má v demokratické společnosti právo na svůj názor, neuveřejňovali jsme ani žádné lživé informace. Nicméně nám řekl, že pokud budeme tímto způsobem dále pokračovat, tak s námi ukončí spolupráci.“

Poslední věc, kterou bych rád zmínil, je zpráva o extremismu pro rok 2010. Kláro Kalibová, vidíte v ní nějaké slabá místa?

Klára Kalibová: „Určitě v ní jsou pasáže, na které jsme upozorňovali dopředu a mělo by se na nich ještě pracovat. Například zde chybí jakýkoli závazek Ministerstva vnitra k ochraně obětí trestné činnosti z nenávisti, což je klíčové. Dále je zarážející, že zpráva uvádí etnicitu pachatelů. To je v České republice protiústavní. Proto je nezbytné na pochybení a nedostatky upozorňovat. Byli jsme stejně jako kolegové z ostatních neziskových organizací a akademické sféry připraveni pracovat na problematice, která se dotýká řady jednotlivců i celých skupin obyvatel žijících v České republice, o extremismu, resp. o projevech politického radikalismu v České republice, které denně ohrožují desítky tisíc obyvatel. A to nejen Romů, ale i migrantů a osob z majority. Ministerstvo vnitra by jednoznačně mělo zodpovědět otázku, zda je pro ně i nadále boj s extremismem skutečnou prioritou nebo zda pouze formálně plní svoje závazky.“

Zdeněk Ryšavý by něco ke zprávě o extremismu pro rok 2010 doplnil?

Zdeněk Ryšavý: „Já s tím mohu jenom souhlasit. My jsme na zprávu spolu s In Iustitia a Amnesty International reagovali společným prohlášením a vytýkali jsme přesně to, co zmínila Klára Kalibová. Tedy to, že je uvedena etnicita pachatelů a že se extremistických trestných činů dopouštějí pravicoví a levicoví radikálové a Romové. Já bych po Ministerstvu vnitra chtěl statistiku, kolik Romů provedlo nějaký extremistický čin, kolik jich evidují. Jestli o nich píší, musí je evidovat. Jak řekla Klára Kalibová, je to protiústavní.“

Usilovali jste o to, aby mohla být zpráva vašimi občanskými sdruženími projednána? Původně tomu tak, podle mých informací, nebylo.

Klára Kalibová: „Nebylo. Oproti loňskému roku, kdy jsme měli možnost zprávu vidět ještě před vládním projednáváním, jsme ji letos nedostali. Což opět považuji za projev zhoršení vztahů, pokud ne rovnou potrestáním celého Task Force C. Proto jsme si zprávu vyžádali a nakonec ji i dostali, ovšem až v době, kdy už prakticky nebylo možné, aby se k našim připomínkám jakkoli přihlédlo. Tedy ano, zprávu jsme dostali, ale na naši žádost.“

Zdeněk Ryšavý: „My jsme ji nedostali ani v momentě, kdy ji schválila vláda. Museli jsme si ji vyžádat na tiskovém oddělení a ještě nám to bylo vytýkáno. Opravdu je velká škoda, že se nedá využít potenciálu lidí, kteří tam jsou. Dal by se udělat velký kus práce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská dušeO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
03.01.2015V Banské Bystrici se konal nultý ročník mezinárodního fóra o extremismu a toleranciO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
05.10.2013Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen RomůmO Roma Vakeren
21.09.2013Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!O Roma Vakeren
29.12.2012Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue MasarykovéO Roma Vakeren
23.08.2012Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o RomechO Roma Vakeren
02.03.2012Zpráva vnitra: pravicoví extremisté by mohli přejít i k teroristickým útokůmZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Saxofonista Patrik Žiga okouzlil na castingu soutěže Česko Slovensko má talent
Když saxofonista Patrik Žiga vystoupil na castingu soutěže Česko Slovensko má talent, Jaro Slávik prohlásil: "Můžeme to zabalit, ten talent jsme našli." Patrik by chtěl jednou vystupovat spolu se svými sourozenci a rád by se stal profesionálním hudebníkem. Ve škole má nejraději matematiku, češtinu a angličtinu. Kromě saxofonu hraje i na klavír, baví ho hokej, fotbal a počítačové hry. Více už Iveta Demeterová.

Patrik Žiga (Foto: Iveta Demeterová) Je letní sezóna festivalů a každý organizátor akce chce pro své publikum to nejzajímavější, co diváka osloví. Nejinak tomu bylo i na romském festivalu v Karviné. S velkým potleskem byl přivítán Patrik Žiga. Narodil se v roce 1996 v Levoči. Talent u něj objevil jeho děda Ladislav Žiga, který také hraje na saxofon. Patrik se svou hrou začal v 11 letech. Na veřejnosti se poprvé objevil ve 12 letech. Měl možnost společně si zahrát s Felixem Slováčkem, Mariánem Čekovským nebo Beátou Dubasovou. V současnosti navštěvuje Základní školu v Bystranoch a základní uměleckou školu ve Spišskej Novej Vsi. Jeho přáním je vystudovat konzervatoř a být úspěšným. Když vzal Patrik poprvé do ruky dědečkův hudební nástroj bylo jisté, že je výjimečný.

„Vzal jsme saxofon, foukl jsem a protože jsem pro to měl cit, poslali mne do hudební školy.“

Patrik Žiga (Foto: Iveta Demeterová) Někdo z vaší rodiny je muzikantem? Rodiče nebo prarodiče?

„Děda, otec, bratranec...“

A plánuješ do budoucna další hudební nástroj?

„Jo. Například klarinet, klavír a tak.“

Co všechno obnáší příprava ke hře na saxofon?

„Musím umět noty, stupnice, akordy.“

To ale znamená, že musíš hodně zkoušet, zatímco tvoji vrstevníci si hrají venku. Nevadí ti to?

„Ne, nevadí.“

Jak je možné, že malému čtrnáctiletému chlapci nevadí, že si nehraje s dětmi venku a raději zkouší?

„Tak někdy si hraju, ale trénovat musím.“

Kde všude už jsi svoji hru prezentoval?

„Poprvé v romské SuperStar, podruhé na Mini Talentu a potřetí v Česko Slovensko má talent.“

Kam tě soutěže posunuly?

„Lidé mi hodně volali, měl jsem koncerty ve škole, v Redutě ...“

Zvykáš si na popularitu? Jaké to je?

„Dobré. Už jsem si trochu zvykl.“

Co plánuješ po základní škole?

„Jít na konzervatoř a stát se profesionálem.“

Už jsi se setkal s mnohými slavnými osobnostmi. Kdo na tebe nejvíce zapůsobil?

„Felix Slováček, Aby Migga... Také ti, co byli na Česko Slovensko má talent – Lucie Bílá, Jan Kraus, Jaro Slávik. V showbyznysu se musím snažit, nehrát jen staré písničky dokola, ale hrát i nové a moderní, aby se to lidem líbilo.“

Máš trému?

„Nemám. Hraju, jako bych byl doma v dětském pokoji.“

Patrik má jednu sestru a čtyři bratry. I oni se věnují hudbě. Patrik je ale zatím převyšuje obrovským talentem a pílí. Rodiče se svým dětem věnují a chtějí, aby z nich něco bylo.

„Když mu bylo 10 let, začal hrát na saxofon. Já byl také muzikant, ale ne tak známým jako Patrik. Tedy když poprvé fouknul do saxofonu, poznal jsem, že má talent. Potom jsem ho naučil jednu písničku a dědeček mi tenkrát řekl, ať ho dám do umělecké školy, že uvidíme, co z toho bude. Ujal se ho pan Trpák, sedmdesátiletý učitel, zdraví mu už neslouží, ale patří mu dík a klobouk dolů před ním. Vytáhl Patrika na dnešní úroveň – dostal se například do televize, kde mohl ukázat svůj talent.“

Jak byste reagoval, kdyby ho to najednou v pubertě přestalo bavit?

„Mohu slíbit, rovnou tady před Patrikem, že z něj něco bude. A ať poslouchá nebo ne, rodiče musí ctít,“ dodává Patrikův otec Štefan Žiga.

Další informace o Patriku Žigovi najdete na jeho stránce www.patrikziga.com

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Ve firmě Wistron InfoComm pracují lidé ze 126 zemí světa
V červnu získalo jedenáct různých organizací značku Ethnic Friendly zaměstnavatel a my si o jednom z čerstvých držitelů budeme povídat. Vypravíme se do vskutku multikulturní brněnské firmy Wistron InfoComm, mezi jejímiž zaměstnanci nechybí ani Romové. O multikulturním prostředí ve firmě hovořila Jana Šustová s personální ředitelkou Štěpánkou Jenešovou.

Pracovníci firmy Wistron InfoComm (Foto: Wistron InfoComm) „Firma má název Wistron InfoComm. Jedná se o velkou výrobní společnost, která vyrábí hardware, například LCD monitory, LCD televize, servery. Máme i divizi evropského opravárenského střediska. Celkový počet zaměstnanců je momentálně 2.500. Tedy velká společnost, velmi multikulturní. Zaměstnáváme 126 různých národností a co se týče romské etniky, vůbec ji neodlišujeme od ostatních. Oni totiž splývají s našimi ostatními kolegy. Ani nedokáži spočítat, kolik romských občanů mezi námi pracuje.“

Dalo by se i přesto říct, co Romové ve vaší firmě zhruba dělají a jaké mají profese?

„Romové pracují na pozicích operátora výroby, tzn. že se spolupodílí na výrobě finálního produktu, tedy jestli to bude LCD televize nebo počítač. Dále máme romské kolegy ve skladu i v pozicích nižšího managementu, například vedoucí týmu skladníků.“

Pracovníci firmy Wistron InfoComm (Foto: Wistron InfoComm) Existují společenské předsudky říkající, že Romové nechtějí pracovat. Jaké jsou zkušenosti u vás ve firmě?

„Jako personální manažerka vnímám dva přístupy k zaměstnání ze strany Romů. Někteří přijedou třeba v BMW, žádají pouze razítko s tím, že pracovat nechtějí. Druhá skupina lidí skutečně vyjádří při úvodním osobním pohovoru zájem o práci a udělá vše proto, aby u nás příležitost dostala. Těm tleskáme a přijímáme je bez jakýchkoli komplikací.“

Jak jste potom spokojeni s jejich prací?

„Spokojeni jsme. Nemohu říct ani zlomek negativního hodnocení.“

Jak jste se dozvěděli o certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel a co vás inspirovalo k tomu ucházet se o něj?

Štěpánka Jenešová z firmy Wistron InfoComm (vpravo) přebírá certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel (Foto: Jana Šustová) „Na to bych velmi ráda odpověděla. V Brně fungujeme od roku 2007 a od stejného roku zastáváme a naplňujeme zásady, které řeší značka Ethnic Friendly zaměstnavatel. Bylo mi líto, že mě zástupci IQ Roma oslovili až v roce 2011 s tím, zda se nechceme zúčastnit tohoto certifikátu. Vysloveně jsem do telefonu vykřikla: ‘No ano! Konečně! Však mi to děláme celou dobu!‘“

Z jakých zemí pochází vaši zaměstnanci?

„Z Afriky, například z Angoly, nebo z Malajsie, z Číny, z Filipín, z Tchaj-wanu, to jsou naši chlebodárci. Máme i zaměstnance ze zemí bývalého sovětského svazu, tzn. z Gruzie, Arménie, Uzbekistánu, Kazachstánu. Zaměstnáváme i spoustu slovenských občanů, aniž bych tedy říkala, že to jsou cizinci. Máme zaměstnance z Anglie... Snad kromě Aljašky a Jižní Ameriky jsou u nás všelijaké národnosti a když uděláme analýzu demografického složení, jedná se o 126 zemí světa.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2013Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
18.10.2013Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšinyZprávy ze života Romů
03.11.2012Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelnyO Roma Vakeren
20.10.2012Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma StrabagO Roma Vakeren
01.08.2012"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaňZprávy ze života Romů
25.02.2012Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadiO Roma Vakeren
28.01.2012Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren
19.10.2011Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly oceněníZprávy ze života Romů
30.07.2011Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 23. července už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Dětští herci z filmu Cigán
Reportáž:  Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra
Reportáž:  Neziskové organizace kritizují Zprávu o extremismu pro rok 2010
Reportáž:  Saxofonista Patrik Žiga okouzlil na castingu soutěže Česko Slovensko má talent
Reportáž:  Ve firmě Wistron InfoComm pracují lidé ze 126 zemí světa

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz