Vyhledávání
17.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nabídneme rozhovor s režisérem Martinem Šulíkem, který natočil ve slovensko-české koprodukci film Cigán. Ačkoliv jsou prázdniny, v dnešním vysílání budeme hovořit také o školství, zejména o inkluzívním vzdělávání. O něm bude mluvit i Renata Ježková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zajedeme se podívat také do Českého Ráje, kam se vypravila diskutovat romská ženská skupina Manushe, která funguje pod sdružením Slovo 21. A samozřejmě nebude chybět řada romských písní, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar sambat, the lačho šuniben amenca Adadžives povakeraha palo filmos Cigán. Phenaha tunmenge palo romani edukaci u džana amenca andro than Česká ráj the mukaha tumenge amare šukar romane giľora.


=[ Reportáž ]=
Film Cigán získal v Karlových Varech dvě ocenění nestatutárních porot
Slovensko-český snímek Cigán od režiséra Martina Šulíka získal na 46. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech zvláštní cenu poroty s dotací 20.000 dolarů. Představitel hlavní role Ján Mižigár získal navíc zvláštní uznání. Kromě toho film získal v Karlových Varech dvě ocenění nestatutárních porot. Šulík ho natočil především s neherci v Richnavě na východním Slovensku. A právě tam se tento týden netradičně na louce uskutečnila jeho premiéra.

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Film Cigán vypráví příběh romského chlapce z chudé osady na východě Slovenska, který se dostává do konfliktu s rasovými, sociálními a kulturními předsudky i s nepsanými zákony vlastní komunity. S mikrofonem se za režisérem snímku Martinem Šulíkem vypravila Elena Kotová.

Pane Šulíku, myslíte si, že je označení Cigán opravdu politicky nekorektní a má negativní zabarvení?

„Politicky nekorektní není. Cigán je podle pravidel slovenského pravopisu představitel národa a Cigáň, tedy změkčeně, znamená lhář či podvodník. Mnoho slovenských Cigánů si nepřeje být označováno za Romy, chtějí být Cigány. Jeden starosta dokonce řekl: ‚Dokud jsme byli Cigáni, bylo nám dobře. Od té doby, co jsme Romové, jde to s námi z kopce.‘ Tato věta zachycuje něco, co se za posledních dvacet let stalo se společností. Na jedné straně se Romům vrátila důstojnost, ale na druhé velmi zchudli. Dnes nejsou ani Cigány ani Romy. Stali se z nich nepřizpůsobiví občané. Proměny jazyka jsou zrádné. Všichni se tváříme, jak je oslovujeme politicky korektně, ale oni sami si přitom jen velice těžko hledají své místo ve společnosti.“

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) Vy jste snímek Cigán natočil v částečném utajení. Scénář jste napsali spolu s Vaším dlouholetým kolegou Markem Leščákem. Proč jste potřebovali být inkognito?

„V úplném utajení to nebylo. Jen jsme nechtěli, aby byl kolem natáčení velký rozruch, protože ve filmu hraje spousta neherců. Obával jsem se, že pokud se o natáčení začne příliš psát, budou lidé stojící poprvé před kamerou zmatení a nebudou se moci soustředit. Dohodli jsme se proto s producentem Rudou Biermannem, že akce spojené s reklamou se odehrají až po natáčení. Ale zase tak velký zájem o nás nebyl.“

Z čeho jste během natáčení v romských osadách, které Vám sloužily jako přeobraz příběhu, vycházel?

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) „Chtěl jsem natočit Hamleta v romské osadě. Měl jsem pocit, že pokud prolnu formu vyššího umění s dokumentárním pojetím, dozvíme se od reality mnohem více a dojde ke kulturní konfrontaci. Druhým důvodem byl fakt, že na Slovensku žije 200 tisíc lidí ve velké chudobě. To jsme si s Markem Leščákem uvědomili hned, jak jsme prošli východoslovenské romské osady. Měli jsme pocit, že příběhy místních lidí jsou zajímavé. Neodráží se v nich jenom životní pocit Romů na východním Slovensku, ale i celého Slovenska. Jen s tím rozdílem, že v osadách se problémy více kumulují.“

Jak vlastně Romové vnímají nás, ne-Romy?

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) „Vztah gadžo versus Rom se nedá generalizovat. Prošli jsme hodně osad a v každé nás přijali jinak. Každá z těch komunit je originál a vztah mezi bílými a Romy je po většinou ovlivněn lokální historií. Při vstupu do osady mě Hamlet hned opustil, protože jsem si uvědomil, že materiál je úplně jiný. Naším štěstím bylo přátelství s Pavlem Pekarčíkem, který pracoval na magazínu So vakeres pro košickou televizi. Seznámil nás jak s lidmi, kteří jsou v osadách výjimečnými osobnostmi, například hudebníci či různé přirozené autority, tak s řadou sociálních pracovníků, s knězi, zkrátka s lidmi, kteří se Romům věnují. Díky nim nám obyvatelé osad začali důvěřovat. Většina z toho, co ve filmu je, jsme buď vyslechli nebo přímo zažili.“

Jaké jsou vaše další ambice ohledně snímku Cigán?

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) „Pokud vím, tak film koupili v Holandsku, Belgii a Lucemburku. Měl by se promítat na festivale v Torontu a přišly nabídky na promítání i na dalších festivalech. Naším hlavním cílem ale bylo rozvířit debatu, protože v současnosti se o vztahu obou kultur mluví jednostranně. Stálo by za to, aby se přizvali nejen lidé z nejvyšších politických kruhů, ale například učitelky, sociální pracovníci, etnografové, lidé přímo z terénu. Oni mají výborné postřehy a řada věcí by se díky nim mohla daleko dříve vyřešit. Těším se na filmové fanoušky, ale byl bych zároveň rád, kdyby film zafungoval jako stimul pro širší diskuzi.“

Dnes je sociálně těžká doba nejen pro romskou menšinu. Nemáte strach, že se na Slovensku, kde by měl film zapůsobit nejvíce, lidé od tématu spíše odkloní?

Z filmu Cigán (Foto: Bontonfilm) „Možné to je. My jsme se ale nesnažili dělat obhájce ani jedné ze stran. Natočili jsme příběh čtrnáctiletého chlapce, který je nucen předčasně dospět. Zemřel mu otec a on se najednou musí starat o své sourozence, rozhodnout se, co v životě je a není dobré. Vidí, že svět kolem něj je nějakým způsobem deformovaný a pokouší se v něm najít východisko. Snažili jsme se, aby náš příběh nebyl vnímán jen v úzkých, romsko-slovenských mantinelech, ale aby byl univerzální.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.07.2011Dětští herci z filmu CigánO Roma Vakeren
14.07.2011Oceňovaný film Cigán měl slovenskou premiéru u osady, kde byl natočenZprávy ze života Romů
12.07.2011Karlovarské návraty: Martin Šulík získal za film Cigán Zvláštní cenu hlavní porotyZprávy ze života Romů
06.07.2011Na karlovarském festivalu sklidil velký potlesk CigánZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání
Koalice Společně do školy je iniciativa patnácti neziskových organizací, které usilují o rovný přístup romských dětí ke vzdělání. Marie Vrábelová oslovila Lucii Horváthovou z občanského sdružení Romodrom, které je členem koalice.

Romské děti ve škole (Foto: Amnesty International) „Práce by samozřejmě mohla být efektivnější, pokud by pro ni byly ministerstvem školství dodány dostatečné nástroje - inkluzívní metodiky reagující na skutečný stav dětí.“

Podobné problematice se již věnovala organizace Z§vůle práva, byly provedeny výzkumy, vycházelo se i ze zahraničních zkušeností, ale s příchodem nového ministra školství vše zaniklo ...

„Došlo k personálním změnám. Bohužel, tak už to bývá. Nový šéf přináší nové věci. Musí se začít od začátku, což je pro nás veliké mínus. Vše znovu rozjet a nastavit tak, aby to fungovalo i za jiné vlády, je velkou nevýhodou hlavně pro děti. Ze situace vyplývá, že má-li se pracovat na inkluzívním vzdělávání romských dětí, tak jedině apoliticky.“

Začínáte tedy úplně od začátku?

„Máme regionální síť terénních sociálních služeb plus síť vzdělávacích programů, které musíme propojit s aktuální situací na ministerstvu školství, hlavně s novými vyhláškami. Chceme je prověřit v terénu a vyzkoušet, zda opravdu fungují tak, jak je potřeba.“

Jak předejít tomu, aby se děti nedostávaly do speciálních škol, které by měly být určeny pro děti s vývojovou vadou?

„S tím souvisí řada věcí. Motivace dětí a rodičů. Zásadní je zejména připravenost škol, bez které se neobejdeme. Pokud dítě žije v sociálně vyloučené lokalitě a jeho rodiče nemají dostatek prostředků, navíc chybí motivační prostředí, zákonitě dochází k selhání dítěte, i když by znalosti pro setrvání na základní škole mělo.“

Pokud dítě vychodí speciální školu, má znemožněny další možnosti pokračování ve studiu. Jednáte i s ministrem? A v jaké fázi jednání jsou?

„Zatím jsme se setkali pouze se zástupci ministra školství a momentálně jsme ve fázi čekání, co se bude dít.“

Pokud je dítě trochu neposedné a nedokáže se plně soustředit, je posláno do speciální školy. Tím se mu ale zablokují vyhlídky na lepší budoucnost. V jaké fázi projekt je a kdy dětem pomůže?

„Určitě to bude trvat dlouho, protože práce lidí na ministerstvech, obecních a krajských úřadech je pomalá.“

Vy jako Romka jste měla problémy ve škole, které Vás mohly ovlivnit?

„Než jsem nastoupila do školy, také jsem prošla testováním, ze kterého mě doporučili do speciální třídy. Znám to osobně. Pokud o vás někdo předem rozhodne, může váš život skončit úplně jinak. Vysokoškolačkou jsem díky mým rodičům, kteří se nebáli říct ne. Jinak bych dnes byla na sociálních dávkách.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání
Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (NAPIV) je jedním ze základních rámcových dokumentů zaměřených na zajištění rovného přístupu všech osob ke vzdělávání. Praxe je však taková, že chybí informace a z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy odešla určitá část odborníků, kteří se na přípravné fázi Národního akčního plánu podíleli. Co je podstatou národního akčního plánu, tak to nám vysvětlila Lenka Ficová z Odboru speciálního vzdělávání prevence a institucionální výchovy.

„Přípravná fáze NAPIV hledá slabiny školského systému nebo zjišťuje, proč nefunguje zařazování žáků s jakýmkoliv postižením či vzdělávacím problémem do běžných mateřských a základních škol. Cílem je poukázat na nedostatky a ukázat cestu vedoucí k jejich odstranění. Přípravná fáze NAPIV v roce 2013 přinese ověřené informace o tom, proč se nám nedařila individuální integrace a vytvoří návrhy řešení. Koncem téhož roku by se měl začít tvořit nový akční plán, vlastně pravý NAPIV, který bude navržená opatření zavádět do praxe.“

Na to, jaká je současná situace platformy Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, když z ministerstva školství odešli odborní pracovníci, kteří se na platformě podíleli, nám odpověděla ředitelka odboru Speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy Renáta Ježková:

„V tuto chvíli Národní akční plán inkluzivního vzdělávání nadále pokračuje. Jenom si vymezil základní pilíře a vytvořil podstatu pro kontinuální pokračování. Mluvíme-li o odchodu odborníků, je třeba to uvést na pravou míru. Nejedná se o odliv odborníků, ale odešlo několik odborných expertů z neziskového sektoru. Ostatní odborníci v sektoru nadále zůstávají.“

Proč část skupiny odešla? Co bylo špatně a jaká bude případná náprava?

„Já jsem na ministerstvo školství nastoupila v listopadu 2010 a plán jsem přebrala včetně celého personálu. Počet zaměstnanců mi byl posléze snížen, nyní mám k dispozici 13 lidí. Musím přiznat, že jsem nejprve začala uklízet na vlastním prahu a od listopadu až do současné doby ode mne chyběly informace směrem k veřejnosti. Nakonec se ale podařilo sestavit mezirezortní komise, utvořila se vnitrorezortní skupina a především máme nového koordinátora celého NAPIVU, pana doktora Kamitze.“

Kolik k dnešnímu dni čítá NAPIV pracovníků? Hovořila jste o mezirezortní komisi, vnitrorezortní skupině – není těch lidí moc?

„Mluvíme o přípravné fázi Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání. Pokud bych to měla sečíst, důležití jsou dva koordinátoři NAPIVu, dále mezirezorty příslušných ministerstev, tedy zdravotnictví, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo spravedlnosti a důležitý partner ministerstvo práce a sociálních věcí.“

V jaké fázi NAPIV momentálně je? Kdy bude celý hotov a zaveden do praxe?

„Mohu hovořit pouze o přípravné fázi, která je jasně daná usnesením vlády a končí rokem 2013. Máme koordinace, personál a finance. Inkluze musí být připravena a zabezpečena, abychom si na začátku roku 2014 mohli říct, že máme vše připraveno a bude to fungovat.“

Neočekáváte od občanské společnosti odezvu ve stylu „opět se něco dělá pro Romy, stálo to spoustu peněz – proč jenom pro ně“?

„Jenže peníze Romům mnohdy nedošly. Často se jednalo o byznys pro někoho jiného. Pokud mám peníze na romského asistenta na školách, měla bych je dát. Taková je moje vize. Peníze pro Romy znamená jim je skutečně předat.“

Jaká je oprávněnost zařazení dítěte do praktické školy nám na závěr řekl nový koordinátor národního akčního plánu doktor Jakub Kamitz:

„Zařazeni mohou být jen ti, kteří jsou opravdu lehce mentálně postiženi. Není možné zařadit někoho jen na základě toho, zda je Rom či ne-Rom, nebo měl určité problémy ve škole a já nevím, co s ním – šup, dám ho do základní školy praktické. Hotovo. O tom to není. Chceme, aby základní škola praktická byla opravdu jen pro žáky, kteří mají na základě diagnózy, respektive doporučení ze školského poradenského zařízení, stanoveno lehké mentální postižení.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů
Edukace, sebevědomí, emancipace – to je motto skupiny, která v současné době sdružuje více jak 170 Romek a Romů z celé České republiky. Skupina Manushe je také členskou organizací České ženské lobby a Evropské ženské lobby. Celý minulý týden v příjemném prostředí diskutovali účastníci letní školy o palčivých problémech, s nimiž se někteří Romové potýkají. Mluvilo se zejména o vzdělávání. A Tomáš Bystrý byl u toho.

Skupina Manushe (Foto: www.slovo21.cz) „Každá rodina se svým dítětem udělá to, co považuje za správné...“

Venku je sice něco okolo 30 stupňů Celsia, to ale účastníky letní školy od diskuze na téma vzdělávání romských dětí neodrazuje. Schovávají se pod velkým slunečníkem a v přírodě se jim o problémech souvisejících s edukací Romů už od předškolního věku diskutuje daleko lépe, než kdyby museli sedět někde v kanceláři nebo zasedací místnosti.

„Jedná se o letní školu Manuší, což v češtině znamená romských žen. Setkávají se zde ženy pracující v různých organizacích a funkcích. Cílem je navzájem si předat supervizi, protože samy nejlépe víme, jak těžká práce v terénu a obecně s Romy je.“

Výstupem vašeho setkání by měl být projekt, který by napomohl romským rodinám se vzděláváním dětí v běžném systému. Jak konkrétně by měl projekt vypadat?

„O tom se právě bavíme! Já například nemám ráda projekty od zeleného stolu. Z toho důvodu se teď s lidmi, kteří pracují v konkrétních lokalitách a dělají těžkou práci, ale i mezi sebou, bavíme. Někdo třeba je proti zavádění speciálního přístupu k romským dětem už od školky. Někdo zase naopak zvláštní ohled požaduje. Diskutovat proto budeme tak dlouho, dokud se na něčem neshodneme.“

Říká Jana Hejkrlíková ze sdružení Slovo 21, které se zaměřuje především na projekty napomáhající k integraci Romů a cizinců v Česku. Aktivity zaměřené na romské ženy podporuje i nadace Heinrich Böll Stiftung:

„Jeden z našich cílů je podporovat skupiny, které pomoc potřebují. Vysíláme k nim romské ženy, které se již angažují, jsou velmi aktivní a fungují jako prostřednice pro větší komunity Romů. Myslím si, že podobné investice jsou potřebné.“

Domnívá se Tamara Reisig z nadace Heinrich Böll Stiftung, která sdružení Slovo 21 podpořila například při pořádání politického výcviku pro romské ženy nebo při natáčení dokumentárního filmu Ženy v poli. Ten sleduje osudy tří mladých Romek, které se snaží dostat na pole politiky. Aurélie Balážová, jedna z protagonistek filmu, se letní školy v Českém ráji zúčastnila také:

„V rámci vzdělávání by se mělo začít již od školek, tam je u nás velký problém. Start dítěte do života je na nich zcela závislý. Nelíbí se mi omezená kapacita školek. Dále to, že jsou upřednostňovány děti rodičů, kteří mají peníze a ne děti, které to potřebují. Zákon by měl být ustanoven tak, aby se nikdo nemohl vymlouvat. Co si budeme nalhávat, i naši rodiče děti ze společnosti vyčleňují a do školek je nepouštějí.“

„Stále se v některých romských rodinách dodržuje takzvaná svobodná výchova dítěte. Nedodržuje se denní režim. Začínala jsem jako obyčejný terénní pracovník, takže znám problémy, znám lidi. Poté, co jsme založily mateřské centrum, jsem si pro děti chodila sama. Opravdu jsem maminky donutila v osm ráno vstát a předat mi děti. Taky jsem byla naštvaná, když třeba nebylo ideální počasí, ale každá maminka se to zkrátka musí naučit. A po čtrnácti dnech už skutečně samy vstaly, protože jejich dítě se do školky těšilo. Ať chtěly nebo ne, musely dítě do školky odvést a pak pochopily, že následující čtyři hodiny mají čas v klidu si zajít do obchodu nakoupit, na úřad. Nakonec je, kromě případů, kdy dítě bylo hodně nemocné, do školky vodily“, poznamenává další z účastnic letní školy Dagmar Suchánková.

A do diskuze o inkluzivním vzdělávání romských dětí se zapojili i muži. Jeden z nich byl Emil Voráč, ředitel chodovského sdružení Khamoro. Ten se letní školy pořádané sdružením Slovo 21 účastní již po páté:

„Povídání žen je hodně zajímavé, dozvíte se řadu případů z praxe, což je motivující.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
21.02.2006Závěry z konference romských žen v České republiceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga
Emil Cina říká, že romština je to, co nás drží pospolu. Už řadu let se ji snaží uchovat ve svých básních a povídkách. Iveta Durdoňová navštívila tohoto romského básníka a spisovatele doma a povídala si s ním o nedávno vydané knize, ke které na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga napsal povídky ze života Romů na Slovensku.

Ivan a Dominik - kniha s povídkami Emila Ciny Máme před sebou knihu Ivan a Dominik, která vyšla v Německu. Hned z první stránky se dozvíme, že se děj odehrává na slovenské vesnici. O čem příběh pojednává?

„V roce 2009 za mnou na základě doporučení přišel bratr Lukas a požádal mě, zda bych nenapsal povídky k jeho obrazům z romské vesnice na východním Slovensku, z okolí Košic. Poprosil jsem ho o kopie obrazů a jak jsem se do nich zadíval, tehdy to začalo. Ke každému obrazu - okolo 22 ilustrací – jsem udělal krátkou povídku. Některé jsou humorné, jiné smutné. Snažil jsem se napsat to, co jsem v obrazech viděl. Například Ivan a Dominik se starají o vesnici. Chodí pro dříví a když je maminka s dítětem o něj požádá, dají jí ho. Když jdou okolo kříže, pomodlí se. Celá vesnice chodí řádně do kostela a věří v Boha. Tak to na té vesnici chodí. Žijí chudě, ale žijí s Bohem. Pomáhají druhým lidem, o vše se rozdělí.“

Na jednom z obrázků vidím, jak maminka Ivana a Dominika onemocní a umře?

Díla bratra Lukasa Ruegenberga (Foto: www.maria-laach.de) „To je moc smutné, protože tátu jim zavřeli a kluci zůstali sami. Starala se o ně teta, ale ta měla sama pět dětí. Něco jim uvařila, vyprala, ale bylo toho velmi málo. A Dominik, protože byl hodně malý, musel jít do ústavu. Druhý bratr za ním každý den chodil a pokaždé něco přinesl, třeba koupil sladkosti, a dával mu je přes plot. Asi po roce se Dominik z ústavu dostal.“

Vzpomenete si, pane Cino, na dobu, kdy jste Vy sám byl klukem a jezdil na prázdniny na Slovensko? Jaký tam byl život?

„Každé prázdniny jsem jezdil za dědou. Bylo mi devět let a nikdo se mnou nejel, všichni už tam byli. Říkal jsem: ‚Tati, mami, já jedu!‘ A táta vždycky na to: ‚Nemůžeš jet sám!‘ Pamatuji se, že mi dal dva korespondenční lístky, abych jeden hodil v Košicích a jeden u nich ve vesnici, v bardějovském okrese. Dobře jsem dojel, napsal jsem pohledy, poslal je. A ten život, o kterém píši v knize, ten jsem tam viděl. Jak Romové chodí na dříví nebo jak mají příležitostnou práci na polích, čím se živili. Pořád to mám v paměti. Lidé byli jeden k druhému strašně dobří. Pomáhali si, což v dnešní době asi není.“

Emil Cina (Foto: Jana Šustová) Jezdíte na Slovensko? Máte tam ještě rodinu?

„Někoho ano, ale z té staré generace už nikdo nežije. Mně bude 64 let. Pořád říkám, že se tam podívám, ale to víte. Mám zahrádku, na které dělám, člověk už trochu přemýšlí jako důchodce.“

Jak jste prožil dětství?

„Narodil jsem se v Praze v roce 1947. Ve Vysočanech u říčky Rokytky. Tam to také bylo nádherné, měli jsme kolem sebe krásné věci. Jako kluci jsme chodili k říčce a vyváděli, co se dalo. Ale Slovensko je jiné. Krásné lesy. S dědou jsme chodili na houby, babička sbírala maliny a hlavně byla bylinářka a uměla i léčit. Doktor byl jednak strašně daleko a potom, život jim sám ukázal, jak se mají léčit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.10.2013V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaO Roma Vakeren
22.10.2013Zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaZprávy ze života Romů
15.01.2011Co jsou to paramisaO Roma Vakeren
26.06.2009O plánech Emila Ciny na letošní rokO Roma Vakeren
19.06.2009Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasuO Roma Vakeren
12.12.2008Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano IloO Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
03.06.2005O mnohých romských osobnostech se nemluví, přesto si ale zaslouží pozornostO Roma Vakeren
09.07.2004"Romština je velice lehký jazyk", tvrdí překladatel Emil CinaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 16. července už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Mangav tumenge šukar nilaj.Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Film Cigán získal v Karlových Varech dvě ocenění nestatutárních porot
Reportáž:  Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání
Reportáž:  O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání
Reportáž:  Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech Romů
Reportáž:  Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745932   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261886   11.09.98 Romske aktuality
226929   14.03.00 Romský jazyk
160350    Historie a původ Romů
135349   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118871    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102297    Fotografie
89059   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79638   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77214    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz