Vyhledávání
26.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Česká republika ukončila předsednictví Dekády romské inkluze, které předsedala od července loňského roku, i o tom se v dnešním vysílání dozvíte. Nabídneme vám také rozhovor s ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování Martinem Šimáčkem, pozveme vás na slavnostní předávání certifikátů Ethnic Friendly zaměstnavatel a nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar sambat. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives vakeraha pale romaňi Dekáda the palo vladno Agentura. The šunena romane giľa adarig the pal aver luma.


=[ Reportáž ]=
Dekádě romské inkluze od července předsedá Makedonie
Dekáda romské inkluze je iniciativa dvanácti evropských států, která usiluje o zlepšení situace Romů a o jejich začlenění do společnosti. Od loňského července byla Česká republika její předsednickou zemí. Roční předsednictví Dekády převzal v pondělí z rukou českého premiéra Petra Nečase jeho makedonský protějšek Nikola Gruevski a kolegyně Jana Šustová se proto zajímala o situaci Romů v této zemi. Na její otázky odpovídala Mabera Kamberiová z Ministerstva práce a sociální politiky Makedonie.

Předseda vlády Republiky Makedonie Nikola Gruevski a premiér Petr Nečas (Foto: www.vlada.cz) Kolik žije v Makedonii přibližně Romů a jaké jsou priority makedonského předsednictví Dekádě romské inkluze?

Makedonie má přibližně dva miliony obyvatel a oficiální počet Romů je zhruba 55 tisíc. Ode dneška jsme předsednickou zemí Dekády, během března a dubna makedonská vláda připravovala program pro naše předsednictví, která bude od letošního 1. července do 30. června příštího roku. Důraz klademe především na zaměstnanost a bydlení, ale nezapomínáme ani na další dvě prioritní oblasti, kterými jsou vzdělávání a zdraví. A mohu říct, že každý měsíc budeme společně s mezinárodními organizacemi z Makedonie pořádat jednu událost. Začneme v září setkáním řídícího výboru, potom bychom rádi v říjnu uspořádali konferenci nebo setkání v Bruselu s ministry financí ze všech států zúčastněných v Dekádě a s národními koordinátory. A v listopadu budeme mít regionální konferenci o zaměstnanosti.

Jsou Romové v Makedonii nějak zastoupeni v politických funkcích?

Nezdet Mustafa - makedonský ministr bez portfeje (Foto: Jana Šustová) Ano, situace Romů v Makedonii je víceméně odlišná od jiných zemí. Za prvé máme ministra bez portfeje, který je národním koordinátorem Dekády, máme náměstka ministra na Ministerstvu spravedlnosti, máme dva poslance, teď máme také dva ředitele na Ministerstvu vzdělávání a na Ministerstvu kultury a já jsem vedoucí odboru koordinace a technické asistence ministra na Ministerstvu práce a sociální politiky. Na našem ministerstvu máme i dalšího vedoucího odboru pro rovné příležitosti, jako první ze zemí zúčastněných v Dekádě máme oddělení pro Romy, které je pod naší supervizí a jsou v něm zaměstnáni čtyři Romové s vysokým vzděláním.

Když srovnáte situaci Romů v Makedonii s jinými zeměmi, jaké jsou jejich podmínky v oblasti bydlení, zaměstnání a podobně?

Myslím si, že životní podmínky Romů jsou ve všech zemích opravdu špatné. V Makedonii máme Romy, kteří žijí v dobrých podmínkách, ale většina z nich žije skutečně ve velké chudobě. Takže pozornost národního koordinátora se hodně upírá k životním podmínkám Romů. Naše pozornost jakožto Ministerstva práce a sociální politiky se zaměřuje na zvyšování zaměstnanosti Romů na pracovním trhu, a na našem ministerstvu také zavádíme velký projekt začlenění romských dětí do předškolního vzdělávání. Myslím, že nejdůležitější výsledky máme v oblasti vzdělávání díky stipendiím a s dalším krokům, které podniklo Ministerstvo vzdělávání.

Kdy jste začali s předškolním vzděláváním?

Setkání Řídícího výboru Dekády romské inkluze v Praze (Foto: Jana Šustová) Ten projekt už běží čtyři roky a máme v něm velmi dobré výsledky. Za čtyři roky už jsme bezplatně začlenili přibližně tisíc romských dětí ve věku mladším než čtyři a půl roku a pět a půl roku. Tento projekt jsme zavedli v devatenácti obcích, zaměstnali jsme v něm devatenáct učitelů z romské komunity a našimi partnery při jeho realizaci je 15 neziskových organizací.

Mají romští rodiče zájem o předškolní vzdělávání svých dětí?

Mají obrovský zájem a žádají nás, abychom do předškolního vzdělávání začlenili ještě více dětí. Je to hodně zajímavý projekt.

Co považujete za přínos Dekády romské inkluze?

Na tuto otázku odpovídám často. Možná, že díky Dekádě všechny vlády, tedy mluvím jménem našich vlád v Makedonii, poprvé připravily program a národní akční plán výhradně pro romskou komunitu. To si myslím, že je velký přínos. Navíc uskutečňování těchto projektů jde přes ministry a jsou do něj zapojeni nejen Romové, ale i Makedonci. Nemáme žádné problémy s jinými členy společnosti, takže si myslím, že sice toho možná v rámci Dekády nezměníme moc, ale je to první krok k začlenění Romů do společnosti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2013Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012Zprávy ze života Romů
02.07.2013Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integraceZprávy ze života Romů
18.02.2012USA se připojily k Dekádě romské inkluze jako oficiální pozorovatelO Roma Vakeren
26.07.2011Pozitivní diskriminaceZprávy ze života Romů
09.07.2011Co přineslo české předsednictví Dekádě romské inkluzeO Roma Vakeren
27.06.2011Česko předalo vedení romského projektu Dekáda MakedoniiZprávy ze života Romů
27.06.2011Soros: Začleňování Romů do české společnosti se zhoršujeZprávy ze života Romů
27.06.2011Česko předalo předsednictví Dekády romské inkluze MakedoniiZprávy ze života Romů
15.10.2010Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské RomyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak hospodaří Agentura pro sociální začleňování
Mnozí kritici hovoří o Agentuře pro sociální začleňování jako o černé díře na peníze a upozorňují na to, že se k Romům stejně žádná pomoc nedostane. Ředitel této agentury Martin Šimáček vysvětlil Marii Vrábelové, jak to tedy s hospodařením opravdu je.

“Taková kritika bývá často destruktivní a pracuje s čísly, která jsou velmi daleko od pravdy. Mluvívá se o 400 milionech, se kterými bychom údajně měli hospodařit. Reálná čísla jsou ale úplně jiná. Rozpočet agentury je 1,3 milionů korun ze státního rozpočtu ročně, a potom ještě dalších cca 16 milionů z individuálního operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Úhrnem tedy pracujeme cca s 27 miliony korun ročně. Žádné peníze nepřicházejí přímo agentuře dovnitř, ale působí právě v lokalitách a pro partnery. Přibližně 3/4 milionu je roční náklad na práci agentury v lokalitě, a to je právě práce lokálního konzultanta, lokální asistence, situační analýza. A za 3/4 milionu se snažíme situaci změnit, a to nejen na úrovni přípravy a podpory přípravy projektů, ale zároveň měnit sociální nebo inkluzívní politiky jako takové přímo v daném místě. Vyjednávat s vedením obcí jejich změnu, vytvářet prostředí, ve kterém dojde k jiným rozhodnutím, která budou pomáhat lidem, aby se zapojili do společnosti. Na posluchačích teď je, aby zvážili, zda je toho 3/4 milionu vynaloženo účelně, či nikoliv. Podívám-li se na výsledek naší práce, myslím si, že je to dobře vynaložený náklad a poradenství, které mění danou situaci. Když porovnám náklady agentury, tedy oněch cca 27 milionů korun ročně, s tím, co tzv. teče do služeb a ostatních opatření, je to řádově odlišné. Dříve už jsem hovořil o projektech pro neziskové organizace, města a další, které ročně přesahují stovku milionů korun, a to jsou přímé peníze do služeb, do práce s klienty na místní úrovni. Podpora agentury je jakousi přidanou hodnotou k těmto přímým penězům, ovšem o řád nižší.”

Je nad vámi kontrola, která dohlíží na vaše účtování?

Martin Šimáček (Foto: Jana Šustová) “Aktuálně prochází agentura interním auditem Úřadu vlády, to znamená, že pokud bychom měli jakýkoli problém s naším hospodařením, bude se řešit na úrovni Úřadu vlády ČR. Musím říci, že jsme v hospodaření samozřejmě zcela transparentní, doporučuji tedy posluchačům, aby se podívali do našich výročních zpráv, kde jsou všechny náklady rozepsány detailně. Najdou je na stránkách www.socialni-zaclenovani.cz. Aktuálně také běží evaluace činnosti agentury, ze které bude zřejmé, čeho bylo dosaženo v pilotních lokalitách, aby si posluchači mohli udělat obrázek, zda oněch třikrát 3/4 milionu za tři roky, tzn. cca 2 miliony korun na každou jednu z lokalit, zda byly účelně využitými prostředky, zda se vyplatily. Navíc také operační program Lidské zdroje a zaměstnanost má své kontrolní mechanizmy. Celých každoročních 16 milionů musíme tedy podrobně rozepsat v monitorovacích zprávách, jsou to náklady, které se kryjí s rozpočtem projektu a mají-li se stát uznatelným nákladem, musí to uznat ministerstvo práce jakožto zprostředkující subjekt programu. I v této oblasti tedy není možné jakkoli ustoupit z kontroly, kterou ministerstvo práce nad každým z těch projektů realizuje.”

Agentura peníze vlastně dává Romům, aby se tu situace zlepšila... Je tomu tak?

“Aby u posluchačů nedošlo ke špatnému porozumění. Peníze, těch 27 milionů korun, neputují přímo lidem v lokalitách. Za 27 milionů korun běží agentura, vytváří činnosti, o kterých jsem hovořil. Přidaná hodnota práce agentury by se měla projevit v tom, že projekty budou účelnější, budou více směřovány podle potřeb jednotlivých lidí v lokalitách, a že i sociální politiky měst a obcí budou příznivější. Znovu říkám: Ať si každý posoudí, jestli se to vyplatí. Tak, jak znám lidi, kteří v agentuře pracují, a dopady jejich práce, myslím si, že se to sakramentsky vyplatí.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
15.05.2015Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemcůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dalších jedenáct organizací získalo certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel
Dalších jedenáct zaměstnavatelů z celé České republiky bylo minulý týden certifikováno značkou Ethnic Friendly zaměstnavatel. Tyto certifikáty získávají firmy a instituce, které se hlásí k rovnému přístupu ke všem svým zaměstnancům. Podrobnosti má Jana Šustová.

Noví držitelé certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel (Foto: Kateřina Čopjaková, Romea) Certifikáty Ethnic Friendly zaměstnavatel získávají firmy a instituce na základě objektivních šetření, která dosud prováděla občanská sdružení IQ Roma servis z Brna a Romea z Prahy, a novým regionálním partnerem se minulý týden stala také Charita Olomouc. S myšlenkou certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel přišlo v roce 2007 sdružení IQ Roma servis, a kolik firem ho doposud získalo, uvádí jeho ředitelka Katarína Klamková:

“V České republice je to k 23. 6. 2011 celkem 40 zaměstnavatelů.”

Jednou z 11 nově oceněných společností je také firma Frutana Gold, která se zabývá především výrobou loupaných brambor a zpracováváním zeleniny. A co tuto firmu přivedlo k myšlence zažádat si o certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel, vysvětluje její jednatel Zdeněk Majer:

Monika Šimůnková předává certifikát Zdeňku Majerovi z firmy Frutana Gold (Foto: Jana Šustová) “Vzniklo to nenápadně, s první Romkou, kterou jsme zaměstnali. Po ní přišli další. Zpočátku jsme měli ze zaměstnávání Romů obavy, nakonec jsme se ale přesvědčili, že pracovat chtějí a pracují velmi dobře. Postupně se jejich počet rozšířil až na 50 procent z celkového počtu zaměstnanců. Prakticky se dá říci, že dnes již jsme na práci Romů závislí.”

V současné době má tato firma 25 zaměstnanců, dříve jich mívala i 40. Jejich pracovní náplň vypadá následovně:

“Jedná se především o dočišťování brambor, které padají ze stroje, tam je třeba hlavně ruční práce. Potom také brambory vaříme, u toho jsou lidé také potřeba. Dále ještě u zpracování zeleniny, to znamená krájení, sekání na různých strojích, balení apod. Vypadá to tedy asi takto.”

Na slavnostní převzetí certifikátu přijelo s panem Zdeňkem Majerem do Prahy také několik jeho romských zaměstnankyň. Paní Alena Petíková si práci ve firmě rozhodně pochvaluje:

“Zjistila jsem si sama od sebe, že v Nových Dvorech existuje firma zpracovávající brambory, ve které pan Majer přijímá Romy. A můžeme mu poděkovat, že tam pracujeme, protože je moc ochotný, jak on sám, tak jeho manželka. Jsme šťastní, že tam pracujeme, protože kamkoli přijdeme, odmítají nás. A on ne. On ještě nikdy nikomu neřekl ne. Jsme opravdu moc rádi, že ho vůbec máme.”

Paní Petíková nemá moc dobré zkušenosti s ochotou zaměstnavatelů přijmout Romy a tím více si práce ve firmě Frutana Gold váží:

„Tahle firma je spíše pro Romy, pracuje v ní více Romů než ne-Romů. Jsem tam šťastná, protože mě nediskriminují. Jsem sama sebou, berou mě tam jako sobě rovného člověka. Dříve jsem byla vždy zklamaná, když jsem někam šla, odmítali mě, když mě viděli, diskriminovali mě. Tam ale ne. Jsem tam doma. Opravdu se tam cítíte jako doma. Je to náš druhý domov.“

Záštitu nad předáváním certifikátu Ethnic Friendly přejala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková:

„Už samotný název Ethnic Friendly je samozřejmě zajímavý a vybízí k mnoha myšlenkám o tom, co může znamenat. Poté, co zjistíte, co tento projekt opravdu znamená, nezbývá nic jiného, než ho podpořit, a to s velkou sílou a s velkou radostí, to musím upřímně říct. Není totiž mnoho společností, které na pracovním trhu přistupují k potenciálním zaměstnancům bez předsudků, bez jakýchkoli zábran, mají opravdu rovný přístup ke všem. Všichni zaměstnavatelé nejsou takoví. Víme, že například pro romské spoluobčany je tato situace daleko složitější. A víme, že Romové nemají tak snadný přístup k zaměstnání jako majoritní populace, a proto je důležité v této oblasti bourat mýty, a ukazovat, že i Romové chtějí pracovat, i když si třeba většinová společnost myslí, že většina z nich ne. Ale není tomu tak. Bohužel se to u těch, kteří chtějí pracovat, potom ukazuje negativně v tom slova smyslu, že mnohým z nich je opravdu upírán přístup k zaměstnání a mají daleko těžší situaci, když si hledají práci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2013Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
18.10.2013Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšinyZprávy ze života Romů
03.11.2012Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelnyO Roma Vakeren
20.10.2012Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma StrabagO Roma Vakeren
01.08.2012"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaňZprávy ze života Romů
25.02.2012Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadiO Roma Vakeren
28.01.2012Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren
19.10.2011Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly oceněníZprávy ze života Romů
30.07.2011Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Básník a fotograf Jan Josef Horváth
Iveta Demeterová pozvala k mikrofonu kolegu Jana Josefa Horvátha, který je sám autorem několika básní.

Jan Josef Horváth (Foto: Jana Šustová) ustavně celý život. Od puberty. Co cítím takové pocity, zaznamenávám je od puberty. V té době jsem začal cítit potřebu psát je na papír.“

Kdo byl Tvým prvním kritikem, prvním čtenářem?

„Máma.“

Když jsem pročítala Tvé povídky, básničky, všimla jsem si, že se v nich hodně objevuje, že se obracíš k rodině, k matce...

„Ano, je. Cítím to tak. Mám to propojené i s místem, kde jsem se narodil. Je to velmi silně spojené, to je pravda.“

Pocity z puberty Ti vydržely doteď, nebo už jsi na tom trošku jinak? Je láska také o zklamání?

„Ano. Nedílnou součástí. Bohužel.“

/ukázka básně 'Probuzení'/

V probuzení toho náhlého zmatku do uštěpačného dne
se do uší v pozvolném ztišení proznívá hravé štěbetání různorodého ptactva.
Nebýt toho, tak ten den by se stal jedním z dalších špatných znamení.
To štěbetání hlásá:
Je třeba z postele vstát a jít tam,
kde máme pro druhé co dělat.
Kdybychom chybně činili,
to další ráno by nebylo ránem
a ptáci by přestali hlásat.
Proto vstaň a běž!

'Probuzení'. Kdy jsi ho napsal?

„Před šesti lety.“

Píšeš do šuplíku, nebo už Ti někde něco vyšlo?

„Ve Francii pro Gádže. Tady v Česku ale ne, nakladatelé tady to nechtějí. Nevím, co je k tomu vede, ale o mě už není zájem.“ /směje se/

Píšeš v češtině. Do romštiny už to nepřekládáš?

„Ne, ne. Vím, že je to něco... za to se Romům omlouvám.“

Když čtu romskou poezii, slyším romskou hudbu, hlavním tématem je tam často maminka. I Tvým tématem byla maminka a je maminka, že ano?

„Máma je svátost. Nedotknutelná.“

Musím na Tebe prozradit ještě další věc – fotografie. Ty nefotíš barevně, že?

„Ano, někdy i ano.“

V čem je, podle Tebe, rozdíl mezi barevnou a černobílou fotografií?

„Musíš brát v potaz také žánr. Když se bude jednat o žánr komerční, je lepší barva. Cpát za každou cenu černobílou pro společnost, byť v mezích, ve kterých se pohybuje žánr, i když je to hlubší záležitost, kdy cítíš potřebu něco ze srdce dát, o něčem informovat, zprostředkovat i něco bližšího, ne jenom komerčního, tak jako já při tom, čím se zabývám, Ty to víš... A třeba to už někdo někde zahlédl.“

Jestli chceš, klidně nám řekni, čím se zabýváš...

„Sociální a dokumentární fotografií. Tedy občas.“

Bližší je Ti ale černobílá fotografie.

„Samozřejmě.“

Oblibu k fotce, tu jsi také našel ve své pubertě, která určitě nebyla jednoduchá...

„Ano. Je to pravda. Šlo to také přes lásku... /směje se/ Ale to tam zůstalo. To tam je. Černobílá fotografie je pro mě způsobem vyjádření skutečného pocitu.“

Říkáš, že všechno je o lásce, a vychází to z Tebe.

/ukázka básně/

Když láska umírá,
čas byl někdy tam,
co už je to daleko a dávno.
Ta láska zprvu zdála se jediná a upřímná.
Když láska se mění v utrpení,
mění se čas, svět i místo.
Je to něco,
z čeho zůstanou jen vzpomínky, které bolí,
a pak se chce na ně zapomenout.
Zapomenout na ni se nedá.
Je jen jedna a vrátit se nedá,
protože vzpomínka se nesmaže.
Je to pomník a pomníky se nebourají.
Ten pomník říká, že tu byla a že umřela.
Lásky druhé jsou druhé
a nikdy nenahradí ty mrtvé,
ty první.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2004Slovenští Romové objektivem Jana Josefa HorváthaO Roma Vakeren
18.06.2004Výstava Romové dnes jako před staletími představí život slovenských Romů zachycený objektivem Jana Josefa HorváthaO Roma Vakeren
10.06.2004Jan Josef Horváth - fotografFotografie
02.04.2004Sdružení Romodrom dovezlo humanitární pomoc na SlovenskoO Roma Vakeren
12.03.2004Představujeme fotografa Jana Josefa HorváthaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Začaly prázdniny!
Nejočekávanější roční období nejen školáků je v plném proudu. Prázdniny začaly včera a jak je stráví budoucí páťáci z pražské Základní školy na Havlíčkově náměstí, na to se jich těsně po obdržení vysvědčení zeptal Tomáš Bystrý.

Žáci ZŠ na Havlíčkově náměstí v Praze (Foto: Jana Šustová) „Jedu na tábor s jedním klubem. Na 7 dní. Jede tam i Nick, takže se tam uvidíme.“
„Ano, jedu i já. Těším se.“
„Já tam taky jedu. Budeme možná spolu na pokoji.“
„Těším se určitě na hry a hlavně na diskotéku.“
„Já se těším na hry, olympiády. A nejvíc na bojovku.“

Bojovka. Bojíte se bojovky?

(děti se překřikují)
„Já jo.“
„Já ne.“
„Já ne. Je to pro malé děti.“

Kdo z vás jede k moři?

(děti se překřikují)
„Já.“
„Já.“
„Já taky.“

Kam jedeš?

„Jedu do Švédska k moři. Mám tam strejdu a kamarády.“
„Já letím do Španělska. Mám tam nevlastní babičku. No, trochu se bojím... letadla.“

Můžou být prázdniny nějak nebezpečné? Pro malé děti? Nebo pro vás?

„Vždycky znásilňují malé děti. A teď, u nás na Černém Mostě, kde bydlím, tam znásilnili malou holčičku.“
„Můžou ji třeba pronásledovat, pak ji někam vezmou. A tak.“
„Já být jejich máma, bojím se pustit je před barák.“
„Moje máma se také bojí pustit nás ven. Před barák. Mohl by nás někdo unést.“
„Můžou vás třeba odvézt do ciziny. Rodiče se bojí. Nebo by vás mohli někomu prodat.“

Co dál? Proč můžou být prázdniny nebezpečné?

„Když půjdu na koupaliště, budou mě tam třeba nějací kluci provokovat. Budu plavat a oni mě budou chtít utopit.“

Stalo se Ti to někdy?

„Ještě ne. Naštěstí.“
„Já jsem špatný plavec. Mohla by mě najednou chytnout křeč a mohl bych se utopit.“
„Čeho já se nejvíc bojím, je největší hloubka a ty... jak se jmenují?!? Tobogány!“

Jaké byly Tvoje nejhezčí prázdniny?

„Na táboře, když jsem chodil do druhé třídy. Chodili jsme na plavání, do lesa.“

Chodíte rádi do přírody?

„Určitě jo.“
„Já ne.“

Proč?

„Kvůli klíšťatům.“
„Já mám ráda přírodu.“
„Užil jsem si přírodu, když jsme byli ve třetí třídě na škole v přírodě. To bylo nejlepší. Co se mi nejvíc líbilo? Jak jsem jedl maliny.“
„To byly borůvky.“
„Borůvky, ne maliny. Ale i maliny tam byly.“
„Moje nejlepší prázdniny byly ty loňské. Chorvatsko. Byly jsme měsíc v Chorvatsku. Užil jsem si to. Každý den jsem si šel zaplavat, i když pršelo.“

Když jedete k moři a jste v hotelu, kde je bazén. Koupete se radši v bazénu, nebo v moři?

„V moři.“
„V bazénu.“
„V moři.“
„Moře.“
„Moře.“

Proč Ty teda v bazénu?

„Kvůli tomu, že v bazénu je čistší voda. Není slaná. A v moři jsou zvířata. Tak kvůli tomu.“

Já vám přeji hezké prázdniny a ať si je užijete!

(děti vykřiknou)
„Vám taky! V rádiu.“
„Vám taky!“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.03.2011V jaké zemi by děti chtěly žít...O Roma Vakeren
26.02.2011Plesová sezóna pohledem dětíO Roma Vakeren
05.02.2011První dětské láskyO Roma Vakeren
29.01.2011Považují děti za důležité mluvit romsky?O Roma Vakeren
22.01.2011Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?O Roma Vakeren
15.01.2011Představy čtvrťáků o jejich budoucí práciO Roma Vakeren
26.11.2010Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v PrazeO Roma Vakeren
22.01.2010Taková žižkovská školaO Roma Vakeren
15.01.2010Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žákůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mezi romskými starousedlíky v Karlíně a nově příchozími je velký rozdíl
Nyní nahlédneme do jedné z pražských čtvrtí. Vedle starousedlíků, kteří podle pana Dezidera žijí spořádaně, tu bydlí řada Romů ze Slovenska. S těmi jsou ale problémy. A problémy jsou také s drogami, které se prý mnohdy dostávají i k malým dětem. S panem Deziderem si o tom všem povídal Jan Josef Horváth.

„Ano, je pravda, že je tady v Libni hodně feťáků. Kolikrát máme strach vyjít ven.“

A jsou nebezpeční?

„Někteří jsou, někteří nejsou. Někteří se vrátili z kriminálu a dělají všechno jako předtím. Prodávají drogy, dokonce i dětem. Těhotné holky si také píchají drogy. Je to pro nás, pro Cigány, smutné.“

Jste pamětníkem. Můžete zavzpomínat na staré dobré časy. Můžete zavzpomínat, jak to tu bývalo? Já si pamatuji, že tady lidé drželi pohromadě. Myslím konkrétně Romy, staré rody.

„Tady se Cigáni drželi, dneska už se nedrží.“

Řekněte nám ale, jak to tu chodilo dřív?

„Dřív jsme chodili do hospody ke Kroftům. Tam jsme se krásně bavili. Šlo se do bytu a do rána se pilo.“

A co do tradic?

„Do tradic? To už by nešlo. Vůbec.“

V této době ne. Ale tenkrát?

„Tenkrát by to šlo. Tenkrát jo. V dnešní době ale ne.“

Vy jste mi předeslal, že se Vám stala taková smutná událost. Když jste chtěl jít do restaurace, něco Vám tam zatrhli. Jak to bylo?

„Řekli, že se tam Cigáni někdy poprali. Může to být tak měsíc. A já jsem o tom nevěděl. Přišel jsem tam a oni mi řekli, že tam mají Romové zákaz. Zeptal jsem se, jak je to možné. Někdo něco provede a jiný má za to pykat? Jednoho pouštíte a jiného ne? Bílého? Odešel jsem. Nechtěl jsem se s nimi hádat, tak jsem šel pryč.“

Dá se tedy říci, že je tu napjatá situace?

„Je. Proti Romům hodně.“

Myslíte si, že je to tím, že je to tady tak hustě obydleno Romy?

„Už ne tak jako bylo dříve. Je tu ale hodně Cikánů ze Slovenska, z Popradu, z Levoče. Ti tady dělají paseku. Ale místní Cigáni, kteří se tu narodili a bydlí tu, ti jsou normální.“

Zavzpomínejte na staré časy. Karlín. Mucarovská rodina. Vy všichni.

„Jé! To byla krásná doba. Zpívalo se. Tancovalo se. Bylo veselo. Dneska už to ale není.“

A rodiny držely pohromadě, že ano?

„Rodiny byly krásné. Držely pohromadě. Večer z hospody se šlo do bytu. Pilo se do rána. Hrálo se. Šenky, ten hrál na harmoniku celou noc.“

A pak se šlo do práce?

„Do práce. Přesně. Bylo to krásné. Ta doba byla... O tom se nedá ani mluvit.“

Romské tradice v Karlíně. Co byste mi k tomu řekl?

„No, Mucarovci se pořád drží. Tahle rodina, dnes máme pátek, sedí v jedné restauraci v Karlíně a jsou tam do rána. To už jsou vnukové, děti, manželky. Sedí tam do rána a baví se. Tady v Libni to ale není vůbec vidět. Kolikrát za nimi rád chodím, protože se s nimi pobavím.“

Nemáte to taky daleko. Tramvají je to kousek.

„Je to kousek, to ano. Můžu to dojít klidně pěšky.“

Měl jsem možnost mluvit i s karlínskými Gádži a vím, že ti nedali na Romy dopustit, co se týče Karlína.

„Je to pravda, skutečná pravda, že nedali dopustit. Světští, bílí, všichni. Drželi se.“

A co byste vzkázal našim posluchačům?

„Ať dělají dobrotu. A ne jako tady, aby si píchali nějakou drogu.“

Ať se tedy vracejí spíše k tradicím? Myslíte si to?

„To víte, že ano. Měli by se vrátit k tradicím. Ne, že půjdu a koupím si nějakou drogu. Píchnu si ji. Lehnu si někde na lavičku a jsem v jiném světě... Člověk by chtěl být pořád zdravý a nejde to. A oni si zdraví ničí sami.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.09.2012Po nás potopa - Karlín si připomene ničivé povodně v roce 2002 festivalemZprávy ze života Romů
28.07.2006Letní kino v KarlíněO Roma Vakeren
15.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
04.04.2003Karlínská fara organizuje volnočasové aktivity pro dětiO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 2. července už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Irinen amenge kas kamen te šunel andro amaro magazínos O Roma vakaren. Mangav tumenge savorenge šukar rati.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Tomáš Bystrý a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Dekádě romské inkluze od července předsedá Makedonie
Reportáž:  Jak hospodaří Agentura pro sociální začleňování
Reportáž:  Dalších jedenáct organizací získalo certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel
Reportáž:  Básník a fotograf Jan Josef Horváth
Reportáž:  Začaly prázdniny!
Reportáž:  Mezi romskými starousedlíky v Karlíně a nově příchozími je velký rozdíl

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744841   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260997   11.09.98 Romske aktuality
220784   14.03.00 Romský jazyk
158799    Historie a původ Romů
134550   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118210    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102088    Fotografie
88767   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78580   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76920    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz