Vyhledávání
22.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Na co se v dnešním romském vysílání můžete těšit? Dozvíte se, jak žijí Romové, kteří byli vystěhováni ze Vstína. Pozveme vás na rekonstrukci romské svatby, která se vůbec poprvé odehrála v rámci festivalu KHAMORO, který hostila česká metropole a uskutečnil se minulý týden. My se za jeho letošním ročníkem ohlédneme hned ve třech příspěvcích. Seznámíme vás třeba také s mezinárodním setkáním mladých Romů, které organizuje Sdružení Slovo 21 a samozřejmě nabídneme celou řadu romských písní z tuzemska i ze zahraničí, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar sambat. Anas tumenge aktuálna reporta. Phenaha tumenge sar dživen o Roma andre than Vsetín. Vičinaha tumen pre romano bijav. Bešen tumenge the šumen amaro romano vakeriben O Roma vakeren.


=[ Reportáž ]=
Současná situace vsetínských Romů
Už je to více než čtyři roky, kdy bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek vystěhoval z pavlačového domu ze středu města Romy. Toto populistické gesto před volbami ho u místních občanů vyneslo do vlády, ale bohužel už se ukazuje, že to opravdu nebylo ani vhodné, ani laciné řešení, jak pomoci Romům s bydlením. Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách si nechala vypracovat odbornou analýzu, jaký efekt stěhování přineslo. Více řekl Marii Vrábelové ředitel agentury Martin Šimáček.

Pavlačový dům ve Vsetíně před demolicí (Foto: www.mestovsetin.cz)

"Agentura pro sociální začleňování si zadala ke zpracování analýzu, jaká je situace po čtyřech letech a také jaké to přineslo náklady. Musíme konstatovat, že náklady jsou poměrně značné. Spočítali jsme, že se navýšily cca o čtyři miliony korun ročně, než kdyby ti lidé zůstali ve Vsetíně a byli podpořeni standardní sociální prací. Pan bývalý starosta Čunek tehdy prohlásil, že ty lidi vlastně staví na vlastní nohy tím, že jim poskytuje půjčky. Ukazuje se, že nájemní bydlení nebylo pro ty lidi vůbec vhodné. Nedokáží ty polorozbořené domy spravovat, nemají dost peněz. Část nákladů tedy přešla na nové obce, když pomáhali těm lidem dostat domy do nějakého relevantního stavu. Na jeden z těch domů je demoliční výměr."

Dokonce se říká, že ty domy byly příliš předražené, že nebyly ani zkontrolovány statikem, takže cena byla vyšší, než za jakou by to prodali...

"Z dostupných zdrojů a mediálních zpráv jsem slyšel totéž. Odpovídá to dané situace, tedy že hodnota při nákupu byla nižší, než byla nákupní cena. Tomu se studie ovšem nevěnovala podrobně, nemohu k tomu tedy žádné dodatečné informace přidat. Nicméně, v současné chvíli je zřejmé, že to byl jeden z největších nákladů. Další náklady, které bych docela rád zmínil, souvisejí s ekonomickou situací rodin. Rodiny se vlastně propadli ve své situaci, a to téměř všechny bez výjimky. Jejich zadlužení je poměrně vysoké, a to nejen vůči půjčce na opravu domů, ale při splácení dluhů ještě ze Vsetína. Tři z těch rodin jsou v exekuci. Pět dětí bylo odebráno do náhradní péče, právě proto, že sociálně-ekonomická situace rodiny je naprosto katastrofální. Převedeno do čísel to znamená, že Česká republika tratí více než jeden milion korun ročně na sanaci situace v rodině. Všechny obce potřebovaly zajistit terénní programy pro ty lidi. A zase je to v řádu stovek tisíc korun ročně oproti tomu, kdyby ti lidé měli koncentrovaně k dispozici terénní programy ve Vsetíně."

Tehdy se říkalo, že pan Čunek našel východisko z této problematiky, že přišel na to, jak řešit romskou otázku ohledně bydlení...

"Ono to právě absolutně není řešení. My jsme právě chtěli spočítat nebo ukázat na nákladech, jak moc se to nevyplatí. Pan Čunek sice říkal, že je to záchrana těch lidí, že by mohli jít na ulici, my jsme ale v rámci analýzy dokázali, že jejich vymístění do těch obcí je velmi nákladné. Tyto represivní nebo vytlačovací politiky skutečně znamenají obrovské náklady pro tu obec samotnou, pro kraje, ale i pro stát."

Poschlá, domy na okraji Vsetína, tzv. kontejnerové bydlení...

"V médiích se v posledních dnech opakovaně objevila informace, že ti lidé dluží 13 milionů korun. Ukázalo se, že to není pravda. Dluh je v řádu dvou set, tří set tisíc korun. A zároveň je to starý dluh, tedy dluh ještě z předchozího bydlení, který navíc postupně většina z nájemníků splácí, takže se snižuje. Nevím, kdo a proč vypustil tuto kachnu, která ty lidi velmi dehonestuje a znovu v očích veřejnosti vytváří jakýsi dojem, že jsou to notoričtí neplatiči a dlužníci. A ona to není pravda. O tom, že Poschlá není výhodné místo k bydlení, není pochyb. Kontejnerové domy nemohou sloužit k dlouhodobému bydlení, jsou zaplísněné, zejména v zimním období je těžké je vytopit, jsou vysoce nákladné na vytopení atd. Samozřejmě jsou ti lidé jsou stranou. Kromě nedostupnosti do školy, vzdělání a zaměstnání, všichni vědí, že to jsou ti lidé z Poschlé. Paní místostarostka připouštěla možnost, že by se do budoucna kapacita snižovala, že by mohlo dojít k postupnému utlumení využívání Poschlé. Vidím to jako příležitost, ti lidé se oddlužují, a pokud se snaží získat zaměstnání a děti posílají do školy, musejí dostat šanci vrátit se zpátky do města. To je jediná možnost."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.11.2013Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnostiZprávy ze života Romů
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
11.09.2012Romské rodiny v Moravskoslezském regionu začínají znovu kočovat. NedobrovolněZprávy ze života Romů
18.08.2012Co se událo a děje v ostravské ulici PřednádražíO Roma Vakeren
17.08.2012Romové se bouří proti vyhlášce radnice v KrupceZprávy ze života Romů
16.08.2012V jednom z domů v ulici Přednádraží možná znovu poteče vodaO Roma Vakeren
14.08.2012Lidé v ostravském Přednádraží se dočkali vody z cisterenZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Součástí festivalu Khamoro letos byla i tradiční romská svatba
V následujících minutách nás čeká festival Khamoro. Přes svou mnohaletou tradici hned na začátku překvapil naprostou novinkou: předvedením tradiční romské svatby. V roli ženicha byl zpěvák Jan Bendig a roli nevěsty zastala studentka konzervatoře Aneta Kováčová. Ale nešlo o opravdovou svatbu, pouze o rekonstrukci starých svatebních rituálů, z nichž některé se mezi Romy uchovaly dodnes. Mezi desítkami svatebních hostů byla i Jana Šustová.

Nevěstu představovala Aneta Kováčová, studentka Mezinárodní konzervatoře Praha (Foto: Jana Šustová) Do restaurace Mánes na pražském Slovanském ostrově proudila v neděli 22. května v podvečer řada mužů a žen v tradičních romských oděvech, hudebníci a také mnoho zvědavých diváků v roli svatebních hostů. Před jejich očima se pak odvíjela rekonstrukce tradiční východoslovenské romské veselky, která však ve skutečnosti není záležitostí jen jednoho jediného dne. Samotné svatbě totiž předchází velmi důležitý obřad zasnoubení – mangavipen, který se odehrává v úzkém rodinném kruhu. Proto i autoři rekonstrukce romské svatby situovali zásnuby do místnosti, která byla zařízena jako tradiční romský obývací pokoj v předválečném stylu. Scénárista David Tišer první dějství rekonstrukce popisuje následovně:

Zásnuby v tradiční romské domácnosti (Foto: Jana Šustová) „Takže to jsou námluvy – mangavipen, kdy rodina ženicha jde k rodině nevěsty a tam se rodiče dohadují, jestli ta svatba proběhne nebo ne. Potom to pokračuje obřadem odmangavipen, což je odprošení se rodičů, kde mladí lidé odprošují rodiče za to, co udělali, děkují jim za to, že je vychovali atd.“

Mangavipen je posvěcením společného soužití. Následná svatba – bijav – je společenská záležitost, která může být uspořádaná až několik let od mangavipen, když na ní rodiny manželů mají dost peněz. Při obřadu bijav se počítá se stovkami hostů a proto se většinou odehrává venku. A tak se i svatebčané v pražském Mánesu přesunuli na venkovní terasu, kde nejprve na ženicha čekala tradiční zkouška zvaná „skrytá nevěsta“. Při ní má mezi zahalenými ženami poznat svou vyvolenou.

„To byly tři ženy skryté pod prostěradly a družba každou z nich nabízel ženichovi, který je postupně odmítal a odkrýval. A až tu poslední, tu třetí, přijal a trefil se správně.“

Jan Bendig a Aneta Kováčová, čhibalo nalévá ženichovi a nevěstě do rukou víno (Foto: Jana Šustová) Teprve potom nastal vlastní svatební obřad, který vede tzv. čhibalo:

„Ten svatební obřad je absolutně jiný než majoritní společnost zná. Není tam pusa, nejsou tam svatební prstýnky, ale je tam červený šátek, kterým nejstarší člen rodiny ženichovi a nevěstě sváže ruce a nalije jim do dlaní víno, které oni potom pijí z dlaně toho druhého. A když čhibalo ten šátek rozváže, u čehož má samozřejmě nádhernou dlouhou řeč, tak to má symbolizovat, že spolu mají být spjati na celý svůj život. Romové kdysi nechodili na radnice ani do kostela a opravdu jen tento svatební obřad, který byl konaný doma, brali jako svatbu. Takže pak naráželi na různých úřadech a podobně, když říkali, že jsou manželé, a přitom pro majoritní společnost byli jen druh a družka.“

Redový tanec - za peníze je možné tancovat s nevěstou (Foto: Jana Šustová) Asi není třeba dodávat, že romskou veselku provázela krásná hudba a tanec. Velmi pozoruhodný je tzv. redový tanec, kdy ten, kdo chce tančit s nevěstou, jí věnuje bankovku. To má následující význam:

„Romové si nedávají svatební dary jako ne-Romové, takže za tanec s nevěstou platí a to je vlastně jejich finanční injekce do začátku, jejich finanční pomoc. Má to samozřejmě svoje pravidla, kdo může jít první, kdo potom, kdo poslední. Dáte peníze, nějakou částku, kterou můžete věnovat, kmotra připne peníze na nevěstin svatební oděv a když dotancujete, tak vám družba nabídne alkohol anebo družička něco sladkého. To máte jako odměnu za ten finanční obnos.“

Holubki, uzené maso a goja (Foto: Jana Šustová) A jako na každé svatbě, je i na té romské řada dobrého jídla a pití.

„Nesmí chybět romské lahůdky jako goja, holubki, halušky, pišota, guláš a mnoho dalších, která jsou i dnes tady.“

Uzavírá David Tišer, autor scénáře rekonstrukce romské svatby a tiskový mluvčí festivalu Khamoro.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.06.2015Česko-anglická pěvecká kariéra Jana BendigaO Roma Vakeren
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
02.08.2014Prázdninové plány a nové album Jana BendigaO Roma Vakeren
04.01.2014Na romské svatbě je typické vybírání peněz na ženicha a nevěstu při redovém tanciO Roma Vakeren
27.10.2012Jak vypadá svatba u olašských RomůO Roma Vakeren
21.01.2012Na romské svatbě se na novomanžele vybírají peníze při tzv. redovém tanciO Roma Vakeren
17.09.2011Zpěvák Jan Bendig na Slovensku dokončuje své první albumO Roma Vakeren
10.09.2011Tradiční svatba v podání olašských RomůO Roma Vakeren
26.05.2011Festival Khamoro přichází s výstavou „Segregace vážně škodí vám i lidem ve vašem okolí“Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jdeme dlouhou cestou, mezinárodní setkání mladých Romů
Následující minuty patří mezinárodnímu setkání mladých Romů. To se už počtvrté konalo v rámci romského festivalu KHAMORO. Zúčastnili se ho mladí Romové ze čtyř evropských států a nechyběli ani studenti z České republiky. Celý týden se účastníci dozvídají více o vlastní kultuře, tradicích a historii. Kromě toho mají také možnost setkat se s čelními představiteli mezinárodních romských hnutí i se světoznámými romskými umělci. Více mi řekla koordinátora projektu Martina Horváthová ze sdružení Slovo 21.

Martina Horváthová

"Letos jsme v Praze přivítali mladé Romy i ne-Romy z Polska, Slovinska, Slovenska, Německa a samozřejmě z České republiky. Hlavní téma zůstává stejné, a to je poznat sám sebe, poznat své kořeny, poznat romskou kulturu, poznat její obsah a bohatství. Snažíme se posilovat sebevědomí mladých Romů tím, že jim ukazujeme šíři romské kultury," vysvětluje koordinátorka mezinárodního setkání nazvaného Jdeme dlouhou cestou Martina Horváthová.

Spektrum romské kultury mladí lidé zdaleka nepoznávají jen prostřednictvím koncertů, které se konaly v rámci 13. ročníku Světového romského festivalu Khamoro. Program se totiž každoročné skládá ze seminářů, besed, prezentací jednotlivých států a řemeslných, výtvarných a sportovních aktivit.

"Samozřejmě vůbec není primárním cílem chodit na koncerty. Projekt vznikl úplně na jiném základě a od roku 2000 byl realizován ve zcela jiný čas. Pouze z čistě praktických důvodů jsme projekt přenesli do doby Khamora. Není cílem chodit na koncerty, navštěvovat koncerty. Je to pouze přidaná hodnota," poznamenává Martina Horváthová ze sdružení Slovo 21.

Mezinárodního setkání mladých Romů se vůbec poprvé zúčastnila i šestadvacetiletá studentka sociologie Dorota, která žije v Polsku.

"Myslím, že tento projekt je velice zajímavý. Chtěla jsem už vloni přijet na festival Khamoro, ale nevyšlo mi to. Když přišla nabídka zúčastnit se workshopů, které probíhají právě během festivalu Khamoro, považovala jsem to za skvělou šanci, šanci potkat nové a zajímavé lidi, Romy z různých států, mluvit s nimi, vyměnit si zkušenosti, dozvědět se, jak Romové v jiných zemích žijí."

Počet Romů v Polsku je v porovnání s Českou republikou velmi nízký. Podle oficiálních údajů jich u našich severních sousedů žije 13 tisíc, ve skutečnosti je to ale něco kolem 20ti až 30ti tisíc Romů, říká šestadvacetiletá studentka sociologie Dorota. Co podle ní mají polští Romové společného s Romy žijícími u nás?

"Existují samozřejmě rozdíly i mezi jednotlivými skupinami Romů v Polsku. Ale například jedna ze skupin polských Romů je, alespoň podle mého názoru, velmi podobná Romům ze Slovenska, například v jazyce. Podobně vyslovujeme kupříkladu love, tedy peníze. Na území Polska žijí takové čtyři základní skupiny Romů. Bergitka Roma, kteří žijí na jihu Polska, polští Romové, pak Lovárové a Kalderaši, ti žijí velmi tradičním způsobem života Romů, narozdíl od Bergitka Roma, kteří patří k nejvzdělanější skupině Romů v Polsku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzdělávání romských dětí ve střední a východní Evropě
Následující minuty patří vzdělávání romských dětí. Při festivalu KHAMORO se totiž konala třídenní konference, která se věnovala desegregaci vzdělávání ve střední a východní Evropě. Hlavním cílem bylo vyzvat vlády zemí Dekády romské inkluze, aby přijaly pevné závazky k ukončení segregace romských dětí a podpořit jejich začleňování do běžných škol. Slovo má Iveta Durdoňová.

Proč jste se rozhodli právě pro školství?

"Vede nás k tomu pracovní náplň organizace Slovo 21, kterou je vzdělávání romských studentů a žáků na středních a vysokých školách. Dále je pro nás, jakožto člena koalice Společně do školy, znepokojující informace, že pět tisíc dětí, na základě šetření České školní inspekce, je neoprávněně zařazeno ve zvláštních školách. A o těchto věcech je potřeba mluvit."

Kde si Vy sám myslíte, že je největší problém segregace romských žáků?

"Segregace se u Romů neprojevuje pouze ve vzdělávání, objevuje se ve všech sférách jejich životů, jako je bydlení, zdravotnictví a zaměstnanost. Zaměstnanost je to hlavní, v čem je největší propad. Když se na celou situaci podíváte blíže, zjistíte, že 80 procent Romů je nezaměstnaných. Tím pádem ti lidé ztrácejí veškerou motivaci pro to, aby měnili své životy a aby se jejich děti měly jinak, protože stát se nesnaží tuto situaci řešit. Akčnost ze strany Romů se pomalu a jistě ztrácí. To, že Romové bydlí ve vyloučených lokalitách a ghettech, pouze zvětšuje propad mezi majoritou a Romy v České republice. Tím vzniká i propad ve vzdělávání Romů, protože Romové bydlí v sociálně vyloučených lokalitách, ve kterých většinou fungují pouze základní praktické školy, které prohlubují nevzdělanost Romů a segregují je."

Jak Vás brali na základní škole?

"Chodil jsem na výběrovou základní školu. Nepotýkal jsem se s tím, že by mě tam nazývali hanlivě. A ze strany učitelů... S učiteli jsem neměl problém, protože viděli, že moji rodiče se snaží, že se o mě starají, že do školy chodí, když se něco děje. Tím pádem mě moc neřešili a byl jsem součástí celé třídy. S lidmi ze školy se bavím dodnes, když je například potkávám na ulici atd. Tento problém jsem tedy neměl a jsem rád, že jsem takový problém neměl. Přál bych si, aby takový problém neměla většina romských dětí."

K mikrofonu jsem si pozvala studentku Magdalenu Karvayovou, která studuje na Anglo-americké univerzitě. Zeptala jsem se jí, co ji nejvíce zaujalo.

"Věci, které tu byly diskutovány, vím už dávno. Většinou se tu totiž diskutovalo o tom, že romský žák je odmalička segregován do speciálních škol, pak nemá střední školu, vysokou školu, neuplatní se tedy ani na trhu práce. Tím pádem je situace taková, jaká je. To už všichni víme. Teď k řešení. Já osobně si myslím, jak jsem poznala z prezentací nejrůznějších projektů, že většina práce je dělaná neziskovými organizacemi. Myslím si, že by měla skutečně zabrat vláda, a to především ministerstvo školství. Měli by skutečně pracovat a méně mluvit. Přijde mi totiž, bohužel, že se tu pouze hodně povídá a povídá, ale skutek utek."

Dále jsem oslovila Ivu Pikalovou z Ligy lidských práv, která hovořila o projektu Férová škola. Zajímalo mě, jaká je hlavní myšlenka projektu.

"Hlavní myšlenkou projektu je ukazování dobré praxe v českém školství. Dobrou praxí v českém školství myslíme prosazování inkluzivního vzdělávání, alespoň v takové míře, do jaké je to možné v rámci legislativních a ekonomických možností v České republice."

Mohla byste nám vysvětlit, co je to inkluzivní vzdělávání?

"Myšlenka vychází z toho, že každé dítě je individuum. Nemusí to být nutně dítě, které je třeba etnicky odlišné, nebo dítě, které je postižené. Jednoduše řečeno, každé jednotlivé dítě má nějaké své individuální vzdělávací potřeby, ačkoli v současné době pracuje legislativa s tímto pojmem pouze pro děti buď sociálně-zdravotně znevýhodněné nebo zdravotně postižené. Ke každému je potřeba přistupovat jednotlivě, věnovat se mu na takové bázi, aby byly naplňovány jeho individuální potřeby. Pedagog by měl opravdu každé jednotlivé dítě znát a pracovat tak, aby bylo dosaženo jeho maximálních vzdělanostních možností."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
17.11.2012Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o diskriminaci romských dětí v českém školstvíO Roma Vakeren
08.11.2012Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětíZprávy ze života Romů
08.11.2012Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických školáchZprávy ze života Romů
06.10.2012S Gwendolyn Albert o problematice segregace a desegregace Romů ve školstvíO Roma Vakeren
09.08.2012Klesl počet romských žáků ve vzdělávacích programech pro postiženéO Roma Vakeren
16.06.2012Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvoduO Roma Vakeren
07.06.2012Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školáchZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Olašští Romové: Postavení ženy ve společnosti
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Iveta Durdoňová a Iveta Kokyová vám přiblíží olašskou romštinu a mimo jiné uslyšíte, jakou roli mají ženy v této velmi specifické skupině Romů.

Iveta Kokyová Láši rat Romale (Dobrý večer)

Než začneme s minikurzem romštiny, dovolte mi připomenout obsah předešlého dílu. Zaměřili jsme se na rodinu, popsali jsme názvy rodinných příslušníků a placení za nevěstu. Nyní bychom přešli na slovní spojení, která patří ke každodenní činnosti v domácnosti:

Ža žutin ťa da – běž pomoc tvé matce
Ža žutin tě dades – běž pomoc tvému otci
Ža vašalin – běž vyžehlit
Ža kirav – běž uvařit
Ža ker ávri o váso – běž umýt nádobí
Ža šu ando bou – běž přiložit do kamen

Říká se, že hlavou rodiny by měl být muž, ovšem nebývá tomu tak vždy. Olašské ženy jsou velmi dominantní. V rodině, v níž žena živí početnou rodinu sama, vládne matriarchát. Čím je daná žena starší, tím větší respekt k ní mají členové rodiny.

Vztahy mezi sourozenci jsou takové, že bratři na své sestry dohlížejí, "dohlížejí na jejich počestnost", aby nedošlo k zostuzení rodiny, a ta nezískala špatné jméno. V nepřítomnosti otce zastupují autoritu, nařizují, zakazují, povolují (sestry vše respektují). V olašské komunitě má syn vyšší statut než dcera. Synové většinou dědí, a to nejmladší syn. Dívky se starají o své sourozence. V nízkém věku umí vařit a zajišťují veškerou manuální práci v domácnosti.

Děti své rodiče velmi milují. Při doprovodu rodičů na taneční zábavu, děti nenechají rodiče bez dozoru a dohledu, jsou jim tzv. "bodygárdci". Nesnesly by, kdyby někdo jejich rodiče urazil, byť slovem. Dohlížejí na ně.

Doufám, že jste dnes večer byli spokojeni s naším dílem minikursu romštiny. V příštím díle bychom Vás opět seznámily s tématem rodina. Dobrou noc, na slyšenou. Loučí se Iveta a Iveta

Ášen Dejvlesa Romale.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 4. června už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  Současná situace vsetínských Romů
Reportáž:  Součástí festivalu Khamoro letos byla i tradiční romská svatba
Reportáž:  Jdeme dlouhou cestou, mezinárodní setkání mladých Romů
Reportáž:  Vzdělávání romských dětí ve střední a východní Evropě
Reportáž:  Olašští Romové: Postavení ženy ve společnosti

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz