Vyhledávání
16.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme do Let u Písku, kde Romové uctili památku obětí holocaustu. Představíme vám mladého Roma, který vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Řekneme vám také o kampani Diakonie Českobratrské církve Evangelické a samozřejmě nabídneme celou řadu romských písní z tuzemska i ze zahraničí, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar sambat. Anas tumenge aktuálna reporta palo than Lety u Písku. Adadžives prinžadena ternes Romes savo pes sikhavel andre Katolickou teologickou fakultu, the mukaha munenge amare šukar giľa.


=[ Reportáž ]=
Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína
Minulý pátek se naše kolegyně Iveta Demeterová zúčastnila pietního aktu věnovaného romským obětem nacismu, který se konal na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Na této akci, kterou každoročně pořádá Výbor pro odškodnění romského holokaustu, se tak jako obvykle setkaly oběti a jejich pozůstalí i osobnosti českého politického, kulturního a náboženského života. A opět volali po odstranění vepřína, který stojí v bezprostřední blízkosti památníku.

Pozůstalí po obětech romského holocaustu v Letech (Foto: Jana Šustová) Památku romských obětí holocaustu si na místě bývalého pracovního tábora v Letech u Písku připomnělo na 150 lidí. Na pietním aktu znovu zazněla výzva k odstranění nedalekého vepřína. Pietní místo v Letech bylo loni oficiálně zpřístupněno veřejnosti. Vznikl tu přírodní amfiteátr a tři dřevěné ubikace. V jedné z nich je stálá expozice přibližující život Romů v táboře. V úvodu všechny pozdravil Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu v České republice:

„Dámy a pánové. Je to právě 17 let, co zde bývalý prezident Václav Havel odhalil pomníček, 17 let, co se svět o tomto místě dozvěděl.“

Americký velvyslanec Norman Eisen u pomníku v Letech (Foto: Jana Šustová) Piety se také zúčastnil americký velvyslanec Norman Eisen, podle kterého je nutné připomínat Romy, kteří během druhé světové války zahynuli, ale také zlepšit postavení dnešních Romů ve společnosti.

„Lačho ďives – dobrý den! Jak mnozí z vás víte, většina mé rodiny byla během války vyvražděna na základě nacistické doktríny. Moje matka byla jedna z mála šťastných, kteří přežili Osvětim. Členové mé vlastní rodiny trpěli v koncentračním táboře, takže znám bolest této generace Romů. Nyní je ale důležité si nejenom připomenout a pamatovat, ale rovněž udělat něco pro zlepšení současného postavení Romů. Rád budu spolupracovat se všemi Čechy, kteří chtějí ukončit diskriminaci Romů,“ řekl na závěr Eisen.

Zástupci Církve československé husitské v Letech (Foto: Jana Šustová)Mezi přítomnými byli i potomci zemřelých, kteří každoročně uctívají kyticí a vzpomínkou památku svých blízkých.

„Zahynula zde moje maminka, můj otec i sourozenci. Nemůžu mluvit dál. Když sem přijedu, vždycky brečím ...“

„Mně tu zemřel děda. A mého strýce ke konci odvezli do Osvětimi, kde zahynul. Táta byl Němec, Sinto, máma byla pravá česká Růžičková. Já jsem v táboře nebyl, ale už jsme měli čísla do posledního vypraveného transportu. Táta tenkrát potkal známého policistu, byl smutný a říkal mu, že jedeme do koncentráku. On by nás sem teda tatínek stejně nepustil, raději by celou rodinu otrávil a sebe nakonec. Opravdu. Tátu by nikdo nedonutil.“ - Kolik Vám tenkrát bylo? „Tři.“

„Já tu měla rodiče. Máma zde nechala miminko, zabili jí ho, ona jediná se vrátila, táta taky, ale ...“
- Jezdíte každý rok?
„Jezdím. Hodně mi ale vadí ten prasečák, ostatně jako všem.“

Ondřej Giňa mladší hovoří k účastníkům (Foto: Jana Šustová) Výbor pro odškodnění romského holocaustu, který hájí zájmy romských obětí nacismu a pozůstalých, vznikl v roce 1998. Na prvním místě bylo a je odstranění vepřína. Ten ale stále zůstává na svém místě. Romské sdružení Fórum proto přítomné seznámilo s výzvou „Zrušte vepřín!“. Více už Ondřej Giňa mladší, člen výkonného výboru Romské sdružení Fórum:

„Výzva má jediný cíl – oslovit širokou veřejnost jak u nás doma tak i v zahraničí. Chceme tímto způsobem poukázat na to, že usilujeme a trváme na změně. Požadujeme, aby z místa romského utrpení za druhé světové války byl odstraněn nechvalně známý vepřín a na jeho místě byl vystavěn důstojný památník.“

Jistě jsou ve hře peníze. Jak se bude řešit finanční stránka?

Zástupci Židovské obce v Letech (Foto: Jana Šustová) „Finanční stránka věci je na státu a naší společnosti. My přeci nemůžeme financovat odstranění vepřína. Morální odpovědnost za to, co se tu v historii stalo, nese český stát. Oni prasečák vystavěli a je tedy bezpodmínečnou povinností státu, bez ohledu na peníze, vepřín odstranit.“

Souvisí vaše výzva i s finanční sbírkou?

„To je hluboký omyl a hodně nemorální záležitost – aby Romové zahajovali akce typu sbírka na odstranění něčeho, co sami nezpůsobili. Umírali zde naši lidé. Někdo je sem přivezl a utýral k smrti. A my teď máme sbírat peníze, abychom vykoupili vepřín? Myslím, že to Romům nepřísluší. V rámci kampaně trváme na tom, aby všichni pozůstalí po obětech romského holocaustu zde v Letech byli odškodněni. Obětem byl zabaven majetek, přišli o všechno, co měli, a nikdo jim ztráty nikdy nevynahradil.“

Repliky vězeňských ubykací v Letech (Foto: Jana Šustová) Co pro Vás jako pro mladého člověka toto místo symbolizuje?

„Nejen připomínku toho, čím Romové v období druhé světové války prošli. Vlastně je i určitým mementem a výzvou do budoucnosti, protože to, co se dnes ve společnosti vůči Romům děje, je obdobné událostem let 1938-39, kdy se k moci dostali nacisté. Situace je nebezpečně zaměřená na určitou skupinu obyvatel, a to zkrátka připustit nemůžeme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romský jáhen Vojtěch Vágai mladší bude v červnu vysvěcen na kněze
Začátkem března zemřel první římskokatolický romský duchovní v České republice Vojtěch Vágai, který v roce 1993 přijal jáhenské svěcení a poté působil v Českém Krumlově a okolních farnostech. V jeho duchovních šlépějích jde i jeho nejstarší syn Vojtěch, který bude brzy vysvěcen na kněze. Zatím má za sebou jáhenské svěcení a minulý pátek vedl bohoslužbu slova při pietním aktu v Letech u Písku. Hovořila s ním Jana Šustová.

Vojtěch Vágai v Letech u Písku (Foto: Jana Šustová) Váš tatínek byl první romský jáhen v České republice?

„Můj otec byl první romský duchovní v ČR.“

Jak začala jeho duchovní dráha?

„Již od dětství chodil do kostela v Českém Krumlově, což bylo jeho rodné město. On se s tou farností sžil, ministroval tam, snažil se být aktivní a opravdu poctivě žít svůj vztah s Bohem.“

Kde poté vystudoval a kde působil jako jáhen?

Vojtěch Vágai starší „Po převratu dostal možnost začít teologický kurz na Teologické fakultě v Českých Budějovicích. Po jeho absolvování v roce 1993 byl vysvěcen na trvalého jáhna, tzn. duchovního, který má rodinu. Od mých tří let jsme bydleli ve Větřní u Českého Krumlova na faře a tatínek působil jako kaplan v Českém Krumlově.“

Co všechno jeho práce obnášela?

„Práce trvalého jáhna je především charitativního rázu. Měl na starosti postižené, nemocné, navštěvoval je v nemocnici se svatým přijímáním nebo docházel k nim domů. Po převratu začal také organizovat tábory, které se zabývaly integrací romských dětí mezi ostatní. Dále vedl bohoslužby slova, udílel svátosti, křtil, oddával a pohřbíval.“

Vy jste se rozhodl jít v jeho šlépějích, už jste jáhnem – kdy jste se rozhodl pro tuto dráhu?

„Ano, jsem také jáhnem s tím rozdílem, že směřuji ke kněžství. Dá-li Bůh, měl bych být 25. června vysvěcen na kněze. Můj vztah s Bohem je do značné míry ovlivněn prostředím, ve kterém jsem odmala vyrůstal. O svém budoucím povolání jsem poprvé začal přemýšlet na střední škole. Vystudoval jsem Teologickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a jáhnem jsem již osmým měsícem.“

Kde budete vysvěcen a kdo Vás bude světit?

„Mělo by k tomu dojít 25. června v klášterním kostele Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích otcem biskupem Jiřím Paďourem.“

Kde momentálně působíte a jak se změní toto místo po Vašem vysvěcení?

„Působím ve Strakonicích a je plánováno, že budu ustanoven kaplanem v Táboře.“

Je v Táboře romská komunita chodící do kostela?

„To zatím nevím, ale určitě v každém větším městě je romská komunita.“

Stýkáte se s Romy ve větší míře?

„Romové do kostela samozřejmě chodí a jelikož sám mám romské příbuzné, mohu v tomto ohledu říct, že se s nimi stýkám. Ale že bych vyvíjel nějaké zvláštní aktivity, to zatím ne. Beru je ale stejně jako ostatní lidi, sám jsem napůl Rom, tedy spíš spolu vycházíme. Neseparuji je od ostatních.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
18.07.2015První romský katolický kněz v Česku Vojtěch Vágai vzpomíná na vliv svého otce, prvního romského jáhnaO Roma Vakeren
10.01.2015Mladý kněz Vojtěch Vágai se zabývá i módním návrhářstvímO Roma Vakeren
20.12.2014Vojtěch Vágai a jeho cesta ke kněžstvíO Roma Vakeren
30.03.2013Velikonoce jsou pro Vojtěch Vágaie nejdůležitějším bodem celého rokuO Roma Vakeren
07.04.2012První kněžské Velikonoce Vojtěcha VágaieO Roma Vakeren
24.03.2012Romský kněz Vojtěch Vágai se setkává s projevy rasismuO Roma Vakeren
21.03.2012Nejmladší jihočeský kněz se setkává s projevy rasismuZprávy ze života Romů
03.03.2011Zemřel romský jáhen Vojtěch VágaiZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu seniorů
Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu seniorů. Upozorňuje v ní na to, že senioři jsou dnešní společností a médii přehlíženi a dlouhodobě podhodnocováni. Více pověděl Marii Vrábelové ředitel diakonie David Šourek.

„Diakonie má poměrně velmi široké spektrum. Poskytuje speciální služby, ale i některé další projekty. Pracuje s Romy, pracuje s lidmi sociálně vyloučenými, se sociálně slabými rodinami, pracujeme také s cizinci, s lidmi, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodňováni ve společnosti. Tedy je to jeden z výrazů našeho poslání, abychom i menšinám a lidem, kteří nejsou stejní jako my, naslouchali a pomáhali jim tak, aby mohli žít spokojeně a kvalitně.“

Proč jsou podle Vás Romové vyloučeni ze společnosti?

„Za prvé je tu otázka přijímání a potom je tu začarovaný kruh, ve kterém se pohybujeme. Otázka přizpůsobivosti a nepřizpůsobivosti, ze které vychází diskuze o toleranci vůči odlišnostem. Když jsem pracoval jako ředitel jednoho diakonického střediska, tak jsem Romy často zaměstnával a hodně jsem s nimi diskutoval. Proto si uvědomuji, že pohledy na věc jsou různé, dvoustranné. Nevím, jestli existuje jiné řešení, než abychom se navzájem respektovali, oboustranně se snažili pochopit a nevnucovali většinový názor menšinám. Na druhou stranu je potřeba říct, že je oprávněné očekávat od menšin, aby se ještě více nevyčleňovaly, ale naopak se snažily přizpůsobit pravidlům většinové společnosti v rámci, který je možný. Ať se to týká Romů, ale i cizinců a dalších menšinových skupin. Když si budeme vzájemně naslouchat a budeme se snažit pochopit na místo odsuzování se, můžeme nacházet řešení přijatelné pro všechny, které nás postupně dovede k lepšímu vzájemnému spolužití, tak jak to ostatně všichni potřebujeme.“

V poslední době jste se zaměřili především na seniory. Jsou mezi nimi i Romové?

„I Romové jsou senioři. Rozdíl je u nich v pevnějších rodinných vazbách. V tomto ohledu je třeba si romské komunity vážit, jak je schopna se o své seniory postarat. Mnohem lépe, než jak jsme zvyklí z většinové společnosti. Na druhou stranu, společnost se vyvíjí a tyto uzavřené komunity, které dávají velký důraz na mezigenerační soužití a rodinný život, se proměňují. Takže i Romové – senioři jsou skupinou, které se musíme věnovat. Diakonie pomáhá všem bez rozdílu. Snaží se pomáhat těm, o které nikdo jiný moc nestojí. Romové tedy u nás, v našich zařízeních, nejsou vyloučenou skupinou. Pakliže romský senior potřebuje pomoct, rádi mu jí poskytneme.“

Informace o kampani Otevřeno seniorům najdete na adrese www.otevrenoseniorum.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.09.2014Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 zajišťuje řadu služeb pro senioryO Roma Vakeren
26.05.2013Dokument Šmejdi odhalil šokující praktiky na předváděcích akcích, jak se ale bránit?O Roma Vakeren
06.05.2012Jak evangelíci vnímají zbožnost RomůZprávy ze života Romů
26.02.2010O bydlení seniorů v České republiceO Roma Vakeren
30.10.2009Tak trochu jiný KruháčO Roma Vakeren
16.05.2008Je potřeba zlepšit situaci seniorůO Roma Vakeren
04.06.2004V Olomouci působí klub pro romské důchodceO Roma Vakeren
21.05.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Vyšší a Střední policejní škola v Holešově uvítá studenty z řad národnostních menšin
A teď seznámíme žáky devátých tříd základních škol s informací o studiu na Vyšší a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Holešově. Po jejím úspěšném ukončení mohou její absolventi pracovat jako policisté nebo se uplatnit v dalších bezpečnostních sborech. Na podrobnosti se Iveta Demeterová zeptala koordinátora projektů Stanislava Daniela.

Den otevřených dveří pro zájemce z řad národnostních menšin  (Foto: www.spshol.cz) „Jedná se o projekt, který je rozdělen na dvě části, ale jeho podstatou je vzdělávání žáků z národnostních menšin na vyšší a střední policejní škole ministerstva vnitra v Holešově. Projekt je určen žákům z devátých tříd, kteří po úspěšném zvládnutí přijímacího řízení nastoupí ke čtyřletému maturitnímu oboru s názvem Bezpečnostně-právní činnost.“

Vaši školu celkem navštěvuje 12 národnostních menšin. Ty jsou rozděleny do jednotlivých tříd, kam chodí s majoritou?

„Ne že by se jednalo o dvanáct národnostních menšin, ale jsou to žáci hlásící se k národnostním menšinám. Počet žáků z těchto národnostních skupin je 41. Celkem máme 310 studentů. Žáci z menšin jsou skutečně rozděleni do jednotlivých tříd tak, jako ostatní.“

Z čeho se skládají přijímací zkoušky?

„Obsahují klasický všeobecný test a potom testy z fyzické zdatnosti.“

Den otevřených dveří pro zájemce z řad národnostních menšin (Foto: www.spshol.cz) Existuje u vás nějaká příprava k přijímacímu řízení?

„V rámci projektu. Pro děti, které se rozhodnou u nás studovat, probíhají před přijímacím řízením čtyři setkání. Jedno z nich je v rámci dne otevřených dveří, který je speciálně pro příslušníky národnostních menšin. Další setkání se odehrávají například v Ostravě, Brně, Olomouci, Holešově. Děti jsou na ně podle regionů zvány a pedagogové tam s nimi opakují a doplňují učivo deváté třídy základní školy.“

Co je cílem celého projektu?

„Úspěšné dokončení čtyřletého maturitního studia a následně získání zaměstnání u policie, případně dalších bezpečnostních složek. Samozřejmě i studium na vysokých školách. Hlavním smyslem je ale podpora vzdělání a větší integrace do společnosti.“

Jakou má u vás žák po dokončení střední školy záruku, že opravdu najde práci?

Den otevřených dveří pro zájemce z řad národnostních menšin (Foto: www.spshol.cz) „Záruka nemůže být úplná. Budeme-li se bavit o práci u policie, splní-li náš student podmínky výběrového řízení platné pro policii, bude přijat. Uchazeč ale může být nemocný, neudělá psychologické testy - potom se nemůže k policii dostat. V podstatě jsme určitě jedinou školou v republice, která rodičům při různých setkáních sděluje, že skutečně budeme nápomocni při získání zaměstnání. Náš zájem o studenty nekončí získáním maturity, snažíme se jim i poté pomáhat při hledání práce.“

Kde všude se absolvent může uplatnit?

„U policie, všech bezpečnostních složek, kdekoliv ve státní správě.“

Z řad národnostních menšin převažují chlapci nebo děvčata?

„To je 50 na 50.“

Nacházíme se v době krize, propouštění, každý se o svou práci bojí. Co bude s vašimi žáky?

Koordinátor programů na VPŠ a SPŠ Stanislav Daniel (Foto: www.msmt.cz) „Zcela jistě máte na mysli stop stav u policie. Ještě za pana ministra Johna a bývalého policejního prezidenta Oldřicha Martinů existovala jasná dohoda o tom, že pokud naši absolventi splní podmínky výběrového řízení, budou u policie přijati.“

Myslíte si, že na odděleních jsou připraveni na kolegy z řad národnostních menšin?

„Před spuštěním projektu proběhlo několik jednání, na kterých policejní prezident či ministr vnitra informovali o aktivitě naší školy. Útvary tedy jsou připraveny na to, že budoucí policisté – naši absolventi – budou u nich zaměstnáni.“

Informace o škole najdete na stránce www.spshol.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.03.2016Pražské Gymnázium v Sázavské ulici poskytuje stipendium romským studentůmO Roma Vakeren
30.03.2013Počet romských středoškoláků v Brně rosteO Roma Vakeren
30.03.2013Romští středoškoláci z Česka, Slovenska a Maďarska se setkali v LevicíchO Roma Vakeren
16.03.2013Studuje celá rodinaO Roma Vakeren
06.10.2012Co může romská identita přinést mladé generaci?O Roma Vakeren
21.01.2012Proč jsou užitečná stipendia pro romské studentyO Roma Vakeren
24.09.2011Mentoringový program pro romské žákyO Roma Vakeren
14.02.2011Romové se hlásí na střední školy. Zajistí jim to lepší budoucnost?Zprávy ze života Romů
15.01.2011Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich vrstevníciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Smlouva uzavřená po telefonu je platná
Možná se vám to už stalo. Někdo vám zavolal na mobil a nabízel výhodné zboží, či služby. Když souhlasíte, je takto uzavřená smlouva po telefonu platná i když později o její výhodnosti pochybujete. Marii Vrábelové to potvrdil právní poradce Miroslav Huml.

„Písemná smlouva má být vystavena například pro prodej nemovitosti nebo pracovní úvazek. V ostatních případech nám stačí ústní dohoda, a to i prostřednictvím telefonu.“

Jak postupovat v případě, že objednané zboží nevyhovuje mým představám?

„Právo odstoupit od smlouvy je do 14 dnů od doručení zboží. Pokud tedy po rozbalení balíčku vidím, že zboží je jiné, mohu svého práva využít. Zboží ale musím vrátit na své vlastní náklady.“

A co když se rozmyslím, že to zboží vlastně vůbec nechci a nevyzvednu si jej?

„Pak se vystavujete smluvní pokutě, která může ve všeobecných smluvních podmínkách společnosti být. Spotřebiteli by mohly nastat komplikace, pokutu by od něj prodávající mohl vymáhat soudní cestou. Doporučoval bych proto si zboží převzít a ihned po převzetí, nerozbalené, vrátit ve zmíněné lhůtě 14 dnů, což je ve většině případů možné.“

Obrací se na Vás lidé s podobnými zkušenostmi?

„Bohužel ano. Samozřejmě se více jak o prodej výrobků jedná o prodej služeb, například paušály na mobilní telefony. Jedna klientka se dokonce díky neuváženému uzavírání smluv po telefonu dostala do situace, kdy v určité chvíli disponovala třemi různými paušály. Vlastnila tři SIM karty a pouze jeden telefonní přístroj. Problém byl v tom, že ani od jedné ze smluv nešlo rozumně odstoupit, protože výpovědní lhůty měla dávno promlčené. Prodávající rovněž používají nejrůznější triky, jak lidi přimět, aby se 14 denní výpovědní lhůtě vyhnuli. V jednom případě prodávající přišel za klientkou domů, přesvědčil ji, že je od operátora, od kterého již měla zakoupený telefonní přístroj a oznámil jí, že jí ho přišel vyměnit. Paní mu to umožnila, on zapojil nový telefon do zásuvky a řekl, že je u něj třeba pořádně dobít baterii a že se na něj nesmí 14 dní sahat. Klientka tedy až po 14 dnech, kdy přístroj aktivovala, zjistila, že je registrován u úplně jiné telefonní společnosti. Za dva měsíce obdržela dvojí fakturu – od původního operátora, jehož přístroj si nikdo neodnesl, a i od toho nového. Bohužel, i takové věci se dějí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

O Roma vakeren s datem 21. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Tomáš Bystrý a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína
Reportáž:  Romský jáhen Vojtěch Vágai mladší bude v červnu vysvěcen na kněze
Reportáž:  Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu seniorů
Reportáž:  Vyšší a Střední policejní škola v Holešově uvítá studenty z řad národnostních menšin
Právní poradna:  Smlouva uzavřená po telefonu je platná

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz