Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Desítky lidí si v pondělí na náměstí Míru v Praze připomněly oběti holokaustu veřejným čtením jmen. I tam natáčela naše kolegyně. Mnozí z vás už víte, že Gipsy.cz vydal nové CD Desperádo, ale nevíte, co chystá příští rok pro své fanynky. Dnes si s Radkem Bangou budeme povídat a nejen na téma hudba. A samozřejmě nezapomeneme ani na další romskou muziku, která vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar sambat. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives tumenge povakeraha palo holokast the palo than Lety u Písku. Tiš šunenge phenela o Radek Banga - Gipsy.cz palo peskero dživipen. Bešen tumenge the šunen tumari relacia O Roma vakeren.Sam rado hoj san amenca. Mangav tumenge lačhi rati.


=[ Reportáž ]=
Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu?
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu na pražském Náměstí Míru připomnělo nejen zavražděné Židy, ale také další bojovníky proti nacismu. Romská jména četl Čeněk Růžička. Zúčastnila se ho i kolegyně Marie Vrábelová, která oslovila Čeňka Růžičku z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.

Jom ha-šoa 2011 na pražském Náměstí Míru (Foto: www.fondholocaust.cz) „Jedná se o akci Židovského muzea a Nadačního fondu obětem holocaustu. A já zde mám tu čest, již po třetí, číst jména romských obětí.“

Vy se kromě této příležitosti pravidelně setkáváte 13. května v Letech u Písku. Koná se akce i letos?

„Ano.“

V Letech je nově vybudovaný památník. Co říkáte na to, že v jeho blízkosti nadále zůstává sporný vepřín?

„Jistě víte, že naše sdružení je vesměs složeno z bývalých vězňů koncentračních táborů a pozůstalých po obětech holocaustu. Pochopitelně se nám umístění vepřína nelíbí. Od roku 1998 usilujeme o jeho přemístění. Bohužel se nám to ale nedaří. Poslední dobou máme navíc obavy, protože struktura vlastnictví firmy je neprůhledná, akcie jsou neveřejné, že se jedná o politickou věc, a proto se zrušení vepřína nedaří.“

Jak památník v současné době vypadá? Jste s ním spokojen?

„Se současnou úpravou památníku spokojeni jsme, místo se provzdušnilo. Pořád ale nelze mluvit o důstojné, pietní úpravě. Hlavně proto, že o 200 metrů dál je zmíněný vepřín. Pokud tam zavítáte mimo 13. května, kdy ve vepříně v rámci pietního aktu vypínají větrání, nemůžete kvůli zápachu na místě normálně vydržet.“

Prohlížela jsem si webové stránky památníku Lidice, kde se nachází Vaše rubrika o holocaustu. S čím přesně nejste spokojen?

„S texty na informačních tabulích, které jsou rozmístěny jak na naučné stezce tak v replikách původních ubikací. My jsem na nich nespolupracovali, protože jsme dopředu věděli, že organizace dotované státem by naši pravdu nechtěly slyšet a zveřejnit ji. Což se ostatně stalo. Umístěné texty se zkrátka zakládají na polopravdách, jsou zavádějící. Nevím, jestli na nich spolupracovalo i Muzeum romské kultury, ale to je rovněž organizace dotovaná státem. Naše sdružení zaslalo paní Šimůnkové z úřadu pro lidská práva při Úřadu vlády opravný materiál, ve kterém jsme upřesnili, co se nám na textech nelíbí. Očekáváme, že dojde k nápravě.“

Je holocaust Romů součástí dnešní výuky na školách?

„Teprve se s tím začíná. Iniciativu v tomto směru vyvíjí Muzeum romské kultury. I my jsme se chtěli podílet. Vytvořili jsme převratnou výstavu, která ukazuje Romy - ty, co v koncentračním táboře skutečně byli - z doby před transporty. Jejich normální, ničím se neodlišující život.“

Jak jsou informovaní mladí Romové?

„Bohužel špatně. Já třeba pocházím z linie tradičních českých Romů. Naše komunita se nerada na veřejnosti ukazuje, vzhledem k tomu, čím vším si v Čechách prošla.“

Není to právě vina i chybně fungujícího informačního kanálu? Například ve školách?

„Stát, zejména o romském holocaustu, nerad informuje nebo nechce informovat. Nevím. Svou roli sehrává i spoluúčast občanů na pronásledování Romů v době protektorátu.“

Jaké osobnosti Vám přislíbily účast na letošním setkání v Letech?

„Zástupci významných velvyslanectví, lidé činní v kultuře, očekáváme účast některých poslanců, senátorů ...“

Pravidelně bývá přítomen kněz – bude tak i letos?

„Ano, bude to romský duchovní pan Vágaj, jáhen ze Strakonic.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Novinky skupiny Gipsy.cz: album Desperado a plánovaná svatba
Skupina Gipsy.cz je romská kapela zabývající se tzv. romano hip hopem - hudbou kombinující prvky rapu, hip hopu a tradiční romské hudby. Proslavili se singlem Romano Hip Hop ze stejnojmenného alba, který se dostal do MTV World Chart Express. Gipsy.cz získali ocenění Anděl v kategorii Objev roku 2006, dále ceny ALMA 2007 a ocenění časopisu Filter. V anketě Český slavík 2007 se skupina stala skokanem roku (z 81. na 10. místo). Ještě je důležité připomenout, že kapela vydala tři CD: Romano Hip Hop v roce 2006, Reprezent v roce 2008 a úplnou novinku Desperado. Iveta Demeterová se Radka Bangy zeptala, zda se on s každým svým novým CD nějak mění.

Nové album Desperado „Jistě. Můžu říct, že jakási vnitřní evoluce, hudební i lidská, probíhá u celé kapely. Romano Hip Hop bylo jedinečné i načasováním. Podobné album už nikdy nezopakujeme. Pro mě je Desperado v řadě věcí lepší. Vývoj zkrátka pociťujeme všichni.“

V každém z Vašich singlů jste dokázal skloubit prvky tradiční hudby s jinými žánry. Je to těžké?

„Nesmírně. U prvního alba jsme inspiraci čerpali hlavně z východoslovenské tradiční romské hudby, která má svoje jasné mantinely – a mol, c mol, d mol – i melodie je jasně vymezená. To po 6 letech už nelze opakovat. Člověk může přejít třeba k balkánské hudbě, ale to je hodně těžké. Tato hudba, i když zní skvěle a báječně se na ní paří, má svá pravidla a omezení. Hlavně akordově a melodicky.“

Vaše texty jsou romsky, česky, přidáváte anglická slova, dokonce někdy němčinu. Mám správný pocit, že se pokaždé jedná o příběh, poselství, kterým vždycky chcete něco říct?

„Určitě. Já ani poloprázdné texty nemám rád. Pochopitelně dovedeme napsat i ironii, jak se říká ‘vodrhovačku‘, na koncerty, aby se lidé pobavili. Osobně ale preferuji texty, které obsahují tzv. message. Mimochodem, já jsem míval kapelu s názvem Syndrom Snopp, kterou jsme teď po letech obnovili a už jsme ohlásili comeback. Zřejmě v září budeme vydávat nové album. S ní jsem se naučil pravý hip hop. Ten by měl vždycky předávat nějaký vzkaz. Podstata hip hopu mě nikdy neopustila, to je pro mě pravý rap.“

A co Gipsy.cz?

„Gipsy.cz je samozřejmě priorita! Mně jen prostě chyběl hip hop. Dneska už ten styl vypadá pochopitelně jinak, 6 let je dlouhá doba, jsou tu noví mc, má to nový zvuk... ale právě proto jsme se rozhodli, že se vrátíme. Gipsy.cz je pro mě hlavní kapela, ta, která jezdí koncerty, je známá, funguje. Syndrom Snopp je v současnosti, stejně jako můj sólový projet Autentik, dobrovolná záležitost. Tam se prostě vybiju, vyřvu, užiju si legraci. Nesmírně se těším na pravý underground. Myslím, že je úplně běžné fungovat ve více kapelách. Syndrom Snopp tedy není kapela, spíš hiphopové seskupení - jsme dva.“

Radku, dokážete si představit, že byste se živil něčím jiným?

„Dokážu, docela dobře. Já jsem byl odjakživa IT, stejně jako můj bratr Patrik. Letos dokonce nastupuji do školy, kde budu studovat IT technologie a dodělávat si střední vzdělání, protože chci jít ostatním Romům příkladem. Ukázat, že vzdělání je nutnost. Ať už jste slavní, úspěšní, bohatí – vzdělání není o tom, že máte papír, ale o tom, že vám to skutečně něco přináší. Třeba znalosti, které by vám bez něj chyběly. Takže pro mě je to IT. Hudbou se živím, myslím, že i dlouhodobě budu. Zatím v tom nevidím problém.“

Další část rozhovoru jsme věnovali lásce a z toho, co jsme se dozvěděli, jistě Radkovy fanynky nadšené nebudou.

Věříte v lásku na první pohled?

„Asi jo. Svou současnou snoubenku, už ne přítelkyni, jsem poznal tak, že vždycky když se objevila, úplně se mi zastavil čas. Prostě jsem na ni musel zírat. Takže věřím, jinak to snad ani nemá smysl.“

Kde jste se spolu seznámili?

„To bylo zajímavé. Když jsem se s bývalou přítelkyní nastěhoval do jednoho bytu, tak ta současná byla naší sousedkou ve vedlejším baráku. Hned první den, když jsme s kamarádem stěhovali nábytek, tak jsem ji z okna zahlédl. A okamžitě jsem věděl. Bylo to zvláštní, s předchozí partnerkou jsem byl tehdy ani ne půl roku a potom s přestávkami tři roky. A já najednou tu druhou všude potkával. A přál jsem si ji potkávat, vždycky když jsem šel domů. Nikdy jsme si ale nic neřekli. Ona zírala na mě, já na ni. Teprve po třech letech jsme se odhodlali k pozdravu.“

Pozdravili jste se a byla z toho láska.

„Ne. Pak jsme se další rok jenom zdravili. A teprve potom. Ona přišla tuším na Febiofest a já pochopil, když jsem jí tam pod tím pódiem viděl, že mi tím dává najevo, že má zájem. Hned jsem se toho chytil a v podstatě už druhý den jsme do toho skočili.“

Stálo za to si počkat.

„Určitě. Je to úžasná holka. Navzájem si věříme. Pravděpodobně má nějaké romské předky, protože její táta je hrozně tmavý. Opravdu si rozumíme úplně ve všem. Její rodina je napůl česká, napůl maďarská.“

Když je Vám ve všem oporou, je i Vaší kritičkou?

„Rozhodně, tou největší. Podporou je mi hlavně mezilidskou. Díky ní a její rodině poznávám, kde ty priority v životě opravdu jsou. Láska, mezilidské vztahy, dobré pocity, užít si život. Všechno ostatní není podstatné.“

Zasnoubili jste se, což znamená, že by měla následovat svatba. Kdy?

„Asi bych to měl tajit, i když vlastně proč... příští rok, tuším v červnu, by to mělo vypuknout. Už to plánujeme teď.“

A chystáte menší komorní rodinnou oslavu, nebo to bude velká akce Gipsy.cz?

„Řeknu to stručně romsky: ‚Jak budou love, no!‘ Když bude na velkou svatbu, uděláme velkou. Hlavně ale tak, abychom na ni nikdy nezapomněli. Otázkou zůstává, koho pozvat. Jestli to udělat více veřejné... nevím, jestli o to stojím. Pro mě je důležité, že si vezmu holku, kterou miluju a že budeme mít krásné zlaté prstýnky. No, o tom to je! Vždyť jsem Cigán, ne?“ (smích)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.09.2013Skupina Gipsy.cz vydala nové album UpgradeO Roma Vakeren
11.12.2012Vánoční koncert Gipsy.cz bude v Lucerna baru i s nadílkouZprávy ze života Romů
16.06.2011Radoslav Banga jde příkladem mladým RomůmZprávy ze života Romů
25.06.2010Nový singl Gipsy.cz: Aha!O Roma Vakeren
29.08.2008Gipsy.cz, romská identita a patálie s "bílou paní"O Roma Vakeren
15.08.2008Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikumO Roma Vakeren
19.06.2008Česká streetparty v BruseluZprávy ze života Romů
13.06.2008Česko se představuje v Bruselu - po včerejší streetparty dnes vystoupí skupina Gipsy.czZprávy ze života Romů
22.05.2008Nové album skupiny Gipsy.cz s názvem Reprezent bude od pondělí v prodeji v digitální verziZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Malířka a fotografka Marina Obradovic v Brně vystavuje své koláže a fotografie z cest za Romy
V Muzeu romské kultury můžete až do 25. září navštívit výstavu fotografií a koláží francouzské malířky a fotografky Mariny Obradovic, které vznikly během jejích četných cest za Romy do zemí východní Evropy. Výstava má název "…a jejich stíny tančí dál" a s její autorkou nás teď seznámí Jana Šustová.

Výstava Mariny Obradovic v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) Marina Obradovic se narodila ve Francii, ale její fascinace Romy a romskou kulturou má své kořeny v bývalé Jugoslávii, odkud pocházejí její rodiče a kam jako dítě jezdila na prázdniny k babičce. Vzpomíná na to následovně:

„Poprvé jsem Romy potkala v Bělehradu v bývalé Jugoslávii, protože jich tam žije mnohem více než ve Francii. Ve Francii jsem předtím romskou komunitu nepotkala, protože pocházím ze severu Francie, ale v Srbku jsem se s nimi setkávala na trhu, kam jsem chodila s babičkou, nebo když jsem se procházela po městě, byli to vždy právě oni, kdo se snažil nejvíc upoutat moji pozornost, protože jsou hodně živí, veselí a mají hodně energie. A já jsem na ně byla hodně zvědavá, protože mají také pověst, která vzbuzuje strach, ale nevím proč z nich lidé mají strach. Každopádně to jsou lidé, které obklopuje tajemství.“

Marina Obradovic (Foto: Jana Šustová) Marina Obradovic vystudovala fotografii a malbu na Akademii výtvarných umění (École des beaux-arts) v Paříži. Zhruba ve svých 25 letech začala fotografovat Romy v bývalé Jugoslávii a od roku 1991 jezdí do Rumunska, kde je romská populace ještě početnější. V roce 2000 dokonce se svým pětiletým synem rok cestovala po středovýchodní Evropě v obytném karavanu. A právě z jejích cest pocházejí díla, která jsou nyní vystavena v Muzeu romské kultury v Brně.

Výstava Mariny Obradovic v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Fotografie pocházejí z let 1991 až 2009. Je zde 17 velkoformátových fotografií, ty nejmenší mají rozměry metr krát metr, jiné mají rozměr metr dvacet krát metr dvacet a jiné mají 90 cm na 130 cm. Jsou to černobílé fotografie pořízené klasickým fotoaparátem, které jsou vytištěny na velká bavlněná plátna. Většinou se jedná o fotografie z Rumunska, jedna je ze Srbska a jedna z Maďarska. Pocházejí z více cest, které jsem podnikla. A potom jsou tam barevné fotografie, které vznikly při jedné konkrétní cestě, na kterou jsem se vydala s vlámskou malířkou Geertje Vangenechten, která potřebovala, aby ji při práci doprovázel nějaký fotograf. A pak jsem přivezla také koláže a malby na fotografiích, které jsou ovlivněné vším tím, co mohu vidět ve východních zemích.“

Koláž Každá kapka deště je polibkem z nebes Co se týče koláží, jedná se o černobílé fotografie, které jsou doplněny malbou, zdobnými kovovými předměty, textilem, výstřižky nebo nápisy. O námětech svých fotografií Marina Obradovic říká:

„Mám hodně fotografií Romů a vesničanů z východních zemí. Nejsou to etnografické fotografie, ale jsou značně ovlivněny klasickými fotografiemi, na nichž se hodně pózuje. V domech vesničanů totiž často visí velmi jednoduché portréty, na nichž lidé pózují. Takže mám představu portrétu, skoro až starobylé malby, je to něco velmi klasického.“

Při své práci klade Marina Obradovic velký důraz na komunikaci s člověkem, kterého fotografuje. Snímky, které vzniknou tajně, aniž by člověk věděl, že je fotografován, považuje za ukradené obrázky:

Velkoformátová fotografie pořízená fotoaparátem 6 x 6 Rolleiflex „Nikdy nepoužívám zoom a nikdy nefotografuji lidi, když o tom neví – to mě nezajímá. Co mě zajímá je setkávat se s lidmi a fotografování je dobrou záminkou k setkávání. Často pracuji s fotoaparátem 6 x 6 Rolleiflex, takže objektiv není před mým obličejem, protože fotoaparát se drží níž a člověk se tak zároveň může dívat i na ty lidi. Žádám je, aby pózovali, jsem při tom umělecky ovlivněna ikonami a freskami z pravoslavných chrámů. A navíc je pravda, že se ráda setkávám s lidmi, jsem jimi přitahována. Fotografuji lidi, kteří mě přitahují, se kterými mám chuť se seznámit, na které jsem zvědavá, chci vědět, jak žijí, co si myslí, jak vidí společnost... To je to, co mě zajímá.“

Výstavu „…a jejich stíny tančí dál“ pořádá Muzeum romské kultury ve spolupráci s Francouzskou aliancí v Brně a jedná se vůbec o první výstavu Mariny Obradovic v České republice.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slovenská romština a části lidského těla
A už je čas na minikurz romského jazyka. V minulém díle jste se dozvěděli něco o olašské řeči a také zvycích, které Olaši stále dodržují. Dnes si povíme něco o slovenské romštině, se kterou vás seznámí Iveta Durdoňová v rozhovoru s Ivetou Kokyovou.

Iveta Kokyová Z minulého dílu jsme se mohli dozvědět něco nového z romské gramatiky. Dnes Vám představíme části lidského těla, romské přísloví a také si vyslechnete báseň z tvorby Ivety Kokyové na téma, jak upadají kulturní vzorce v romské komunitě.

Začali bychom částmi lidského těla:
o šero – hlava
e jakh – o jakha – oko, oči
o kan – o kana – ucho, uši
o bal – o bala – vlas, vlasy
o muj – obličej
o vušta – rty
o bervi – obočí
o cimbľi – řasy
o talubos – brada
e čam – o čama – tvář, tvář
o dand – o danda - zub, zuby
e meň – krk
e musi – o musa – paže
o vast – o vasta – ruka, ruce
e burňik – o burňika – dlaň, dlaně
o pindro – o pindre – noha, nohy
o jilo – srdce

Zajímá Vás, jaká romská přísloví používají Romové a jaký mají význam? Pojďme si uvést pár příkladů.

Ľinaje graj , jevende raj – V létě kůň, v zimě pán.
Toto přísloví používají většinou Romové na Slovensku. V létě musí tvořit zásoby dřeva na zimní období. V létě se dřou jako ,, koně“, tím, že chodí do lesa na dříví. V zimě jsou páni, protože mají čím topit a nemusí do lesa.

Rom, Romeha, gadžo, Gadžeha – Rom s Romem, ne-Rom s ne-Romem.
Jedno z nejstarších přísloví, které je podobné majoritnímu přísloví ,,vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“. Lidé, kteří sdílí stejnou kulturu, si rozumí, jsou si blízcí.

Mek ajso maro na chaľal, so chaľom me – Ještě jsi takový chléb nejedl, co jsem jedl já.
Toto přísloví je myšleno tak, že : ,,nemáš takové zkušenosti a vědomosti, abys mne přechytračil, v životě jsi neokusil a neprošel tím, co jsem prošel já“.

Báseň: Me phučav

Andre soste pes dochudľam?
O nasvaľipena chudľam.
Akor pes avka nadživelas,
o rom la romňa rado dikhelas,
e čar pes na pijelas, avre čhavenca pes na phirelas,
ča jekheha romeha pes dživelas.
Kaj ada o Roma ile?
Kaj ada o Roma dikhle?
O Gadže len dine?
Soske pes o Roma naľikeren sar akor?
Sar amare phure daja he phure dada.
Bučakre has, dživenas čočores, avka sar džanenas – andro čoripen he kamiben.
Imar pes na kerel mangavipen.
Ko andro kher avelas, o leske pes chaben kidelas.
Akana ča savore pre peste dikhen.
O Romano lačo jilo zamuken.
Me phučav, so pes kerel?

Překlad básně: Já se ptám

Do čeho jsme se to jen dostali?
Dostali jsme nemoci.
Tenkrát se takto nežilo,
muž ženu měl rád (vážil si jí),
nekouřila se marihuana, s jinými chlapci se nerandilo,
jen s jedním mužem se žilo.
Kde toto Romové vzali (přivlastnili)?
Kde toto Romové viděli?
Ne-Romové jim to dali (ukázali)?
Proč při sobě Romové nedrží, jako dříve?
Jako naše babičky a dědové.
Byli pracovití, žili skromně, tak jak uměli - v bídě a lásce.
Už se nekonají námluvy.
Kdo zavítal do domu, tomu bylo nabráno (podáno) jídlo.
Nyní všichni hledí jen na sebe.
Dobré romské srdce zanedbávají.
Ptám se, co se děje?

Ti, kteří pozorně poslouchali tuto báseň, mohli nalézt vše, co se u Romů postupně vytrácí z kulturních vzorců počínaje nevěrou, drogami, soudržností, pracovitostí, námluvami, pohostinstvím a konče ztrátou pravého romského srdce.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.

Na slyšenou u dalšího minikurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 7. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Jak tumen avel šukar sambatuni rati the šukar kurkeskero džives. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Irinen amenge so kamen, či koho kamen šunel andro magazínos. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu?
Reportáž:  Novinky skupiny Gipsy.cz: album Desperado a plánovaná svatba
Reportáž:  Malířka a fotografka Marina Obradovic v Brně vystavuje své koláže a fotografie z cest za Romy
Reportáž:  Slovenská romština a části lidského těla

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz