Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes dáme slovo Cyrilu Kokymu, který zrekapituluje situaci v Bydžově a v Krupce. Opět se vrátíme k oslavám Mezinárodního dne Romů a seznámíme vás s novinkami, které se objeví na celosvětovém romském festivalu Khamoro. A nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives amenca palo Bydžov the than Krupka povakerela o Cyril Koky. Savo esas romano džives andre Brno tumenge phenela amari redaktorka the vičinaha tumen pre festivalos Khamoro. Nabisteren, amenca pes dodžanena butheder.


=[ Reportáž ]=
Proč sílí extremistické útoky
V naší společnosti opět houstne protiromská nálada a Dělnická strana sociální spravedlnosti toho využívá ke své propagaci, jak ukázali její příznivci minulý víkend. Tím se Krupka na Teplicku zařadila vypjatou situací po bok Novému Bydžovu. Proč sílí extremistické útoky a ztěžují už tak vyhrocenou situaci v těchto městech, řekl Marii Vrábelové středočeský romský koordinátor Cyril Koky.

Stoupenci Dělnické strany sociální spravedlnosti v Novém Bydžově „Domnívám se, že důvodem je neustále složité sociální postavení některých Romů z vyloučených lokalit. A poslední mediální výstup? Zejména situace v Novém Bydžově a trestný čin mladíka v Krupce - to jsou pochopitelně politické body pro „vandasovce“ a jejich příznivce. Ti situaci maximálně využívají pro svoje zviditelnění v médiích. Dobře si uvědomují, že čím je situace horší tím lépe pro ně.“

Proč se například nespojil starosta z Nového Bydžova s agenturou, která s komunikací pomáhá?

„Já jsem měl možnost situaci v Novém Bydžově sledovat, i jsem se zúčastnil setkání zastupitelů, které zorganizoval pan starosta Louda. Je zcela evidentní, že pan Louda politiku integrace sociálně vyloučených Romů, kterou aplikuje vláda České republiky prostřednictvím vládní agentury, nepřijímá a je pro radikálnější přístup obcí. To je veliká chyba. Ruku v ruce by měla jít prevence s integrační politikou. Ale takový je postoj pana starosty, jehož vzory jsou paní Řápková, paní Janáčková. Ze strany vládní agentury mu byla nabízena pomoc a podpora, ale on o ni nijak zvlášť nestojí.“

Víte jak řešit situaci v Novém Bydžově?

„Situace se trochu řeší díky podporám z Evropského sociálního fondu a krajskému úřadu, kde nějaké integrační aktivity v oblasti zaměstnávání nebo nízkoprahového centra dávno byly. Pokud ale nastane mimořádná situace, dojde k trestnému činu, veškeré předešlé aktivity se míjí účinkem, což je obrovská chyba. Může za to i mediální tlak. I pan starosta, který se do toho sám vložil, situaci jen vyhrotil a vůbec jí nepomohl. Zástupce města musí konat v souladu s právním řádem České republiky, musí konat s rozumem, s rozvahou, neunáhleně. I Romové, kteří zákon neporušili, se dostávají pod určitý mediální tlak. Pachatelé jednotlivých trestných činů jsou přece bráni k zodpovědnosti a není tedy možné za ně trestat celou komunitu. To je absurdní.“

Proč události v Novém Bydžově tímto způsobem vykrystalizovaly? Proč vznikla taková nenávist?

„Podobné věci se mohou stát i v jiných městech a obcích, ale záleží na představitelích měst, jakým způsobem se k problému postaví. Pokud se starosta města ještě více zainteresuje do mediální kampaně, situaci jednoznačně vyhrotí a dříve nebo později si vyslouží pozornost Dělnické strany a jejích příznivců, kteří přijdou do města a přitáhnou pozornost všech médií. A o to tu vlastně jde.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
17.08.2012Romové se bouří proti vyhlášce radnice v KrupceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Brně se slavily kulaté narozeniny dvou významných romských organizací
Minulý týden oslavily kulaté narozeniny dvě významné romské instituce: 7. dubna uplynulo dvacet let od založení Muzea romské kultury v Brně a hned následující den byl čtyřicátým výročím od založení Mezinárodní romské unie. Jak probíhaly oslavy obou událostí v moravské metropoli, to nám přiblíží Jana Šustová.

U Stromu tolerance v Parku Lužánky (Foto: Jana Šustová) Mezinárodní romská unie byla založena 8. dubna 1971 v Londýně a na památku této události slaví Romové každoročně od roku 1990 Mezinárodní den Romů. Oslavy v moravské metropoli už po mnoho let společně organizuje několik romských organizací, jejich průběh se však letos od již zažitého scénáře značně lišil. Novým dějištěm oslav se stal park Lužánky a jak říká Monika Balogová z občanského sdružení Petrov, nové místo by mohlo přitáhnout i neromskou veřejnost:

Vystoupení tanečního souboru v Parku Lužánky (Foto: Jana Šustová) „Lužánky jsou krásné, zastaví se tam řada maminek s kočárky a také si myslím, že tam přiláká i ta muzika. Ale nebude tam jen hudba a tanec, ale také různé kroužky, kde si děti budou moci vyzkoušet divadelní scény, zahrát si pexeso a různé hry a to si myslím, že by mohlo spojit romské a majoritní děti.“

Bohatý kulturní program v parku Lužánky zahájila romská princezna na koni. Monika Balogová o ní říká:

Romská princezna na koni (Foto: Jana Šustová) „Je to takový náš trošičku výmysl. Ale dívka, která bude moderovat celé to odpoledne, je velmi krásná a my jsme si říkali, že ten kůň bude obrovský symbol pro nás pro Romy a bude to opravdu taková velká oslava 40. výročí od založení Mezinárodní romské unie. Tak jsme chtěli, aby to bylo opravdu něčím výjimečné. Co se týče princezny, my máme těch romských princezen tady v Brně strašně moc, ty naše holky jsou tak moc krásné, že si můžeme říct, že máme princezny.“

V parku Lužánky byl u příležitosti letošních oslav zasazen Strom Tolerance, na který účastníci uvázali stužky v barvách romské vlajky. Kmotrou stromu byla Margita Lázoková, která již od 60. let přispívá k integraci Romů a patří k zakladatelům první romské organizace u nás - Svazu Cikánů – Romů. A co by si kmotra Stromu Tolerance přála především?

Kmotrou Stromu Tolerance je Margita Lázoková (Foto: Jana Šustová) „To přání je, aby to slovo tolerance se opravdu naplnilo, aby to vzájemné pochopení, tolerance, jeden druhého chápat, odpouštět si, vnímat jeden druhého, pomáhat si navzájem, aby to žilo, aby se to opravdu naplnilo do každodenního života mezi Romy, mezi majoritou, doma v rodině, v zaměstnání... Aby k sobě lidé měli blíž, abychom si ten život dělali hezčí. Když se tak zamýšlím – přírodní katastrofy připravují lidem, hlavně nevinným, bolest. Trpíme všichni nečekaně, člověk je proti tomu bezbranný. Nemůžeme zabraňovat jistým věcem. A strašně bych si přála, abychom dělali alespoň to, co člověk může ovlivnit - aby nedělal druhému zle.“

Výstava '... a jejich stíny tančí dál' (Foto: Jana Šustová) K celobrněnským oslavám Mezinárodního dne Romů se každoročně připojuje i Muzeum romské kultury, které navíc letos slavilo i dvacet let od svého založení. K tomuto výročí připravilo řadu akcí a jednou z nich je zajímavá výstava s názvem „... a jejich stíny tančí dál“, kterou můžete navštívit až do 25. září. Tisková mluvčí muzea Lucie Křížová o ní říká:

„Jsou to fotografie a koláže francouzské výtvarnice Mariny Obradovic a ta samotná výstava a vernisáž jsou součástí festivalu Bonjour Brno, což je festival francouzské kultury.“

Francouzská fotografka a výtvarnice Marina Obradovic (Foto: Jana Šustová) Pokud jste brněnské oslavy minulý týden promeškaly, rozhodně není všem dnům konec, protože Muzeum romské kultury ke svým narozeninám chystá ještě další akci:

„Oslavy pak budou ještě pokračovat na podzim, kdy se bude otevírat výstava ‚20 let Muzea romské kultury’.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Koncem května Prahu opět roztančí festival Khamoro
Ačkoliv festival Khamoro českou metropoli roztančí – jako každý rok - až poslední květnový týden, my vám už teď s předstihem prozradíme, na co se můžete letos těšit. Slovo má Tomáš Bystrý.

Houslisté ze skupiny Nadara na festivalu Khamoro (Foto: Jana Šustová) Nejen hudbu, ale také vernisáž výstavy, promítání filmů, odbornou konferenci nebo dokonce rekonstrukci romské svatby – to všechno nabídne letošní ročník světového romského festivalu Khamoro, který se již po třinácté poslední květnový týden uskuteční v české metropoli. Praha tak bude opět hostit celou řadu romských umělců, ale nejen je. Khamoro totiž není pouze o hudbě, vysvětluje ředitelka občanského sdružení Slovo 21, které festival pořádá.

„Nejedná se o hudební festival. Khamoro je základem pro otevření diskuze o romské otázce na všech úrovních a ve všech oblastech“, říká ředitelka sdružení, které festival organizuje, Jelena Silajdžić. Sama přiznává, že největším lákadlem festivalu je samozřejmě romská hudba. A na jaké kapely se návštěvníci Khamora mohou letos těšit?

„Letošní ročník je hodně vyvážený, protože je na něm zastoupeno hodně velkých kultur. Například z Indie Jaipur Maharaja Brass Band. Je to dost neobvyklé, Indy jsme většinou představovali v klasické formě, letos je to ovšem brass band – tedy dechovka. Tradiční romskou hudbu budou tentokrát představovat Maďaři a Češi. Z Maďarska přijede EtnoRom a z Čech Bachtale Apsa v čele s Máriem Bihárim“, prozrazuje Lída Matásková ze sdružení Slovo 21.

I přesto, že si festival našel místo mezi hojně navštěvovanými pražskými festivaly a během předcházejících 12 let ho podpořila řada významných osobností, mezi nimi například i Václav Havel, každý rok se potýká s nedostatkem financí.

„Opravdu je to tvrdý boj, od začátku, a každý rok se nám zdá, že už to nevydržíme a že příští rok nejspíše neproběhne. Nevím, jestli je to tím třináctým ročníkem nebo ekonomickou krizí či dalšími faktory, které zase tu romskou kulturu vnímají jako vedlejší věc. Letos největší rána přišla ze strany ministerstva kultury. Vůbec jsme ji neočekávali. Výběrová komise nám odebrala asi 600 tisíc korun“, říká Jelena Silajdžić, která šéfuje ve sdružení Slovo 21.

Původně ovšem novinářka a filmová producentka pocházející ze Sarajeva, která je společně se svým mužem Džemilem autorkou myšlenky zavést v Praze tradici jakou je festival Khamoro. Jak vlastně tento nápad vznikl?

„Úplně spontánně. Můj manžel, který je hudebníkem, s rodinnou a já, jsme se přestěhovali do Prahy z důvody války v Bosně a Hercegovině. A tady jsme pořádali jednu velkou kulturní akci dle našich balkánských tradic, ve spolupráci s řadou dalších hudebníků, mezi nimiž samozřejmě byla i jedna romská skupina. Manžel s nimi pracoval, připravovali se a tak dále, všichni účinkující se na jevišti střídali. Jenže když vystoupila ta romská kapela, najednou přestal fungovat zvuk, za minutku zase slyšet byl, potom zase nebyl … až jsme si všimli, že jejich vystoupení sabotuje sám zvukař. To nás hodně naštvalo. Říkali jsme si, že z jednoho fašismu jsme utekli do jiného. A večer se mě manžel zeptal, co bych říkala tomu, kdybychom zkusili uspořádat největší romský festival na svět.“

A podařilo se. Khamoro roztančí Prahu již po třinácté. A Česká rozhlas jako mediální partner bude u toho.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na život
Žáci sedmých a devátých tříd základní školy v ústeckých Předlicích si hráli na život. Museli se rozhodovat, co udělají se svým životem po skončení základní školy. Za to pak získávali kladné nebo záporné body. Hru s názvem "C´est la vie" organizuje společnost Člověk v tísni a v Ústí nad Labem se zaměřuje především na děti ze špatného sociálního prostředí. Byla při tom i Gabriela Hauptvogelová.

Hra C´est la vie (Foto: www.jirasgames.com) Nejprve si děti musely zařídit občanský průkaz a do začátku dostaly 5 tisíc korun. A pak už se musely rozhodnout.

- Kluci, co vy tady děláte? Vyplňujete přihlášku ke studiu? Co byste chtěli studovat?
„Zedníka.“
- A víte si s tím formulářem rady?
„Tak trochu.“
„A když něco nevíme, tak se zeptáme na úřadě.“

Některé děti si hned po zapsání na střední školu běžely k lichvářce pro půjčku.

- Proč jste si přišli půjčit?
„My si chceme koupit byt.“
- Tři tisíce na to stačí?
„My máme ještě šest.“
- A máte nějakou práci, abyste mohli půjčené peníze splácet?
„Půjdeme na brigádu.“

Lichvářka seděla v herně a možnost rychlého zisku asi kluky zlákala. A tak brigádu na chvíli odložili.

- Jdete hrát ruletu? Proč?
- „Chceme vyhrát peníze.“
- Já myslela, že jsi mluvil o brigádě…
- „Jo, ale chceme se zabavit.“
- A na brigádě už jsi byl?
- „Ještě ne, za chvíli tam půjdeme.“

- (Krupiérka) Stovku. A na co si vsadíte? Na barvu, nebo na číslo?
„Dáme červenou.“
- (Krupiérka) Ale je to černá, takže mi zůstává sto korun.

Jiná dvojice brala svůj osud, i když ve hře, trochu vážněji.

- Co tady děláte, kluci?
- „Nejdřív jsme měli ty kuličky nastrkat dovnitř a pak je všechny vytáhnout. A pokud nám spadnou, stačí jedna, tak je padesát korun dolů.“
- To má být nějaký trest?
- „Spíš zkouška na jednu brigádu.“
- Právě jste skončili, takže jak to dopadlo?
- „Vzali nám stovku. (smích) Tady kamarádovi dvě spadly.“
- Kolik jste si tedy na brigádě vydělali?
- „Zatím ještě nic, ale vychází nám to na 2.900.“
- K čemu ty peníze použijete?
- „Nejspíš na školu, k čemu to bude potřeba.“
- „Prostě budeme hodně šetřit, abychom nějak vyžili.“
- No a proč to neřešíte půjčkou, proč chcete jít na brigádu?
- „Protože bychom to asi neměli jak splácet.“

Vůbec poprvé se této hry zúčastnila i styčná důstojnice pro menšiny ústecké policie Gabriela Šourková, která se mimo jiné zabývá i prevencí. Řekla mi, proč se do této spolupráce zapojila.

„Přemýšlela jsem, jak zapojit školu, vůbec celou oblast, která je specifická složeným dětí, které ji navštěvují.“

Při této hře máte v ruce tužku a nějaké lístečky, o co jde?

„Zastávám tu nejenom činnost policistky, ale děti se přepravují ze stanovišť městskou hromadnou dopravou, takže jsem i revizorka.“

Hlavní organizátorkou hry byla Romana Bartůňková ze společnosti Člověk v tísni. Podle ní hra probíhala pomaleji než obvykle.

„Za to jsou ale děti hodně pečlivé ve vyplňování formulářů a hrají zodpovědně. Skoro všechny začaly okamžitě studovat a plní si své školní povinnosti. Některé zapomínají na to, že musí také někde bydlet. U nás, na úřadě práce, jim vysvětlujeme, že bezdomovce nikdo jen tak nezaměstná. Jinak si myslím, že úspěšní jsou, ale mohla by ta hra trochu víc odsýpat.“

Já jsem přistihla i kluky, kteří si chtěli půjčit peníze na bydlení. Byli u lichvářky, pak říkali, že si vydělají brigádou, jenže pak přišli do herny a teprve když něco prohráli, šli si přivydělat. Je to běžný koloběh?

„Docela ano. Ve hře si většinou účastníci chtějí vyzkoušet všechna stanoviště.“

Zde na škole je hodně romských dětí. Žijí tady v Předlicích, což je známé ghetto. Jsou jiné než děti na základní škole někde na sídlišti?

„Pokud bych to měla posoudit pouze s ohledem na to, jak je vnímám jako lektorka workshopu, tak jsou úplně stejné jako kterékoliv jiné děti. Protože se ale v této oblasti pohybuji i jinak, vím, že nejsou příliš motivovány k dalšímu studiu. Nemají správný ‚tah na branku‘. Chybí jim přirozené vzory, které by mohly následovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
30.04.2011Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturouO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
26.02.2011Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendiaO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
09.04.2010Jirkov a Člověk v tísniO Roma Vakeren
31.10.2008Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísniO Roma Vakeren
22.08.2008Člověk v tísni představil výsledky projektu POLISO Roma Vakeren
23.05.2008Zábavné workshopy formou hryO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pojmenování částí lidského těla v romštině
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Tentokrát se věnujeme pojmenování částí lidského těla. Společně s kolegyní Ivetou Durdoňovou je u mikrofonu rodilá mluvčí Iveta Kokyová.

Lášo dějs Romale! - Dobrý den.

V minulém díle jsme poukázali na to, jak odlišný dialekt má olaština ve srovnání se slovenskou romštinou. Poukázali jsme na tradice při oslavách, kdy ženy sedí odděleně. Dnes vám představíme části lidského těla.

O šejro – hlava
I jakh – le jákha - oko, oči
O muj - obličej
O kan – le kan - ucho, uši
I šib – jazyk
O nakh – nos
I šam – le šama – líčko, líčka
O bal – le bala - vlas, vlasy
O dand- le dand – zub, zuby
I falka – brada
Le nusnáca - vousy
I meň – krk
O jílo - srdce
O vast – le vast- ruka, ruce
O purno – le purne – noha, nohy
I pulpa - le pulpi – stehno, stehna

Iveta Kokyová Iveto, prosím, seznam nás s příklady běžných činností v lidském životě.

te najol pe – mýt se, koupat se
te chulavel pe – česat se
te phírel – chodit
te chal pe – hádat se
te trají – žít
te merel (pa) – umřít, toužit (po) něčem

te ďilabel - zpívat
te rúdí pe – modlit se
te kinkerel – nakupovat
te siťol pe – učit se
te kiravel – vařit
te iskirí – psát

Nyní bych tě požádala o vysvětlení, co symbolizují dlouhé vlasy u olašských žen.

Především je to chlouba ženskosti a krásy, pýcha rodičů, vznešenost, radost, zdraví, vitalita, počestnost a hlavně romství. Už od dávných dob romské ženy svým dcerám nechávali růst dlouhé vlasy, nedávali je stříhat, upřednostňovali motto ,,čím delší vlasy, tím lepší Romka“. Rodiče jsou velice pyšní na to, když má dcera dlouhé vlasy.

Olašské ženy při pohřbu nesmí mít rozpuštěné vlasy, vždy je musí mít stažené do copu nebo v drdolu. To proto, že se nehodí při smutku ukazovat rozpuštěné vlasy, které symbolizují radost. Při nevěře muž zostudí ženu tak, že ji ostříhá nakrátko. Na ženy s krátkými vlasy se poukazuje jako na nepočestné ženy.

Milí posluchači děkujeme za pozornost a těšíme se na vás v příštím díle

Ášen Devjlesa Romale! - Nashledanou, sbohem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

O Roma vakeren s datem 16. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Amenca pes dodžanena butheder. Ada šuniben predal tumende. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Proč sílí extremistické útoky
Reportáž:  V Brně se slavily kulaté narozeniny dvou významných romských organizací
Reportáž:  Koncem května Prahu opět roztančí festival Khamoro
Reportáž:  Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na život
Reportáž:  Pojmenování částí lidského těla v romštině

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz