Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Včera Romové na celém světě oslavili Mezinárodní den Romů. Jak si ho připomněli pražští Romové a co pro ně tento den znamená, zjišťoval náš reportér. S příchodem jara začala nová návštěvnická sezóna v různých památkách a my si dnes povíme o novinkách na pietním místě v Letech u Písku. Seznámíme vás také mladými právníky, kteří se rozhodli bezplatně pomáhat a jako vždy uslyšíte celou řadu romských písní.

Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives povakerava palo romano džives the palo than Lety u Písku u mukaha tumenge giľa afatik the pal aver luma. Manisteren, amenca pes dodžanena butheder.


=[ Reportáž ]=
Jak se slavil Mezinárodní den Romů v Praze
Mnoho lidí se 8. dubna přidalo k oslavám Mezinárodního dne Romů. Ano, sváteční atmosféra byla v Brně, Frýdku Místku a dalších městech republiky. Náš redaktor Tomáš Bystrý se přidal k mladým lidem, kteří se sešli v pražském Rubínu.

Romové na mnoha místech slavili svůj mezinárodní den (Foto: Jana Šustová) Na oslavách zazněl i zpěv “Gejľem, gejľem”, což je původně stará píseň rumunských Romů, od roku 1971 mezinárodní romská hymna. Před 40 lety, konkrétně 8. dubna 1971, se konal historicky první světový romský kongres nedaleko Londýna. Jeho účastníci ze 14 zemí světa, včetně bývalého Československa, založili Mezinárodní romskou unii a vedle romské hymny daly vzniknout také mezinárodní romské vlajce. A právě na počest tohoto dne se na celém světě slaví Mezinárodní den Romů, vysvětluje student romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Michal Miko:

“Poprvé bylo politicky deklarováno, že Romové mají svou hymnu a svou vlajku. Má to návaznost na další kongresy, které se uskutečnily. Na předposledním kongresu, který se konal v roce 2000, bylo deklarováno, že Romové jsou národem, což je velmi důležité pro Romy samotné, nejen v České republice, ale na celém světě.”

Samotný Mezinárodní den Romů byl ale ustaven až v roce 1990 ve Varšavě, kde se konal čtvrtý kongres Mezinárodní romské unie. V České republice se ve větší míře slaví až od druhé poloviny 90. let. Co pro Romy tento den znamená?

“To, že si ještě více uvědomuji, kdo jsem, a kam patřím, že jsem Romka a můžu na to být hrdá, protože i díky tomuto dni máme vlastní vlajku, hymnu a jsme považováni za právoplatný národ.”

“Jsem ráda, že něco takového existuje. I když to není v kalendáři, víme o sobě, můžeme se setkat se známými, pobavit se, zatancovat si a zazpívat. Je to hezké.”

“Mezinárodní den Romů pro mě znamená velice významný den, kdy můžu konečně se svými přáteli Romy zajít na nějakou party nebo akci, kde se můžeme dobře pobavit, a víme, jaký to má smysl, jaký to má pro nás význam. Bohužel o tomto dni nevím moc dlouho, zhruba pět let.”

“Studuji Střední školu služeb a veřejné správy. O Mezinárodním dni Romů se nám tam vůbec nezmínili. Češi o tom moc nevědí.”

To říkají o Mezinárodním dni Romů návštěvníci pražského A studia Rubín, kde se oslavoval tento den. K oslavám se v Praze připojila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Ta, podle svých slov, ví o existenci Mezinárodního dne Romů jen krátkou dobu:

“Musím se i sama za sebe přiznat, že jsem nevěděla, že 8. duben je již od roku 1990 Mezinárodním dnem Romů. A jsem velmi ráda, že jsem se to dozvěděla. Myslím si, že je nutné tento den pojmout symbolicky, pojmout tak, že je to oslava, určité uctění romského národa, romské kultury, romské tradice, v tom dobrém slova smyslu. A je nutno ukazovat na ty dobré a pozitivní příklady. Vydala jsem k Mezinárodnímu dni Romů tiskovou zprávu, v ní jsem se vyjádřila k tomu, co to znamená pro mě, jakým způsobem bych to chtěla oslavit, že bych se ráda k té oslavě přidala, a tím pádem i celý Úřad vlády,” dodává zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která doufá, že do budoucna bude o Mezinárodním dni Romů ještě větší povědomí, než je tomu dnes.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Letech u Písku je řada novinek a v Lidicích výstava o genocidě Romů
Jaro je tady a s jeho příchodem otevřely své brány také mnohé památky. Nová návštěvnická sezóna byla zahájena i v Pietním místě Lety u Písku, kde byl za 2. světové války takzvaný cikánský tábor. Co nového tam návštěvníci uvidí, to zjišťovala Jana Šustová u Jaroslava Taubera, zástupce ředitele Památníku Lidice, pod jehož péči Pietní místo Lety spadá.

Výstava Genocida Romů za 2. světové války v Památníku Lidice (Foto: Jana Šustová) Letos v březnu se otevřely pomyslné brány v Památníku Lety u Písku. Co tam mohou návštěvníci narozdíl od loňského roku vidět nového?

“Oproti loňskému roku přibyla třetí ubikace, je to atrapa původní ubikace ke dvěma loňským. Jedna z nich je určena pro výstavy, druhá slouží jako sociální domeček. Třetí je přímo kopie ubikace z letského tábora. Myslím si, že to je zásadní změna proti loňsku.”

Čím je ta ubikace vybavena?

“Jsou v ní čtyři palandy, na nichž ovšem obvykle spalo okolo osmi lidí. Jsou tam kamínka, lavor. Jedna palanda je osazena klasickým slamníkem, který v té době obyvatelé těchto zařízení používali.”

Jak to vypadá s amfiteátrem? Je už dokončený?

“Amfiteátr je dokončený. Po zimě jsme sice ještě zjistili drobné vady na lavičkách, které by mohly způsobit poranění návštěvníků, to si ale vyžádá jen drobné opravy. Amfiteátr je tedy dokončen.”

Jaké akce chystáte na letošní rok?

“Zásadní akcí bude pietní vzpomínka 13. května. A v rámci péče o kulturní památku předpokládáme nějaká kulturní vystoupení, pořady a podobně.”

Vezmeme-li to celkově, co všechno je v současné době v památníku k vidění? Je tam naučná stezka. Odkud vede?

“V budově Obecního úřadu v Letech u Písku jsme zřídili informační centrum k letskému táboru. Od tohoto informačního centra vede informační stezka po jedné ze dvou příjezdových silnic do letského tábora. Jedná se o tu méně dopravně využívanou, je tedy podstatně bezpečnější než druhá varianta, a to jak pro pěší, tak pro cyklisty. Na této naučné stezce jsou umístěny informační tabule. V určitých úsecích vede kolem prasečáku, v těch místech byl původní tábor. Stezka je ukončena u vstupu na pietní území bývalého cikánského tábora.”

Počítáte ještě s nějakými dalšími novými úpravami tohoto pietního místa?

“V současné době nepočítáme s ničím. Peníze, které jsme dostali na rekonstrukci kulturní památky Lety, jsme již de facto vyčerpali. Zhruba kolem dvou milionů z toho, co jsme dostali, jsme ušetřili. Pro současné dny považujeme rekonstrukci za dokončenou.”

Návštěvnická sezóna začala minulý týden také v Památníku Lidice, kde byla při této příležitosti zahájena výstava Genocida Romů v době druhé světové války. Lucie Křížová z Muzea romské kultury o ní říká:

“Je to naše putovní výstava, která informuje na 20 panelech o době druhé světové války, hlavně ale z pohledu historie Romů a genocidy, která v době druhé světové války probíhala.”

Kudy zatím tato výstava putovala? Kde byla vystavena?

“Poprvé byla vystavena v srpnu roku 2010 v Hodoníně u Kunštátu přímo v původním baráku v místech bývalého tzv. cikánského tábora. Poté jsme výstavu nabízeli do mnoha škol, prošla tedy jak školami v okolí Hodonína u Kunštátu, byla v Olešnici a v dalších místech, na jaře putovala dál do Čech, do dalších škol. Od 31. března až do konce školního roku bude zde v Lidicích. Budeme rádi, když ji budeme moci půjčovat od začátku školního roku do dalších škol.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Studenti práv pomáhají sociálně slabším
Následující minuty však patří záslužné činnosti občanského sdružení, které pomáhá sociálně slabším. Sdružení se nazývá Juristi a studenti práv se v něm rozhodli pomáhat radou a konkrétní pomocí tam, kde je to nejvíce potřeba. Marii Vrábelové více pověděl jednatel této právnické organizace Vojtěch Obr.

“Juristi jsou právnickou organizací, sdružením studentů posledních ročníků právnických fakult a také mladých právníků po absolutoriu právnické fakulty. Vznikli jsme proto, že jsme viděli obrovský deficit na trhu právních služeb a současné poskytování právní pomoci, abychom zpřístupnili právní pomoc, která je jinak příliš drahá, především běžným občanům. Provozujeme bezplatné poradny pro sociálně vytipované občany a pro jinak znevýhodněné skupiny, především menšiny. V rámci tohoto jsme už v Praze otevřeli asi čtyři poradny, nyní ještě v Liberci, v Brně a podobně.”

Kolik je takových nadšenců, kteří pomáhají organizaci?

“Jsme velice rádi, že jich je spousta. Znamená to totiž i krásnou právní praxi pro studenty práva, které jim přichází na fakultách trestuhodně málo.”

Jaké mají většinou problémy?

“Především se jedná o to, že znevýhodněné skupiny, například Romové, mají problémy, protože společnost je dosti sociálně vyloučila, a tím pádem přicházejí o důležité informace stran toho, jak se mají bránit. Jak se mají bránit proti diskriminaci v pracovním právu, jak se mají bránit proti určitým trestním oznámením a podobně, například proti určitým podvodům stran spotřebitelského práva.”

Čím se bude zabývat projekt, který chystáte speciálně pro Romy?

“Chystáme čtyři základní projekty. Těmito projekty bychom chtěli zacelit mezeru, která tu je. Jedná se o principiální projekt agentury práce pro Romy. Na základě zkušenosti víme, že Romové jsou zcela ochotni pracovat, vlivem určité mezery v komunikaci nebo určité mezery v pochopení mezi Romy a zaměstnavateli dochází k tomu, že Romové o práci přicházejí nebo o ni není zájem. Základní věcí je to, říkáme tomu RomJob nebo pracovní agentura pro Romy. Vytvořili bychom internetový portál, na který bychom umísťovali profily Romů, všechny jejich zkušenosti, znalosti, schopnosti. Ty bychom následně aktivně nabízeli zaměstnavatelům, které bychom kontaktovali. Druhá věc, kterou vidíme jako velmi potřebnou, je projekt Street Law. Je to projekt učení práva a potřebných právních kapitolek a znalostí. Jedná se o to, že jsme vytvořili krásnou ucelenou publikaci konkrétních interaktivních kapitol, například naučit konkrétně pracovní právo, důležité pracovně právní závazky a vztahy ap. Dále určité otázky trestního práva, občanského, rodinného, sociálního práva a tak dále. Dalším projektem jsou audioskripta. Jde o namlouvání učebnic pro základní a střední školy, případně nějakých právnických skript. Zjistili jsme, že audioforma, která původně vznikla z projektu namlouvání právnických textů pro nevidomé, je velice vhodná. Tímto způsobem převedeme veškeré nutné učebnice základní a střední školy do audiopodoby. Máme za to, že to ohromně zvýší kvalitu připravenosti absolventů základních a středních škol, následně zapůsobí na schopnost uplatnění se na trhu práce.”

Jste mladí studenti práv. Řekněte mi, jak pohlížíte vy a vaši kolegové na Romy? Proč jste si vybrali právě Romy?

“Proto, že vidíme obrovský nedostatek nebo velkou chybu naší většinové společnosti v tom, že Romy paušálně vyčleňuje ze společnosti, přičemž se jedná o běžné spoluobčany. Máme zde i jiné menšiny, ale ty mají většinou zastání nebo mají dostatečnou podporu svých známých apod. Je zde mnoho Romů, kteří jsou ze společnosti vyčleňování na základě nepochopitelných nebo nemoudrých averzí ostatních. Vidíme je jako menšinu, která potřebuje aktivní pomoc. Máme za to, že díky tomu, že jsou Češi a česky rozumí, bude v těchto projektech velký úspěch a veliká návratnost.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Učitelka Jana Avdějevová doučuje děti v sociálně vyloučených rodinách
Chápe, že cesta vede přes vzdělání. Proto se zapojila do programu organizace Člověk v tísni, zaměřeného na doučování dětí v sociálně vyloučených rodinách. O kom je řeč? O učitelce Janě Avdějevové, která už čtyři roky dochází do jedné romské rodiny, bydlící v předlické ubytovně. Gabriele Hauptvogelové nejdřív pověděla o svých začátcích.

Mgr. Jana Avdějevová s chlapci (Foto: Andrea Hacková) “Začínali jsme s Lukášem. Chodil do čtvrté třídy pomocné školy v Neštěmicích. Je to velice schopný a šikovný kluk. Pak šel Patrik do první třídy, šel do základní školy. Poté jsme dělali opravky a na škole se udržel. Podařilo se nám to ustát, a díky tomu u něj začala lepší motivace k učení. Pak nastoupil i Dominik. S ním jsme se připravovali i na zápis do školy. Nejvíc práce je asi s Dominikem, je sice bystrý, má ale velké výkyvy. Patrik je trošku pomalejší, ale zase důslednější. Pomalu a jistě postupuje dál a drží se dobře.”

Patriku, řekni mi, jaké to je tady s paní učitelkou při doučování, když k vám přijde.

“Dobré, protože je milá.”

Co děláš nejraději?

“Počítám a čtu.”

Paní učitelka říkala, že umíš krásně přednášet básničky, tak nám teď nějakou pověz...

“Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci laně chodí pít
pod javorový kmen.”

Dominiku, co rád děláš?

“Matematiku.”

A co Tě vůbec nebaví?

“Český jazyk, jinak všechno.”

Co tak probíráte při doučování? Od každého předmětu něco?

“Nemáme zase tolik času, protože doučování je jednou týdně na dvě hodiny. A jsou tu dvě děti. Podle mě je velmi důležité, třeba i na úkor učení, takové to popovídání si: Co bylo ve škole, jaké mají problémy, co se jim líbí atd. Nějakou hru si zahrajeme. Probíráme to, co je aktuálně nejdůležitější nebo kolikrát něco, co opravdu hoří. Děláme domácí úkoly. A jakmile tu nejsem, jde to nejspíš všechno stranou. Každodenní příprava, ta tu ještě schází, aby to všechno mělo hlubší smysl.”

Nemáte někdy pocit marnosti?

“Abych řekla pravdu, měla jsem párkrát momenty, kdy jsem si říkala, že to nemá smysl. Pak mě ale zase něčím ty děti překvapily, že se do něčeho daly s vervou samy nebo se naučily básničku. Člověka potěší jejich malé úspěchy. Říkám si, dobře, i když známky nejsou vynikající, přesto čas, který s nimi strávím, komunikace, knížky, které jim přinesu, věci, o kterých si povídáme, jsou pro ně asi hodně důležité. Povídáme si někdy o věcech, o kterých nemají ani šajnu, protože se v podstatě ani nikam nedostanou. Myslím si, že to v nich někde pod kůží zůstane, a když v jejich životě vznikne nějaká situace, třeba si na to vzpomenou a třeba jim to pomůže se vydat správným směrem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Přejímání slov do romštiny z jiných jazyků
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Tentokrát se věnujeme přejímání slov z jiných jazyků. Iveta Durdoňová si k výkladu přizvala rodilého mluvčího Davida Tišera.

David Tišer (Foto: Jana Šustová) O romštině toho již bylo řečeno dost. Málokdo ovšem zná nářečí romštiny. Mnoho Romů tvrdí, že tzv. olašská romština je ta pravá romština. Co si o tom myslíte?

“Olašští Romové pocházejí z Rumunska, a tak je v olašštině mnoho rumunských přejímek. Proto se našim Romům zdá olašština nesrozumitelná, proto také jako pravá romština, protože tam nenacházejí slovenské nebo české přejímky.”

Odkud tedy olašští Romové pocházejí?

“Všeobecně je známo, že Romové pocházejí z Indie. Když ovšem odcházeli Romové z Indie, odcházeli přes různé země, zastavili se ale v Byzantské říši. Tam pobývali dlouhou dobu. Do té doby byli Romové opravdu jednotní. Byla to jedna velká skupina. Neexistovali žádní olašští Romové, ani jiné skupiny. V Byzantské říši se rozdělili a každá skupina šla na jinou světovou stranu. Od té doby máme různé Romy, tudíž i různé dialekty. Ku příkladu máme právě olašské Romy, kteří putovali do Rumunska do oblasti Valachie, proto Vlachike Roma, nebo německé Romy, kteří si říkají Sinti, ti zase putovali do Německa, maďarské Romy, máme také slovenské a české Romy. A takto bych mohl pokračovat dál.”

Mohl byste nám představit nějaké přejímky v romštině z jiných jazyků?

“Ano, samozřejmě. Například z arménštiny grast, je stejně jako v romštině kůň. Z řečtiny, tedy z jazyka z území bývalé Byzantské říše, je přejímek docela dost: armin – zelí, efta – sedm (číslovka), foros – město. Nebo také z jihoslovanských jazyků: caklo – sklo, duma – projev. Z maďarštiny dilos – poledne, faďin – mrznout. Ale také třeba ze slovenského nebo českého jazyka: hrobos, národos, kde jsme přidaly pouze koncovku -os. Samozřejmě se ale mnoho jazyků zase nechalo inspirovat romštinou. Kupříkladu angličtina, lollipop, což je lízátko, je z romštiny. Je to proto, že Romové tehdy prodávali na poutích červené jablko na špejli polité karamelem. A křičeli u toho loľi phabaj – červené jablko. A právě z toho vzniklo potom v angličtině lízátko. Nebo v češtině je také mnoho přejímek z romštiny. Kupříkladu pes se romsky řekne džuklo, a z toho potom v češtině vzniklo slovo čokl. Romština je také bohatá na věci, které čeština vůbec neumí popsat. V češtině se řekne člověk, ale vůbec z toho není poznat, jedná-li se o ženu, či muže. Romština jde v tomto dál, umí říct manuš – člověk a manušni – člověk (žena), tedy něco jako člověčka, nebo jak bych to řekl. Samozřejmě, takových věcí je v romštině víc. Říkám to proto, aby to nevyznělo tak, že romština jenom bere nějaká slova z jiných jazyků. Z romštiny jiné jazyky také čerpají.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 9. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Amenca pes dodžanena butheder. Ada šuniben predal tumende. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Jak se slavil Mezinárodní den Romů v Praze
Reportáž:  V Letech u Písku je řada novinek a v Lidicích výstava o genocidě Romů
Reportáž:  Studenti práv pomáhají sociálně slabším
Reportáž:  Učitelka Jana Avdějevová doučuje děti v sociálně vyloučených rodinách
Reportáž:  Přejímání slov do romštiny z jiných jazyků

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz