Vyhledávání
13.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace
29-03-2011 - Tisková zpráva

Foto: Anna Poláková Už delší dobu se řeší, proč řada romských, resp. sociálně vyloučených dětí selhává ve školském vzdělávacím systému. Velké procento těchto dětí má stanovenou diagnózu lehké mentální retardace a končí v praktických (dříve zvláštních) školách – tedy mimo hlavní vzdělávací proud. Výzkum společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace z roku 2010 se zaměřil na problematiku diagnostiky těchto dětí, konkrétně na podrobnou analýzu diagnostického testu SON-R. Ten je v České republice jako jeden z mála považován za kulturně nezatížený a využívá se proto mj. i u obtížně testovatelných dětí, včetně dětí socio-kulturně znevýhodněných.

Cílem ročního kvalitativního výzkumu bylo zjistit, jak děti ze sociálně vyloučeného prostředí testu rozumějí a jak v kontextu prostředí, v němž žijí, chápou souvislosti zásadní pro vyřešení jednotlivých úloh. Analýza dochází k závěrům, že sociálně znevýhodněné děti v testu častěji selhávají nikoliv z důvodů odlišné mentální dispozice, ale kvůli odlišnému charakteru výchovy a nižší vzdělanostní tradice v rodině.

Stručné závěry z analýzy naleznete níže, podrobnější výstupy analýzy jsou pak k dispozici na www.varianty.cz (sekce Naše nabídka / Analýzy a výzkumy).

STRUČNÉ ZÁVĚRY Z ANALÝZY

Lábusová, A., Nikolai, T., Pekárková, S., Rendl, M. Nemoc bezmocných: lehká mentální retardace. Analýza inteligenčního testu SON-R. Člověk v tísni, o.p.s., Praha 2010.

Už delší dobu se v České republice řeší, proč řada romských (resp. sociálně vyloučených) dětí selhává ve školském vzdělávacím systému. Velké procento těchto dětí má stanovenou diagnózu lehké mentální retardace a navštěvuje základní školu praktickou. S tím nutně souvisí i problematika diagnostiky těchto dětí v poradenských pracovištích. Nezbytnou podmínkou stanovení diagnózy lehké mentální retardace je psychologické vyšetření, jehož zpravidla nejdůležitější součástí je inteligenční test. Analýza se věnuje jednomu z těchto testů a předkládá možné odpovědi na otázku, zda nejsou romské sociálně vyloučené děti testem znevýhodněny a pokud ano, jakým způsobem.

Analýza se zaměřuje na rozbor testu SON-R, který je označován jako „kulturně nezatížený“ či tzv. „culture fair“. Tento test je v současné době dostupný pro školská poradenská zařízení a je doporučován mimo jiné i pro děti „obtížně testovatelné“ či pro děti „socio-kulturně znevýhodněné“. Jeho hlavní odlišností oproti ostatním inteligenčním testům je to, že ho lze zadávat beze slov – neverbálně.

Sběr dat probíhal kvalitativní metodou, aby bylo možné zohlednit stěžejní okolnosti, a sice prostředí, ve kterém romské sociálně znevýhodněné děti vyrůstají. Materiál testu byl v průběhu devíti měsíců opakovaně procházen se třemi chlapci mezi šestým a sedmým rokem z rodin žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak děti materiálu testu rozumějí a jak v kontextu prostředí, v němž žijí, chápou souvislosti zásadní pro vyřešení jednotlivých úloh. Posléze bylo možné zaměřit se na to, nakolik je selhání v jednotlivých úlohách známkou skutečné absence určité kognitivní funkce testovaných dětí.

Analýza dochází k závěrům, že dětem ze sociálně vyloučeného prostředí schází především vzdělanostní tradice v rodině a v testu neuspívají nikoliv z důvodů odlišné mentální dispozice, ale z důvodu odlišného charakteru výchovy v rodině. Sociálně znevýhodněným dětem chybí potřebné zkušenosti a znalosti, aby mohly být v testech, potažmo ve škole, úspěšné.

Závěrečná shrnutí Analýzy:

Proč romské děti ze sociálně vyloučených rodin nesupívají v inteligenčních testech, ač jsou testy specifikovány jako tzv. kulturně nezatížené?

- Výkonnost v testu i ve škole závisí do značné míry na vzdělanostní tradici v rodině.
Tradice péče o vzdělání v rodině ovlivňuje to, nakolik je součástí výchovy tzv. didaktická nadstavba, tedy nakolik jsou samozřejmou součástí především předškolní výchovy specifické didaktické hračky, slovní hříčky, výklad rodičů, práce s obrázky, kreslení, usměrňování dítěte v oblasti analytického myšlení apod. Tyto činnosti rozvíjejí zásadním způsobem schopnosti potřebné pro budoucí školní úspěšnost, ačkoliv nesouvisí nutně s bezprostřední každodenní realitou. Pokud nejsou rozvíjeny, dojde v první třídě k zaostávání, které se postupem času v průběhu osmileté školní docházky stále prohlubuje.
Kromě toho jsou v podmínkách sociálně vyloučeného prostředí odlišné možnosti pro osvojování pojmů i na základě vlastní zkušenosti. Děti rozumějí světu kolem sebe a slova, kterými ho pojmenovávají, odpovídají jejich realitě. Některá slova a významy slov ale nemusí platit mimo jejich prostředí. Některé pojmy mají sociálně znevýhodněné děti založeny na jiných detailech, nebo jim naopak znalost zásadních detailů schází. V důsledku menšího podílu didaktického působení ve výchově rodičů a specifického prostředí sociálně vyloučených lokalit schází těmto dětem znalost očekávaných významů slov.

- I neverbálně zadávaný test je postaven na jazykových významech a znevýhodňuje tudíž děti ze sociálně vyloučeného prostředí.
Test, jakkoliv je zadáván neverbálně, je založen na obeznámení s určitým konvenčním způsobem používání jazyka, který nevyplývá z přirozeného způsobu vytváření souvislostí v běžné, každodenní realitě nezávisle na pro-školní výchově. Materiál testu – způsob zobrazení, výběr zobrazovaných předmětů a činností, způsoby třídění jevů a činností i způsoby řešení úloh – je pevně svázán s jazykem, resp. logikou vyplývající z pojmů a kategorií v jazyce ustavených. Znalost pojmů a kategorií přitom závisí do velké míry na životní zkušenosti. Nepředpokládá se, že neznalost konvenčních kategorií zakládá na neporozumění celému materiálu testu. Stejně tak, že odlišná didaktická výchova a specifické prostředí mohou ovlivnit způsoby chápání požadavků a řešení problémů, vnímání podnětů a ve svém důsledku schopnosti a možnosti nalézat a identifikovat konkrétní principy pro třídění, zákonitosti dedukce a indukce, a tedy logické uvažování vůbec.

Je možné sestavit kulturně nezatížené testy, které by neznevýhodňovaly mj. děti ze sociálně vyloučených rodin?

- Nové kulturně či „sociálně nezatížené“ testy nepomohou.
Pokud bychom dokázali vytvořit skutečně socio-kulturně relevantní test kognitivních schopností pro prostředí sociálně vyloučených lokalit, ztratil by test vypovídací hodnotu ve vztahu k tomu, jak dítěti pomoci, aby zvládalo školní docházku.

- Řešením je změna způsobu interpretace výsledku testů.
Řešením, které by napomohlo k nastavení vhodné nápravy – intervence, může být pouze kvalitativní analýza výsledků současných testů inteligence doplněných o další metody práce s dítětem. Kvalitativní přístup by vyžadoval rozšíření možností pracovat s dítětem v mnohem větším rozsahu než dosud – a to nejen v poradně, ale také v rodině i ve škole. Interpretace testu by neměla být založena převážně na číselném vyhodnocení tzv. inteligenčního kvocientu.

- Specifické normy.
Jednou z možností, jak předejít „znevýhodňování“ by popřípadě mohly být specifické normy testů standardizovaných v ČR pro děti ze sociálně vyloučených lokalit.

Výše uvedené návrhy samozřejmě předpokládají poměrně zásadní rozšíření počtu kvalifikovaných pracovníků poradenských služeb, změnu formy ambulantního charakteru práce poradenských pracovišť a interdisciplinární spolupráci s pedagogy, lékaři, terénními sociálními pracovníky, výchovnými poradci a jinými zainteresovanými profesemi.

Problém diagnostiky lehké mentální retardace

- Diagnóza nemůže být založena pouze na výsledcích inteligenčního testu.
Pro diagnostiku mentální retardace považujeme za nezbytné kromě kvalitativní analýzy použitých testů kognice zejména zjištění schopnosti adaptace na přirozené sociální prostředí dítěte a důkladnou znalost tohoto sociálního prostředí.

- Existuje zde duální systém diagnostiky v oblasti zdravotnictví a školství.
V systému zdravotnictví může pomocí Mezinárodní klasifikace nemocí diagnostikovat pouze lékař nebo odborný zdravotnický pracovník (klinický psycholog aj.) s příslušným vzděláním zakončeným atestační zkouškou. Podle aktuální vyhlášky MŠMT je však klinická diagnostika rovněž náplní práce psychologů působících v systému školských poradenských zařízení. Tento systém stojí mimo zdravotnictví a jeho pracovníci tak neprocházejí před-atestační přípravou, neskládají atestační zkoušku a nezískávají odbornou způsobilost k samostatnému výkonu povolání ve zdravotnictví.

Zhodnocení možností využití inteligenčního testu SON-R pro děti ze sociálně vyloučených rodin

- Z hlediska diagnostiky kognitivních funkcí u romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit je použití výsledku testu SON-R bez důkladné kvalitativní analýzy významně limitováno.
Pro vhodnou interpretaci je základním předpokladem „vědět více o dítěti“. Hlubší obeznámenost s podmínkami života rodiny, pozorování dítěte v jeho přirozeném prostředí a i dlouhodobější znalost dítěte mohou napomoci k pochopení reakcí dítěte a k vhodné interpretaci toho, jak dítě vyhodnocuje a užívá své dosavadní znalosti a zkušenosti. Znalost života dítěte a jeho rodiny umožňuje identifikovat konkrétní momenty selhání a příčiny je¬jich vzniku.

Analýza byla financována z grantového programu na podporu desegregace českého školství Nadace Open Society Fund Praha. Realizátor projektu: Člověk v tísni, o. p. s. - Vzdělávací program Varianty. Doba realizace: březen – prosinec 2010.



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz