Vyhledávání
15.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme projekt občanského sdružení Romea, které začíná s workshopy o romské historii na deseti školách. Dáme také slovo Mirce Rattajové a představíme Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.

Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives povakerava palo romani historia, savi pes sikavela andre sikhadi. The pal peskero romipen phenela o Mirka Rattajová the čhave tumenge phenena jak by kamenas the dživel.


=[ Reportáž ]=
Výuka romských dějin na školách
V současných učebních osnovách jak pro základní, tak střední školy toho příliš o romské historii nenajdete. Školy obecně romským dějinám příliš času nevěnují, a jestli vůbec nějaký. To se ale netýká deseti škol, které se zapojily do projektu sdružení ROMEA. Ten je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Tomáš Bystrý se ptal koordinátorky projektu Radky Steklé.

Romská osada Jednotlivé akce probíhají v rámci velkého projektu, jehož součástí je i vydávání multikulturního časopisu pro mládež Romano voďori (Romská dušička). Bude se o romské historii mluvit právě na těchto deseti školách, které spoluvytvářejí zmíněnou tiskovinu?

„Ano, bude. Školy jsou zapojeny do rozsáhlejšího projektu a Romano voďori je jen jednou z aktivit, kterou školám nabízíme. Větší akcí je série tří workshopů pro každou školu v průběhu tří let. První probíhaly minulý rok a týkaly se předsudků a stereotypů letošní workshopy jsou právě na téma romského dějepisu. S každou školou se potkáme v průběhu tří let třikrát, tedy v každém školním roce, a pracujeme s žáky ve dvou třídách. Na loňském workshopu jsme spolupracovali s romskými a vietnamskými lektory. Setkání bylo v dramatickém, zážitkovém a výtvarném duchu.“

Romský dějepis samozřejmě nebude na základních školách povinný, jak koncem února ve svých titulcích uváděla některá média, zejména pak Parlamentní listy. Akce se týká jen deseti škol. Mohla byste v krátkosti popsat, jak budou vypadat letošní workshopy? Na co se mohou děti těšit?

„Workshopy povede lektorský tým romistů, vysokoškolsky vzdělaných Romů nebo Romů, kteří se v minulosti zabývali nějakou zajímavou oblastí. Za všechny bych ráda představila romského prozaika a básníka Emila Cinu, který v minulosti rovněž pracoval pro romské vysílání Českého rozhlasu. Dále romského studenta oděvního designu Pavla Berkyho a studentku romistiky Renátu Berkyovou – shoda jmen není náhodná, jedná se o sourozence. Potom je to romistka Adéla Gálová, která má workshop na starosti po organizační a odborné stránce.

A na co se děti mohou konkrétně těšit: Pan Cina má k dispozici vyprávění Romů, kteří přežili druhou světovou válku, konkrétně Lety u Písku a Osvětim. On sám je znám svým vypravěčským uměním a schopností děti zaujmout. Během čtvrt hodiny dětem vypráví o všem, co se v táborech dělo. Ačkoli romský dějepis není mnohdy na školách vítaný, skrze jeho vyprávění je působivý, děti jsou ukázněné a opravdu poslouchají, doslova s otevřenou pusou. Tím se nám dobře vytváří podmínky pro diskuzi o dalších tématech z romské historie.

Děti mají možnost samy si přečíst množství textů, prohlédnout řadu fotografií, vyslechnout vzpomínková vyprávění, citace kronikářů, novinářů, vládních nařízení a výnosů. Pracují ve skupinkách pod vedením jednoho lektora a společně vytvářejí zábavnou formou prezentace, které na konci představí ostatním žákům. Motivačním prvkem je soutěž o nejlepší prezentaci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská dušeO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
05.10.2013Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen RomůmO Roma Vakeren
21.09.2013Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!O Roma Vakeren
29.12.2012Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue MasarykovéO Roma Vakeren
23.08.2012Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o RomechO Roma Vakeren
17.12.2011Soutěž Menšiny mezi námi už poosmé zná své vítězeO Roma Vakeren
23.07.2011Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Stále si říkala, že ona a její sestry jsou jiné...
Když byla malá, tak nevěděla, že její otec je Rom. Děti na ní pokřikovaly a nadávaly do Cikánek. Myslela si, že je špatná a bylo jí z toho moc smutno. Vyrůstala s matkou a sestrami. O otci věděla jen z vyprávění, ale stále si říkala, že něco je jinak anebo že ona a její sestry jsou jiné. Když už byla dospělá, tak si s matkou vše vyříkaly. Iveta Demeterová se Mirky Rattajové zeptala, jak brala ten fakt, že je Romka a kolik jí tehdy bylo let?

„Rodinou rekapitulaci jsme s maminkou udělaly v mých pětadvaceti, možná až třiceti letech. Rodiče pochází z Maďarska, táta z Pribety u Komárna, což je úplný jih Slovenska. Mně bylo tenkrát deset, takže jsem to úplně nevnímala, až později jsem si dávala dohromady souvislosti. Jsem na své romství hrdá! Temperament, lidství, citlivost, empatie... jenže u nás jsou neskutečně konzervativní lidé, kteří se neumí uvolnit a otevřít.“

Vy mi přijdete naprosto otevřená, spontánní – měla jste někdy problém s tím, že jste Romka?

„Určitě, právě protože jsem hodně temperamentní a lidé toho zneužívají. Navíc, když jsme byli menší, byli jsme hodně snědí, víc než teď v dospělosti. Hodně nám nadávali do Cikánů, na táborech, ve škole, atd.“

Jak jste se bránila?

„Nijak. Měla jsem to v sobě, bylo mi to líto a neměla jsem ráda své vrstevníky. Nebylo mi ve škole dobře. Hlavně jsem si myslela, že je něco špatného ve mně, v mé rodině, o dětech jsem si myslela, že jsou zlé. Oprostila jsem se od toho až na střední škole. Vystudovala jsem fotografickou školu, kde byla parta inteligentních lidí.“

Kdyby jste o svém původu věděla odmala, dívala byste se na vše jinak?

„Asi ne. Byla jsem vychována k lidskosti, citům, empatii.“

V současnosti máte mezi Romy přátele, navštěvujete romské zábavy, plesy?

„Samozřejmě. Jsou otevřenější, spontánnější. Mám to raději, než klasickou zábavu, protože Češi jsou opravdu neuvěřitelně konzervativní. Pořád sledují, jestli je někdo nevidí, jestli moc netancují, jestli moc nezpívají, což je hloupost. Občas se potřebujeme bavit, uvolnit. V práci máme spoustu stresu, doma starosti.“

Vystudovala jste střední fotografickou školu a té práci se věnujete. Na jaké pozici?

„Dělám zástupkyni vedoucího v jednom fotografickém centru. K fotografii se dostanu jen v rámci náhledu, spíše komunikuji s lidmi. Čas od času jdu vyfotit například svatbu. Focení mám ráda a chtěla bych si fotit pro sebe, tak, jak mě to baví. Jakmile začnete fotit pro peníze, fotka ztrácí náboj a to, co je ve vás. S jednou spisovatelkou delší dobu spolupracuji na knize, doufám, že ji brzy dáme dohromady. Nafotily jsme řadu známých osobností, například nedávno zemřelého Arnošta Lustiga. Je na čase, aby kniha spatřila světlo světa a čtenáři se s ní mohly seznámit. Něco jiného jsou výstavy. Ty mají být o fotografovi, o tom, že své práci věříte, což není můj případ. Jsem svým největším kritikem, vždycky vidím, co mohlo být lepší.“

Váš manžel není Rom?

„Ano, není. Pracuje u městské policie, v pražské lokalitě, kde je hodně Romů. Občas je to zvláštní. Má mezi Romy řadu kamarádů, ale jakmile nějaký Rom něco vyvede, hned to komentuje se slovy 'no to víš, byl to Cikán'. A to už je špatně, pokud mám mít s Romy pozitivní vztah. Lidé nekradou protože jsou Romové, ale protože pochybí. To je stejné jako v případě dopravní nehody. Vidíte, že viníkem je žena, a hned vás napadne 'žena na volantem'. O pár metrů dál nabourá muž a většina lidí si řekne 'hold udělal chybu'.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.11.2007Identita jako jedno z romských traumat O Roma Vakeren
26.10.2007Identita jako jedno z romských traumatHistorie

=[ Reportáž ]=
Festival Jeden svět uvede i filmy s romskou tematikou
V úterý začne 13. Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který v Praze potrvá do 17. března a v průběhu března a dubna navštíví dalších třicet tři měst po celé České republice. Na festivalu bude uvedeno 104 dokumentů z více než čtyřiceti zemí celého světa. Ty z nich, které se zabývají romskou tematikou, vám představí Jana Šustová.

Film Oči tygra Z festivalové nabídky určitě stojí za pozornost dokument Oči tygra, který diváky zavede do stejnojmenného boxerského klubu na pražském Žižkově, kde se místní děti mohou věnovat sportu a unikat tak před nástrahami ulice. Zakladatelem klubu je romský boxer a trenér Stanislav Tišer, bývalý šampión a osminásobný mistr republiky. Programová ředitelka festivalu Jeden svět Kateřina Bartošová k dokumentu dodává:

„Oči tygra je film Jany Počtové, který v letošním roce budeme mít uveden v tradiční sekci českých dokumentárních filmů natočených za poslední rok. Na festivalu Jeden svět bude uveden ve světové premiéře, uvede ho osobně Jana Počtová. Tento film věnovala hlavní postavě, což je pan Tišer, boxer, který v posledních asi osmi nebo deseti letech provozoval tělocvičnu na Praze 3 - Žižkově, v níž dával prostor mladým lidem a nejen mladým, ale všem zájemcům o box a tato jeho tělocvična byla nejen sportovním zařízením, ale co je důležité, fungovala i jako nízkoprahové centrum pro děti z ulice.“

Film Naše škola Dokument však zachycuje i období, kdy tělocvičnu čeká celková rekonstrukce hrazená z prostředků městské části, po které se má proměnit v moderní Centrum pro kontaktní sporty. Je otázkou, zda se v něm najde místo pro děti, které žijí ve složitých sociálních podmínkách. Kateřina Bartošová říká:

„Určitě tento film doporučuji, protože dokumentuje veškeré souvislosti, které se k tomuto velmi důležitému žižkovskému fenoménu vztahují.“

Na festivalu Jeden svět bude mít svou světovou premiéru ještě další snímek s romskou tematikou:

Film Naše škola „V kategorii Máte právo vědět budeme ve světové premiéře promítat film Naše škola. Je to film, který natočily dvě rumunské režisérky žijící v současné době v USA. Tyto dvě režisérky se vrátily do Rumunska a od roku 2006 do minulého roku natáčely v prostředí malé rumunské vesnice, kde žije velmi početná romské menšina. Díky evropským penězům tam byla snaha začlenit děti do školství, které je nejen pro děti rumunské ale podle původního záměru i pro děti romské, protože školství je tam velmi segregované. A to jak se celá tato situace vyvíjela, se dozvíte už dozvíte z toho filmu.“

Složitým tématem novodobé lichvy se zabývá film Šitkredit, ke kterému programová ředitelka Kateřina Bartošová říká:

„V nové kategorii, která se jmenuje Člověk v tísni uvádí, budeme promítat film Martina Řezníčka Šitkredit. Je to film, který dokumentuje, co se stane, co se může stát a jaké jsou nástrahy půjček, tzn. takových těch rychlých půjček, kdy firma, která tyto půjčky nabízí, dostatečně neinformuje zájemce o půjčování peněz a velmi snadno a velmi rychle se lidé mohou ocitnout v pasti neustálého zadlužování a bohužel tyto situace velice často končí velmi smutně, lidé přijdou o své domovy nebo se ocitnou na sociálním dně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.03.2015Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghettaO Roma Vakeren
07.03.2015Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenkaO Roma Vakeren
15.03.2014Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
12.03.2014Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských RomůZprávy ze života Romů
01.03.2014Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
16.03.2013Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado SendreieO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
19.02.2013Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republiceZprávy ze života Romů
03.03.201214. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematiceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V jaké zemi by děti chtěly žít...
V jaké zemi by se v příštím životě chtěli narodit naši malí diskutéři z pražské Základní školy na Havlíčkově náměstí? Schází jim v Česku moře? A jak by se dalo zařídit, aby si v České republice mohli užívat mořských vln? Nejen o tom si s nimi - i když v ne příliš slunečném počasí, povídal Tomáš Bystrý.

Kdyby jste si měli vybrat zemi, kde byste chtěli žít – jaká by to byla?

„Španělsko.“

„Já bych si vybral Belgii. Mám tam rodinu, umřela tam babička, mohl bych jí chodit na pomník, což taky v Česku nemůžu. Musel bych tam jezdit, přes sobotu a neděli, a to nejde. Cesta autem trvá jeden den.“

„Já bych chtěl být v Anglii, mám tam spoustu kamarádů, strejdy, tety. Byl jsem tam čtyřikrát.“

„Úplně nejvíc bych chtěl bydlet v Chorvatsku. Jsou tam nejkrásnější města na celém světě.“

Kde byste určitě nechtěli žít, kdyby jste se měli znovu narodit?

„V Číně.“

„Já bych do Číny chtěl, protože by mě tam naučili kung fu.“

Kdo z vás byl u moře?

(všichni) „Já!“

„Já už dvakrát. Byl jsem v Belgii a v Anglii.“

„Jak už jsem říkal, já byl v Chorvatsku.“

Myslíte si, že kdysi dávno v Čechách bylo moře?

(všichni) „Ne.“

„Jo, dřív bylo.“

„Já si myslím, že jo.“

Tak bylo nebo nebylo?

„Jo?“

„Ne!“

„Nikolo, musím tě zklamat, nebylo tady.“

„My tě taky zklameme, bylo tady.“

A chtěli byste tu mít moře?

„Ano.“

„Já bych ho chtěl, abychom mohli s kamarády chodit zaplavat, ne jako teď. Třeba na Pražačce. Tam se mi nelíbí, platí se tam, úplně zbytečně, nechápu proč.“

Je moře zdravé nebo nám škodí?

„Je zdravé. Moje ségra měla bacila na obličeji a ta sůl v moři jí ho vyžrala, pak už tam nic neměla. Nabrala si sebou do flašky a léčila se pak každý den.“

„Někomu s lupenkou by moře pomohlo.“

„Taky bych tu chtěl moře, abychom k němu mohli chodit s kamarády. Když teď chodíme na plavání, platíme stovku za vstup. Tam bychom mohli být zadarmo, jenom bychom si museli koupit jídlo.“

Jak byste zařídili, abychom u nás měli moře? Jde to vůbec zařídit?

„Jde to, byla by to ale spousta práce.“

„Museli by dát pryč vodu z Vltavy, potom odstranit domy a nakonec napustit vodou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.07.2011Začaly prázdniny!O Roma Vakeren
26.02.2011Plesová sezóna pohledem dětíO Roma Vakeren
05.02.2011První dětské láskyO Roma Vakeren
29.01.2011Považují děti za důležité mluvit romsky?O Roma Vakeren
22.01.2011Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?O Roma Vakeren
15.01.2011Představy čtvrťáků o jejich budoucí práciO Roma Vakeren
26.11.2010Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v PrazeO Roma Vakeren
22.01.2010Taková žižkovská školaO Roma Vakeren
15.01.2010Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žákůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Tvoření budoucího času v romštině
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý vám kromě jiného vysvětlí, jak se v romštině tvoří budoucí čas. A uslyšíte také romskou říkanku.

Foto: Evropská komise Teď si můžeme na jedné dětské říkance Františka Demetera jednak zopakovat látku minulých lekcí a dále se dozvědět něco nového z romské gramatiky:

GITARA
KYTARA

Cin ča mange gitarica,
Kup mi, prosím, kytarečku,
mri dajori lačhori,
maminko moje hodná,
maj dikheha, sar bašavá,
pak uvidíš, jak budu hrát,
giľavava giľori.
a zazpívám písničku.

Šukares me bašavava,
Krásně budu hrát,
o hangi sa čhivkerava.
házet všechny akordy,
Sar o Roma šunena,
Až to Romové uslyší,
savore jon khelena.
všichni budou tančit.

gitarica - zdrobnělý tvar přejatého slova e gitara
dajori, lačhori - další zdrobněliny - tentokrát slov původních: e daj, lačhi

Co je to ovšem za tvary: dikheha, bašavá, giľavava, šunena, khelena?
Prozradíme vám to: je to budoucí čas.
Ten se totiž v romštině tvoří příponou -a, která se připojuje k příslušným tvarům přítomného času. Ve tvarech zakončených na -s (tj. 2. os. jedn. čísla a 1. os. množ. čísla) se toto -s před příponou -a mění na -h.

První slovesná třída tedy vypadá v jednotném čísle takto:

1. (me) kerav dělám.........(me) kerava budu dělat, udělám
2. (tu) keres děláš........... (tu) kereha budeš dělat, uděláš
3. (jov/joj) kerel dělá........ (jov/joj) kerela bude dělat, udělá

A toto je množné číslo:

1. (amen) keras děláme..... (amen) keraha budeme dělat, uděláme
2. (tumen) keren děláte...... (tumen) kerena budete dělat, uděláte
3. (jon) keren dělají.............. (jon) kerena budou dělat, udělají

Druhá slovesná třída vypadá v jednotném čísle následovně:

1. (me) chav jím ...... (me) chava budu jíst, najím se
2. (tu) chas jíš ......... (tu) chaha budeš jíst, najíš se
3. (jov/joj) chal jí....... (jov/joj) chala bude jíst, nají se

množné číslo je:

1. (amen) chas jíme ...... (amen) chaha budeme jíst, najíme se
2. (tumen) chan jíte ....... (tumen) chana budete jíst, najíte se
3. (jon) chan jedí ............ (jon) chana budou jíst, najedí se

Ještě je třeba upozornit na to, že v proudu řeči často dochází u tvarů budoucího času ke krácení:
U sloves 1. třídy odpadá samohláska -e-, která byla součástí osobních koncovek 3. osoby jednotného čísla a 2. a 3. osoby množného čísla.
V 1. osobě jednotného i množného čísla může dojít ke zjednodušení zakončení -ava a -aha na pouhé . Toto náhradní dloužení samohlásky -a (za zkrácenou skupinu) se označuje i v písmu.

Slovesa 1. třídy mohou tedy mít následující zkrácené tvary budoucího času:

jednotné číslo

1. (me) ker-á
2. (tu) kereha
3. (jov/joj) kerla

množné číslo

1. (amen) ker-á
2. (tumen) kerna
3. (jon) kerna

Teď si to tedy můžeme vyzkoušet na prve probraných slovesech:
hraji se řekne bašavav
budu hrát je bašavava nebo bašavá
hraješ - bašaves
budeš hrát - bašaveha
hraje - bašavel
bude hrát - bašavela nebo bašavla

tančíme khelas
budeme tančit - khelaha, případně khelá
zpíváte - giľaven
budete zpívat - giľavena nebo giľavna
poslouchají, slyší - šunen
budou poslouchat, uslyší - šunena

Některá slovíčka jste dnes možná slyšeli poprvé, ale to nevadí: budete-li ve studiu romštiny pokračovat, časem si je osvojíte.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 5. března už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Amenca pes dodžanena butheder. Ada šuniben predal tumende. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Výuka romských dějin na školách
Reportáž:  Stále si říkala, že ona a její sestry jsou jiné...
Reportáž:  Festival Jeden svět uvede i filmy s romskou tematikou
Reportáž:  V jaké zemi by děti chtěly žít...
Reportáž:  Tvoření budoucího času v romštině

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745923   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261873   11.09.98 Romske aktuality
226701   14.03.00 Romský jazyk
160258    Historie a původ Romů
135288   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118862    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102291    Fotografie
89054   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79620   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77209    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz