Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes navštívíme konferenci, která představila plány na zlepšení přístupu Romů k bydlení. O tom, že můžeme podědit i talent k předpovídání budoucnosti, vám řekne náš dnešní host. Zajedeme do sousedního Polska za romskými dětmi a nebude chybět celá řada romských písní.

Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives povakeraha pal o sgeĺipen savo esas andre Praha, avela o Pavel Karvay jov genel palo vast, the čivel karty u palis tradaha pale čhave andre Poľsko. The bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení
Přes 140 hostů z České republiky i ze zahraničí se minulý týden v Praze zúčastnilo konference, která se zabývala bytovou politikou. A to jak z hlediska dobré lokální praxe, tak i financování a legislativy. Další podrobnosti má Jana Šustová.

Konference o bydlení (Foto: Jana Šustová) Konferenci pořádala nadace Open Society Fund Praha, jejíž ředitel Robert Basch nám vysvětlil, proč se zaměřili právě na téma bydlení Romů:

“Tematiku bydlení vnímáme jako součást komplexního přístupu boje se sociálním vyloučením. Do současné doby byla vždy prioritní oblastí oblast vzdělání nebo zaměstnanosti. Z našeho pohledu je ovšem jasné, že pokud se nebudeme věnovat bydlení, neobsáhneme celý komplex dané problematiky. K této problematice je totiž, podle nás, nutné přistupovat jako k celku. Proto jsme se rozhodli, že ve spolupráci s našimi partnerskými organizacemi ze zahraničí, ale i z České republiky, uspořádáme konferenci, jejímž cílem by mělo být diskutovat a debatovat o možnostech financování nejrůznějších projektů, které se věnují problematice bydlení, o situaci, která je v tuto chvíli na úrovni Evropské unie. Bylo totiž rozhodnuto, že je možné z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj financovat projekty, které řeší bydlení. Z tohoto důvodu jsme si říkali, že je důležité a dobré v tuto chvíli ukázat, jaké možnosti jsou, a zároveň ze strany neziskových organizací přicházet s návrhy, jakým způsobem by se tato problematika mohla řešit.”

Robert Basch považuje za velmi významný přístup Evropské komise:

“Došlo k rozhodnutí, že je možné financovat projekty věnující se podpoře bydlení a problematice bydlení v rámci sociálně vyloučených komunit z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Z mého pohledu je to velmi důležité, protože dosavadní přístup byl, což bylo patrné i v České republice, že z těchto prostředků se financovalo zateplování paneláků, v podstatě věci, které nemají se sociálním bydlením jako takovým nic moc dočinění. Byly to sice projekty na bydlení, ale v podstatě to neplnilo účel, který to mělo plnit. To je jedna věc, která je pro mě zajímavá. Druhou je, jak zmínil pan náměstek z Ministerstva pro místní rozvoj, pan Kalous, že v tuto chvíli poskytují prostředky na problematiku sociálního bydlení už nejen obcím, ale i soukromým subjektům.”

V roce 2007 prováděla Fundamental Rights Agency (Agentura pro základní práva) výzkum o bydlení Romů v členských státech Evropské unie. Co se týče uplatňování standardů adekvátního bydlení z pohledu lidských práv, není situace v unii příliš dobrá, jak uvádí Eva Sobotka z Agentury pro základní práva:

“Situace segregace nebo vysídlování z bytů po prodeji soukromému majiteli, to je otázka všech nových členských států Evropské unie, od roku 2004, 2007, tedy všech postkomunistických zemí. Jestli mohu ještě podotknout, situace kočujících Romů, travellerů, ve Francii a v Irsku má jisté paralely. Jsou tam podobné problémy, ale týká se to vyloženě místa, kde se mohou zastavit na svých cestách a umístit karavan. A to je, například ve Francii, pod správou místních samospráv.”

Jak výzkum Agentury pro základní lidská práva, tak i konference Zlepšování přístupu Romů k bydlení, se zaměřovaly i na příklady dobré praxe, jak a kdy se podařilo úspěšně vyřešit bytovou situaci sociálně vyloučených osob. Evu Sobotku vedle české Vesničky soužití zaujal projekt z Budapešti:

“Týká se to tzv. integračních plánů měst. To znamená, že když město chce nějakým způsobem renovovat určitou bytovou kapacitu, musí také předložit desegregační plány, aby získalo dotaci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Považuji to za pozitivní, protože člověk se přeci jen musí nějakým způsobem zamyslet nad tím, jak život v daném městě vypadá, jak spolu lidé komunikují nebo nekomunikují. Zamyslet se nad tím, zda je v pořádku segregování sociálně slabších do průmyslových zón, což je velmi častým jevem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
02.02.2011Open Society Fund Praha pořádá konferenci Jak zlepšit přístup Romů k bydleníZprávy ze života Romů
17.09.2010Problémy s řemeslníkyO Roma Vakeren
20.08.2010Vytopená domácnostO Roma Vakeren
09.07.2010PodnájemO Roma Vakeren
02.07.2010Deregulace nájemnéhoO Roma Vakeren
25.05.2010EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunitZprávy ze života Romů
23.04.2010Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
08.04.2010Romové po návratu z Kanady nemají ve Volarech bydleníZprávy ze života Romů
03.03.2010Bytová družstva budou jednat o nepřizpůsobivých sousedechZprávy ze života Romů
18.09.2009Problémy Romů v oblasti bydleníO Roma Vakeren
03.04.2009Neplacení nájemnéhoO Roma Vakeren
06.03.2009Přihlašování osob ve společné domácnostiO Roma Vakeren
06.02.2009Důvody k výpovědi z pronajatého bytu bez přivolení souduO Roma Vakeren
23.01.2009Kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení souduO Roma Vakeren
09.01.2009Podnájem a výpověď z bytuO Roma Vakeren
31.10.2008Převod nájemní smlouvyO Roma Vakeren
17.10.2008Na co je třeba dbát při podnájmu bytuO Roma Vakeren
10.10.2008Jak postupovat při podepisování nájemní smlouvyO Roma Vakeren
04.01.2008Romové a problémy s bydlením O Roma Vakeren
21.09.2007Problémy po nezaplacení nájmuO Roma Vakeren
22.02.2007Spor o formu pomoci RomůmZprávy ze života Romů
21.02.2007Čunek: Někteří vystěhovaní Romové na opravy peníze už dostaliZprávy ze života Romů
11.12.2006Na domy vsetínských Romů na Jesenicku je vyhlášena exekuceZprávy ze života Romů
09.12.2006Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská právaZprávy ze života Romů
08.12.2006Podle senátního výboru byla stěhováním Romů na Jesenicko zřejmě porušena lidská právaZprávy ze života Romů
15.11.2006Romové podali na starostu Čunka a jeho kolegy trestní oznámeníZprávy ze života Romů
13.11.2006Vystěhovaní Romové z Jesenicka se do Vsetína zatím nevrátiliZprávy ze života Romů
05.11.2006Peníze na výstavbu buněk pro vystěhované Romy pocházely od státuZprávy ze života Romů
02.11.2006Kasal kritizoval Čunkovo řešení problémů s romskými neplatičiZprávy ze života Romů
20.10.2006Olomoucký kraj odsoudil stěhování vsetínských Romů na JesenickoZprávy ze života Romů
09.06.2006Novela občanského zákona zjednodušila výpověď z bytuO Roma Vakeren
09.06.2006O novele občanského zákona s právníkemO Roma Vakeren
02.06.2006Novela Občanského zákoníku mění podmínky výpovědi z bytuO Roma Vakeren
12.05.2006O vystěhování neplatičů z bytů už nemusejí rozhodovat soudyO Roma Vakeren
14.04.2006Novela občanského zákoníku přinese nájemníkům řadu problémůO Roma Vakeren
09.01.2006Vláda startuje monitoring romských komunitZprávy ze života Romů
10.06.2005Smíchovští Romové mají problémy především s placením nájemnéhoO Roma Vakeren
04.02.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
04.02.2005Musíme platit nájemné za dva byty, ačkoliv jeden přechodně neužíváme?O Roma Vakeren
02.02.2005Le Monde poukazuje na diskriminaci Romů v České republiceZprávy ze života Romů
01.02.2005Hradecký kraj navrhl Kostelci pomoc při oddlužení RomůZprávy ze života Romů
23.07.2004Pětice Romů z Jeseníku přišla o střechu nad hlavouO Roma Vakeren
25.06.2004Pardubický magistrát nepřiděluje byty všem oprávněným žadatelůmO Roma Vakeren
11.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
10.06.2004Romové ve Španělsku míří z ghett do paneláků, v ČR spíše naopakZprávy ze života Romů
04.05.2004MfD: Romové z Ústí mají strach z moravských vyděračů nájemnéhoZprávy ze života Romů
13.02.2004Na co se zaměřit při koupi bytu či nemovitostiO Roma Vakeren
06.02.2004Jak financovat život ve vlastním doměO Roma Vakeren
24.01.2004Jak získat nemovitost nebo bytO Roma Vakeren
16.01.2004Jak získat bytO Roma Vakeren
09.01.2004Jak nepřijít o střechu nad hlavouO Roma Vakeren
09.01.2004Co se děje v brněnském romském středisku Drom?O Roma Vakeren
05.12.2003Jaké jsou možnosti řešení problémů Romů s bydlenímO Roma Vakeren
31.10.2003Jak vidí situaci Romů v ČR tajemník rady vlády Czeslaw Walek?O Roma Vakeren
31.10.2003Převod nájemní smlouvy na nového nájemníka bývá často problémemO Roma Vakeren
24.10.2003Práva nájemníků při přidělení náhradního bytuO Roma Vakeren
10.10.2003K velkým problémům Romů patří dluhy na nájemnémO Roma Vakeren
10.10.2003Co mají Romové dělat, aby nepřišli o byt, ve kterém celá léta bydlí?O Roma Vakeren
05.09.2003Občanské sdružení za lidská práva romských občanů se snaží zlepšit životní podmínky Romů na JesenickO Roma Vakeren
20.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
16.05.2003Romská rodina z Terezína se po povodních nemá kam vrátitO Roma Vakeren
28.02.2003V ústecké Matiční ulici budou místní a dobrovolníci opět uklízet odpadFotoaktuality
20.12.2002ZprávyO Roma Vakeren
20.12.2002Jak se žije na pražském sídlištiO Roma Vakeren
13.12.2002Možnosti přidělení obecních bytůO Roma Vakeren
06.12.2002V jakém případě máte právo na úhradu finančních prostředků po rekonstrukci obecního bytuO Roma Vakeren
29.11.2002Nájemní právo na bytO Roma Vakeren
29.11.2002Bourá se prostějovská lokalita U Svaté AnnyO Roma Vakeren
22.11.2002ZprávyO Roma Vakeren
15.11.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
08.11.2002Po jaké době neplacení nájemného může být tento fakt důvodem k vystěhování dlužníka nájemcem z bytu?O Roma Vakeren
25.10.2002ZprávyO Roma Vakeren
25.10.2002Jak žije jedna karlínská rodina postižená povodněmiO Roma Vakeren
25.10.2002Jak zákon pamatuje na lidi v případě nekvalitního bydleníO Roma Vakeren
04.10.2002Kdo má právo dědit byt v osobním vlastnictvíO Roma Vakeren
30.08.2002Náhrada bytu u majitelů po povodníchO Roma Vakeren
30.08.2002Kde budou bydlet obyvatelé Karlína, kteří přišli o byt?O Roma Vakeren
30.08.2002Popovodňová Matiční uliceO Roma Vakeren
23.08.2002Obyvatelé Karlína se již mohli podívat do místa svého bydlištěO Roma Vakeren
23.08.2002Jak postupovat při ztrátě nájemní smlouvy během povodněO Roma Vakeren
23.08.2002Romové v Ústí nad Labem ještě nemohou po povodních domůO Roma Vakeren
23.08.2002Obyvatelé pražského Karlína nalezli útočiště na strahovských kolejíchO Roma Vakeren
09.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
14.06.2002Pronajímání části bytuO Roma Vakeren
04.05.2002V ČR vznikají podle Mladé fronty Dnes etnická ghetta, naplněná sociálně slabými RomyZprávy ze života Romů
26.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
19.04.2002Máme vyměnit malý ale státní byt za větší v domě se soukromým majitelem?O Roma Vakeren
12.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
12.04.2002Mámě měnit státní byt za byt u soukromého majitele?O Roma Vakeren
05.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
05.04.2002Trvalý pobytO Roma Vakeren
29.03.2002Trvalý pobytO Roma Vakeren
22.03.2002Byty pro děti z dětských domovůO Roma Vakeren
22.03.2002Camp Kristina se stal útočištěm Romů bez přístřešíO Roma Vakeren
18.01.2002Romové se stěhují z ProstějovaO Roma Vakeren
13.07.2001SlovenskoO Roma Vakeren
29.06.2001PlzeňO Roma Vakeren
04.05.2001PrahaO Roma Vakeren
27.04.2001ŠvédskoO Roma Vakeren
27.04.2001Zoufalé bytové podmínky romských rodin v NymburceO Roma Vakeren
13.04.2001Mladá BoleslavO Roma Vakeren
13.04.2001Romové se stěhují z Mladé Boleslavi do okolních vesnicO Roma Vakeren
06.04.2001Ústí nad labemO Roma Vakeren
09.07.2000Prostějované vyzvali v petici radnici, aby zasáhla proti RomůmZprávy ze života Romů
09.07.2000V Bratislavě jednala OBSE o situaci Romů v EvropěZprávy ze života Romů
09.07.2000Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkouZprávy ze života Romů
09.07.2000Ústecká starostka nedostala možnost jednat v Nové Pace o RomechZprávy ze života Romů
04.07.2000Novopačtí Romové se odmítají vystěhovat ze zdemolovaného domuZprávy ze života Romů
05.05.2000Novopačtí Romové se zatím do Ústí nad Labem nepřistěhovaliZprávy ze života Romů
05.05.2000Romové absolvovali v rámci projektu komunitního bydlení školeníZprávy ze života Romů
05.05.2000Vláda finančně pomůže vzniku romského komunitního bydlení v BrněZprávy ze života Romů
24.03.2000První domkáři opustili Matiční uliciZprávy ze života Romů
22.03.2000Romové požadují vlastní úřadZprávy ze života Romů
14.03.2000Tragédie v romské osadě Jarovnice v roce 1998Historie
26.02.2000Romové z Písku se za asistence radnice přestěhovali na TřebíčskoZprávy ze života Romů
26.02.2000ČervenecHistorie
26.02.2000SrpenHistorie
22.02.2000Straškovští Romové se dnes nastěhovali do nových bytůZprávy ze života Romů
01.12.1999Další ústečtí občané v okolí Matiční žádají vykoupení svých domkůZprávy ze života Romů
23.04.1999Uhl: Starosta neměl k dohodě o plotu v ústecké Matiční ulici svoleníZprávy ze života Romů
21.04.1999Domkáři z Matiční ulice píší vládě, aby odvolala Petra UhlaZprávy ze života Romů
13.04.1999Beseda s Petrem Uhlem v Prostějově skončila pro nezájem Romů fiaskemZprávy ze života Romů
15.01.1999Ústí nad LabemZprávy ze života Romů
18.12.1998KolínZprávy ze života Romů
14.08.1998Valašské MeziříčíZprávy ze života Romů
07.08.1998OstravaZprávy ze života Romů
15.05.1998Ústí nad LabemZprávy ze života Romů
25.09.1997Ceska TrebovaZprávy ze života Romů
28.08.1997OstravaZprávy ze života Romů
14.08.1997V Liscine nechtějí nepřizpůsobivé rodinyAktuality
07.08.1997OstravaZprávy ze života Romů
ChanovFakta o Romech

=[ Reportáž ]=
O rodině Pavla Karvaye
Někde se dědí z pokolení na pokolení například vlohy k malování, v rodině Pavla Karvaye vidí do hloubky duše člověka. Nyní nám Pavel Karvay povypráví nejen o svém životě, ale i svých dětech a o práci v armádě, kde vlastně fungoval jako psycholog.

“Jsem původně vojákem z povolání. Vystudoval jsem vojenskou univerzitu, obory politologie a sociologie.”

Této oblasti jste se někdy věnoval?

“Ano, v armádě. Od propuštění z armády jsem se tomu fakticky profesionálně nevěnoval. Od revoluce až doposud se věnuji hlavně věšteckým službám a poradenské činnosti.”

Jak jde dohromady armáda a věštectví?

“Myslím si, že se to dá velmi dobře sloučit a spojit, protože i armáda potřebuje prognózy.”

Po revoluci, když jste odešel z armády, věnoval jste se už jenom věštectví?

“Tři roky jsem nejdříve navštěvoval úřad práce, sháněl jsem práci. Jelikož jsem práci nesehnal, byl jsem k tomu v podstatě donucen.”

Kdy vy jste vlastně tyto vlohy, talent k předpovídání u sebe objevil?

“U mě to bylo, dá se říci, v rodině, protože toto nadání, talent měli i mí předkové, prapředkové. Matka ženám vykládala sny, babička také.”

Vy jste to bral jako součást svého života?

“Nic výjimečného.”

Dokážete sám sobě poradit? Sám sobě vyložit?

“Sám sobě, úplně objektivně, se dá něco těžko vyložit.”

Říkal jste, že se to u vás dědí. Máte děti. Objevil jste u nich věštecké schopnosti?

“Skutečně se to dědí, protože moje nejstarší dcera už odmalinka vykládala lidem, a to měla dva, tři roky. Měla tyhle schopnosti, a to ne proto, že bych ji to učil nebo že bych se na ni zaměřoval tak, aby se tomu věnovala. To vůbec ne. Mám další dvě, takže u všech třech dětí tam vždycky něco takového je. Nejsem jenom klasický kartář nebo chiromant. U mě je to komplexnější. Vykládám z ruky, z fotografie, z písma, z kávové sedliny, z karet, ze snů. Dělám osobní horoskopy.”

Kdybyste teď dostal nabídku, abyste se vrátil zpátky do armády, udělal byste to?

“Ano, samozřejmě. V armádě je to také práce s lidmi, obzvláště v těžkých, svízelných situacích. Pracoval jsem tam s mladými lidmi. Taky jsem se tam pořád o ně musel starat, pomáhat jim, řešit problémy.”

Tam jste vlastně využil svých schopností?

“Samozřejmě.”

A oni o tom věděli?

“Ne. Vždy, když jsem s nimi měl pohovory a něco jsem jim o nich řekl, byli sice překvapení, protože se často stalo, že jsem některé vojáky viděl poprvé. Mysleli si ale nejspíš, že to patří k mé práci, že jsem lepší psycholog nebo něco takového.”

Takže vám stačilo jen to, že jste s někým hovořil, a už jste viděl pod slupku daného člověka?

“To mi stačí. Za klasického věštce se nepovažuji. Jsem spíš dešifrátor lidského podvědomí. Stačí mi chvilku jakkoli komunikovat s člověkem a už ho poodhalím.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2004Rok 2003 u rodiny KarvayovyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Polští studenti se zajímavou formou seznamují s Romy a jejich osudy
Pro lepší soužití Romů a ne-Romů často stačí jen dobré nápady, jejichž realizace nemusí být nijak finančně nákladná. Za inspirací se teď vydáme k našim polským sousedům do Lycea Boleslava Chrabrého v historickém centru Vratislavi. I když tuto střední školu žádní Romové nenavštěvují, přesto její studenti spolupracují s romskými rodinami, které bydlí v okolí lycea. Se zajímavými aktivitami seznámila Janu Šustovou pedagožka Maria Łój.

Maria Łój ukazuje Rodinnou kroniku (Foto: Jana Šustová) Jaké projekty pro Romy vznikly ve Vaší škole?

My neděláme projekty pro Romy, my děláme projekty s Romy pro všechny. Nejdřív to byly kurzy romských tanců, které vedla paní Czesławą Wiercińską, což je Romka. V různých školách se děti v hodinách tělesné výchovy učily romské tance, měli jsme k tomu ušité speciální sukně a mládeži se to moc líbilo. Druhý projekt jsme dělali společně s Britskou radou a také jsme měli dotace z vládního programu ve prospěch romské komunity. Naši žáci a romské děti, které bydlí v okolí školy, připravili představení o Cikánech, žluvě a strašném drakovi. Bylo to představení pro malé děti a s ním jsme jezdili po školách. Po představení děti malovaly obrázky, z nich jsme vybrali osm obrázků a vyrobili z nich pohlednice. A tehdy nám jedna z romských matek, která neumí číst ani psát, řekla: ‘Když člověk nečte, nepíše, nepracuje, tak nežije. Pomozte mým dětem s učením.‘ A tehdy jsme zorganizovali dobrovolnickou pomoc a naše studentky začaly navštěvovat romské děti v jejich domovech a pomáhat jim s učením. A to už trvá delší dobu.

Třetí projekt se jmenuje Romské rodinné kroniky – v čem spočívá?

Plakát na představení o Cikánech, žluvě a strašném drakovi Naši studenti – dobrovolníci navštěvují Romy v jejich domovech. Hodně mi záleželo na tom, aby se děti setkaly s opravdovými Romy, viděly jejich domovy, mluvily s nimi, poznávaly je, protože tak si myslím, že lze předcházet stereotypům, které jsou v Polsku velmi silné. Romové studentům vyprávěli historii svých rodin, ukazovali jim fotografie, kreslili genealogii a potom z toho naši studenti vytvářeli knihy - rodinné kroniky. Každá kronika začíná vyprávěním o historii a kultuře Romů, potom následuje historie rodiny a na konci je volné místo, kde kroniku může rodina samostatně doplňovat.

Jak Vás napadlo udělat projekt rodinných kronik?

Nástěnka s informacemi o Rodinných kronikách (Foto: Jana Šustová) Kdysi jsem se setkala s jednou známou, která vystupovala v hudebním souboru a její strýček, které ten soubor vedl, měl kroniku souboru. Viděla jsem, s jakým zájmem si Romové tu kroniku prohlížejí – a to byl první impulz. A druhý impuls přišel, když se jeden malý romský chlapec dozvěděl, že Romové pochází z Indie a pak to vyprávěl všem ve třídě, byl na to velmi pyšný a měl z toho radost. A tyto dva impulzy mě přivedly k tomu nápadu.

Jak na projekt reagují studenti, kteří chodí do romských rodin a vytváří ty kroniky?

Maria Łój ukazuje Rodinnou kroniku (Foto: Jana Šustová) Někteří z nich začali pracovat jako dobrovolníci a pomáhají romských dětem s učením, a také si povídají s malými romskými dětmi, protože ty malé děti neumí polsky, jenom romsky, takže naši studenti jim pomáhají naučit se polštinu.

A co na ty kroniky říkají romské rodiny?

Dnes vyprávěl kněz, že ho jedna z matek prosila, aby jí pomohl do kroniky nalepit zprávu, že se v rodině narodila dcerka. Teď budeme dělat další edici toho projektu, částečně se stejnými lidmi, protože to jsou velké rodiny a jiní lidé ze stejných rodin chtějí také mít kroniky. A myslím, že to je takový nejlepší důkaz úspěchu, když si Romové sami mezi sebou řekli, že někdo k nim přichází takové kroniky dělat.

Nástěnka s informacemi o projektu romských pohádek (Foto: Jana Šustová) Zatím těch kronik vzniklo deset. Zůstávají ve škole nebo je dáváte těm rodinám?

Zůstávají v rodinách. Tady ve škole jsme uspořádali slavnost, při které byly kroniky věnovány rodinám. Jedna zůstala ve škole, protože ta rodina odjela do Anglie, ale až se vrátí, kronika na ni bude čekat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.11.2010Pozvánka na výstavu "Romové. Špatná adresa"Zprávy ze života Romů
12.11.2010Polští a čeští studenti žurnalistiky se společně seznamovali s životem RomůO Roma Vakeren
28.11.2008Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve VaršavěO Roma Vakeren
04.06.2004Seznámení s historií polských RomůO Roma Vakeren
26.05.2004Výstava dokumentuje život a historii polských RomůFotoaktuality
18.06.2002Kale jakha - PolskoKhamoro 2002
15.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.02.2000Současná romská komunita v EvropěHistorie

=[ Reportáž ]=
O jídle
Teď se opět vydáme za dětmi do základní školy na Havlíčkově náměstí v Praze. Minulý týden si s nimi Tomáš Bystrý vzhledem k blížícímu se dni zamilovaných – sv.Valentýnu povídal o lásce. A protože se říká, že láska prochází žaludkem, tentokrát bude řeč o jídle.

Sáro, ty doma pomáháš rodičům? Mamince s vařením?

“No, jenom trošku. Loupu třeba brambory nebo mrkev. Ale jinak doma nevařím.”

Co vy, kluci?

“Uvařím si, na co mám chuť.”

Co si třeba dokážeš uvařit?

“Kaši s párkem.”
“Nevím. Třeba chleba ve vajíčku, palačinky.”
“Vajíčka.”
“To já taky. Palačinky.”
“Já si třeba uvařím sám, když máma s tátou nejsou doma, hranolky nebo chleba obalený ve vajíčku.”
“Třeba pišot.”

Pišot? Řekni pro naše posluchače, kteří nevědí, co je pišot.

“To ja takový jakoby...”
“Já to řeknu za Nikolase. Pišot se dělá tak, že si vezmete těsto a nakrájíte ho na kostičky. Pak si vezmete brambor, smícháte ho se sýrem. Pak vezmete druhou kostičku a přimáčknete ji k první. Pak až budou všechny hotové, dáte je do vody.”

Jsou to tedy v podstatě takové pirohy.

“Ano.”

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

“Halušky.”
/děti se smějí/

A s čím?

“Se sýrem.”
“Já mám nejraději halušky s masem.”
“Dušenou mrkev.” /směje se/
“Kuře a kaši, to ještě taky vaří máma. Mám rád taky halušky s bryndzou.”

Vaří, podle vás, rodiče, to, co chcete vy? Nebo máte třeba oddělené jídlo, že by si rodiče uvařili něco pro sebe a něco jiného pro vás? Jak to u vás je?

“Ne. Maminka uvaří a my to jídlo sníme spolu dohromady.”
“Dá nám to každému do misky, a my to pak sníme.”
/děti se smějí/
“Já si dávám jídlo na talíř. To je lepší.”
“Moje máma nedávno uvařila goja.” /směje se/

Goja. Na to jsme ještě nenatrefili... Co to jsou goja?

“Goja? To jsou střeva.”
“Vypadá to jako klobása, ale není to klobása. Je to bílé a uvnitř jsou brambory.”

Jaká je to vnitřnost?

“Střeva.”
“Máma koupila prase, půlku z těla. Bylo tam i sádlo, prostě všechno. A mělo i hlavu. Šel jsem se podívat za tátou, když to zpracovával, měl tu hlavu na hlavě. Jsem se ho normálně leknul.”
/děti se smějí/

Ještě zpátky ke gojům. Chutnají vám goja?

“Jo.”
“Jo.”
“Jo.”
“Mně nechutnají.”

Proč?

“Protože jsou takový... Smrděj! A mně to nechutná, fakt.”
/děti se smějí/
“Když moje máma uvaří goja, tak to s tátou snědí, ale pro nás máma udělá nějakou polívku nebo něco podobného.”
“Z jídel mám ještě rád pašvare uzený. To jsou žebírka.”

Chodíte třeba do restaurace sami? Nebo s rodiči?

“Já chodím sám. Já chodím sám.”

A co si třeba objednáváš?

“Třeba hambáče.”
“Já si objednávám kung-pao s oříškama, nasladko, s kolou, s citrónkem.” /směje se/
“Jak říkal Jára, kung-pao s oříškama. Je to pikantní.”
“Já miluju čínské polívky.” /směje se/
“Jo. Čínské polívky já miluju, to je prostě můj další život. A to... A...” /směje se/

Víte ale, že nejsou moc zdravé?

“To já vím, ale mám je rád, protože jsou pikantní.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Časování slovesa být
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Připravte si poznámky, protože Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý vám přiblíží časování slovesa být.

Dnes se konečně naučíme časovat nejdůležitější sloveso – být – te jel. V minulém dílu jsme probírali jeho třetí osobu jednotného čísla a nyní se naučíme i všechny ostatní.

Pojďme si vyjmenovat všechna osobní zájmena, bez nichž se při časování slovesa být neobejdeme.

Já se řekne me, ty se řekne tu, on může být podobu jov nebo ov, ona pak joj nebo oj.

Jednotná spisovná romština neexistuje, jen snad mezinárodní romština má nějakou kodifikaci, ale ovládá ji skutečně jen malé procento Romů.

Proto jedni říkají jov a joj a druzí zase ov a oj, vše se odvíjí podle toho, odkud jednotliví Romové pocházejí, k porozumění to ale nepřekáží.

Pokračujme v časování slovesa být, schází nám už jen množné číslo. My se řekne amen, vy tumen, oni i ony romština nerozlišuje, pro oba rody zní stejně - jon nebo on.

Tak to shrňme. Jak tedy vypadá časování slovesa být v přítomném čase? Nejdříve jednotné číslo:

já jsem – me som
ty jsi – tu sal
on je – jov hino nebo ov hin
ona je – joj hiňi nebo oj hin

A teď množné:

my jsme – amen sam
vy jste – tumen san
oni i ony jsou – jon hine nebo on hin

Teď si zkusme pár slovních spojení na procvičení:

Já jsem štíhlá - Me som saňi
Ty jsi tlustý - Tu sal thulo
On je velký - Jov hino baro
Ona je malá - Joj hiňi cikňi

A teď množné číslo:

My jsme mladí - Amen sam terne
Vy jste staří - Tumen san phure
Oni jsou hezcí - Jon hine šukar

V dalších kombinacích můžete pokračovat sami, budeme vám držet palce. Pokud si s něčím nebude vědět rady, nebojte se nám svůj vzkaz napsat.

Ještě je na místě si říci, jak se tvoří slovesný zápor. Obecně se tvoří záporkou na.

Já nejsem – Me na som
Ty nejsi – Tu na sal
On není – Jov nane
Ona není – Joj nane
My nejsme – Amen na sam
Vy nejste – Tumen na san
Oni nejsou – Jon nane

Základní slovník máme sice vybavený, ale abychom mohli alespoň na nějaké úrovni v romštině komunikovat, něco nám ještě schází...

Abychom dokázali odpovědět na otázku, musíme vědět, jak se řekne ano a ne. Jednodušší je to se slůvkem ne – to se řekne na a vyslovuje se s takzvaným rázem na konci.

Pro ano máme však celou řadu výrazů: ha, he, ale i hi. Setkáte se také s ehe, uva, ova, igen nebo hej – to je ze slovenštiny. Odlišnost v souhlasu opět závisí na tom, z jaké části ti či oni Romové pocházejí.

Dobrý slovní základ máme tedy za sebou. Příště se, milí posluchači, naučíme počítat.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.

Na slyšenou u dalšího mini kurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
23.02.2013O kurzy romštiny je v Brně velký zájemO Roma Vakeren
21.02.2013Mezinárodní den mateřského jazykaZprávy ze života Romů
05.11.2011Romština a její rozděleníO Roma Vakeren
01.10.2011Na Evropském dni jazyků nechyběla ani romštinaO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
04.06.2011Olašští Romové: Postavení ženy ve společnostiO Roma Vakeren
28.05.2011Olašská romština: Příbuzenské vztahyO Roma Vakeren
14.05.2011Slovenská romština: Příbuzenské vztahyO Roma Vakeren
07.05.2011Slovenská romština a části lidského tělaO Roma Vakeren
09.04.2011Přejímání slov do romštiny z jiných jazykůO Roma Vakeren
02.04.2011Olašská romštinaO Roma Vakeren
12.03.2011Jaká je budoucnost romštiny?O Roma Vakeren
05.03.2011Tvoření budoucího času v romštiněO Roma Vakeren
26.02.2011Opakování je matka moudrostiO Roma Vakeren
19.02.2011Číslovky v romštiněO Roma Vakeren
05.02.2011Určování rodů u podstatných jmen a důležitost členůO Roma Vakeren
29.01.2011Jazyk olašských RomůO Roma Vakeren
22.01.2011Výslovnost v romštiněO Roma Vakeren
08.01.2011Základní fráze v romštiněO Roma Vakeren
01.01.2011Romština a její rozděleníO Roma Vakeren
21.05.2010Romština pro každéhoO Roma Vakeren
30.03.2010Spory o výuku romštiny na školáchZprávy ze života Romů
26.03.2010Má se ve školách vyučovat romština?O Roma Vakeren
24.03.2010Romština by mohla být volitelným jazykem, chybí ale zájemZprávy ze života Romů
06.11.2009Jak se máš, Cikáne?O Roma Vakeren
31.07.2009Jak jsou na tom romské děti s romštinou?O Roma Vakeren
26.06.2009RomštinaO Roma Vakeren
19.06.2009Podle výzkumu třetina romských dětí dobře ovládá romštinuO Roma Vakeren
02.04.2009Pozvánka na konferenci Situace romštiny na území ČRZprávy ze života Romů
22.09.2006V Praze proběhla 7. mezinárodní konference romské lingvistikyO Roma Vakeren
07.09.2006Praha bude dějištěm 7. mezinárodní lingvistické konference romistické lingvistikyZprávy ze života Romů
16.06.2006Pražské sdružení Athinganoi nabídne bezplatné kurzy romštinyO Roma Vakeren
04.03.2005Na Slovensku udělena první osvědčení učitelům romského jazykaZprávy ze zahraničí
09.07.2004"Romština je velice lehký jazyk", tvrdí překladatel Emil CinaO Roma Vakeren
09.01.2004Na základních školách by se měla vyučovat i romštinaO Roma Vakeren
23.05.2003Sborník Romano džaniben má novou grafickou úpravuO Roma Vakeren
31.01.2003Dialekty slovenské romštinyO Roma Vakeren
24.01.2003Rozdíly mezi olašskou a slovenskou romštinouO Roma Vakeren
17.01.2003Romistka Milena HübschmannováO Roma Vakeren
17.01.2003Rozdíl mezi slovenskou a olašskou romštinouO Roma Vakeren
18.10.2002Nejdůležitější je mateřštinaO Roma Vakeren
26.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
05.04.2002Romština v rodináchO Roma Vakeren
22.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
11.01.2002Jak proběhl 5. ročník literární a grafické soutěže Romano suno - Romský senO Roma Vakeren
14.03.2000Romský jazykKultura
08.03.2000Slovenští Romové žádají uplatňování zákona o jazyceZprávy ze života Romů
26.02.2000Romština nás zavedla do IndieHistorie
26.02.2000Podstatná jménaHistorie
05.02.1999PrahaZprávy ze života Romů
04.09.1998KolínZprávy ze života Romů
04.09.1998OstravaZprávy ze života Romů

O Roma vakeren s datem 12. února už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale sam rado hoj sanas amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení
Reportáž:  O rodině Pavla Karvaye
Reportáž:  Polští studenti se zajímavou formou seznamují s Romy a jejich osudy
Reportáž:  O jídle
Reportáž:  Časování slovesa být

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz