Vyhledávání
20.9.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes navštívíme konferenci, která představila plány na zlepšení přístupu Romů k bydlení. O tom, že můžeme podědit i talent k předpovídání budoucnosti, vám řekne náš dnešní host. Zajedeme do sousedního Polska za romskými dětmi a nebude chybět celá řada romských písní.

Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives povakeraha pal o sgeĺipen savo esas andre Praha, avela o Pavel Karvay jov genel palo vast, the čivel karty u palis tradaha pale čhave andre Poľsko. The bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení
Přes 140 hostů z České republiky i ze zahraničí se minulý týden v Praze zúčastnilo konference, která se zabývala bytovou politikou. A to jak z hlediska dobré lokální praxe, tak i financování a legislativy. Další podrobnosti má Jana Šustová.

Konference o bydlení (Foto: Jana Šustová) Konferenci pořádala nadace Open Society Fund Praha, jejíž ředitel Robert Basch nám vysvětlil, proč se zaměřili právě na téma bydlení Romů:

“Tematiku bydlení vnímáme jako součást komplexního přístupu boje se sociálním vyloučením. Do současné doby byla vždy prioritní oblastí oblast vzdělání nebo zaměstnanosti. Z našeho pohledu je ovšem jasné, že pokud se nebudeme věnovat bydlení, neobsáhneme celý komplex dané problematiky. K této problematice je totiž, podle nás, nutné přistupovat jako k celku. Proto jsme se rozhodli, že ve spolupráci s našimi partnerskými organizacemi ze zahraničí, ale i z České republiky, uspořádáme konferenci, jejímž cílem by mělo být diskutovat a debatovat o možnostech financování nejrůznějších projektů, které se věnují problematice bydlení, o situaci, která je v tuto chvíli na úrovni Evropské unie. Bylo totiž rozhodnuto, že je možné z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj financovat projekty, které řeší bydlení. Z tohoto důvodu jsme si říkali, že je důležité a dobré v tuto chvíli ukázat, jaké možnosti jsou, a zároveň ze strany neziskových organizací přicházet s návrhy, jakým způsobem by se tato problematika mohla řešit.”

Robert Basch považuje za velmi významný přístup Evropské komise:

“Došlo k rozhodnutí, že je možné financovat projekty věnující se podpoře bydlení a problematice bydlení v rámci sociálně vyloučených komunit z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Z mého pohledu je to velmi důležité, protože dosavadní přístup byl, což bylo patrné i v České republice, že z těchto prostředků se financovalo zateplování paneláků, v podstatě věci, které nemají se sociálním bydlením jako takovým nic moc dočinění. Byly to sice projekty na bydlení, ale v podstatě to neplnilo účel, který to mělo plnit. To je jedna věc, která je pro mě zajímavá. Druhou je, jak zmínil pan náměstek z Ministerstva pro místní rozvoj, pan Kalous, že v tuto chvíli poskytují prostředky na problematiku sociálního bydlení už nejen obcím, ale i soukromým subjektům.”

V roce 2007 prováděla Fundamental Rights Agency (Agentura pro základní práva) výzkum o bydlení Romů v členských státech Evropské unie. Co se týče uplatňování standardů adekvátního bydlení z pohledu lidských práv, není situace v unii příliš dobrá, jak uvádí Eva Sobotka z Agentury pro základní práva:

“Situace segregace nebo vysídlování z bytů po prodeji soukromému majiteli, to je otázka všech nových členských států Evropské unie, od roku 2004, 2007, tedy všech postkomunistických zemí. Jestli mohu ještě podotknout, situace kočujících Romů, travellerů, ve Francii a v Irsku má jisté paralely. Jsou tam podobné problémy, ale týká se to vyloženě místa, kde se mohou zastavit na svých cestách a umístit karavan. A to je, například ve Francii, pod správou místních samospráv.”

Jak výzkum Agentury pro základní lidská práva, tak i konference Zlepšování přístupu Romů k bydlení, se zaměřovaly i na příklady dobré praxe, jak a kdy se podařilo úspěšně vyřešit bytovou situaci sociálně vyloučených osob. Evu Sobotku vedle české Vesničky soužití zaujal projekt z Budapešti:

“Týká se to tzv. integračních plánů měst. To znamená, že když město chce nějakým způsobem renovovat určitou bytovou kapacitu, musí také předložit desegregační plány, aby získalo dotaci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Považuji to za pozitivní, protože člověk se přeci jen musí nějakým způsobem zamyslet nad tím, jak život v daném městě vypadá, jak spolu lidé komunikují nebo nekomunikují. Zamyslet se nad tím, zda je v pořádku segregování sociálně slabších do průmyslových zón, což je velmi častým jevem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
02.02.2011Open Society Fund Praha pořádá konferenci Jak zlepšit přístup Romů k bydleníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O rodině Pavla Karvaye
Někde se dědí z pokolení na pokolení například vlohy k malování, v rodině Pavla Karvaye vidí do hloubky duše člověka. Nyní nám Pavel Karvay povypráví nejen o svém životě, ale i svých dětech a o práci v armádě, kde vlastně fungoval jako psycholog.

“Jsem původně vojákem z povolání. Vystudoval jsem vojenskou univerzitu, obory politologie a sociologie.”

Této oblasti jste se někdy věnoval?

“Ano, v armádě. Od propuštění z armády jsem se tomu fakticky profesionálně nevěnoval. Od revoluce až doposud se věnuji hlavně věšteckým službám a poradenské činnosti.”

Jak jde dohromady armáda a věštectví?

“Myslím si, že se to dá velmi dobře sloučit a spojit, protože i armáda potřebuje prognózy.”

Po revoluci, když jste odešel z armády, věnoval jste se už jenom věštectví?

“Tři roky jsem nejdříve navštěvoval úřad práce, sháněl jsem práci. Jelikož jsem práci nesehnal, byl jsem k tomu v podstatě donucen.”

Kdy vy jste vlastně tyto vlohy, talent k předpovídání u sebe objevil?

“U mě to bylo, dá se říci, v rodině, protože toto nadání, talent měli i mí předkové, prapředkové. Matka ženám vykládala sny, babička také.”

Vy jste to bral jako součást svého života?

“Nic výjimečného.”

Dokážete sám sobě poradit? Sám sobě vyložit?

“Sám sobě, úplně objektivně, se dá něco těžko vyložit.”

Říkal jste, že se to u vás dědí. Máte děti. Objevil jste u nich věštecké schopnosti?

“Skutečně se to dědí, protože moje nejstarší dcera už odmalinka vykládala lidem, a to měla dva, tři roky. Měla tyhle schopnosti, a to ne proto, že bych ji to učil nebo že bych se na ni zaměřoval tak, aby se tomu věnovala. To vůbec ne. Mám další dvě, takže u všech třech dětí tam vždycky něco takového je. Nejsem jenom klasický kartář nebo chiromant. U mě je to komplexnější. Vykládám z ruky, z fotografie, z písma, z kávové sedliny, z karet, ze snů. Dělám osobní horoskopy.”

Kdybyste teď dostal nabídku, abyste se vrátil zpátky do armády, udělal byste to?

“Ano, samozřejmě. V armádě je to také práce s lidmi, obzvláště v těžkých, svízelných situacích. Pracoval jsem tam s mladými lidmi. Taky jsem se tam pořád o ně musel starat, pomáhat jim, řešit problémy.”

Tam jste vlastně využil svých schopností?

“Samozřejmě.”

A oni o tom věděli?

“Ne. Vždy, když jsem s nimi měl pohovory a něco jsem jim o nich řekl, byli sice překvapení, protože se často stalo, že jsem některé vojáky viděl poprvé. Mysleli si ale nejspíš, že to patří k mé práci, že jsem lepší psycholog nebo něco takového.”

Takže vám stačilo jen to, že jste s někým hovořil, a už jste viděl pod slupku daného člověka?

“To mi stačí. Za klasického věštce se nepovažuji. Jsem spíš dešifrátor lidského podvědomí. Stačí mi chvilku jakkoli komunikovat s člověkem a už ho poodhalím.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2004Rok 2003 u rodiny KarvayovyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Polští studenti se zajímavou formou seznamují s Romy a jejich osudy
Pro lepší soužití Romů a ne-Romů často stačí jen dobré nápady, jejichž realizace nemusí být nijak finančně nákladná. Za inspirací se teď vydáme k našim polským sousedům do Lycea Boleslava Chrabrého v historickém centru Vratislavi. I když tuto střední školu žádní Romové nenavštěvují, přesto její studenti spolupracují s romskými rodinami, které bydlí v okolí lycea. Se zajímavými aktivitami seznámila Janu Šustovou pedagožka Maria Łój.

Maria Łój ukazuje Rodinnou kroniku (Foto: Jana Šustová) Jaké projekty pro Romy vznikly ve Vaší škole?

My neděláme projekty pro Romy, my děláme projekty s Romy pro všechny. Nejdřív to byly kurzy romských tanců, které vedla paní Czesławą Wiercińską, což je Romka. V různých školách se děti v hodinách tělesné výchovy učily romské tance, měli jsme k tomu ušité speciální sukně a mládeži se to moc líbilo. Druhý projekt jsme dělali společně s Britskou radou a také jsme měli dotace z vládního programu ve prospěch romské komunity. Naši žáci a romské děti, které bydlí v okolí školy, připravili představení o Cikánech, žluvě a strašném drakovi. Bylo to představení pro malé děti a s ním jsme jezdili po školách. Po představení děti malovaly obrázky, z nich jsme vybrali osm obrázků a vyrobili z nich pohlednice. A tehdy nám jedna z romských matek, která neumí číst ani psát, řekla: ‘Když člověk nečte, nepíše, nepracuje, tak nežije. Pomozte mým dětem s učením.‘ A tehdy jsme zorganizovali dobrovolnickou pomoc a naše studentky začaly navštěvovat romské děti v jejich domovech a pomáhat jim s učením. A to už trvá delší dobu.

Třetí projekt se jmenuje Romské rodinné kroniky – v čem spočívá?

Plakát na představení o Cikánech, žluvě a strašném drakovi Naši studenti – dobrovolníci navštěvují Romy v jejich domovech. Hodně mi záleželo na tom, aby se děti setkaly s opravdovými Romy, viděly jejich domovy, mluvily s nimi, poznávaly je, protože tak si myslím, že lze předcházet stereotypům, které jsou v Polsku velmi silné. Romové studentům vyprávěli historii svých rodin, ukazovali jim fotografie, kreslili genealogii a potom z toho naši studenti vytvářeli knihy - rodinné kroniky. Každá kronika začíná vyprávěním o historii a kultuře Romů, potom následuje historie rodiny a na konci je volné místo, kde kroniku může rodina samostatně doplňovat.

Jak Vás napadlo udělat projekt rodinných kronik?

Nástěnka s informacemi o Rodinných kronikách (Foto: Jana Šustová) Kdysi jsem se setkala s jednou známou, která vystupovala v hudebním souboru a její strýček, které ten soubor vedl, měl kroniku souboru. Viděla jsem, s jakým zájmem si Romové tu kroniku prohlížejí – a to byl první impulz. A druhý impuls přišel, když se jeden malý romský chlapec dozvěděl, že Romové pochází z Indie a pak to vyprávěl všem ve třídě, byl na to velmi pyšný a měl z toho radost. A tyto dva impulzy mě přivedly k tomu nápadu.

Jak na projekt reagují studenti, kteří chodí do romských rodin a vytváří ty kroniky?

Maria Łój ukazuje Rodinnou kroniku (Foto: Jana Šustová) Někteří z nich začali pracovat jako dobrovolníci a pomáhají romských dětem s učením, a také si povídají s malými romskými dětmi, protože ty malé děti neumí polsky, jenom romsky, takže naši studenti jim pomáhají naučit se polštinu.

A co na ty kroniky říkají romské rodiny?

Dnes vyprávěl kněz, že ho jedna z matek prosila, aby jí pomohl do kroniky nalepit zprávu, že se v rodině narodila dcerka. Teď budeme dělat další edici toho projektu, částečně se stejnými lidmi, protože to jsou velké rodiny a jiní lidé ze stejných rodin chtějí také mít kroniky. A myslím, že to je takový nejlepší důkaz úspěchu, když si Romové sami mezi sebou řekli, že někdo k nim přichází takové kroniky dělat.

Nástěnka s informacemi o projektu romských pohádek (Foto: Jana Šustová) Zatím těch kronik vzniklo deset. Zůstávají ve škole nebo je dáváte těm rodinám?

Zůstávají v rodinách. Tady ve škole jsme uspořádali slavnost, při které byly kroniky věnovány rodinám. Jedna zůstala ve škole, protože ta rodina odjela do Anglie, ale až se vrátí, kronika na ni bude čekat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.11.2010Pozvánka na výstavu "Romové. Špatná adresa"Zprávy ze života Romů
12.11.2010Polští a čeští studenti žurnalistiky se společně seznamovali s životem RomůO Roma Vakeren
28.11.2008Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve VaršavěO Roma Vakeren
04.06.2004Seznámení s historií polských RomůO Roma Vakeren
26.05.2004Výstava dokumentuje život a historii polských RomůFotoaktuality
18.06.2002Kale jakha - PolskoKhamoro 2002
15.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.02.2000Současná romská komunita v EvropěHistorie

=[ Reportáž ]=
O jídle
Teď se opět vydáme za dětmi do základní školy na Havlíčkově náměstí v Praze. Minulý týden si s nimi Tomáš Bystrý vzhledem k blížícímu se dni zamilovaných – sv.Valentýnu povídal o lásce. A protože se říká, že láska prochází žaludkem, tentokrát bude řeč o jídle.

Sáro, ty doma pomáháš rodičům? Mamince s vařením?

“No, jenom trošku. Loupu třeba brambory nebo mrkev. Ale jinak doma nevařím.”

Co vy, kluci?

“Uvařím si, na co mám chuť.”

Co si třeba dokážeš uvařit?

“Kaši s párkem.”
“Nevím. Třeba chleba ve vajíčku, palačinky.”
“Vajíčka.”
“To já taky. Palačinky.”
“Já si třeba uvařím sám, když máma s tátou nejsou doma, hranolky nebo chleba obalený ve vajíčku.”
“Třeba pišot.”

Pišot? Řekni pro naše posluchače, kteří nevědí, co je pišot.

“To ja takový jakoby...”
“Já to řeknu za Nikolase. Pišot se dělá tak, že si vezmete těsto a nakrájíte ho na kostičky. Pak si vezmete brambor, smícháte ho se sýrem. Pak vezmete druhou kostičku a přimáčknete ji k první. Pak až budou všechny hotové, dáte je do vody.”

Jsou to tedy v podstatě takové pirohy.

“Ano.”

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

“Halušky.”
/děti se smějí/

A s čím?

“Se sýrem.”
“Já mám nejraději halušky s masem.”
“Dušenou mrkev.” /směje se/
“Kuře a kaši, to ještě taky vaří máma. Mám rád taky halušky s bryndzou.”

Vaří, podle vás, rodiče, to, co chcete vy? Nebo máte třeba oddělené jídlo, že by si rodiče uvařili něco pro sebe a něco jiného pro vás? Jak to u vás je?

“Ne. Maminka uvaří a my to jídlo sníme spolu dohromady.”
“Dá nám to každému do misky, a my to pak sníme.”
/děti se smějí/
“Já si dávám jídlo na talíř. To je lepší.”
“Moje máma nedávno uvařila goja.” /směje se/

Goja. Na to jsme ještě nenatrefili... Co to jsou goja?

“Goja? To jsou střeva.”
“Vypadá to jako klobása, ale není to klobása. Je to bílé a uvnitř jsou brambory.”

Jaká je to vnitřnost?

“Střeva.”
“Máma koupila prase, půlku z těla. Bylo tam i sádlo, prostě všechno. A mělo i hlavu. Šel jsem se podívat za tátou, když to zpracovával, měl tu hlavu na hlavě. Jsem se ho normálně leknul.”
/děti se smějí/

Ještě zpátky ke gojům. Chutnají vám goja?

“Jo.”
“Jo.”
“Jo.”
“Mně nechutnají.”

Proč?

“Protože jsou takový... Smrděj! A mně to nechutná, fakt.”
/děti se smějí/
“Když moje máma uvaří goja, tak to s tátou snědí, ale pro nás máma udělá nějakou polívku nebo něco podobného.”
“Z jídel mám ještě rád pašvare uzený. To jsou žebírka.”

Chodíte třeba do restaurace sami? Nebo s rodiči?

“Já chodím sám. Já chodím sám.”

A co si třeba objednáváš?

“Třeba hambáče.”
“Já si objednávám kung-pao s oříškama, nasladko, s kolou, s citrónkem.” /směje se/
“Jak říkal Jára, kung-pao s oříškama. Je to pikantní.”
“Já miluju čínské polívky.” /směje se/
“Jo. Čínské polívky já miluju, to je prostě můj další život. A to... A...” /směje se/

Víte ale, že nejsou moc zdravé?

“To já vím, ale mám je rád, protože jsou pikantní.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Časování slovesa být
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Připravte si poznámky, protože Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý vám přiblíží časování slovesa být.

Dnes se konečně naučíme časovat nejdůležitější sloveso – být – te jel. V minulém dílu jsme probírali jeho třetí osobu jednotného čísla a nyní se naučíme i všechny ostatní.

Pojďme si vyjmenovat všechna osobní zájmena, bez nichž se při časování slovesa být neobejdeme.

Já se řekne me, ty se řekne tu, on může být podobu jov nebo ov, ona pak joj nebo oj.

Jednotná spisovná romština neexistuje, jen snad mezinárodní romština má nějakou kodifikaci, ale ovládá ji skutečně jen malé procento Romů.

Proto jedni říkají jov a joj a druzí zase ov a oj, vše se odvíjí podle toho, odkud jednotliví Romové pocházejí, k porozumění to ale nepřekáží.

Pokračujme v časování slovesa být, schází nám už jen množné číslo. My se řekne amen, vy tumen, oni i ony romština nerozlišuje, pro oba rody zní stejně - jon nebo on.

Tak to shrňme. Jak tedy vypadá časování slovesa být v přítomném čase? Nejdříve jednotné číslo:

já jsem – me som
ty jsi – tu sal
on je – jov hino nebo ov hin
ona je – joj hiňi nebo oj hin

A teď množné:

my jsme – amen sam
vy jste – tumen san
oni i ony jsou – jon hine nebo on hin

Teď si zkusme pár slovních spojení na procvičení:

Já jsem štíhlá - Me som saňi
Ty jsi tlustý - Tu sal thulo
On je velký - Jov hino baro
Ona je malá - Joj hiňi cikňi

A teď množné číslo:

My jsme mladí - Amen sam terne
Vy jste staří - Tumen san phure
Oni jsou hezcí - Jon hine šukar

V dalších kombinacích můžete pokračovat sami, budeme vám držet palce. Pokud si s něčím nebude vědět rady, nebojte se nám svůj vzkaz napsat.

Ještě je na místě si říci, jak se tvoří slovesný zápor. Obecně se tvoří záporkou na.

Já nejsem – Me na som
Ty nejsi – Tu na sal
On není – Jov nane
Ona není – Joj nane
My nejsme – Amen na sam
Vy nejste – Tumen na san
Oni nejsou – Jon nane

Základní slovník máme sice vybavený, ale abychom mohli alespoň na nějaké úrovni v romštině komunikovat, něco nám ještě schází...

Abychom dokázali odpovědět na otázku, musíme vědět, jak se řekne ano a ne. Jednodušší je to se slůvkem ne – to se řekne na a vyslovuje se s takzvaným rázem na konci.

Pro ano máme však celou řadu výrazů: ha, he, ale i hi. Setkáte se také s ehe, uva, ova, igen nebo hej – to je ze slovenštiny. Odlišnost v souhlasu opět závisí na tom, z jaké části ti či oni Romové pocházejí.

Dobrý slovní základ máme tedy za sebou. Příště se, milí posluchači, naučíme počítat.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.

Na slyšenou u dalšího mini kurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 12. února už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale sam rado hoj sanas amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Konference o zlepšování přístupu Romů k bydlení
Reportáž:  O rodině Pavla Karvaye
Reportáž:  Polští studenti se zajímavou formou seznamují s Romy a jejich osudy
Reportáž:  O jídle
Reportáž:  Časování slovesa být

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746564   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
262590   11.09.98 Romske aktuality
230299   14.03.00 Romský jazyk
161533    Historie a původ Romů
135989   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119019    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102389    Fotografie
89233   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80375   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77360    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz