Vyhledávání
17.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se zaměříme na to, proč je pro Romy důležité přihlásit se k romské národnosti. Půjdeme se podívat za studenty, kteří se připravují na vysoké školy. O předávání žezla v romské hudební tradici nám řekne Erika Fečová a samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.

Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša the bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma. Adadžives tumenge phenaha pal o prihlašimen kijo romaňi národnost teh pal o giľavipen povakerela o Erika Fečovo the tumenge anaha informaci palo romani čib.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytů
V březnu se v České republice uskuteční sčítání lidu, domů a bytů, které se provádí jednou za deset let a vždy přináší velké množství cenných údajů. Poskytuje například zcela zásadní informace pro plánování v oblastech školství, dopravy nebo bytové politiky. Údaje ze sčítání jsou důležité i pro národnostní menšiny. Pokračuje Jana Šustová:

Iva Ritschelová ukazuje vzorové archy ke sčítání lidu, domů a bytů (Foto: Jana Šustová) Při posledních sčítáních lidu se k romské národnosti přihlásilo mnohem méně Romů, než jich u nás opravdu žije. Přitom právě statistické údaje o národnosti umožňují menšinám získat vliv na dění v České republice, přispívají k dodržování jejich práv, k podpoře kultury a jazyka a k prosazování potřebných sociálních a vzdělávacích programů. Proto Rada vlády pro záležitosti romské menšiny připravila ve spolupráci s Českým statistickým úřadem speciální informační kampaň, kterou popisuje tiskový mluvčí sčítání lidu, domů a bytů Ondřej Kubala:

Leták o sčítání lidu, domů a bytu pro Romy „Vytvořili speciální letáčky, které mají titulní stranu v češtině a v romštině, vnitřek už je standardně česky, protože dnešní Romové čtou spíš v češtině než v romštině. Letáček odpovídá na základní otázky a problémy, které Romy zajímají. Například když já osobně napíši, že jsem Rom, může to někdo zjistit anebo se to nikdo nedozví? Ta odpověď je tam naformulovaná: nemůže to nikdo zjistit, protože data se anonymizují.“

Dále letáčky vysvětlují rozdíly mezi národností a občanstvím a zda je možné uvést více národností.

„Nemusíte uvést žádnou, je to dobrovolný údaj, můžete napsat jednu nebo dvě národnosti. Ty dvě národnosti, jak jsme zjistili z posledního sčítání, využívá velmi málo lidí. Spíš je to většinou případ lidí, kteří třeba mají maminku Češku a tatínka jiné národnosti, tak potom píší obě národnosti. Ve zkušebním sčítání, které jsme prováděli v dubnu, se objevila kombinace národnost česká a romská, ale byly to jen jednotlivé případy.“

Ondřej Kubala a Iva Ritschelová (Foto: Jana Šustová) Významným faktorem, který působí na ochotu Romů přihlásit se úřední cestou ke své národnosti, je negativní zkušenost s evidencí Romů v minulosti, na kterou navazovala, zejména v období druhé světové války, protiromská opatření, která měla za následek i omezení jejich občanských a lidských práv. Zda nebude možné poskytnutý údaj o národnosti zneužít, na to jsem se zeptala předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové:

„Musím říct, že pro nás bezpečnost a ochrana individuálních údajů je jeden z nejdůležitějších úkolů spojených s tímto projektem. Vy jste se ptala, jestli třeba sčítací archy nebude po letech moci někdo zneužít – nebude, protože všechny sčítací archy budou skartovány a do celého zpracovacího systému se už dostanou údaje, ze kterých nebude možno identifikovat žádnou konkrétní osobu.“

Sčítací komisaři začnou navštěvovat domácnosti a roznášet formuláře 7. března. Většina komisařů bude z řad zaměstnanců České pošty. Docentka Iva Ritschelová k tomu uvádí.

„Pevně věříme, že jestliže přijde s formuláři pošťák, kterého ta domácnost dobře zná, tak bude mít větší důvěru.“

A jak dodává Ondřej Kubala, v některých lokalitách budou se sčítacími komisaři přicházet i romští asistenti.

„Rada vlády pro záležitosti romské menšiny vytipovala speciální oblasti, které považuje za vhodné, abychom do nich poslali společně s klasickým sčítacím komisařem, tentokrát pošťákem, i speciálního romského asistenta. Asistenti budou mít letáčky a budou to oficiální sčítací komisaři Českého statistického úřadu, budou mít statut komisaře, budou mít průkaz, který budou předkládat společně s občanským průkazem a budou mít za úkol vysvětlit v romské komunitě, proč se vlastně sčítání dělá, k čemu je dobré, co může přinést. Málokdo třeba ví, že pokud se k jedné národnosti přihlásí aspoň 10 % lidí v jedné obci, tak v takovém případě ta komunita získává mimořádná práva v dané obci anebo v kraji, pokud jich je víc než 5 %. Málokdo toto ví a to právě budou romští asistenti a romští terénní pracovníci šířit v romských komunitách po celé republice.“

Důležitou roli pro správné vyplnění sčítacích archů hraje také jazyk.

„Sčítací archy existují pouze v češtině a k nim jsou vysvětlivky s přesným překladem toho formuláře do osmi jazyků včetně romštiny.“

Romštinu je možné uvést i jako svůj mateřský jazyk. O počtu mateřských jazyků Iva Ritschelová říká:

„Co se týče mateřských jazyků, může člověk stejně jako u národnosti uvést dva.“

Leták pro romskou komunitu najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2012Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnostO Roma Vakeren
15.12.2011K rytířům z Hvězdných válek se hlásí víc lidí než k romské národnostiZprávy ze života Romů
26.03.2011Sčítání lidu a romská národnostO Roma Vakeren
26.03.2011Na cestě se sčítací komisařkou a její romskou asistentkouO Roma Vakeren
21.03.2011Někteří Romové váhají s přihlášením se ke své národnostiZprávy ze života Romů
25.02.2011Při sčítání lidu budou pomáhat i romští aktivistéZprávy ze života Romů
15.02.2011Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?Zprávy ze života Romů
03.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romští středoškoláci se opět připravují na zkoušky na vysoké školy
Dža dureder – tak se jmenuje projekt občanského sdružení Slovo 21, které kromě jiného připravuje romské středoškoláky na přijímačky na vysoké školy. V polovině ledna se v Praze konalo setkání všech studentů, kteří využili přípravných kurzů, díky kterým by se mohli dostat na své vysněné fakulty. Více Tomáš Bystrý.

Romští středoškoláci (Foto: Jana Šustová) Příprava romských středoškoláků je určena pro studenty z Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého a Středočeského kraje. Letos občanské sdružení Slovo 21 realizuje projekt Dža dureder, v překladu Jdi dál, již poosmé. Podle koordinátorky projektu Martiny Horváthové, se úspěšnost absolventů kurzů při přijímání na vysoké školy v průměru pohybuje nad 50 procent:

“Zhruba každý druhý účastník našich kurzů se na vysokou školu dostane. Přípravné kurzy jsou zaměřeny na předměty, ze kterých budou skládat přijímací zkoušky nebo ze kterých budou skládat maturitu. Kurzy mají samozřejmě pomoci úspěšně zvládnout státní maturity a pomoci jim a motivovat je k tomu, aby pokračovali dále ve studiu na vysoké škole.”

Projekt nabízí také poradenství s výběrem oboru studia. Během setkání studentů v Praze budoucí vysokoškoláci absolvovali sérii testů, které by jim měly pomoci při výběru oboru na vysoké škole.

“Rozhodla jsem se zúčastnit tohoto projektu proto, abych věděla, jak na tom jsem. Rozhoduji se ještě mezi dvěma vysokými školami, buď bych chtěla jít na pedagogickou fakultu, anebo na eurosprávu.”

“Určitě chci jít na vysokou školu, tak uvidíme, jak to dopadne. Stále o tom ještě přemýšlím, ale určitě to bude sociální zaměření. Teď studuji na Střední odborné škole profesora Zdeňka Matějčka. Mým oborem je výchovná a humanitární činnost, takže budu pracovat s dětmi, dospělými nebo seniory.”

“Tři obory, které bych chtěl studovat na vysoké škole, jsou to romistika, psychologie nebo pedagogika. Určitě bych chtěl pracovat s lidmi. Co vím, na psychologii je určitě písemný test, a mám pocit, že i pohovor.”

“I když jsem zatím ve třetím ročníku, uvažuji o studiu na vysoké škole. Chtěla bych studovat romistiku nebo něco takového. Když to nevyjde, tak asi administrativu.”

V jednotlivých krajích působí regionální koordinátoři, kteří se zájemci proberou jejich možnosti a pomohou s výběrem oboru i školy.

“Potenciálním zájemcům vysvětlí koordinátor naši nabídku. Ta spočívá v tom, že jsme schopni zajistit studentovi lektora, který ho doučí nebo připraví z předmětu, který bude potřebovat k přijímacím zkouškám. Když potom student na tuto nabídku přikývne, je tu koordinátor od toho, aby pomohl s výběrem studia. Mnoho romských studentů totiž nemá, ostatně stejně jako další studenti v České republice, příliš velký přehled o tom, co všechno se dá studovat a kde.”

A o jaké obory je v dlouhodobém měřítku, podle zkušeností sdružení Slovo 21, největší zájem?

“Jednoznačně převládá zájem o obory sociálně zaměřené, dále o učitelské obory. A máme sem tam nějakého zájemce o nějaký technický nebo přírodovědný obor, ale to opravdu velmi málo. Ještě byl větší zájem, ale to spíše v minulých letech, ne v těchto letech, o práva.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
26.04.2014Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci RomůmO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Cesta Eriky Fečové od tradiční romské hudby k jazzu a funky
Erika Fečová je hlasem dvou kapel - Navigators a Connection. Obě uskupení vycházejí z jazzu a jsou trochu funky, ale Erika sama vyrostla na tradiční romské hudbě. Pochází z romské tradiční rodiny a romská hudba ji provázela na každém kroku. Velkým vzorem jí byl také její dědeček, vynikající muzikant Jožka Fečo, který pro děti skládal muzikály a divadelní hry. Eriky se Iveta Demeterová zeptala, jak se k muzice, které se věnuje, dostala.

Erika Fečová “Jelikož můj bratr, Jozef Fečo, inklinoval více k jazzové muzice, funky, dostal mě k tomuto stylu on. Tradiční hudba je mi ale určitě hodně blízká.”

Můžete říci, že jste i z ní vycházeli? Vy i Váš bratr?

“Určitě. Nebýt naší tradice, nejsme tam, kde jsme.”

Dědeček je profesionální muzikant. Když poslouchá Vaši muziku, dokáže Vám poradit, anebo řekne, že to není muzika pro něj?

“Určitě. Na dědovi se mi líbí, že i když zpívám soul, dokáže říct, že tohle je pěkná písnička. U některých jiných písniček zase řekne, že tohle je takový divný.” /smích/ “Rozumí tomu, takže je jasné, že jakýkoli styl dokáže ocenit.”

Ve které kapele v současné době hrajete, hostujete? Která kapela je Vaší mateřskou kapelou?

“Mateřskými kapelami jsou určitě Connection a Navigators. Hostuju v U-Prag a s Oliver Lowe, což je rapper a DJ, který si mě pozval na natáčení jedné své desky. Už jsem s ním i vystupovala. Libí se mi na tom, že každý styl je jiný.”

Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?

“Na klavír. Ale spíš doma, když si skládám svoje písničky, všechno to dělám na klávesách.”

Skládáte si sama. Je někdo, kdo Vám dokáže poradit? Nebo kdo je prvním kritikem Vašich textů?

“Co se textů týče, to nikdo nijak extra moc neřeší. Spíše, co se týče hudby. Vždycky jdu za bráchou, za Pepou.”

O Vašem bratrovi se dá říci, že je to skutečně Pan muzikant. V současné době je v České republice, nebo hostuje po Evropě?

“Můj bratr je v současné době v České republice. V březnu odlétá asi na tři týdny na turné do New Yorku, do Ameriky.”

Vystudovala jste Pražskou konzervatoř. Chodila jste do kroužku své babičky, kde jste zpívala a tancovala. Váš dědeček Vás ovlivňoval. Kdo Vás ještě posouval dál? Protože vždycky musí být asi někdo, kdo Vás vede za ruku a řekne, tohle ano, tohle ne. V pubertě jste totiž mohla klidně i zlobit, anebo jste byla hodná holka?

“Myslím si, že v pubertě jsem pořád. Faktem je, že hodně mě vedl brácha.”

Pamatuji si, že kdysi dávno jsem slyšela od Vašeho dědečka, který vlastně i vyučoval romské děti, že romské děti mají hodně moc talentu, je to dar od Pánaboha, ale nemají výdrž. Někde v pubertě se zaseknou a nejdou dál, protože už vidí úplně jiný život, ale nepřemýšlejí nad tím, co bude do budoucna...

“Děda má bohužel pravdu. Je mi to líto, protože když je to bílej, prostě dře. A když si to vydře, je za to oceněn.Cigáni si asi holt myslí, že stačí jen talent a to je všechno. Vůbec to tak ale není.”

Posloucháte ráda Stevie Wondera, Michaela Jacksona, Whitney Houston. Tu asi hodně, že?

“Díky Whitney jsem se vlastně rozhodla, že budu zpěvačka. Řekla jsem si, že jednou budu stejně dobrá jako ona. Ale ještě se mi to nepovedlo.” /smích/

Eriko, co Vás v poslední době nejvíce naštvalo?

“Co mě dokáže celkově opravdu naštvat, je rasismus. Když někteří lidé všechny zařazují do jednoho. A je jim fuk, jestli je někdo studovanej, jestli chodí do práce, nechodí do práce. Jim je to jedno. To mě fakt štve. Můžu říct, že mezi muzikanty se mi to v životě nestalo.”

Co nového připravujete?

“Připravuju své písničky, protože chci rozjet svou sólovou kariéru. Tím ovšem nechci říct, že bych chtěla odejít z Navigators. Chci to mít při tom. Jak jsem již říkala, skládám svoje věci. Ty se stylově nehodí ani k Navigators, ani ke Connection, i když v Connection pár svých věcí mám. Chtěla bych to ale všechno zkusit sama za sebe.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015Erika Fečová vydala nové album Go for itO Roma Vakeren
16.08.2014Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkouO Roma Vakeren
24.11.2012Erika Fečová vydala své první sólové album The StoriesO Roma Vakeren
02.01.2009Zpěvačka Erika Fečová dosáhla v uplynulém roce řady úspěchůO Roma Vakeren
30.07.2004Zpěvačka Erika FečováO Roma Vakeren
23.07.2004V muzikantské rodině Fečových mají kapelu i ženyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Považují děti za důležité mluvit romsky?
Teď se opět vydáme za dětmi do základní školy na Havlíčkově náměstí v Praze. Kde všude na světe se podle nich mluví romsky? A je podle nich důležité, aby Rom uměl romsky? Tak to se dozvíte v následujícím příspěvku Tomáše Bystrého.

Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.07.2011Začaly prázdniny!O Roma Vakeren
05.03.2011V jaké zemi by děti chtěly žít...O Roma Vakeren
26.02.2011Plesová sezóna pohledem dětíO Roma Vakeren
05.02.2011První dětské láskyO Roma Vakeren
22.01.2011Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?O Roma Vakeren
15.01.2011Představy čtvrťáků o jejich budoucí práciO Roma Vakeren
26.11.2010Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v PrazeO Roma Vakeren
22.01.2010Taková žižkovská školaO Roma Vakeren
15.01.2010Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žákůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jazyk olašských Romů
Ani dnes nechybí minikurz romštiny. Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý vám přiblíží nejen jazyk, ale i některé tradice Olašských Romů.

V minulých dílech jsme vám řekli, kolik žije v České republice romských skupin. Jednou z nejpočetnějších romských skupin jsou Romové slovenští, těm se budeme věnovat v dalších dílech. A další větší skupinou Romů žijící v Čechách jsou Romové olašští a právě o nich bude dnešní díl.

Olašští Romové nazývají slovenské Romy „Rumungre“. Většina Rumngrů nerozumí olašskému dialektu, je pro ně nesrozumitelný. Obsahuje totiž některá slova, která převzali z rumunštiny nebo z maďarštiny, a ta jsou tu v Čechách ale i na Slovensku neznámá a nesrozumitelná. Kromě toho má olašský jazyk i některé tzv. “balkánské” rysy, které jsou společné většině balkánských jazyků: rumunštině, bulharštině, srbštině, makedonštině, albánštině. Jedním z nich je například to, že nemáme infinitiv a tudíž máme často i jinou stavbu věty.

Chcete slyšet, jak zní olaština? Prozradíme vám třeba, jak se zdraví. Pozdrav, to není jen nějaké “Dobrý den” a “Nashledanou”. Pozdrav je buď obřadný, adresný a mění se podle situace a denního období.

Nejběžnější pozdravy jsou:
Lášo dějs te del o Dejl. Ať požehná Bůh tento den.

První zdraví samozřejmě mladší staršího. Když přistoupí blíž, následuje druhá část pozdravu.

T’aves bachtálo, muro nano. Buď šťastný, můj strýčku.
Nebo T’aves bachtáli, muri lala! Buď šťastná, moje teto!

T’aves sasti taj bachtáli, muri lala. Buď zdravá a šťastná, moje teto.

Ráno se zdravíme pozdravem:
Bachtáli detehárin! Šťastné ráno!

Před spaním si zase říkáme:
Del tume o Dejl láši rat! Dejž vám Pánbůh dobrou noc!

Pozdravy ovšem mohou být ještě vznešenější, obřadnější a krásnější! Ale to už si necháme sami pro sebe. Nemusíte o nás přece všechno vědět.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 29. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale sam rado hoj sanas amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytů
Reportáž:  Romští středoškoláci se opět připravují na zkoušky na vysoké školy
Reportáž:  Cesta Eriky Fečové od tradiční romské hudby k jazzu a funky
Reportáž:  Považují děti za důležité mluvit romsky?
Reportáž:  Jazyk olašských Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745933   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261886   11.09.98 Romske aktuality
226946   14.03.00 Romský jazyk
160360    Historie a původ Romů
135357   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118872    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102297    Fotografie
89060   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79639   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77215    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz