Vyhledávání
22.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes Vás seznámíme s názory občanů žijících v Novém Bydžově, kde se cítí být majorita ohrožená minoritou.O svých plánech nám poví vicemistr v kulturistice a zajedeme do Brna do klubu Pavlač. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.

Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna nevipena , informacii, interesna manuša the bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
V Novém Bydžově se majorita cítí být ohrožená minoritou
Nový Bydžov minulý týden navštívil ministr Radek John. Tamní obyvatelé totiž podepisují petici, v níž žádají radnici o radikální řešení ve vztahu k Romům. Městský úřad v Novém Bydžově na Královéhradecku chystá zvláštní opatření proti vzrůstající kriminalitě, kterou tu údajně páchají Romové. Více už Eva Boudová.

Ministr Radek John v Novém Bydžově (Foto: www.novybydzov.cz) Zhruba sedmitisícové město v Královehradeckém kraji je v posledních měsících spojováno se zvýšenou kriminalitou ze strany Romů. Ztráta bezpečí a emoce strachu udělaly své, tvrdí obyvatelé:

„Nemůžeme je všechny naházet do jednoho pytle – jsou Cikáni, kteří jsou dobří a pracují, a potom tací, ze kterých mají lidé strach.“

„Já mám ještě starší dceru a tu už opravdu samotnou ven nepouštím. Myslím si, že se tu opravdu bojí každý.“

„Nechodíme vůbec samy, pokud to jde. Když tak ve dvojicích, večer vůbec ne.“

„Co mám na to říct? Špatné to je. Stačí, když vyjdeme do krámu a už se na nás křivě dívají. Když něco provede jeden Rom, tak ať řeší jeho a ne nás všechny.“

Stejná nálada byla těsně před setkáním zástupců romské menšiny se starostou Pavlem Loudou. Schůzka nakonec přinesla první reálnou možnost, jak situaci řešit:

„Přišlo sedm vybraných zástupců, především z řad romských starousedlíků. Nabídli spolupráci, já jsem ji přivítal. Rádi by spolupracovali na pořádkové činnosti v součinnosti s městskou policií. Já jsem přislíbil věci projednat s úřadem práce, zda-li lze získat podporu, protože mám zprávy, že v severních Čechách podobný institut existuje. Minimum z jejich strany je apel na pořádek ve vlastních rodinách a vzájemná kontrola.“

Poslechněme si i slova zástupce Romů, který se schůzky na radnici zúčastnil. Podle Josefa Čurali by model policejní hlídky, ve které by v terénu figurovali i Romové, mohl zafungovat:

„Proč by to nemělo fungovat? Lidé spolu normálně vycházejí i v továrně. Měli bychom se navzájem sbližovat, vždyť i romským starousedlíkům vadí nadávky, krádeže... nechtějí, aby se to dělo, řada z nich se i za ostatní stydí.“

Jednání ohledně bezpečnosti v Novém Bydžově budou pokračovat příští týden.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.04.2011Proč sílí extremistické útokyO Roma Vakeren
02.04.2011Soužití obyvatel v obci ObrniceO Roma Vakeren
17.03.2011Stanovisko Českého helsinského výboru k Novému BydžovuZprávy ze života Romů
13.03.2011Policie obvinila 13 extrémistů z výtržnictví v Novém BydžověZprávy ze života Romů
12.03.2011Novým Bydžovem prošlo na 400 pravicových extremistůZprávy ze života Romů
12.03.2011Novým Bydžovem pochodovali neonacistéO Roma Vakeren
02.03.2011Výzva k účasti na shromáždění: Nový Bydžov není sám!Zprávy ze života Romů
19.02.2011Neonacisté chystají míting v Novém BydžověO Roma Vakeren
14.02.2011Prevence nebo represe? V Novém Bydžově řeší problémy s RomyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Nadějný kulturista René Gorol
René Gorol je dvacetiletý romský kulturista. O tom, že má velký talent, svědčí i to, že je držitelem několika ocenění Grand Prix. Přitom studuje střední školu a tajně sní o práci v řadách policie. Romských policistů je málo a tak mladík z Ostravy může sloužit jako dobrý příklad pro ostatní.

René Gorol Právě se nacházíme s René Gorolem u jednoho ze strojů, které pravidelně používá. Řekněte mi, k čemu slouží:

„K rozvoji zad.“

Ty jsou Vaší předností?

„Má záda jsou velmi vychvalovaná, takže bych řekl, že ano.“

René Gorol Popište mi, jak se na stroji cvičí.

„V předklonu, celou váhu musím zvedat na zádech, ne v rukách. Přitahuji hlavně tělem, musím roztahovat lokty daleko od sebe a přitahovat hodně k hrudníku, abych zádové svaly správně propnul a trochu na nich váhu podržel.“

Stroje, činky, rotopedy – v malé posilovně v centru Ostravy to vypadá stejně jako v jiných fitcentrech. Většina lidí sem chodí, aby si zlepšila fyzickou kondici. René trénuje více než ostatní, protože se aktivně věnuje kulturistice. Jak sám říká, důvod, proč s posilováním začal, je úplně jednoduchý:

René Gorol „Ke kulturistice jsem se dostal přes mého trenéra Honzu Kubíka, který mě v posilovně oslovil a chtěl vědět, zda bych nechtěl vyzkoušet kulturistiku závodně. Prý že k ní mám předpoklady, mezi juniory se hodím, mám úzký pas, široká ramena. Mně se do toho nejprve nechtělo, ale pak jsem vše zvážil a nakonec souhlasil.“

Proč jste chodil do posilovny?

„Chtěl jsem se odlišovat od jiných, navíc krásné tělo lákalo holky.“

René je v posilovně pětkrát až šestkrát do týdne. Cvičí vždy hodinu a půl. Je český vicemistr a na mistrovství Evropy skončil šestý. Chce ale výš:

René Gorol „Můj cíl by asi byl mistr Evropy, i když se teď budu připravovat na mistrovství světa. Chtěl bych nějaký kov, nemusí být zlato.“

Ačkoli je 20 letý René v kulturistice úspěšný, sport rozhodně není to jediné, čemu se věnuje:

„Zvládám i školu, chodím cvičit, mám přítelkyni. Škola je na ulici 17. listopadu, Zdeňka Matějíčka, obor Sociální péče a činnost pro etnické skupiny. Přemýšlel jsem nad Policejní akademií v pražských Holešovicích, ale to je zatím ve hvězdách.“

Proč zrovna policie?

„Zahrnuje fyzickou námahu a pomoc lidem, ochranu.“

René se v posilně cítí dobře. Říká, že se tady schází dobrá parta a že je to zároveň dobrá příležitost, jak se odreagovat od všedních starostí:

René Gorol „S diskriminací jsem se tu zatím nesetkal. Spíš se na mě ostatní kluci obracejí s žádostí o radu, protože vidí, že mám trenéra a že se kulturistice věnuji. Kamarádi se pořád ptají, proč to dělám, jestli pro peníze, anebo jen jako koníček. Těm vysvětluji, že jde pouze o koníček, peníze za to nejsou, spíše je musím investovat. Jenže do každého sportu se musí něco věnovat.“

René doufá, že jednou ke kulturistice dovede i jiné. Zatím se mu to ale nepovedlo.

„Romové mají trochu odlišnou náturu, nechtějí se přizpůsobit.“

Jako v čem? Ve drilu?

„Celkově. Nevydrží pravidelně chodit cvičit a osvojit si s tím spojené návyky.“

Čím to je, že Vy jste vydržel?

„Můj trenér je mojí velkou motivací a hodně mě posouvá dopředu. Bez něj bych nikdy nebyl tak vysoko, jak jsem teď. Je mi jak kamarádem, tak trenérem.“

Mimochodem, Romové by jako kulturisté mohli být podle Reného velmi úspěšní. Fyzicky se podobají jižním typům, jako jsou Turci či Egypťané. A právě ti dnešní světové kulturistice údajně vládnou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Díky nízkoprahovému zařízení Pavlač mají děti z ghetta pestřejší život
V nízkoprahovém zařízení Pavlač mohou trávit volný čas děti a mládež ze sociálně vyloučené lokality v Brně. Většina z nich bydlí v pavlačovém domě, kde se nachází i klub Pavlač. Toto nízkoprahové zařízení je jedním z projektů občanského sdružení Ratolest Brno a s jeho posláním seznámila Janu Šustovou sociální pracovnice Zuzana Gheza.

V nízkoprahovém klubu Pavlač (Foto: Jana Šustová) Nacházíme se ve středisku Pavlač. Můžete nám říct, co všechno se tu během týdne odehrává?

„Pavlač je program Ratolesti Brno a poskytuje nízkoprahové služby pro klienty, kteří žijí v sociálně vyloučené lokalitě v Brně. Hlavně jde o děti a mladé lidi, kteří žijí v pavlačovém domě, ve kterém se klub i nachází, a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina našich klientů jsou Romové, ačkoli to není barva pleti, co je spojuje, ale právě prostředí sociálního vyloučení, ve kterém vyrůstají. Kluby máme dva – jeden je pro děti ve věku od 3 do 11 let a druhý pro klienty od 12 do 18 let. Přicházet mohou každý všední den od pondělí do čtvrtka, od 14 do 18 hodin a mohou u nás trávit svůj volný čas po škole. A to jak aktivně, různými volnočasovými aktivitami, které pro ně připravujeme - například PC místnosti, workshopy, doučování, mohou si s námi povídat nebo se zúčastnit některého z preventivních programů - či tu jen tak být, v bezpečném prostoru.“

Jak k vám děti přicházejí? Samy nebo si mezi sebou rozhlásí, že existujete?

„Přesně jak říkáte, je to metodou sněhové koule. Řeknou si to mezi sebou ve škole a přichází spolu s kamarády nebo s příbuznými, kteří je k nám dovedou. Většinou starší sourozenci přivedou mladší. Děti se mezi sebou dobře znají, jsou mezi nimi nejrůznější příbuzenské vazby.“

Jaké má trávení volného času u vás vliv na jejich školní výsledky?

„Klienti z malého klubu mají zvýšený zájem o doučování. V současnosti u nás běží projekt OPVK – evropský projekt zaměřený na vzdělávání. V jeho rámci zde působí lektoři pro doučování, kteří se dětem věnují několikrát do týdne. Mimo to je možné si v rámci PC kroužků zlepšovat počítačovou gramotnost nebo se účastnit seberozvojových skupin. Naši pracovníci rovněž působí ve školách. O aktivity je poměrně vysoký zájem a zejména u mladších dětí se to pozitivně odráží právě ve školní docházce a prospěchu, znalostech a vědomostech.“

Kolik sem chodí dětí?

„Denně malý klub navštíví 15 dětí a velký stejně tak. Počty různě kolísají, v závislosti na nejrůznějších faktorech, nicméně toto je zhruba průměr.“

Vy netrávíte čas jenom v těchto prostorách, ale vyjíždíte s dětmi i ven. Jakým aktivitám se věnujete?

„Třikrát ročně pořádáme pobytové, několikadenní akce, vždy v rámci školních prázdnin. O letních prázdninách je pobyt nejdelší, trvá pět dnů a pro děti je to velice vítané zpestření života, který se odehrává v rámci brněnských ulic. Vyjet někam mimo město a trávit volný čas jiným způsobem, než na který jsou jinak zvyklí.“

Rovněž chodíte s dětmi jezdit na koních. Jak často?

„V rámci nízkoprahového programu probíhají volnočasové aktivity, tedy i různé výlety, nemusí to být jenom koně. Vždycky program vymýšlíme spolu s dětmi, chceme, aby samy řekly, co by pro ně bylo atraktivní a zajímavé. Tedy návštěvy kina, zoologické zahrady, malé děti například rády chodí do lesa, protože je to pro ně něco neobvyklého, často se s tím nesetkávají.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.01.2016Romské děti z Brna zvládají školní docházku i díky doučování v Nízkoprahovém klubu PavlačZprávy ze života Romů
31.03.2015Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná botaZprávy ze života Romů
28.06.2011Na Pavlači oslaví konec školního rokuZprávy ze života Romů
05.02.2011Sdružení Ratolest Brno získalo ocenění za sociální péčiO Roma Vakeren
06.12.2010„Aktivity na Pavlači“ končí, projekt „Poznej sám sebe“ začíná!Zprávy ze života Romů
13.08.2010Děti z Ratolesti Brno se ani o prázdninách nenudíZprávy ze života Romů
21.05.2010Aktivity na Pavlači jsou v poloviněZprávy ze života Romů
02.04.2010Brno slaví Mezinárodní den RomůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?
V těchto dnech si připomínáme 42 let od doby, kdy vysokoškolák Jan Palach zemřel na následky těžkých popálenin. O jeho sebeupálení na protest proti okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy mnozí označují jako hrdinský čin. Kdo je pro dnešní čtvrťáky ze Základní školy na Havlíčkově náměstí v Praze hrdinou a co považují za skutečně odvážný čin? Děti k mikrofonu pozval Tomáš Bystrý.

Vzpomínka na Jana Palacha a Jana Zajíce „Třeba to, aby už někdo našel Aničku a vrátil ji.“

Myslíte si, že by to byl hrdinský čin?

Hromadně: „Jo.“
„Kdybych ji třeba vzal já, nechal bych se raději zavřít, než abych ji zabil.“
„Já bych udělal to samé, jak říká Jenda. Ne, že bych ji zabil, ale nechtěl bych ji týrat.“

Co je podle tebe hrdinský čin?

„Když někdo někoho zachrání.Třeba jako já. Jeden kluk šel po ulici, bylo mu asi sedm, a chtělo ho zajet auto. Tak jsem do něj strčil, aby ho to auto nepřejelo. Nic se mu nestalo, jenom jak jsem ho strčil, tak spad a měl něco s rukou.“

Kdo je podle vás hrdina?

„Já nevím, třeba Spiderman?“
„Harry Potter.“
„Michael Jackson.“
„Bůh!“

Proč je Bůh hrdina?

„Protože nás stvořil a dal nám život ...“
„... lásku, jídlo a tak ...“
„... věci ... prostě všechno, co vidíte na Zemi.“

Vy věříte v Boha?

Hromadně: „Ano!“

A kdo, nebo co to vlastně Bůh je?

„Je v nebi a říká se, že dřív existoval. Když se někdo zranil, tak na něj položil ruku a vzal jeho bolest do sebe.“

Prosíte někdy o něco Boha?

„Já jo, abych se dobře učil, abych byl chytrý, ne jak jsou ti venku.“

Kdyby jste mohli proti něčemu protestovat, co by to v rámci naší republiky nebo v našem světě bylo?

„Aby nebyla chudoba a aby děti nebyly na ulici.“
„Aby vláda dala bezdomovcům peníze a oni si koupili barák, postavili jim ubytovnu ...“
„... levnou ubytovnu ...“
„... aby měli kde bydlet a měli peníze.“

Ty jsi prý dal jednou bezdomovci pět set korun?

„Ano.“

A kde jsi je vzal?

„Od mámy, z kasičky.“

A věděla o tom maminka?

„Ano, věděla.“
„On mu to dal, aby nebyl chudý!“
„A aby si ti bezdomovci za to nekupovali chlast ...“
„... ale aby si kupovali čisté oblečení, měli jídlo hlavně...“
„... a aby alespoň trošku nesmrděli.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.07.2011Začaly prázdniny!O Roma Vakeren
05.03.2011V jaké zemi by děti chtěly žít...O Roma Vakeren
26.02.2011Plesová sezóna pohledem dětíO Roma Vakeren
05.02.2011První dětské láskyO Roma Vakeren
29.01.2011Považují děti za důležité mluvit romsky?O Roma Vakeren
15.01.2011Představy čtvrťáků o jejich budoucí práciO Roma Vakeren
26.11.2010Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v PrazeO Roma Vakeren
22.01.2010Taková žižkovská školaO Roma Vakeren
15.01.2010Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žákůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výslovnost v romštině
Ani dnes nebude chybět minikurz romštiny. Mimo jiné se v něm také dozvíte, jak je v romském jazyce důležitá výslovnost. Pokud totiž nedáte správný důraz u některých hlásek, může se změnit dokonce význam slova. Slovo má Iveta Durdoňová a Tomáš Bystrý.

Lačho ďives – dobrý den. Lačho ďives, Romale. Dobrý den, Romové.
Lačho ďives, manušale. Dobrý den, lidé.

Romština, to není jeden univerzální jazyk, kterým hovoří všichni Romové na světě. V jednotlivých zemích se totiž liší svými nářečími. Dnes si povíme, jakými vlastně romskými dialekty se hovoří u nás.

Minule jsme si řekli, že naši předkové odešli z Indie někdy před tisícem let a rozptýlili se po celém světě. Žili v různých zemích, a proto ani jejich původní řeč nezůstala jednotná. Romové ve světě hovoří různými nářečími, která jsou mezi sebou někdy více, někdy jen málo srozumitelná. V některých zemích, třeba v Anglii nebo ve Španělsku, Romové romsky nemluví, jen jejich mluva obsahuje romská slova.

U nás je to ale jinak, v mnoha rodinách se romsky běžně hovoří. Jsou ovšem rodiče, kteří své děti romsky nenaučili, třeba z obavy, aby pak neměly potíže ve škole, takže je mnoho Romů, kteří třeba rozumějí, mluvit však nedovedou. I pro ně je určen náš jednoduchý kurs romštiny. Protože i v romštině máme jedno přísloví, které asi znáte z češtiny:

Keci čhib, ajci manuš.
Slovo manuš znamená člověk. Čhib je řeč, jazyk. Keci čhib, ajci manuš – doslova kolik řečí, tolik lidí, neboli: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Keci čhib, ajci manuš. Pamatujte si to.

Romové neměli nikdy v minulosti svůj stát ani své školy, takže romsky hovořili jenom doma a mezi sebou a psát začali až ve dvacátém století. Teprve od roku 1971 platí pro naši romštinu závazná pravidla. Používáme česká respektive slovenská písmenka a skoro všechno se píše tak, jak to slyšíme.

Hlásky a spřežky v romštině

Oproti češtině má ale romština některé hlásky navíc a jiné zase nemá – třeba ř. Proto romská abeceda vypadá přece jen trochu jinak než česká. Tady vidíme, čím se liší od češtiny. Jednak je to slovenské ľ, které čeština nemá, a jednak jsou to spřežky. Čeština má spřežku jedinou – c h se čte jako ch. Romština má ještě 4 další, které dokládají její indický původ. Jsou to tak zvané přídechové hlásky čh, kh, ph a th. A pozor – jejich správná výslovnost je velmi důležitá. Není to jako č, k, p, t. Při špatné výslovnosti pak může dojít k nedorozumění.

Jako příklad si můžeme uvést slovo te čhorel – lít nebo sypat. Naproti tomu te čorel znamená krást. Jenom na okraj – český slangový výraz pro krást - čórovat - pochází právě ze slovesa te čorel.

Khoro je džbán, koro je slepý.

Te pherel je čerpat, te perel znamená padat.

Důležitější je, že the znamená a nebo i a te znamená jestliže nebo když.

V romštině je taktéž hodně častá hláska dž – podobně jako třeba v angličtině.
Te dživel je žít.
Te džanel překládáme jako vědět, znát.

Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.
Na shledanou u příštího kurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 22. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale sam rado hoj sanas amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Tomáš Bystrý a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V Novém Bydžově se majorita cítí být ohrožená minoritou
Reportáž:  Nadějný kulturista René Gorol
Reportáž:  Díky nízkoprahovému zařízení Pavlač mají děti z ghetta pestřejší život
Reportáž:  Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?
Reportáž:  Výslovnost v romštině

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746937   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263578   11.09.98 Romske aktuality
233571   14.03.00 Romský jazyk
162407    Historie a původ Romů
136406   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119228    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80523   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz