Vyhledávání
17.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer a hezký začátek nového roku. Jaký bude? Tak to nám dnes řeknou karty. Představíme vám také pět romských kuchařek, které si založily vlastní catering. Povíme si i něco o připravovaném romském tanečním projektu. A samozřejmě nebude chybět ani romská hudba. Příjemný poslech u novoročního O Roma vakeren, který dneškem počínaje budete slyšet oproti minulým letům každou sobotu.

Mangav tumenge bachtalo nevo berš dujezera dešujek. The tumenge del O Del bacht, zor, satipen the but radišagos. Sam lošale hoj san amenca. Anas tumenge aktuálna nevipena, informacii, interesna manuša the bašavaha romane giľa adarig the pal aver luma. Andre relacia O Roma vakeren tumenge ešebnones andre historia anas romane paramisa.


=[ Reportáž ]=
O novém roce s kartářem
Pokud patříte mezi snílky, které baví dotýkat se věcí mezi nebem a zemí, pojďte s námi za veštcem. Pavol Karvay je kartář, který věštecký talent má po své matce a zdědila jej i jeho dcera. Iveta Demeterová se ho zeptala, jaký bude rok 2011.

Tarotové karty (Foto: Jana Šustová) “Pro obyčejné lidi to bude ještě těžší. Pro politiky bude rok 2011 znamenat hodně jednání, řešení. Dá se říci, že dojde k určitým politickým změnám. Dlouho to nevydrží – tak rok, dva – a budou se muset tady u nás zase řešit politické změny. Co se týče ekonomické situace, práce, je zajímavé, že práce bude dost, ale finanční odměny nebo výdělky budou naopak menší.”

Říkalo se, že rok 2010 je rokem změn...

“Rok 2010 znamenal nástup změn. A rok 2011 a 2012, to budou rychlé změny, které čekají celou společnost. Teď to bude spíš průlom mezi duchovnem a pragmou, udávat tón a směr budou spíše vzdušná a ohnivá znamení, tedy letní a podzimní období. To znamená, že v roce 2011 budou úspěšnější spíše tato znamení zvěrokruhu, tedy berani, býci, blíženci, raci, lvi. Pro ně to bude náročný, hodně pracovně vytížený a úspěšný rok. Pro ostatní to bude rok plný změn, zvratů a někdy i mnoha kompromisů.”

Co byste Vy, ze svého pohledu, doporučil lidem, kteří se nacházejí v období zvratů, změn, působí na ně stresy. Jak se uklidnit? Co sám pro sebe může člověk udělat, aby mu bylo lépe?

“Dokud budou neustále pracovní a ekonomické nejistoty, člověk bude pořád ve stresu, obzvláště mladí lidé, a pak také senioři. Dokud tu nebudou sociální jistoty, pracovní a zdravotní jistoty, nemá smysl se ptát na to, jak to udělat, aby nebyly stresy, nebo jak je ustát. V takovém případě člověk zažívá stresy pořád dokola.”

Když si Vás někdo bude chtít vyhledat a bude chtít poradit ve své životní situaci, kde si Vás najde?

“Konkrétnímu člověku se dá poradit. Nabídnout ale recept jakéhosi ustálení stresu, v tom se těžko radí. Pomoct konkrétnímu člověku v jeho řešení, jak se rozhodnout, pro co, jaké jsou vyhlídky, jak to dopadne... Tohle se dá říci. Ale jak jsem již zmínil, lze to jedině konkrétně. Pokud by měl člověk zájem o konkrétní poradu, může si mě najít na internetu.Vykládám z ruky, z fotografie, z písma, z kávové sedliny, z karet, ze snu. Dělám také osobní horoskopy, zabývám se minulými životy, určováním pohlaví dítěte, biodiagnostikováním, hledáním geopatogenních zón. A mým koníčkem je léčení.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2002Karty a budoucnostO Roma Vakeren
06.12.2002Zjevují se mrtví živým?O Roma Vakeren
26.07.2002Romské ženy uměly věštit budoucnostO Roma Vakeren
14.06.2002Věštkyně Julie Malíková s dcerou a snachouO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Taneční projekt v romském obsazení
Berlínská choreografka Constanza Macras, která pochází z Argentiny, připravuje společně s Goethe institutem velký, převážně taneční projekt, jehož hlavní role obsadí většinou Romové. Tomáš Bystrý se na podrobnosti zeptal asistentky tohoto tanečního projektu Markéty Richterové.

Choreografka Constanza Macras (Foto: www.dorkypark.org) Existuje již konkrétní představa toho, jak bude váš taneční projekt vypadat? Nebo se vše bude odvíjet od toho, na koho během castingů narazíte?

“Režisérka a choreografka Constanza Macras v podstatě vždy vychází z lidí. Tématem jsou Romové ve střední Evropě. Objevují se zde různá témata, například paměť, stěhování, pohyb. Ona ale vždy pracuje tak, že vychází z lidí. Čerpá z materiálu, který ji přinesou oni. Byla na různých cestách na Slovensku a v Maďarsku...”

K tomu se ještě dostanu...

“Seznámila se tam s různorodou problematikou, s různými tématy. Hodně ji zajímá paměť. A romská kultura je postavená hodně na paměti, protože je to tradovaná kultura. A potom ještě pohyb. Pohyb ji také zajímá, odkud, kam, kde... Romové jsou nyní docela často chyceni v nějakých místech a nemohou se hýbat. Celý svět se hýbe, celý svět jezdí, cestuje. A Romové jsou často v nějakém ghettu a nemohou se hnout. Nejvíce se hýbali v minulosti. Romská kultura byla hodně založená na pohybu, na cestování. V dnešní době dost, řekněme, 'trčí' na jednom místě.”

Zatím mluvíte o určitých motivech. Nějaký konkrétní příběh tam tedy opravdu nebude... Jak bude vypadat konečný výsledek představení tohoto projektu?

“Jedná se o taneční projekt, ale ne úplně klasický. Je velmi dynamický. Je tam hudba. Je tam tanec. Je tam zpěv. Jsou tam dialogy, monology. Scénář ale nikdy nemá vytvořený předem. Vyvíjí ho během celého procesu.”

Vy jste to již nastínila. Společně s Constanzou Macras jste se vypravily do míst, kde žije větší počet Romů, kromě naší republiky jste navštívili také Slovensko a Maďarsko. Řekněte mi, kde jste všude konkrétně byly, a jestli se tam našly nějaké opravdové talenty.

“Byli jsme v Budapešti ve škole Calia, kde jsme měly casting. Bylo tam mnoho mladých lidí, kteří byli velmi šikovní. Tam jsme si tedy vybraly nějaké lidi. Pak jsme jeli do Miskolc, což je také v Maďarsku, vlastně poblíž Košic. Tam bylo několik strašně talentovaných lidí, zejména jeden mladý kluk, Adam. Tancoval neuvěřitelný hip hop. Poté jsme jely do Košic, tam jsme byly v divadle Romathan.”

Připravujete se nyní na casting v Praze. Bude se konat 6. ledna v Národním divadle. Řekněte mi, kdo všechno se může zapojit? V jakých věkových kategoriích může být přínosný pro váš projekt?

“Věková kategorie vůbec nehraje roli. Jde o to, aby to byli romští umělci, aby uměli zpívat nebo tancovat nebo vyprávět, aby měli nějaké herecké, taneční nebo hudební zkušenosti a schopnosti. Může to být od tradiční hudby a tradičního tance, až po hip hop, rap. Cokoliv, v čem kdo vyniká. Je také důležité být otevřený. Může například kombinovat tradiční styl s rapem, s hip hopem, bude to míchat, celé kombinovat a křížit. Je to velmi živé a autentické.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podevátéO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
09.07.2010Tanec je podstatou každého člověkaO Roma Vakeren
14.05.2010Taneční umění Reny MilgramO Roma Vakeren
23.10.2009Seminář romských tanců v BrněO Roma Vakeren
11.09.2009Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevícO Roma Vakeren
07.08.2009M dance club se připravuje na novou sezónuO Roma Vakeren
18.06.2007Romské děti a mládež budou tančit na Letním festivalu tance v TepléZprávy ze života Romů
19.08.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská jídla jako cesta ke sblížení
O sblížení Romů s většinovou společností v Ostravě usiluje netradičním způsobem občanské sdružení Schůdky. Zve dvakrát do roka desítky lidí na večeři, kde servíruje tradiční romskou kuchyni. Více už Silvie Mikulcová.

Halušky s bůčkem (Foto: www.schudky.eu) Neuvěřitelná vlna energie, takový byl můj první dojem z Natálie Bernard. Jednatřicetiletá žena s romskými kořeny osm let v Ostravě pracuje jako sociální pracovnice. Teď je na mateřské, ale nelení. Společně s několika dalšími lidmi založila občanské sdružení Schůdky, které s předsudky bojuje pomocí dobrého jídla.

“Měla jsem možnost zmapovat, jak všechny aktivity fungují, co všechno se pro romskou komunitu děje pořádá, neměla jsem z toho dobrý pocit. Měla jsem potřebu zkusit dělat věci jinak. To je také motto našeho sdružení. Řekli jsme si, že už je dost počítačových kurzů, kdy vytáhneme sociálně potřebné z ghetta, naučíme je dělat ve Wordu a na internetu a vrátíme je zpátky. Dlouho jsme přemýšleli nad tím, zda je něco, co se dá z romské komunity prezentovat majoritě. A přišli jsme na to, že je to úplně jednoduché. Je to jídlo.”

Vysvětluje Natálie. A jak to v praxi funguje?

“Funguje to následujícím způsobem: nejdůležitější je náš tým pěti romských kuchařek. Jsou to, troufám si říct, tradiční romské ženy, které v Ostravě pracují jako terénní sociální pracovnice už řadu let, a troufám si říct, že už i mé dobré kamarádky. Je jich pět, z toho jedna dělá trochu něco jiného, je zaměřená pouze na pečení, na sladké buchty, na cukroví a tak dále. Těchto pět žen připravuje vždy jednou za půl roku společenskou večeři o čtyřech až šesti chodech tradičních romských jídel.”

Ačkoli si sdružení Schůdky hosty samo vybírá, do jejich spřátelené restaurace se dostane každý, kdo projeví zájem. Záleží samozřejmě na kapacitě. A jak mi Natálie Bernard prozradila, její spolupracovnice si váží každého člověka, který si pochutnal. I když existuje host, který byl pro ně přece jen o maličko důležitější:

“Ráda bych zmínila pana Mauerera, 'good food lovera', jak si nechává říkat, opravdu milovníka dobrého jídla. Je docela známou osobností a o gastronomii má přehled. Má na vše pohled z trochu jiné strany, není klasický kuchař, spíše hodnotitel jídla, restaurací, atmosféry, personálu a tak dále. Jeho přítomnost nás velmi potěšila, zvláště jeho zpětná vazba. Řekl, že zváží, že našim romským kuchařkám nabídne účast na svém festivalu jídla, který dělá každý rok v Praze, a kde se prezentují kuchyně různých národností.”

Ostravské sdružení Schůdky ještě předtím čeká jiný úkol. Má totiž ještě jednu aktivitu – Gipsy Catering. Romské kuchařky si může objednat každý, kdo chce na recepci či večírku tradiční dobroty. Jak dodává Natálie Bernard, teď budou péct pro ostravskou univerzitu.

“Budou dělat závěrečnou konferenci pro sociální kurátory z republiky, asi pro sto lidí. My tam budeme mít na starosti sladké.”

O tom, že Schůdky nejsou tradiční, podle zajetých klišé fungující neziskovka, svědčí ještě jedna věc. Natálie Bernard jezdí v autě, které je polepeno veselými samolepkami. Každá patří sponzorovi, který sdružení věnoval tři sta třicet tři koruny. Schůdky nežádají o velké granty, nechtějí být monstrózní organizací, prostě jen chtějí, aby si většinová společnost s Romy o něco více rozuměla, a to díky jídlu, které potřebujeme všichni.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.05.2013K romské kulinářské chloubě patří goja, holubki nebo bandurkiO Roma Vakeren
11.12.2009Jak se vaří Marikľe paněhaO Roma Vakeren
04.12.2009Blajz - jídlo s nelákavým názvem, přesto však chutnéO Roma Vakeren
27.11.2009Pišot se dá upravit na sladko i na kyseloO Roma Vakeren
09.01.2004MačankaO Roma Vakeren
14.11.2003Jak připravit pišotO Roma Vakeren
17.10.2003Vaříme Holubky čili plněné zelné listyO Roma Vakeren
16.10.1998BrnoZprávy ze života Romů
Tradiční romská jídlaTradice

=[ Reportáž ]=
Karel Holomek získal Cenu Gypsy Spirit
Cenou Gypsy Spirit byl v kategorii jednotlivec v prosinci porotou oceněn Karel Holomek. Krátce po té, co získal cenu, ho Tomáš Bystrý pozval k mikrofonu.

Karel Holomek při vyhlášení Cen Gypsy Spirit (Foto: Kristýna Maková) Loni jste byl jedním z těch, který předával cenu. Očekával jste, že za rok budete na druhé straně? Že budete cenu dostávat?

“Ne, neočekával jsem to. Když při přípravách na tuto akci padlo mé jméno, řekl jsem, že se toho rád zřeknu ve prospěch kohokoli jiného, mladšího, už proto, že minule dostalo cenu Muzeum romské kultury, se kterým jsem ve velmi úzkém vztahu. Nicméně, stalo se. Beru to jako poděkování za práci lidem, kteří ji dělají se mnou. V naší práci, v programu integrace Romů do společnosti zdůrazňujeme nikoli pouze sociální práci, ale také podporu identity Romů, včetně kultury, včetně romského jazyka. Vedu kvůli tomu dost těžký boj na Úřadu vlády i jinde. Beru to jako posilu: Dobře, dali jste mi cenu, něco to znamená, tak taky laskavě respektujte názory mé a lidí kolem mě, jak my cítíme a vnímáme, že program integrace Romů do společnosti má probíhat. Není to jen o tom být angažovaným občanem, ale zároveň si uchovat svou identitu, své romství.”

Možná je to těžká otázka, ale přesto se zeptám. Za jakou funkci nebo za jaké období, kdy jste pracoval pro Romy, se nejvíce odrazilo toto ocenění?

“Nevím. Sám se považuji za politika a probojovávám tyto věci, probojovávám je, aby se dostaly do povědomí politiků, i přes jejich neschopnost, zabedněnost a nevzdělanost tuto věc vnímat v rámci celého okruhu lidských práv. Toho si osobně na své práci nejvíc cením. To nejvíc dělám. Samozřejmě tu je spousta konkrétních věcí, na které bych mohl upozorňovat, ale to rozhodně nechci. Jsem placen jen tak, abych přežil a mohl konat cesty a tak dále. Naštěstí jsem již v důchodu, kvůli penězům to nedělám. Dělat tuhle práci je řehole. Rád bych už odešel do ústraní, ale nemůžu. Neustále mě lidé zastavují na ulici. Mohl bych klidně začít úřadovat rovnou na ulici. Když jdu v deset hodin v Brně na kafe, to už musím, abych si udělal přestávku, po cestě mě potkávají Roma. Často mě osloví a říkají: 'Pane Holomku, mám problémy s tím či oním, pomožte mi.' Vždy říkám: 'Doprčic!' Já si tu snad sednu a zřídím si tu kancelář. Jenže to je práce zadarmo. My pro ty lidi musíme dělat zadarmo, nevezmeme si od nich ani korunu. A přitom je já osobně často zastupuji i u soudu. A to není jednoduchá věc, to už se musíte docela profesionálně připravit. A neustále tu věc sledovat. Když dělám například obecního zmocněnce, soud už se obrací na mě. Musím s klientem pracovat, neustále sledovat termíny, odpovědi. A já nejsem právník. Je to prostě o výdrži.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
19.12.2015Zdeněk Ryšavý získal cenu Roma Spirit v kategorii médiaO Roma Vakeren
02.12.2015Předání cen Roma Spirit v ČR 2015 se zúčastní policista Petr Torák, držitel Řádu britského impériaZprávy ze života Romů
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
14.11.2015Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
17.10.2015Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovanýchO Roma Vakeren
12.10.2015Do užšího výběru na ceny Roma Spirit v ČR 2015 postupuje 16 nominovanýchZprávy ze života Romů
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romština a její rozdělení
Iveta Durdoňová pro vás v následujících minutách připravila rozhovor s romistikou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Helenou Sadílkovou o romštině a jejím rozdělení.

Romistka Helena Sadílková (Foto: Jana Šustová) Kolik romských skupin žije v České republice? A podle čeho se liší jejich řeč?

“Skupiny Romů jsou označovány různě, vychází to buď z historického pohledu, nebo z pohledu antropologického nebo etnologického, anebo je možné mluvit o skupinách Romů ve vztahu k jazyku, který používají, nebo který používali, protože ne všichni Romové v České republice mluví romsky. Vezmu-li to z pohledu lingvistiky, který mi přijde nejpřehlednější, v České republice máme mluvčí nebo potomky mluvčích tzv. centrálních dialektů, kam patří dvě skupiny, jednak severocentrální, jednak jihocentrální romština. Tito mluvčí jsou někdy označováni jako tzv. slovenští nebo maďarští Romové. Je to největší skupina Romů, kteří v České republice žijí. Jsou to lidé, kteří do České republiky přišli po druhé světové válce, a patří mezi tradičně usedlou romskou populaci.”

Další skupinou Romů jsou Romové olašští. Jaký je mezi nimi rozdíl?

“Konkrétně, nejvíce olašských Romů jsou mluvčí tzv. lovárského dialektu. Migrační historii mají stejnou jako slovenští Romové, to znamená, že přišli po druhé světové válce z území Slovenska. Ale na rozdíl od slovenských nebo maďarských Romů patří mezi tradičně kočovné skupiny Romů. V České republice kočovaly do roku 1958, respektive 1959. To jsou dvě nejvýznamnější, početně největší skupiny Romů, kteří v České republice žijí. Dále v České republice žijí potomci tzv. českých a moravských Romů, kteří představují autochtonní populaci České republiky, původní skupiny Romů, kteří na území České republiky, to znamená v Čechách a na Moravě, byli z velké části vyvražděni během druhé světová války. Toto jsou tedy přeživší potomci. Stejně je to s Romy, kterým se říká Sinthi, nebo někde se uvádějí jako němečtí Romové. Ti mají stejnou historii. Patří mezi původní romské obyvatelstvo a během druhé světové války byli zavlečeni do koncentračních táborů, z nichž se vrátil jen velmi malý počet. Potom samozřejmě tu žijí další Romové z jiných skupin, například Kalderaši nebo z různých dalších romských skupin. To jsou ovšem lidé, kteří jsou novodobými migranty z Rumunska, z Balkánu obecně a tak dál.”

Rozumějí si Romové mezi sebou? Domluví se Sinthi, například, ze slovinskými Romy?

“Různé romské dialekty jsou si různě vzdáleny. Míra, do jaké jsou si vzdáleny, záleží na tom, jak silně jsou ovlivněny dané romské dialekty kontaktními jazyky. Neexistuje na světě mluvčí romštiny, který by nebyl zároveň mluvčím nějakého jiného jazyka. Ovšem s výjimkou dětí do šesti nebo sedmi let, tedy do začátku školní docházky. V komunitách, kde se používá jako primární jazyk romština, takové existují i na území České republiky, tyto malé děti mluví pouze romsky, ale žijí v prostředí, ve kterém kontaktní jazyk potřebují. Je tedy otázka, jestli když se dva Romové potkají, jsou vůbec ochotni spolu mluvit romsky, respektive každý svou romštinu. To je tedy druhá podmínka. A třetí podmínkou je to, co se řeší v případě jakéhokoli jiného jazyka, můžeme to přirovnat k situaci slovanských jazyků. Touto podmínkou tedy je zkušenost s mezidialektální komunikací. A samozřejmě, čím hlubší tato zkušenost je, tím je porozumění jednodušší.”

Romistika se vyučuje na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Když se k vám student přihlásí, co ho čeká? S čím ho seznámíte nejdřív?

“V prvním ročníku studenty čeká velmi intenzivní kurz romštiny. Na znalosti té tzv. slovenské romštiny je v podstatě založené celé studium. Vyžadujeme, aby se naši studenti s jazykem seznámili velmi brzy a velmi brzy ho začali aktivně používat.”

Je o romštinu zájem?

“To, co pozorujeme u nás na semináři romistiky, v posledních letech to bylo vždy přibližně čtyřicet lidí, kteří se hlásili. Samozřejmě romština se neučí jen tady u nás na semináři romistiky. Učí se také na univerzitě v Pardubicích. Je to kurz, který musí na pardubické univerzitě absolvovat studenti sociální antropologie. Potom, myslím si, že to je v České republice poměrně ojedinělé, to jsou kurzy romštiny pro veřejnost, které pořádá Muzeum romské kultury v Brně.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Novoroční O Roma vakeren právě končí. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale sam rado hoj san amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Tomáš Bystrý.

Obsah článku:
Reportáž:  O novém roce s kartářem
Reportáž:  Taneční projekt v romském obsazení
Reportáž:  Romská jídla jako cesta ke sblížení
Reportáž:  Karel Holomek získal Cenu Gypsy Spirit
Reportáž:  Romština a její rozdělení

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746734   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
262784   11.09.98 Romske aktuality
233116   14.03.00 Romský jazyk
162273    Historie a původ Romů
136344   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119198    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102445    Fotografie
89314   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80505   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77439    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz