Vyhledávání
13.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se dozvíte, že Romské vysílání Českého rozhlasu dostalo cenu Gypsy Spirit. Pozveme vás na Putování k živému Betlému a řekneme vám o setkání romských sdružení a organizací s prezidentem Václavem Klausem. A jako vždy nebudou chybět aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.

Lačhi kiarati, čhavale, bacht tumenge savorenge so šunene amari romani relacia ,,O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevipena andalo romano dživipen. Mangav tumenge lačho šuniben.


=[ Reportáž ]=
Druhý ročník Ceny Gypsy Spirit
Teď už vás zveme do kostela sv. Anny. Tam se minulý týden zhruba v této době udělovaly ceny Gypsy Spirit, které letos už podruhé vyhlásila Sekce pro lidská práva Úřadu vlády České republiky v rámci Kampaně proti rasismu. Slavnostního večera se zúčastnil i Tomáš Bystrý.

Ciganski Diabli (Foto: Jana Šustová) Ačkoli v kostele Svaté Anny, dnes známém také jako kulturní centrum Pražská křižovatka, panovalo pořádné chladno, temperamentní skupina Ciganski Diabli v kombinaci se zpěvem Moniky Bagárové dokázala rozproudit krev kdekomu hned na samém začátku. Mezinárodní romská hymna Gelem, gelem v podání těchto výtečných umělců odstartovala vyhlášení už druhého ročníku cen Gypsy Spirit, romského ducha, který se ne náhodou konal u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. Slavnostního vyhlašování se kromě jiných zúčastnil i premiér České republiky Petr Nečas, který si oceňování jednotlivců a neziskových organizací za práci pro romskou komunitu velmi pochvaloval:

Premiér Petr Nečas (Foto: Jana Šustová) “Myslím si, že každá aktivita, která přispívá k integraci romské komunity, je něco, co pomáhá naší společnosti. Zájmem nás všech je, aby naše společnost byla rozmanitá. Rozmanitost a pestrost, to, že nejsme stejní, to, že se lišíme, je naším společným bohatstvím. Prosím, zachovejme si to, protože i romská komunita k tomuto výrazně přispívá,” řekl před samotným předáváním cen předseda Vlády České republiky Petr Nečas. Jeho slova se líbila i exministrovi Michaelu Kocábovi, který stál u zrodu české Gypsy Spirit:

“Naplánovali jsme to hned. Poté, co skončil první ročník, vyčlenili jsme na to prostředky. Všechno jsme naplánovali. Zrušit to by znamenalo velmi ostrý škrt a také neúčelně vynaložené prostředky, protože jsme to už prostě rozjeli. Očekávání ale předčil pan premiér, který, k mému překvapení, v tom našel zalíbení. Nakonec přišel, jak jste mohli sami vidět, hezky promluvil, musím říct,” míní bývalý ministr a exzmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.

Karel Holomek (Foto: Kristýna Maková) Ceny Gypsy Spirit se udělovaly celkem v pěti kategoriích: čin roku, ocenění pro nevládní organizaci, pro společnost, cena pro mimoškolní vzdělávací aktivity. A srdce s křídly, tedy cenu Gypsy Spirit, mohl získat také jednotlivec. Letos ji obdržel romský aktivista Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě.

Karel Holomek: “Beru to také jako poděkování za práci lidem, kteří se mnou spolupracují. Naštěstí jsem již v důchodu. Kvůli penězům to rozhodně nedělám. Dělat tuhle práci je řehole. Fungujeme ale už dvacet let. Nikdo jiný takový tady není. A udrželi jsme se. Zatímco jiní vzpláli, my pořád jedeme a pořád máme programy, které stojí za to naplňovat. Je toho ale moc. Někdy už nemůžu. Už mě zastavují lidi na ulici. Mohl bych klidně začít úřadovat rovnou na ulici. Když jdu v deset hodin v Brně na kafe, to už musím, abych si udělal přestávku, po cestě mě potkávají Roma. Často mě osloví a říkají: Pane Holomku, mám problémy s tím či oním, pomožte mi. Vždy říkám: Doprčic! Já si tu snad sednu a zřídím si tu kancelář. Jenže to je práce zadarmo. My pro ty lidi musíme dělat zadarmo, nevezmeme si od nich ani korunu. A přitom je já osobně často zastupuji i u soudu. A to není jednoduchá věc, to už se musíte docela profesionálně připravit.”

Lejla Abbasová: “To byly nominace v první kategorii a jejich vítěze přijde vyhlásit předseda odborné poroty a exministr pro lidská práva pan Michael Kocáb.”

Michael Kocáb: “Gypsy Spirit v kategorii nevládní organizace udělujeme cenu občanskému sdružení Romea.”

Jarmila Balážová přebírá cenu od Michaela Kocába (Foto: Jana Šustová) Jarmila Balážová: “Sama za sebe musím říct, že jsem dost doufala a že jsem si říkala, že tentokrát by to mohlo vyjít. Z toho ocenění mám samozřejmě velkou radost, protože je to alespoň takové symbolické poděkování všem mým kolegům, kteří v Romee dlouhá léta pracují.”

V kategorii ocenění pro mimoškolní vzdělávací aktivity zaměřené na romské děti a mládež získala cenu Gypsy Spirit Základní škola Masarykova, která je jednou ze šesti škol ve Valašském Meziříčí. Škola se nachází v Krásně, a tudíž do ní spádově patří všechny romské děti z okolních sídlišť. Jeden z žáků této školy dokonce na slavnostním ceremoniálu ukázal své pěvecké schopnosti...

(hudební ukázka – zpěv Igor Horváth, žák Základní školy Masarykova, Valašské /Meziříčí)

Kamila Zlatušková a Ladislav Cmíral přebírají cenu (Foto: Kristýna Maková) A ve školním prostředí ještě zůstaneme. Činem roku se podle letošních porotců Gypsy Spirit stal projekt České televize Ptáčata, časosběrný dokumentární seriál o třídě 2.B z jedné brněnské základní školy. Ocenění pro společnost, firmu podporující projekty zaměřené na sociální pomoc a podporu romské komunity získalo naše romské vysílání O Roma Vakeren, které můžete slyšet už od roku 1992.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
19.12.2015Zdeněk Ryšavý získal cenu Roma Spirit v kategorii médiaO Roma Vakeren
02.12.2015Předání cen Roma Spirit v ČR 2015 se zúčastní policista Petr Torák, držitel Řádu britského impériaZprávy ze života Romů
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
14.11.2015Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
17.10.2015Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovanýchO Roma Vakeren
12.10.2015Do užšího výběru na ceny Roma Spirit v ČR 2015 postupuje 16 nominovanýchZprávy ze života Romů
13.12.2014Cena Roma Spirit letos zamířila i do romské redakce Českého rozhlasuO Roma Vakeren
11.12.2014Ceny Roma Spirit 2014 byly rozdány v Pražské křižovatce Za celoživotní dílo byla oceněna legendární romistka Eva DavidováZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Putování k Betlému s občanským sdružením Český západ
Už se stalo tradicí, že občanské sdružení Český západ pořádá těsně před Vánoci v Dobré Vodě u Toužimi putování k živému Betlému. Letos se na něj členové místní romské komunity, pracovníci sdružení i další přátelé vypraví v úterý 21. prosince večer. Všichni se mohou těšit na procházku předvánoční ztichlou krajinou, zpívání koled spolu s kapelou NeTřeBa, ale i teplý čaj a voňavé cukroví. Atmosféru putování vám přiblíží Jana Šustová.

Každý poutník dostane lampičku (Foto: Jana Šustová) Kněz: Koho potkáme?
Děti: Pastýře.
Kněz: Tak ale nesmíme moc hlučet, aby před námi ti pastýři neutekli!
Děti: Neutečou!
Kněz: Ne? Tak jdeme...

Spousta dětí, katolický kněz, romští i neromští přátelé z blízkého i vzdálenějšího okolí – ti všichni se v úterý v 17 hodin setkají před sídlem občanského sdružení Český západ a společně se vydají na pouť ke Svaté Rodině. O dalším průběhu večera hovoří Anna Dunčeková:

Anděl vede poutníky (Foto: Jana Šustová) „Než tam všichni dojdeme, tak nás nejprve potká setkání s andělem, který nám zvěstuje radostnou zvěst, pak se setkáváme s pastýři u ohně, kteří nám také k té cestě něco povědí. A pak přímo u svaté Rodiny se modlíme, zpíváme koledy a cestou nazpátek nás čeká občerstvení, něco teplého, jako třeba svařák, čaj a malinké pohoštění. Pak dostávají děti dárečky, dospělí malou pozornost a pak se s přáním do budoucího roku postupně rozcházíme.“

Putování k živému Betlému se v Dobré Vodě u Toužimi uskuteční už po šesté, ale to rozhodně neznamená, že je stále stejné - každý rok totiž na poutníky čeká nějaké překvapení.

Tři králové (Foto: Jana Šustová) „Každoročně tu laťku posazujeme o kousek výš, vždy na tom putování k živému Betlému je perlička, která v tom loňském roce nebyla a vždy to něčím oživujeme.“

Můžete jmenovat ty perličky tak, jak se postupně vyvíjely rok po roce?

Svatá Rodina s andělem a třemi krály (Foto: Jana Šustová) „Nejprve jsme měli jen sochy a takové figuríny a pak jsme si říkali, že je to putování k živému Betlému, takže ten další rok tam už nebyly figuríny ale postavy, takže pastýři byli opravdu lidé převlečení za pastýře a byli u ohně. Další rok jsme si vymysleli, že by anděl měl něco říkat, takže jsme přidali další postavu, která něco říkala.“

A andělova zvěst je následující:

„Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost! Hle, dnes se vám narodil Spasitel Kristus Pán v městě Davidově!“

Betlém ze slámy (Foto: Jana Šustová) Těžko říct, jaké překvapení si tvořiví pracovníci Českého západu vymyslí pro letošní putování. V loňském roce to třeba byl veliký Betlém ze slámy.

„My jsme si netroufli na celý Betlém, tak jsme udělali jenom Svatou Rodinu a nějaké ovečky. Nebylo to jednoduché, takže jsme si ze slámy dovolili udělat jen takhle pár základních postav.“

Závěrečným překvapením každoročního putování k Betlému jsou dárky, které pracovníci Českého západu připravují pro bezmála padesátku dětí.

Rozdávání dárků (Foto: Jana Šustová) „Tady je vlastně polovina dětí a polovina dospělých. A už se nám to pomalu překlenuje, že tady budou dvě třetiny dětí a jedna třetina dospělých.“

Pokud se v úterý do Dobré Vody u Toužimi nedostanete, můžeme vás alespoň pozvat ke sledování nového televizního dokumentu České televize s názvem Český západ, který v Dobré Vodě natáčela celý rok režisérka Alena Hynková. Bude se vysílat od 22 hodin na ČT 2.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představitelé romských sdružení a organizací požádali prezidenta o pomoc
Představitelé romských sdružení a organizací, které působí v České republice, požádali prezidenta Václava Klause, aby jim pomohl pohnout vládu k řešení romské problematiky. U jednacího stolu byl i Ladislav Jakl, poradce prezidenta, kterého se Iveta Demeterová zeptala, jak setkání hodnotí.

Prezident Václav Klaus U jednacího stolu byl i Ladislav Jakl, poradce prezidenta, kterého jsem se zeptala, jak setkání hodnotí:

“Pan prezident takové přijetí, jako bylo dnes, nedělal poprvé. O tuto problematikou se zajímal dlouhodobě ve svých dřívějších funkcích. Samozřejmě, jako prezident má jiné pravomoci, v konkrétních, praktických věcech ale spíše menší. Politická reprezentace, vrcholná politická reprezentace může něco udělat – projevem vůle, projevem ochoty ke komunikaci.”

Co by mělo následovat po této schůzce? Romové předali panu prezidentovi určité materiály, analýzy, na kterých pracovali...

“Pan prezident se na to určitě podívá. Je to pracovitý člověk. Těsně po Novém roce bude mluvit s panem premiérem, určitě i o této věci. Dnes ještě bude mluvit s novými senátory, proč nemluvit i o tomto problému? Při svých krajských návštěvách, při setkáních s hejtmany, tam všude je možné tuto problematiku vyzvednout a zeptat se.”

Do jaké míry mohou hejtmané, premiér Nečas poslechnout pana prezidenta?

“V některých věcech má prezident republiky své ústavní pravomoci a může některé věci rozhodnout. V jiných věcech je významnou společenskou autoritou. A určitě i v tomto smyslu není jeho působení zbytečné. Čím více o tom člověk přemýšlí, tím více si uvědomuje, že konkrétní problém je ve městech a v obcích. Bez zastupitelstev, bez pochopení starostů, ty hlavní praktické problémy, o kterých mluvíte, řešitelné nejsou.”

Ivan Veselý, který celou romskou delegaci vedl, řekl, že z celé schůzky má dobrý pocit. V čem konkrétně?

“Dopracovali jsme se ke shodě. Největší problémy jsou na lokální a regionální úrovni. Pan prezident slíbil, že o tomto problému bude diskutovat při setkáních s hejtmany.”

Padly ještě nějaké další sliby?

“Jakési intervence, nebo lépe řečeno diskuse prezidenta s premiérem na toto téma, mohou premiéra přesvědčit o tom, aby této problematice věnoval pozornost. Pan prezident ví, že situace Romů je v současné době velmi těžká.”

Budete iniciovat ještě další schůzky?

“Chceme jednat s ministry práce, pro místní rozvoj a dopravy. Chceme s nimi diskutovat nejen o sociálních problémech, ale chceme s nimi diskutovat i o aktivním přístupu k řešení.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.09.2011Podle Klause by na Šluknovsku měl stát zasáhnout silouZprávy ze života Romů
03.06.2009Návštěva prezidenta republiky České republiky v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů
07.09.2007O zaniklém světe českých Romů a SintůZprávy ze života Romů
17.06.2005Prezident vytýká neziskovým organizacím vměšování se do politikyO Roma Vakeren
29.04.2005Prezident se při návštěvě zlínska zabýval jak aktuálními politickými, tak i regionálními tématyO Roma Vakeren
05.10.2004Václav Klaus přijal romskou parlamentní delegaciZprávy ze života Romů
30.08.2001Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
26.02.2000Odchod Romu do KanadyHistorie
26.02.2000Situací romské komunity se zabývá vládaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Kurzem romského jazyka procházejí vybraní strážníci a úředníci karvinského magistrátu. Romsky se učí, aby mohli lépe pracovat v problémových lokalitách Karviné. Někteří romští starousedlíci totiž mají problémy vyjadřovat se česky. Osm strážníků městské policie a úředníků karvinského magistrátu se proto romskému jazyku učí od letošního září, vždy jednou týdně.

Romští středoškoláci, kteří chtějí studovat na vysoké škole, mají možnost připravit se na přijímací zkoušky úplně zdarma. Do projektu Dža dureder, který občanské sdružení Slovo 21 realizuje už poosmé, se mohou hlásit všichni, kteří studují ve 2. a 3. ročníku SŠ nebo jsou v maturitním ročníku. Přípravných kurzů, které budou od ledna do června příštího roku, se mohou zúčastnit i absolventi středních škol do věku 26 let.

Rumunská vláda podpořila poslanecký návrh zákona na změnu označování Romů na pejorativní Cikán. Vláda se odvolává na doporučení Rumunské akademie, která ve svém elaborátu změnu schvaluje. Proti se staví ministerstvo zahraničí a romské organizace, se kterými nebyla změna konzultována. Hlavním argumentem je, že slovo Rom bývá v zahraničí snadno zaměňováno se slovem Rumun.

Za odvahu postavit se proti porušování lidských práv vyznamenaly německé romské organizace skupinu mladých Romů z Ostravy. Ti se postavili proti rozhodnutí českých úřadů, které je v polovině devadesátých let přeřadily do zvláštní školy. Poté, co se svojí stížností neuspěly u českých soudů, obrátili se na Evropský soud pro lidská práva, který jim dal za pravdu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Držitelem Ceny Muzea romské kultury se stal učitel Ján Sajko
V následujících minutách Vám představíme letošního držitele Ceny Muzea romské kultury. Stal se jím Ján Sajko, slovenský učitel výtvarné výchovy na 1. základní škole v Jarovnicích u Prešova. O tomto pozoruhodném muži hovořila s ředitelkou Muzea romské kultury v Brně Janou Hováthovou Jana Šustová.

Ján Sajko přebírá cenu od Jany Horváthové a Jany Polákové (Foto: Jana Šustová) Čím pracovníky Muzea romské kultury zaujal Ján Sajko, že jste se rozhodli udělit mu cenu?

“Mgr. Ján Sajko, učitel z největší romské osady na Slovensku, z Jarovnic u Prešova, je velice známý. I my jsme ho znali, a to téměř než dvě desítky let, protože je skutečně výjimečnou osobností, jak ve světě pro-romském, tak ve světě učitelském. Ke svým žákům přistupuje skutečně nadstandardně, a to skrze výtvarnou výchovu, což je jeho obor a také předmět, který vyučuje. Daří se mu děti motivovat k návštěvě školy. Děti začne velmi bavit výtvarná výchova. Pokud to jde, vozí pak děti na různé světové, mezinárodní dětské výstavy výtvarné činnosti, kde jsou jejich práce velmi úspěšné. Pro ty děti je to tedy obrovská motivaci pro další výtvarnou práci, ale zároveň motivací vůbec do té školy chodit, chodit do příjemného prostředí, kde na ně čeká pan učitel, který má pro ně svůj zvláštní program. Je vidět, že Ján Sajko se té práci věnuje s nezvyklou energií.”

Podle Jany Horváthové není učitel Ján Sajko v lehké pozici.

Ján Sajko s cenou Muzea romské kultury (Foto: Jana Šustová) “Jak na Slovensku, tak i u nás vzdělávací systém příliš nenahrává takovýmto výjimečným učitelům a nevytváří jim nijak skvělé podmínky. On tedy probojovává cestu sám. O to spíš jsme chtěli takového člověka ocenit, protože on tu svou činnost dělá sám ze svého vnitřního popudu a nemá moc odezvu ve společnosti. On již je držitelem několika cen, ale přesto není širší veřejnosti známý. Cena Muzea romské kultury chce právě pozvednout osobnosti, které nejsou širší veřejnosti známy, ač by si to díky svým skutkům zasloužily.”

Ján Sajko neúnavně rozesílá práce svých dětí na výstavy a soutěže po celém světě. Jeho žáci díky tomu opakovaně získali ceny na dětských výtvarných soutěžích v Japonsku, Indii, Íránu, Norsku, Německu a jinde. Kvalitou své práce se prosadili i v konkurenci specializovaných uměleckých škol z celého světa a některé poroty ani netuší, že jde o romské děti z velmi slabých sociálních poměrů. Na předávání cen Ján Sajko autory cen bere vždy s sebou a ukazuje jim život mimo osadu. Bez jeho přičinění by se tyto děti nedostaly ani do Prešova, který je vzdálený pouhých dvacet kilometrů od Jarovnic. I v Muzeu romské kultury našly práce jeho žáků své místo. Pozoruhodné jsou například malby na vyřazených školních lavicích. A s jakými pocity přijal Ján Sajko cenu Muzea romské kultury?

“To, že jsem se stal laureátem této ceny, že jsem byl vybrán, mě mile překvapilo. Víte, člověk žije v takovém svém koloběhu. Já žiji od termínu k termínu. Věnuji se těm výstavám. Dívám se na data, abych věděl, co je třeba, kdy je třeba to či ono poslat, co ještě musím udělat. Když jsem obdržel tuto zprávu, velmi mile mě to překvapilo. Vážím si lidí, kteří si váží mé práce.”

Oceňovat osobnosti, které pracují s lidmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, je velice důležité. A jak uvádí Ján Sajko, takové ocenění se stává posilou zvláště ve chvílích pochybností.

“Myslím si, že někdy si lidé pracující ve školství, zejména pedagogové, položí otázku, jestli to všechno má smysl. Jestli jsou za ním vidět nějaké výsledky. Je to takový další kamínek do mozaiky. Když bude člověk někdy na dně, podívá se na tu cenu a řekne si, že to má význam. Je třeba se přemoct a jít dál. Ve škole je to jako na moři. Člověk není jen nahoře, někdy je sice nahoře, ale jindy zas dole. A dost často z každodenních problémů propadá takovým stavům, že toho mnoho pozitivního kolem sebe nevidí, obzvláště když pracuje s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, protože je tam hodně vlivů. Někdy vidíte, že máte ve třídě šikovné dítě, ze kterého by mohlo něco být, a rodiče nemají zájem ho v tom podporovat. Často si připadáte úplně bezmocní. Je tedy potřeba si říct, že stojí za to překonávat tyto každodenní problémy. Možná to někam povede a stane se malý zázrak.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ptáčata aneb Nejsme žádná béčka
Ptáčata aneb Nejsme žádná béčka. 2. B je třídou převážně romských dětí. Vznikla na jedné základní brněnské škole kvůli petici rodičů, kteří nechtěli, aby jejich děti měly za spolužáky Romy. Děti samotné se přitom staly spoluautory časosběrného formátu, protože v průběhu jednoho roku točily na malé kamery svět, jak ho vnímají ony. Iveta Demeterová si spolu s Richardem Samkem Ptáčata pozvala do studia.

Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Richard Samko: „Ptáčata, ahoj!“

Děti zakřičí: “Ahój!”

Richard Samko: „Jak se romsky vlastně řekne ptáček? Kdo to ví? Paní učitelka to ví!“

Paní učitelka Zlatušková: “Čiriklo.”

Richard Samko: „Ano, správně. Čiriklo. A vy to nevíte?“

Děti: “Ne.”
Dítě: “Já vím.”

Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Paní učitelka Zlatušková: “Někteří to nevědí.”

Richard Samko: „Vy to nevíte?“

Děti: “Víme.”

Paní učitelka Zlatušková: “Oni se stydí.”

Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Richard Samko: „Už s vámi bylo odvysíláno deset pořadů. Jste celebrity? Cítíte se být jako celebrity?“

Děti: “Ano. Jo.”

Richard Samko: „Opravdu?“

Chlapec: “Jó.”

Richard Samko: Dáváš podpisy?

Chlapec: “Ano.”

Chlapec: “My jsme s Patrikem šli jednou ze školy. Byli tam nějací kluci. Jeden byl velikej. On říkal, že mě viděl. A řekl, ať mu dám podpis na ruku.”

Paní učitelka Zlatušková a Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Richard Samko: „Ládi Cmírala bych se chtěl zeptat... Láďo, deset odvysílaných pořadů a reakce jsou vesměs kladné, ať již na stránkách České televize nebo na Facebooku. Jak vy to vnímáte jako tvůrci?“

Ladislav Cmíral: “Kladné reakce jednoznačně převažují. My jsme za to samozřejmě rádi. Přáli bychom si, aby reakcí bylo co nejvíc. Nemusí být všechny ani nutně kladné. Nám šlo o to upozornit na určitý problém a vyvolat debatu o tom, jak takový problém lze, nebo eventuálně nelze řešit. V tomto ohledu je tedy samozřejmě každý ohlas vítaný.”

Richard Samko: „Paní učitelko Zlatušková, jak Vy to vnímáte?“

Paní učitelka Zlatušková: “Někdy je to trochu rozpačité, protože někdy zrovna ta áčková třída, to je tak trošku na hraně. Myslím si, že teď děláme společné akce tak , aby se děti propojovaly. Měli jsme teď ve škole kouzelníka. Malovali jsme na obličej. Kamarádka je malířka. Myslím si, že budeme kamarádi, že to bude dobré.”

Ptáčata před studiem Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Iveta Demeterová: „Zeptám se, říkala jste třída áčková. U Vás je tedy rozdíl áčko nebo béčko?“

Paní učitelka Zlatušková: “Není to selekce podle prospěchu. My jsme romská třída a oni jsou neromská třída.”

Iveta Demeterová: „To znamená, že ve Vaší třídě jsou čistě romské děti?“

Paní učitelka Zlatušková: “Většinou.”

Iveta Demeterová: Proč?

Paní učitelka Zlatušková: “Vzniklo to na základě petice rodičů, že si nepřejí, aby jejich děti chodily s cikánskými dětmi do třídy. Takhle tedy vznikla tato třída.”

Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Richard Samko: „S tebou taky, Haničko, nikdo nechtěl do třídy?“

Hanička: “Se mnou?”

Richard Samko: „No...“

Hanička: “Ne.”

Richard Samko: „Proč?“

Hanička: “Já nevím.”

Richard Samko: „Jak Vy to vnímáte? Přeci jen, s těmi dětmi jste každý den. Změnilo se třeba jejich chování, přístup? Myslím tím například to, že často s těmi dětmi nechtěli ti rodiče být, protože jsou hodně divoké...“

Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Paní učitelka Zlatušková: “Jsou divoké. Jsou hodně temperamentní. My to řešíme tím, že máme skoro každý den tělocvik. Já je tedy vždycky zničím. Máme ještě plavání. Oni jsou potom takoví krásně mírní a hodní.”

Iveta Demeterová: „Já se paní učitelko ještě zeptám... Říkala jste, že máte celou třídu romských dětí. Která to je třída? Druhá? Třetí?“

Paní učitelka Zlatušková: “Teď už třetí. Jsme spolu už třetí rok.”

Iveta Demeterová: „Může se stát, že budete ve čtvrté třídě rozptýleni? Nebo naopak někdo přijde k vám?“

Paní učitelka Zlatušková: “Není, kam se rozptylovat. Uvidíme ještě v páté třídě, jak to bude postupovat dál. Z této školy ale nechodí moc dětí na střední pětiletá nebo osmiletá gymnázia. Pravděpodobně tedy bude tato třída v této sestavě dál.”

Richard Samko: „Co vás nejvíc bavilo za tu dobu, co jste takhle všichni pohromadě?“

Ladislav Cmíral: “Já bych do toho, Richarde, ještě vstoupil. Nezazněla tu totiž jedna podstatná informace. Ta třída je převážně romská, ale nejen romská. Je tam i Váňa z Ukrajiny. Patrik má sice Romy v příbuzenstvu, ale těžko by se dal označit za Roma v pravém slova smyslu. Je to tedy i náznak toho, že se v té třídě potkávají děti různých etnik, nejen romské. To, co mají ovšem společné, je určitá sociální determinace.”

Ptáčata ve studiu Českého rozhlasu (Foto: Jana Šustová) Iveta Demeterová: „Není v jednadvacátém století trošku zvláštnost, že se takhle segreguje třída?“

Paní učitelka Zlatušková: “Je. Ale bohužel je to tak. Je to běh na dlouhou trať. Vidím jediný světlý bod, a tím je vzdělání. Pomáhat dětem odmalička, aby se dostaly ke vzdělání. A pak je integrace možná.”

Richard Samko: „Davide, co Tě tu zaujalo?“

David: “Že je to tady hezký.”

Richard Samko: „Jste vůbec asi poprvé takhle ve studiu, nebo ne?“

David: “Jo.”

Richard Samko: „Co tě bavilo nejvíc za těch deset pořadů, které se odvysílaly?“

David: “Ještě mě bavilo natáčet s malýma kamerama. Dostali jsme kamery a museli jsme natáčet. To mě ještě bavilo.”

Dívka: “Mě to bavilo, protože byla sranda. A jak říkali ostatní, ... že jsme byli pohromadě.”

Richard Samko: „A Láďa?“

Ladislav Cmíral: “Chtěl jsem posluchače upozornit na to, aby si všimli, že děti mají tendenci k takovému skupinovému chování, a to v tom smyslu, že když jeden řekne, že se jim líbilo natáčet pohromadě, všechny následující děti to zopakují. A chtěl jsem to říct proto, že děti samozřejmě točily pohromadě, ale nejen pohromadě. Ty malé kamery, o kterých již byla řeč, plnily funkci jakési sondy do toho nejautentičtějšího prostředí, ve kterém děti jsou, tedy do jejich rodin. Děti měly za úkol individuálně natáčet reportáže z různých prostředí, v úvodu ale zejména z domova. Diváci si tedy zpětně na internetových stránkách České televize mohou najít již odvysílané díly a tam uvidí i samostatné kameramanské pokusy dětí, ale samozřejmě i pokusy skupinové, o kterých již Ptáčata hovořila před chvílí.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.01.2014Časosběrný dokumentární cyklus Ptáčata sleduje osudy dětí z tzv. brněnského BronxuZprávy ze života Romů
18.01.2014S pedagožkou Jarmilou Zobačovou o její práci s PtáčatyO Roma Vakeren
17.01.2014Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici!Zprávy ze života Romů
11.01.2014Ptáčata se vrací na televizní obrazovkyO Roma Vakeren
28.12.2013Česká televize odvysílá druhou sérii cyklu Ptáčata, který sleduje osudy romských dětíO Roma Vakeren
13.11.2013Televizní Ptáčata bojují bezprostředností i humorem proti předsudkům a xenofobiiZprávy ze života Romů
05.12.2011Romské děti předaly petici proti hazardu brněnskému primátoroviZprávy ze života Romů

Romale sam rado hoj san amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Druhý ročník Ceny Gypsy Spirit
Reportáž:  Putování k Betlému s občanským sdružením Český západ
Reportáž:  Představitelé romských sdružení a organizací požádali prezidenta o pomoc
Zprávy: 
Reportáž:  Držitelem Ceny Muzea romské kultury se stal učitel Ján Sajko
Reportáž:  Ptáčata aneb Nejsme žádná béčka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz