Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme do Ostravy, kde se projednávala kauza žhářského útoku ve Vítkově. Seznámíme vás s reakcí ředitelky kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity na aktuální dění ve Francii a povíme Vám o projektu Romové v české, československé a světové kinematografii. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů a spousta romské muziky.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Právní poradna ]=
Jak to chodí v zastavárnách
Teď se vydáme do právní poradny. A téma - Zastavárna. Stane se, že nemám peníze a rychle je potřebuji sehnat. Ochotně mi pomůže zastavárna. Ale není to výhodné řešení, jak potvrzuje Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.

„Bohužel, prodání věci do zastavárny není nejvýhodnějším způsobem, jak se dostat k penězům. Nejvýhodnějším způsobem jsou překlenovací úvěry, popřípadě kontokorenty od bank. Pokud je ale člověk v situaci, že už mu banka peníze nepůjčí, jelikož je v registru dlužníků, je relativně výhodnější odnést věc do zastavárny a zastavit ji na dva týdny. V této chvíli si je potřeba promyslet, jestli člověk dokáže za ty dva týdny do zastavárny přijít a danou věc si znovu zpátky vykoupit za tu vyšší cenu. Je třeba si uvědomit, že ve chvíli, kdy je dosti pravděpodobné, že za ty dva týdny peníze mít nebudete, o tuto věc přijdete, a to vždy za značně nevýhodných podmínek. Výkupní ceny v zastavárnách mohou být na jedné třetině odhadní ceny těchto věcí, tudíž je to cesta, jak se dá kvůli dvěma tisícům přijít o televizi v ceně osm tisíc korun českých.“

Mohu zajít do zastavárny a domluvit se s nimi na delší době? Nebo je to tak, že je jednou určené datum a to nemohu překročit?

„Vždycky se můžete domluvit na delší době, budou Vám ale naskakovat další úroky. Naprostá většina zastaváren bude chtít tyto úroky platit předem. To v praxi může znamenat, že odnesu do zastavárny televizi v ceně osmi tisíc korun a půjčím si od zastavárníka dva tisíce korun. Mám tam televizi uloženou na dva týdny s tím, že za dva týdny si mohu jít tuto televizi za dva a půl tisíce korun vykoupit. Pokud nebudu mít za dva týdny k dispozici dva a půl tisíce korun, dá se dohodnout, že zaplatím majiteli zastavárny nebo tomu pracovníkovi k jeho rukám pětisetkorunu, s tím, že on mi znovu tuto zástavu prodlouží o další dva týdny. Samozřejmě to má smysl jen po určitou dobu, protože pokud budete stále nosit pouze pětisetkorunu, aby Vám prodlužoval zastevení dané věci, v podstatě splatíte ten dluh, ale věc se Vám nevrátí a pořád bude uložena v zastavárně. Proto je potřeba si na začátku promyslet, zda je vhodné dávat věc do zastavárny, zejména v případech, že máte jistotu, že budete mít za dva týdny peníze na vykoupení věci, popřípadě, když tuto jistotu nemáte, pak může být lepší prodat danou věc například přes inzerát. V takovém případě dostanete za věc, která stojí osm tisíc, třeba i šest tisíc. Tuto věc si, až budete mít peníze, můžete koupit znovu, například opět přes inzerát od někoho jiného.“

V zastavárně mám ale ty peníze hned a mohu je použít. Během těch čtrnácti dní, kdy mi to moje zboží tzv. rezervují, může se stát, že by mi ho prodali? Jak potom nárokovat, že chci danou věc zpátky?

„Stát se to nesmí, protože je to svěřená věc. Měla byste klasicky nárok, podle Občanského zákoníku, na náhradu škody. Během doby, kdy je věc pouze zastavená a peníze máte, zastavárna za tyto věci ručí. Neručí pouze za zničení následkem tzv. vis major, což znamená vyšší moci. Tou může být například povodeň, nezaviněný požár nebo požár zaviněný bouřkou, přírodní katastrofou, nikoli chyba způsobená lidským faktorem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.08.2010Prohraný soudní sporO Roma Vakeren
30.07.2010Jak nepodlehnout klamavé reklaměO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romové v české, československé a světové kinematografii
Teď vás zveme na československou filmovou tvorbu, jejímž tématem jsou Romové. Už od května tohoto roku připravil pro žáky základních a středních škol Dům národnostních menšin v Praze ve spolupráci s O.s. RomPraha seriál filmových projekcí s besedami na téma Romové. Filmová představení můžete shlédnout v dopoledních a večerních hodinách. Na význam projektu jsem se zeptala ředitelky Domu národnostních menšin Romany Hrabákové.

Romana Hrabáková „Náš projekt se snaží přiblížit romskou mentalitu prostřednictvím několika snímků s tímto námětem, a to v průřezu zhruba padesáti let. První film, který tu chceme prezentovat, byl natočen v roce 1955. Chtěli bychom ale ukázat i pohled na společenský problém, který již nastával právě v těch padesátých letech, kdy Romové ze Slovenska, tehdy ještě negramotní, přijíždeli do Čech, do různých průmyslových center za prací. To můžeme například vidět ve filmu Fabián.“

Myslíte si, že diváky osloví tento příběh o malém chlapci a jeho otci, kteří přijeli ze Slovenska do Prahy?

„Já věřím, že je osloví. Zároveň je to i zajímavý pohled na to, jak se tehdy dívali na realitu. Je k tomu každopádně potřeba komentář, proto je dobré, že každý z filmů, který promítneme, bude mít besedu. Beseda bude zajímavě koncipována, protože se bude leckdy odvíjet uprostřed promítání filmu. Film bude v určitém vypjatém, emotivním okamžiku přerušen. Dojde ke krátké besedě, a pak bude film dopromítán až do konce.“

Ptám se záměrně, protože tento projekt je určen žákům středních a základních škol…

„Myslím si, že to je film, který není často k vidění, když už jsme mluvily právě o Fabiánovi. Je velice zajímavě herecky obsazen, a to jak počínaje Ottou Lackovičem a Ladislavem Chudíkem, ale zajímavou postavou je tam právě Dušan Klein, který vystupuje v roli malého Fabiánka.“

Za hranicemi České republiky vzniklo několik filmů, jejichž tvůrci jsou Romové nebo o Romech vyprávějí. Velmi renomovaný romsko – alžírský režisér Tony Gatlif, ten se může pochlubit například filmy jako Latcho Drom nebo Gadjo Dilo, což je Bláznivý Gadžo. Chystáte i zahraniční produkci?

„Chystáme také zahraniční produkci. Ovšem vzhledem k tomu, že v tomto běhu jsme zaměřeni především na mládež, nemůžeme do něj zařadit leckteré filmy zahraniční provenience, protože jsou velmi naturalistické. Tyto filmy si schováváme na další běh tohoto cyklu, spíše pro dospělé. Nicméně jsme pro tento náš cyklus vybrali film Cikáni jdou do nebe.“

Jakým způsobem jste oslovovali školy? Jak jste je vybírali?

„Zaměřili jsme se jak na školy, které navštěvuje větší množství romských žáků, ale samozřejmě jsme také oslovovali školy majoritní. Chceme totiž, aby tento projekt byl věnován propojování mezi romskou minoritou a majoritou. A toho se nedá docílit jinak, než že se toho projektu zúčastní opět tyto skupiny.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
23.10.2009Seminář romských tanců v BrněO Roma Vakeren
20.02.2009Nově otevřené slovenské Muzeum kultury RomůO Roma Vakeren
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
11.03.2008Promítání filmu Černý plamen Zprávy ze života Romů
18.02.2008Projekce filmu Čarovné oči z roku 1923 Zprávy ze života Romů
18.01.2008Romové ve filmu O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o Romech
Nabízíme Vám zamyšlení s odborníkem nad často diskutabilním informováním veřejnosti médii. V Devínské Nové Vsi zabil své sousedy šílený střelec. Media rozšířila informace, které byly dosti v neprospěch Romů. Vylíčila je jako viníky situace a na internetu se vyostřila nevhodná debata v neprospěch tohoto etnika. Jakou roli tedy sehrála media v tomto případě? Sociologa Fedora Gála se na názor zeptala Marie Vrábelová.

Fedor Gál Na Slovensku střílel agresivní muž, který vysřílel téměř celou rodinu. Média to pojala tak, že se jednalo o problémovou romskou rodinu. Měla vůbec právo to takto podat?

"Takových kauz já už zažil! Z části na vlastní kůži, z části jako čtenář, divák nebo posluchač. Média dokážou neskutečné věci. Četl jsem v novinách neuvěřitelné texty o pandemii prasečí chřipky. A stálo nás to stovky milionů. Četl jsem v novinách o tom, jaký je Roman Joch rasista a fašista. Znám ho 20 let. Má radikální názory, ostré názory. Je to konzervativní myslitel, ale od rasismu a fašismu je na míle vzálen. Takovýchto věcí já jsem četl, slyšel a viděl strašně moc. V takových případech dokážou média vyprovokovat emocionální bouři. A teď pojďme na tu slovenskou kauzu. Nikdo si nedal tu práci, aby vydržel tři dny, než budou k dispozici ověřené přesné informace z policejního vyšetřování. Média se prostě rozhodla, že budou vyšetřovateli, soudci i katy. Udělali z toho masakru výbuch nervů slušného občana, kterému začali jít na nervy Cikáni v sousedství. To, že se za tři dny zveřejnilo, že tam byl jeden jediný Rom a i ten tam byl náhodou, že ta rodina byla bezproblémová a že o žádný etnický konflikt nešlo, to už bylo pozdě. To už na internetu běžely velice nervní, vulgární, hulvátské, rasistické diskuse a tuto emoci už nebylo možné stáhnout z povrchu zemského."

Dokonce média psala, že na Slovensku měl být původně vyhlášen den smutku a vyvěšeny černé vlajky. Když se ale dozvěděli, že se jednalo o Romy, někteří odmítali smutek držet.

"I kdyby se jednalo o Romy, zemřeli nevinní lidé. Proboha! Zemřeli nevinní LIDÉ. Já prostě žasnu a nevěřím vlastním uším a očím. Je to hrozné. Tady se prostě vžívá taková zvláští... Nevím, jak tomu mám říct. Takový postoj, pocit, emoce, že zločinci jsou hrdinové a jejich oběti jsou viníci. Kajínek je hrdina nevinně sedící ve vězení. Autor masakru na Slovensku je člověk, kterému ruply nervy kvůli nepřizpůsobivým sousedům. A tak dále. A tak dále. Vždyť i ta Natálka, ani ne tříletá, která válčila o život... Naštěstí neumí číst a nesleduje internet... Byla posílaná rovnou na druhý svět, jako by byla ona sama vinna svým hrozným údělem. Nechci ale říkat, že to jsou média obecně. Myslím ale si, že tady opravdu máme přetlak, přebytek, inflaci špatných novinářů, protože toto je jejich odpovědnost. Jejich dílo. Psal jsem si nedávno na toto téma s jedním kamarádem a v mnohém jsme se neshodli. Jednu jeho větu si ale budu pamatovat celý život. Napsal mi: Může se stát, že média vyvolají třetí světovou válku. Nebudou to naše média, protože jsme malinká zemička. Jestli ale toto má být mediální trend, není to nic hezkého."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.01.2014Výstava Věřte – nevěřte mapuje mediální obraz Romů od 19. století do současnostiO Roma Vakeren
30.11.2013Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnostiO Roma Vakeren
08.07.2013Média Romy neberou jako partneryZprávy ze života Romů
11.04.2013Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování Romů v médiíchO Roma Vakeren
10.04.2013Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálníkZprávy ze života Romů
09.04.2013Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkumZprávy ze života Romů
17.11.2012Novináři přispívají k negativnímu pohledu na RomyO Roma Vakeren
09.11.2012Obraz Romů v evropských médiíchZprávy ze života Romů
05.11.2012Na konferenci se představily romské vzory hodné následováníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Rodiny, jejichž děti nebudou chodit do školy, přijdou o část sociálních dávek. Nový program na několika místech Ústeckého kraje, kde žije početná komunita Romů, přijeli představit ministři školství a práce a sociálních věcí - Josef Dobeš a Jaromír Drábek. Slibují si od toho hlavně zvýšení vzdělanosti mladých Romů, a tím i jejich lepší uplatnění na trhu práce.

Prešov se stal dalším východoslovenským městem, které postavilo betonovou stěnu, jež má oddělit nepřizpůsobivé obyvatele lokality Stará Těhelňa od obyvatel blízké ulice. Samospráva tak vyhověla žádosti tamních majitelů domů. Zeď je dlouhá osm metrů a po namontování branky bude průchozí. Klíče k ní budou mít obyvatelé blízkých pozemků.

Muzeum romské kultury v Brně znovu po dvou letech hostí týdenní přehlídku tvorby současných romských sochařů z Česka a Slovenska. Navštěvníci si prohlédnou hotové výtvory, mohou sledovat sochaře při práci a pohovořit s nimi. Sochařskou přehlídkou i dalšími podobnými akcemi chce muzeum poukázat na to, že Romové často, bez jakékoli odborné průpravy, výtvarně tvoří a experimentují s nezvyklými materiály a postupy.

Romové z celé republiky se v sobotu 18. září setkají na Svatém Kopečku v Olomouci na tradiční romské pouti. Její součástí budou kromě mše také hudební, taneční a divadelní vystoupení. Cílem pouti je umožnit Romům, aby se společně setkali a také prezentovali vlastní kulturu. Charita Olomouc pořádá pouť už dvanáctým rokem a očekává účast zhruba pěti set Romů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Romové v Rumunsku ]=
S Gabrielou Hrabaňovou o postoji Francie k rumunským Romům
Zpřísnění francouzské bezpečnostní politiky, kterou vyhlásil koncem července prezident Nicolas Sarkozy, se stalo terčem ostrých kritik. Od začátku letošního roku vyhostila Francie více jak 8 300 Romů, loni jich bylo bez mála deset tisíc. Repatriace kritizuje i český ministr zahraničí Karel Schwanzenberg. Co o svérázné politice francouzského prezidenta míní Gabriela Hrabaňová, ředitelka Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity, na to se ptal Tomáš Bystrý.

Gabriela Hrabaňová Vlády šesti zemí Evropské unie a Kanady se v Paříži dohodly, že budou zlepšovat vzájemnou spolupráci v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. A právě Francie nyní čelí kritice za vyhošťování stovek Romů. Bude se Česká republika, která předsedá Dekádě romské inkluze, snažit sednout si s Francouzy k jednomu stolu a řešit situaci Romů?

"Ano. Blíží se nám mezinárodní řídící výbor Dekády, což je hlavní, zásadní setkání, které musí každá předsednická země nejméně dvakrát v rámci svého předsednictví pořádat. Situace ve Francii je často spojována s tím, že jsme v polovině Dekády a nevidíme pořádné úspěchy v začlňování Romů. Často se, i přesto, že Francie sama v Dekádě není, na Dekádu se ve svém řešení přístupu k řešení odkazuje. Po diskusi jsme se rozhodli přizvat Francii. Bude to v panelu, který se budou zabývat evropským přístupem, nediskriminačním přístupem k začleňování Romů. Chceme, aby Francie vysvětlila nebo nám objasnila to, jak postupují, z čeho vycházejí. Chceme vyvolat diskusi na téma, jakým způsobem by se mělo dál pokračovat. Chceme také některé praktiky případně vyzdvihnout, tedy ty, které opravdu pomáhají a máme s nimi zkušenosti. Máme například poučení ze Španělska, které řešilo podobnou situaci před dvěma lety. Místo represivních nástrojů, místo, aby vyhošťovali lidi ze své země, přistoupili jako členové do Dekády. Nastartovali programy společně s Rumuny a Bulhary a jdou na to přívětivou cestou, aby se jim v Evropě žilo lépe."

Jak se podle Vás k vyhošťování Romů staví čeští politici? Nesouhlas vyjádřil zatím ministr Schwarzenberg.

"Schwarzenberg je jediným politickým představitelem v Evropě vůbec, který si dovolil kritizovat Francii. Myslím si, že v tomto jsme velmi jedineční. Nicméně v rámci našeho postavení, které lze i vycítit, je spíše nevměšovat se do otázek Francie, protože je to přeci jen suverénní stát Evropské unie, ale spíš jít cestou spolupráce s komisí a naznačit, že existují i jiné možnosti než tvrdé vyhošťování."

Nicolas Sarkozy sbíral, kromě jiného, nejvíce bodů také díky důraznému postoji vůči imigrantům. Pokud bych to mohl ilustrovat i na naší republice, někteří politici si svou politickou kariéru vyšlapali také díky tzv. romské otázce a tím, jak navrhovali svá zdánlivě jednoduchá řešení. O čem to podle Vás vypovídá?

"Myslím si, že to samozřejmě vypovídá o tom, že tato otázka je velmi jednoduchá na komunikaci směrem ven. V době, kdy odeznívá krize, můžou stále otázky migrace a nedostatku pracovních příležitostí snadno ukázat na jednu skupinu, která se velmi jednoduše může stát obětí, a na základě toho může daný politik populisticky stoupat v očích většinové společnosti. Francie jako taková se v průzkumech veřejného mínění nestaví plně na stranu Sarkozyho. Demonstrace, které byly vyvolány napříč Evropou ukázaly, že to lidem není jedno. Poslední demonstrace, která ve Francii byla, se zúčastnilo téměř 8 tisíc lidí, jestli se nepletu..."

Ale demonstrovali také kvůli důchodové reformě...

"Nicméně vidíme, že to lidem není jedno a jsou schopni vyjádřit názor, který jde třeba i proti prezidentovi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.11.2012Romové vyhoštění z Francie se chtějí vrátit zpět. V Rumunsku prý zemřou hladyZprávy ze života Romů
21.11.2012Romové musí změnit mentalitu, tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro ČRo poradce rumunského premiéraZprávy ze života Romů
11.11.2012Rumunští herci hrají v romštině. Dočkali se i výhrůžekZprávy ze života Romů
24.09.2011Dny romské kultury a tradiční pouť v RumunskuO Roma Vakeren
20.01.2011Neziskové organizace mohou čerpat inspiraci ze čtvrtletníku IQ Roma servisuZprávy ze života Romů
10.12.2010S kapelníkem skupiny Mahala Rai Banda o hudebních tradicích, bídě i drogáchO Roma Vakeren
19.11.2010Film Nataša sleduje život chudé a postižené Romky z BulharskaO Roma Vakeren
15.10.2010Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské RomyO Roma Vakeren
01.10.2010Romové v Rumunsku: Rozhovor se Stano DanielemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak pokračuje soud s vítkovskými žháři?
Proces s vítkovskými žháři už míří do závěrečné fáze. Soudu už zbývají poslední důkazy. Například doplnění expertízy soudního lékaře. Z pokusu o rasově motivovanou vraždu se zodpovídá čtveřice pravicových radikálů. Loni v dubnu hodili do domku rоmské rodiny zápalné lahve a vážně přitom zranili tehdy dvouletou Natálku. Aktuální informace zjišťovala Andrea Čánová:

Natálka, jméno romské holčičky se stalo symbolem jednoho z nejhorších trestných činů s rasovým podtextem u nás. Po žhářském útoku bojovala o život v nemocnici. Její matka Anna Siváková jí byla stále nablízku:

/Anna Siváková/ "Když potřebuju být s ní, musím to tady nějak vydržet. Skoro celý den jsem s Natálkou, odskočím si jen na oběd, na večeři. A jinak jsem celý den s ní. Pusinkuje panenky, ukazuje mi nožičky, ať s ní cvičím. Sama se nabízí, abych jí procvičila prstíčky, nožičky. Je to hrozně fajn."

Později se rodina přestěhovala do Budišova nad Budišovkou. Starší domek si sami opravují.

/otec Natálky, Pavol Kudrik/ "Máme z toho dobrý pocit. Doufáme, že se nám tu bude dařit líp. Uvidíme, co bude dál. Neustále tu uklízíme, utíráme prach, pořád dokola. Všude se musí chodit s hadrem a všechno utírat."

Zatímco oběti žhářského útoku řeší, jak zvládnout rehabilitace malé Natálky, nekončící opravy staršího domku a další běžné starosti, v budově Krajského soudu v Ostravě začala právní bitva. Na začátku soudního procesu vypovídali obžalovaní. Své právo využili jen dva z nich. David Vaculík a Jaromír Lukeš mlčeli. Naopak mluvili Václav Cojocaru a Ivo Müller. Do detailu popsali přípravu na žhářský útok i samotný incident.

/jeden z obžalovaných/ "Když se jelo tam, Lukeš řekl, že tohle je ten barák. Došlo mi, že se pojede zase zpátky na začátek Vítkova. Poté se Lukeš rozpovídal, že jde o starý sklad nakradených věcí, který je opuštěný, prázdný. Nevěděl jsem v tu chvíli, jestli je to rodinný domek, nebo hala. To jsem nevěděl. Poté..."

/soudce/ "Čili že uděláte co?"

/jeden z obžalovaných/ "Že se láhve hodí do toho skladu. V tu dobu to měl být domek, na což jsem pak přišel."

/další obžalovaný/ "Kdybychom chtěli někoho zabít, nedomlouvali bychom to v nějaké hospodě, kde je plno lidí. Nedomlouvali bychom to v ten den přes telefon, kdo jede, nebo jakým autem se pojede. Určitě bychom to nedomlouvali takhle. Myslím si, i když to bohužel tak nevypadá, že takovým způsobem se lidé vraždit nejezdí."

Před trestním senátem vypovídali i uznávaní experti na extremismus. U obžalovaných totiž kriminalisté našli celou sbírku předmětů s neonacistickou tematikou. Znalce Michala Mazala rozsah sbírky překvapil:

"To, co jsem tam viděl, na mě působilo zcela jednoznačně, že to jsou skutečně materiály, které mají bezprostřední souvislost jak s historickým nacismem, tak s moderním evropským a světovým neonacismem. Je tam spousta nahrávek hudebních skupin neonacistické provenience, spousta různých symbolů na oblečení, kterými se neonacisté vzájemně poznávají. Je tam samozřejmě také spousta různých časopisů, ve kterých jsou otevřeně rasistické nenávistné texty s výzvami k násilí, s výzvami k zabíjení jiných etnik."

Soud předvolal i celou řadu známých a kamarádů obžalovaných. Ti vesměs vypovídat odmítli.

/svědek/ "Odmítám vypovídat."

/soudce/ "Odmítáte vypovídat. Tak toť vše."

/svědek/ "Nashle."

/soudce/ "Co to je nashle?"

/svědek/ "Na shledanou."

/svědek/ "To je rozdíl."

Jeden z neostřeji sledovaných soudních procesů v Česku míří do závěrečné fáze. Většina důkazů se už v jednací síni řešila. Teď je na programu už jen pár z nich. Jak bude přelíčení pokračovat, oznámí soudce Miroslav Studnička příští týden.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.04.2015Natálka Siváková má za sebou přes padesátku operacíO Roma Vakeren
19.04.2014Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpíO Roma Vakeren
18.01.2014Natálka Kudriková půjde na podzim do školyO Roma Vakeren
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
20.10.2013Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpíZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 10. září už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Právní poradna:  Jak to chodí v zastavárnách
Reportáž:  Romové v české, československé a světové kinematografii
Reportáž:  S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o Romech
Zprávy: 
Romové v Rumunsku:  S Gabrielou Hrabaňovou o postoji Francie k rumunským Romům
Reportáž:  Jak pokračuje soud s vítkovskými žháři?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz