Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme na Slovensko za zakladatelkou soutěže Gypsy Spirit. Nakupujeme dárky přes internet? Jaká máme práva se dozvíte v dnešní právní poradně. A také vás seznámíme s malířem, ale ne uměleckým, ale malířem pokojů, který svou práci dělá opravdu rád. Jako vždy nebudou chybět aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.

Lačhi kiarati, čhavale, bacht tumenge savorenge so šunene amari romani relacia "O Roma vakeren". Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevipena andalo romano dživipen. Mangav tumenge lačho šuniben.


=[ Reportáž ]=
Jak vznikl projekt Gypsy Spirit
Teď se zaměříme na vyhlašování cen Gypsy Spirit, o kterém jsme vás v našem vysílání informovovali už několikrát. Uskuteční se přesně za týden od 19 hodin centru Pražská křižovatka. Jak ale vlastně projekt Gypsy Spirit vznikl? Kdo přišel první s myšlenkou vyzdvihnout práci pro romskou komunitu u nás i u sousedů Slováků? Zjišťoval Tomáš Bystrý.

Předávání cen Gypsy Spirit v roce 2009 (Foto: Jana Šustová) Ocenit práci pro romskou komunitu veřejně a ve velkém stylu se podařilo až díky Gypsy Spirit. Letošní druhý ročník proběhne v Pražské křižovatce v Den lidských práv, který připadá na 10. prosince. Jak vlastně myšlenka Gypsy Spirit vznikla? Na to jsem se zeptal Ľubomíry Slušné, prezidentky Asociace pro kulturu, vzdělání a komunikaci:

„Myšlenka vznikla přímo v osadách, ve kterých naše organizace pracuje od roku 2001. Chtěli jsme vedle projektů, které v často těžkých podmínkách realizujeme, uspořádat něco, co by také pozvedlo ducha lidí, kteří zde žijí. Proto Gypsy Spirit. Obdivuji každého, kdo dokáže důstojně žít v podobně nedůstojných podmínkách.“

Ľubomíra Slušná (Foto: Jana Šustová) Vysvětluje autorka projektu Gypsy Spirit, která například vedle bývalého ministra a zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába či expremiéra Jana Fischera zasedne v odborné porotě při letošním vyhlašování. Kromě kategorie, která má speciální obsazení poroty, rozhodne o vítězích ze 68 zaslaných nominovaných organizací a osobností. Například v kategorii jednotlivec se o ocenění Gypsy Spirit ucházejí Lýdia Poláčková, romská poradkyně na magistrátu města Ostravy, romský aktivista Karel Holomek či Kumar Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití. Jak ale vidí osud oceňování Gypsy Spirit do budoucna autorka myšlenky Lubomíra Slušná?

Moderátorka Lejla Abbasová a autorka projektu Gypsy Spirit Ľubomíra Slušná (Foto: Jana Šustová) „Pozitivně. Například, když jsme s cenou začali na Slovensku, nebylo to s podporou vlády, může tedy být nezávislá. Ovšem je dobře, že česká vláda cenu podporuje. A doufám, protože další ročník Gypsy Spirit 2011 se v květnu vrátí na Slovensko, že ho slovenská vláda podpoří,“ dodává prezidentka Asociace pro kulturu, vzdělání a komunikaci.

Přímý přenos ze slavnostního večera v Pražské křižovatce odvysílá Český rozhlas 2 – Praha v pátek 10. prosince od 19 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
19.12.2015Zdeněk Ryšavý získal cenu Roma Spirit v kategorii médiaO Roma Vakeren
02.12.2015Předání cen Roma Spirit v ČR 2015 se zúčastní policista Petr Torák, držitel Řádu britského impériaZprávy ze života Romů
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
14.11.2015Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
17.10.2015Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovanýchO Roma Vakeren
12.10.2015Do užšího výběru na ceny Roma Spirit v ČR 2015 postupuje 16 nominovanýchZprávy ze života Romů
13.12.2014Cena Roma Spirit letos zamířila i do romské redakce Českého rozhlasuO Roma Vakeren
11.12.2014Ocenění Roma Spirit 2014 putuje i do Českého rozhlasuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Nákup na internetu a jeho rizika
Blíží se doba Vánoc a nakupují se dárky. Hodně lidí už volí možnost vybírat dárky v domácí pohodě a teple - tedy přes internet. Marie Vrábelová se šla na internetový nákup a jeho rizika zeptat právního poradce Miroslava Humla. Velký důraz se klade hlavně na převzetí balíčku na poště, jestli tam opravdu je to, co si kupující vybral a jestli tam není něco úplně jiného. A také platit by se mělo raději až při převzetí zboží.

V dnešní době se hodně nakupuje přes internet – jak probíhají reklamace?

„Jako u klasické kupní smlouvy se reklamace uplatňuje u prodávajícího. Kupuji-li zboží přes internet, je mojí povinností prodávajícího kontaktovat, nejprve nejlépe e-mailem, ve kterém se dohodneme, jakým způsobem bude reklamace vyřešena. Prodávající mne může vyzvat, abych zboží zanesl do nejbližšího autorizovaného servisu, popřípadě zaslal jemu, přičemž se zaváže zařídit opravu. Běžnější je ale varianta první.“

Co mohu udělat, pokud se mi zboží nelíbí?

„U zboží zaslaného po internetu máte základní právo zboží ve lhůtě čtrnácti dnů vrátit. Bohužel, cenu zásilky hradíte ze svého.“

Před čím byste zásadně varoval?

„Největším rizikem jsou dodací lhůty. Jelikož se jedná o koupi na objednávku, je dodací lhůta ve smlouvě sjednaná. Pokud není dodržena, není to nutně signálem pro odstoupení od smlouvy, prodejci musí být poskytnuta tzv. lhůta přiměřená k plnění. Bohužel se dost často stává, že si spotřebitel přeje doručit objednané zboží například do 22.12., aby jej mohl darovat dětem pod stromeček, zboží ale není v termínu doručeno. Lhůta přiměřená k plnění v tomto případě představuje až týden. Pokud tedy prodávající odešle zboží 27.12., je povinností kupujícího si zboží vyzvednout a zaplatit. Pokažené Vánoce ale bohužel nikdo nenahradí. Spotřebitel by si tedy měl nastavit dobu dodání dostatečně dopředu, například na polovinu měsíce, aby i s náhradní lhůtou byla vždy jistota včasného obdržení zásilky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Malířské řemeslo
Robert Bati je Rom, který nerad slyší, že Romové jsou všichni stejní. On sám vždy posuzuje člověka podle toho, jaký je. Od kolika let se věnuje malířskému řemeslu, řekl Ivetě Demeterové při příjemném povídání u něj doma.

Malířská štětka „Od patnácti, šestnácti let, co jsem se vyučil a už jsem u toho zůstal.“

Tedy jste po základní škole šel hned na učební obor malíř?

„Ano.“

Měl jste někdy v úmyslu ve studiu dále pokračovat?

„Ani ne, tenkrát bylo naší prioritou jen dokončit školu, bylo nás víc.“

Takže Vy jste přecházel ze základní školy na střední odborné učiliště ještě s dalšími kamarády ze třídy?

„Do učení jsme šli tři, spolu, což nás drželo pohromadě.“

Tihle Vaši spolužáci byli Romové?

„Ne, jenom jeden, druhý byl Čech.“

A Vy jste dnes podnikatel nebo pracujete pro firmu?

„Pro firmu a jsem spokojený. De facto za zhruba sedm let, co u nich pracuji, jsme neměli žádný konflikt.“

Klienti si Vás objednávají jako malíře. Mají problém s tím, že jste Rom?

„To ne. Oni většinou ví dopředu, že přijdu já. Za ta léta, co pracuji, si to lidé mezi sebou předávají, takže teď, když si mě ‚Máňa‘ objedná, ví, že přijde Cigán, který je malíř a je slušný. Přicházím suverénně v rámci svojí profese. Oni i vystupují jako by mě léta znali, nemají žádné obavy ani předsudky, většinou spolu mluvíme tak, jako já teď s Vámi.“

Zkrátka fungují reference ve stylu „jeden známý řekne druhému...“

„Klientela se udržuje, za ta léta se nastřádalo dost zákazníků.“

Stalo se Vám někdy v minulosti ve Vaší profesi, že jste měl problém právě proto, že jste Rom?

„Je třeba říci, že pokud lidé vidí, že něco umíte, tak si toho váží. Většinou pokud někdo ukazuje na všechny Romy stejně, znamená to, že s žádným do styku nikdy nepřišel. ‚Máňa povídala‘ a oni tomu věří. Z vlastní zkušenosti vím, že se spolu dokážeme bavit úplně normálně, naopak, snaží se ode mne získat více informací. Jde jenom o to, že s námi nemají více zkušeností.“

Stalo se Vám někdy, že se lidé podivovali nad tím, že jste Rom a přitom jste jiný než ti ostatní?

“Samozřejmě, že se to několikrát rozebíralo od začátku do konce, co oni, co my... dodnes mám jednu kamarádku, známe se dobrých patnáct let, u které jsem také začínal ‚přes někoho‘, a s tou se dodnes scházíme, vydrželo nám to. Také byla překvapená, když jsem k ní přišel poprvé. Hned při prvním setkání se mi svěřila s takovými věcmi, které asi předtím jen tak někomu nevyprávěla.“

Vy vedle malířství fungujete i jako zpovědní vrba? Je to tím, že jste v dané rodině třeba celý den?

„Asi ano, zrovna teď se mi to také stalo. Maloval jsem v jedné rodině, moc příjemní lidé. Mají dvě dcery a té jedné se život takříkajíc nevydařil, tak jak si přála – zůstala sama s dítětem. Takový je život, pokud lidé spolu chtějí mluvit, tak si popovídají, i když to jsou úplně jiné povahy.“

Vraťme se zpět k Vaší práci. Myslíte si, že je hlavně o zodpovědnosti, o přístupu?

„Já si myslím, že lidé by měli ostatní posuzovat podle sebe a ne podle toho, co kde kdo řekl. Musíte umět rozeznat, jestli je člověk dobrý nebo ne. Z toho vycházím já. Ne z toho, že mi někdo o někom něco řekne. Kolik lidí doopravdy přijde do styku s Romem? Většina v životě ne, ale přesto stoprocentně ví, že jsou špatní. Jenom protože se to píše.“

Vy máte dvě děti – mají ony problém s tím, že jsou Romové?

„Nijak velké, nebo si alespoň teď nevzpomínám, že bychom něco většího řešili. Jenom běžné pouliční hlášky mezi dětmi.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Letošní cenu Muzea romské kultury v Brně dostal slovenský učitel Ján Sajko. Více než 20 let učí výtvarnou výchovu na základní škole v Jarovnicích, v největší romské osadě u Prešova. Cenou každoročně muzeum oceňuje osobnosti, které se významně zasloužily o rozvoj romské kultury a pomoc Romům, ale o nichž se jinak příliš neví. Loňskou cenu dostala muzejní mecenáška a redaktorka Českého rozhlasu Jana Šustová.

V prostorách Lichtenštejnského paláce Úřadu vlády se uskutečnil seminář zaměřený na integraci romské menšiny na místní úrovni. Organizovaly ho ve spolupráci Úřad České vlády a Velvyslanectví Nizozemského království v rámci předsednictví České republiky v Dekádě Romské inkluze 2005 až 2015.

Pražské divadlo Kampa uvede ve středu 15. prosince od 20ti hodin tanečně divadelní projekt Cikánská suita. Inscenace je věnována in memoriam nepostradatelnému spolutvůrci, romskému kytaristovi a zpěvákovi Jánu Slepčíkovi. Hudbu Jána Slepčíka živě doprovází a interpretuje houslový virtuos Marek Balog.

Městská část Praha 3 pořádá zítra, tedy v sobotu 4. prosince od 12ti hodin v Paláci Akropolis Mikulášskou besídku. Vystoupí na ní Romský dětský soubor Jagori, Romská kapela pod vedením Michala Marcina, skupina Black Style, Kouzelník a také kapela Bengas.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Vánoční dílny s romskými umělci v Muzeu romské kultury
Pokud se chcete připravit na Vánoce ve společnosti romských umělců, určitě si příští týden nenechte ujít vánoční dílny v Muzeu romské kultury v Brně. Za přítomnosti dvou výtvarníků si tam budete moci vyzkoušet práci s voskem, sledovat práci řezbáře a seznámíte se také s romskými vánočními zvyky, vinšováním i romským jazykem. Na podrobnosti se Jana Šustová zeptala ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové.

Řezbář Ivan Berky-Dušík při práci (Foto: Jana Šustová) Nastal adventní čas, blíží se Vánoce, a vy v muzeu chystáte vánoční program s dvěma romskými umělci. O co se konkrétně jedná?

„Od 6. do 9. prosince budou v muzeu probíhat vánoční dílny se dvěma romskými výtvarníky. Prvním je Stanislav Kejval z Pelhřimova, který pracuje se včelím voskem. On je dokonce držitelem několika českých rekordů ve výrobě produktů ze včelích pláství, má několik zápisů v České knize rekordů. Vyrábí dekorativní předměty, které se velmi dobře hodí například na štědrovečerní tabuli, protože nádherně voní. Kromě něho bude přítomen ještě Ivan Berky-Dušík, řezbář ze Zvolenské Slatiny, který bude před zraky návštěvníků vyřezávat Betlém. Dílny jsou během celého dne, několikrát se opakují – v 9, 11 a 16 hodin – a jsou určeny pro širokou veřejnost.“

Znamená to, že každý bude moci přijít a něco si vytvořit z vosku nebo ze dřeva. Je potřeba si něco přinést?

„Ne, není potřeba nic, snad jen pracovní oděv, ale ani ten není úplně nutný. Pan Kejval bude mít s sebou i včelí vosk a v případě Ivana Berky-Dušíka se návštěvníci mohou dívat na jeho práci a na to, jak práce postupuje. Není to jediná akce, která nás do Vánoc čeká. 8. prosince bude v muzeu probíhat jednodenní akce Seminář romského jazyka, na který jsou všichni zváni, především ale rodilí mluvčí a žurnalisté. Dále 14. prosince proběhne poslední přednáška z tradičního cyklu Kdo jsou Romové. Tentokrát připravujeme zábavný komponovaný večer o romských pohádkách. Vyprávět o nich budou dva rodilí mluvčí Gejza Horváth a Margita Lázoková. Tato přednáška neprobíhá u nás v muzeu, ale v Knihovně Jiřího Mahena v Brně v Kobližné ulici od 17 hodin. Je tam velmi příjemné, komorní prostředí.“

Pohádkovým světem Vánoc už voní i vaše přechodná výstava, kterou máte právě v muzeu. Je sice dlouhodobější, není spjata s Vánocemi, ale je o pohádkách. Co všechno na ní mohou návštěvníci vidět?

„Výstava má romský název Kaj sas, kaj nasas, guleja bachtaleja ..., tedy Bylo nebylo..., což je úvodní formule z tradičních romských pohádek, a zasvěcuje nás do světa romských pohádek a zejména pohádek ze sbírky romistky Mileny Hübschmannové, které je celá výstava věnována. Návštěvník zde najde plno informací o tom, jaké místo zaujímaly romské pohádky v romské duchovní kultuře. Jsou zde ukázky od mnoha známých romských pohádkářů, hlavně z doby po druhé světové válce a zejména od těch, kteří byli důležitými informátory Mileny Hübschmannové. Výstavu navíc doplňuje ukázka kovářské romské dílny, protože kovář, jako tradiční romský řemeslník, je i jednou z typických postav, která vystupuje v romských pohádkách. Jeden kout je zde také zařízen jako romské obydlí, návštěvníci se zde mohou pohodlně usadit a z discmanu poslouchat ukázky romských pohádek, které jsou nahrány v podání rodilých mluvčí. Ti se na to velmi nachystali a řekla bych, že podali zdařilé, skoro profesionální výkony. Návštěvník může na výstavě strávit delší čas a v klidu poslouchat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O Vánocích i o romštině s Májou Zajacovou
Každá z nás prožívá narození Ježíška jinak. Někdo s bohatou vánoční výzdobou a drahými dárky a někdo naopak skromně. O Vánocích, ale i o romštině si povídala s Májou Zajacovou Iveta Demeterová.

U vánočního stromečku (Foto: Anna Poláková) „U nás doma se romsky vůbec nemluvilo, protože náš tatínek neumí a maminka s ním tudíž romsky mluvit nemohla. A je to škoda, protože teď neumím pořádně romsky a mrzí mě to, i když se dodatečně učím. U nás byly Vánoce trochu jiné, protože maminka je věřící, takže to nebylo úplně tradiční. Upřímně mohu říct, že mi to chybí. V současnosti jsem rozvedená, ale ještě s manželem, v jejich rodině, to tradiční bylo, moc se mi to líbilo a chtěla bych Vánoce takhle slavit i dál.“

Vánoce jsou křesťanskými svátky. Říkáte, že maminka je věřící, přesto Vánoce slavila trochu jinak?

„Ano. Slaví Vánoce tak, že pro nás sice všechno připraví, ale vnitře to necítí jako my, tu klasickou vánoční pohodu. Navečeří se s námi, připraví stromeček, dárky, ale není s námi.“

Maminka patří mezi Svědky Jehovovy?

„Ano, patří. Já jsem u nich také kdysi byla, asi do svých třinácti let, ale postupem času si člověk srovná poznatky, které získává a studuje. A já jsem došla k názoru, že věci, které hlásají, se neshodují s mým přesvědčením, a tak jsem skončila. V jejich víře se hodně zakazuje například vrcholový sport, maminka mi tehdy zakázala cvičit sportovní gymnastiku, mě to strašně bolelo, a tak asi nastal zlom.“

Kolik máte sourozenců?

„Mám o pět let staršího bratra.“

Jaký má na maminku názor Váš bratr?

„My jsme si dost podobní, on je také dost živelný, rád se baví. Také si prošel obdobím velkého zakazování, hlavně v dětství, takže s tím nesouhlasil.“

Vy jste byla v maminčině víře vychovávána...

„Ano, do mých třinácti let. Od víry jsem se odklonila v době, kdy jsem měla být pokřtěná. Ale protože jsem si nebyla stoprocentně jistá, jestli v ní chci zůstat, rozhodla jsem se, že ne. Nikomu ale jeho rozhodnutí nevyvracím, každý má mít svůj názor a dělat to, co ho baví. A mamince její víra strašně psychicky pomáhá, jsem tedy ráda, že ji má. Jen se musíme navzájem respektovat, jinak to není možné.“

Je to lehké se navzájem respektovat?

„Těžké. Já jsem povahy živelné a maminka mě hodně drží při zemi, ale je to maminka, tak jí to neberu.“

Jaká byla její reakce, když jste se rozhodla od víry odejít?

„Nebyla šťastná, byla dost zarmoucená, nelíbilo se jí to. Ale ví, že mi z víry hodně v srdci zůstalo. Dnes se o tom spolu dokážeme normálně bavit, ona mi kolikrát čte informace, které se díky víře dozvídá, já s nimi buď souhlasím nebo nesouhlasím... Nemůžu jí to zkrátka brát, přeji jí to.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 3. prosince už je minulostí. Ale naladit si nás můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale sam rado hoj san amenca. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Aven saste the bachtale. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Jak vznikl projekt Gypsy Spirit
Právní poradna:  Nákup na internetu a jeho rizika
Reportáž:  Malířské řemeslo
Zprávy: 
Reportáž:  Vánoční dílny s romskými umělci v Muzeu romské kultury
Reportáž:  O Vánocích i o romštině s Májou Zajacovou

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz