Vyhledávání
18.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. Dnes se vydáme do Náchoda, kde funguje sdružení Romů. Už se vám možná také stalo, že jste se v restauraci setkali s neochotou obsluhy. Jak se v tomto případě zachovat, na to vám odpovíme v naší právní poradně, a jako vždy nebudou chybět aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.

Lačhi kiarati, čhavale, bacht tumenge savorenge so šunene amari romani relacia ,,O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevipena andalo romano dživipen. Mangav tumenge lačho šuniben.


=[ Reportáž ]=
Sdružení Romů v Náchodě
Teď se vydáme za Romy a za kapelou Čilágos do Náchoda. Právě tato kapela je součástí Sdružení Romů v Náchodě, které úzce spolupracuje s městem a snaží se pomáhat nejen Romům, ale všem, kteří podanou ruku potřebují. Na další aktivity se Iveta Demeterová zeptala předsedy sdružení Emila Baláže.

Čilágos (Foto: Jana Šustová) „Věnujeme se stejným činnostem jako ostatní sdružení v jiných městech. Spolupracujeme s místní samosprávou i s romskými terénními pracovníky nebo s asistenty na školách. Zhruba pětina našich lidí přispívá programem do společného romského komunitního centra. Navíc máme kapelu Čilágos.“

Kdy vaše sdružení vzniklo?

„Po roce 1998.“

Jste v Náchodě jediným romským sdružením?

„Ne, je nás asi sedm, každý ale máme jiné aktivity. Někteří se například specializují na práci s dětmi - pořádají letní tábory, plavání atd.“

Nesuplují se vaše aktivity?

„Ne, protože my pracujeme spíše politicky. Vytváříme lepší podmínky pro ostatní sdružení v Náchodě.“

Co myslíte tím, že pracujete politicky?

„Já i moji spolužáci a soukmenovci jsme se stali politiky – na městských úřadech, policii. Všichni se známe, tykáme si a společně řešíme různé problémy.“

Vy jste frontmanem kapely Čilágos, co je nového?

„Více hrajeme v Polsku, chystáme nové písničky. Tedy nové – některé jsou i 300 let staré, sbíráme je po příbuzných, kdo si vzpomene, co zpívávala jeho babička.“

Jsou mezi polskými návštěvníky vašich koncertů i Romové?

„Nejsou, opravdu ne. Většinou totiž hrajeme v lázeňských, turistických oblastech, kde se Romové moc nepohybují.“

Blíží se Vánoce – chystáte s kapelou nějaké vánoční překvapení?

„Překvapení ne, ale jako každý rok bude 22. prosince v Náchodě Dlouhá noc. Pozvou se kapely z okolí a jamuje se.“

Jak vlastně slavíte Vánoce? Jsou v něčem jiné?

„Určitě. Moje manželka není Romka, tedy přebíráme zvyky z obou rodin. Máme takové černo-bílé Vánoce.“

Co to znamená?

„Já si z toho trochu dělám legraci. Třeba jsme spojili různá jídla, která se v našich rodinách podávala na Štědrý den.“

Například?

„Místo čočkové polévky, která měla přivolat peníze, jsem se naučil jíst rybí polévku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.12.2008Náchodská kapela Čilágos slaví jeden úspěch za druhýmO Roma Vakeren
14.12.2007Skupina Čilágos pokřtila své druhé album s názvem Tuke - Tobě O Roma Vakeren
30.06.2006IRU jednala o aktuálních životních podmínkách Romů v Evropě a o diskriminaciO Roma Vakeren
30.12.2005Skupina Čilágos je známá u nás i v zahraničíO Roma Vakeren
19.08.2005Na maďarském festivalu Sziget vystoupila česká skupina ČilágosO Roma Vakeren
01.07.2005Romské kapely vystoupily na koncertu proti drogámO Roma Vakeren
18.10.2002Skupina Čilágos pokřtila své nové albumO Roma Vakeren
17.10.2002Křest nového CD skupiny ČilágosFotoaktuality
04.09.2002RespektHudba
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Co dělat v případě nekvalitních služeb v restauraci
V restauraci máme svá práva, která bychom měli znát. Marie Vrábelová se proto zeptala právního poradce Miroslava Humla, jak je to v případě, že čekám dlouho na svoji objednávku jídla.

„Nejprve si rozebereme typ uzavřené smlouvy. Objednávka hotového jídla je druhem kupní smlouvy a musí být plněna neprodleně, jak ostatně vyplývá z názvu. Hotové jídlo by mělo být dodáno v horizontu 5 – 10 minut, pokud ne, nejedná se o hotové jídlo a ze strany prodávajícího dochází ke klamání spotřebitele. Jídlo, garantované v jídelním lístku jako jídlo na objednávku, představuje kupní smlouvu na objednávku. Prodávající má povinnost dodat objednaný výrobek, službu či v našem případě pokrm, v předem dohodnuté lhůtě, která by měla být v jídelním lístku specifikována. Provozovatelé restaurací by v menu měli u jídel do závorky uvádět, že na jejich zhotovení je potřeba například 40 – 50 minut. Pokud čas uveden není, předpokládá se, že se jedná o přiměřenou dobu 30 minut. Není-li jídlo v této lhůtě doneseno, má spotřebitel právo se připomenout a následně povinnost poskytnout prodávajícímu náhradní přiměřenou lhůtu, která je kratší, 10 – 15 minut. Pokud ani poté není pokrm dodán, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit. V našem případě tedy odejít bez zaplacení. Nárok na náhradu škody není tímto oslaben. Nejenom že můžeme z restaurace odejít, navíc můžeme od provozovatele restaurace žádat náhradu hodinové mzdy za dobu, kdy jsme místo práce čekali v jeho podniku na jídlo, které nám nebylo dodáno.“

Jak postupovat v případě, kdy jsme si během čekání dali například kávu nebo limonádu?

„V takovém případě samozřejmě neodcházíme bez placení, to by totiž došlo k neoprávněnému obohacení na straně strávníka. Zákazník má povinnost veškeré nápoje uhradit. Mohl by namítnout, že nápoj měl smysl pouze v rámci celého objednaného menu, že služba tudíž nedosáhla plné hodnoty a uplatnit přiměřenou slevu.“

Kdy mohu reklamovat jídlo, které není podle mých představ?

„Vady mohou být kvalitativní a kvantitativní. V prvém případě bylo jídlo například nedostatečně ohřáté, v druhém se jedná zejména o nedostatek v gramáži. Kvantitativní vady bývají častější, lidé si u nás v poradně stěžují, že si v restauraci objednali 200 g masa syrové váhy, dodáno jim ale bylo podstatně méně. Prodávající má pak prvotní povinnost uvést pokrm do souladu s kupní smlouvou, tzn. přihřát pokrm, doplnit jej na správnou gramáž apod.“

Pokud moje námitky nejsou akceptovány, kde si mohu stěžovat?

„Máte právo žádat přiměřenou slevu a pokud provozovatel restaurace nebude souhlasit, dá se postupovat soudní cestou. Rád bych upozornil na skutečnost, že ve většině restaurací se platí až po zkonzumování jídla, tudíž stále máte možnost zaplatit pouze zmenšenou částku a věřit tomu, že k žádnému soudu nedojde. V opačném případě je lepší sehnat si dostatečný počet důkazů, například svědka, který se vámi obědval, případně nevhodný pokrm vyfotit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.09.2006Ostravští Romové neuspěli se žalobou proti klubu ve StodolníZprávy ze života Romů
05.09.2006Klub v Ostravě Romy nediskriminoval, rozhodl soudZprávy ze života Romů
24.02.2006Ostravský soud řeší další případ diskriminace RomůO Roma Vakeren
03.02.2006Jen málokdo, kdo se setká s diskriminací, se dokáže bránitO Roma Vakeren
25.03.2005Ostravský soud řešil případ nevpuštění Romů do baru DiabloO Roma Vakeren
24.03.2005Ostravan se musí omluvit za to, že v jeho klubu neobsloužili RomyZprávy ze života Romů
01.02.2005Soud řeší údajnou diskriminaci Romů v ostravské restauraciZprávy ze života Romů
17.01.2005Za diskriminaci Romů musí švédský hotel draho zaplatitZprávy ze zahraničí
02.09.2004Ostravský hotel nebude obsluhovat Romy, kteří se chovali hlučněZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Mladé Boleslavi je nový projekt pro romské předškoláky
Občanské sdružení Jekhetani Luma - Společný Svět v Mladé Boleslavi představilo nový projekt. V něm nabízí další sociální službu pro romské děti. Jedná se především o romské předškoláky. Co je cílem tohoto projektu, zjišťovala kolegyně Jana Huzilová.

Cílem projektu je přispět ke snížení počtu romských dětí v praktických, dříve zvláštních, školách.

„V minulosti se Romové dostávali do zvláštních škol na základě etnicity. I když byly zvláštní školy zrušeny nebo přejmenovány na praktické, v praxi se do nich stále hodně romských dětí dostává. Jedním z důvodů je přístup rodičů. My bychom rádi oslovili všechny rodiče romských předškoláků a aktivizovali je k tomu, aby jejich děti, pokud jsou zdravé a nemají lehké zdravotní postižení, chodily do základní školy. K tomu je ovšem potřeba se připravovat několik let předem, nejlépe umístit dítě do mateřské školy,“ prozradila mi jedna z hlavních autorek projektu Martina Brzobohatá, ředitelka občanského sdružení Jekhetani Luma - Společný Svět v Mladé Boleslavi.

„Chceme v rámci této služby informovat všechny rodiče o jejich právech a povinnostech, pomoci jim dostat děti do školek, kde jsou odborníci, kteří dokáží dítě připravit na nástup do základní školy,“ doplnila Martina Brzobohatá.

Nová sociální služba pro romské děti vznikla ve spolupráci s dalšími odborníky.

„Úzce spolupracujeme s pedagogicko-psychologickou poradnou v Liberci a zejména v Mladé Boleslavi. Vytváříme novou metodiku, abychom my, sociální pracovníci, nedublovali odborné služby. Plánujeme například pomoct rodičům s domácí přípravou. Ovšem pouze pokud dítě skutečně nemůže chodit do školky - nemají pro něj místo - anebo pokud byli s dítětem ověřit na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, zda jeho vývoj probíhá v pořádku či jestli je třeba více se zaměřit na speciální oblast,“ řekla jedna z autorek projektu Martina Brzobohatá a doplnila, co se od projektu očekává:

„Cílem našeho projektu, který v příštím roce končí, je dosáhnout větší informovanosti rodičů a poskytnout jim dostatek času se na všechno dobře připravit. My jim můžeme pomoci doprovodem, v komunikaci, s písemnostmi apod.,“ řekla na závěr Martina Brzobohatá.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.07.2011V Mladé Boleslavi startuje projekt Nová šance pro romské dětiO Roma Vakeren
28.05.2011Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních školO Roma Vakeren
02.06.2006Občanskou poradnu v Mladé Boleslavi provozuje sdružení Jekhetani LumaO Roma Vakeren
09.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Vláda ani ministerstvo školství neřeší diskriminaci romských žáků. Tvrdí to sdružení 15ti neziskových organizací Společně do školy. Tento přístup by prý mohl pro Českou republiku znamenat další žaloby u Evropského soudu pro lidská práva. Tento soud přitom už v roce 2007 rozhodl, že Česko porušilo právo na vzdělání u 18ti Romů tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol.

U ostravského krajského soudu začal proces se ženou a jejím mladistvým synem, kteří letos na jaře zaútočili zápalnou lahví na dům svých romských sousedů v osadě Bedřiška na periferii Ostravy. Vzhledem k tomu, že mladší z obžalovaných nebyl v době spáchání útoku ještě plnoletý, je hlavní líčení za zavřenými dveřmi.

V mladoboleslavské městské knihovně začala výstava fotografií a dobových dokumentů s názvem Místa utrpení, smrti a hrdinství - život vězňů v nacistických koncentračních táborech. Putovní expozici, která vzpomíná na nelidské strádání vězňů, zapůjčila Historická skupina Osvětim při Sdružení politických vězňů a pozůstalých. Výstava potrvá do 30. listopadu.

Muzeum romské kultury v Brně udělí 26. listopadu svoji cenu Jánu Sajkovi, učiteli výtvarné výchovy ve slovenské romské osadě v Jarovnicích. Pokřtí také nový bulletin za rok 2009 a zahájí výstavu fotografií Jana Petránka Svatební rituály Indie.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Polští a čeští studenti žurnalistiky se společně seznamovali s životem Romů
Letos v květnu byl zahájen projekt „Poznej souseda. Polsko-česká zkušenost v novinářské práci.“ Zúčastnilo se ho sedmnáct studentů žurnalistiky z Olomouce a z dolnoslezské Vratislavi a zdaleka se nezabývali pouze polsko-českým soužitím. Hlavním cílem projektu totiž bylo seznámit budoucí novináře s romskou tematikou. Podrobnosti má Jana Šustová.

Výstava fotografií studentů žurnalistiky ve Vratislavi (Foto: Jana Šustová) Během projektu se studenti setkávali se zkušenými novináři, úředníky, pracovníky neziskových organizací, ale především se samotnými Romy a poznávali jejich příběhy. Poté mladí lidé vytvořili několik desítek reportáží, fotografií a jednu televizní reportáž. Všechny ukazují každodenní život Romů, jejich problémy, komplikovanou identitu, nepochopenou kulturu i potřebu porozumění. O náplni kurzu hovoří jedna z účastnic - Lucie Růžičková, studentka Univerzity Palackého v Olomouci.

„Na začátku byly různé tréninky, jako třeba antidiskriminační trénink nebo přednášky o stereotypech a tak podobně. To nás mělo připravit na přístup k tomu tématu, což bylo určitě zajímavé a potřebné. Potom jsme se rozdělili do skupinek a každá se věnovala nějakému médiu. Ty skupinky měly za úkol zpracovávat reportáže na téma romské komunity. Já jsem byla v rozhlasové skupině, ale byla ještě skupina zaměřená na televizi, online žurnalistiku a psanou žurnalistiku.“

Když jste potom šli do terénu, do jakých lokalit jste se dostala?

Romské nahrávací studio v Brochówě (Foto: Jana Šustová) „My jsme zpracovávali téma Romského kulturního centra v Brochówě tady ve Vratislavi, což je čtvrť, kde žije převážně romská populace. A tak jsme se zabývali tím, zda veřejnost vůbec ví o tom, že se tam buduje nějaké takové centrum a dělali jsme rozhovor s hlavním organizátorem toho brochowského projektu. Dělali jsme i fotoreportáže - přestože jsme byli rozhlasová skupina, tak jsme hodně fotografovali.“

V Polsku žije daleko méně Romů než u nás a proto se o nich v médiích i málo píše či mluví. Většina reportáží se týká spíše situace Romů v zahraničí, především v zemích Evropské unie. A jak to vypadá, pokud dojde na reportáž o Romech v Polsku? To říká polská koordinátorka projektu Iwona Frydryszak:

Koordinátorky projektu Anna Kudarewska a Iwona Frydryszak (Foto: Jana Šustová) „U nás v Polsku vycházejí články, které mluví o Romech v takovém kontextu, že někde udělali nějaký přestupek, ukradli auto a podobně. Často se používá slovo Cikán a neodlišuje se, jak různorodé skupiny Romů jsou. Často se zaměňují polští Romové s rumunskými Romy, kteří si sem přijeli vydělat a někde žebrají. A ten jeden obraz Romů se přenáší na všechny ostatní romské skupiny tady v Polsku. Z toho tedy vznikla ta myšlenka projektu představit studentům různé tváře romské otázky v Polsku. “

Iwona Frydryszak dříve pracovala v Gruzii jako dobrovolnice organizace Člověk v tísni. Tato zkušenost jí i její kolegy vedla k polsko-české spolupráci. Na projektu Poznej souseda se vedle Člověka v tísni podílela polská organizace Dům setkávání Angelusa Silesiusa, Univerzita ve Vratislavi a Univerzita Palackého v Olomouci. A jak vlastně došlo k partnerství Vratislavi a Olomouce?

Prezentace studentských prací v kavárně ve Vratislavi (Foto: Jana Šustová) „V souvislosti s tím, že Dům setkávání působí ve Vratislavi, tak nám samozřejmě záleželo na tom, abychom vzali zdejší studenty žurnalistiky. A hledali jsme město, které by bylo odpovídajícím partnerem Vratislavi. Nechtěli jsme Prahu, protože Vratislav není hlavním městem a také proto, že se všechno koncentruje do Prahy. Chtěli jsme nějaké jiné město a Olomouc je velmi pěkný a říkala jsem si, že by bylo dobré ho ukázat Polákům. A také jsme hledali, kde má organizace Člověk v tísni své pobočky spojené s prací s Romy. A Olomouc byl jedním z těch míst. Ve spolupráci s Vratislavskou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci jsme vyhlásili konkurz. S uchazeči to nebylo jednoduché, protože studentské výměny se uskutečňovaly v průběhu semestru. Z každé země se přihlásilo zhruba dvacet kandidátů, z nichž jsme vybrali osm. Takže nakonec se nám podařilo účastníky najít, ale počátky byly těžké. Bez pomoci univerzit a lektorů, které jsme měli na univerzitě ve Vratislavi a v Olomouci, by se nám to nepodařilo. Ale tím, že univerzity byly našimi přímými partnery, tak vyzvali studenty k účasti na tom projektu.“

S fotografiemi a texty polských a českých studentů žurnalistiky, které vznikly v rámci projektu Poznej souseda, se budete moci seznámit v Olomouci a to v pondělí 22. listopadu od 18 hodin v Jazz Tibet Clubu v Sokolské ulici 48. V rámci večera uvidíte vystoupení, zasoutěžíte si o zajímavé ceny a vyslechnete si zkušenosti budoucích novinářů z jejich práce v sociálně vyloučených komunitách.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.02.2011Polští studenti se zajímavou formou seznamují s Romy a jejich osudyO Roma Vakeren
18.11.2010Pozvánka na výstavu "Romové. Špatná adresa"Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Sananim bojuje proti závislosti na drogách
Občanské sdružení SANANIM je v ČR jedním z nejstarších a dnes i největších nestátních poskytovatelů služeb v oblasti prevence, péče a léčby závislostí na drogách. V současné době sdružení provozuje jedenáct hlavních zařízení. Sananim nám dnes představí ředitelka centra Martina Richterová - Těmínová v příspěvku Ivety Demeterové.

„Sananim se pokouší vytvořit ucelený systém tak, abychom měli pro každou fázi rozvoje závislosti konkrétní službu. Často se lidé mýlí v tom, že když se vzorné dítě najednou dostane do kontaktu s drogou, stává se závislým. Takhle to samozřejmě není. Dítě se nejprve začne rizikově chovat a teprve jeho chování může vést k častému užívání návykových látek a potom třeba k závislosti. Jenže k tomu je potřeba určitý čas. Pro nás je důležité s klienty pracovat co nejintenzivněji a co nejdříve. Z těchto důvodů máme terénní programy určené pro lidi, kteří nejsou v kontaktu s žádnou službou, pro ty, kteří ještě nechtějí s drogou přestat. Dále provozujeme kontaktní centra, která spadají do nízkoprahových služeb, a v nich lidi cíleně motivujeme ke změně.“

Co má dělat rodič, který má doma závislé dítě, které nechce s drogou přestat?

„Mladí lidé užívají drogy z několika příčin. Může se jednat o projev dospívání, adolescenčního procesu odpoutávání se od rodiny, kdy droga slouží jako nástroj. V těchto případech většina klientů časem přestane. Užívání ale samozřejmě může být součástí většího problému. Mohou to být potíže vnitřního charakteru, naši klienti například trpí duševními nemocemi, depresemi, psychotickými stavy, droga jim slouží jako lék. Nebo to mohou být děti, které prožily veliké trauma – byly zneužívány, týrány. A co rodič může udělat? Neměl by se stydět a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.“

A když dítě veškerou pomoc okolí odmítá?

„Součástí naší práce je trpělivost. Musíme společně čekat a ve správný okamžik zareagovat a pomalu, postupně dítěti zobrazovat, jaké mu jeho závislost přináší problémy.“

Co s klienty, kteří s užíváním drog začnou v dospělém, zralém věku?

„To jsou velmi zajímavé případy, které se stávají, i když dospělý člověk spíše sáhne po alkoholu. Podle mě tomu předchází stejný základ jako u mladých lidí – je to známkou otevření vnitřního problému či krize ve vztazích, většinou partnerských.“

Dnes již sedmnáctiletý Petr se před několika lety sám dostal do situace, kdy jeho maminka brala drogy a on se jí snažil pomoci. Jaké to pro Vás tenkrát bylo?

„Ze začátku jsem tomu nechtěl věřit. Bylo to hrozné. Cítil jsem se trapně.“

Často se Vám stávalo, že maminka utekla z domova a Vy jste ji musel jít hledat. Kde jste ji hledal?

„Přímo na Hlavním nádraží, tam byla asi dvakrát.“

Když jste s ní o tom mluvil, co Vám říkala? Proč s drogami začala?

„Vůbec nevěděla co mluví, prý si chtěla hlavně užívat.“

Během své závislosti hodně zhubla – jak viděla sama sebe?

„Říkala, že se za to, co dělá, nenávidí, ale už se s tím nedalo nic dělat, ve skutečnosti jí bylo všechno jedno.“

Byla si vědoma toho, že Vám a Vašemu mladšímu bratrovi ubližuje?

„Ano, až moc, ale i přesto v tom pokračovala.“

Jak to s maminkou dopadlo?

„Myslím si, že nejlepším východiskem pro ni bylo, když ji zavřeli, že jenom kvůli tomu přežila. Vězení ji zachránilo.“

Ona se do vězení dostala kvůli drogám?

„Ano, právě kvůli nim.“

Maminka je pro Vás příkladem, co s lidmi drogy dokáží udělat. Myslíte si, že by jste i přesto měl chuť po drogách sáhnout?

„Myslím si, že ne. Bojím se toho.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
14.08.2009Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomocO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 12. listopadu už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Sdružení Romů v Náchodě
Právní poradna:  Co dělat v případě nekvalitních služeb v restauraci
Reportáž:  V Mladé Boleslavi je nový projekt pro romské předškoláky
Zprávy: 
Reportáž:  Polští a čeští studenti žurnalistiky se společně seznamovali s životem Romů
Reportáž:  Sananim bojuje proti závislosti na drogách

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745934   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261895   11.09.98 Romske aktuality
227113   14.03.00 Romský jazyk
160433    Historie a původ Romů
135404   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118880    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102299    Fotografie
89074   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79648   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77226    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz