Vyhledávání
28.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás seznámíme s dalším vývojem v kauze Vítkov. Připomeneme úspěšný vzdělávací projekt občanského sdružení Slovo 21, podíváme se do míst, které zasáhly povodně a samozřejmě nezapomeneme ani na aktuality ze života Romů a spoustu romské hudby.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Kauza Vítkov
Teď se věnujme jedné z nejsledovanějších kauz české justice. Soudce Miloslav Studnička vynese verdikt nad čtveřicí pravicových radikálů, kteří hodili zápalné lahve do domku rómské rodiny. Dvouletá Natálka přitom utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Státní zástupkyně je viní z pokusu o rasově motivovanou vraždu. Tento týden zněly v jednací síni závěrečné řeči. Český rozhlas pořizoval zvukový záznam z jednací síně. A vše na místě sledovala reportérka Andrea Čánová.

Foto: ČTK Závěrečné přednesy v největší síni ostravského soudu doprovází latina, odkazy na římské právo nebo filozofii. Státní zástupkyně Brigita Bilíková při své řeči citovala německého protestantského teologa Martina Niemöllera:

„Když přišli nacisté a sebrali komunisty, nepletl jsem se do toho, nebyl jsem komunista. Když přišli a sebrali socialisty, nepletl jsem se do toho, socialisté pro mě nic neznamenali. Když přišli a sebrali Židy, pořád jsem se do toho ještě nepletl, nebyl jsem Žid. Když přišli a sebrali katolíky, také jsem nic neříkal, jsem přece protestant. Když pak přišli a sebrali mě, nebyl už nikdo, kdo by se do toho pletl.“

„Přestože nechci být patetická, domyšleno do důsledků je zřejmé, že skutkem spáchaným obžalovanými byla v symbolické rovině ohrožena celá společnost, včetně nás všech jak zde sedíme.“

Nejpřísnější trest navrhla pro Davida Vaculíka, který byl podle ní mozkem skupiny. Jeho advokát Petr Kausta naopak žádá soud o zprošťující verdikt:

„Podle mého názoru nebyly zjištěny takové okolnosti a důkazy, které by jednoznačně prokazovaly vinu mého klienta.“

Zatímco v soudní síni vrcholí právní bitva, v Budišově nad Budišovkou se rodina popálené Natálky raduje z toho, že malá holčička s pomocí lékařů začala chodit. Její matka Anna Siváková od počátku věřila, že Natálka bitvu vyhraje.

„Je to zázrak, protože doktoři jí nedávali vůbec žádnou šanci.“

Zmocněnec Natálky Pavel Uhl pro žháře navrhl doživotní trest.

„Vražda totiž vždy zůstává vraždou.“

Advokát Jaromíra Lukeše si svou závěrečnou řeč připravoval prakticky celou noc. Jeho projev připomínal americký film ze soudního prostředí. Mluvil v kuse celou hodinu. Obhájce Pavel Pěnkava hlavně zdůraznil, že útok nelze soudit jako pokus o rasově motivovanou vraždu.

„Obžalovaní jsou soudu vykreslováni jako neonacističtí vrazi, kteří k oslavě narozenin Adolfa Hitlera chtěli zavraždit, tj. úmyslně připravit o život romské obyvatele domu ve Vítkově, a to včetně nezletilých dětí. Tento předobraz, notně živený médii, je pak obžalobou dotvářen tak, že jeho bílá místa jsou doplňována hypotézami a neprokázanými spekulacemi. Je nyní úkolem soudu přísně oddělit hypotézy a spekulace od skutečností, které byly bez nejmenších pochybností v rámci důkazního řízení prokázány.“

Promluvil i dosud mlčící obžalovaný Jaromír Lukeš.

„Vím, že to, co jsme provedli, vůbec nebylo dobré a že jsme udělali něco hodně špatného. Ale vinen z pokusu o vraždu se cítit nemůžu, protože jsem zabíjet nechtěl, ani kluci ne. Já jsem byl tím člověkem, který jim řekl, že je to neobydlený dům. Je naší velkou chybou, že než jsme stihli pořádně přemýšlet, rovnou jsme konali a to se s námi ponese celý život. Už teď jsme v očích médií a tím pádem v očích většiny lidí vrazi. A to s člověkem pořádně zamává.“

Soud vynese rozsudek 20. října.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.04.2015Natálka Siváková má za sebou přes padesátku operacíO Roma Vakeren
19.04.2014Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpíO Roma Vakeren
18.01.2014Natálka Kudriková půjde na podzim do školyO Roma Vakeren
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
20.10.2013Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpíZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slovo 21 pořádá přípravné kurzy na vysoké školy
Teď vám nabídneme důležité rady vašim dětem, které se chystají studovat vysokou školu. Už sedmým rokem organizujeme O.s. Slovo 21 přípravné kurzy na VŠ pro romské středoškoláky. Podle zkušeností pro ně seřadili jednotlivé kapitoly toho, co zájemce o studium nejvíce zajímá a co by měli vědět před přijímacími zkouškami na některou vysokou školu. Více tomuto tématu řekla Marii Vrábelové Martina Horvátová, koordinátora projektu.

„Od letošního podzimu navazujeme na předchozí roky a rozjíždíme 8. ročník přípravných kurzů na vysoké školy. Kurzy se konají v Praze a dále v několika krajích České republiky. Kde přesně, to se posluchači mohou dozvědět na našich webových stránkách www.slovo21.cz.“

Jak byly úspěšné minulé roky?

„Myslím si, že obecně můžeme kurzy považovat za úspěšné. Dlouhodobý průměr se pohybuje okolo 60 procent, tzn. 60 procent lidí, kteří konají přijímací zkoušky, se dostane na vysokou školu. Musím se zároveň pochlubit, že v právě proběhlém ročníku, tedy školním roce 2009/2010, se úspěšnost pohybuje okolo 80 procent.“

Víte, jestli absolventi ve studiu pokračují?

„Snažíme se je dál sledovat. Jelikož se ale převážně jedná o mladé lidi, neustále se jim mění životní podmínky. Například si změní telefonní číslo a nenahlásí to našemu koordinátorovi. Občas je to tedy detektivní práce. Snažíme se je sledovat, nemáme ale žádný ucelený přehled.“

Co musí zájemce splňovat pro zařazení do přípravného kurzu?

„Přihlásit se může každý, kdo studuje střední školu, a to ve druhém, třetím nebo čtvrtém ročnímu. Dále každý, kdo letos maturuje nebo absolvoval střední školu a je mu 26 let a méně.“

V jakých krajích kurzy pořádáte?

„V Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, nově se chystáme na Vysočinu.“

Kde očekáváte největší zájem?

„Tradičně vysoký zájem máme v Olomouci nebo v Ostravě. V posledním ročníku to ale bylo i v Ústeckém kraji.“

Mají vaši absolventi po ukončení vysoké školy větší možnost uplatnění?

„O tom zatím přehled nemáme. Víme, že někteří naši absolventi už mají magisterský titul, nicméně zda si našli práci úplně nesledujeme, ani to není primárním účelem našeho projektu. Samozřejmě kdokoli, kdo vystudoval vysokou školu, má daleko větší pravděpodobnost úspěchu v zaměstnanosti, než když ji nemá. V České republice obecně je nezaměstnanost vysokoškoláků velmi nízká, mezi 1,5 až 2 procenty.“

Zřejmě se k vám asi nehlásí lidé z vyloučených lokalit?

„Máme několik studentů, kteří žijí ve vyloučené lokalitě či místě, které je takto označováno, a ti mají zájem studovat na vysoké škole.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Následky povodní v Hejnicích
Podíváme se do Hejnic, kde lidé stále opravují své domy, které byly postiženy letními povodněmi. V současné době tamní obyvatelé potřebují hlavně stavební materiál a nábytek. Jan Mišurec zašel do romské rodiny, která bydlí u řeky a také byla zaplavena. K mikrofonu pozval majitelku domu, paní Natašu Davidovou.

Dům Davidových po srpnových povodních (Foto: Kristýna Maková) „Bydlíme tu čtrnáct let. Nejprve jsem nechtěli věřit, že dům vůbec uvedeme do přijatelného stavu. Nakonec jsme ale vyzdili půl domu, protože byl dřevěný. Manžel na všem pracoval sám. Teď máme vlastně tři plus jedna a koupelnu.“

Jenže do toho přišla povodeň a vše bylo opět ve špatném stavu ...

„Ano, všechno je pryč. Letos jsme se chystali na horní patro, loni jsme do něj instalovali okna, ale k tomu už jsme se nedostali. Teď už to vypadá podstatně lépe, i když je dům pořád hodně mokrý, ale snažíme se. Stěny jsou osekané, nově nahozené, štukuje se. Do podlahy jsme zavedli topení, chceme dlažbu místo plovoucí podlahy. Museli jsme dát nové dveře, okna – to všechno nám vzala voda.“

Když přišla povodeň, byli jste zrovna doma nebo někde pryč?

„Byli jsme doma. V pět hodin ráno jsme uslyšeli sirény a řeka začala hučet. Tak jsme s manželem vstali. Já mám obě sestry v Raspenavě, kde je voda vždycky první. K nám se ještě nikdy takhle nedostala. Mysleli jsme, že v Raspenavě to bude horší. Takže jsme se k nim v šest hodin ráno vypravili. Sestra říkala, že voda trochu opadla, že už teče ze zahrady dolů a že to bude dobré. Jenže když jsme se kolem deváté hodiny vrátili domů, voda opět začala stoupat. Najednou byla až u prvního schodu, objevila se pod lednicí ... Vzala jsem prostěradla a snažila se to ještě vytřít. Manžel vzal televizi, kluci počítače, křičeli na mě „vem alespoň papíry nebo něco“ - tak jsem popadla pár šanonů, ale oblečení a tak podobně, to jsme si nevzali. V tu chvíli vůbec nevíte, co máte dělat.“

Dům Davidových po srpnových povodních (Foto: Kristýna Maková) Byli jste pojištěni? Dostanete nějakou náhradu?

„Ano, pojištěni jsme byli, ale pojišťovák přišel až za měsíc a půl a v současnosti vůbec nevíme, kolik dostaneme a kdy.“

Kdo vám tady pomáhá? Jak situaci řešíte?

„Hlavně hasiči, ale nemůžu si stěžovat ani na národní výbor. Od nich jsme hned dostali náhradní bydlení, dost nám pomohli.“

Dostali jste v zaměstnání volno, když vlastně musíte zrekonstruovat celý dům?

„To je právě největší problém. My jsme všichni zaměstnaní. Já mám sice dospělé děti, ale syn dělá v Liberci na dvě směny, manžel je zedník, pracuje od rána do večera, já také pracuji na dvě směny. Potom máme ještě čtrnáctiletého syna a těhotnou dceru.“

Zůstanete tu bydlet nebo by jste se nejraději odstěhovali? Jaké máte pocity teď, po záplavách, když navíc bydlíte u řeky?

„Nikdy v životě bych to tu neopustila. Čtrnáct let trvalo, než jsme to vybudovali. Záplavy v tomto rozsahu tady nepamatují ani staří lidé. Neopustili bychom to tu, vždyť je tu nádherně.“

Dům Davidových po srpnových povodních (Foto: Kristýna Maková) Jak řešíte situaci se stavebním materiálem? Určitě je na rekonstrukci potřeba hodně peněz – kde je berete? Máte například sponzory?

„Od státu jsme dostali 46 tisíc, které jsme jakž takž spláceli. Koupili jsme dveře, vanu, okna. Od národního výboru jsme dostali 30 tisíc a koupili jsme pračku a uhlí. Hlavně ale čekáme na peníze od pojišťovny, protože pochopitelně hotovost nemáme.“

Blíží se zima, myslíte si, že dům stihnete do zimy opravit?

„Myslím si, že určitě.“

Kdyby vám chtěl ještě někdo pomoct, co nejvíc potřebujete?

„Nejvíc asi nábytek, protože okna, dveře máme, koupeny, i dlažba nějaká je ... takže hlavně nábytek.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.09.2012Po nás potopa - Karlín si připomene ničivé povodně v roce 2002 festivalemZprávy ze života Romů
07.08.2012Vzpomínka na povodně v KarlíněO Roma Vakeren
17.09.2010Následky povodní v HejnicíchO Roma Vakeren
27.08.2010Následky velké vody na Liberecku očima dobrovolníkaO Roma Vakeren
17.07.2009Povodně se nevyhnuly ani RomůmO Roma Vakeren
14.04.2006Lidé postižení povodní mějí teď plné ruce práceO Roma Vakeren
20.11.2003Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
15.08.2003Před rokem vyhlásila společnost Člověk v tísni veřejnou sbírku SOS POVODNĚO Roma Vakeren
15.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Žaloba na ochranu osobnosti podaná vsetínskými Romy se vrací zpátky ke krajskému soudu v Ostravě. Radnice Vsetína za vedení lidoveckého senátora Jiřího Čunka v říjnu 2006 vystěhovala pavlačový dům v centru města obývaný hlavně neplatiči. Šest rodin skončilo v domech na Jesenicku a Prostějovsku, dalších 36 město přestěhovalo do obytných kontejnerů v části Poschla. Postup Vsetína tehdy vyvolal vlnu kritiky ze strany Romů, ochránců lidských práv, politiků, starostů obcí, kam město Romy přesídlilo, a také tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla.

Střední škola v maďarském městě Sajókazá otevřela v šesti osadách speciální třídy pro Romy. V Maďarsku žije jedna z největších romských menšin v Evropě. V zemi teď vrcholí hospodářská krize a nezaměstnanost v romské komunitě přesahuje 75 procent. Právě vzdělání by mohlo Romům pomoci polepšit si na pracovním trhu.

Maďarsko se v poslední době potýká s vlnou rasistického odporu. Bez rasistických narážek se neobešla ani kampaň před komunálními volbami. Ultrapravicová nacionalistická strana Jobbik boduje u voličů na severovýchodě Maďarska, kde je dvacetiprocentní nezaměstnanost.

Druhý ročník benefičního koncertu pro Azylový dům pro matky s dětmi, který provozuje sdružení R - Mosty, se koná v úterý 16. listopadu v pražské Retro Music Hall. Projekt podpoří svým vystoupením spřátelené hudební formace a umělci. Výtěžek ze vstupného půjde na vybudování komunitního centra a počítačové učebny při azylovém domě R-Mosty v Mladé Boleslavi. Koncert začíná v půl sedmé večer.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Romové v Rumunsku ]=
Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské Romy
Teď vám nabídneme Dekádu romské inkluze, a informace proč v Rumunsku toto téma nemá podporu. V reprezentativních prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR se minulý týden uskutečnilo 19. zasedání Mezinárodního řídícího výboru pro Dekádu romské inkluze, která v letech 2005 až 2015 usiluje o lepší začlenění Romů do společnosti. V rámci našeho seriálu o životě Romů v Rumunsku se Jana Šustová zajímala o přínosy dekády v této zemi.

Foto: www.vlada.cz Dekáda romské inkluze je mezinárodní iniciativou dnes již 12 států, které se zavázaly ke zlepšení životní situace Romů, a to především v oblasti vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnanosti. Od letošního července jí na dobu jednoho roku předsedá Česká republika. Na zasedání řídícího výboru v Černínském paláci vystoupil minulý týden s projevem i Iulian Stoian z Romské občanské aliance v Rumunsku. Zeptala jsem se ho, zda po pěti letech svého trvání dekáda přispěla ke zlepšení situace Romů v jeho zemi a zda něco změnila.

„Vůbec ne. Uplynulo už pět let od zahájení od této dekády, ale v Rumunsku vlastně doteď ani nezačala. První krok, který měla rumunská vláda učinit v roce 2005, konkrétně přijmout národní akční plány dekády pro oblasti vzdělávání, zdravotnictví a zaměstnanosti, prakticky nebyl udělán. Tyto plány neexistují. Tím pádem nemůže existovat ani rozpočet na tato opatření. V roce 2005 byla dekáda s velkou slávou zahájena, ale doteď se nic neděje.“

Jak dále Iulian Stoian uvedl, podobně byla v roce 2001 přijata desetiletá Národní strategie na zlepšení situace Romů, která letos končí.

„Ani ta nebyla nikdy opatřena rozpočtem. Byla přijata pouze sporadická opatření jako převzetí některých projektů iniciovaných neziskovými organizacemi, k nimž patří Romský zdravotnický zprostředkovatel, který je v Evropě považován za úspěšný, nebo Romský školní zprostředkovatel, který byl iniciován a převzat Ministerstvem školství. Ale tato opatření nejsou součástí promyšlené strategie, protože taková strategie na integraci Romů v Rumunsku neexistuje. Jsou pouze součástí sporadických opatření, financovaných převážně z předvstupních evropských fondů. A bohužel od letošního roku jim hrozí, že budou zastaveny.“

Podle Iuliana Stoiana je to zapříčiněno decentralizačním procesem, který se do značné míry rozběhl nekontrolovaně a místní samosprávy situaci nezvládly:

„Místní úřady naprosto nejsou připraveny převzít a začlenit do systému tyto romské zprostředkovatele, kteří se tu za ta léta etablovali a slouží četným romským komunitám. Prakticky tito zprostředkovatelé zajišťují spojení mezi romskou komunitou a školou nebo lékařem. Samozřejmě tyto zásahy jsou dočasné a bylo by ideální, kdyby nemusely existovat a kdyby zdravotní a vzdělávací systém oboustranně fungoval - aby se lékař nemusel bát navštívit romskou komunitu a nabídnout jí svoje služby, aby už mezi nimi nemusel existovat zprostředkovatel. To by totiž byl signál, že se rumunská společnost ozdravuje a stává se multikulturní společností, která dokáže pochopit a tolerovat odlišnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
03.10.2013Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012Zprávy ze života Romů
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
02.07.2013Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integraceZprávy ze života Romů
21.11.2012Romové vyhoštění z Francie se chtějí vrátit zpět. V Rumunsku prý zemřou hladyZprávy ze života Romů
21.11.2012Romové musí změnit mentalitu, tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro ČRo poradce rumunského premiéraZprávy ze života Romů
11.11.2012Rumunští herci hrají v romštině. Dočkali se i výhrůžekZprávy ze života Romů
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Lejlou Abbasovou o projektu Gypsy Spirit 2010
Zavěr dnešním vysíláním O Roma vakeren patří soutěži Gypsy spirit. Projekt je zaměřen na podporu aktivního úsilí všech, kdo se podílejí na zlepšení situace Romů ve své zemi. Na Mezinárodní den lidských práv, tedy 10. prosince, převezmou vítězové svá ocenění v Pražské křižovatce. Na podrobnosti jsem se zeptala koordinátory projektu Lejly Abbasové.

Lejla Abbasová (Foto: ČTK) „Soutěž Gypsy Spirit jsme převzali ze Slovenska, kde dosud realizovali dva ročníky. My teď vstupujeme do druhého. Cílem Gypsy Spirit je snaha prezentovat příklady dobré praxe – integraci Romů do majoritní společnosti – a samozřejmě podpořit pozitivní obraz všech, kteří se snaží.“

Kdo navrhoval porotu?

„Porota, stejně jako loni, byla konsensem mezi mnoha lidmi. Především to byli zástupci romské rady a dále řada lidí z neziskových organizací.“

Existuje v majoritní společnosti hodně lidí, kteří neuznávají romská témata a myslí si, že jsou de facto o ničem?

„My jsme měli strach, konkrétně v případě kategorie Společnost – firma, která se cíleně zaměřuje na „bílé majoritní společnosti“, které se snaží zapojit problémové Romy do pracovního procesu. Jenže ve finále se nakonec firem přihlásilo strašně moc a ti lidé jsou nesmírně hrdí na to, že se jakýmkoli způsobem snaží o komunitní práci. Mezi nimi i soukromníci. Myslím si, že kdo se zajímá, má přehled. Naším hlavním cílem je ale informovat lidi, kteří se o romská témata primárně nezajímají. Názor by mohli změnit ve chvíli, kdy se dozví o pozitivních příkladech, a to je podstatou Gypsy.“

Foto: www.vlada.cz Dalším cílem je tedy motivovat další subjekty k realizaci efektivních projektů, které se věnují romské problematice ...

„Stoprocentně. Osobně jsem zvědavá na zasedání nominační poroty, které společnosti a neziskové organizace se přihlásí. Mohou totiž mezi nimi být i ti, co se hlásili loni. Gypsy Spirit má nejenom ukázat, ale i motivovat, k čemuž toto prestižní ocenění může dopomoci. Nejvyšším vyznamenáním pro práci je právě zveřejnění činu konkrétního člověka či organizace. Cena Gypsy Spirit není finančně ohodnocena a ani si nemyslíme, že by to bylo správné. Je to v prvé řadě prestižní ocenění, za druhé by mělo vyzdvihnout ty z lidí, o které se média většinou nezajímají. I loňský ročník potvrdil, že toto ocenění je pro většinu největším zadostiučinění. Navíc celkově společnost lidí na slavnostním vyhlášení je pro spoustu z nich malým svátkem. Stejně jako loni převzal nad celou akcí záštitu Václav Havel a tentokrát poprvé i premiér Petr Nečas, rovněž Heidi Hautala, předsedkyně Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu a samozřejmě ex-ministr pro lidská práva Michael Kocáb, který je zároveň předsedou letošní poroty. Ne všichni se večera zúčastní, nicméně přislíbili alespoň zaslání zdravice a všichni se moc těší.“

Cigansky diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) Samotné vyhlášení se koná 10. prosince na Pražské křižovatce. Kdo všechno bude součástí programu?

„Vystoupí slovenská kapela Cigansky diabli a druhou hvězdou, která přijala pozvání, je Monika Bagárová, která celý večer zahájí romskou hymnou Gejľem, gejľem.“

Kde mohou posluchači nalézt více informací?

„Samozřejmě na našich webových stránkách www.gypsyspirit.eu, případně na stránkách Vlády ČR, tedy www.vlada.cz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
19.12.2015Zdeněk Ryšavý získal cenu Roma Spirit v kategorii médiaO Roma Vakeren
02.12.2015Předání cen Roma Spirit v ČR 2015 se zúčastní policista Petr Torák, držitel Řádu britského impériaZprávy ze života Romů
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
14.11.2015Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
17.10.2015Do dalšího kola cen Roma Spirit postoupilo 16 nominovanýchO Roma Vakeren
12.10.2015Do užšího výběru na ceny Roma Spirit v ČR 2015 postupuje 16 nominovanýchZprávy ze života Romů
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 15. října už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Kauza Vítkov
Reportáž:  Slovo 21 pořádá přípravné kurzy na vysoké školy
Reportáž:  Následky povodní v Hejnicích
Zprávy: 
Romové v Rumunsku:  Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské Romy
Reportáž:  S Lejlou Abbasovou o projektu Gypsy Spirit 2010

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744856   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261000   11.09.98 Romske aktuality
220875   14.03.00 Romský jazyk
158821    Historie a původ Romů
134558   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118221    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102093    Fotografie
88773   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78586   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76926    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz