Vyhledávání
18.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme na pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu do Hodonína u Kunštátu. Od zmocněnce poškozené rodiny z Vítkova - Markuse Papeho - se dozvíte podrobnosti o soudním jednání. Také Vám představíme mladého studenta DAMU Jana Cinu. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů a spousta romské muziky.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu
V neděli se na místě bývalého protektorátního, tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu uskutečnil každoroční pietní akt k uctění památky obětí holocaustu. Letos poprvé přímo v areálu tábora, který v prosinci odkoupilo ministersvo školství mládeže a tělovýchovy. Shromáždění se zúčastnili také představitelé židovské menšiny. Jana Šustová pozvala k mikrofonu Pavla Frieda, předsedu židovské obce v Brně.

Pavel Fried "Navštěvuji tato setkání pravidelně, protože osudy Židů a Romů byly skutečně dost shodné. Dalo by se to snad přirovnat k tomu, že popel Židů a Romů se mísil v jediném krematoriu. Dost shodný je také jejich poválečný osud. Jsou stále vystaveni určitému ústrku, určité vyloučenosti. Snažíme se vyjádřit to, že si uvědomujeme jejich vyloučenost, určitou hořkost nad tím, že lidé nevnímají jejich osudy a že obecně není vůle je přijímat jako rovnocenné spoluobčany."

Mají také Židé v současné době takový pocit, že nejsou přijímáni, že jsou nějakým způsobem vylučováni?

Pavel Fried "Postavení Židů se podstatně zlepšilo. Myslím si, paradoxně tomu přispělo utrpení holocaustu, kterému byly naši bližní vystaveni. Pomohla ale i osvětová činnost, kterou děláme jak my, tak díky Bohu také oficiální orgány. Myslím si, že v tomto smyslu oficiální orgány Romům něco dluží."

Za úřad vlády se pietního shromáždění zúčastnila Kateřina Jechová z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Zajímalo mě, s jakými pocity do Hodonínu u Kunštátu přijela.

"Byla jsem malinko napjatá a také zvědavá, jak na mne zapůsobí atmosféra toho místa. Musím říci, že to byl opravdu velmi silný, intenzivní zážitek. Mám totiž sama ze své rodiny zkušenosti s holocaustem, protože můj židovský dědeček a babička odešli z Českoslovsneska v roce 1939 do Palestiny. A když se vrátili zpátky do Čech po válce, zjistili, že téměř celá rodina mého dědy byla zavražděna v Osvětimi. Pro mě to bylo takové propojení mé rodinné zkušenosti s atmosférou tohoto místa."

Když se podíváte, jak jsou pietně upravena místa, kde trpěli naši židovští předci, jak to vypadá v Terezíně, jak to vypadá v Osvětimi, a srovnáte to s Hodonínem u Kunštátu. Jaký to ve Vás vyvolává dojem?

"Myslím si, že tady má naše společnost ještě velký dluh vůči Romům. Ze své zkušenosti můžu říct, že povědomí o holocaustu Romů v mé generaci bylo minimální. Věděli jsme o událostech v Osvětimi, v Terezíně, samozřejmě, i když se o tom nemluvilo nějak intenzivně, přeci jen jsme věděli, co se tam stalo, a prožívali to. Kdežto o romském holocaustu se toho vědělo málo. To je asi i důvod, proč ta místa vypadají, jak vypadají. I když atmosféra Hodonína u Kunštátu je velmi zajímavá a hluboká. To místo v lese působí velmi silně. Je to krásné místo. A já pevně věřím, že se mu dostane toho, co si zaslouží, aby to bylo opravdu důstojné středisko kulturní, vzdělávací. Věřím, že teď je právě příležitost napravit to, co jsme spáchali v minulosti. Ti lidé si to opravdu zaslouží. Věřím, že se to postupně podaří."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dva roky po žhářském útoku ve Vítkově
Žhářský útok ve Vítkově se odehrál v noci před dvěma lety. Tři zápalné láhve dopadly na dům obývaný romskou rodinou. Tímto útokem byly zraněni tři lidé, kteří v té době pobývali v budově. Nejvážněji byla postižena dvouletá Natálka, která utrpěla život ohrožující popáleniny třetího a čtvrtého stupně na osmdesáti procentech těla. V současné době probíhá soud s podezřelými. Konečný verdikt je plánován na září. Markus Papé, zmocněnec poškozených, řekl Marii Vrábelové, jak se rodina se soudem, a vůbec s celým skutkem, smiřuje.

Markus Pape (Foto: ČTK) Nebojí se svědkové mluvit?

"V rámci soudního řízení se ukázalo, že kamarádi obžalovaných odmítali vypovídat před soudem. Odvahu měli poškození. Nenechali se rozhodit ani šílenými otázkami obhájců obžalovaných. Ukázali, že se nebojí ani případných dalších následků. Díky policii, která shromáždila velké množství důkazů, se nakonec tři z obžalovaných přiznali k činu, a dokonce se dva z nich omluvili v přítomnosti poškozených. Trvali ovšem na tom, že nemohli předpokládat, že v domě se nacházejí lidé, nebo dokonce děti."

Jak nese tento soud rodina Natálky?

"Když média hlásila, že policie zasáhla a zatkla čtyři podezřelé, byla to velká úleva pro poškozené, protože už nemuseli čelit fámám, že to byla práce lichvářů nebo nějakých údajných lidí, kteří měli zájem si vyřizovat účty s nějakým členem té rodiny. Ukázalo se, že skutečně šlo o rasistický čin, a to bez spojitosti mezi pachateli a postiženými. Během soudu byli rádi, že měli velkou podporu svých přátel. Teď je rodina ráda, že má výslechy před soudem za sebou, a netrpělive čeká na rozsudek, aby zase mohli žít v klidu a starat se o sebe."

Natálka s rodinou (Foto: ČTK) Jak to změnilo chování celé té rodiny. Nesou si tento zážitek do života?

"Nejhorší byly fámy, které vznikly a byly uměle živeny hned po útoku, tím pádem hodně lidí nevědělo, jestli mají pomáhat, nebo nemají pomáhat. Hlavní teze těch fám byla totiž ta, že si to některý člen té rodiny přivolal sám. Když se ale ukázalo, že žhářský útok byl mířen na všechny Romy a že pachatelé vůbec tu konkrétní rodinu neznali, značně zvýšila se od pomoc té rodině. Dokonce za peníze ze sbírky si mohli koupit baráček a renovovat ho. Skutečně hodně lidí jim pomáhalo se postavit znovu na nohy, a to v celém průběhu trestního řízení. Natálka má sice před sebou ještě další operace, už ale začíná chodit, mluvit a vypadá to, že všechno je na dobré cestě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.04.2015Natálka Siváková má za sebou přes padesátku operacíO Roma Vakeren
19.04.2014Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpíO Roma Vakeren
18.01.2014Natálka Kudriková půjde na podzim do školyO Roma Vakeren
20.10.2013Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpíZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
13.07.2013Jaká je situace na českobudějovickém sídlišti Máj v druhém červencovém týdnu?O Roma Vakeren
29.05.2013Obyvatelé Duchcova vyšli do ulic, kvůli nedávnému útoku se bojí o svou bezpečnostZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Osobnosti ]=
Student DAMU Jan Cina
Dvaadvacetiletého Jana Cinu možná znáte z filmu Smradi. Dnes tento student pražské DAMU účinkuje v populárním televizním seriálu z lékařského prostředí a můžete ho také vidět na Letních shakespearovských slavnostech. O herectví, adopci i politice si s ním povídal Tomáš Bystrý.

Marie Doležalová a Jan Cina během představení skupiny Olats otesoc Hrajete v divácky úspěšném seriálu, dabujete, účinkujete v divadle, zpíváte a tančíte ve skupině Olats otesoc. Dokážete říct, co Vás z těch Vašich aktivit baví nejvíce?

"Těžko říci. Nejspíš nejvíc kombinace vše, to, že toho tolik a je to vše dohromady. Baví mě, že je to rozdílné. Některé ty věci se vůbec nedají srovnávat. Všechno to ale patří k profesi, k tomu být hercem, umělcem."

Vaše první velká filmová role byla v celovečerním filmu Smradi od režiséra Zdeňka Tyce. Ve filmu jste ztvárnil roli nejstaršího adoptovaného syna Lukáše. Jak jste se k natáčení vlastně vůbec dostal.

"Jestli si vzpomenu... už je to dlouhou dobu, bylo mi dvanáct nebo třináct let. Bylo to přes asistentku režie, která mě někde viděla. Řekla o mně Zdeňku Tycovi, ten se na mě přijel podívat k nám domů. Řekl jsem mu nějakou básničku. Náš pes ho tehdy málem pokousal, protože z něj cítil jeho kocoura. Moje básnička mu ale stačila, a na základě toho se rozhodl, že mě do filmu obsadí. A začali jsme točit."

Smradi, filmová rodina na festivalu - děti zleva: Jan Cina, Tomáš Klouda a Lukáš Rejsek - rodiče si zahráli Petra Špalková a Ivan Trojan (Foto: ČTK) Jak vzpomínáte na natáčení?

"Vnímal jsem to dětskýma očima. Ve filmu mám dva mladší bráchy, o kluky jsem se staral i běheme natáčení. Cítil jsem se hrozně dobře, protože jsem vždycky chtěl mít mladšího sourozence, a teď jsem měl rovnou dva. Hrozně příjemné bylo také setkání s Ivanem Trojanem a Petrou Špalkovou, také samozřejmě se Zdeňkem Tycem. Je to skvělý člověk. Doteď se vídáme. Celé to bylo jako takový tábor v přírodě. Měsíc natáčení v kuse. Byla to taková divočina."

Četl jste autobiografickou knihu Rok kohouta od Terezy Boučkové, která napsala k filmu Smradi scénář?

"Ne. Ale moje máma ho četla, tedy až po zfilmování Smradů. Tereza nám vyprávěla nějaké věci během natáčení. Poznal jsem se i s jejími syny, v té době byli trochu starší než my. Myslím si, že jejich osud byl ještě složitější, než je ve filmu ukázaný. Určitě to s nimi nebylo úplně jednoduché."

Měl jste osobní zkušenost se setkat s touto autorkou i s jejími syny. Co říkáte na to, že jejich špatné chování přisuzuje romským genům?

Jan Cina "Nevím. Myslím si, že to nezáleží, jestli to jsou romské nebo neromské geny. Co o tom ovšem matně vím, tak asi ano. Rodiče těch dětí, protože byly osvojené, nebyli právě slušní. V těch dětech to nějak asi bylo. Tereza se jim snažila dát lásku a péči a všechno, co dávala i svému nejmladšímu. Oni to prostě neocenili. Možná z toho, jak byli v dětském domově, tu lásku neuměli přijímat. Člověk to může těžko soudit, když to sám vůbec nezná."

Honzo, jak moc sledujete politiku?

"Politiku jsem sledoval teď během voleb, ale jen velice okrajově. Když se do toho totiž začnu ponořovat, začne mě to hrozně otravovat. Nikdy jsem se do toho ještě nedokázal ponořit natolik, abych měl přehled o všem a všemu rozumněl."

Co mladého člověka, studenta DAMU nejvíce otravuje na politice?

"Otravuje? Jsem rád, že po volbách se to tam trochu vyměnilo, i když to ještě uvidíme, jestli to bylo k lepšímu, nebo k horšímu. Dobře je, že tam přišla nějaká nová krev. Nejvíce mě otravovalo právě to, že tam byla právě ta stará krev, která podle mě byla vysátá, jenom se tak převalovala a nic kloudnýho neudělala."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Fungování vládní Agentury pro sociální začleňování v Břeclavi nekonční. Agentura se tak naopak nachází ve fázi, kdy vrcholí příprava projektů, které pomohou zlepšit situaci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením. Radní města budou také v nejbližších týdnech rozhodovat o záměru příprav dokumentu, který má shrnout podobu sociálního začleňování ve městech pro roky 2011 až 2013.

Rumunský státní tajemník Valentin Mocano, který v Paříži jedná o romské otázce, varoval před případným rasismem a xenofobií. Uvedl to v souvislosti s masovými repartracemi rumunských Romů z Francie do vlasti. "Zdůraznil jsem francouzským úřadům, že je třeba lepší komunikace v této otázce, abychom pomohli francouzské společnosti lépe pochopit," řekl Mocano, který je pověřen problematikou Romů.

Kandidát na primátora severomaďarského města Miskolc Márton Szegedi z extremistické strany Jobbik podporuje tvrdší postup proti rostoucí kriminalitě Romů a požaduje pro ně tábory. Vykázáni z města, zbaveni občanství a drženi v táborech za městem by měli být Romové, kteří se opakovaně dopustí trestného činu. Poslanec opoziční maďarské socialistické strany István Nyakó označil Szegediho slova za idiotská.

V Praze opět vystavuje vynikající fotograf Lukáš Houdek. Mimo jiné se zabývá i životem Romů a migrantů a to nejen v České republice. Jeho výstavu s názvem "Neviditelní" mohou tentokrát zájemci shlédnout po celé září v magickém prostoru Jindřišské věže.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Následky velké vody na Liberecku očima dobrovolníka
Na Liberecku se stále odstraňují následky povodní. Velká voda poškodila domy, silnice, mosty a naplavila všechno možné kolem řek. Někde už obce vypadají lépe. Lidé si postupně dávají domy do pořádku, někde se i staví. Místním lidem pomáhají s úklidem a dalšími pracemi profesionálové i dobrovolníci, a právě jim patří velký dík. Jan Mišurec oslovil Denisu Hanouskovou, která se rovněž rohodla pomáhat.

Následky povodní v severních Čechách, Raspenava "Pomáhala jsem v Nové Vsi u Chrastavy, což je asi 15 kilometrů od Liberce. Vytopená byla asi třetina vesnice. Kompletně přišly o dům dvě rodiny a jedna rodina čekala na to, jestli ten dům spadne, nebo ne."

Bylo tam více lidí, kteří pomáhali, nebo jste tam byla sama?

"Bylo tam asi dvě stě lidí. Armáda, policie, hasiči, ale také dobrovolníci různého zaměstnání z celé republiky. Celkem tedy okolo dvou set lidí."

Co všechno jste tam dělali?

"Vzhledem k tomu, že tam už deset dní pomáhaly ozbrojené složky, dělali jsme hlavně odklízecí práce. Hasiči čerpali zatopené sklepy. Uklízeli jsme kolem břehů, pálili jsme dřevo a vojáci káceli stromy, které by mohly spadnout. Spíše tedy takové odklízecí práce po povodních."

Následky povodní v severních Čechách, Raspenava Tento rozhovor děláme pro romské vysílání. Musím se tedy zeptat, jestli byli vytopeni Romové a jestli se naopak i Romové také zapojili do této práce.

"Místní říkali, že byla vytopena jedna rodina, byli nejhůře postižení, bydleli v domě přímo u řeky. Co se týče druhé části otázky, minimálně dva Romové z vesnice pomáhali při těch těžších odklízecích prací. Káceli stromy, řezali dřevo. Pomáhali především s odvozem dřeva na pilu, kde se dále zpracovávalo. Spíše tedy uklízení kolem řeky a odklízení padlých stromů."

Kdo pomůže té romské rodině, když říkáte, že ti lidé o všechno přišli?

"V Nové Vsi funguje jednak organizace Adra, která má na starosti především lidi a lidskou práci, tak také Červený kříž. Navíc mnoho lidí, kteří nemají s žádnou z organizací nic společného, přineslo humanitární pomoc. Alespoň tedy hmotné zajištění nejzákladnějších potřeb tam funguje. Co bude dál, záleží na pojišťovně."

Jak byla zabezpečena služba pro Vás, pro dobrovolníky. Kdo se o vás staral?

Následky povodní v severních Čechách, Hejnice "Mohu mluvit pouze za sebe. Mnoho lidí, kteří pomáhali při povodních tento rok, pomáhají již od roku 1997. Jak byli oni informováni, to nevím. Spousta lidí tam ale přijela na výzvu v televizi, kterou zaslala organizace Adra. Dobrovolnické práce tam také zajišťovala také organizace Adra. Základnu měla tato organizace v Liberci u Církve adventisté sedmého dne. Tam jsme tedy bydleli a také jsme se tam stravovali, kromě oběda, který jsme měli přímo v Nové Vsi zajištený od obce."

Mluvila jste i s těmi lidmi, které postihla povodeň? Jak zvládají svou situaci?

"Mluvila jsem s jedním pánem, kterému velká voda vzala zahradu. Ten se kupodivu tvářil dost optimisticky. Nikdo z druhé nejhůře postižené rodiny o tom neštěstí mluvit nechtěl. Zvládali to ale tím způsobem, že pomáhali ostatním lidem a nechtěli myslet na to, co se jim stalo."

Je pomoc dostatečná? Co je ještě potřeba zajistit pro ty zatopené?

"Dostatek pomoci není nikdy. Budou jistě potřebovat dále podporu jak materiální, tak psychologickou, což zajišťovala Armáda České republiky svými psychology, tak také podporu dobrovolnickými pracemi, z čehož mají organizace Adra i obec obavu, protože hlavní boom dobrovolníků přejde do dvou až tří týdnů. Pracovat se tam ale bude muset ještě minimálně další rok. Kdo to bued zajišťovat, to už je na obecním úřadu. Pokud se domluví s dobrovolníky, budou jezdit dále, pokud ne, budou na to sami."

Foto: Kristýna Maková

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.09.2012Po nás potopa - Karlín si připomene ničivé povodně v roce 2002 festivalemZprávy ze života Romů
07.08.2012Vzpomínka na povodně v KarlíněO Roma Vakeren
15.10.2010Následky povodní v HejnicíchO Roma Vakeren
17.09.2010Následky povodní v HejnicíchO Roma Vakeren
17.07.2009Povodně se nevyhnuly ani RomůmO Roma Vakeren
14.04.2006Lidé postižení povodní mějí teď plné ruce práceO Roma Vakeren
20.11.2003Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
15.08.2003Před rokem vyhlásila společnost Člověk v tísni veřejnou sbírku SOS POVODNĚO Roma Vakeren
15.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní vězeňský barák
Každoročně se koncem srpna koná pietní akt k uctění památky obětí holocaustu na místě bývalého protektorátního, tak zvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. V neděli při této příležitosti byl také dočasně otevřen jediný původní stojící vězeňský barák, kde Muzeum romské kultury slavnostně zahájilo putovní výstavu Genocida Romů v době druhé světové války. Podrobnosti má Jana Šustová.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, vlevo Původní vězeňský barák, ve kterém byla výstava představena, byl zatím veřejnosti zpřístupněn pouze pro příležitost pietního shromáždění. Jinak je ale areál nepřístupný a lze ho navštívit pouze po domluvě s pracovníky Muzea romské kultury. Avšak výstava Genocida Romů v době druhé světové války bude od září putovat po českých školách. Společně s výstavou tvořenou dvaceti závěsnými panely Muzeum romské kultury nabízí školám také přednášky a moderované besedy s některými pamětníky romského holocaustu. O výstavě hovoří ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová:

"Dnes zahajovaná výstava je v podstatě takovou kopií nebo zkrácenou verzí jednoho ze sálů naší stálé muzejní expozice, která je věnována tematice holocaustu Romů. Abych ve zkratce řekla, co obsahuje tato výstava: Začínáme již rokem 1933 v Německu, kdy se Hitler dostal k moci, a zde se velmi brzy, prakticky od roku 1935 nebo 1936, začala řešit i rasová otázka Cikánů a Sinthů. Potom se v Protektorátu na tuto taktiku Velkoněmecké říše navázalo, pouze, můžeme říct, se čtyřletým zpožděním. Protektorát tedy potom převzal všechna proticikánská nařízení, která s předstihem realizovala Říše. Další podstatná část se tedy týká Protektorátu, kde začínáme již obdobím Druhé republiky, čili po Mnichovu. Zvláštní kapitola je věnována právě cikánským táborům na území Protektorátu, tedy Letům pro oblast Čech a Hodonínu u Kunštátu pro oblast Moravy. Nakonec se situace Sinthů a Cikánů z Německa, z Protektorátu a prakticky ze všech oblastí, které byly podřízeny Velkoněmecké říši potom protnula na jediném místě, a to byla Osvětim, kde byl v rámci komplexu koncentračních táborů vybudován speciální cikánský lágr."

Zpřístupněný původní vězeňský barák Takto byli do Osvětimi odvlečeni také čeští a moravští Romově, ale i Sinthové, kteří zde žili.

"Z těchto původních našich historických Romů devadesát procent za války zahynulo. Právem se tedy hovoří o genocidě Romů. Málo veřejnost také ví to, že teprve po roce 1945 k nám začali přicházet Romové ze Slovenska, kteří dnes naopak tvoří naprostou většinu romské populace u nás. Osud těch původních českých a moravských Romů je bohužel veřejnosti zapomenut."

Doktorka Jana Horváthová nás seznámila i s objektem původního vězeňského baráku.

"Ten původní barák, ve kterém je dnes zahajována výstava, je unikátní tím, že byl skutečně tím vězeňských barákem cikánského tábora. Je v poměrně dezolátním stavu, nicméně zachovat se ještě dá. Je to jediný objekt romského holocaustu, který se na území naší republiky ještě nalézá. Proto je to opravdu veliká památka, i spolu s celým terénem, který zde na tomto místě v Hodoníně u Kunštátu je ještě zachovaný, protože jsou zachovány všechny terénní vlny, na kterých stavby, které již nestojí, stávaly. I z hlediska historického a architektonického je toto místo velmi cenné a mělo by zůstat zachováno. Nevíme o tom, že by existovalo v celé Evropě něco podobného."

Vrchní ředitel kabinetu ministra školství Šimon Mastný Areál bývalého tzv. cikánského tábora je od prosince v rukou ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, které má v plánu otevřít zde vzdělávací středisko o romském holocaustu. Podrobnosti nám sdělil Ing. Šimon Mastný, vrchní ředitel kabinetu ministra.

"Plány jsou konzistentní tak, jak již byly představeny. Měl by tu tedy vyrůst areál, který by zahrnoval jednak činnost výstavního nebu muzeálního charakteru, vzdělávacího charakteru a eventuelně i konferenční prostory. Toto jsou tři hlavní směry, kterými by se měla revitalizace, nebo řekněme úprava a výstavba tohoto areálu ubírat. Domníváme se, že to plně pokrývá požadavky a přání, která má Muzeum romské kultury v Brně. Tento projekt se samozřejmě realizuje v úzké spolupráci s Muzeem romské kultury. Muzeum je odborným partnerem výstavby tohoto vzdělávacího centra."

Lety u Písku již během tohoto roku doznaly obrovských změn. Tady se zatím téměř nic nezměnilo. Máte nějaký horizont, kdy by se měly začít dělat nějaké úpravy, například úprava cesty na Žalov nebo ůbec upravit nějak tento areál?

"Je třeba si uvědomit, že projekt Lety u Písku začal mnohem dříve, než se začalo vůbec hovořit o Žalovu. Je tam tedy objektivní časový náskok. V současné době je areál Žalov ve fázi projektu. Musíme si uvědomit, že tento areál je stavba jako jakákoli jiná. Ministerstvo školství musí při realizaci postupovat v souladu se stavebním úřadem, s ministerstvem životního prostředí a s každými dalšími organizacemi, které vstupují do života každé jiné stavby. V tom případě jsme závislí na vyjádření těchto orgánů. Jsme optimisty v tom, že se tento areál podaří realizovat v dohledné době."

Myslíte si, že příští rok, až sem přijedeme zase na pietní akt, že by tu mohly být již nějaké viditelné změny?

"Předpokládáme, že viditelné změny tu budou. Rok je dlouhá doba. Pevně věříme, že tu bude viditelný posun."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 27. srpna už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu
Reportáž:  Dva roky po žhářském útoku ve Vítkově
Osobnosti:  Student DAMU Jan Cina
Zprávy: 
Reportáž:  Následky velké vody na Liberecku očima dobrovolníka
Reportáž:  Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní vězeňský barák

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745934   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261895   11.09.98 Romske aktuality
227113   14.03.00 Romský jazyk
160433    Historie a původ Romů
135404   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118880    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102299    Fotografie
89074   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79648   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77226    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz