Vyhledávání
17.11.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme do Osvětimi – Březinky, kde si Romové z celého světa připomněli 66. výročí zničení tzv. cikánského tábora. Podíváme se i do Orlové za romskými asistenty a v právní poradněvám poskytneme několik důležitých informací. V aktualitách ze života Romů se dozvíte vše zajímavé, co přinesl tento týden, a nebude chybět ani romská hudba.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi
V pondělí 2. srpna se přibližně 300 Romů z celé Evropy sešlo v bývalém koncentračním táboře Osvětim-Březinka, aby uctili památku svých příbuzných, zavražděných při likvidaci tohoto tábora pro Romy. Mezi přítomnými byla i Tereza Bottman, která 18 let žije ve Spojených státech amerických, a jí jsem se také zeptala proč do Osvětimi přijela.

Osvětim (Foto: Martina Schneibergová) “Celá strana jeho tatínka, takže mého dědečka. Ten byl z deseti sourozenců, ale pouze dva ze sourozenců válku přežili. Většina jich byla buď v Osvětimi nebo v táborech v Bělorusku. Jsem překvapená, smutná a také pohoršená z toho, že se dodnes marně usiluje o to, aby o romském holocaustu lidé věděli, protože se o tom moc nemluví, a aby se vrátila rodinám, jejichž příbuzní tam zahynuli, nějaká kompenzace za jejich osud. Jsem překvapená, že dodneška se to nestalo.”

Žijete v Americe, určitě jste tedy navštívila Muzeum holocaustu ve Washingtonu...

“Poprvé jsem ho navštívila letos v květnu. Prošla jsem si ho. Byly tam davy, takže člověk to moc emocionálně prožít nemůže. Bylo to pro mě zajímavé. Mnoho věcí už jsem viděla a slyšela, ale zajímala mě ovšem reprezentace romského holocaustu v tom muzeu.Vím totiž, že to byl velký problém tam prosadit reprezentaci romského holocaustu. Musím říct, že mě zklamalo, že dodnes byla ta reprezentace velmi malá, bylo to pouze v jednom rohu a neupozorňovalo to moc návštěvníky. Myslím si tedy, že by si to zasloužilo větší reprezentaci.”

Tématem holocaustu se zabývá také historik Ladislav Goral. Kde Vy vidíte memento holocaustu?

“Holocaust by se měl připomínat každý den každému, protože hrůzy, které člověk zažil byly nepředstavitelné. Jsem předválečné dítě, takže si to z pohledu malého dítěte pamatuji. Když se potom v průběhu let vrácí člověk zpátky ve vzpomínkách, je to něco příšerného. Člověk nenachází slov. Holocaust je hrůza, hrůza lidstva a nedej Pánbůh, aby se to ještě někdy opakovalo.”

Je velká škoda, že holocaust není tématem v učebních osnovách a chybí v občanských naukách.

“Dokud to nebudeme připomínat mladým lidem, dnešní mládeži, může se vše zvrtnout. Jsou tu pravičáci, kteří hlásají, že jsou nejchytřejší, nejhezčí a nejlepší. Z toho by mohlo vzniknout to, a před druhou světovou válkou to vznikalo také, že pár bláznů činili s lidmi to, co se dělo během druhé světové války. Víte, ono si stačí připomenout Osvětim, Terezín, také slovenské vesnice, jakými byly Stará Ľubča, Radvaň, kde opravdu byly desetimetrové kopce lidských kostí.”

Máte i svou velice osobní, tragickou vzpomínku na druhou světovou válku. Je i toto jakýmsi hnacím motorem, abyste se holocaustem podrobněji zabýval?

“Je to jeden z těch motorů, který mě k tomuto nutil a stále nutí. Ale ten, kdo to zažil, si nepřeje, aby to zažil kdokoli jiný, protože jak se říká: Nedělám lidem to, co by se mi nelíbilo.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Policii v Orlové pomáhají čtyři romští asistenti
Strážníci v Orlové získali novou posilu. Problémovou lokalitu Poruba jim pomáhají hlídat čtyři rómští asistenti. Denně vyrážejí do terénu, kontrolují zastávky, sběrny a pomáhají řešit i pouliční kriminalitu. Jejich plat hradí ministerstvo vnitra v rámci projektu prevence kriminality. Do terénu s novými asistenty vyrazila i reportérka Andrea Čánová.

Bratři Karel a Belo Rusnákovi jsou polovinou romských asistentů orlovských strážníků (Foto: Nataša Cibulková) Ze služebny městské policie v části Poruba vycházím s dvojící obrovských mužů – Rudolfem a Gejzou. Náš první cíl je zastávka autobusů, kde často dělají potíže party výrostků.

“Vysedávají po zastávkách a vykuřují tu.“

“Lidé si stěžují, že je tu nepořádek a že nemají, kde sedět.“

“V noci je tu binec, lámou lavice. To člověk nemůže ani strávit!“

Na místě ale nikdo není.

“Pokud oni vědí, že jdeme v jejich směru, tak je klid. Oni jsou už naučení.”

Hned opodál ale narážíme na asi šestičlennou partičku a mí parťáci jdou do akce.

/výkřiky/

“Hoši, utíkejte! Hoši, zdrháme!”

/asistenti/

“Tam běžte, k baráku běžte. Oni se rozejdou.”

“Běžte k babině. A vy? Tímto směrem jdete, že?”

Pak se stáčíme do skutečného ghetta. Z oken hraje hudba, po ulicích kličkují malé děti na kolech a všude na židlích posedávají Romové. Uklizeno tady rozhodně není. Asistenti tady žijí a většinu z místních znají. Vyslouží si dokonce povzbuzení od starší paní, která tu dlouhé roky žije a potíže moc dobře zná:

“Dobře, dobře. Je to jen dobře. Ať to tady hlídají, jinak to bude binec. Hlavně ty děti, co jezdí přes cestu tam a zpátky. Jezdí ulicí od rána do noci. Dělají kravál, uvážou si vlečky za kola a jezdí kolem dokola a ještě řvou.”

Právě nedávno a zrovna v těchto místech řešili asistenti městské policie hlasitý konflikt.

“Zasahovali jsme při jedné akci s Romy tady. Nemůžeme do toho ale příliš zasahovat. Můžeme přijít a pokusit se uklidnit situaci. A zavolat přímo městskou policii, která to vyřeší.”

A co se stalo?

“Lidé se mezi sebou neuměli dohodnout. Jeden říkal to, druhý ono. Rvačka z toho nebyla, prostě si vyměnili názory. Hlučně a vulgárně. Zrovna jsme kolem toho šli, tak jsme to trochu pořešili a zavolali městskou policii.”

Mí parťáci připouštějí, že si z nich místní občas dělají legraci za to, že se přidali k policii. Oni si z toho ale nic nedělají.

“Protože chceme, aby se to tu změnilo. Žijeme tu s nimi a nechceme, aby si na nás lidé ukazovali prstem a říkali, že ten je špatný a ten je špatný. Žijeme jako lidi a chceme, aby to vypadalo, že tu žijí lidé.”

Romští asistenti nyní navrhli městské policii, aby měli směny i v nočních hodinách, kdy jsou potíže v této lokalitě nejčastější.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
01.11.2011V Novém Boru začnou kvůli útokům hlídkovat policejní posilyZprávy ze života Romů
01.11.2011Do Nového Boru se vrátí těžkooděnci ze ŠluknovskaZprávy ze života Romů
31.10.2011Nový Bor žádá po víkendových útocích další policejní posilyZprávy ze života Romů
31.10.2011Nový Bor jedná s policií o navýšení počtu strážců zákonaZprávy ze života Romů
31.10.2011V Novém Boru začnou znovu hlídkovat policejní těžkooděnciZprávy ze života Romů
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
02.09.2011V Holešově vychovávají policisty z řad národnostních menšinZprávy ze života Romů
29.08.2011Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevujeZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Prohraný soudní spor
Prohrát soud, když jsem přesvědčená o své pravdě, není lacinou záležitostí. A hlavně mne čeká placení, kterému neuniknu, i když na něj nemám. I taková je realita, jak potvrdil Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.

“Jelikož se bavíme o soudních poplatcích, byla žádost o odpuštění soudních poplatků podávána spolu se žalobou. Soud měl možnost tuto žalobu posoudit. Za předpokladu, že sám soudce dojde k závěru, že žaloba nemá zjevně šanci na úspěch, osvobození od soudních poplatků nepřipustí. Ovšem ve chvíli, kdy soudce žalobu přijme a na první pohled usoudí, že žaloba má šanci na úspěch a uzná osvobození od soudních poplatků ze závažných a těžkých sociálních důvodů, toto osvobození se vztahuje i zpětně a případná prohra neznamená, že tyto soudní poplatky, což v našem případě znamená kolek za to, že vůbec soud zahájil řízení, se platit nemusí.”

To znamená, že neplatím nic?

“Ne, neznamená to, že naplatíte nic. Patrně po Vás budou chtít ještě zaplatit náklady advokátně – právního zastoupení protistrany. A tomuto poplatku se vyhnout nedá.”

Mohu já se nějakým způsobem domluvit třeba na splátkách?

“Samozřejmě se lze na splátkách domluvit přímo se soudcem, respektive podat žádost označenou číslem jednacím Vašeho soudního spisu, ve které velice podrobně vypíšete sociální situaci, odůvodníte, proč by zaplacení této částky v hotovosti pro Vás mělo zničující, tragické důsledky. Soud se rozhodne, zda tyto splátky schválí. Z praxe víme, že soudci tomuto kroku nejsou příliš nakloněni, zejména v případě, že žadatel vlastní byt nebo má jiný movitý či nemovitý majetek. Ve chvíli, kdy žadatel dokáže, že zaplacení tak vysoké částky najednou by pro něj bylo těžké a mělo by zvlášť těžké důsledky, tak soudce splátky připustí.”

Když ale bude částka veliká, mohu se někde odvolat k tomu, aby posoudili, že je ta částka skutečně úměrná?

“Je velmi důležité říci, že první částka, a to soudní poplatky, je dána tabulkami, a nemůže být neúěrná. Může být ale chybně vypočítána. Byla-li by chybně vypočítána, tak se samozřejmě odvoláte. Druhá částka, která je za advokátní zastoupení protistrany. Tato částka samozřejmě neúměrně vysokou být může. Ne každý advokát se totiž řídí advokátním tarifem, jsou i smluvní advokátní firmy, které si účtují několik desítek tisíc korun za hodinu práce. Za předpokladu, že by Vaše protistrana proti Vám postavila takovouto firmu a vyhrála by a vznikly by náklady řízení ve výši několika desítek tisíc korun, dá se odvolat výhradně proti těmto nákladům řízení. Odvolací soud toto samozřejmě sníží, v podstatě až k advokátnímu tarifu, který má každý advokát právo minimálně si inkasovat. Je důležité dodat, že vztah mezi advokátem a klientem, bavíme se o mandatorním vztahu, je ryze volný. Funguje na smluvním principu. Cena za zastupování se dá dohodnout téměř v jakékoli výši. Nemůže ale očekávat ten, kdo podává žalobu, že když si cenu právního zastoupení dohodne v nepřiměřené výši, že se jí také domůže. To by bylo proti logice věci.”

Do jaké doby se musím odvolat?

“Většinou je na odvolání patnáct dní. Je potřeba stihnout klasickou odvolací lhůtu, která začíná běžet okamžikem převzetí rozsudku.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.07.2013Odvolací soud potvrdil desetiletý trest muži, který kuší zabil mladého RomaZprávy ze života Romů
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
02.02.2013Od Nového roku platí nová pravidla pro exekutoryO Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
10.09.2010Jak to chodí v zastavárnáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

V Praze ve vysočanském parku Podviní můžete 28. srpna procestovat téměř celý svět. Už po šesté se tam koná festival Barevná devítka – Etnofest. Od 14 hodin čekají vás vůně, chutě a melodie čtyř světadílů. Představí se vám tanečníci a hudebníci z dalekých i blízkých krajin, ochutnáte kuchyni nejrůznějších zemí. Letošní hvězdou festivalu je kapela GIPSY.CZ

Muzeum Romské kultury v Brně vystavuje obrazy výtvarnice, pro jejíž postavy jsou typické velké černé oči. Bohumila Doleželová se ve své tvorbě romskou tématikou inspirovala a věnovala jí asi 600 ze svých 1800 děl. Výstava nazvaná Plátna pro velké černé oči s podtitulem Cikáni v díle Míly Doleželové potrvá do 15. srpna a muzeum k ní připravilo i doprovodný program.

Svižná romská muzika a chytlavé rytmy rozezní 21. srpna letní kino v Chomutově. Koná se zde totiž IV. ročník festivalu romských kapel a souborů. Na festivalu se představí celkem dvanáct předních romských kapel z celé České republiky. Ze Slovenska přijede kapela Amor Duo a nebude chybět ani finalista československé Superstár Jan Bendig. Festival bude zahájen ve 14.00

V sobotu 14.8. máte jedinečnou možnost podívat se na záznam galakoncertu z letošního 12. ročníku Světového romského festivalu Khamoro. Na ČT 2 od 20:00 v záznamu uvidíte kapely Surmajovce z České republiky, Black Panthers ze Srbska, Romano Stilo ze Slovenska a spoustu dalších skupin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Osobnosti ]=
S Máriem Bihári o hudbě a o životě
Nevidomého zpěváka, akordeonistu a klavíristu Mária Biháriho jistě mnozí z vás posluchačů znáte. Několik let vystupoval s kapelou KOA. Dvaatřicetiletý Mário Bihári pochází ze Slovenska, vystudoval konzervatoř Jana Deyla v Praze a v současné době často vystupuje na koncertních pódiích po celé republice - buď sólově, nebo s novou kapelou Bachtale Apsa či v duu s Františkem Rabou. Nejen o hudbě si s ním povídal Tomáš Bystrý.

Mário Bihári Říká se, že nevidomí mají daleko lepší sluchové vnímání. Je to podle Vás mýtus, nebo to považujete za pravdu?

“Normální, zdravý člověk vnímá 80 procent prostoru očima, zbývající procenta ostatními smysly. Asi na tom tedy něco bude. Nevidomí mají lepší sluch.”

Jste poměrně všestraný člověk. Nejen, že jste si prošel kariérou hudebníka, umělce, ale také kariérou sportovce. Podle mých informací jste v roce 1991 a 1992 obsadil první místa v lehké atletice a stal jste se mistrem Evropy v kategorii žáci. Držel jste dokonce rekord v běhu na 60 metrů v čase 7, 9 sekund. Dnes jste nad sportem zanevřel, anebo na něj pořád máte čas a chuť?

“Atletiku nedělám už dlouho, od osmnácti let. Sport mám ale rád a dělám ho aktivně, a to golbal. To je míčová hra, speciálně vymyšlená pro nevidomé. Hraje se s míčem, který zvoní. Jednoduše řečeno, házíme si tím míčem z jedné strany na druhou. Což je ovšem hodně zjednodušeně řečeno.”

Pokud vím, tak právě v golbale jste členem reprezentace České republiky. Jaké výsledky byly v těch mezinárodních turnajích a na mistrovství?

“Měli jsme různé výsledky. Některé přátelské zápasy nebo turnaje jsme i vyhrály, na některých jsme skončili na horších místech. Na některých větších turnajích, například v kvalifikaci na paralympiádu, tam jsme skončili ve čtvrtfinále s Brazílií, takže jsme se tehdy do Číny nedostali. Teď jsou tam už mladší a velmi šikovní. Myslím si, že budoucnost českého golbalu je výborná.”

Jak to probíhá? Když nevidíte svého spoluhráče, jak mu nahrajete míč?

“Prostě se slyšíte. On na Vás zatleská, nebo řekne nějaká slova. Hodíte mu míč a on ho slyší, protože jsou na něm plíšky, které zvoní.”

Vraťme se k muzice. Na klavír hrajete od sedmi let, s akordeonem jste začal o tři roky později. Kdo nebo co Vás vlastně přivedlo v muzice?

“Přišel jsem o zrak v osmi letech. Rodiče přemýšleli, co budu dělat, na jakou školu mě dát. Vymysleli, že na konzervatoř. Že pro nevidomého člověka je hudba nejlepší. To si mysleli. Rodiče mě k tomu tedy vedli, nebo respektive i trochu přinutili svým rozhodnutím.”

Kromě koncertů vystupujete také v divadle Viola, kde ve hře Šunen Romale, tedy Slyšte Romové, hudebně doprovázíte herečky Janu Bouškovou a Báru Hrzánovou. Jak došlo ke spolupráci na tomto projektu?

“Báru Hrzánovou znám několik let, byla totiž výbornou kamarádkou Zuzany Navarové a Zuzky Hanouskové. Zuzka Hanousková byla naše manažerka. Známe se tedy už několik let z koncertů a dalších akcí, kde jsme se potkali. Nápad vznikl, nevím, jestli v hlavě Báry, anebo Hanky Kofránkové. Vymyslely nějaký scénář, co by tam mohlo být. Jsou tam příběhy a pohádky, které sesbírala paní Hübschmannová. Jsou tam písničky, lidové písničky.”

Se svou kapelou Bachtale Apsa hrajete téměř dva roky. Jak byste ji charakterizoval člověku, který o ní nemá vůbec žádné ponětí?

“Je to kapela, ktera hraje tradiční romskou hudbu. Tradiční hudbu proto, že jsme si s Petrem Horváthem, kytaristou a zpěvákem z Bachtale Apsa, říkali, že tyto starší, nebo spíš staré písničky už u nás v Čechách, ale i na Moravě málokdo hraje. Říkala jsme si, že to budeme hrát tak, abychom dodržovali tu pravou, tradiční harmonii. Nejsme cimbálovka. Je to aranžované trochu moderněji. Jsou to ale tradiční romské písničky.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.03.2011Bachtale Apsa pokřtí 7. dubna své první CDZprávy ze života Romů
27.01.2011Mário Bihári a Bachtale Apsa zahrají v pražském Carpe Diem a v Metro Clubu BrnoZprávy ze života Romů
21.04.2010Mário Bihári a Bachtale Apsa v Carpe DiemZprávy ze života Romů
23.04.2009Mário Bihári a Hosté vystoupí 30. dubna v Carpe DiemZprávy ze života Romů
10.02.2009Mário Bihári a hosté vystoupí v pátek 13. 2. v pražském klubu Carpe diemZprávy ze života Romů
15.12.2008Vánoční koncert Mária Biháriho s hostyZprávy ze života Romů
11.12.2008Skupina Koa vydala nové album Dobře námZprávy ze života Romů
16.09.2005Hudebník Mário Bihári ze skupiny Koa studuje romistikuO Roma Vakeren
24.04.2003Křest nového alba skupiny Terne čhaveFotoaktuality

=[ Reportáž ]=
Tvořivé kurzy ručních prací v Toužimi
Naučit se vyrábět korálkové šperky, adventní věnce, tiskat na textil nebo malovat na hedvábí – to všechno, ale nejen to, je v nabídce tvořivých kurzů, které budou od září do dubna příštího roku probíhat každý měsíc v Toužimi na Karlovarsku. Pořádá je občanské sdružení Český západ, které v osadě Dobrá Voda už několik let pomáhá místním, převážně romským občanům. Co všechno je pro zájemce připraveno zjišťovala Růžena Valková.

Foto: www.cesky-zapad.cz Letitá, a především dobrá zkušenost – to je důvod, proč se Český západ rozhodl tyto kurzy uspořádat. V Dobré Vodě totiž mají tvořivé dílny už svou tradici. Mezi místními, především u žen, se setkaly s velkým úspěchem. Naprosto je nadchly, a hlavně zaujaly.

“Častokrát kapacita místnosti nestačila zájmu kurzistů. Začaly jsme to tedy dělat v několika vlnách, takže se kurzy i opakovaly. V dnešní době bychom se chtěli rozšířit směrem na Toužim. Možná do budoucna, uvidíme, podle zájmu toužimských, i do Teplé, ale to je ještě hudba budoucnosti, “ upřesňuje jedna z lektorek tvořivých kurzů Anna Dunčeková.

Dílny budou probíhat na toužimkém náměstí Jiřího z Poděbrad, v prostorách odpoledního klubu Českého západu ve druhém patře.

“V Toužimi máme prostory pronajaté od města, prostory bývalého úřadu práce. Rádi bychom využili tu větší, přední část, kde se mohou kurzisté více rozložit.”

Kdo bude lektorem těchto kurzů?

“Mimo mne ještě kolegyně Kamila Součková. A chtěli bychom pozvat vždy ke každému jednotlivému kurzu jednoho člověka z Dobré Vody, který měl možnost si tím kurzem tady v Dobré Vodě projít. A bude moci také “lektorovat”.”

Jaká je kapacita těchto kurzů? A kdo se do nich bude moci přihlásit?

“Přihlášky probíhají formou závazné objednávky po telefonu a složení zálohy. Záloha je ve výši 50 korun. Může se do nich jak muž, tak žena. Trochu jsme to omezili věkem, je to od osmnácti let. Chtěli jsme se totiž zaměřit na starší lidi.”

Pojďme teď k jednotlivým dílnám – v září budou věnovány výrobě šperků, v říjnu tiskání na lněnou tašku. Co byste nám řekla konkrétněji o těchto dvou dílnách?

“Výroba šperků bude z bižuterie, která bude speciálně ošetřená, takže se lidé nemusejí obávat nějaké virážky, kterou některým lidem bižuterie způsobuje.Výroba bude obsahovat sadu náramku, náhrdelníku a naušnic. Tiskání na lněnou tašku – rádi bychom ji dovezli už vyrobenou z naší dílny z Dobré Vody. Šije je tu místní žena. Na našem kurzu bychom tašku ozdobily pouze tím tiskáním. Jedná se o techniky tiskání a tupování speciálními barvami.”

V listopadu proběhne tvořivá dílna zaměřená na výrobu adventních věnců. V prosinci to pak bude malování na hedvábí.

“Adventní věnce, to je taková tradiční záležitost. Lidé se na ni moc rádi připravují, protože je vždy příjemné mít něco krásného na stole. A když je to vlastnoručně vyrobené, je to o to hezčí. Je to klasický věnec, který vídáte někde na tržištích, který kupujete. U nás si ho ale budete moci vyrobit vlastnoručně. Malování na hedvábí – na tu techniku doneseme úplně všechno. Kurzisté tedy pouze přijdou, vyrobí si to, zaplatí poplatek a odnášejí si domů krásný výrobek. Je to také speciální technika, speciální barvy. Používají se různé soli. Ty tvoří v barvách různé mozaiky, tím je to jedinečné.”

Důležitou a zásadní informací je, že v ceně kurzu, která se pohybuje od 140 do 220 korun, je zahrnutý veškerý materiál a malé občerstvení. Pokud se tedy rádi učíte a máte tvořívého ducha, stačí jediné, zkontaktovat občanské sdružení Český západ.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

O Roma vakeren s datem 13. srpna už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi
Reportáž:  Policii v Orlové pomáhají čtyři romští asistenti
Právní poradna:  Prohraný soudní spor
Zprávy: 
Osobnosti:  S Máriem Bihári o hudbě a o životě
Reportáž:  Tvořivé kurzy ručních prací v Toužimi

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
757203   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
270608   11.09.98 Romske aktuality
236549   14.03.00 Romský jazyk
163331    Historie a původ Romů
136783   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119383    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102543    Fotografie
89443   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81174   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77909   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz