Vyhledávání
27.4.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme do prázdninového světa romských dětí, které prožily nádherný tábor v Ratajích nad Sázavou. Nabídneme vám rozhovor se studentkou romistiky a nezapomněli jsme ani na právní poradnu, zprávy ze života Romů a celou řadu romských písniček.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Romodrom pořádá letní tábor pro děti
Prázdniny jsou v plném proudu a přesto stále v ulicích měst potkáváme řadu dětí, které většinou z finančních důvodů nemohou trávit léto někde v přírodě. Ale některé romské děti ze sociálně slabých rodin měly i letos štěstí a alespoň jeden týden mohly díky občanskému sdružení Romodrom zažít pořádný letní tábor. Do Ratajů nad Sázavou se za nimi vypravila Jana Šustová.

Povíš mi, co se tady na Táboře nejvíc líbilo?

“Nejvíce se mi líbilo koupání. A předevčírem jsme byli na hradě.”

A jak se ten hrad jmenoval?

“Český Šternberk.”

A byli jste i vevnitř v tom hradě?

“Ano. A byli tam ptáčkové.”

A co tobě se nejvíc líbilo tady na táboře?

“Líbila se mi bojovka a diskotéky.“

Jak často jste tu měli diskotéky?

“Měli jsme dvě.”

A jak ta bojovka vypadala?

“Bylo to strašidelné. Okolo byly svíčky. A šlo to dál do lesa. Bylo to strašidelný. Lidi měli masky.”

Co tě nejvíc na té bojovce vyděsilo?

“Strejda Roman. Měl nejstrašidelnější masku.”

Jak vypadal?

“Strašidelně. Něco jako skřítek.”

Učili jste se tady taky něco?

“Jo. Plavat, běhat, měli jsme rozcvičky. Dělali jsme všechno, co se dělá na táborech.”

/ukázka zpěvu jedné z holčiček/

Romodrom pořádá tábory pro romské děti ze sociálně slabých rodin už sedmým rokem. Jak mi řekla jedna z vedoucích tábora Anna Chválová, pro většinu dětí to je jediná šance, jak se v létě dostat do přírody.

“Děti, které v minulosti s Romodromem nejezdily na letní tábor, by byly i letos v Praze, kdyby nejely s námi. Nikam by se nepodívaly. S námi se dostanou alespoň na týden ven, i když bohužel jen týden. Je to škoda, protože by v Praze nemohly chodit ani na koupaliště, všechno je dnes placené. Jsme tedy rádi, že jsme je mohli někam vytáhnout. Každý den je proto bohatý program. Většinou máme připraveny tři programy v jeden den: dopoledne, odpoledne a ještě také po večeři.”

Jak se vám daří takový tábor financovt?

“S financováním je to těžké. Měli jsme tři velké zdroje – ministerstvo kultury, odbor církví, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové nám přispěla, a pak ještě jedna katolická rodina, která nám dala opravdu velkou část svého rodinného rozpočtu pro romské děti. Je to rodina z majority.”

Jsou nějaké firmy, které vám pomohly? Například nějakými věcnými dary...

“Chtěli bychom moc poděkovat všem. Hlavně tedy Sázavské pekárně, která nám dodává pro děti pečivo. Děti měly radost, že mají loupáky, koláčky a všechny tyhle dobroty. Potom samozřejmě také Magistrátu hlavního města Prahy, který nám dal dárečky, UNICEFu, Červenému kříži, který nám dal pro děti oblečení, pitný režim, kola, zmrzliny. Do vlaku děti dostaly bagety. Myslím si, že opravdu hodně lidí se snažilo, aby tady ty děti mohly být.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
31.08.2013Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské dětiO Roma Vakeren
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Osobnosti ]=
Rozhovor s osobností: Renata Berkyová
V následujících minutách Vám představíme zajímavou romskou osobnost. Renata Berkyová pochází z vesnice nedaleko slovenské Rimavské Soboty. Před šesti lety přišla do Prahy studovat romistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Při studiu pracovala v antidiskriminační lince, kterou provozovalo sdružení Romea. Za nedlouho se vrátila do Bulharska, kde pilovala angličtinu na jedné z tamních amerických univerzit.

Renata Berkyová Studujete obor, jehož nezbytnou součástí je romský jazyk. Pokud mám správné informace, začala jste se ale učit romsky až na vysoké škole.

“Ano, je to pravda. Romštinu jsem se začala učit až na vysoké škole. Bohužel, rodiče mě k tomu nevedli, sami totiž neovládají romštinu tak, aby mě k tomu vedli od malička.”

Svou bakalářskou práci jste věnovala německým Romům, tzv. Sinthům, což je poměrně uzavřená skupina Romů. Přišla jste během svého bádání na něco, co Vás překvapilo, co jste třeba neznala ani z přednášek?

“Určitě jsem na něco takového přišla. Musím ovšem připomenout, že výběr tématu podléhal také faktu, že část mé rodiny, z níž pocházím, je z Německa, což znamená, že to jsou Sinthi. Mohla bych tedy říci, že jsem měla více informací. Dostala jsem se k tomu tedy jednodušeji než z přednášek ve škole. Témata pro mě byla velmi zajímavá, například rituální čistota, což je samo o sobě velmi zajímavé téma, obzvlášť u německých Romů.”

Spolu s dalšími romskými studenty z Evropy jste se rozhodla zlepšit svou angličtinu v rámci osmiměsíčního kurzu, jehož realizátorem je Open Society Institut. Polovinu, tedy čtyři měsíce, máte již za sebou. Na zbývající čtyři měsíce odlétáte, podle mých informací, již za čtrnáct dní. Povězte mi, proč angličtina právě v Bulharsku?

“To bychom se mohli zeptat spíše Open Society Institut. Tak trochu ovšem tuším, že vybírali místo, které by bylo v Evropě, přeci jen to je americká univerzita a studium v Americe by bylo asi o něco nákladnější. Kvalita výuky je výborná. Jediné, s čím máme problémy, je odluka od rodiny a od domova.”

V Bulharsku se anglicky domluvíte? Například běžně při nákupu?

“Vzhledem k tomu, že tato americká univerzita, na níž studujeme, je v Blagoevgradě, což je malé město s 80 tisíci obyvateli, lidé tam moc anglicky nemluví. Bulharština je naštěstí jazyk, který je češtině nebo slovenštině příbuzný, dohodneme se tedy rukama – nohama, na některých místech i s tou angličtinou.”

Vraťme se o několik měsíců zpátky. Co všechno jste musela absolvovat, abyste mohla do Bulharska jet. Za Českou republiku jste letěli dva, pokud vím...

“Ano, je to pravda. Letěli jsme jen dva. Výběrové řízení podléhalo z části byrokratickým záležitostem, což znamená vyplněná přihláška, doporučující dopisy, motivační dopis, životopis. Druhou částí byl rozhovor. Hovořili s námi zástupci Open Society Fond z Prahy, ti pak, myslím, posílali report organizaci, která nás tam vysílala.”

Realizátor je v současné době Vaším zaměstnavatelem, respektive jste zde na stáži. Co všechno máte na starosti?

“Jako u většiny stáží, seznamuji se s organizací, to znamená, že pomáhám s administrativou, seznamuji se s oblastmi, kterým se organizace věnuje. Působím hlavně v romském programu, kde se momentálně pracuje na inkluzivním vzdělávání a bydlení.”

Renatu Berkyovou pozval k mikrofonu Tomáš Bystrý.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.01.2010S Renatou Berkyovou o poezii i životních cestáchO Roma Vakeren

=[ Právní poradna ]=
Prohlížení tašek v obchodě
Možná máte zkušenosti s prohlížením tašky v obchodě, jestli nekradete. Je dobré vědět, jaká máte práva, abyste se uměli bránit. Více informací řekl Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.

“Pouze Policie České republiky vás může vyzvat k prohlédnutí tašky. Nikdo jiný toto oprávnění nemá.”

Tedy ani pokladní nebo bezpečnostní agentura?

“Pokladní nebo bezpečnostní agentura může o prohlídku tašky požádat, ovšem v případě, že z jakéhokoli důvodu odmítnete, nemůže se jich domáhat.”

A na co tedy má bezpečnostní agentura tak zvaně dosah?

“Hlavním účelem bezpečnostní agentury je sledovat, jestli v supermarketu nedošlo ke krádeži. Pokud má podezření na konkrétní osobu, může využít práva, které má v podstatě každá fyzická osoba podle zákona o policii, a to je právo zadržet osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku, v našem případě trestného činu krádeže. Může o tomto zadržení informovat policie a zadrženého pachatele neprodleně předat policii k prošetření, což znamená zejména k prohlídce.”

Nemůže mě tedy vzít stranou a prohlížet, jestli jsem něco ukradla?

“Pokud budu nesouhlasit, nemůže.”

Když to poruší, kde se mohu odvolat?

“Pravděpodobně nejlepším postupem je přijít na služebnu Policie České republiky a podat trestní oznámení na omezení osobní svobody, zejména s ohledem na to, že když jsem si prohlídku nepřál a byla vykonána proti mé vůli, jedná se o narušení osobní sféry. Byla by přípustná také určitá žaloba Rozhodující je samozřejmě intenzita, míra, jakou to bylo provedeno, způsob provedení, zda byly, nebo nebyly při prohlídce použity vulgarismy, zda to bylo, nebo nebylo před plným nákupním centrem. Za předpokladu, že bych nic neukradl a ochranka by mě nařkla z toho, že jsem něco ukradl, prohlédla by mě před plným obchodem a způsobila by mi ostudu, dokážu si představit i žalobu na ochranu osobnosti a žalovat odškodnění od supermarketu.”

Kdy mě tedy bezpečnostní agentura může prohledat? Když má argumenty nebo kameru, kde je usvědčující záběr?

“V takovém případě, bude-li mít pracovník bezpečnostní agentury k dispozici kamerové záznamy, ze kterých bude evidentní, že jsem v supermarketu nebo na prodejně cosi odcizil, má právo mě zadržet a musí zavolat Policii České republiky, která jako jediná má oprávnění tuto prohlídku provést, vše zaevidovat, zdokumentovat a dále postoupit trestnímu řízení.”

Když mě přesto zaměstnanec bezpečnostní agentury prohlíží a slovně na mě útočí, jak já mohu dokázat, že se tak choval?

“Často jsou prostory monitorovány průmyslovou kamerou. Lze se dožadovat záznamů z kamery. Opět ohlásit toto na policii a ohlásit trestný čin a žádat po policii, aby zajistila tyto kamerové záznamy, dokud jsou čerstvé, protože naprostá většina supermarketů tyto záznamy neuchovává déle jak týden. Setkal jsem se i s dobou prodlouženou na měsíc, ale také s doubou pouhé tři dny. Největší problém, jaký nastává, je tak zvané unesení důkazního břemene. Bude-li hrubé chování pracovníka bezpečnostní agentury vykonáno v místě, které není pod dohledem kamer, a nebudou-li na něj existovat důkazy, vše je pouze tvrzení proti tvrzení. Je samozřejmě dobré, když se vše stane před svědky, protože svědecké výpovědi mají určitou sílu. Ve chvíli, kdy bude absence svědků, bude chybět kamerový záznam, vše se odehraje pouze v kanceláři pracovníka bezpečnostní agentury a nedojde k ublížení na zdraví, na rovinu musím říct, že příliš mnoho šancí v tomto sporu nemohu dát.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
12.03.2010Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku Spojené státyZprávy ze života Romů
11.03.2010Spojené státy kritizují postavení Romů v České republiceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ústředí německé romské organizace ocení skupinu 18 mladých Romů z Ostravy. Ti v roce 2007 uspěli u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se žalobou na český stát kvůli diskriminaci ve vzdělávání. ČTK to sdělilo Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů. Čeští Romové převezmou zvláštní vyznamenání 16. prosince v Berlíně.

Pod názvem Úsvit odstartovala nová akce Ministerstva vnitra ČR, která se od počátku července koná také v Orlové. Městská policie zaměstnává čtyři romské asistenty. Jsou vybaveni žlutou reflexní vestou s nápisem asistent městské policie a občané se na ně mohou obracet s různými problémy týkajícími se porušování nařízení města či dodržování veřejného pořádku.

Obyvatelé Dobré Vody u Toužimi se zítra sejdou ve své obci už na čtvrté veřejné brigádě v tomto roce. Pokračují tak v tradici, kterou zahájili v loňském roce v rámci projektu Společně v Dobré Vodě. Celkem pět veřejných brigád naplánovali místní občané společně s občanským sdružením Český západ, které v obci i v dalších sociálně vyloučených lokalitách na Toužimsku a Tepelsku působí.

A opět na závěr pozvánka. V sobotu 14. srpna budou Lovosice dějištěm druhého ročníku SAVORE JEKHETANE, festivalu dětských romských tanečních a hudebních souborů. Začne ve 13 hodin v Kulturním středisku Lovoš a kromě tanečních a hudebních souborů nejen z Ústeckého kraje vystoupí skupiny Bengas a Gulo čar. Celým festivalem vás provede Richard samko

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
S Martinem Šimáčkem o proměnách vyloučené lokality v Kladně
Masokombinát v Kladně, vyloučená lokalita a ráj kriminality, možná změní svoji tvář. Více informací řekl Marii Vrábelové Martin Šimáček, ředitel agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR.

Masokombinát v Kladně, vyloučená lokalita “V minulých měsících jsme přislíbili v jednání s vedením města Kladna, že připravíme studii, která by poskytla širší rámec pro rozhodnutí města v případě, že by chtěli masokombinát převést do soukromých rukou nebo ho převést do správy neziskové organizace. To znamená, že vsadíme budovu masokombinátu do kontextu podporovaného bydlení, které by mohlo fungovat na území města Kladna.”

Postupné bydlení by nejspíš bylo jedním z prvních v Kladně? Anebo nebylo?

“Neexistuje žádný navazující prvek bydlení na budovu v masokombinátu, respektive u masokombinátu. Když jsem ještě v minulosti pracoval v Kladně, navrhoval jsem vedení města, aby existoval jakýsi prostupný systém lidem, kteří jsou v nájemních smlouvách řádně platící, kteří nemají žádné další neuhrazené náklady tak, aby měli možnost po nějakém čase postupovat směrem z masokombinátu do nějakých výhodnějších lokalit, ne tolik segregovaných, ne tak na okraji. Vedení města již tehdy přistoupilo k některým opatřením, například že prodlužovalo na delší čas smlouvy těm, kteří řádně platili a tak dále. Pořád tam nicméně chyběl nějaký další prvek navazujícího bydlení, toho, co by směřovalo k opětovnému začlenění těch lidí na trh s byty. Naše studie to obsahuje, nicméně nic takového v tuto chvíli ještě na Kladně nefunguje.“

Myslíte si, že by to mohlo pomoci v otázce kriminality, která tam je? Mohlo by se něco zlepšit? A co konkrétně?

“Budova u masokombinátu samozřejmě trpí jistou specifickou kriminalitou. Jednak je to problém toho, že lidé, kteří tam žijí mají daleko za prací, často jsou vyloučeni z trhu práce, často jsou závislí na různých brigádách, sezónních pracích. Jsou ale někdy poptáváni i v šedé ekonomice, u podnikatelů, kteří neodvádějí daně, kteří se zaměstnanci neuzavírají smlouvy. Samozřejmě, že člověk, který potom funguje standardně ve společnosti a uchází se o standardní zaměstnání, už šedé ekonomice uniká. To je velká výhoda. Na masokombinátě máme zmapován výskyt lichvy. To znamená, že když se lidé dostanou do finanční tísně, obrácí se častokrát na lichváře. I to by bylo velmi dobře, kdyby se redukovalo. Redukuje se to jakousi sandardizací podmínek na masokombinátě, menším počtem lidí v budově. To všechno jsou sociální patologie, které je možné redukovat, pokud ne odstranit podmínky. Jedním z nástrojů, který by tomu určitě pomohl, by byla možnost lidí dostat se odtamtud pryč, pokud řádně hospodaří, řádně platí. Byl by to další motivační důvod.”

Měli by tam tedy možnost se trochu postavit na nohy a zkusit bydlet znovu...

“Myslíme si, že masokombinát by za jistých okolností mohl sloužit jako základní stupeň, záchytné bydlení pro lidi, kteří třeba ztratili bydlení nebo se zadlužili, a je potřeba, aby si připravili splátkový kalendář, začali pravidelně splácet, hledali si zaměstnání. Extrémně důležité je, aby se na službu bydlení navázaly podpůrné služby, podpůrné mechanismy, všechny aktivity, které by pomohli těm lidem změnit strategie. Byla by to pomoc v krizi, zároven ovšem také jakýsi nácvik toho, aby tu situaci v běžné společnosti pak zvládli.“

Znamenalo by to asi úpravu masokombinátu. Co předně by se muselo změnit?

“Budova masokombinátu projde částečnou rekonstrukcí už v rámci integrovaného plánu rozvoje města. Je tam směřována řada financí a aktivit, které do nějaké míry upraví kvalitu prostředí, včetně okolí. Fyzická úprava prostředí a budovy je nutnou podmínkou.“

Jak by to bylo s docházkou do školy?

“Studie, kterou jsme teď předložili vedení města Kladna je taková, že jsme v ní popsali model prostupného bydlení, popsali jsme i praktické zkušenosti z jiných měst, například z Ostravy, kde to funguje. Jsou tam popsány nejlepší praxe v prostupném bydlení. Je tam navržený model, jak by to konkrétně vypadalo pro Kladno. Nejsou tam ale ta navazující opatření. Je tam zmínka, že jsou nezbytná, nicméně se nerozepisují detailně.“

Už máte inforamce, z čeho by se to financovalo? Byla by to zřejmě dost velká, obsáhlá rekonstrukce. Víte už, z čeho by se ty peníze odebraly?

“Integrovaný plán rozvoje města počítá, pokud vím, s necelými čtyřmi miliony korun. Je to nedostatečná částka. Pokud by se podařilo sehnat nějakého soukromého majitele, by bylo možné do té budovy investovat, udělat nějaký investiční plán. O tom ta naše studie je. Říkáme v ní, jaké jsou náklady na provoz té budovy. Říkáme v ní, že pro zajištění standardních podmínek by bylo dobré, aby město přispívalo, jsou tu nějaké možnosti z dotačních titulů ministerstva pro místní rozvoj a tak dále.V té věci jsme schopni pomoci, poradit, pokud bude zájem na straně investora nebo realizátora těch opatření.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
15.09.2012Deset let PavučinyZprávy ze života Romů
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
06.09.2012Havířovská radnice vzala šumbarským Romům venkovní posezeníZprávy ze života Romů
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
16.08.2012Příbram obnovila post romského koordinátoraZprávy ze života Romů
09.08.2012V Brně-Novém Lískovci začala pracovat poradna pro sociálně slabéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské ghetto Kydlina v Hradci Králové
V centru Hradce Králové najdete romské ghetto, říká se mu Kydlina. Schátralý objekt patří soukromému majiteli, který v nedůstojných podmínkách ubytoval rodiny s malými dětmi. Nájemníci již několik let v domě živoří bez zabezpečení základních hygienických podmínek. Majitel do rozpadlého domu neinvestuje na opravách a situace se tak jen horší. Za rodinami docházejí sociální terénní pracovníci, se kterými hovořil i Jan Mišurec, jako první se na mikrofon vyjádřil Josef Duna.

Hradec Králové “V oblasti působím již dlouho, téměř deset let. Tady v Hradci jsem teprve jeden rok. Pečujeme o sociálně slabé skupiny obyvatelstva.”

Co všechno pro ně musíte vyřizovat? V čem ta práce spočívá?

“Většinou to jsou exekuce, jsou zadlužení, dluží na nájmu a dalších věcech. Nemají vlastně ani přehled o tom, jak to vypadá, když si vezmou nabízenou půjčku. Nevědí o úrocích, sazbách, dalších postizích, které s tím souvisejí.”

Baví Vás tato práce? Co Vám dává? Vždyť je to vše o problémech...

“Co mi dává tato práce? Jsem Rom, cítím se být Romem a pomáhám takto Romům, alespoň trošku.”

Není Vám někdy z té situace smutno? Lepší se třeba ty případy? Podaří se něco vyřešit?

“Daří se nám vyřešit mnoho případů, ale musím podotknout, že jsou věci, se kterými vůbec nemůžeme pohnout. To je normální jev při této práci.“

Vycházejí vám vstříc státní úřednící? Spolupracujete s nimi?

“Spolupracujeme se státními uředníky. Kraj i magistrát města nám vycházejí vstříc, máme o to trošku jedodušší práci.”



Lucie Čonková, další térenní pracovník. Jak Vy jste se dostala k této práci?

“Dostala jsem se k této práci jako slepá k houslím. Bylo to přes mou známou, která pracuje na magistrátu města jako terénní pracovnice. Řekla mi, že Romodrom tu hledá terénní pracovníky. Trochu jsme se o tom bavily. Řekla jsem, že to zkusím. Byla jsem na výběrovém řízení. A oni mě vzali.”

Původní profesí jste kadeřnice. Je to hodně velká změna, chodit teď do romských rodin?

“Je to velká změna. Je to prostě něco úplně jiného.”

Jak na Vás reagují klienti, když vidí Romku, a přitom tak říkajíc jako z jiného světa... Nestydí se s Vámi mluvit? Jsou v pohodě?

“Jsou úplně v pohodě. Bavím se s nimi úplně normálně. Nic ze sebe nedělám. Nemám důvod. Všichni jsme stejní. Jsme Romové.”

Jak se žije lidem v Hradci Králové?

“Je to tu hodně těžké. Je tu hodně velká nezaměstnanost a problém s velký problém s bydlením. Je tu málo městských bytů. Podnájmy jsou tu pro ně drahé. Romové tady navíc nemají moc šanci sehnat podnájem. Hodně jsme to zkoušeli, ale nejde to. Myslím si, že je to snad všude, co se týče sociálně slabých rodin.”

Byli jsme teď v lokalitě, které se tu říká Kylina...

“Vypadalo to tam trochu hůř než teď. Za ten rok jsme tam udělali poměrně hodně práce. O Kydlině se říká, že je to, co se bydlení týče, poslední štace. Rodiny, které tam nyní jsou, nyní je tam šest rodin, tam bydlí pět let, šet let. Jsou tam delší dobu. Už to tak nevnímají. Říkají si, že je to tak normální. Už rezignovali. Myslí si, že už na nic lepšího nemají. Je pro ně těžké se začlenit.”

Mají vůbec peníze, příjmy na to, aby si obstarali lepší bydlení, aby se postavili na nohy?

“Jsou to rodiny, které žijí z dávek.“

Podařilo se již nějaké rodině odstěhovat?

“Dvě rodiny dostaly městský byt a dvě rodiny se odstěhovaly na ubytovnu.”

Je tu tedy šance, že když se spolupracuje s městem, upozorňuje se na tento problém, ty rodiny třeba získají bydlení?

“Šance tu je.”

Pane Duno, jak se díváte na situaci Romů v České republice? Hodně jich odjelo, někteří se začínají vracet, například z Kanady. Jak Vy to vidíte?

“Vídím celou situaci Romů v České republice velmi špatně. Daleko více se totiž zhoršila situace Romů a romských dětí. Tady je potřeba zdůraznit a říct celkové stanovisko, že i stát za to může, že také stát nese zodpovědnost. Všechno v téhle společnosti se odvíjí od toho. Když je člověk zaměstnaný, mohou mu děti i studovat. A pokud je nezaměstnanost a vznikly tady v České republice ghetta, kde majitelé bytů vydělávají těžké peníze na špatné situaci lidí. Je to katastrofální situace. A nedivím se, že mladí lidé odcházejí z České republiky do zahraničí, protože tady nemají stejné šance, jaké mají v západních státech, že když budou dělat, pracovat, najdou si bydlení. Tady ale bohužel ne.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
08.04.2014V Hradci Králové se představí Barvy světaZprávy ze života Romů
01.08.2013Objevte romský poklad ve vestibulu Krajského úřadu Královéhradeckého krajeZprávy ze života Romů
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
15.09.2012Deset let PavučinyZprávy ze života Romů
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
06.09.2012Havířovská radnice vzala šumbarským Romům venkovní posezeníZprávy ze života Romů
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 6. srpna už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Romodrom pořádá letní tábor pro děti
Osobnosti:  Rozhovor s osobností: Renata Berkyová
Právní poradna:  Prohlížení tašek v obchodě
Zprávy: 
Reportáž:  S Martinem Šimáčkem o proměnách vyloučené lokality v Kladně
Reportáž:  Romské ghetto Kydlina v Hradci Králové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744125   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260388   11.09.98 Romske aktuality
218736   14.03.00 Romský jazyk
158235    Historie a původ Romů
134304   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117897    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101992    Fotografie
88643   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
77814   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76793    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz