Vyhledávání
15.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme Davida Beňáka, vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví Prahy 14. V právní poradně se dozvíte na co si dávat pozor na ulici při sepisování smluv a v rozhovoru se zpěvákem Janem Bendíkem, co nového připravuje. Chybět nebudou aktuality ze života Romů a spousta romské hudby.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
S Davidem Beňákem o současné lidskoprávní a politické situaci
Představíme vám Davida Beňáka. Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V minulých letech pracoval na Úřadu vlády ČR jako odborný pracovník a v současnosti šéfuje odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Úřadu městské části Prahy 14. Co očekává od nové vlády, jak vnímá zrušení postu ministra pro lidská práva a co obnáší jeho práce na úřadě? Na to se ho ptal Tomáš Bystrý.

David Beňák (Foto: Jana Šustová) Vy jste letos neúspěšně kandidoval za ČSSD ve volbách do poslanecké sněmovny. Řekněte mi, co očekáváte od nové vlády Petra Nečase?

„Já bych to nebral tak, že jsem neúspěšně kandidoval. Na kandidátce jsem byl na 22. místě, což není pozice, ze které bych mohl usilovat o místo v poslanecké sněmovně, obzvláště v regionu jakým je Praha. Od vlády Petra Nečase očekávám zejména utahování opasků. Myslím si, že některá opatření určitě nebudou pozitivně vnímána.“

Jedním z nich je i zrušení postu ministra pro lidská práva – co na toto rozhodnutí říkáte?

„Je to špatný, neprozřetelný krok, který jde proti evropskému proudu. Lidská práva by měla být spíše posílena - administrativně, na úrovni ministerstva. Mandát pana Kocába jasně ukázal, jak moc je post žádoucí, zvláště v České republice. Na řadu problémů u nás je potřeba ukázat, zdůraznit je, a důležitost věci se projevuje i tím, když ji zastupuje ministr. Tento model je funkční u všech rezortů, není tedy důvod domnívat se, že by nefungoval u lidských práv. Není to jenom záležitost Romů.“

Ovšem například podle Kristýny Kočí z Věcí Veřejných je zrušení ministerstva jen zeštíhlováním státní správy. Bude agenda lidských práv podle Vás fungovat tak jako v minulých letech?

„V historii nalezneme, že lidská práva byla na úrovni zmocněnce, což je i současný model. Netvrdím, že je špatný, ovšem z hlediska prosazování určitých témat je tato pozice slabá. Se slečnou Kočí nesouhlasím. Kdybychom se podívali na konkrétní čísla, tak náklady na činnost ministra pro lidská práva byly marginální a v rámci rozpočtu naprosto zanedbatelné. Pokud chtějí hovořit o zeštíhlování veřejné správy, měli by si spočítat, kolik mají náměstků.“

Vy jste mimo jiné novým členem rady vlády pro záležitosti romské komunity, která prošla určitou reformou. Kromě zástupců romské komunity by v ní nově měli být i představitelé státního sektoru. Jakým směrem by se podle Vás měl tento poradní orgán ubírat?

„To je pro mě těžká otázka. Rada v nové sestavě ještě nezasedla, takže já jsem se se svými kolegy prozatím neviděl. Měla by být pracovní, vyjadřovat se k zásadním tématům a problémům, velmi jasně a konkrétně, s větším vymezením prostoru v médiích.“

Což podle Vás dosud nebylo?

„Prostor, který mohl tento orgán zaujmout, nebyl plně využit. To, co se mu podařilo, bylo díky podpoře jeho předsedy, tedy ministra.“

Kromě jiných funkcí jste zejména vedoucím Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Prahy 14. Můžete v krátkosti nastínit, co Vaše pozice obnáší?

„Moje práce vedoucího odboru je poměrně náročná, protože mým úkolem je koordinovat několik typů agend. To není úplně jednoduché. Navíc pracujeme s lidmi, kteří se nacházejí v náročných životních situacích, což je rovněž velmi obtížné. Náš tým je velmi vytížen z hlediska komunikace, zvládání stresu a nátlaku, kterému je díky charakteru práce vystaven. Navíc jsme zatíženi poměrně rozsáhlou administrativou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.12.2015David Beňák roku působí jako zástupce náměstkyně pro řízení sekce pro lidská práva na Úřadě vládyO Roma Vakeren
02.11.2013David Beňák patří k Romům, kteří kandidovali v letošních volbáchO Roma Vakeren
02.03.2013Muzeum holocaustu ve Washingtonu očima Davida BeňákaO Roma Vakeren
23.02.2013Postřehy Davida Beňáka ze studijní cesty po USAO Roma Vakeren
09.10.2009Jak se vede Romům v Praze 14O Roma Vakeren
14.05.2004Kurz mezinárodní orientace pro RomyO Roma Vakeren
05.03.2004David Beňák z Úřadu vládyO Roma Vakeren

=[ Právní poradna ]=
Jak nepodlehnout klamavé reklamě
Podepisovat smlouvy na ulici a nechat se přesvědčit klamavou reklamou vás může uvrhnout do finanční tísně. Z výhodné smlouvy je noční černá můra, varuje právní poradce Miroslav Huml, který odpovídal Marii Vrábelové.

„V případě uzavírání smlouvy na ulici bude brán ohled na to, co je ve smlouvě, kterou podepisujeme. Potenciálnímu problému se tedy nejlépe vyvarujeme, když si smlouvu řádně pročteme.“

Co mě na ulici může potkat? S čím se v poradně setkáváte?

„Nejčastějším nákupem na ulici jsou distributoři mobilních telefonů, resp. SIM karet a mobilních telefonních čísel. Dostanete velice výhodnou nabídku na telefonní paušál a dárkem vám k němu přidají mobilní telefon nebo ještě jeden paušál úplně zdarma.“

A je tento paušál skutečně zdarma?

„Zadarmo vám nikdo nic nedá. Pokud vám někdo něco takto nabízí, obzvláště na ulici, je to velice pochybné. Speciálně u mobilních telefonů jste v praxi donuceni podepsat smlouvu, obvykle na dva roky, a jako dárek dostanete mobilní telefon. Ten ale není zadarmo. Ve smlouvě podepíšete paušál, který vás zavazuje platit minimálně pět set korun měsíčně. V následujících dvou letech tedy zaplatíte 12 tisíc korun. Za tuto částku ve skutečnosti obdržíte telefon, který má reálnou hodnotu tisíc korun. Rozhodně ho proto nemáme zadarmo.“

Pokud na ulici podepíši smlouvu a doma zjistím, že jsem byla takto podvedena, co mohu udělat? Mohu ze smlouvy odstoupit?

„Ano. Základním právem, které dává občanský zákoník, je možnost odstoupit ve lhůtě čtrnácti dnů. Důležité ovšem je, aby v této lhůtě bylo zboží doručeno prodávajícímu. Odstoupení je třeba poslat doporučeným dopisem, nejpozději deset dní po koupi, aby bylo v zákonné lhůtě dodáno prodávajícímu.“

Poté již na mě nikdo nemůže vymáhat peníze?

„Jestliže řádně ve lhůtě 14 dnů odstoupíte od smlouvy, můžeme ji považovat za ukončenou. Znamená to, že člověk, který poslal odstoupení od kupní smlouvy, má povinnost ve lhůtě 30 dnů vrátit prodávajícímu telefon a všechny věci které obdržel. Naopak prodávající má povinnost kupujícímu vrátit zaplacené zálohy. Strhnout si může pouze poplatek za poničení věci. Pokud podepíšete na ulici smlouvu s mobilním operátorem a máte možnost do 14t dnů odstoupit od smlouvy, je nejlepší nechat si smlouvu někým překontrolovat, zda v ní nejsou skryté poplatky. Ty vám budou v konečné fázi určovány, ovšem ve smlouvě uvedeny přímo nejsou, existují pouze jako odkaz na všeobecné smluvní podmínky. Je potřeba si vše řádně promyslet a propočítat, abychom ve výsledku neplatili zbytečně moc. Volání zdarma o víkendu není všechno.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
02.02.2013Od Nového roku platí nová pravidla pro exekutoryO Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
29.10.2011Jak odolat lákavým reklamám na spotřební zboží?O Roma Vakeren
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Osobnosti ]=
Se zpěvákem Janem Bendigem o životě a hudební kariéře
Jan Bendig už má jasno v tom, že chce něco v životě dokázat. Přihlásil se tedy do soutěže Československé Superstar a uspěl. Zda by tento krok zopakoval se ho zeptala Iveta Demeterová.

Jan Bendig „Ne, nešel. Jednou za život to stačí. Soutěž mě vytáhla nahoru, strašně rychle, bylo to hodně náročné.“

Říkáš, že soutěž tě vyšvihla hodně vysoko – nebojíš se pádu?

„I to se může stát. Zatím se nebojím, pořád bojuji.“

Co to znamená?

„Dělám všechno proto, abych se neztratil. Hlavně pracuji na mojí desce, která se doufám povede. Na desce hodně záleží. Odepisuji fanynkám, udržuji s nimi kontakt. Snažím se jít pořád dál a dál. S ostatními účastníky Superstar, z předchozích kol, to bylo stejné jako se mnou – rychlý vzestup a stejně rychlý pád, protože neměli za sebou dobré zázemí, dobrý tým ...“

Takže máš příklad a víš, že se máš dát jiným směrem. Ty máš kolem sebe tým, který ti pomáhá – píše ti někdo texty?

„Dvě písničky mám od Jany Kirschner, potom něco od Hádla ... tak různě. Já skládám muziku, texty ne.“

Existuje někdo, kdo tě velice mile překvapil?

„Karel Gott. Strašně skromný člověk, fakt. Myslím si, že by dal první poslední.“

Takže skromnost patří k umělci? To je to, co ho dělá velikým?

„Ano, přesně tak.“

Jak jsi na tom, Honzo, se školou?

„Se školou to mám hodně těžké (smích). Vysvědčení bylo docela špatné, protože jsem měl všechno neklasifikováno. Teď mě čekají opravné zkoušky, každý den se musím učit a nemůžu chodit ven s kamarády. Pro mě tedy škola v tuhle dobu ještě neskončila, mám před sebou hodně práce. Už mě sice přijali na konzervatoř, ale určitě by bylo lepší mít uzavřené všechny známky.“

Co tě v současné době nejvíce baví?

„Zpívat.“

A máš čas na kamarády?

„Jo, a taky mě baví chodit s kámošema ven. No jasně, že mám!“

A stíháš to?

„Ano, stíhám.“

Jak často do měsíce koncertuješ?

„Jenom o víkendech, přes týden mám volno.“

Co říkají rodiče na to, že se jejich syn stal hvězdou?

„Určitě jsou na mě pyšní a podporují mě, pomáhají mi. Dokonce se se mnou budou stěhovat do Prahy, právě kvůli konzervatoři, protože mě nechtějí nechat někde na intru.“

Honzo, kde by jsi si chtěl zazpívat?

„Ještě jednou v O2 aréně, tam, kde jsme zpívali celá dvanáctka. Tentokrát bych ale chtěl, aby to byl jenom můj koncert. Doufám, že se mi to někdy podaří a že přijde plno lidí, protože je to opravdu pěkný zážitek.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.06.2015Česko-anglická pěvecká kariéra Jana BendigaO Roma Vakeren
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
02.08.2014Prázdninové plány a nové album Jana BendigaO Roma Vakeren
17.09.2011Zpěvák Jan Bendig na Slovensku dokončuje své první albumO Roma Vakeren
04.06.2011Tradiční romská svatba součástí festivalu KhamoroO Roma Vakeren
05.08.2005Slovenská romská zpěvačka Eva Žákovičová vystupuje v zahraničíO Roma Vakeren
17.06.2005Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer RadiožurnálZprávy ze života Romů
17.06.2005Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStarO Roma Vakeren
17.06.2005SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcíchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ústecký kraj se zapojí do akcí pořádaných v rámci předsednictví České republiky v Dekádě romské inkluze. Čeští zástupci si pro své jednoleté předsednictví zvolili pět základních oblastí, kterým se chtějí spolu se svými zahraničními kolegy věnovat. Hlavním tématem budou romské ženy, zaměření na jejich pozici a roli v romských rodinách a následné možnosti jejich emancipace.

Francouzská vláda hodlá do tří měsíců zrušit nepovolené romské osady. Po kontroverzní schůzce věnované řešení romské kriminality to řekl ministr zahraničí Hortefeux. Sdělil rovněž, že romští imigranti, kteří se dopustí přestupků a trestných činů, budou vyhoštěni zpět do Rumunska nebo Bulharska.

I v době krize a šetření by stát měl dát peníze na stavbu informačního a vzdělávacího centra romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu. Na místě bývalého romského sběrného tábora, donedávna rekreačního střediska Žalov, to řekl ministr školství Josef Dobeš. Přiznal, že pozastavil všechny investice a hledá úspory. Žalov by podle něj mohl být výjimkou.

A závěrem pozvánka. Romské občanské sdružení Karlovy Vary vás zve na celodenní Festival hudby, tance a sportu BARO DROM 2010. Jeho dějištěm bude zítra od 14ti hodin areál AC Start . Na programu je přehlídka dětských a mládežnických souborů z celé republiky a také fotbalový turnaj pořádaný tělovýchovnou jednotou Roma Karlovy Vary.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Vliv médií a politiky na pravicový extremismus
Pravicový extremismus mohou ovlivnit politici i media, to si myslí Klára Kalibová, která se více než 5 let se zabývá neonacismem, rasismem a trestnou činností z nenávisti. Více řeklana mikrofon Marii Vrábelové.

Klára Kalibová (Foto: www.ct24.cz) „V současné době pracuji pro poradenské centrum In Iustitia. Zabýváme se pomocí obětem násilí z nenávisti, tzn. lidem, kteří byli napadeni z důvodu své barvy pleti, rasy, etnické či národnostní příslušnosti, sexuální orientace, náboženství či příslušnosti k nějaké jiné sociální skupině.

Jak mohou média ovlivnit situaci?

„Domnívám se, že česká média stále ještě hledají cestu k tomu jak správně informovat o krajní pravici a o násilí z nenávisti. V zásadě tu na straně žurnalistů chybí dostatečný počet odborníků, kteří by o tématice znali něco více a byli by schopni vůči aktivitám krajní pravice zaujmout jasný postoj.“

Myslíte si, že zpravodajský úsek dodává dostatek objektivních informací?

„V podstatě by novináři měli být schopni rozlišovat, o kterých událostech mají informovat a které z nich jsou pouze okrajové. Aby zdarma neposkytovali PR subjektům krajní pravice. Ono je jednoduché informovat o demonstracích Dělnické strany nebo Národního odporu, na druhou stranu jim to ale zvyšuje publicitu a může to i zvýšit počet jejich příznivců. Pokud by novináři měli něco zlepšit, tak spíše způsob informování o obsahu demonstrací, o tom, co subjekty krajní pravice říkají, jakým způsobem útočí na práva a oprávněné zájmy běžných lidí, jakým způsobem útočí na představitele menšin a jaké riziko pro demokratické zřízení představují.“

Mohou média ovlivnit myšlení lidí? Nepřeceňujeme je trochu?

„Já se domnívám, že média ovlivňují smýšlení lidí o konkrétní problematice. Mohou v zásadě vykreslit oběti násilí z nenávisti pozitivním nebo negativním způsobem. Média by tedy za svou sílu měla přijmout zodpovědnost a neměla by se jí zříkat. Neměla by tvrdit, že informují pouze neutrálně, protože to není pravda.“

Nejsou někdy informace z médií na škodu?

„Já se setkávám s oběťmi násilí z nenávisti a ty si v řadě případů vysloveně nepřejí, aby o nich bylo informováno. Z pochopitelných důvodů nechtějí, aby se jejich tvář objevila v médiích. Bojí se pomsty pachatelů, bojí se i reakce okolí. Vždy je třeba velmi citlivě přistupovat k tomu, jakým způsobem se bude zejména o násilných trestných činech informovat, je třeba respektovat přání lidí, kteří utrpěli škodu na zdraví či majetkovou újmu.“

Mohou v médiích ovlivnit myšlení lidí politici?

„Politici by měli zaujímat jasné postoje vůči krajní pravici. Jasné negativní postoje. Měli by vyjadřovat podporu obětem, odsuzovat rasistické, antisemitické, xenofobní a homofobní projevy ve společnosti. To je způsob, jakým je možno ovlivnit smýšlení jednotlivých čtenářů a čtenářek médií, protože právě politici jsou ti, vůči kterým se společnost nebo její zástupci vztahují. Fungují jako mediální vzor. Ať už pozitivní nebo negativní.“

Jaká je v porovnání s našimi médii situace v zahraničí?

„Já mám zkušenost zejména ze Spojených států, které si v řadě případů čeští novináři berou za vzor. Ve Státech je svoboda projevu širší než v České republice, což je dáno historickými a politickými souvislostmi. Na druhou stranu je tam ale patrná vysoká profesionalita, zejména v seriózních médiích – jejich novináři jsou schopni vytvořit analýzu, zaujmout postoj, vypracovat velmi úderný komentář, čehož nejsou čeští novináři, až na výjimky, zatím schopni.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2013Policie obvinila pravicové extremisty z Bruntálska, mezi pachateli je i vojákO Roma Vakeren
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínat
Na místo bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku by mohli první žáci se svými učiteli přijít už v novém školním roce. Lokalita se dočkala piety a úpravy se teď čekají i v dalším bývalém romském táboře v Hodoníně u Kunštátu, kam se už za měsíc sjedou pozůstalí a aktivisté uctít památku někdejších vězňů. Jak nám řekl zmocněnec vlády pro lidská práva Michael Kocáb, on sám navíc doufá, že se v Kunštátě podaří vybudovat informační centrum o romském holokaustu.

Památník v Letech u písku „Podařilo se vyčlenit finanční prostředky na obnovu pietního místa. Podařilo se jednání s ministerstvem kultury a docílit toho, aby si Lety vzal na starosti ředitel lidického památníku, pan Červencl. Tento památník je dokonale upraven a on podobně upravil i Lety, z čehož máme velikou radost. Snaha o přesun vepřína byla pozastavena samotnou romskou komunitou, v úvodu ekonomické krize by to pravděpodobně mělo kontraproduktivní účinek. Touto iniciativou by řada lidí přišla o práci, protože vepřín na sebe váže až 400 pracovních míst. Takže až na ten přesun jsme splnili vše, co jsme si předsevzali a dnes v Letech stojí nádherný památník, který do určité míry řeší dluh české společnosti vůči Romům. Jak všichni víme, dozorci v Letech, které byly přestupnou stanicí do Osvětimi, byli většinou Češi.“

Co Vy sám od památníku očekáváte? Pro koho je podle Vás určen? Myslíte si, že bude o návštěvy zájem třeba ze strany škol?

„Bezesporu by moje odpověď byla stejná jako na otázku „kdo má navštěvovat Lidice“. Musíme si uvědomovat svoji minulost, historické souvislosti, kát se za to, co jsme během druhé světové války špatného spáchali. Zároveň tím můžeme dát jasný signál, že si svoje činy uvědomujeme a litujeme jich, nejen Romům ale i světové veřejnosti, která si neřešené situace v Letech všímala. Ono to bylo jakési trauma. Od prvního Havlova příspěvku se tam dlouhých 20 let téměř nic nedělo a bylo to trapné. Dnes je všechno za námi a určitě tam budou jezdit Romové, naše školy, všichni empatičtí lidé a také zahraniční delegace. Spoléhám na to, že ministerstvo kultury tam bude posílat zahraniční návštěvy, které za tímto účelem k nám přijedou.“

Často se vedou diskuze o tom, zda říkat místu koncentrační tábor nebo jen segregační pracovní... k jakému názoru se přikláníte?

„V podstatě to byl klasický koncentrační tábor - koncentrovali se zde lidé, aby byli posléze odvezeni do Osvětimi. Někteří z nich díky epidemii zemřeli sami. Internací v Letech prošlo celkem 1309 Romů a Hodonínem shodou okolností podobný počet, tedy 1300 osob. V Letech ale zemřelo 326 osob v důsledku tyfové epidemie. Ze 30 dětí narozených v táboře ani jedno nepřežilo. To jsou šílená data. V prosinci 1942 rozhodla berlínská vláda, resp. Heinrich Himmler nařídil deportaci těchto lidí do vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka. Čili to je jednoznačný důkaz o tom, že to byl koncentrační tábor.“

Vy jste zmínil moravský tábor v Hodoníně u Kunštátu – proč se ani tady situace hned neřešila? Na co se muselo čekat?

„Mám-li být upřímný, ve chvíli, kdy jsem úřad převzal, neměl jsem o existenci druhého tábora žádné povědomí. Postupně jsem se s problémem seznamoval a pochopil jsem, že pozemek byl v soukromých rukou, bylo na něm jakési koupaliště a stanový tábor. Největším problémem bylo přesvědčit vládu, abychom prostor ve veřejném zájmu vykoupili, což se nakonec stalo. V druhé fázi teď jde o to, postavit zde mezinárodní vzdělávací centrum o romském holocaustu, což zatím vázne. Hlavním důvodem je neochota úředníků ministerstva školství. Po nástupu ministra Dobeše jsem se s ním ale okamžitě k tomuto tématu sešel a on vyjádřil ochotu s věcí pohnout, náš záměr a projekt realizovat. Existuje tedy naděje, že záležitost bude pokračovat tak, jak jsme vládním usnesením uložili.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 30. července už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  S Davidem Beňákem o současné lidskoprávní a politické situaci
Právní poradna:  Jak nepodlehnout klamavé reklamě
Osobnosti:  Se zpěvákem Janem Bendigem o životě a hudební kariéře
Zprávy: 
Reportáž:  Vliv médií a politiky na pravicový extremismus
Reportáž:  Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínat

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745923   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261873   11.09.98 Romske aktuality
226701   14.03.00 Romský jazyk
160258    Historie a původ Romů
135288   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118862    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102291    Fotografie
89054   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79620   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77209    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz