Vyhledávání
18.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se dozvíte, že Muzeum romské kultury dostalo cenu na festivalu v Telči, v právní poradně vám řekneme, na co si dávat pozor při hledání podnájmu, a navštívíme Orient centrum v Hradci Králové. Chybět nebudou ani zprávy ze života Romů a celá řada písniček.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v Telči
Kdo se někdy v životě setkal s drobounkou romskou ženou jménem Ceija Stojka, asi na ní nikdy nezapomene. Tato žena v dětství prošla několika koncentračními tábory a mezi rakouskými Romy byla první, kdo o těchto hrůzných zážitcích podal svědectví – a to dokonce formou knihy. Kromě toho se Ceija Stojka zabývá i výtvarnou tvorbou. Muzeum romské kultury v Brně o ní natočilo dokumentární film, za který před několika dny získalo ocenění. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová u tiskové mluvčí muzea Lucie Matějkové.

Ceija Stojka (Foto: Jana Šustová) Muzeum romské kultury získalo cenu za filmový dokument o rakouské malířce a spisovatelce Ceije Stojce. Kdy a kdo vám cenu udělil?

„Cenu jsme dostali v sobotu 26. června v rámci festivalu Arts&film v Telči.“

Můžete festival stručně představit?

„Festival je přehlídkou zejména dokumentárních filmů, které navazují na tematiku výtvarného umění ve filmu.“

Na jakém místě jste se umístili a v jaké kategorii?

„My jsme velmi rádi a pozitivně překvapeni, protože náš film se z počtu zhruba 280 filmů umístil na 3. místě, a to hned v první kategorii Výtvarné umění ve všech oborech, tedy kategorii s širokým rozsahem.“

Mohla by jste říct něco bližšího k vašemu filmu?

„Film byl natočen v roce 2009 a jmenuje se Žít! Ceija Stojka, stejně tak jako výstava, ke které byl vytvořen. Výstava probíhala v muzeu od dubna do září loňského roku. Film trvá asi půl hodiny a představuje Ceiju Stoiku jako malířku. Navíc je možné poslechnou si její osobní vzpomínky. Jako malá holčička prošla koncentračními tábory, ztratila v nich většinu rodiny, a tyto negativní vzpomínky odráží ve svých obrazech. Vytváří ovšem i obrazy reflektující život před válkou a ty jsou pochopitelně úplně opačné, velmi veselé a barevné.“

Kdo z muzea byl autorem dokumentu? A kdy byl film natáčen?

„Záběry byly natáčeny již v roce 2008 a hlavní střih a scénář filmu vypracovala Aňa Juránková, dnes Babjárová. Film vznikal v době, kdy byly vybírány obrazy na zmiňovanou výstavu.“

Muzeum romské kultury vytváří řadu podobných dokumentů, například o řemeslnících a umělcích, většinou k nějaké konkrétní výstavě. Je možné po jejím ukončení filmy někde shlédnout?

„Není to úplně obvyklé. Pravidelně ale posíláme filmy na různé soutěže a festivaly. Dokument o Ceije Stojce tedy bylo možné vidět v Telči. Ovšem například film, který vznikl k výstavě Řemesla našich předků, pouštíme pravidelně při animacích pro školní skupiny, které do našeho muzea chodí.“

Mají tyto filmy nějakou standardní délku, nebo je to různé?

„Většinou se snažíme, aby délka dokumentu byla do 30 minut, ale je pravda, že poslední dokument, který vznikl k výstavě Svaz Cikánů – Romů, trval asi tři čtvrtě hodiny, protože obsahoval velké množství nahrávek s pamětníky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Podnájem
Hledáte-li bydlení v nájmu, je třeba si dát pozor na některé podmínky a správně posoudit, co je pro vás výhodné. Více řekl Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.

Jaká jsou kritéria pro hledání podnájmu?

„Nejdůležitější je, zda se podepisuje smlouva na dobu určitou či neurčitou. Osobně bych doporučoval druhou z variant, i když v praxi se setkáváme s tím, že málokterý pronajímatel chce podobnou smlouvu sepsat. Smlouva na dobu neurčitou má delší výpovědní lhůtu a je u ní delší jistota bydlení. Smlouvou na dobu určitou si zájemce zajistí bydlení na období řekněme následujícího roku s tím, že co přijde potom, zůstává velkou otázkou a nejistotou.“

Jaký je mezi těmito smlouvami rozdíl ve výpovědi?

„V praxi se setkáváme s tím, že se od smluv odstupuje. Za předpokladu souhlasu obou zúčastněných stran by to měla umožnit dohoda. Jednostranné odstoupení od smlouvy není v souladu se zákonem. Smlouvy na dobu neurčitou mají výpovědní lhůtu tři měsíce, platné pro obě strany. Tedy jak pronajímatel tak nájemce mohou tři měsíce dopředu oznámit, že již netrvají na pokračování smlouvy. V řadě těchto případů platí ochrana nájemníka. To znamená, že ukončení smlouvy je možné pouze se svolením soudu a jenom za předpokladu, že je poskytnuta adekvátní bytová náhrada stejné rozlohy a hlavně ve stejném městě. V případě Prahy se městem rozumí celek, nikoli jen městská část.“

Na co konkrétně si mám dát pozor při hledání podnájmu?

„Největším zádrhelem bývá špatný technický stav bytu. Podle občanského zákoníku každý zodpovídá pouze za drobné opravy, například výměnu žárovky. Rozhodně ale ne za složitější opravy jako je výměna karmy, bojleru, rekonstrukce koupelny atd. Přesto se setkáváme s tím, že pronajímatel pronajme byt v katastrofálním stavu a pak trvá na tom, aby si nájemce tento byt udržoval ze svého. Další nevýhodou může být například pronájem bytu, který je v dezolátním stavu díky netěsnícím oknům a nájemce poté jenom za vytápění zaplatí nepředstavitelnou sumu. Proto je důležité zjistit si technický stav bytu a zeptat se pronajímatel, jaké jsou průměrné náklady na energie podle dosažené spotřeby za poslední rok.“

Jaký je rozdíl mezi podnájmem zařízeným a nezařízeným?

„Lepší je podnájem zařízený, ale potřebujete-li v bytě uskladnit své vlastní věci, může se vám vyplatit podnájem nezařízený. Minimálně totiž neponesete hmotnou zodpovědnost za majetek v bytě, protože tento bude ve vašem osobním vlastnictví. Tato varianta je vhodná například pro rodiny s dětmi.“

Co může být předloženo k zaplacení, pokud mám pronajatý zařízený byt?

„Podle občanského zákoníku by se hradila vzniklá škoda plus ušlý zisk. Ke vzniku škody je potřeba prokázat, že pronajímatel zničil věc svým působením.“

Jak je to v případě poničení podlahové krytiny nebo čehokoli jiného?

„Tady je situace daleko horší. Pokud si pronajímáte byt, musíte důkladně sepsat protokol o stavu bytu. Máte-li pocit, že podlahová krytina je zničená, ve zdi jsou praskliny a v koupelně plíseň, je potřeba vše řádně zaznamenat, aby to na konci nebylo na vás.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
17.03.2012Jak funguje systém prostupného bydlení?O Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Tanec je podstatou každého člověka
Teď si povíme něco o romském tanci. Je prosycený duchem Orientu a obohacen tradičními tanečními prvky zemí, kde Romové žijí. Celkový zážitek z tance je nepochybně barevný, divoký a plný slunce... S lektorku orientálních tanců Radku Žďárskou si právě o tom povídal Karel Sladký.

Radka Žďárská V naší republice asi není úplně obvyklé tento druh tance vyučovat...

„Já si myslím, že se vyučuje, ale samozřejmě ne tak hromadně, jako třeba orientálních nebo jiné druhy tanců.“

A Romové? Ti mají zájem i o orientální a jiné tance?

„Tanec je podstatou každého člověka a u Romů ještě více. Takže ano, určitě mají zájem o tance, a to i jiné než jen o ty jim vlastní.“

Proč myslíte, že jsou Romové tak tanečně nadaní?

„Romové jsou daleko více otevření, přímočaří, víc si dokáží život užívat, nejsou tolik svázáni stresem.“

Je to dobře?

„Myslím si, že určitě. To je to, co nám v poslední době asi nejvíce chybí.“

Vy jste zmínila živočišnost. Kdyby jste sama měla zvážit, co by jste pro sebe od Romů přejala, co by to bylo?

„Možná právě tu naprostou spontánnost a cit pro rytmus a tanec.“

Dá se romský tanec nějak charakterizovat nebo jsou to spíše spontánní pohyby, které vycházejí z lidského nitra?

„Taneční gesta jsou při něm určitě větší, zvýrazněné jsou třasy, ať už rameny či boky. Všichni známe řadu postav typu Esmeralda – široká sukně, hra s volány, tamburínou. Když se zmíní termín cikánský tanec, slyším nejen housle, ale i cinkot tamburín, penízků, atd.“

Dá se říct, který z orientálních tanců je romskému nejbližší? Kde jsou shodné nebo podobné prvky?

„Pojem orientální tanec zahrnuje široké spektrum, je to jenom hromadné pojmenování pro nepřeberné množství tanců. Ať už se jedná o tanec z Egypta, z Turecka, nubijský tanec – každý z nich, každá oblast má svá specifika. Orientální tanec, který se tančí v Evropě, je vlastně poskládán z různých střípků a rozhodně se nedá říct, že bychom tančili čistý styl orientálního tance. Vždy v něm budou vlivy jak baletu, tak z Turecka, z Egypta apod.“

Mají se vůbec Romové, co se tance a pohybu týče, čemu učit?

„Všichni se máme vždy čemu učit. Romský tanec vychází samozřejmě z tradice a romská populace má silně zakořeněn kult rodiny a hodně citu, komunikace, což je v tanci znát.“

To je to, co se Vám nejvíce líbí?

„Určitě.“

Ty tradice?

„Tradice a rodinná pospolitost.“

Mluvíte teď ze zkušenosti?

„Měla jsem možnost potkat pár romským tanečnic a mezi Romy jsem našla řadu dobrých přátel.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podevátéO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
01.01.2011Taneční projekt v romském obsazeníO Roma Vakeren
14.05.2010Taneční umění Reny MilgramO Roma Vakeren
23.10.2009Seminář romských tanců v BrněO Roma Vakeren
11.09.2009Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevícO Roma Vakeren
07.08.2009M dance club se připravuje na novou sezónuO Roma Vakeren
18.06.2007Romské děti a mládež budou tančit na Letním festivalu tance v TepléZprávy ze života Romů
19.08.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ztracená ulička v Kolíně se po letech opět otevře veřejnosti i díky kolínským Romům. Vznikne v ní i tzv. Zeď přání, která připomene osudy významných kolínských rodáků. S úklidem Ztracené uličky pomohli mladí Romové, které zaměstnává sdružení Prostor, v rámci veřejně prospěšných prací.

Na rodinný dům obývaný Romy na severovýchodě Maďarska se v neděli pozdě večer střílelo. Při útoku se nikomu nic nestalo. Maďarští Romové se v posledních několika letech stali terčem útoků, při nichž zahynulo nejméně osm lidí, včetně pětiletého dítěte. Například loni v srpnu v obci Kisléta extrémisté zastřelili pětačtyřicetiletou Romku a její třináctiletá dcera utrpěla vážná zranění.

Romský spisovatel Ján Šándor ze slovenské Prievidze pokřtil svoji pátou knihu s názvem Paramisi – Příběhy. Kniha vyšla ve dvoujazyčném romsko - slovenském vydání a obsahuje 14 příběhů. Na úpravě textu se spolupodílel jazykovědec Viliam Zeman.

Zámecký park v Lysé nad Labem bude 14. srpna dějištěm jubilejního 10. romského hudebního festivalu. Pořádá ho Sdružení romských občanů Lysá nad Labem a vystoupí na něm hudební a taneční soubory z celé republiky. Jako hosté se představí Amorovci ze Slovenska. Festival začíná v pravé poledne.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Cigánski diabli vydali nové album
Pokud jezdíte na dovolenou autem a rádi při jízdě posloucháte kvalitní hudbu, máme pro vás dobrý tip. Velice populární a několika Platinovými a Zlatými deskami oceněné slovenské hudební uskupení Cigánski diabli vydalo koncem června nové album Adagio & Furioso. Mísí se v něm klasická hudba s rytmy tradiční romské muziky. A právě o tom si s manželi Šarköziovými povídal Tomáš Bystrý.

Cigánski diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) Jaké jste zaznamenali ohlasy po uvedení nového alba Adagio & Furioso, které vyšlo v červnu?

„Jsme mile překvapeni. Lidé jsou zvyklí na to, že cikánská kapela hraje většinou cikánskou hudbu, ale my jsme na CD zařadili skladby klasické a mělo to opravdu velký úspěch.“

Pro vás je typická spolupráce s interprety klasické hudby, ostatně všichni členové Diabla mají klasické vzdělání. Album Adagio & Furioso je inspirováno hity klasického žánru, přesto jsou v něm prvky romské muziky. Bylo těžké spojit klasickou hudbu s tradiční romskou?

Cigánski diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) „I proto jsme vybírali známější díla klasické hudby, aby rozdíl mezi tradičně zahranou skladbou a tou obohacenou cikánskými prvky byl dobře rozpoznatelný. Samozřejmě jsme vystupovali s velkou pokorou, abychom příliš neublížili původním autorům. Snažili jsme se, aby to vcelku bylo vkusné.“

A bylo to pro vás snadné?

„Kolikrát jsme zašli příliš daleko. Uvědomili jsme si, že toto už je příliš, že by to nebylo vhodné. Dá se říct, že jsme se trochu krotili.“

Paní Šarköziová, Vy jste se na novém albu představila nejen jako violoncellistka, ale také jako zpěvačka. Doposud jste však zpívala jen tradiční romské písně. Byla to pro Vás nová zkušenost, zpívat například skladbu od Dvořáka?

Silvia Šarköziová (Foto: www.ciganskidiabli.sk) „Ano, samozřejmě. Tím, že mám klasické vzdělání na violoncello, mám zároveň přirozený respekt před skladateli. Rozhodně jsem se nesnažila zazpívat písně tak jako operní zpěváci, ani bych to neuměla, ale pokusila jsem se jim dodat jiný nádech. Vycházela jsem z romského zpěvu, z toho, na co jsem zvyklá.“

Váš orchestr vystupoval takřka po celém světě, od Spojených států až po například Taiwan, které publikum Vás zatím nejvíce překvapilo?

„Naprosto neskromně musím říct, že kamkoli přijedeme, všude dává publikum najevo emoce a líbíme se. Nejlépe se nám hraje určitě na Slovensku či v Čechách, protože tam je naše hudba velmi blízká. Německé publikum je úplně fantastické, protože tamní lidé jsou velmi hudebně vzděláni, což bývá vidět právě při klasických skladbách. Ví přesně, kde jsou ty změny, o které jsme se snažili a je úžasné sledovat je ve chvíli, kdy to zjistili. Španělé jsou zase velmi temperamentní, takže tam se to zase odráží v potlesku.“

Ernesto Šarközi (Foto: www.ciganskidiabli.sk) Ernesto, co Vy?

„Samozřejmě Slovenské a České. Mě osobně se nejlépe hrálo v Koreji a v Mexiku. Od Korejců jsem vůbec nečekal, že dokáží dát takto najevo svoje pocity a byl jsem překvapený, že publikum dokáže reagovat stejně emotivně jako české a slovenské.“

Když se vrátím k českému publiku, vám se díky smlouvě s pražským vydavatelstvím otevřely dveře na český hudební trh. Jak vůbec vnímáte české publikum?

„Já bych je vyzdvihl díky tomu, že historie a kultura je zde bohatší než na Slovensku. Na posluchačích je vidět, že hudbu cítí, že jsou vychováni na klasicích tipu Smetana a Dvořák.“



Cigánski diabli se českému publiku představí 10. listopadu na 14. ročníku hudebního festivalu Nekonvenční Žižkovský podzim. Pokud si ale chcete skladby z jejich nového alba poslechnout dříve, máte jedinečnou možnost. Napište nám nejpozději do 15. července odpověď na otázku: Na jaký hudební nástroj hraje v orchestru Silvia Šarköziová? Jednoho z vás, který odpoví správně, odměníme novým albem Cigánských ďáblů Adagio& Furioso.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
17.03.2019Věra Bílá plánovala velký návratZprávy ze života Romů
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
23.06.2012Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle nezaměnitelného hlasuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět
Jak viděli a vidí svět je název výstavy, kterou můžete do konce července navštívit ve Vzdělávacím a kulturním středisku Židovského muzea v Praze. Expozice představuje nejlepší práce z výtvarné soutěže, jejíž účastníci se měli zamyslet nad tím, s jakými pocity asi sledují pamětníci holocaustu aktivitu pravicových extremistických skupin. Se stejnou otázkou oslovila Jana Šustová tři nejmladší účastnice vernisáže - zpěvačky ze skupiny Makabara.

Mohly by jste mi prozradit vaše jména?

„Já jsem Marie Vostatková.“

„Bára Janová.“

„Kateřina Uličná.“

Vy jste asi nejmladší účastnice dnešní vernisáže Jak viděli a vidí svět, a dokonce jste ji podpořily a krásně zahájily svým zpěvem. Jak se díváte na tématiku holocaustu a současného neonacismu? Myslíte si, že je potřeba připomínat si hrůzy, které se staly?

„Já si myslím, že určitě a že by se na to nikdy nemělo zapomenout. Je tomu už spousta let a bohužel, pamětníků ubývá. Je dobré si připomínat, aby se to nikdy nemohlo opakovat.“

Znepokojuje Vás současný nárůst neonacismu v České republice?

„Mě velmi a moc tomu ani nerozumím, co vede mladé lidi k tomu, aby se zviditelňovali tímto způsobem. Asi to jinak neumí, proto volí tento, pro mě naprosto nepochopitelný, způsob.“

Co ostatní členky skupiny, co Vy si myslíte o neonacismu v České republice?

„Pro neonacismus by tu vůbec nemělo být místo. Bohužel se tu pro něj uměle vytváří a on se dere pořád dopředu. Ta hrůza, která se stala, je pro mě tak strašně nepochopitelná, i když jsem ji sama nezažila, ale ta zákeřnost … dnes zkrátka nikdo nedokáže pochopit, co vedlo lidi k tomu, že degradovali jinou rasu a že se věci, jako vraždění v plynových komorách, vůbec mohly dít. Je hrůza, že dnes existují lidé, kteří se k této ideologii hlásí.“

Zpěvačky skupiny Makabara Co si myslíte Vy?

„Podle mého názoru lidé, kteří toto propagují, absolutně nechápou, o co jde. Nerozumí heslům, která provolávají. Dalo by se říci, že je mi těchto lidí líto. Já sama jsem navštívila Osvětim, Březinku, a atmosféra, která tam na mě působila, ačkoli jsem to sama nezažila, byla opravdu velice skličující.“

Co Vás, jako velmi mladou ženu, vedlo k návštěvě takových míst?

„Určitě je to zájem o problematiku. Návštěvu jsem absolvovala s několika kamarády, kteří se o to také trochu zajímají.“

Co vás všechny přivedlo k tomu, že se zabýváte zpěvem židovských písní?

„Já musím říct, že u všech tří to byla vyložená náhoda. Daly jsme se dohromady s docentem Tomášem Novotným z Ostravské Univerzity a tolik to na nás zapůsobilo, židovská hudba i celková úprava židovských a hebrejských písní od pana Novotného, že jsme tomu propadly a moc se nám to líbí. Doufám, že v tom budeme moci pokračovat.“

Zazpívaly jste si někdy i s romskými muzikanty?

„Já za sebe musím přiznat, že jsem ještě neměla tu čest, možná kolegyně...“

„Já se o romštinu zajímám, dokonce jsem si nechala od Ježíška nadělit učebnici romštiny. Mám jednu nejlepší kamarádku, Sáru Kaliášovou, výbornou zpěvačku. Řekla bych, že ani já ani tady děvčata se nebráníme tomu, že bychom do budoucna zabrousily do této oblasti. Zajímám se i o problematiku romského holocaustu a je škoda, že se na něj ve stínu toho židovského trochu zapomíná. Myslím si, že by bylo do budoucna dobré, prostřednictví romské kultury, romské hudby, na tuto problematiku mladé lidi upozornit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 9. července už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v Telči
Právní poradna:  Podnájem
Reportáž:  Tanec je podstatou každého člověka
Zprávy: 
Reportáž:  Cigánski diabli vydali nové album
Reportáž:  V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz