Vyhledávání
17.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se podíváme do Krásné Lípy ve Šluknovského výběžku do sdružení Cedr. Pozveme vás na festival Colours of Ostrava, poskytneme právní rady a těšit se můžete na spoustu romské hudby a také na aktuality ze života Romů.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Komunitní centra pro západočechy
Pokud potřebuje někdo z Romů ve Šluknovském výběžku pomoc, nebo hledá možnost, jak zabavit své děti, může zamířit do nenápadné budovy vedle radnice v Krásné Lípě. Doslova pod jednou střechou tu působí dvě komunitní centra – Cedr a Kostka. Na místě se byla podívat i kolegyně Dagmar Cestrová.

Komunitní centrum Cedr (Foto: www.vlada.cz) Dopoledne patří prostory komunitních centr Cedr a Kostka v Krásné Lípě především dětem z romských rodin. Chodí sem trávit volný čas, zabavit se a také se něco dozvědět. Já jsem se s nimi doslova minula ve dveřích.

Bavilo tě to tady?

“Ano.”

A budeš sem chodit ještě dál?

“Ano.”

Podobně zněla odpověď na otázku, zda by se tady líbilo i jiným dětem, které sem zatím nechodí.

“Možná ano.”

Program, který tady romské děti toto dopoledne trávily, přiravilo AMARI. O co jde, mi řekla Madrie Hadravová, která ma na starosti práci s dětmi v komunitním centru Cedr.

“AMARI je pro děti, převážně romské děti. Vznikl tu vzdělávací program pro předškolní a školní děti. Vzniklo tady také mateřské centrum Včelka. Děti se tady hrou učí, vzdělávají. Mateřské centrum funguje ráno dvakrát v týdnu od 9 do 11 hodin, v pondělí a ve středu. To je také předškolní výchova. Odpoledne sem docházejí školní děti, mají tu vývarné činnosti, doučování, zájmové činnosti, různé hry. Pořádáme pro ně také výlety. Spolupracujeme i s parkem České Švýcarsko. Kdyby děti neměly možnost sem docházet, potulovaly by se po městě. Tím by vlastně obtěžovaly ostatní. Takto mají činnost, práci, dozvědí se něco nového, co by se možná jinde ani nedozvěděly.”

Při práci s romskými dětmi pomáhají dobrovolně i jejich maminky.

“Jsem tu jako dobrovolník. Jsem ráda s dětmi, a takto jsem s dětmi pořád.”

Vy jste sem chodila i s vlastní dcerou. Proč?

“Chci, aby se vzdělávala. Já jsem k tomu neměla možnost, a tak chci, aby moje děti měly lepší budoucnost.”

Obě komunitní centra vznikla už před několika lety, to připomněla ředitelka centra Kostka Hana Volfová.

“My jsme pod městem realizovaly projekt komunitní centrum, ten byl čtyřletý. Nyní už další dva roky pokračujeme v těchto aktivitách, protože v Krásné Lípě je velká nezaměstnanost. Žije tady velké množství lidí bez vzdělání, kteří kvůli tomu nemohou získat práci. Všechny tyto aktivity, jak s dětmi, tak také poradny mají velký smysl. Je o ně zájem.”

Je třeba také dodat, že pod zdejší střechou našlo útočiště i romské sdružení Čačipen, které má stejnojmenný taneční soubor známý po celém Šluknovském výběžku, hudební skupinu a nabízí také další možnosti pro děti, jak trávit volný čas.

“Děti se v dnešní době často scházejí na nejrůznějších nevhodných místech. Největšími riziky pro ně jsou drogy a kriminalita. Oslovili jsme tedy děti, řekli jim, že mohou docházet k nám do organizace. Vytvářejí nejrůznější volnočasové aktivity. Dělají to, co je baví,” míní Jan Ferenc, který Čačipen vede.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
25.06.2010Nízkoprahový klub ZefyrínoO Roma Vakeren
07.05.2010Při tanci záleží hlavně na píliO Roma Vakeren
30.10.2009Tak trochu jiný KruháčO Roma Vakeren
18.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
08.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Dluhy způsobené uzavřením nevýhodné smlouvy
Finančním pohledávkám ze strany věřitele se opravdu nevyhnete. Zadlužit se můžete samozřejmě i tzv. výhodným nákupem mobilů a uzavřením svazující smlouvy, nebo nezaplacení pokuty a dlužná částka samozřejmě roste. Vymáhání dluhu se nevyhnete, ale můžete se dostat až k exekuci. Více informací řekl Marii Vrábelové právní poradce Jan Votočka.

“Samozřejmostí je, že co je psáno, to je dáno. Když pod obchodními podmínkami, i když jsou často psány malými písmeny, je náš podpis, je tedy takto dokazatelné, že jsme se s nimi museli seznámit, alespoň fyzicky, hodně těžko se pak dokazuje, že nám obchodník tvrdil něco jiného, než pod čím jsme podepsáni. Pokud bychom to mohli nějakým způsobem dokázat, měli jsme kolem sebe svědky, kteří nám před soudem budou ochotni dosvědčit, že nám obchodník říkal něco jiného, uvedl nás tedy v omyl, taková smlouva by byla neplatná a my bychom ji plnit nemuseli. Dokázat to, zneplatnit smlouvu, je tak složitý proces, že je to ve většině případů prakticky nemožné.”

Tím se dostáváme k vymáhání pohledávek. Jak se má člověk zachovat, když mu přijdou upomínky?

“Člověk je tvor omylný. Není žádnou tragédií, zapomeneme-li zaplatit nějakou složenku a přijde nám upomínka. To není problém, pokud ovšem okamžitě začneme jednat s naším věřitelem, s tím, komu dlužíme, a složenku zaplatíme třeba dodatečně. Samozřejmě nám může naskákat penále, ale v každém případě není vhodné a ani rozumné strkat hlavu do písku a snažit se nedělat nic. Do dluhu se může dostat, tak říkajíc, každý, tak rychle, že ani neví jak.”

Musí mi protějšek vyjít vstříc? Umožnit mi domluvit se na nějakých splátkách? Nebo nemusí?

“Nemusí. Je to jeho dobrá vůle udělat nám třeba nějaký splátkový kalendář v okamžiku, kdy ten dluh narost a my nemáme na jeho zaplacení. Ve většině případů, pokud je druhá strana, obchodník, přístupný k jednání, snažme se s ním domluvit.”

Co se stane, když to budu i přeze všechno ignorovat?

“V krajním případě se může stát, že budeme žalováni na plněních, případně za námi přijde exekutor a bude se domáhat těch práv, toho, abychom zaplatili. Nemusí za námi dokonce ani chodit. Může dojít i k tomu, že nám budou ty dávky strhávány z platu, z dávek sociálního zabezpečení a dalších, což je samozřejmě vždycky nepříjemné.”

Je možné se bránit tím, že bych řekla, že upomínku jsem nedostala, že jsem ji vůbec neobdržela?

“Bránit se tím člověk samozřejmě může. Není ovšem povinností věřitele nám upomínku vůbec zasílat.”

To znamená, že já ani nemusím vědět, že něco dlužím?

“Stává se, že dlouhou dobu člověk toto neví, až mu přijde nějaký exekuční příkaz nebo něco od soudu.”

Co když mám věřitelů víc a budou mi strhávat poplatky z platu. Je tam určitá částka, kterou mohu použít pro sebe?

“Ano. Vždy je tam určité minimum, částka, pod kterou nemohou jít, to znamená na základní životní potřeby Vaše i členů Vaší rodiny. Vždy zůstane adekvátní částka.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
02.02.2013Od Nového roku platí nová pravidla pro exekutoryO Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
03.09.2010Právní poradna: DluhyO Roma Vakeren
13.08.2010Prohraný soudní sporO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Festival Colours of Ostrava 2010
Teď vás zveme do Ostravy. Za měsíc ožije slezská metropole nádhernou hudbou - od 15. do 18. července se totiž stane dějištěm festivalu Colours of Ostrava. A hned první večer uslyšíte nejlepší romské kapely a hudebníky současnosti. Na podrobnosti o projektu The Gypsy Queens and Kings se hudebního publicisty Jiřího Moravčíka zeptala Jana Šustová.

Joan Thomas Aurelia, projekt The Gypsy Queens and Kings Na letošní ročník Colours of Ostrava jste připravili velký projekt, který představí hodně romských hvězd z mnoha zemí světa. Jak se projekt jmenuje? A které kapely přijedou?

“Nejhlavnějším projektem je projekt Kings and Queens, což je projekt, který vznikl zcela náhodou. Když zemřel houslista skupiny Taraf de Haïdouks, tak na jeho oslavu uspořádali jeho přátelé velkolepý koncert, kde se kolem kapely Fanfare Ciocărlia shromáždili skutečně ti nejlepší romští zpěváci z celé Evropy. Ten koncert měl tak obrovský úspěch, že si o něj okamžitě zažádali i jinde ve světě, takže se z toho stal koncertní projekt, který v loňském roce opustila kapela Fanfare Ciocărlia, aby dala prostor pro daleko mladší, ale neméně slavnou, a naprosto skvělou kapelu Mahala Raï Banda. S tím, že gro těch zpěváků, což je Esma Redzepova, Jony Iliev, Mitsoura, mladé holčiny kolem projektu Fanfare Ciocărlia nebo francouzská romská skupina Kaloomé, to zůstává. Projekt jede prakticky v nezměněné sestavě, ale s tím, že hudbu netvoří již výhradně balkánská dechovka Fanfare Ciocărlia, ale skupina Mahala Raï Banda, což je svérázná, moderní obdoba balkánské dechovky, protože tam jsou i elektrické kytary a klávesy. Je to ale nová podoba balkánské dechovky tak, jak si ji představují.”

Fanfare Ciocărlia Projekt tedy vznikl asi hlavně v Rumunsku, o kterém jste hovořil, tedy co se týče kapel Mahala Raï Banda a Fanfare Ciocărlia. Je tam ještě ale také Esma Redzepova, která je z Makedonie, a dále potom kapela, o které jsem v životě neslyšela, a to Kaloomé z Francie. Jak se tyto zahraniční kapely k těm rumunským dostaly?

“Když tehdy byl ten koncert, řekněme takový pohřební kar, zkontaktovali se ti nejlepší z Evropy a došlo k tomu, že i Kaloomé, kteří jsou reprezentanty katalánské rumby, což je romská verze španělského flamenca. Dali se dohromady, zahráli si a vydrželo jim to dodnes. Mimochodem Kaloomé jsou nejen fantastičtí zpěváci, kytaristé, ale také tanečníci. A nejen oni. V projektu účinkuje několik opravdu výborných romských tanečnic, takže nejde jen o hudbu, ale spíše o takový pestrobarevný dojem tance, hudby, krásných hlasů. Jony Iliev a Esma Redzepova to jsou hlasy, jedni z nejlepší romských zpěváků současnosti.”

Kolik hudebníků je v té skupině Kaloomé?

Mahala Raï Banda “Tři. Jedna dáma a dva pánové.”

Ještě vidím jméno bulharských romských zpěváků zastoupených Jony Ilievem. Můžete říct něco o této skupině?

“Není to skupina. Je to zpěvák, pravděpodobně nejznámější romský zpěvák současnosti z Bulharska. Je to chlapík, který sice vychází z tradice, ale má rád i současnou moderní popovou hudbu, je to tedy takový zajímavý, hezký pelmel. Hlavně má úžasný hlas. Takový hlas se jen tak neslyší, už z toho důvodu, že je zvláštním způsobem bluesově nakřáplý, což u Romů není moc obvyklé.”

Ještě vidím opět rumunská jména Florentina Sandu, Aurela Sandu a Tantica Ionita...

“Jsou to zpěvačky. Florentina Sandu je mimochodem vnučka onoho pána, na základě jehož úmrtí tento projekt vznikl. Zbývající dvě holčiny jsou jak zpěvačky, tak tanečnice, o kterých jsem se zmiňoval. Budou tedy zpívat a tančit.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
23.06.2012Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle nezaměnitelného hlasuO Roma Vakeren
10.03.2012Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci AkropolisFotoaktuality
27.08.2011Romský festival v Kokavě nad RimavicouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Vládní Agentura pro sociální začleňování rozjíždí svoji činnost v romských lokalitách na Tepelsku a Toužimsku. Vyzvala starosty, ředitele škol, policisty i místní občanská sdružení ke společnému řešení problémů, jako jsou nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, kriminalita a neutěšené bydlení. Peníze na pomoc Romům chce Agentura čerpat z operačních programů Evropské unie.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny informuje ve své zprávě o tom, že na financování romské integrace vyčlenila loni vláda ze státního rozpočtu více než 157 milionů korun. Dalších téměř 333 milionů na podporu začleňování Romů se přerozdělilo z evropských fondů. Dokument, který rada předkládá vládě pravidelně každý rok, pozitivně hodnotí institucionální změny, jež přispěly ke zlepšení podmínek pro začleňování Romů do společnosti.

Do 26.června v Pardubicích můžete vidět výstavu Antifašistické akce nazvaná Oběti neonacismu po roce 89. V nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Free clubu na dvaceti čtyřech panelech shlédnou návštěvníci, příběhy obětí rasově a ideologicky motivovaných vražd, které se v Česku odehrály po sametové revoluci. Součástí prohlídky jsou i informace o vývoji neonacismu a organizací jím inspirovaných.

Zítra, v sobotu 19. června ve 20 hodin odvysílá Česká televize na programu ČT2 záznam pásma o romské kultuře Romano Jilo 2010. Pořad Romské srdce se uskutečnil v dubnu letošního roku v pražském klubu SaSaZu. Diváci tam mohli sledovat sérii hudby, tance, zpěvu, scének, dramatického umění a informací z historie Romů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Dětský časopis Romano voďori
Do tří stovek škol, které působí v sociálně vyloučených lokalitách, začal přicházet nový dětský časopis s názvem Romano voďori, což v překladu znamená Romská dušička. Součástí každého čísla je i celostránkový komiks, který vytváří romská výtvarnice Lada Gažiová. K mikrofonu ji pozvala Jana Šustová.

Lada Gažiová Děláte komixy pro nový časopis Romano voďori. Můžete nám prozradit, jakou technikou je vytváříte?

“Vytvářím je technikou, která je převzatá ze street-artu, je to šablonová technika. Vytvářím si z papírů šablony, a potom to stříkám, ze zdravotních důvodů ne sprejem, ale airbrushem. Je to velmi podobná technika.”

Kolik komixů jste zatím vytvořila?

“Zatím dva komixy. Jeden v romštině a jeden ve vietnamštině.”

Kdo dal komixům námět? Vytváříte to všechno sama, nebo Vám ještě někdo pomáhá?

“Námět vietnamského komixu napsal Lukáš Houdek, já jsem to potom pouze zvizualizovala. Co se týče toho romského komixu, byl dělaný na motiv filmu od Rozálie Kohoutové, jmenuje se Roma Boys. Jedná se o dokumentární film, který získal ocenění na FamuFestu. Je to příběh dvou romských chlapců, kteří jsou homosexuálové. Zamilují se do sebe. Je to příběh toho, jak to může skončit, protože v romské komunitě je velký problém být homosexuálem. Vietnamský komix je příběh Vietnamce, který se dostane do České republiky. Zažije věci, které tady v Čechách dost často Vietnamci zažívají. Jak jsem již říkala, napsal to Lukáš Houdek.”

Sama jste Romka. Znáte někoho z romské komunity, kdo je opravdu homosexuál?

“Ano.”

Jaký mají takoví lidé osud? Mohla byste uvést nějaký příklad, jak to vypadá, když někdo zjistí, že má tuto sexuální orientaci. S čím se setkává, popřípadě potýká v romské komunitě?

“Mám jednoho kamaráda, jehož rodina to nakonec přijala. To je opravdu skvělé. Znamená to, že je jeho rodina poměrně hodně otevřená, což je vcelku výjimečné. Mám také kamaráda, který pochází od Olašských Romů, ti se více drží tradice. Skončilo to na JIPce. Rodina ho úplně vydědila. Nesmí se do rodiny vrátit. Oni nezvládli jeho přiznání, že je homosexuál. Příběh, který se odehrává v komixu, vychází z reality. Je to příběh těchto mých dvou kamarádů.”

Říkala jste, že skončil na JIPce, znamená to, že mu jeho rodina něco udělala? Nebo on sám nešťastně sobě něco udělal?

“Rodina. Otec a ostatní chlapi z rodiny ho odvedli a zbili. Téměř ho ubili. Pro ně, jak jsem pochopila, je to velká ostuda.”

Jak to s ním vypadá teď? Přežil to bez následků? Nebo je nějak postižený?

“Přežil to bez následků. Žije se svým přítelem. Ale do rodiny se už nesmí nikdy vrátit.”

Jak si takový člověk, vyděděný z vlastní romské rodiny, najde kontakty? Je to složité proniknout do jiného světa, možná do majoritního světa, který se vůči Romům netváří příliš vstřícně? Jak to pokračovalo? S kým je teď v kontaktu?

“Žije teď v okruhu přátel svého přítele. Nevím přesně, jak to vypadá, protože se až zase tolik nepřátelíme. Ale nějak tak to zvládá. Určitě ale není příjemné, že se nemůže vrátit do rodiny. Je to jistě velmi bolestné. Možná, že ho rodina nakonec jednou přijme. Vím ale, že momentálně je situace taková, že ho rodina absolutně nepřijímá.”

Zeptala bych se ještě na vaši tvorbu. Vy ještě studujete, nebo už máte školu hotovou?

“Vysokou školu jsem dokončila před dvěma lety. Studovala jsem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Jiřího Davida.”

Odkud pocházíte?

“Pocházím ze Spišské Nové Vsi, z východního Slovenska.

Jak jste se dostala k malování?

“Na základní škole jsem nebyla příliš výjimečná, co se výtvarné výchovy týče. Když jsem se poté rozhodovala, na jakou jít střední školu, rozhodovala jsem se mezi konzervatoří, protože jsem odmalička hrála na klavír, a mezi uměním. Nakonec jsem se rozhodla pro umění. Začala jsem chodit na střední uměleckou školu v Košicích. A potom, logicky, když už chodíte na střední uměleckou školu, většinou to pokračuje, a to jsem velmi chtěla. Dostala jsem se na vysokou školu.”

Jak to přijala vaše rodina, že jste šla do Prahy, že jste šla na vysokou školu?

“Rodina mě velmi podporovala, takže všechno dobré. Rodina mě odmalička hodně podporuje, ve všech aktivitách.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Ladislava Gažiová patří k nejvýraznějším mladým umělkyním na současné česko-slovenské scéněO Roma Vakeren
24.08.2013Romská výtvarnice Lada Gažiová nesouhlasí s návrhem česko-romské vlajkyO Roma Vakeren
10.08.2012Galerie NoD zahajuje v rámci týdne Prague Pride výstavy Laďi Gažiové a Lukáše HoudkaZprávy ze života Romů
26.03.2011Výtvarnice Lada Gažiová se věnuje různým sociálním tématůmO Roma Vakeren
16.07.2010Slovenská výtvarnice Ladislava Gažiová tvoří v PrazeO Roma Vakeren
04.06.2010Časopis Romano voďoriO Roma Vakeren
12.05.2010Děti z Chanova a Kladrub představí časopis pro multikulturní mládež Romano voďoriZprávy ze života Romů
07.05.2010Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!O Roma Vakeren
13.11.2009Začne vycházet dvouměsíčník pro děti a mládež Romano VoďoriO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romano Stilo a Pavel Šporcl na půdě Státní opery
Za velkého aplausu odcházela z podia Státní opery romská kapela Romano Stilo, která s houslovým virtuosem Pavlem Šporclem a s Bon Art Pops Orchestrem ohromila své posluchače. Společně zahráli skladby cikánské, ruské, rumunské, ale také kompozice klasické hudby. Na začátky hudební spolupráce jsem se zeptala primáše kapely Romano Stilo Františka Riga st.

“Poprvé jsme hráli v Bratislavě na benefičním koncertu na podporu výzkumu rakoviny. Byla to skvělá spolupráce. Hned jsme si padli do oka. Skvěle se nám spolupracovalo. Od té doby uplynuly už tři roky.”

/hudební ukázka/

“Hudba spojuje lidi, je jedno jakého etnika, jestli jsou romského původu, nebo ne. Naši hudbu, mám na mysli romskou hudbu, miluje celý svět. Momentálně zažívá romská hudba dobré časy. Na celém světě se vynikající muzikanti, kteří nejsou Romové, zabývají romskou hudbou. Je to úžasné.”

Jak se Vám hrálo, když jste měl za zády měl takový ohromný kolos jako je Bon Art Pops Orchestr?

“Bylo to vynikající! Je to jeden skvělý sehraný orchestr, se kterým se báječně spolupracuje. Vynikající muzikanti. Není co dodat.”

Jak dlouho se zkouší na takovýto koncert?

“Dvě zkoušky s orchestrem a dali jsme to dokupy. My už jsme to ale hráli, nějaké ty nové věci, opery, jako je Carmen. Samozřejmě, že to známe, v podstatě je to cikánská tematika. Mám zkušenosti jako kapelník úplného orchestru, v Rakousku jsem působil patnáct let. Takovouto hudbou jsem se tedy zabýval již dříve. Dělal jsem to i přes to, že mě nevzali na konzervatoř. Doknce mi řekli do očí, že Cikány na konzervatoř neberou. Zdravím tu paní profesorku, jestli ještě žije. V té době bych tu konzervatoř velmi rád studoval, byl jsem na to skvěle připravený. Na druhou stranu, kdyby to tak dopadlo, kdo ví, kam by mě vítr zavál. Soukromě jsem totiž studoval u svého budoucího tchána, takže nebýt toho, nejspíš bych nepoznal svou milovanou ženu.”

Vy jste tedy nevystudoval konzervatoř?

“Nevzali mě. Zkoušky jsem udělal na jedničku. Bylo mi ale v té době řečeno, že Cikány neberou.”

Oni neslyšeli Vaše hudební srdíčko?

“Slyšeli, ale vyloženě mi řekli, že Cikáni do kavárny nepotřebují konzervatoř.”

Hrajete tedy podle not, nebo hrajete bez not?

Pavel Šporcl a Romano Stilo “Samozřejmě, že hraju podle not, protože jinak by se to nedalo zvládnout. Jsou dost náročné skladby, které je třeba hrát. Musel jsem se to naučit sám. Měl jsem soukromé hodiny. Vše, co jsem absolvoval, bylo úžasné. Možná, že je dobře, že jsem nakonec nebyl na konzervatoři, protože jsem se setkal s vynikajícími kolegami a vynikajícími soukromými učiteli.”

/hudební ukázka/

Váš syn také hrál na klavír, a samozřejmě Vás doplňoval čtyřručně na cimbál. On už má hudební vzdělání?

“Bohužel ne. Profesoři jsou stále stejní, takže můj syn má stejné problémy, jako jsem měl já. Bylo mu řečeno, že jestli bude ještě jednou hrát s kapelou Romano Stilo, z konzervatoře ho jednoduše vyhodí. Poslal jsem jim tedy dopis, ve kterém jsem je pozdravoval a dal jsem za něj rovnou výpověď, protože v mé kapele se můj syn v podstatě naučil hrát. Je již šestá generace cimbalistů, a myslím, že ne jen tak nějaká. Mí předci byli vynikající cimbalisté, velice významní, a přesto to byli skromní lidé. Zkrátka, profesoři si neváží talentu, bohužel, myslejí si o sobě, že bůhví co vědí, a přitom by se mohli tolik učit. Už jen to, že můj syn hraje ještě na klavír, hraje s Pavlem Šporclem, doprovází ho. Mnohým profesorům se něco takového v životě nepodařilo, aby hráli s tak výbornými muzikanty jako můj syn, a to v podstatě od šestnácti let.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.08.2015Gipsy Fire zachvátí Špilberk. Pavel Šporcl zahraje s cikánskou cimbálovkouZprávy ze života Romů
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
23.06.2012Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle nezaměnitelného hlasuO Roma Vakeren
10.03.2012Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci AkropolisFotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" s datem 18. června už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Iveta Demeterová.

Obsah článku:
Reportáž:  Komunitní centra pro západočechy
Právní poradna:  Dluhy způsobené uzavřením nevýhodné smlouvy
Reportáž:  Festival Colours of Ostrava 2010
Zprávy: 
Reportáž:  Dětský časopis Romano voďori
Reportáž:  Romano Stilo a Pavel Šporcl na půdě Státní opery

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746733   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
262784   11.09.98 Romske aktuality
233110   14.03.00 Romský jazyk
162271    Historie a původ Romů
136342   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119198    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102445    Fotografie
89314   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80505   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77439    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz