Vyhledávání
14.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se ohlédneme za letošním ročníkem talentu La Sophia. Pozveme vás do Státní opery v Praze na unikátní koncert i na mezinárodní seminář, dozvíte se aktuality ze života Romů a potěšíme vás celou řadou písniček.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Talent La Sophia podruhé
V květnu se v Praze uskutečnil 2. ročník hudební soutěže Talent La Sophia. Jeho cílem byl rozvoj hudebního nadání sociálně vyloučených dětí z celé České a Slovenské republiky. Měl jim také poskytnout individuální přístup a pomoc především v seberealizaci a rozvíjení talentu. Pokračuje Robert Ferko.

Večer byl doslova nabitý skvělými výkony. Pro porotu, ve které zasedli napřklad Janek Ledecký či Michal David, nebylo nejlehčí vybrat ty nejlepší interprety. V kategorii od 14 do 18 let obsadila první příčku Sára Kaliášová.

/hudební ukázka – zpěv Sáry Kaliášové/

“Měla jsem zájem poznat se s novými lidmi, naučit se něco nového. Přihlásila mě sem naše školní psycholožka.”

Zpíváte někde?

“Mám kapelu.”

Jak se jmenuje?

“Bachtale Apsa.”

Co očekáváte od této soutěže?

“Mělo by mě to posunout na takovou tu hvězdnou dráhu, někam dál do života, naučit se něco nového. Také se tomu plně věnuji.”

Studujete?

“Ano. Jsem na základní umělecké škole.”



Zvláštní cenu poroty si odnesli Radek Čonka a Jitka Matiová. Ta navíc obdržela cenu sympatie, kterou vybírali diváci v sále. Jitka Matiová si pro finálový večer vybrala árii “O mío babbino caro”.

/hudební ukázka – zpěv Jitky Matiové/

“Byla jsem tu i minulý rok. Umístila jsem se. Byla jsem druhá. Letos jsem to zkusila znovu. Chtěla jsem vědět, jaké to bude letos. A je to vážně úplně jiné. Baví mě to tu. Je to super! Opravdu!”

Jakou písničku jsi zpívala?

“Zpívala jsem písničku “O mío babbino caro”. Je to árie. Myslím si, že se to líbilo. Mně se ta písnička také líbila, protože jsem zpívala operu poprvé v životě.”

Zpívat operu je poměrně náročné. Jak dlouho jsi se připravovala na dnešní vystoupení?

“Měli jsme hodně zkoušek, takže jsem se připravovala docela dost. Myslím si, že to vyšlo. Zazpívala jsem si to tak, jak jsem chtěla.”



Dalším soutěžícím, který se zúčastnil finále Talentu La Sophia byl Lukáš Horváth, kterému je 17 let a který pochází z Kadaně.

/hudební ukázka – zpěv Lukáše Horvátha/

“Přihlásila mě sem kamarádka. Hned jsem to vzal a zkusil jsem to.”

Zpíval jsi romskou písničku...

“Ta písnička je už stará, ale zpíval ji můj kamarád, tak jsem si řekl, že to zkusím také.”

Proč sis vybral právě romskou písničku? A o čem byla?

“Ptal jsem se o čem je. Je to o romském děvčátku, které hledá svou maminku a nemůže ji najít. Alespoň takhle jsem to slyšel.”

Lukáši, co to pro tebe znamená? Kam by tě to posunulo dál? Co bys jednou chtěl v životě dělat?

“Myslím si, že by mě to určitě posunulo víc nahoru. A že v životě bych chtěl dělat to, co mě baví. A to je zpěv.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.07.2015Výročí společnosti La SophiaO Roma Vakeren
12.02.2010Blíží se 2. ročník hudebního festivalu Talent La SophiaO Roma Vakeren
27.03.2009Talent La Sophia - soutěž pro hudebně nadané děti ze znevýhodněného prostředíO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Časopis Romano voďori
Děti z deseti základních škol se podílejí na tvorbě nového časopisu Romano voďori, což v překladu znamená Romská dušička. Dětští novináři pocházejí z rozličných národnostních skupin, náboženských vyznání a sociálního zázemí. S některými z nich hovořila Jana Šustová.

Ty jsi přijela z Chánova. Jak se jmenuješ? A jak jsi se dostala k práci na časopisu Romano voďori?

“Jmenuju se Anna Siváková. Jsem z Chánova a dostala jsem se k práci v časopise tím, že jsem napsala článek o homosexualitě. Paní učitelka se mě zeptala, jestli bych nechtěla začít chodit do redakce. Šla jsem se tam podívat. Moc se mi to zalíbilo. Od té doby jsem tam.”

Co tě přivedlo k tématu homosexualita?

“Dostali jsme od paní učitelky úkol napsat takový článek. Já jsem to napsala dobře, a tak jsem se dostala k Romano voďori.”

Znáš nějakého homosexuála?

“Ano, mám dva strýčky, kteří tančí. Živí se tím. Homosexuály tedy znám. Jsou velice dobří.”

Myslíš, že měli nějké problémy vyrovnat se s vlastní homosexualitou? S tím přiznat si to vůbec sami před sebou? Přiznat to před druhými lidmi?

“Asi ano. Měli. V rodině. Jeden z nich měl problém s bratry.”

Foto: Jana Šustová Kolik je ti let?

“Je mi čtrnáct.”

Čemu by ses chtěla věnovat, až dokončíš tuto školu?

“Určitě půjdu na střední školu. Ale musím si pořádně rozmyslet, čemu se budu věnovat.”

Jak se ti žije v Chánově? Jsi tam šťastná, nebo bys radši žila někde jinde?

“Jsem tam šťastná. Jsem zvyklá.”

Máš tam hodně kamarádů?

“Ano, mám. Hodně.”

Zeptám se tebe... Jak se jmenuješ? Kolik je ti let?

Foto: Jana Šustová “Jmenuji se Jitka Váňová. Je mi dvanáct let.”

Jak ty ses dostala k psaní do časopisu Romano voďori?

“Napsala jsem jeden článek na téma Štrasburk. Povedl se mi. Paní učitelka mě do časopisu vzala.”

Ty ses do Štrasburku dostala s kým? Jak to všechno bylo?

“S Richardem Falbrem. Dělali jsme nějakou soutěž. Vyhrála jsem druhé místo.”

Co to bylo za soutěž?

“Byla to soutěž o Evropské unii.”

Jak to vnímají spolužáci, že tvoříte pro tento časopis, že píšete? Nezávidí? Nebo se jim to naopak líbí?

“Jim se to velmi líbí. Když přijde nový časopis, vždycky si ho přečtou.”

Do časopisu Romano Voďori přispívají také děti ze základní školy v Kladrubech. Formou adopce na dálku se starají o jednu holčičku v Keni, takže i to bylo námětem jednoho článku. O dalších tématech hovoří Šárka Tycerová:

Kladrubská část redakce (Foto: Jana Šustová) “Rozhovory, které jsme měli, byly s vietnamskou paní, která prodává ve Stříbře, a pak také s Ali Amirim. A ještě se sociální pracovnicí.”

Jaké to bylo povídat si s vietnamskou prodavačkou?

“Těžké. Moc nerozuměla slovům. Rozhodně jsme se ale dozvěděli nové věci o Vietnamu. Bylo to zajímavé tím, že to bylo z pohledu té ženy.”

Co tě nejvíc zaujalo z toho, co ses dozvěděla o Vietnamu?

“Vietnamská svatba. Slaví to tam déle. Nevím, jak jinak to říct, mají tam větší veselí. Také vietnamský recept, který nám dala. Pohledy na život - to, že je tam žena více v domácnosti. A podobně.”

Zeptala bych se i tebe, jak se jmenuješ?

“Radka Stará.”

Část redakce z Mostu (Foto: Jana Šustová) Ty jsi dělala rozhovor s Ali Amirim?

“Ano.”

Jaké to bylo? Co ses od něj dozvěděla zajímavého?

“Bylo to velmi pěkné. Všechno nám hodně dobře vysvětlil. Žije tu už přes deset let. Srovnal nám pohled Čecha a Íránce.”

Co ti připadalo zajímavé, když Ali mluvil o Íránu? Dozvěděla ses něco nového?

“Třeba to, že tady si všichni myslíme, jak je to v Íránu špatné. On nám ale řekl, že ten pohled může být i jiný. Například, kdyby se tady něco stalo a v Íránu to běželo v televizi, mohli by si všichni říkat, to jsou celí Češi. U nás je to také tak. Něco se stane někde tam, běží to v televizi, a tady si hned všichni myslí, že Íránci jsou špatní. A on to právě řekl dobře, že nejsou takoví, jak si tady všichni myslíme.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.06.2010Dětský časopis Romano voďoriO Roma Vakeren
12.05.2010Děti z Chanova a Kladrub představí časopis pro multikulturní mládež Romano voďoriZprávy ze života Romů
07.05.2010Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!O Roma Vakeren
13.11.2009Začne vycházet dvouměsíčník pro děti a mládež Romano VoďoriO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Teď tu pro vás máme slíbenou kulturní pozvánku. Už v pondělí se bude pražská Státní opera dějištěm unikátního koncertu. Vystoupí na něm houslový virtuos Pavel Šporcl v doprovodu romské kapely Romano Stilo. A jak nám Pavel řekl, není to poprvé, kdy takto vystoupí. Jeho koncerty romské hudby už dříve zaznamenaly velký úspěch u posluchačů, stejně jako jeho nové CD Gipsy Way.

Pavel Šporcl “Mám cikánskou hudbu odjakživa strašně rád. Mým, teď již splněným, snem bylo možnost mít tuto hudbu s nějakou kapelou zahrát. Lidé z kapely mě asi před třemi lety pozvali do Bratislavy na jejich benefiční koncert. Velice radostně jsem tam jel. Zahráli jsme asi dvě skladby. Když jsem pak přemýšlel o novém projektu, napadlo mě, že bych zase naopak já pozval kluky na nahrávání, což se stalo. Vyšla deska Gipsy Way, která byla a stále je velmi úspěšná. Vyjeli jsme loni na velké turné, to ještě stále pokračuje. Vyprodali jsme například Lucernu, byl to úžasný koncert, a mnoho jiných. Spolupráce s klukama je naprosto úžasná. Máme se hrozně rádi. Každý koncert nás baví a každý koncert je jiný. Musím tedy říct, že je to paráda.”

Jak se vám vůbec hraje romská hudba? Všichni víme, že je to náročnější styl na podání, a to jak pro kytaristu, tak pro houslistu. Jak se vám hraje?

“U mě převažuje láska a vášeň k té hudbě. Vzhledem k tomu se mi hraje velice dobře. Mám v ní opravdu velkou škálu volnosti, výrazů, improvizace. Kapela mi samozřejmě ze začátku výrazně pomohla a ve všem mě podporovala. Myslím, že jsme se nakonec velice inspirovali navzájem. I proto nás ty koncerty tak baví.”

Připravujete nějaké další koncerty i do budoucna? Nebo je to jen omezený projekt?

“Turné samotné a koncerty v současné době vycházejí především z desky Gipsy Way, i když celkem logicky už umíme i nový repertoár. Stále hrajeme základ z toho CDčka. Jestli do budoucna vytvoříme nějaký nový projekt, to zatím nevím. Moc se těším na pondělní koncert ve Státní opeře, také na festival Smetanova Litomyšl, Pavel Šporcl koncert tam bude točit Česká televize. A pak, dá-li pánbůh, měl by se tento koncert vydat také na DVDčku. Poté budeme hrát třeba v Českém Krumlově a na spoustě jiných míst. A pak si možná dám pauzu, i když už mám teď koncerty domluvené i na příští jaro. Určitě budu o repertoáru uvažovat, o novém repertoáru. Když ho bude hodně, není problém a není důvod, proč ho znovu nedat.”

Zavítáte s romskou kapelou také do zahraničí, nebo je to čistě domácí záležitost?

“Převážně je to domácí záležitost, i když letos jedeme na festival Mitte Europa do Německa. Příští rok mám také nabídku jet do Pasova, také do Německa. Není to tedy čistě Česká republika.”

Málokdy se dostane romská kapela do Státní opery. Můžete tedy udělat pozvánku pro naše posluchače?

“Určitě velice rád. Všechny srdečně zvu na úžasný koncert do Státní opery, teď v pondělí.. Koncert začíná v 19:30. Uslyšíte tedy mě, Pavla Šporcla, a cikánskou cimbálovou kapelu Romano Stilo společně s malým symfonickým orchestrem. Bude to tedy trochu něco jiného. Doufám, že cikánská vroucí krev rozproudí ceslou Státní operu a že se vám všem bude koncert líbit.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
17.03.2019Věra Bílá plánovala velký návratZprávy ze života Romů
21.08.2015Gipsy Fire zachvátí Špilberk. Pavel Šporcl zahraje s cikánskou cimbálovkouZprávy ze života Romů
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Dva podezřelí ze žhářského útoku ve Vítkově Ivo Müller a Jaromír Lukeš zůstanou ve vazbě. Uvedl to předseda senátu Miloslav Studnička, který o prodloužení vazby rozhodoval. O vazbě dalších dvou souzených Davidu Vaculíkovi a Václavu Cojocaruovi bude soudce rozhodovat koncem června. Lze předpokládat, že i oni ve vazbě zůstanou.

Obyvatelé a návštěvníci Prahy mohou od 1. až do 10. června shlédnout výstavu věnovanou chudobě a sociálnímu vyloučení. Najdou ji u stanice metra Anděl, přímo proti stejnojmenné tramvajové zastávce. Výstava by měla kolemjdoucím připomenout, že problém sociálního vyloučení a chudoby se přímo či nepřímo dotýká nás všech.

Základní škola ve Slovenské Poši v okrese Vranov nad Topľou realizuje projekt s názvem Divadlem k lepší komunikaci. Jeho cílem je zlepšování komunikačních schopností formou dramatizace a také odbourávání společenských zábran prostřednictvím her a navazování vzájemných kontaktů u romských žáků.

Praha bude koncem června dějištěm debaty na téma Romové a romština v českých médiích. Má se uskutečnit jako součást setkání doktorandů z evropských univerzit zabývajících se výzkumem multilingvismu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Jak se dostat z dluhové pasti?
Kupovat si cokoliv na různé půjčky je velká pošetilost. Banky jsou nekompromisní a své pohledávky důsledně vymáhají. Každý z nás se lehce může dostat do tzv. dluhové pasti, ale tím samozřejmě život nekončí a je nutné situaci řešit. Může nám pomoci i finanční arbitr, který poskytuje své služby zdarma. Finančního arbitra Františka Klufy se ptala Marie Vrábelová.

Jak je to v případě, že někdo dluží peníze a potřebuje se z té dluhové pasti nějakým způsobem dostat? Obracejí se na vás lidé?

“Úvěry a úvěry spotřebitelské – zatím nejsme kompetentní pro rozhodování těchto transakcí. Jsou to ale druhé nejčastější podněty, které k nám chodí. Dostanete se do nějakého problému se svým úvěrem, první, co je nutné udělat, je jít za svou bankou, nejít tam, až když je pozdě. S tou bankou projednávat, co se stalo, jaké jsou možnosti, jak případně nějaký ten splátkový kalendář prodloužit, prolongovat, změnit, nastavit. Protože když už se dostanete do prodlení a nesplácíte, tak potom i banka má omezené možnosti, jak vám vyjít vstříc. Ona to musí tzv. vykazovat do nějakých svých reportů. Když je pozdě, tak už je skutečně pozdě. Když se dostanete do nějakých sociálních problémů, existují různé poradny při finanční tísni, odborníci v nich vám jsou schopni poradit. Samozřejmě můžete zavolit i k nám, jsme schopni vám dát odbornou radu, poradit, co a jak dál. Rozhodně to ale není dobré nechat dojít do toho stádia, kdy je pozdě pro všechny strany.”

Stalo se vám někdy, že by byl někdo opravdu tak bezradný, že by nevěděl, kudy kam?

“Stává se mi to. Dostávám i takové dopisy, v nichž mi navrhovatel píše, že sedí někde u kolejí na nějakém vlakovém nádraží a neví, jestli má skončit se svým životem, kvůli v uvozovkách dvaceti tisícům. Spotřebitelské úvěry jsou o příbězích. Tam to má sociální a rodinný dopad. Každá věc je ale řešitelná. Existuje institut tzv. osobního bankrotu, oddlužení. To je věc, která vám pomůže prodloužit možnost řešit problém na delší dobu. Skutečně se nebát a přijít do těch poraden zeptat se, jaké jsou možnosti.”

Jaké budou vaše pravomoce do budoucna? Přemýšlíte o tom, že se rozšíří tyto pravomoce a budete moci těmto lidem pomáhat?

“Do parlamentu byl předložen návrh, který by měl rozšířit naše kompetence i na řešení sporů z oblasti poskytování osobních úvěrů. To znamená, že od příštího roku bychom mohli rozhodovat i takovéto spory. Tam, kde banka pochybí, nebude vás například dostatečně informovat o úrokových sazbách, jaké jsou splátky, nebude-li plnit všechny zákonné povinnosti, a vy budete ten malý spotřebitel oproti té velké bance s těmi advokáty, můžete přijít za arbitrem a arbitr je schopen vám pomoci.”

Jak předejít dluhové pasti? Jak se nezadlužit nadměrně?

“Důležité je být obezřetný, mít nějakou vnitřní morálku. Rozhodnete-li se vzít si nějaký úvěr, brát si úvěr na nějakou věc spotřebnou, na nějaký hmotný statek. Dokážu pochopit spotřebitelský úvěr na lednici, na televizi, ale už je pro mě stěží pochopitelný úvěr na zahraniční dovolenou, kterou prostě spotřebujete. A také ohodnotit svoje možnosti, protože dneska máte práci, ale za měsíc už ji mít nemusíte. A skutečně mít nějakou životní rezervu, nevydat se ze všech prostředků. Mít nějakou jistotu na minimálně tři, čtyři, pět měsíců, kdyby se skutečně stalo něco a vy jste přišel o práci, aby jste následující měsíc nebyl v nějakém problému, že nesplácíte bance. Dluh potom narůstá, jsou tam určité úroky z prodlení, exekutor také něco stojí. Být obezřetný, brát si skutečně jen to nezbytné. A když se dostanete do problémů, jít okamžitě do banky a projednat s ní, jaké jsou možnosti nějaké změny splátkových kalendářů a tak dále.

Když už přijde exekuce na byt, v takovém případě už je asi pozdě, že?

“Když už přijde exekuce na byt, banka už nemá jakoukoli možnost. Už to předala, exekuční příkaz už byl soudem vydán. V takovém případě přijdete o ty své hmotné statky. To už je skutečně pozdě. Ale i v tom případě je možné spojit se s exekučním úřadem, a říci: Já to skutečně splatím, pojďme se domluvit, během dvou nebo tří měsíců. I tam je ještě možnost vyjednávat s exekučním úřadem Ale už je to ta fáze, kdy je skutečně pozdě.”

Když k té exekuci dojde, můžete mu nějakým způsobem pomoci vy?

“Tam už ani finanční arbitr, ani soud nic nezmůžou, protože exekuční rozkaz už je vydán soudem. A exekutor vám musí ty věci sebrat. Věci jsou pomíjívé, život je hodnotnější, ale k exekutorovi to, prosím pěkně, radši nenechat dojít.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
02.02.2013Od Nového roku platí nová pravidla pro exekutoryO Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
03.09.2010Právní poradna: DluhyO Roma Vakeren
13.08.2010Prohraný soudní sporO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Osobnosti ]=
Historička Sarah Carmona na semináři "Romská identita"
V rámci festivalu Khamoro se na sklonku minulého týdne v Praze uskutečnil mezinárodní odborný seminář na téma "Romská identita". Vystoupila na něm i historička Sarah Carmona ze Španělska, která v současné době pracuje na pařížské univerzitě Sorbonna a zároveň v Romské unii v Barceloně. Oslovila ji Jana Šustová.

Sarah Carmona Vy jste romského původu?

"Jsem Romka, ne že jsem romského původu, jsem Romka ze Španělka, přesně řečeno z Granady ze čtvrti, která se jmenuje Sacromonte a je to romská čtvrť."

Vyrostla jste tedy v romské rodině, dodržovali jste doma nějaké romské tradice?

"Samozřejmě že jsem vyrostla v romské rodině – táta, máma, dědové, babičky... celé generace byli především romští umělci - kytaristé a zpěváci. Myslím si, že narozdíl od mnoha Romů a lidí z východu si Romové ve Španělsku velmi silně uchovali své tradice a to ve značně uzavřené společnosti. Máme sice nějaké vnější profesní vztahy s gádži, ale osobních vztahů s nimi udržujeme hodně málo. Sice jsme ztratili náš jazyk, mluvíme jazykem kalo, což je směsice španělštiny s některými slovy zachovanými z romštiny, takže Romové z východu usuzují, že jsme ztratili romštinu, ale velmi silně jsme si uchovali naše romské tradice."

Jak jste vnímala svou romskou identitu ve vztahu s gádži?

"To je hodně zvláštní, je to opak toho, co jsem cítila tady během semináře. Ve Španělsku jsou Romové oproti gádžům velmi hrdí na své romství. Vůči gádžům máme dokonce pocit nadřazenosti. Někdy o sobě Romové vysílají velmi stereotypní obraz jako osob velmi káravých, je pravda, že někdy je to až přehnané. Od dětství je do nás vštěpováno, abychom se cítili jako lidé nadřazení gádžům navzdory sociálnímu vyloučení, které nesouvisí s romskou identitou, ale naneštěstí je to sociální realita našeho lidu. Ale kulturně opravdu cítíme svou nadřazenost a to je odlišné od toho, co cítím mezi Romy z východní Evropy."

A Vy jste byla vždy hrdá na to, že jste Romka?

"Jsem vždy hrdá na to, že jsem Romka, když se jedná o věci, na které člověk může být hrdý. Když se jedná o věci, na které člověk hrdý být nemůže, nejsem hrdá – jako každý, jako určitě i Vy. Jste hrdá, že jste Češka, když Češi dělají velké věci. Ale když Češi dělají věci, které jsou ubohé, nejste hrdá na své češství. Ale obecně řečeno se cítím stále hrdá na to, že jsem Romka."

A jak jsou Romové ve Španělsku přijímáni?

"Samozřejmě že jsme terčem diskriminace a rasismu. Ve Španělsku je to dost schizofrenní, protože veškeré představy, veškerá ikonografie, kterou cizinci o Španělsku mají, je z velké části spojena s romským dědictvím - s flamencem, hudbou, dokonce i se stravou. Když španělští gádžové jedou někam do ciziny, reprezentují často romské hodnoty. Takže na jedné straně je neuvěřitelné, že jsme oběťmi rasismu, a na straně druhé Španělsko navenek používá naše image, aby se obohatilo. A to je poněkud schizofrenní situace."

V Granadě máte muzeum romských žen, můžete nám ho trochu představit?

"Nepatřím k pracovníkům tohoto muzea, ale znám ho od svého dětství, je v mé čtvrti Sacromonte v Granadě. Vzniklo z iniciativy jedné společnosti, která se jmenuje Romky z Granady, a je to etnografické muzeum, které představuje tradiční život romských žen."

A to muzeum se nachází ve skále?

"Ano, má čtvrť Sacromonte je velmi skalnaté území a devadesát procent domů je vytesaných ve skále. Můj dům je také takový."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014Mezinárodní zkušenosti s integrací sociálně vyloučených lokalitO Roma Vakeren
04.05.2009Snášenlivost je možnáZprávy ze života Romů
20.07.2004Na Příbramsku se v srpnu sejdou mladí lidé různých kulturZprávy ze života Romů
11.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
19.02.2002UhryHudba
28.08.1998MadridZprávy ze života Romů

O Roma vakeren s datem 4. června už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Talent La Sophia podruhé
Reportáž:  Časopis Romano voďori
Reportáž: 
Zprávy: 
Právní poradna:  Jak se dostat z dluhové pasti?
Osobnosti:  Historička Sarah Carmona na semináři "Romská identita"

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz