Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Nedávno jsme si připomněli 65 let od konce války. My se v našem vysílání vypravíme do Let u Písku a do Terezína. Podíváme se na muzejní noc do Brna, premiérově vás seznámíme se základy romštiny, řekneme si, co je finanční arbitr, chybět nebudou ani zprávy ze života Romů a zahraje vám celá řada kapel.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně
Minulý týden jsme si několikrát mohli připomenout památku obětí holocaustu: ve čtvrtek na místě bývalého cikánského tábora v Letech u Písku, který letos konečně začíná dostávat důstojnou podobu. V sobotu se na veletrhu Svět knihy uskutečnilo setkání s profesorkou Čejou Stojkou, rakouskou Romkou, která byla vězněna v několika koncentračních táborech. A v neděli následovala Terezínská tryzna, po níž Jana Šustová oslovila premiéra Jana Fischera.

Foto: www.vlada.cz Vy jste měl v Terezíně rodiče, s jakými pocity vnímáte současný nárůst nenávisti vůči Romům a Židům?

“Měl jsem zde tátu a babičku, kteří se vrátili, a potom mnoho předků, kterým se to bohužel nepodařilo. Já si nemyslím, že by tato země byla prosycená antisemitismem či rasismem, ale jde o jevy, které musíme sledovat velice pečlivě. Souvisí to zřejmě s tím, že se občas nabízejí takzvaná lehká řešení a někdo na ně může slyšet. Musíme dbát především na to, aby neoslovovaly mladé, kteří už jsou od holocaustu vzdáleni - jeho kontury se rozmlžují, paměť těch, co přežili, slábne a samozřejmě přímých pamětníků ubývá. Tento odkaz musíme uchovat, protože jinak uvolňujeme místo těm, kteří se nám snaží namluvit, že všechno bylo jinak nebo to snad dokonce nebylo vůbec. To se nesmí stát. Zkrátka, nepřestaňme jezdit sem a na všechna další místa, která se týkala holocaustu a hrůz režimu potom, to je naše hlavní poslání. Osvěžujme si občas paměť.”

Premiér Jan Fischer (Foto: www.vlada.cz) Ve čtvrtek byl pietní akt také v Letech u Písku, kde byla vězněna a kde zahynula řada Romů. Místo bylo letos konečně pietněji upraveno, i když mně osobně třeba chyběla armáda, která tady v Terezíně dělala čestnou stráž. Myslíte si, že se dá něco podobného do budoucna očekávat i v Letech u Písku?

“Já jsem především rád, že se to povedlo za naší vlády, protože jsem velmi dbali o to, aby se i Lety staly důstojným místem pro připomenutí hrůz, které potkaly naše Romy během protektorátu a druhé světové války. Samozřejmě, co nebylo letos, může být příští rok. Jsem velice rád, že letos bylo možno v Letech uctít památku českých Romů na skutečně důstojném místě a že moje vláda k tomu také trochu přispěla.”



Foto: www.vlada.cz Na pietní akt v Letech u Písku letos přijelo zhruba 500 účastníků. Mezi nimi byla i řada školní mládeže, a to nejen romští, ale i češí žáci a studenti. Zájem ocenil i následující účastník pietního aktu.

“Jmenuji se Jan Vrba a pocházím z Nové Bystřice. Narodil jsem se v koncentračním táboře v Letech u Písku. Děkuji vám, že jste přišli, a nashledanou!”



Na hřbitově v Mirovicích, kde je pohřbena řada obětí, jsem oslovila Karla Berouska, který pod pamětní deskou zapaloval svíčku.

Foto: www.vlada.cz Vy jste tady měl dědečka?

“Dědečka a strýce, z maminčiny strany. Oba zahynuli.“

A Vy jste se narodil tady nebo... ?

“1939. Já jsem Čech, obyčejný český Cikán!“

Byl jste tu také vězněn, jako dítě?

“Ne, mně už jenom přiřadili číslo k transportu. I kdyby mě tu pak nechali, byly mi tři roky. Tak to by do mě kopli ... jako do mého strýčka. On špatně viděl, nosil brýle, a když hasil vápno, říkal jim, že na to hašení potřebuje víc vody, aby to šlo pořádně. No a oni mu řekli: “Tak tam šáhni, jak je to horký!” A pak do něj strčili a on se chudák uvařil.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Brněnská muzejní noc
Muzeum romské kultury v Brně minulou sobotu navštívily tisíce lidí. Tato jedinečná instituce se totiž připojila k 6. ročníku Muzejní noci. Od šesti hodin odpoledne do půlnoci se budova zaplnila pravidelnými návštěvníky i lidmi, kteří do muzea přišli vůbec poprvé. O tom, že opravdu bylo na co se dívat, co poslouchat, co ochutnat a do čeho se aktivně zapojit, vás - doufáme - přesvědčí reportáž Vlasty Gajdošíkové.

Muzejní noc je v Muzeu romské kultury vždycky velkým svátkem a příležitostí dobře se pobavit. Atmosféru deštivého dne hned u vchodu rozproudila lidová hudba Marcela Kováče ze Slovenského Podpolaní. Návštěvníci si mohli prohlédnout stálou expozici “Příběh Romů”, která mapuje život tohoto etnika od roku 1939 až téměř do současnosti. K vidění byla také aktuální výstava “Plátna pro velké černé oči”, která představuje Cikány v dílech malířky Míly Doleželové. Všichni průvodci měli na sobě tradiční pestrobarevné romské kroje. Stejně oblečená byla i ředitelka muzea Jana Horvátová.

“Jeden z našich sbírkových fondů je věnován textilu a šperkům. Dokumentujeme nejen tradiční, ale i současné odívání Romů. Já mám v tuto chvíli na sobě soudobý kroj romských žen ze skupiny Kalderare, která žije především v Rumunsku a jsou to tradiční měditepci, výrobci kotlů a měděného nádobí, kočovníci. Naše kolegyně, Reghina Maruntelu, pochází z této skupiny, takže ona přímo šije repliky jejich oděvů.”

“V průběhu večera máme dvě módní přehlídky. Představíme například kroj romských žen z Finska, Ruska, Španělska, Německa ... Velmi zajímavý kroj dříve měly sintky, které na rozdíl od ostatních nepreferovaly pestré, květované látky, ale decentní, spíše bílé puntíky nebo jemný vzor na tmavé látce. Na jejich oděvu ovšem najdeme některá romská specifika. Odlišnost byla způsobena tím, že i když také kočovaly, patřily mezi obchodníky a snažily se lépe zapadnout do majority, aby nebylo hned poznat, že patří k Cikánům a měly tak lepší zisky.”



Na dvorku muzea byla k vidění ukázka výroby dřevěných misek a koryt od romských korytářů. Vzduch provoněly dobroty z tradiční romské kuchyně, které připravil František Barkocy.

“To jsou placky z mouky, kterým se říká marikľa. Potom tu máme tzv. goja – opečené vepřové střívko plněné bramborovou směsí. Pak jsou tu marikľa na sladko, s povidly a s máslem.”

“Já jezdím po etnofestivalech a po world music festivalech a nabízím tradiční romskou kuchyni. Lidé mají zájem ji poznat a většinou ji chválí.”

“Zatím nevím, co v tom je, ale je to chutné, hodně.”

“Jak se Vám tu líbí? - Jsem tu už po třetí, právě kvůli zdejší atmosféře. Moc se mi líbí, jak je to tu živé.”

Co se Vám nejvíc líbilo?

“Mně se nejvíc líbí cikánská hudba, cimbálovka.”

“Mně obrazy, které jsou velmi pěkné. ”

“Pro mě je to úplně nová záležitost, ještě nikdy jsem v Muzeu romské kultury nebyl. Myslím, že dneska, kdy to tu jede na sto třicet procent, je to nejlepší příležitost. Moc se mi líbí vystavované obrazy a hudba, která se tu dnes prezentuje, má určitě šťávu. ”

/hudební ukázka/

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Kurz romštiny ]=
Romština pro každého
Poprvé otevíráme rubriku, v níž se budeme pravidelně věnovat romskému jazyku a historii. Iveta Durdoňová pro vás připravila minikurz romštiny se studentem romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michalem Mikem. Tak ať se vám daří!

Dobrý den! - «Lačho ďives!»
Jak se máte? - «Sar san?»
Odkud pocházíte? - «Khatar san?»
Kolik Vám je let? - «Keci tumenge berš?»
Kde bydlíte? - «Kaj bešen?»
Co jste dneska vařili? - «So ada džives tačan?»
Dobrou chuť! - «Lačho chaben!»
Dobrou noc. - «Lačhi rat.»
Nashledanou! - «Ačhen Devleha!»

Pane Miko, jak by jste popsal romsky části lidského těla? Jak se třeba řekne nos?

- «o nakh».

Uši?

- «o kana».

Oči?

- «o jakha».

Zuby?

- «o danda».

Hlava?

- «o šero».

Vlasy?

- «o bala».

Kolik má romština pádů?

“Romština má osm pádů, s tím že osmý pád je navíc a slouží k určení členu, tedy jedná-li se o mužský nebo ženský rod. ”

V romštině ženský nebo střední rod poznáme podle čeho?

“Romština rozlišuje dva jmenné rody, a to mužský a ženský. Tyto rody mají své členy; “o” pro mužský a “e” pro ženský. Například «o motoris»auto, mužský rod a «e lauta» - housle, ženský rod.”

Jak se řekne rodina?

“Pro rodinu existuje hodně výrazů. Je to dáno tím, že Romové rozlišují několik stádií rodiny. Nejbližší je «familia», vzdálenější rod je «fajta», tedy «e fajta» a «e familia». ”

Zdraví se Romové mezi sebou?

“Formální pozdrav, například dobrý den, jak jej známe z majoritní společnosti, se nedá používat. Většinou komunikace začíná tím, že se Romové pozdraví mezi sebou tvarem slova serus, anebo používají «sar sal khatar sal», což znamená “jak se máš” nebo “odkud jsi”. ”

Když se potkáte s Romem, kterého neznáte, vykáte si mezi sebou?

“Většinou se snažím vykat. Vykání se v romštině řekne «te dvojinel». Krátkým příkladem tykání je třeba fráze “jak se máš?” - pokud se dva lidé znají použijí «sar sal?», pokud se vidí poprvé, tak se nejspíše jeden druhého optá «sar san?». Rozdíl je mezi «sal», tvar pro tykání a «san», tvar pro vykání.”

Existuje rozdíl v pozdravech, když oslovíte starší romskou ženu nebo muže?

“Starší lidi ti mladší určitě zdraví zdvořileji než kdyby se zdravili s vrstevníkem, s tím, že se používá tvar pro dobrý den «Lačho ďives, bibi, sar san?» - tedy “Dobrý den, teto, jak se máte?”

Kolik má romština slovních tvarů?

“Když jazyková komise v roce 1971 ustanovila pravidla romského jazyka, vycházelo se z pravidel českého a slovenského jazyka s tím, že se z nich přejali některé věci. Romština tedy funguje na stejné bázi.”

«Ačhen Devleha či aver kurko kana tumen sikavaha buteder.» Nashledanou u příštího kurzu romského jazyka.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Od loňského roku v Česku narůstá extremismus, jsou porušována nebo výrazně narušována práva dětí, vězněných rodičů, Romů i cizinců. Neuspokojivé je postavení lidí se zdravotním postižením, vězňů a duševně nemocných. Nadále přetrvává diskriminace v školství. O stavu lidských práv za loňských rok informoval Český helsinský výbor, který zveřejnil zprávu na internetových stránkách.

Severočeský Litvínov chce získat peníze na akce zaměřené proti kriminalitě a extremismu v problémovém sídlišti Janov. Město se zapojí do projektu ministerstva vnitra "Úsvit", zaměřeného na vyloučené lokality, a v letošním roce požádá o dotaci více než milion korun. Kromě janovského sídliště zaměří radnice zaměří aktivity podporované ministerstvem i na areály ubytoven pro nepřizpůsobivé obyvatele.

Ve dnech 23. - 29. května se v Praze uskuteční 12. ročník Světového romského festivalu Khamoro. Organizátory akce jsou občanské sdružení Slovo 21 a Studio Production Saga. Festival zahájí tuto neděli ve Švandově divadle světovou premiérou romské opery "Invisible Gipsy" srbského autora Zorana Tairoviče.

A na závěr ještě pozvánka. Již zítra se v pražském Kulturním domě Ládví koná soutěž Romská žena roku 2010. Moderátoři Iveta Demeterová a Ladislav Goral v programu mimo jiné uvedou Cikne Čhave, Lendel Lovosice nebo soubor Cikáni jdou do nebe. Po soutěži od půl osmé večer následuje ples.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Finanční arbitr pomůže řešit problémy s bankou

Kdo vlastně je finanční arbitr? A jak slouží lidem?

“Finanční arbitr je ze zákona zřízená instituce, která slouží pro mimosoudní řešení sporů mezi klienty a bankami v oblasti platebního styku. Například když vám někdo zneužije platební kartu, třeba přes špatný podpis nebo u obchodníka, u bankomatu, nebo vám banka pošle částku na špatný účet, se špatným kurzem nebo pozdě, nebo transakci vůbec neprovede, a vy budete tento výběr či transakci reklamovat a banka vám to neuzná, můžete navštívit finančního arbitra, který je schopen spor rozhodnout.”

Platím za tyto služby?

“Spory řešíme zdarma pro navrhovatele – tedy klienty. Rozhodujeme tzv. nálezem, tedy můžeme spor rozhodnout stejně jako soud. Rozhodnutí je pro banku závazné a pokud my shledáme, že banka pochybila, musí získané prostředky vrátit a klienta to nic nestojí.”

Co případy plateb kartou přes internet – ty spadají také pod vás?

“I těmto sporům se věnujeme. Řešíme i případy mezinárodní. Do listopadu jsme byli schopni se zabývat pouze spory v rámci tzv. evropského hospodářského prostoru, od listopadu můžeme řešit spory po celém světě. Například když vám někdo zneužije kartu v Rusku, nebo v Austrálii, nebo ve Spojených státech, můžete se obrátit na naši kancelář.”

To znamená, že se na vás obracím v případě, kdy už mám vyčerpané všechny jiné možnosti a neuspěji?

“Ano, přesně tak. Nejdříve by jste měla jít do své banky, za svým osobním bankéřem. Pokud neuspějete, měla by jste využít interní možnosti banky, tzn. návštěvu bankovního ombudsmana, reklamačního oddělení ... Pokud ani tam neuspějete, tak dříve než půjdete k soudu, kde se za částku platí čtyřmi procenty a proces může trvat 3-4 roky, můžete navštívit finančního arbitra, který spor rozhodne v průměru do 63 dnů a nestojí Vás to jako navrhovatele nic.”

Kolik míváte případů?

“Loni jsme měli 757 podnětů, což je za poslední dva roky více jak stoprocentní nárůst. Podobný trend bude zaznamenán i v letošním roce, v průměru 800 – 900 případů do roka.”

Znamená to tedy, že předcházíte soudu?

“Představujeme jakousi předsoudní možnost vyřešit spor. Snažíme se, a je to i v zákoně, vyřešit spor především smírčí cestou. Nejde-li to, můžeme autoritativně rozhodnout a bance přikázat. Naše rozhodnutí má stejnou váhu jako soudní, je exekučně vymahatelné. Opakuji, pro spotřebitele je zdarma.”

Když mám kartu pojištěnou proti ztrátě, jak to potom vypadá s finančním obnosem, který je uložen v bance?

“Záleží přesně na smluvních podmínkách, ale ze zákona držitel karty nemůže, pokud nejedná podvodně, o své prostředky přijít. Záleží na specifikaci v obchodních podmínkách.”

Řešíte také krádeže peněz z karty?

“Tak tyto spory jsou jedny z nejčastějších, karty zneužité přes bankomat.”

A máte úspěch?

“Tam kde shledáme, že banka pochybila a provedla například transakci přes špatný podpis, protože obchodník má za povinnost podpis zkontrolovat s tím, co je na kartě, klientovi vycházíme vstříc a spor vyhodnocujeme ve prospěch navrhovatele. V případě použití pinu banka bohužel provedla transakci správně – jestli došlo ke zcizení pinu, nebo má klient svůj pin napsaný na kartě, nebo v peněžence, má zloděj otevřeny dveře dokořán a může vybrat účet až do výše limitu.”

Na co by si každý měl dát pozor?

“Skutečně chránit svoji platební kartu, používat zabezpečenou kreditku nebo používat čipové karty. Kde je to možné, využívat informační smsky, kdy při každém pohybu na účtu dostanete informaci na váš mobilní telefon. Nepouštět svoji kartu z ruky, přes internet platit skutečně jen se zabezpečeným systémem, pro internetové platby používat specializované karty k tomu určené. Nebo si zřídit nový účet, poslat si na něj pět tisíc korun a platby provádět zde, aby nedošlo ke zneužití v řádu několikatisícových hodnot. A být obezřetní a vědět, kde svoji kartu máte.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2008Osobní půjčky - riziko pro spotřebitele?O Roma Vakeren
13.10.2003PŘEHLED TISKUZprávy ze života Romů
13.10.2003Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den proti homofobii
Na 17. května pravidelně připadá Mezinárodní den proti homofobii. Také Česká republika se připojuje k podpoře tohoto dne rok od roku větším podílem. Před týdnem byla Praha například dějištěm Běhu proti homofobii a v Brně se v pondělí uskutečnil pohřeb homofobie a Rainbow Flesh. O homofobii hovořila Jana Šustová s Jolanou Navrátilovou z organizace Holky v Brně.

Proč je zrovna 17. května důležité datum v boji proti homofobii?

“Je to proto, že právě před 25 lety byla homosexualita oficiálně vyňata ze seznamu nemocí. Od té doby jde o jeden ze způsobů vyjádření identity.”

Jaké je postavení gayů a lesbiček vzhledem k českým církvím a v nich, pokud tito lidé jsou věřící?

“Řekla bych, že se to nedá vyjádřit nijak paušálně. Církví je mnoho, v České republice nejsou jenom křesťanské církve, ale je jich většina. V nich jde o individuální přístup jednotlivých kněží a věřících. V některých církvích je ovzduší přijatelnější. My spolupracujeme se skupinami Logos Praha a Logos Brno a chtěli bychom společně toto téma více otevřít. Například v rámci brněnského programu pořádáme diskuzi na téma “Homosexualita a křesťanství”. Přítomen bude religionista a členové obou dvou skupin Logosu. Debatovat budeme o tom, jak se dívá na homosexualitu bible, jak ni nahlíží křesťanství obecně a jaké je ovzduší uvnitř církví v České republice. Řekla bych, že je to dosti různé.”

Mohu se zeptat, kdy debata proběhne a kde?

“Setkání na téma “Homosexualita a křesťanství” proběhne 11. června na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.”

Ještě jste zmínila romskou komunitu, máte představu jak vypadá otázka gayů a lesbiček tam?

“V romských komunitách je toto téma velikým tabu, to je myslím obecně známo. My letos pořádáme v Brně promítání filmu Roma Boys, s diskuzí, jíž se snad zúčastní režisérka Rozálie Kohoutová a romský aktivista David Tišer, podle jehož scénáře byl film napsán. Věříme, že si lidé během debaty budou moci vyměňovat své názory a že dojde k pomalému prolamování tabu, protože gayové a lesby jsou i mezi Romy. I když romské komunity velice prosazují tradiční model rodiny.”

Obracejí se Romové na homosexuální aktivisty?

“Na to by spíše mohli odpovědět lidé pracující v poradnách, například internetových. Já se domnívám, že ano, že se na různých seznamkách a chatech toto téma objevuje, ale pokud vím od svých romských přátel, tak oni to ve svých rodinách velice tají. Takže si myslím, že nejprve je třeba toto téma trochu otevřít.”

Chystá se také akce v Bratislavě, o co se jedná?

“V Bratislavě bude průvod hrdosti, Duhový Pride Bratislava, v sobotu 22. května. První akce podobného tipu na Slovensku, na kterou všichni čekali, protože Slovensko bylo poslední zemí EU, kde podobný průvod zatím neproběhl.”

K čemu tyto průvody slouží? Proč je potřeba vycházet do ulic a upozorňovat na situaci nějaké menšiny, myslím teď obecně?

“Nejde o žádný exhibicionismus, ale o pouhou snahu ukázat, jak barevná společnost je. Často to může podpořit některé lidi v jejich osobním coming outu, tedy v tom, aby se veřejně přiznali skupince přátel či své rodině ke své orientaci. Důležité je také posílení – když vidíte, kolik lidí v průvodu kolem vás je a že nejste sám či sama. Takže my doufáme, že 22. června v Brně bude co nejvíce nejen gayů, leseb, bisexuálních, transexuálních lidí, ale právě té podporující veřejnosti.”

Nebezpečím nejen u nás, ale zřejmě po celém světě, je neonacistické hnutí, které dokáže škodit homosexuálům, Romům, Židům ... Jaké s nimi máte zkušenosti?

“Zkušenosti máme obecné, stejně jako všechny barevné menšiny, pokud se tak označíme, tj. že oficiálně jsou neonacisté proti této barevnosti. Ale domnívám se, že síla jejich hnutí není v České republice taková, aby dokázali třeba náš průvod narušit. Ono i v Evropě se ukazuje, že se jedná spíše o osamělé skupinky, jednotlivce, kteří dokáží mediálně dobře působit na lidi, kteří jsou na tom momentálně sociálně nebo ekonomicky špatně, a proto je to jejich právo a pořádek hodně láká.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Praha byla dějištěm první Mezinárodní romské LGBT konferenceO Roma Vakeren
01.08.2015Součástí Prague Pride bude Mezinárodní romská LGBT konferenceO Roma Vakeren
17.01.2015David Tišer je prvním romským LGBT aktivistou v ČeskuO Roma Vakeren
23.08.2014Organizátoři Prague Pride se snažili prolomit tabu homosexuality v romské komunitěO Roma Vakeren
10.05.2014V Praze se uskutečnilo historicky první setkání romských gayů a lesebO Roma Vakeren
25.08.2012Součástí Prague Pride byl i večer věnovaný romským gayům a lesbámO Roma Vakeren
14.08.2012Romano Taťipen – první romský Prague Pride večerZprávy ze života Romů
14.08.2012Romano Taťipen – první romský Prague Pride večerZprávy ze života Romů
13.08.2012Začal festival Prague Pride. Cílem je seznámit veřejnost s problémy komunityZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 21. května už je minulostí. Ale naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Iveta Kováčová.

Obsah článku:
Reportáž:  Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně
Reportáž:  Brněnská muzejní noc
Kurz romštiny:  Romština pro každého
Zprávy: 
Právní poradna:  Finanční arbitr pomůže řešit problémy s bankou
Reportáž:  Mezinárodní den proti homofobii

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz