Vyhledávání
15.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se podíváme do Letů u Písku na pietní akt, navštívíme taneční školu, kde se mimo flamenca a orientálních tanců vyučuje i tradiční romský tanec, a pozveme vás na světový festival Khamoro. Samozřejmě nebudou chybět ani aktuality ze života Romů a spousta romských kapel.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Pietní akt v Letech u Písku
Na místech bývalého takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku se včera uskutečnil pietní akt, připomínající romské oběti holocaustu. Tato akce se koná každoročně 13. května, letos však bylo na místech tragédie mnoho nového - například vybudovaná příjezdová cesta, parkoviště, amfiteátr, zahradnické úpravy, tematická expozice či naučná cesta. A shodou okolností zrovna na včerejší den připadly dva významné křesťanské svátky. Více Jana Šustová.

Foto: www.pamatniklety.cz Těžko se hovoří na místě, které bylo dějištěm tak obrovských křivd, svědkem tolika zničených životů. Katolický kněz František Lízna v Letech u Písku připomněl osudy Jóba, o kterém vypráví Starý zákon. Jób trpěl vážnými nemocemi, jeho děti zahynuly, majetek byl zničen, přátelé ho nechápali. Přesto po mnoha prožitých útrapách dokázal vyznat svou víru slovy: Vím, že můj Vykupitel žije! Právě o naději jsem hovořila s Páterem Františkem Líznou, který do Let u Písku přijel i se svou nejnovější knihou Vstávám a pokračuji v cestě.

“Vyšla mi teď knížka, ve které se popisuje moje cesta – šel jsem pěšky z Fatimy do Santiaga. Dnes je den, kdy si připomínáme zjevení Panny Marie Fatimské, takže je to mimořádně zajímavé. Dnes je také den Slavnosti Nanebevstoupení Páně. Právě tak si to vždy představuju, že když Kristus odcházel od apoštolů, neodcházel proto, že by byl natolik zdeptán člověkem, který o něj neměl zájem, ale aby nám připravil přípitek v Nebi. To je nádherná idea. Je to spojeno s tím, že ho pak apoštolové fyzicky neviděli, ale on nás táhne nahoru.”

Kristus nás táhne nahoru přes kříž, na kterém zvítězil nad smrtí. I Páter František Lízna vnímá své pěší poutě jako vítězné znamení kříže nad Evropou.

“Když mé poutě směřovaly ze západního cípu k východnímu, to znamená od Atlantiku na Krym, abych navšívil místo, kde se v 9. století vylodili svatý Cyril a svatý Metoděj, jeli z Řecka lodí, a našli tam ostatky svatého Klimenta, udělal jsem vlastně příčné břevno přes Evropu. Minulý rok jsem vyšel od Vyšehorek z farnosti, abych učinil pokání za to, že jsem v té farnosti nedosáhl žádných viditelných úspěchů, že mě naopak lidé spíše pokládají za výstředního, protože se pořád starám jen o bezdomovce a Romy a podobně. Tak jsem šel. Věděl jsem, že mám dluh vůči té farnosti, protože nedovedu působit na lidi v tom tradičním slova smyslu. Vyšel jsem z Vyšehorek a přišel jsem přes Sienu do Říma, takže jsem vytvořil, řekl bych, zase břevno, které je spojeno s tím, jak byl kříž zasazen do země. Nedávno mi jeden spolubratr jezuita řekl, že bych měl dokončit tu pouť, že bych měl jít na sever a udělat tak přes Evropu kříž. To mě začalo zajímat, protože já už jsem neměl ani touhu jít někam dál. Tato myšlenka mě začíná trápit. Říkam si, jestli bych to neměl dokončit a jít na nahoru, třeba do Čenstochové.”

Včerejší návštěva Let u Písku přivedla Otce Líznu k nové myšlence:

“Když jsem tady v Letech, kde byli vyvražděni Romové, nebo zemřeli za strašných utrpení, i řada romských dětí a vůbec celé rodiny, napadlo mě, že by bylo velice dobré, kdyby si mladí romští aktivisté uvědomovali souvislosti, a třeba spojili pěší poutí právě Lety s Hodonínem, kde byl další takový podobný vyhlazovací tábor. Napadá mě, že bych to někdy mohl uskutečnit já sám, že bych spojil Lety s Hodonínem, protože k Romům tak tíhnu. Myslím si, že by to byl svým způsobem splacený dluh značné pasivity mnohých katolíků, kteří k Romům přistupují s velkými rozpaky, popřípadě dokonce stále přežívají mezi mnohými věřícími lidmi názory, které mají rasistický podtext. Je to obrovský dluh vůči těmto chudým lidem. A kdyby Kristus žil v této době mezi námi, určitě by Romy zvlášť miloval, protože ví o jejich těžkém osudu.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Blíží se 12. ročník festivalu Khamoro
Pozveme vás na Khamoro. Blíží se jeho už 12. ročník. Tento Světový romský festival potrvá od 23. do 29. května. Festival už tradičně doplňují doprovodné akce, na kterých se představí i další prvky romských tradic i současného života. Koordinátora Michala Mika pozvala k mikrofonu Iveta Durdoňová.

Michal Miko Součástí doprovodných akcí bude i romská opera. Kdo ji složil? A o čem pojednává?

“Operu zkomponoval Zoran Tairović, který se narodin v roce 1966 v Srbsku. Nabídne divákům vhled do problémů, které se objevují ve vztazích mezi odlišnými kulturami a otevře otázky tolerance a vzájemného respektu.”

Co si máme pod tím představit?

“Invisible Gipsy je vášnivým příběhem romské rodiny. Zavede nás do prostředí soudu, v němž jsou zachycená vzájemná nepochopení mezi majoritní společností a romskou menšinou, přičemž majoritní společnost soudí romskou minoritu, která je odsouzena, dá se říci, k tomu nejhoršímu. Originální hudbu Zorana Tairoviće doplnují klasická díla Johanna Sebastiana Bacha nebo Antonína Dvořáka.”

Letošní festival také nabídne návštevníkům bližší seznámení se srbskými Romy.

Z filmu Kenedi se žení... “V rámci prezentace srbských Romů vystoupí v Praze skupina Black Panthers, která je součástí hudební sekce festivalu. V rámci doprovodných akcí se představí filmy režiséra Želimira Žilnika. Jedná se o dva dokumentární filmy: “Kenedi se vrací” domů a “Kenedi se žení”.”

O čem pojednávají tyto filmy?

“Film “Kenedi se vrací domů” vypráví příběh lidí, kteří během války opustili Jugoslávii a strávili více než deset let v západní Evropě jako uprchlíci či azylanti. V roce 2002 Evropská unie mnoho těchto lidí i s jejich rodinami poslala zpátky. Dokument je reflexí toho, jak se ztotožňují s bývalou Jugoslávií a jak se integrují zpátky do společnosti. Druhým filmem je “Kenedi se žení”. Dokumenty mají mezi sebou návaznost. Kenedi, otec, který postaví pro svou rodinu dům, se ocitá ve velkých dluzích a hledá jakoukoli práci, třeba i málo placenou. Nakonec se rozhodne, že začne peníze vydělávat sexem, a nabízí své služby starším dámám.”

Na koncertě bude slavnostně vyhlášena zábavná reality show G.talent. Kdo se může přihlásit do soutěže? A co soutěžící čeká?

“Soutěž je pro mladé romské talenty, které se zaměřují na čtyři základní elementy hip hopu, kterými jsou tanec, beatbox, rap a zpěv. Poběží celý rok. Na slavnostní vyhlášení vítězů se můžeme těšit na galakoncertu festivalu Khamoro v roce 2011. Posláním soutěže je práce s talentovanými dětmi a mládeží v romských lokalitách České republiky. Vítězové si budou moci nejen zazpívat na galakoncertu příštího ročníku festivalu, ale kromě věcných cen dostanou i odbornou podporu a možnost dále se profesně rozvíjet v rámci edukativních programů v zahraničí. Mělo by jim to pomoci v jejich budoucí kariéře a také v jejich osobním životě. V rámci této soutěže vznikají webové stránky www.g-talent.cz, kde se mohou lidé, kteří o tuto soutěž mají zájem, hlásit.”

Jak se to dozvědí lidé, kteří nemají přístup k internetu?

“K soutěži je plánována reklamní kampaň tak, aby se informace dostaly ke všem Romům v České republice, takže poběží nejspíš nějaká letáková kampaň.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
26.05.2014Khamoro se vrací do Prahy již po šestnácté!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Taneční umění Reny Milgrom
Teď se dozvíte něco o orientálních tancích. Rena Milgrom se věnuje tomuto umění už od dětství. Vystudovala modernu v Praze, Orient v Americe a věnovala se i cikánským tancům na Balkáně. Jak sama říká, její tanec prochází neustálým vývojem. Taneční studio Zambra založila v roce 2002 a od počátku až do dnešního dne tam vyučují moderní, orientální nebo romské tance. Za Renou Milgrom se vydal Robert Ferko.

Rena Milgrom Proč právě Zambra? Co znamená tento výraz?

“Je to oslava. Tento výraz se používá v jižním Španělsku. Propojuje flamenco a orient. Založily jsme to s kolegyněmi. Jedna se věnuje orientu a druhá flamencu. Chtěly jsme to tedy nějakým způsobem propojit. Odmalička mě zajímala Indie a východní kultury. Byl to vždy vzdálený svět. Když jsem se pak dostala do Ameriky, seznámila jsem se se spoustou lidí z různých kultur. Tam mě to začalo zajímat ještě víc. Do Orientu jsem se dostala až po příjezdu z Ameriky. Byla jsem všude tam, kam jsem chtěla jet.”

Řekněte nám něco k romským tancům...

“Vyplynulo to z mé zvědavosti. Chtěla jsem vědět, jak se orientální tance vyvíjely. Věděla jsem, že nevznikly jen tak, že nevznikly v Egyptě, jak se o tom často píše. Věděla jsem, že chci ke kořenům, že chci do Indie. Navíc mě vždy zajímala cikánská, romská muzika, ať už byla z Evropy nebo z Orientu. Ta muzika má vždy silný náboj a energii. Šla jsem si tedy za tím. Zajímalo mě, jak se ty tance vyvíjely od odchodu Romů z Indie, až po příchod do Španělska.”

Změnil se podle vás způsob tance Romů?

“Myslím si, že ne, ale neustále se vyvíjí, protože Romové jsou nesmírně přizpůsobiví, nebo lépe řečeno, berou si inspiraci ze všeho, co vidí. Jejich tanec i jejich hudba je proto živá. Vždy tam jsou elementy, které i v té hudbě zůstávají. Líbí se mi, že může být i moderní romská hudba. Jsou v ní zachované elementy, které tam vždy byly, tu hudbu poznáte. Víte, že je to romská hudba. Mnoho Romů se dnes hodně přiklání k jazzu nebo k rapu. Existuje ale spousta kapel, které si zachovávají to romské jádro.”

Je podle vás velký zájem ze straný lidí v Čechách o orientální tance?

“Myslím si, že ano. Je tu obrovský zájem. Největší vlna už sice pominula před lety, protože je tu nabídka jiných druhů tanců, je jich strašně moc. Popularita přeskakuje z jednoho na druhý. Orient tu má ale svoje místo, stejně jako všude jinde. Zájem o něj tedy je.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podevátéO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
01.01.2011Taneční projekt v romském obsazeníO Roma Vakeren
09.07.2010Tanec je podstatou každého člověkaO Roma Vakeren
23.10.2009Seminář romských tanců v BrněO Roma Vakeren
11.09.2009Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevícO Roma Vakeren
07.08.2009M dance club se připravuje na novou sezónuO Roma Vakeren
18.06.2007Romské děti a mládež budou tančit na Letním festivalu tance v TepléZprávy ze života Romů
19.08.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ostravský soud na začátku včerejšího jednání odročil případ žhářského útoku na domek Romů ve Vítkově na pondělí. Soudce Miroslav Studnička musí řešit jinou kauzu, která s vítkovským případem nesouvisí. Obhájci dvou obžalovaných označili důvod odročení za zvláštní.

Velká většina lidí v České republice stále vnímá soužití Romů a ostatních obyvatel jako problematické. Jako špatné hodnotí vztahy s romskou menšinou 82 procent obyvatel, z toho 33 procent dokonce jako velmi špatné. Naopak podle 13 procent Čechů jsou dobré. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Vítěz maďarských voleb Viktor Orbán hodlá přitvrdit boj se zločinem a zavést přísnější zákony. Budoucí maďarský premiér z pravicové strany Fidesz to řekl při své návštěvě města Ost, které se stejně jako většina měst na chudém severovýchodě Maďarska potýká s nezaměstnaností a vysokou mírou kriminality. Nové zákony by se podle Orbána měly řídit přísnou zásadou třikrát a dost.

Na Slovensku by Romové měli do patnácti let tvořit asi desetinu populace státu. Z nyní odhadovaných 430 tisíc osob by jich do roku 2025 mělo být 530 až 550 tisíc. Národnostní většinou v zemi se však ani později nestanou a očekává se, že se jejich porodnost přizpůsobí většinové společnosti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Psi v romských komunitách
Nejčastějším zvířetem v romských komunitách je pes. Mnozí Romové si dokonce pořizují celé psí smečky. Zvířatům je ale potřeba zajistit základní návyky a poslušnost. Více plemen v jedné smečce může být problém. S romskými chovateli se ve své veterinární ordinaci setkává také doktorka Vilma Hybská. Povídal si s ní Karel Sladký.

Paní doktorko, chodí k vám se svými zvířaty i Romové?

“Ano, setkáváme se s nimi pravidelně. Často vlastní větší počet psů i koček. Někdy je problém se zapezpečením kvalitní péče, mám tím na mysli odčervení a očkování, často i zajištění zvířat, aby volně nepobíhala, třeba po prostorech, které náležejí městu nebo obci.”

Říkala jste, že se leckdy jedná o větší počet zvířat, která mají, která chovají. Myslíte si, že jejich vztah ke zvířatům je vřelejší?

“Musím říci, že jsem byla často velmi mile překvapena. Člověk má totiž pocit, že je-li zvířat velký počet, chybí důslednost péče. Setkala jsem se s případy, kdy byl vztah ke zvířatům, hlavně ke psům, bezvadný a velmi silný. Přišli, poté přišli i na kontroly. Bylo vidět, že péče je systematická a pravidelná a že mají zájem to zvířátko, pejska nebo kočičku, vyléčit.”

Můžeme říci i dalším, kteří jsou třeba ostýchaví, nevědí, že mohou využít možnosti navštívit veterinárního lékaře, že mohou přijít? Lze to takto specifikovat?

“Určitě mohou přijít. Rozhodně není problém ani dopředu probrat finanční možnosti, protože tak jako u odčervení existují různé variace, od velmi levných až po velmi drahé, to samé je i u očkování. Není třeba se bát a domluvit se na ceně, protože u velmi kvalitních přípravků, ať již odčervovacích nebo vakcinačních, jsou ceny vysoké. To samé nakonec platí i o léčbě. Vždy je nějaká možnost, řekněme, minimální, té nejlevnější léčby, aby se alespoň pomohlo. Často i ta nejlevnější varianta může zvířeti pomoci.”

Obecně platí, že jedná-li se o vážný případ, neodmítnete nikdy.

“Pokud se jedná o těžce zraněné zvíře, je naší povinností ošetřit všechna zvířata, včetně těch divoce žijícíh, to znamená i těch, která nemají vůbec žádného majitele. Další postup je pak samozřejmě u těchto těžkých případů složitý, často může být mimo finanční možnosti majitele. V těchto situacích se někdy musí přistoupit k eutanazii. Pokud by byla léčba skutečně tak náročná, majitel by si ji nemohl dovolit a byla by spojena s utrpením zvířete, je to sice smutná varianta, ale je to lepší, než nechat zvíře někde dožít v bolestech.”

Když je psů ve smečce víc a různých ras, může to vadit?

“Dochází samozřejmě často ke konfliktům mezi nimi navzájem. Pokud člověk nemá dostatek času, aby se jim věnoval, rozhodně to nedoporučuji. Lepší je mít jednoho pejska, jednu kočičku, minimalizovat počet zvířat, protože konflikty mezi nimi, pokousání a podobně, jsou nepříjemné. Bohužel často dochází při pohybu venku ke zranění, nejenom jiných zvířat, psů, ale dokonce i lidí. Z toho pak pramení opravdu nepříjemné konflikty.”

Můžeme dát nějakou obecnou radu týkající se alespoň základního servisu, který bychom měli psům zabezpečit?

“Základem by měla být praviedlná strava. Zní to možná hloupě, ale je to skutečně základ. Pokud psovi zajistím pravidelnou stravu, o vodě nemluvím, to se rozumí automaticky, měl by se majitel minimálně rozhodnout pro odčervení, ať už psa nebo kočky, když se pohybují venku. Má-li majitel větší zájem, pak také nechat zvíře očkovat.”

Na závěr mě napadá otázka, spíše na odlehčení, v některých romských rodinách se mluví romsky a ještě i česky. Měli bychom na psa mluvit jen jedním jazykem?

“Na psa bychom měli mluvit prvotně jazykem, ve kterém chceme, aby uměl poslouchat. Vždy ale kombinujeme slova a gesta. Chodí k nám majitelé, kteří jsou hluchoněmí, ti pak ovládají pejska pouze gesty. Chci tím zdůraznit, že gesta jsou velmi důležitá. Psi učíme tak, že na každé přivolání – ke mně, sedni, lehni – existuje patřičný pohyb rukou. I to podpoří, aby pejsek poslechnul. Zpočátku bychom měli ovšem volit jeden termín, jedno jasné slovo. Nakonec, nejenom mezi romským jazykem a češtinou jsou rozdíly. Doma řada majitelů používá výrazy, jako například tady, pojď sem, ke mně a podobně. Někdy je slovník roztříštěný i v rodinách, kde se mluví jen jedním jazykem. Každý nazývá povel nějak jinak.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
O vzdělávání romských dětí s Martinem Šimáčkem
Dokud nebudou Romové zastávat stejná zaměstnání jako většinová společnost, bude se na ně stále pohlížet jako na skupinu sociálně slabých a vyloučených spoluobčanů. Proto je na prvním místě vzdělání romských dětí, kterému by měla napomáhat především škola se vstřícnějším přístupem. Segregace do speciálních škol romským žákům neprospívá, tvrdí ředitel Agentury pro sociální začleňování a dlouholetý terénní pracovník Martin Šimáček, kterého se Marie Vrábelová zeptala.

S romskou komunitou pracujete již dlouho. Poslední dobou se leckdy nálada vyhrocuje. V čem vidíte problém?

“Současná ekonomická krize působí, že o práci přicházejí zejména v příhraničních regionech lidé, kteří doposud normálně pracovali. Mají pocit, že se musejí snažit si práci znovu zajistit a že ti, kteří by to měli dělat také, například právě Romové, to nedělají. Je to jistá soutěž o zdroje, o příležitosti. Je to vlastně tak trochu soutěž o přežití. I to velmi nepřispívá tomu, aby lidé mezi sebou našli společnou řeč, aby se cítili být spoluobčany, sousedy.”

Co myslíte, v čem měli Romové největší impuls, aby emigrovali? Co je motivovalo?

“Mnoho Romů zcela oprávněně pociťuje strach a obavy. Dozvíme-li se jeden den z médií, že extremisté vhodili zápalnou lahev do domu, kde žijí i malé děti, každá maminka v tu chvíli dostane strach, aby se to nestalo také její rodině, jejím dětem. Zároveň pokud se stane ve stejnou chvíli, že děti přijdou ze školy s tím, že se staly oběťmi šikany, nenávistných postupů spolužáků, je to další důležitý signál pro to, že se tu necítí dobře, že se cítí ohroženi. Potom zvažují, zda-li náhodou pro ně nebude tím definitivním důvodem odejít zpráva, že jinde na světě se žije lépe, že je tam společnost otevřenější multikulturnímu soužití. Samozřejmě se řada lidí může rozhodnout z ekonomických důvodů, jsou dlouhodobě nezaměstnáni, nedaří se jim sehnat práci. I z toho důvodu zkusí štěstí jinde. To je, myslím, krok, který je hodný ocenění, protože to vyjadřuje jistou sílu, ochotu s vlastní situací něco dělat. Nesmíme zastírat, že řada lidí odchází zištně. Stále je ještě hodně lidí, kteří zkoušejí, zda se třeba na sociálních transferech ze zahraničí nedá vydělat.”

Klade se důraz na výchovu dětí, ale na druhé straně sami Romové říkají, že i když mají školy, nemohou najít práci adekvátní své profesi.

“Vzdělání je v podstatě dlouhodobě jediná šance, aby jednou dnešní děti a mladí lidé uspěli na trhu práce. Je pravda, že trh práce je do značné míry diskriminační. Mám zkušenost, že mnohem důležitější je, když Rom řekne, z jaké lokality pochází. Pokud je daná lokalita někde standardně ve městě, pokud je to ulice v centrální části města, zaměstnavatel už nepostupuje zdaleka tolik diskriminačně. Zároveň mám ale tu zkušenost, že pokud člověk řekne, že pochází z té nejvykřičenější, nejhorší lokality, je diskriminace mnohem silnější.”

Jak se daří zvyšovat vzdělanost ve vyločených lokalitách? Kladete na to důraz?

“Je to tím nejzákladnějším. Potřebujeme, aby děti získavaly podporu už během rané a včasné péče, to znamená před vstupem do základní školy. Neoddiskutovatelným faktem ovšem je, že mnozí rodiče nedokážou dětem dát základ, který potřebují k tomu, aby zvládly nastoupit do základní školy. Všechny programy, které povedou k tomu, aby smazaly tento handicap dětí, jsou zásadní. Zároveň je velmi důležité, aby základní školy byly připraveny na vzdělávání dětí z vyloučených lokalit, k tomu jsou ověřená opatření, jako asistenti pedagoga, zmenšování počtu dětí ve školách, doučování, mimoškolní příprava, ale i volnočasové aktivity.”

Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol. Jaký je váš názor na speciální školy? Neměly by být úplně zrušeny?

“Jedná se především o praktické školy, které, bohužel, často vzdělávají mnohem více romských žáků, i těch, kteří nemají žádný mentální handicap, byť právě praktické školy jsou určeny dětem s lehkým mentálním postižením. Podle výzkumu z ministerstva školství navštěvuje tyto školy až třicet procent dětí z romské populace. Myslím si, že je to nepřípustné pro budoucnost. Potřebujeme, aby děti z vyloučených lokalit byly naopak integrovány do většinových kolektivů hned od začátku a měly k tomu adekvátní podpůrné prostředky – individuální vzdělávání, individuální vzdělávací plány a tak dále. Potřebujeme, aby se školy otevřely. A mnohé už to dělají.”

Co by mohlo ve společnosti zmírnit vliv předsudků?

“Věřím, že čím dál více mladých Romů bude zastávat důležité pozice ve společnosti. Je skvělé, když vidíme, že jsou mladí romští lékaři, když se dostávají do parlamentu mladí Romové, lidé, kteří se dokáží vyjadřovat k otázkám tak zvaně romským, ale obecně k celospolečenským otázkám. Pak si česká společnost zvykne, že Rom nemusí nezbytně nutně řešit jenom sebe sama a tu tak zvanou romskou otázku, ale že řeší obecně problémy společnosti. To si myslím hodně prospěje. Také je velmi důležité, jaké stanovisko k tomu zaujímá vláda.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
08.11.2011Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever ČechZprávy ze života Romů
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 14. května už je minulostí. Ale naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Pietní akt v Letech u Písku
Reportáž:  Blíží se 12. ročník festivalu Khamoro
Reportáž:  Taneční umění Reny Milgrom
Zprávy: 
Reportáž:  Psi v romských komunitách
Reportáž:  O vzdělávání romských dětí s Martinem Šimáčkem

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745926   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261877   11.09.98 Romske aktuality
226792   14.03.00 Romský jazyk
160289    Historie a původ Romů
135308   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118867    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102294    Fotografie
89055   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79626   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77210    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz